Specifické formy cestovního ruchu
Bakalářská práce
Studijní program: B6208 Ekonomika a management
Studijní obor: Ekonomika a management služeb – Cestovní ruch
Autor práce: Klára Podzimková
Vedoucí práce: PhDr. Ing. Jaroslava Dědková, Ph.D.
Katedra marketingu a obchodu
Liberec 2020
Zadání bakalářské práce
Specifické formy cestovního ruchu
Jméno a příjmení: Klára Podzimková Osobní číslo: E17000168
Studijní program: B6208 Ekonomika a management
Studijní obor: Ekonomika a management služeb – Cestovní ruch Zadávající katedra: Katedra marketingu a obchodu
Akademický rok: 2019/2020
Zásady pro vypracování:
1. Stanovení cílů práce.
2. Teoretická definice cestovního ruchu.
3. Charakteristika jednotlivých specifických forem cestovního ruchu.
4. Dotazníkové šetření známosti specifických forem cestovního ruchu.
5. Návrh doporučení a závěr.
Rozsah grafických prací:
Rozsah pracovní zprávy: 30 normostran Forma zpracování práce: tištěná/elektronická
Jazyk práce: Čeština
Seznam odborné literatury:
• INDROVÁ, J. 2009. Cestovní ruch: (základy). Vyd. 2., přeprac. V Praze: Oeconomica. ISBN 978-80-245-1569-4.
• KOTÍKOVÁ, H. 2013. Nové trendy v nabídce cestovního ruchu. 1. vyd. Praha: Grada. ISBN 978-80-247-4603-6.
• ZELENKA, J, KYSELA, J. 2013. Informační akomunikační technologie v cestovním ruchu. Vyd. 4., přeprac. adopl. Hradec Králové: Gaudeamus. ISBN 978-80-7435-242-3.
• NOVELLI, M. 2005. Niche Tourism: Contemporary Issues, Trends and Cases. Oxford: Elsevier. ISBN 0 7506 6133 X.
• STANLEY, J, STANLEY, L. 2015. Food Tourism: A Practical Marketing Guide. Massachusets: CABI. ISBN 978-1-78064-502-5.
• PROQUEST. 2019. Databáze článků ProQuest [online]. Ann Arbor, MI, USA: ProQuest. [cit.
2019-09-19]. Dostupné z: http://knihovna.tul.cz/
Konzultant: David Maděra, Dis. Invia Mladá Boleslav
Vedoucí práce: PhDr. Ing. Jaroslava Dědková, Ph.D.
Katedra marketingu a obchodu
Datum zadání práce: 31. října 2019 Předpokládaný termín odevzdání: 31. srpna 2021
prof. Ing. Miroslav Žižka, Ph.D.
děkan
L.S.
doc. Ing. Jozefína Simová, Ph.D.
vedoucí katedry
V Liberci dne 31. října 2019
Prohlášení
Prohlašuji, že svou bakalářskou práci jsem vypracovala samostatně jako původní dílo s použitím uvedené literatury a na základě konzultací s ve- doucím mé bakalářské práce a konzultantem.
Jsem si vědoma toho, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, zejména § 60 – školní dílo.
Beru na vědomí, že Technická univerzita v Liberci nezasahuje do mých au- torských práv užitím mé bakalářské práce pro vnitřní potřebu Technické univerzity v Liberci.
Užiji-li bakalářskou práci nebo poskytnu-li licenci k jejímu využití, jsem si vědoma povinnosti informovat o této skutečnosti Technickou univerzi- tu v Liberci; v tomto případě má Technická univerzita v Liberci právo ode mne požadovat úhradu nákladů, které vynaložila na vytvoření díla, až do jejich skutečné výše.
Současně čestně prohlašuji, že text elektronické podoby práce vložený do IS/STAG se shoduje s textem tištěné podoby práce.
Beru na vědomí, že má bakalářská práce bude zveřejněna Technickou uni- verzitou v Liberci v souladu s § 47b zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů.
Jsem si vědoma následků, které podle zákona o vysokých školách mohou vyplývat z porušení tohoto prohlášení.
7. května 2020 Klára Podzimková
Anotace
Bakalářská práce se zabývá specifickými formami cestovního ruchu. Teoretická část práce se zaměřuje na vymezení cestovního ruchu, jeho trendy, trh a rozdíl mezi masivním a specifickým cestovním ruchem. Dále jsou další části věnované cestovním aplikacím vyuţívaným v cestovním ruchu, sociálním sítím a cestovní agentuře Invia.cz. Praktická část práce je věnována zjišťování spokojenosti s cestovní agenturou Invia.cz, vyuţití cestovních aplikací a sociálních sítí a účast na specifických formách. Je zpracována formou dotazníkového šetření.
Klíčová slova
Cestovní ruch, specifické formy cestovního ruchu, aplikace, cestovní aplikace, sociální sítě, cestovní agentura Invia
Annotation
The bachelor thesis deals with specific forms of tourism. The theoretical part of the thesis focuses on the definition of tourism, its trends, the market and the difference between massive and specific tourism. Then there are other sections devoted to travel applications used in tourism, social networks and the travel agency Invia.cz. The practical part of the thesis is devoted to determining satisfaction with the travel agency Invia.cz, the use of travel applications and social networks and participation in specific forms. It is processed in the form of a questionnaire survey.
Key Words
Tourism, specific forms of tourism, applications, travel applications, social networks, travel agency Invia
7
OBSAH
Úvod ... 9
1 Cestovní ruch ... 11
1.1 Obecné vymezení cestovního ruchu ... 11
1.2 Současné trendy a trh ... 12
1.3 Masový versus Specifický cestovní ruch ... 13
2 Vybrané specifické formy cestovního ruchu ... 15
2.1 Zdravotně orientovaný cestovní ruch ... 15
2.2 Sportovní cestovní ruch ... 16
2.3 Dobrodruţný cestovní ruch ... 17
2.4 Svatební cestovní ruch ... 18
2.5 Gastronomický cestovní ruch ... 19
2.6 Sezónní cestovní ruch ... 20
2.7 Eurovíkendy ... 21
2.8 Gay Friendly ... 21
3 Cestovní aplikace ... 23
3.1 TripAdvisor ... 24
3.2 CouchSurfing ... 24
4 Sociální sítě jako nástroj propagace ... 25
4.1 Facebook ... 25
4.2 Instagram ... 25
4.3 Twitter ... 26
5 Cestovní agentura Invia.cz, a.s. ... 28
5.1 Charakteristika CA Invia.cz, a.s. ... 28
5.2 Historie agentury ... 28
5.3 Sluţby ... 29
6 Dotazníkové šetření ... 30
8
6.1 Výsledky dotazníkového šetření ... 30
6.1.1 Znalost a oblíbenost specifických forem ... 30
6.1.2 Znalost a vyuţití sociálních sítí a cestovních aplikací ... 33
6.1.3 Spokojenost s cestovní agenturou Invia.cz ... 37
6.2 Identifikace respondentů ... 38
6.3 Shrnutí výsledků dotazníkového šetření ... 41
6.4 Navrhovaná opatření ... 42
Závěr ... 45
Seznam pouţitých zkratek ... 47
Seznam obrázků ... 48
Seznam pouţitých zdrojů ... 49
Literatura ... 49
Webové stránky ... 50
Přílohy ... 55
Příloha A – dotazníkové šetření ... 55
9
Úvod
Cestovní ruch je dnes nedílnou součástí moderní společnosti. Jelikoţ hraje významnou roli v národním hospodářství, je důleţitým faktorem pro rozvoj destinací po celém světě. Úzce se pojí s dalšími sluţbami, které se vzájemně ovlivňují a doplňují a vytváří velké mnoţství pracovních příleţitostí. Zároveň přispívá k ţivotnímu prostředí, udrţuje kulturní tradice a ovlivňuje ţivoty obyvatel.
Kromě masového cestovního ruchu vznikají poslední dobou nové a specializované formy cestovního ruchu, které se zaměřují na konkrétní zájmy lidí. Tyto specifické formy cestovního ruchu umoţňují turistům zaţít dovolenou, o které jiţ dlouho snili. Zároveň zájem turistů o tyto formy a do nich vloţené finanční prostředky podpoří rozvoj subjektů, kteří se pohybují v cestovním ruchu. Na rozdíl od masového turismu nejsou specifické formy CR jednotné a typické, ale naopak umoţňují hlubší záţitky a poznání. Zároveň jsou ve většině případech udrţitelné. Tyto konkrétní formy se staly skvělým prostředkem pro rozvoj daných destinací.
Poslední dobou se velkou rychlostí rozvíjí moderní technologie. V současné době si bez nich nikdo nedokáţe představit ani jeden den. Díky těmto technologiím je komunikace a propagace o mnoho snazší, neţ bývala dříve. Většina obyvatel pouţívá smartphony a na nich různé aplikace, kterých je ohromné mnoţství, například aplikace týkající se cestování hrají také velmi důleţitou roli v propagaci a rozvoji cestovního ruchu.
Cílem bakalářské práce je ukázat obecné vymezení cestovního ruchu v České republice i jeho netradiční a zároveň specifické formy a zhodnotit situaci těchto forem na trhu. Dále vysvětlit současné masivní vyuţívání smartphonů, aplikací a sociálních sítí vázajících se k cestování, jeţ mohou slouţit jako skvělá propagace těchto forem cestovního ruchu. Nakonec na základě dotazníkového šetření poukázat na některé nedostatky, které dotazovaní vnímají a navrhnout doporučení, jenţ by mohla situaci zlepšit a dosáhnout tak většího rozvoje těchto specifických forem.
Bakalářská práce je rozdělena do šesti kapitol. První kapitola je zaměřena na obecné vymezení cestovního ruchu, jeho současné trendy, trh a také vysvětluje rozdíl mezi masovým a specifickým cestovním ruchem.
10
Druhá kapitola se zabývá představením, obecnou charakteristikou a příklady v ČR i ve světě konkrétních specifických forem cestovního ruchu.
Třetí a čtvrtá kapitola je zaměřena na dva druhy propagace cestovního ruchu. Ve třetí kapitole se jedná o propojení smartphonů a jejich aplikací, které jsou obecně představeny. Na konci této kapitoly je definována jedna cestovní aplikace, jenţe je vyuţívána velice často v Česku a druhá aplikace, vyuţívaná především ve světě. Ve čtvrté kapitole se jedná o sociálních sítích jako o nástroji propagace cestovního ruchu, jenţ se stává čím dál tím známější a populárnější.
Jsou zde vyzdviţeny tři nejoblíbenější sociální sítě, ke kterým je doloţen příklad toho, jak slouţí k propagaci zájezdů a jiných oblíbených aktivit.
Pátá kapitola se věnuje charakteristice, historii a sluţbám cestovní agentuře Invia.cz, a.s. tato cestovní agentura se zaobírá zprostředkováním plnohodnotného zájezdu, ale také nabízí moţnost vyuţití specifických forem cestovního ruchu jako je například eurovíkend, gay friendly nebo svatba na jakémkoli místě.
Šestá kapitola se zabývá dotazníkovým šetřením, kde je, díky dotazovaným, patrné, jak známé a oblíbené jsou jednotlivé typy specifických forem cestovního ruchu a jaké s nimi mají obyvatelé České republiky zkušenosti. Respondenti také uváděli, do jaké míry znají a vyuţívají sociální sítě a cestovní aplikace k recenzím nebo hledání zájezdů a jak moc jsou seznámeni s Cestovní agenturou Invia.cz, a.s. Na konci této kapitoly se na základě výsledků nachází doporučení, která by mohla pomoci ke zlepšení situace.
11
1 Cestovní ruch
Tato práce se zabývá specifickými formami cestovního ruchu (také jen CR), a proto je důleţité tento pojem charakterizovat a shrnout současný trh a jeho trendy.
Je to významné multioborové odvětví světového hospodářství. Jeho význam stále roste a to hlavně z pohledu ekonomického, regionálního, sociálního i ekologického. Z makroekonomického hlediska vytváří cestovní ruch hospodářská politika státu a z mikroekonomického hlediska jsou poskytovatelé sluţeb cestovního ruchu typickými trţními subjekty se ziskovou motivací. CR také zaměstnává přes 200 milionů lidí, coţ pomáhá i k malé míře nezaměstnanosti v mikroregionech. Jenom mezinárodní cestovní ruch generuje roční příjmy přes 1 bilion dolarů. (Ryglová, Burian, Vajcnerová, 2011)
Postupným vývojem cestovního ruchu se mění i jeho definice. (Indrová, 2009). Na konferenci Světové organizace cestovního ruchu (UNWTO) v roce 1991 v Ottawě byla vymezena pouţívaná terminologie a definice cestovního ruchu, která se později v roce 1993 stala oficiální:
„Cestovní ruch představuje činnost lidí, spočívající vcestování a pobytu mimo místo jejich obvyklého pobytu po dobu kratší jednoho roku za účelem využití volného času, obchodu a jinými účely.“ (Kotíková, 2013)
1.1 Obecné vymezení cestovního ruchu
Cestovní ruch je úzce provázán s dalšími ekonomickými procesy, proto je nezbytné ho chápat jako způsob uspokojování potřeb a jako oblast podnikatelských příleţitostí a významnou součást ekonomiky společnosti. (Indrová, 2009)
Indrová (2009) popisuje cestovní ruch jako sloţitý sociálně ekonomický jev, kdy se uplatňují různá hlediska jeho zkoumání, a to:
ekonomické – ekonomické procesy nutné k zajištění účasti lidí na CR, účinek CR ve státní a mezinárodní ekonomice;
ekologické – hodnocení potenciálu území pro CR, vztah CR a ţivotního prostředí;
12
sociologické a psychologické – vztah k člověku a jeho potřebám, vztahy mezi účastníky CR a místním obyvatelstvem.
geografické – vazba na geografické prostředí, vztah mezi místy bydliště a místy CR;
(Indrová, 2009)
Po shrnutí hlavních vlastností cestovního ruchu, se jako hlavní atributy uvádí především:
cestování mimo trvalé bydliště;
dočasnost cesty;
nevýdělečný charakter;
realizace ve volném čase. (Indrová, 2009)
1.2 Současné trendy a trh
I přesto, ţe je cestovní ruch ovlivňován negativními faktory (koronavirus, válečné konflikty, teroristické útoky či jiné krize), jeho růst je velice stabilní a předpokládá se, ţe tomu tak bude i v dalších letech. Evropa je 13. nejnavštěvovanějším kontinentem v cestovním ruchu díky jejímu mnoţství atraktivit, velké rozvinutosti sluţeb, dopravní infrastruktuře, politickým podmínkám a stavu ţivotního prostředí a je téměř jisté, ţe si v následujících letech svou vedoucí pozici bude drţet. (Zelenka, 2015)
Mezi celosvětové trendy se zahrnuje například zlepšování kvality sluţeb, mezinárodní výměnu sluţeb či respektování udrţitelnosti cestovního ruchu. Rozšiřují se internetové sluţby, dochází ke globalizaci konkurence a nabídky stále rychleji přizpůsobují zákazníkům a poté inovují. Dnešní turisté upřednostňují raději kratší dovolené, které bývají atraktivnější neţ jedna delší. V Evropě díky populárnímu takzvanému lowcost cestování začali častěji létat studenti a lidé s niţšími příjmy. (Zelenka, 2015)
Dříve se velmi diskutovalo na téma uprchlíků, kteří proudili z válečných oblastí Blízkého východu do Evropy. Téměř kaţdý den bylo ve zprávách moţné zahlédnout reportáţe na toto téma, které byly ve většině případů negativní, ačkoliv pravděpodobně i velice zkreslené.
Obavy vycestovat pak navíc sílily kvůli teroristickým útokům a potenciální turisté si mnohem důkladněji rozmýšleli, jestli na dovolenou vůbec pojedou. Druhá část cestujících si ale
13
uvědomovala, ţe k útoku můţe dojít i v jejich sousedství, a proto útokům nevěnovali pozornost. (Sachs, 2015)
V případě, kdy světem zmítaly teroristické útoky, byl zřejmý silný, ale krátkodobý pokles návštěvnosti daných destinací, kde se tyto útoky odehrály. Podle amerického deníku The Washington Post přijdou turisté s uprchlíky do styku zřídka kdy, ale záleţí samozřejmě na místě. Z těchto situací těţily zejména řecké ostrovy, které se potýkaly s nárůstem turistů.
(Sachs, 2015)
V dnešní době téma uprchlíci vystřídalo téma koronavirus. Podle průzkumu agentury CzechTourism očekává většina z šesti set oslovených provozovatelů hromadných ubytovacích zařízení v letošním roce pokles poptávky zahraničních turistů v rozmezí 50–100 %. O něco optimističtější jsou očekávání u domácích turistů, kde podnikatelé očekávají pokles nejčastěji do 50 %.
Cestovní ruch je důleţitým rozvojovým odvětvím národního hospodářství, které vytváří tři procenta hrubého domácího produktu České republiky, zajišťuje na čtvrt milionu pracovních míst a jeho podíl na hrubé přidané hodnotě české ekonomiky za rok je větší neţ zemědělství.
Podle aktuálních údajů České národní banky činily příjmy z cestovního ruchu v roce 2019 přes 167 miliard korun. (TTG Czech, 2020)
Bohuţel díky koronaviru a uzavření, jak pracovišť, tak hranic, můţou Češi přijít aţ o 50 milionů pracovních míst a českou ekonomiku čeká zpomalení nebo recese. Česká republika přesune z evropských operačních programů aţ čtyři miliardy na podporu pro podnikatele kvůli dopadům koronaviru.
Ve světě hrozí několika aerolinkám krach kvůli zrušeným letům a pozastavení dopravy.
Německo odpouští firmám část daní a snaţí se podpořit poškozené německé podnikatele.
(Novinky, © 2020)
1.3 Masový versus Specifický cestovní ruch
Důleţitým předpokladem pro rozvoj cestovního ruchu je rozmanitost přírodní, ekonomická, kulturní či sociální. Při masovém cestovním ruchu jsou cestovatelé spíše pasivní, protoţe za ně cestovní kanceláře nebo agentury všechno zajistí. Někteří autoři naznačují, ţe účastníci
14
masového CR jsou součástí uměle vytvořeného prostředí, protoţe nebývají v kontaktu s místním obyvatelstvem a stávají se součástí uzavřené „bubliny“ turistů. (Kotíková, 2013)
Masový CR vede k jednotnosti sluţeb, produktů i záţitků a tím vylučuje předpoklad pro rozvoj CR – diverzitu. Specifické formy cestovního ruchu působí přesně opačně, snaţí se o zachování udrţitelnosti a pravosti produktů a liší se od masového tím, ţe se vrací k základnímu motivu, coţ je poznávání. (Kotíková, 2013)
V cestovním ruchu vznikl pojem niche tourism, který se dá volně přeloţit jako specifické formy cestovního ruchu. Princip tohoto pojmu je stejný jako u trţní niky neboli niche market, coţ se rozumí jako mezera na trhu, výklenek nebo specifický segment trhu. (Novelli, 2005) Společnosti, které strategii trţní niky vyuţívají, se zaměřují na jeden či více úzkých segmentů trhu a jejich podstata tedy je se lépe zaměřit na cílové segmenty (Walker, Larréché, Boyd, 1996)
Specifické formy CR nabízejí širší moţnosti pro účastníky cestovního ruchu, protoţe uspokojí jejich přesné potřeby. Jsou naprostým protipólem masového turismu díky jejich specializaci.
Dají se povaţovat za alternativní, a tudíţ i šetrné. Snadno přilákají účastníky, kteří mají o specifickou formu hluboký zájem – pro turisty to znamená smysluplnější či lépe proţité a dobrodruţné zkušenosti, za které zároveň dobře zaplatí a tím podpoří i subjekty nabízející tyto konkrétní formy. (Novelli, 2005)
V poslední době se tedy postupně hledají a vytváří specifické a netradiční formy v nabídce cestovního ruchu. Jedná se především o nové produkty z hlediska motivace účastníků, jako např. cestovní ruch kulinářský, sportovní, zdravotní, svatební či spousty dalších, které jsou uvedeny v následující kapitole. (Kotíková, 2013)
15
2 Vybrané specifické formy cestovního ruchu
Jak bylo jiţ zmíněno, specifické formy cestovního ruchu uspokojují zvláštní potřeby jejich účastníků. Dnes je populární zdravotně orientovaný CR, sportovní CR, dobrodruţný CR, svatební CR, gastronomický neboli kulinářský CR, sezónní CR a v poslední době jsou nejvíce mezi mladšími účastníky oblíbené eurovíkendy a gayfriendly.
2.1 Zdravotně orientovaný cestovní ruch
Výkladový slovník cestovního ruchu uvádí, ţe zdravotní cestovní ruch je forma cestovního ruchu, kdy je hlavní motivací účastníků zlepšení zdravotního stavu různými způsoby, především jde o lázně a rekreační centra, ale zároveň zahrnuje cesty za levnější či kvalitnější zdravotní péčí, kam se řadí například operace a chirurgické zákroky (Zelenka, Pásková, 2011). Benešová (2015) uvádí zdravotně orientovaný cestovní ruch jako nadřazenou kategorii, do které se dále řadí lázeňský léčebný CR, wellness CR, rekreační CR a CR se zdravotními výkony. Všechny tyto typy se ale vzájemně prolínají, ovlivňují a doplňují.
(Benešová, Kruisová, 2015)
Mezi nejoblíbenější státy, kam lidé jezdí za zlepšením zdravotního stavu, jsou Mexiko, Indie, Thajsko nebo Brazílie. U nás jsou to různá lázeňská města například Mariánské Lázně nebo Karlovy Vary a prestiţní nemocnice. (Cnbc, 2016).
Česká republika disponuje vysokou úrovní léčebné péče, kvalifikovaným personálem a moderním vybavením, ale také nízkými cenami v poměru s kvalitou, coţ je velice lákavé pro zahraniční pacienty a turisty. Lázeňství má v České republice dlouholetou tradici díky kvalitě a stabilitě lázeňských zařízení. Díky těmto předpokladům se zdravotně orientovaný CR můţe velice dobře rozvíjet. Nárůst příjmů díky zahraničním pacientům nahrává zdravotnickým zařízením, aby finance pouţily pro další investice, a to zejména na nákup modernějších přístrojů, z čehoţ dále těţí i domácí pacienti, kteří si na úkor cizinců mohou dopřát větší luxus a příjemnější zacházení. (Kotíková, 2013)
Více neţ tři čtvrtiny účastníků zdravotně orientovaného CR potvrdily, ţe byly velice spokojeny a doporučily by sluţby svým přátelům či rodině. Podle plastického chirurga Ondřeje Měšťáka z praţské Kliniky plastické chirurgie Nemocnice Na Bulovce turisté přijíţdí
16
do ČR hlavně kvůli kosmetické chirurgii a nejpopulárnějšími zákroky jsou plastické operace prsou a břicha. U domácích pacientů patří mezi oblíbené zákroky operace prsou a očních víček. (Esthe-plastika, 2014)
Agentura CzechTourism rozvoj podporuje ve velké míře a v roce 2011 vydala ve spolupráci s Ministerstvem zdravotnictví internetového průvodce zdravotním cestovním ruchem v ČR.
Obsahuje důleţité informace ohledně poskytované péče a nabídky zákroků z různých odvětví zdravotnictví. Zároveň také obsahuje informace o České republice a o místech, která navštívit, pokud jako zahraniční pacient chcete zůstat déle a obdivovat krásy této země.
(Medicaltourism, 2012)
2.2 Sportovní cestovní ruch
Sportovní cestovní ruch představuje jednu ze specifických forem cestování, zároveň ale představuje i podstatnou aktivitu a významný soubor produktů cestovního ruchu. Sportovní cestovní ruch lze povaţovat za sociální, ekonomický a společenský fenomén vycházející z nejrůznějších sportovních a pohybových aktivit, lidí a míst. Tato forma cestování se stala jednou z největších byznysů ve světě sportu. Je to jeden z nejrychleji rostoucích sektorů cestovního ruchu. (Schwartzhoffová, 2010)
Sportovní cestovní ruch zahrnuje, jak fanoušky cestující za účelem sledovat nejrůznější sportovní akce, tak i samotné sportovce věnující se svému sportovnímu odvětví. Tento typ cestovního ruchu zahrnuje také aktéry cestovního ruchu, pro které je sport součástí aktivit, kterou provozují na dovolené. Neúčastní se ho pouze sportovci a diváci, ale velice důleţitými články se stávají také sponzoři, média, realizační týmy klubů a sportovců, zástupci národních a mezinárodních sportovních organizací a další. Sportovní cestovní ruch tedy nabízí široké spektrum moţností, v jaké roli se ho lze zúčastnit nebo být jeho součástí. (Hinch, Higham, 2011)
V současnosti se v literatuře stále více vyskytuje sportovní cestovní ruch ve spojení s pojmem destinace nebo sportovní akce. Celosvětový zájem o organizaci sportovních akcí je poháněn hlavně ekonomickými důsledky, které se díky nim generují. Kvůli sportu cestuje mnoho turistů zejména do fotbalových zemí, jako je například Barcelona ve Španělsku nebo
17
Manchester ve Velké Británii. Za sportovními akcemi lidé nejčastěji jezdí v období, kdy se konají olympiády nebo mistrovství světa. (Sallent, Palau, Guia, 2011).
Vlivu sportovního cestovního ruchu na regiony si všímá ve svém článku například Lin a Lu (2017). Upozorňují především na pořádání sportovních akcí, které lákají stále více účastníků, médií a přináší mnoho investic, ale i problémů tyto návaly zvládnout. Například Mistrovství světa v hokeji pro skupinu dvacetiletých 2019, které se konalo v Ostravě, a díky tomu do České republiky mířily davy fanoušků, kteří u nás trávili i Silvestr, takţe pořádání této akce, jak se říká: „přineslo ovoce“ v mnoha směrech. Regiony identifikovaly výdaje návštěvníků jako potenciální zdroj ekonomického růstu a také růstu zaměstnanosti. (Lin a Lu, 2017)
2.3 Dobrodružný cestovní ruch
Jak vyplývá z názvu tohoto CR, při dobrodruţném cestovním ruchu kaţdý zaţívá nějaké dobrodruţství. Vzrušující adrenalinové záţitky, které se kaţdému účastníkovi silně vrývají do paměti a nejsou pro slabší povahy, coţ znamená, ţe vyvolávají silné emoce. Od lezení po vysokých skalách, sjíţdění prudké řeky na raftu či pozorování divoké zvěře v Africe.
Dobrodruţný cestovní ruch můţe být neočekávaný a vyţaduje často silnou fyzickou aktivitu, překonávání různých výzev a i překonání sama sebe. Typickými aktivitami jsou horolezectví nebo vysokohorská turistika, ale i adrenalinové sporty jako například windsurfing, rafting nebo bungee-jumping. Dále také dobrodruţné výpravy, ať uţ v exotickém pralese, Africké savaně či polární expedice do Laponska.(Zelenka, Pásková, 2011)
Po světě je oblíbené například sjíţdění řek na kajaku na Novém Zélandu, potápění se ve velkém bariérovém útesu u Austrálie, surfování na Samoe či v Indonésii, off-road safari po australských pustinách, bungee-jumping na Novém Zélandu nebo pozorování Goril v Ugandě.
V České republice je oblíbené horolezectví na umělých stěnách i ve Skalních městech, sjíţdění raftů a různé především zimní extrémní sporty jako jsou extrémní závody na bruslích.
(Buckley, 2006).
CK Adventura je nejznámější cestovní kanceláří v České republice zaměřující se na dobrodruţné poznávací zájezdy. V České republice působí jiţ čtvrt století a její nabídka se stále rozšiřuje. (CK Adventura, 2014)
18
V ČR jsou poměrně rozšířené různé extrémní závody nebo survivaly, kdy se účastníci snaţí
‚přeţít‘ klidně i několik dní v extrémních přírodních podmínkách a testují své dovednosti.
Známý je například survival v Krkonoších nebo survival v Českém Lese u Domaţlic.
(Extrémní závody, 2016)
2.4 Svatební cestovní ruch
Leckterá ţena, která plánuje svou svatbu nebo přemýšlí o svatební cestě, uvaţuje o všemoţných překrásných místech a často jsou to místa exotická. Kromě vysněné svatební cesty na Maledivách či Bora Bora se ale můţe jednat i o uzavření sňatku v zajímavých destinacích z různých důvodů, jako je například rychlá svatba v Las Vegas. Ve výkladovém slovníku cestovního ruchu se pojem svatební cesta dá nalézt, ale je zde pod heslem novomanţelská dovolená, jelikoţ je to nejběţnější způsob praktikovaný uţ nějakou dobu.
Jedná se o dovolenou novomanţelů po uzavření sňatku, kterou uskutečňují v různých destinacích, většinou s vyšším komfortem a luxusem poskytovaných stravovacích, ubytovacích i dopravních sluţeb (Zelenka, Pásková, 2011).
Kotíková (2013) uvádí pojem svatební cestovní ruch jako nadřazenou kategorii, do které spadá právě novomanţelská dovolená neboli svatební cesta, ale také přímé uzavření sňatku v zahraničí, zasnoubení či loučení se svobodou (Kotíková, 2013).
Mezi nejoblíbenější destinace svatebních cest patří exotické země jako například Kapverdské ostrovy, Mauritius nebo Maledivy, ale i Amerika, v Evropě to je Řecko, poslední dobou se oblíbenosti dočkala i Sardinie a romantická města jako Paříţ nebo Benátky. Čechům, kteří ale nechtějí utratit tolik peněz, se nabízí česká lázeňská města nebo horská příroda (Svět Svateb, 2015).
Česká republika je jako destinace svatebního cestovního ruchu nejvyhledávanější v případech uzavírání sňatků, a to především z důvodu niţších nákladů pro svatebčany. Nejčastějšími místy, kde svůj sňatek uzavírají cizinci, jsou Praha 1 a Staroměstská radnice v Praze.
Nejčastěji do ČR přijíţdějí kvůli svatbě Rusové, Britové, Němci a počet oddaných zahraničních párů se pohybuje v řádu několika stovek aţ dvou tisíců ročně. (TTG Czech, 2014)
19
Loučení se svobodou jsou velmi populární ve všech zemích světa a v Evropě se jako nejvhodnější destinace pro tuto akci jeví Česká republika, konkrétněji Praha. Je oblíbená především u Britů a dalších Evropanů ţijících v zemích se silnější měnou. (StagWeb, 2016)
Od roku 2010 běţela ve Velké Británii kampaň vedená agenturou CzechTourism, která měla lákat Brity na svatbu do Čech. Agentura ale zároveň v kampani podporovala i propagaci zámků a hradů a gay a lesbian turistiky. (CzechTourism. 2011).
2.5 Gastronomický cestovní ruch
Jídlo je jednou ze základních potřeb v Maslowově pyramidě potřeb, protoţe bez jídla by nikdo neměl šanci přeţít. Stravovací sluţby jsou mezi základními sluţbami cestovního ruchu, ale variace jídel různých národních kuchyní je tak rozmanitá a působivá, ţe hlavní důvod cest do zahraničí můţe být pro některé lidi právě hlavně jídlo. Gastronomický cestovní ruch je především zaměřený na vychutnávání jídel, poznávání různých kultur stolování a ochutnávání nových druhů jídel i nápojů. Typická je návštěva tradičních národních kuchyní, ale i neobvyklých restaurací. Návštěva nemusí být pokaţdé v lepších restauracích, ale právě stánkové prodeje mohou způsobit větší proţitek, protoţe nabývají více lokální atmosféry a nabízejí více moţností něco vyzkoušet. Dále se jedná o účast na různých gastronomických akcích, trzích či festivalech, kde je moţné sledovat i samotnou přípravu jídla. (Zelenka, Pásková, 2011)
Mezi nejoblíbenější světové destinace patří Řecko, Francie, Itálie, Austrálie, Japonsko či Thajsko. Například francouzská gastronomie se v roce 2010 dostala na seznam nehmotného světového dědictví UNESCO. (Stanley, Stanley, 2015). V České republice je významná hlavně pivní a vinařská turistika.
Gastronomický turismus je významný hned z několika důvodů. Strava je nezbytnou součástí cestovního ruchu, a to bez ohledu na věk, národnost či pohlaví. Při jídle a pití lidé zapojují všechny své smysly, díky kterým si můţou do mysli vrýt ţivé vzpomínky lépe, neţ návštěvou různých památek. Kulinářský CR je nejrychleji se vyvíjejícím odvětvím cestovního ruchu a důleţitým nástrojem pro rozvoj dané lokality či destinace. Jeho důleţitost vedla k zaloţení Mezinárodní asociace kulinářského cestovního ruchu (World Food Travel Organization),
20
která dbá na podporu rozvoje gastronomického CR a v současné době nemá obdoby.
(McBeath, 2016)
Česká republika se můţe pyšnit dlouholetou pivovarskou a vinařskou tradicí, které umoţňují stabilní rozvoj gastronomického CR (Kotíková, 2013). V pivovarnictví jsou nejvýznamnější trasy Plzeňského Prazdroje, většina lidí je z rodné země, ale zahraničních turistů neustále přibývá, v poslední době nejvíce Němců, kteří se v lásce k pivu mohou nepatrně rovnat s českým národem. (Plzeňský Prazdroj, a.s., 2016).
Jiţní Morava je vinařským rájem a kaţdoročně naláká spousty turistů. Pro ty zahraniční jsou vinařské stezky na Moravě jedním z předních důvodů návštěvy ČR. Zároveň návštěvnost Jihomoravského kraje kaţdoročně stoupá, a po Praze se drţí v návštěvnosti zahraničních turistů na druhém místě. (Nadace Partnerství. 2015)
2.6 Sezónní cestovní ruch
Sezónní cestovní ruch je podmíněn výskytem sezónních událostí vyvolávajících poptávku, které se mohou konat jen v určitou dobu roku. Tento druh cestování je trendem jiţ několik let, nejoblíbenějšími událostmi pro cestování jsou Vánoce, Silvestr, Výstavy květin a automobilů a různé hudební i filmové festivaly.
Nejvíce navštěvovanými destinacemi v období Vánoc a Silvestra jsou Egypt, Paříţ, Londýn, exotičtější destinace jako jsou Zanzibar, Kapverdy nebo Maledivy. (TTG Czech, 2018) Na Vánoce lidé také cestují za adventními trhy, z čehoţ těţí hlavně Rakousko nebo Německo, pro cizince je velice oblíbená Praha. Na výstavy květin nebo automobilů v období jara proudí mnoho Čechů do Nizozemí na květinový festival nebo do Rakouska k jezeru Wörthersee, kde se pořádá jeden z největších evropských automobilových srazů. (TTG Czech, 2017)
V období léta se pořádají filmové a hudební festivaly, mezi nejvíce sledované filmové festivaly patří festival v Cannes, Berlíně, Benátkách nebo v Karlových Varech, kde se pořádá kaţdý rok v červenci Mezinárodní filmový festival Karlovy Vary, který do České republiky nepřiláká jen celebrity světového formátu ale i jejich fanoušky. (Kviff, 2020) Největším hubením festivalem ve světě je Tomorrowland, který se koná kaţdý rok v červenci v Belgii.
21
(Rave, 2017) Největším hudebním festivalem v České republice je Benátská noc, ta se koná kaţdý rok na konci července v libereckém areálu Vesec. (Benátská, 2020)
2.7 Eurovíkendy
Eurovíkend se povaţuje za slovíčko vyskytující se převáţně ve slovníku mladých lidí. Jedná se o trend, který není v povědomí lidí dlouho, ale i přesto jde v současnosti o jednu z nejčastěji vyuţívaných příleţitostí k návštěvě mnoha evropských metropolí. Nejoblíbenějšími destinacemi jsou Londýn, Řím a Paříţ. Další oblíbené destinace jsou například Nizozemí, Rakousko, státy Skandinávie, Itálie nebo Irsko. (Travelmag, 2015)
Jedná se o poznávací zájezd, který se vejde do intervalu od jednoho do čtyř dnů a směřuje do atraktivních evropských míst, z čehoţ eurovíkendy dostaly také svůj název. Tento typ zájezdu lze zakoupit u cestovních kanceláří, které za své zákazníky vše zařídí nebo je tu moţnost cestovat individuálně, coţ je trendem dnešní doby. Při individuálním cestování, lze sjednat vše podle své chuti a ušetřit právě za to, ţe cestovatelé nevyuţijí sluţby cestovních kanceláří.
(Eurovikendy, 2015)
2.8 Gay Friendly
Termín Gay Friendly pochází z angličtiny a vyjadřuje se jím destinace vhodná pro cestovní ruch LGBT osob. Zkratkou LGBT se označují homosexuálové, gayové i lesby, dále bisexuálové, transsexuálové a transgender osoby. Někdy se za akronym LGBT uvádí plusové znaménko, které tak má shrnout i ostatní, kteří mají jinou neţ většinovou sexuální orientaci či genderovou identitu, ale nedefinují se jako výše uvedené skupiny. (Vláda ČR, 2009)
Počet prázdninových destinací, které v současné době vítají LGBT návštěvníky je podstatně vyšší neţ před 20 lety, kdy homosexuální cestovatelé jezdili převáţně jen do přívětivých destinací. Tento trend je zdůvodněný efektivnějším marketingem, pokroky v rovnosti lidských práv a progresu v technologiích. Nejvíce doporučované destinace jsou Nový Zéland, Kodaň (Dánsko), Reykjavík (Island), Toronto (Kanada), Palm Springs a New York (USA), Sitges (Španělsko), Berlín (Německo), Mykonos (Řecko) nebo Uruguay. (Koubek, 2014)
22
Česká republika je mezi homosexuálními turisty poměrně populární destinací. To je způsobeno především skutečností, ţe Češi jsou spíše národem ateistů a nemají proto tak přísný náhled na homosexualitu jako například Poláci. Kaţdoročně do České republiky zavítá aţ půl milionu LGBT osob, kteří zde utratí osm aţ deset procent z celkových příjmů cestovního ruchu České republiky, coţ podle odhadů činí aţ 12 miliard korun ročně.
(Podnikatel, 2012).
V České republice působí i pár cestovních kanceláří a agentur, které se zaměřují na LGBT zákazníky. První českou cestovní kanceláří, která přišla na trh s ucelenou nabídkou cestování pro gay a lesbickou menšinu, je cestovní kancelář ESO travel. (Gay Travel, 2010). Dále tento trend následovala například cestovní agentura Double Travel, která je dceřinou společností cestovní kanceláře Incoming & Incentive Tours. Ta tuto agenturu zaloţila na základě poţadavků klientů o rozšíření nabídky o zájezdy do gay friendly destinací.
(Double Travel, 2017) K nim se připojila i cestovní agentura Invia.cz, která má na svém webu kategorii přímo pro tyto typy zájezdů a svým klientům poskytuje informace o hotelech a destinacích na svém blogu. (Invia, 2018)
23
3 Cestovní aplikace
Tato kapitola je zaměřena na cestovní aplikace, které jsou zde charakterizovány. Je zde vyzdviţena jedna z nejpouţívanějších cestovních aplikací a webových stránek TripAdvisor a jedna novější a méně známá aplikace CouchSurfing.
V cestovním ruchu jsou moderní technologie velmi významné, protoţe účastníci cestovního ruchu se většinou pohybují v neznámém prostředí, a tudíţ musí spousty informací o místě či památce hledat nebo v průběhu cest komunikovat s jinými lidmi. (Zelenka, Kysela, 2013)
Chytrý telefon neboli smartphone je skvělý prostředek, díky kterému turisté na internetu nebo v mobilních aplikacích dostanou přesně to, co chtějí. Turisté při cestách vyuţívají především GPS navigace a mapy. Dále se přes internet mohou dostat na webové stránky konkrétního místa nebo památek, rezervovat si ubytování, hledat dopravní informace i letecké spoje, vybírat restaurace, nebo zjistit, jaké mají v cílové destinaci počasí a nebo, kde mají právě otevřeno. (Zelenka, 2015)
Aby lidé nemuseli hledat kaţdou svou myšlenku zvlášť, vytvářejí se tematicky zaměřené mobilní aplikace. Jsou volně staţitelné z různých stránek jako je například Google Play nebo App Store a jsou většinou zdarma nebo za malý poplatek. Staţenou aplikaci lze pak jednoduše spustit jedním stiskem a vyhledat, co je potřebné. Kvůli tomu jaká je mobilní aplikace výhoda, různé organizace a subjekty často vytváří svoji oficiální mobilní aplikaci, která je moderní a nabídne daleko víc, neţ obyčejný letáček. (Zelenka, 2015)
Jak jiţ bylo zmíněno výše, asi nejpouţívanější jsou při cestách GPS navigace a mapy.
Aplikací je opravdu nespočet a kaţdý si můţe vybrat, jakou zrovna potřebuje. Mezi nejoblíbenější aplikace tohoto druhu patří podle obchodu Google Play (2016) například Mapy.cz, Waze, Sygic nebo Google Maps. Pro rezervaci ubytování nebo jen pokoje, se nabízí aplikace jako Booking.com nebo zejména v zahraničí velice oblíbené Airbnb. Při vyhledávání spoje v ČR existují Jízdní řády IDOS, vyhledávač Skyscanner, Cheap flights nebo Cheaptickets zase slouţí ke koupi letenek. Dají se najít aplikace i o tom, kde se dobře najíst, o tom, co se kde zrovna děje, nebo různí průvodci po městech a konkrétních památkách. Pár vybraných aplikací je níţe představeno podrobněji.(Google Play, 2016)
24
3.1 TripAdvisor
TripAdvisor je největší cestovatelskou stránkou i aplikací na světě. Cestovatelé zde hledají ubytování, lety, památky nebo restaurace. Místa jsou hodnocena uţivateli, kteří zde mohou napsat vlastní recenzi nebo nahrát fotografii, a tak pomáhají dalším cestovatelům při výběru konkrétního ubytování, restaurace, památky či jiných míst. TripAdvisor zde nabízí více neţ 859 milionů recenzí a názorů ohledně míst po celém světě, návštěvnost webu je průměrně 463 milionů za měsíc. Aplikace je zdarma a aktivní ve 48 zemích světa. (TripAdvisor, 2016)
Obrázek 1 Logo TripAdvisor Zdroj: Fio, 2019
3.2 CouchSurfing
Tento projekt začal nápadem studentů v roce 2004. Tito studenti chtěli poskytnout moţnost lidem sdílet jejich bydlení s cizinci, tedy podle nich s kamarády, které ještě nepotkali.
Kdokoliv se můţe zaregistrovat a vyplnit svoje údaje. Pokud chce uţivatel cestovat, přes aplikaci můţe najít lidi, kteří by mu nabídli ubytování a pokud je doma, můţe poskytnout ubytování on. Momentálně je zaregistrováno asi 14 milionů uţivatelů z celého světa, kteří si mohou během cestování sdílet svá bydlení a záţitky. Místní lidé mohou působit jako průvodci a zároveň si kaţdý vytvoří kamarády po celém světě. (Couchsurfing, 2016)
25
4 Sociální sítě jako nástroj propagace
Sociální sítě se neustále rozvíjí a silně ovlivňují naše ţivoty a tak tomu je i v této kapitole, kde jsou charakterizovány tři nejpouţívanější. Tento typ komunikace představuje na rozdíl od tradičních mediálních kanálů jedinečný způsob předávání informací – ke komunikaci dochází všemi směry, informace neproudí pouze "jednosměrně". Lidé vytvářejí a sdílejí své vlastní obsahy, coţ je především pro cestovního ruchu velmi přínosné. Všechna známá média jako Facebook, Instagram nebo Twitter vybízí společnost myslet na to, jak oslovit koncové uţivatele.(Tourism-review, 2019)
4.1 Facebook
Na Facebooku má svůj profil jiţ značná část populace, a proto se tato síť stala dalším účinným marketingovým nástrojem. Propagace na této sociální síti by tak měla být začleněna do celkových marketingových strategií společností. V současné době většina společností takové moţnosti prezentace na Facebooku vyuţívá. (Dočekal, 2011)
Mezi jednu z nejúčinnějších propagací na Facebooku patří zaloţení stránky. V dnešní době se cestovní ruch nepropaguje pouze na webových stránkách. Na Facebooku se dá najít hned několik stovek stránek, které propagují svoje zájezdy a pod fotkami nebo nabídkami odkazují na danou webovou stránku, kde si můţe potencionální zákazník zájezd nebo jinou sluţbu koupit, jako je například Dovolenkováni.cz, které má pod svými příspěvky pravidelně přes tisíc reakcí. Některé stránky fungují i tak, ţe jim potencionální zákazník napíše soukromou zprávu na Facebook a oni to s a kaţdým takto dořeší. (Zandl, 2009)
Dalším nástrojem jsou diskuzní skupiny, zde se uţivatelé připojují ke skupině lidí, kteří sdílí své zkušenosti. Jedná se o dané destinace, ale i o skupiny zaměřené na cestování po celém světě, kam lidé přidávají recenze o tom, kde se dobře najedli nebo na kterém místě se jim nejvíce líbilo. (Zandl, 2009)
4.2 Instagram
Popularitu sociální sítě Instagram lze vyuţít nejen pro propagaci výrobků, ale i pro propagaci cestování do určitých destinací. Na Instagramu denně sdílí různé fotky miliony lidí a mezi ně
26
patří i fotky z dovolených, které oslovují další a další uţivatele. Podle serveru TTG vyhledává novou destinaci aţ 48% lidí. Ten kdo je na Instagramu, bude i na mapě. Rozhodující není reklama ale inspirace. (TTG Czech, 2016)
Přesvědčivé jsou fotografie skutečných lidí, skutečných návštěvníků ve skutečných situacích.
Obsah dodávaný místními lidmi je důvěryhodnější neţ obsah tvořený PR agenturami. Místní mají mnohokrát přesnější a zajímavější informace neţ turističtí průvodci. Například město El Paso vyuţívá hashtag #itsallgoodep a motivuje místní, aby jej pouţívali u příspěvků na Instagramu a Twitteru a ukázali tak, ţe být v El Pasu je fajn. V zájmu maximalizace účinku je tvorbu obsahu dobré soustředit pod jediný hashtag #. Takto se dají příspěvky vytvořené jinými, vyuţít pro své účely. (TTG Czech, 2016)
4.3 Twitter
Twitter je spíše internetová stránka neţ sociální síť, ale pomáhá lidem při shromaţďování informací o cestě a ukazuje recenze a názory lidí, kteří na místě byli. V ČR není příliš rozšířená, avšak ve světě má velkou popularitu a je pouţívána slavnými osobami i například televizními stanicemi. (Prokop, Javůrek, 2019)
Twitter je také označován jako mikroblogovací sluţba. Umoţňuje sledování příspěvků dalších uţivatelů a psaní svých vlastních podobajících se krátkým příspěvkům na blogu. Na Twitteru jsou tyto příspěvky označovány jako tweet, který můţe mít maximální délku 140 znaků.
(Prokop, Javůrek, 2019)
Dalším rozdílem oproti klasickým sociálním sítím je následování neboli following. Na rozdíl třeba od Facebooku nemusí vztah schválit obě strany. To znamená, ţe kdokoli můţe následovat jakéhokoli uţivatele, aniţ by to schválil a jsou mu automaticky odesílány veškeré tweety tohoto uţivatele. (Prokop, Javůrek, 2019)
Dalším specifikem je pouţívání hashtagů #, kde slova nebo fráze za hashtagem značí nějaké téma například #Cestovani. Díky tomuto je moţné kaţdý den v tweetech najít zajímavé téma.
Na Twitteru je zvyk, ţe nejvíce populární hashtagy jsou zobrazeny v sloupci, který je viditelný pro všechny uţivatele a ti je mohou lehce nalézt. V tomto případě je propagace cestovních záţitků snadnější pro uţivatele, kteří mají větší počet followers jako jsou celebrity,
27
jelikoţ jejich sledující k nim vzhlíţí a ţijí v představě: „Co je pro ně dobré, je dobré i pro mě.“ (Prokop, Javůrek, 2019)
28
5 Cestovní agentura Invia.cz, a.s.
V této kapitole je charakterizována cestovní agentura Invia, která se zabývá několika specifickými formami cestovního ruchu. Mimo jiné je zde popsána její historie a sluţby, jenţ tato agentura poskytuje svým zákazníkům.
5.1 Charakteristika CA Invia.cz, a.s.
Cestovní agentura Invia se zabývá zprostředkováním zájezdů od partnerských cestovních kanceláří a je největší společností zabývající se online cestovními sluţbami v Evropě, tímto se stala díky tomu, ţe je součástí Invia Group, která sdruţuje vybrané cestovní agentury a kanceláře v sedmi dalších zemích (Slovensko, Maďarsko, Německo, Švýcarsko, Polsko a Rakousko). Invia.cz za své působení poskytla sluţby bezmála dvěma milionům zákazníků a kaţdoročně získává ocenění v anketách pro cestovní ruch. Sídlí v Praze v ulici Na hřebenech a zaměstnává téměř 400 zaměstnanců po celé zemi. Počet zaměstnanců se za poslední dva roky zvýšil o necelých 100 nově zaměstnaných. (Invia, 2020)
Invia.cz definovala svůj cíl, vizi a poslání takto:
Cíl: „Náš hlavní cíl je, abychom každému zákazníkovi dodali ty nejlepší služby snadno a dostupně, a to se nám vskutku daří.“ (Invia, 2020)
Vize: „Usilovat o spokojené a stále se vracející zákazníky.“ (Invia, 2020)
Poslání: „Dostat se na špičku prodejců zájezdů v České republice, dodržovat všechny principy a neustále motivovat naše zaměstnance.“ (Invia, 2020)
5.2 Historie agentury
V listopadu roku 2000 byly počátečním týmem společně s 64 zaměstnanci zahájeny práce na projektu MojeDovolená.cz, který v prosinci dalšího roku spustil svoje první webové stránky a o rok déle prodal první zájezd. V únoru roku 2004 byl změněn název agentury z MojeDovolená.cz na Invia.cz, kdy rovněţ zahájili provoz call centra s kapacitou aţ 80 operátorů. V tomtéţ roce se Invia.cz stala s obratem přes 321 milionů Kč největším online
29
prodejcem zájezdů na českém internetu, ovšem i tak prodělala aţ 9 milionů Kč a na zisk 2 miliony Kč si musela počkat do dalšího roku. O 5 let později se obrat agentury zvýšil na 1,6 miliardy Kč a zisk činil 17 milionů Kč. V lednu 2017 vznikla samostatná cestovní kancelář Invia International a.s. (Invia, 2020)
5.3 Služby
Cestovní agentura Invia nabízí pestrou škálu sluţeb z oblasti cestovního ruchu. V nabídce si vyberou klienti, kteří mají rádi luxus a relaxaci, dobrodruţství nebo kratší pobyty. Invia.cz spustila také prodej zájezdů pod kategorií Gay Friendly, čímţ dává najevo, ţe je k LGBT komunitě přívětivá a i tito klienti si zde mohou zakoupit zájezd. (Invia, 2020)
Mezi sluţby této cestovní agentury patří prodej dárkových certifikátů, letenek nebo katalogových zájezdů, Last Minute, First Minute, recenze hotelů, fotogalerie nebo atlas světa, kdy zaměstnanci poskytnou různé tipy na co si dát při cestování pozor a jaké krásy nevynechat. (Invia, 2020)
30
6 Dotazníkové šetření
Praktickou částí této bakalářské práce je dotazníkové šetření. Dotazník obsahoval šestnáct otázek, ze kterých lze zjistit, jak jsou konkrétní specifické formy cestovního ruchu oblíbené, zda jsou respondenti spokojeni a obeznámeni s CA Invia.cz, jaké mobilní aplikace vyuţívají a jestli se jiţ setkali s výše zmíněnými sociálními sítěmi. Dotazník, na který odpovědělo celkem 115 respondentů, byl pro širokou veřejnost dostupný online pomocí dotazníků Survio od února do dubna 2020. Výsledky byly zpracovány v programu Microsoft Excel 2019.
Pouţité byly otázky uzavřené i polouzavřené. U prvních tří otázek se jednalo o zjištění, zda tázaní jiţ slyšeli nebo vyzkoušeli různé specifické formy CR. V dalších šesti otázkách mohli respondenti zodpovědět jaké sociální sítě a aplikace vyuţívají. Konečné výzkumné otázky se zabývaly spokojeností a znalostí CA Invia.cz. Poslední čtyři otázky se zaměřovaly na identifikaci respondentů, coţ bylo pohlaví, věk, bydliště a na rozlišení studentů od pracujících a důchodců. Plné znění dotazníkového šetření je uvedeno v příloze A.
6.1 Výsledky dotazníkového šetření
6.1.1 Znalost a oblíbenost specifických forem
První část výsledků dotazníkového šetření je zaměřena na znalos, účast a oblíbenost jednotlivých specifických forem u respondentů.
31
Obrázek 2 Znalost specifických forem u respondentů Zdroj: Vlastní zpracování
Jak lze odvodit z druhého obrázku, nejznámějším cestovním ruchem, který znalo téměř 70 % lidí, je kulinářský neboli gastronomický CR. Sportovní CR uvedlo 66 % a o dobrodruţném CR se doslechlo 61 %. Nejméně známou formou je cestovní ruch Gay Friendly, který neznalo ani 10 % respondentů. Kulinářský cestovní ruch a zdravotně orientovaný cestovní ruch byl známější více u starších lidí, zapříčinilo to nejspíše to, ţe tito lidé se hodně zajímají o lázně a různé rehabilitace a rádi si dopřávají dobré jídlo. Ostatní specifické formy mají v podvědomí hlavně ti mladší, kteří vyhledávají dobrodruţství, pobyty na víkendy, sportovní akce a také mají lepší vztah k LGBP komunitě neţ ti starší.
Obrázek 3 Účast respondentů na specifických formách Zdroj: Vlastní pracování
32
Z obrázku č. 3 je zřejmé, ţe se nejvíce respondentů zúčastnilo dobrodruţného CR a to 61,5 % a eurovíkendů, coţ bylo 59 %. Třetí nejpočetnější kategorie s 37% účastí je kulinářský CR, nejméně respondentů se zúčastnilo CR Gay Friendly, a to pouze 1,7 % a také 6 % respondentů se nezúčastnilo ţádné specifické formy CR. Starší lidé se sice zajímají o zdraví a vaření, ale ne kaţdý z nich má tendenci tyto zájmy uskutečnit. U této otázky převládali především respondenti mladšího věku muţi i ţeny, kteří se zúčastnili dobrodruţného CR a eurovíkendů. Gay Friendly se zúčastnili pouze 2 respondenti a oba byli ţeny a ti, kteří se nezúčastnili ţádné specifické formy, byli důchodového věku.
Ve třetí otázce mohli respondenti uvést, jaké specifické formy by se chtěli nejvíce zúčastnit.
Obrázek 4 Zájem respondentů o specifické formy CR Zdroj: Vlastní zpracování
Na obrázku č. 4 je vidět, ţe zájem o jednotlivé specifické formy je překvapivý. Zde byl nejvíce uváděn s větším náskokem gastronomický CR, který si zvolilo 71 % a sportovní CR, jenţ si zvolilo 65 %. Nejmenší zájem zaznamenal opět cestovní ruch Gay Friendly, o který projevilo zájem 5 % respondentů. Je to zapříčiněno hlavně tím, ţe o této specifické formě nemá více lidí ani tušení a pokud o tomto cestovním ruchu někdo slyšel, tak to byli především mladší lidé, kteří s touto komunitou buď sympatizují, nebo k nim chovají spíše záporné emoce.
33
Obrázek 5 Porovnání účasti a zájmu respondentů
¨Zdroj: Vlastní zpracování
Kdyţ se porovnají dva poslední grafy, které se týkaly účasti respondentů na specifických formách CR a toho, o jaké formy CR by měli zájem, lze pozorovat na obrázku č. 4 znatelné rozdíly. Nejvýznamnější, 50% rozdíl, je překvapivě u kulinářského CR. Vyzkoušelo jej 36 % respondentů a 71 % by chtělo, ačkoliv je jednou z nejdostupnějších forem, protoţe stravovací sluţby jsou nezbytné. Dalším výrazným rozdílem byl sportovní CR, který by si chtělo vyzkoušet 65 % a překvapivě zájem je i o nejvíce navštěvovaný CR a to dobrodruţný.
Vyzkoušelo jej 61 % a stále by ho chtělo 44 % zkusit. Menší zájem neţ celkovou účast měly eurovíkendy a zdravotně orientovaný CR. O sportovní CR projevili zájem muţi ale o dobrodruţný CR a kulinářský CR projevily zájem ţeny.
6.1.2 Znalost a vyuţití sociálních sítí a cestovních aplikací
V této části respondenti uváděli, jaké sociální sítě a cestovní aplikace nejčastěji vyuţívají.
Všichni sociální sítě znají a nejvíce lidí vyuţívá Facebook a Instagram. Twitter pouţívá menší část respondentů, jelikoţ tato sociální síť se vyuţívá především v zahraničí. Výsledek byl překvapivý především u starších ročníků, kteří odpovídali stejně jako ostatní věkové kategorie. Kdyby někdo sociální sítě neznal nebo nevyuţíval, byl poţádán, aby směřoval k otázce č. 7.
34
Obrázek 6 Užívání sociálních sítí Zdroj: Vlastní zpracování
Na obrázku č. 6 je znatelné, ţe drtivá část, a to 82 % tázaných, sociální sítě vyuţívá, nejčastější odpovědí byl Instagram. Tuto moţnost zvolily především mladší ţeny. Lidé v pokročilejším věku vyuţívají spíše Facebook a 18 % respondentů sociální sítě nevyuţívá vůbec. Tuto druhou moţnost zvolili důchodci a ti, kteří nechtějí, aby kaţdý viděl, co v soukromí dělají.
Obrázek 7 Zakoupení zájezdu díky sociálním sítím Zdroj: Vlastní zpracování
35
Z obrázku č. 7 lze vyčíst, ţe více neţ polovina, coţ je 57 %, zájezd přes sociální sítě nezakoupili. Ovšem překvapující je i to, ţe 43 % respondentů zájezd přes sociální sítě zakoupilo. Mnoho cestovních kanceláří nebo i soukromníci nabízejí a propagují své zájezdy na sociálních sítích, propagace je také moţná spoluprací spár Influencery na Instagramu, proto je tato odpověď tak překvapivá, jelikoţ více lidí si rovnou najde webové stránky CK nebo jiných prodejců a vlastně je ani nenapadne, ţe při surfování po Facebooku, si můţou zájezd vyhlédnout a zakoupit stejně jako na stránkách. Tyto moţnosti poskytuje například Dovolená.cz nebo Edovolena.cz. Nejčastější inspirace pro nákupy zájezdů vyplývají z Influencerů, kteří na Instagramu sdílí všechny své záţitky a jejich sledující, především mladší lidé, po těchto záţitcích zatouţí také.
Sedmá otázka byla první z oblasti cestovních aplikací a konkrétně se v ní jednalo o vyuţití aplikace TripAdvisor při výběru zájezdu.
Obrázek 8 Využití TripAdvisor při výběru zájezdu Zdroj: Vlastní zpracování
Z grafu na obrázku č. 8 je patrné, ţe aplikaci při výběru zájezdu vyuţívá 63 % lidí, zbylých 37
% aplikaci nevyuţívá. Opět je tu otázka spíše pro mladší ročníky neţ pro důchodce, kteří ani netuší, ţe nějaká taková aplikace existuje. Odpověď Ano zvolily především ţeny, příčinou můţe být to, ţe muţi dovolené často nezařizují a uţ vůbec se jim nechce zdlouhavě vyhledávat recenze a obrázky o lokalitě nebo místu, jenţ si vybrali.
Osmá otázka byla zaměřena na znalost druhé cestovní aplikace CouchSurfing.
36
Obrázek 9 Znalost pojmu CouchSurfing Zdroj: Vlastní zpracování
Jak lze vidět na obrázku č. 9, s pojmem CouchSurfing se 80 % vůbec nesetkalo. Překvapivé spíše bylo 20 % těch, kteří se s tímto pojmem setkali, ale stále ho nemohli vyuţít. S pojmem CouchSurfing v ČR nemá tolik lidí zkušenost a zatím ani nezaregistrovali jeho existenci, proto se dalo očekávat, ţe lidé volili odpověď NE v tak velké míře a opět především mladší lidé ve věku okolo 20 let.
Obrázek 10 Cestovní aplikace, které respondenti využívají Zdroj: Vlastní zpracování
37
Z grafu na obrázku č. 10 je zřejmé, ţe respondenti aktivně vyuţívají i jiné cestovní aplikace a to především Mapy a Navigace. Mapy vyuţívá 67 % a Navigace 56,5 %. Vlastní odpověď uvedlo 15 respondentů, coţ je 13 % a ti rádi vyuţívají Airbnb, nejčastěji v New Yorku a Budapešti. 30 % respondentů odpovědělo, ţe aplikace nevyuţívá.
6.1.3 Spokojenost s cestovní agenturou Invia.cz
Tato část je zaměřena na spokojenost s cestovní agenturou Invia.cz, kterou podle výsledků znají všichni respondenti, kteří na dotazník odpovídali.
Jak lze vyčíst z grafu na obrázku č. 11 níţe, nejčastěji si respondenti kupovali zájezdy u CA Invia.cz přes internet, a to 45 %, dalších 41 % si zájezd zakoupilo na pobočce, nejvíce uváděli Mladou Boleslav a Liberec, objevovala se ale také města jako Praha, Mělník nebo Turnov.
Konečných 14 % respondentů si zájezd u této cestovní agentury nezakoupilo vůbec.
Obrázek 11 Zakoupení zájezdu u CA Invia.cz Zdroj: Vlastní zpracování
38
Obrázek 12 Spokojenost respondentů s CA Invia.cz Zdroj: Vlastní zpracování
Jelikoţ je na předchozím obrázku vyuţita odpověď NE, na další otázku odpovídalo pouze 99 respondentů. Na obrázku č. 12 je vidět, ţe z 99 odpovědí pouze 2 % nebyla se sluţbami spokojena. U odpovědí ne bylo také napsáno, ať kaţdý uvede danou pobočku, kde nebyli spokojeni. Oba respondenti, kteří uvedli odpověď NE, byli lidé důchodového věku a nebyli spokojeni na pobočce v Mladé Boleslavi. Příčinou můţe být to, ţe tato pobočka je velice často plná zákazníků a stává se, ţe lidé jsou naštvaní kvůli tomu, ţe musí čekat nebo ţe je prodejci nevezmou přednostně, jelikoţ si třeba nejprve na pobočku zavolali.
6.2 Identifikace respondentů
Obrázek č. 13 zobrazuje sloţení respondentů podle věku.
39
Obrázek 13 Věk respondentů Zdroj: Vlastní zpracování
Na dotazník odpovídali lidé ve věku od 15 do 60 let a starší. Z obrázku č. 13 je patrné, ţe na dotazník odpovídali spíše lidé ve věku 15-30 let a to celkových 63 %. Je to nejspíše z toho důvodu, ţe mladší lidé vyuţívají internet více neţ ti starší, a proto měli k dotazníku lepší přístup neţ ostatní skupiny. Následovaly kategorie 31-45 let s 23 % a 46-60 let, která činila 10 %. Nejméně respondentů bylo z kategorie nad 60 let, tvořící pouze 4 %. Ve věku 15-30 let odpovídaly ţeny, ale v kategorii 31-45 let překonali muţi ţeny. Ve zbývajících dvou kategoriích 46 let a výše byli jak ţeny tak muţi, zde odpovídala obě pohlaví podobně a to především zaměstnanci a důchodci. Ve dvou předešlých kategoriích zase odpovídali studenti, ţeny na mateřské dovolené a také zaměstnanci.
Následující obrázek č. 14 zobrazuje sloţení respondentů dle pohlaví.
40
Jak lze z obrázku č. 14 vyčíst, větší mnoţství respondentů tvoří ţeny. Odpovídalo 69 ţen, coţ je 60 % dotázaných a 46 muţů, coţ je 40 %.
Obrázek č. 15 zobrazuje sloţení respondentů dle jejich statusu.
Obrázek 15 Složení respondentů dle jejich statusu Zdroj: Vlastní zpracování
Z tohoto obrázku lze opět potvrdit, ţe na dotazník odpovídali především lidé, kteří mají lepší přístup i internetu. Studenti, kteří si bez internetu neumí představit ani jediný den, tvoří 51 %.
Obrázek 14 Pohlaví respondentů Zdroj: Vlastní zpracování
41
Za studenty jsou zaměstnanci s 41 %. Nejmenší procento tvoří lidé v důchodu a odpověď jiné, kterou odpovídaly ţeny na mateřské dovolené a dva muţi v invalidním důchodu.
Následující obrázek č. 16 zobrazuje bydliště respondentů podle jednotlivých krajů České republiky.
Obrázek 16 Bydliště respondentů podle jednotlivých krajů ČR Zdroj: Vlastní zpracování
Jak je z obrázku č. 16 patrné, v odpovědích nejsou zastoupeny všechny kraje ČR.
Nejdominantnějším je Středočeský kraj, odkud je 38 % odpovědí a poté Liberecký kraj s 27
% respondentů, vzdáleněji za nimi je Hlavní město Praha. Středočeský kraj uvedly jako své bydliště ţeny kdeţto Liberecký kraj a Prahu uvedli především muţi.
Na dotazník odpovídaly nejčastěji ţeny ve věku od 20 do 25 let, hlavně studentky ze Středočeského a Libereckého kraje. Muţi odpovídali nejčastěji také ve věku od 20 do 25 let ze Středočeského a Libereckého kraje, ale studenti i zaměstnanci byli v této kategorii zastoupeni téměř ve stejném počtu.
6.3 Shrnutí výsledků dotazníkového šetření
Po shrnutí výsledků z dotazníkového šetření lze vyvodit závěr, ţe o specifické formy mají zájem především mladí lidé, ţeny a studenti. Nejznámějšími specifickými formami pro respondenty jsou dobrodruţný CR, gastronomický CR, sportovní CR, zdravotně orientovaný CR a eurovíkendy. Kaţdou z forem znalo více neţ polovina dotazovaných, naopak sezónní
42
CR, svatební CR a Gay Friendlymoc známé nejsou. Nejvíce navštěvovanými specifickými formami byly dobrodruţný CR a eurovíkendy, ale zároveň se našli i tací, kteří neměli moţnost vyzkoušet ani jednu z uvedených forem. Nejlákavějšími formami se staly gastronomický CR a sportovní CR, tyto dvě formy jsou u všech respondentů známé, ale lidé se jich spíše nezúčastňují a pouze po nich touţí. V jednotlivých odpovědích nebyla zaznamenána výrazná zastoupení ţádného z identifikačních hledisek, kromě těch výše zmíněných. Obecně se tedy dá říci, ţe o zájmu o tyto formy ani účasti na nich nerozhoduje pohlaví, věk, ani příjem a spíše záleţí na konkrétních zálibách člověka a na tom, o čem se dozví z různých zdrojů při plánování výletů a co ho zaujme.
Více neţ 60 % respondentů vyuţívá cestovní aplikaci TripAdvisora aţ 80 % vyuţívá jiné cestovní aplikace na svém chytrém telefonu. Mezi ty nejvyuţívanější se zařadily mapy, navigace a aplikace, co se týkají letecké dopravy. Novější CouchSurfingznala méně neţ polovina respondentů a pouze dva jej vyuţili.
Sociální sítě vyuţívá přes 80 % respondentů, vzhledem k tomu, ţe na dotazník odpovídali i starší lidé. Nejvíce pouţívanými sociálními sítěmi jsou Instagram a Facebook, Twitter je oblíbený spíše v zahraničí, a proto ho v ČR nevyuţívá taková část.
S CA Invia.cznebyli spokojeni pouze dva dotazovaní jinak se agentura můţe pyšnit téměř 100
% spokojeností jejích zákazníků. Nejvíce oslovovanými pobočkami jsou Mladá Boleslav a Liberec. Zájezd ani jinou sluţbu nezakoupilo pouze 30 %.
6.4 Navrhovaná opatření
Z výše zjištěného dotazníkového šetření mají zájem o specifické formy CR především ţeny a lidé ve věkovém rozmezí od 15 do 30 let. Nejvíce respondentů se zúčastnilo dobrodruţného cestovního ruchu a eurovíkendů. Avšak největší zájem je o gastronomický a sportovní cestovní ruch, kterých by se lidé rádi zúčastnili, ale stále k tomu neměli příleţitost.
V případě forem, o které byl největší zájem, coţ byl gastronomický a sportovní cestovní ruch, by se všechny organizace měly zaměřit na marketing. Jelikoţ odpovídalo nejvíce lidí z kategorie, kde se jedná především o studenty, nabídka výhodnějších cen pro studenty například při různých foodfestivalech nebo sportovních utkáních, by určitě upoutala pozornost. Studenti mají většinou omezený rozpočet, a proto je pro ně velmi důleţité i to,
