ZALOŢENÍ FIRMY NABÍZEJÍCÍ ADRENALINOVÉ ZÁŢITKY FOUNDATION OF THE COMPANY OFFERING ADRENALINE

Technická univerzita v Liberci

FAKULTA PŘÍRODOVĚDNĚ - HUMANITNÍ A PEDAGOGICKÁ

ZALOŢENÍ FIRMY NABÍZEJÍCÍ ADRENALINOVÉ ZÁŢITKY FOUNDATION OF THE COMPANY OFFERING ADRENALINE

EXPERIENCES

Bakalářská práce: 10–FP–KTV– 332

Vedoucí práce: Mgr. Honzáková Iveta

Počet

stran grafů obrázků tabulek pramenů příloh

69 0 1 6 13 11

V Liberci dne:

Katedra: Tělesné výchovy

Studijní program: B6208 Ekonomika a management

Studijní obor (kombinace): Management sportovní

Autor: Podpis:

Tomáš BĚLOHLÁVEK Adresa:

Vlnařská 688 460 06, Liberec

Zde bude vloţen originál zadání BP

Čestné prohlášení

Název práce: Zaloţení firmy nabízející adrenalinové záţitky Jméno a příjmení autora: Tomáš Bělohlávek

Osobní číslo: P07000126

Byl jsem seznámen s tím, ţe na mou bakalářskou práci se plně vztahuje zákon č. 121/2000 Sb. o právu autorském, právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů, zejména § 60 – školní dílo.

Prohlašuji, ţe má bakalářská práce je ve smyslu autorského zákona výhradně mým autorským dílem.

Beru na vědomí, ţe Technická univerzita v Liberci (TUL) nezasahuje do mých autorských práv uţitím mé bakalářské práce pro vnitřní potřebu TUL.

Uţiji-li bakalářskou práci nebo poskytnu-li licenci k jejímu vyuţití, jsem si vědom povinnosti informovat o této skutečnosti TUL; v tomto případě má TUL právo ode mne poţadovat úhradu nákladů, které vynaloţila na vytvoření díla, aţ do jejich skutečné výše.

Bakalářskou práci jsem vypracoval samostatně s pouţitím uvedené literatury a na základě konzultací s vedoucím bakalářské práce a konzultantem.

Prohlašuji, ţe jsem do informačního systému STAG vloţil elektronickou verzi mé bakalářské práce, která je identická s tištěnou verzí předkládanou k obhajobě a uvedl jsem všechny systémem poţadované informace pravdivě.

V Liberci dne:

Bělohlávek Tomáš

Založení firmy nabízející adrenalinové zážitky

Anotace

Bakalářská práce pojednává o zaloţení obchodní společnosti. Činností této společnosti je nabízení adrenalinových záţitků. Úvodní část práce je vypracována za pomoci dostupné literatury a legislativy a obsahuje teorii týkající se podnikání na českém území. Další část bakalářské práce je zaměřena na zhodnocení právních forem podnikání, na výběr vhodné právní formy pro podnikání a dále obsahuje informace o způsobu zaloţení společnosti s ručením omezeným a o jejím financování. V následujících částech práce je zpracován podnikatelský záměr, vymezená teorie situační analýzy a samotné zpracování situační analýzy nově vznikající společnosti. V závěru práce je sestavený marketingový plán pro první rok podnikání.

Klíčová slova:

Adrenalinové záţitky, obchodní společnost, podnikání, situační analýza.

Foundation of the company offering adrenaline experiences

Abstract

This bachelor thesis concerns the foundation of a business company. The aim of this company is to offer adrenaline experiences. The introductory part of the thesis is based on existing literature and legislature and it describes the theory of running a business in the Czech Republic. The following part focuses on the evaluation of legal forms and on the choice of a convenient legal form of business and contains information concerning the foundation of a limited liability company and financing of such a company. The following parts contain the business plan, a description of the theory of situational analysis and a concrete situational analysis of the company to be founded. The last part offers a marketing plan for the first year of business.

Keywords:

Obsah

ÚVOD ... 8

1 CÍLE PRÁCE ... 9

2 PRÁVNÍ ASPEKTY SOUVISEJÍCÍ SE ZALOŽENÍM FIRMY ...10

2.1 Podnikání ...10

2.2 Ţivnostenské oprávnění ...10

2.3 Dělení ţivností ...11

2.4 Právní forma podnikání ...12

2.5 Přehled jednotlivých právních forem podnikání ...12

2.5.1 Veřejná obchodní společnost ...13

2.5.2 Společnost s ručením omezeným ...14

2.5.3 Akciová společnost ...15

2.5.4 Komanditní společnost...16

2.5.5 Druţstvo ...17

2.5.6 Ostatní formy podnikání ...18

3 VÝBĚR PRÁVNÍ FORMY PODNIKÁNÍ A ZALOŽENÍ SPOLEČNOSTI ...19

3.1 Kritéria pro výběr právní formy podnikání ...19

3.2 Zaloţení obchodní společnosti s ručením omezeným ...21

3.3 Majetková a kapitálová výstavba společnosti ...24

3.3.1 Majetková struktura podniku ...24

3.3.2 Kapitálová struktura majetku ...25

3.3.3 Externí zdroje krátkodobého financování ...27

3.4 Charakteristika a význam finanční analýzy ...28

3.4.1 Základní finanční výkazy ...29

4 PODNIKATELSKÝ ZÁMĚR...33

5 SITUAČNÍ ANALÝZA ...37

5.1 Analýza prostředí firmy ...38

5.1.1 Vnější prostředí ...39

5.1.2 Vnitřní prostředí ...41

5.2 Situační analýza nově vznikající společnosti ...42

5.2.1 Demografie ...42

5.2.2 Analýza sportovního odvětví v Libereckém kraji ...42

5.2.3 Analýza zákazníka ...43

5.3 Analýza konkurence ...43

6 MARKETINGOVÝ PLÁN ...46

6.1 Marketingové cíle ...46

6.2 Marketingové strategie ...46

6.2.1 Cena ...46

6.2.2 Propagace ...47

6.2.3 Systém měření a kontroly ...48

7 ZÁVĚR ...49

8 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY ...51

9 SEZNAM PŘÍLOH ...53

Seznam použitých zkratek

a.s. Akciová společnost DPH Daň z přidané hodnoty

EU Evropská unie

k.s. Komanditní společnost

s.r.o. Společnost s ručením omezeným v.o.s. Veřejná obchodní společnost

ÚVOD

Sport je v dnešní uspěchané době plné pracovních a studijních povinností neodmyslitelnou součástí běţného ţivota velké části lidské populace. Je to dáno neustále se rozvíjející nabídkou sportovních aktivit, které nám umoţňují se alespoň na chvíli oprostit od starostí běţného ţivota. Mezi tyto aktivity samozřejmě patří i adrenalinové sporty, které byly ve svých začátcích určeny jen pro jejich nadšence. V dnešní době se ale adrenalinové sporty a aktivity tak rozrostly, ţe i „obyčejný“ člověk má šanci si uţít té trochy adrenalinu bez obav.

Téma jsem si zvolil proto, ţe obliba a atraktivita takovýchto sluţeb stále roste a díky tomu by zaloţení společnosti nabízející adrenalinové záţitky a jiné mohlo být úspěšným podnikatelským záměrem. A pro mě, jako budoucího absolventa, to můţe být směr, kterým bych se mohl v budoucnu vydat.

V první části bakalářské práce se budu zabývat vypracováním teoretických podkladů souvisejících s podnikáním na českém území, a to za pomocí odborné literatury týkající se především podnikové ekonomie a dále také s vyuţitím internetových stránek, které obsahují zákony a první normy. V druhé části se budu věnovat zaloţení společnosti s ručením omezeným, její majetkovou a kapitálovou výstavbou a dále se také budu věnovat zpracování podnikatelského záměru. Poslední část bakalářské práce bude věnována teoretickému i praktickému zpracování situační analýzy a vytvoření marketingového plánu na první rok podnikání.

1 CÍLE PRÁCE

Hlavní cíle:

Hlavním cílem bakalářské práce je fiktivní zaloţení firmy nabízející adrenalinové záţitky a sestavení marketingového plánu pro nově vznikající firmu.

Dílčí úkol

1) Shrnutí teoretických podkladů týkajících se zaloţení společnosti.

2) Situační analýza trhu s adrenalinovými záţitky v Libereckém kraji.

3) Doporučení a závěry plynoucí ze situační analýzy a posouzení efektivnosti.

2 PRÁVNÍ ASPEKTY SOUVISEJÍCÍ SE ZALOŽENÍM FIRMY

Důleţitým předpokladem pro začínajícího podnikatele je znalost a přehled základních pojmů související s podnikatelskou činností. Tato část bakalářské práce tyto pojmy a důleţité aspekty popisuje.

2.1 Podnikání

Podnikáním se rozumí soustavná činnost prováděná samostatně podnikatelem, vlastním jménem a na vlastní zodpovědnost za účelem dosazení zisku.

Podnikatelem podle zákona č. 513/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů je:

 osoba zapsaná v obchodním rejstříku,

 osoba, která podniká na základě ţivnostenského oprávnění,

 osoba, která podniká na základě jiného neţ ţivnostenského oprávnění podle zvláštních předpisů,

 osoba, která provozuje zemědělskou výrobu a je zapsána do evidence podle zvláštního předpisu.

2.2 Živnostenské oprávnění

Fyzická nebo právnická osoba, která chce nějakou ţivnost provozovat, musí získat ţivnostenské oprávnění pro danou činnost. Podmínky pro získání ţivnostenského oprávnění jsou tyto:

a) Všeobecné podmínky

 minimální věk 18 let

 bezúhonnost

a) Zvláštní podmínky

 odborná či jiná způsobilost, vyţaduje-li to ţivnostenský zákon Postup pro získání živnostenského oprávnění

1. Získat výpis z rejstříku trestů, který je důkazem právní bezúhonnosti.

2. Zaplatit správní poplatek, který činí 1000,-Kč za jednu ohlašovací činnost, 2000,-Kč za ţádost o koncesi a 10000,-Kč za ţivnost provozovanou průmyslovým způsobem.

3. Předloţit vyplněný formulář ohlášení ţivnosti volné, řemeslné a vázané popř. ţádost o udělení koncese pro koncesované ţivnosti.

4. Přiloţit originál a kopii společenské smlouvy nebo zakladatelské listiny, kopii si ţivnostenský úřad uchová.

5. Předloţit doklady o zvláštní způsobilosti, pokud je vyţaduje Ţivnostenský zákon nebo zvláštní předpisy.

6. V případě provozování ţivnosti průmyslovým způsobem musí podnikatel zpracovat schéma potřebných činností.

2.3 Dělení živností

Základní dělení ţivností je na ţivnosti ohlašovací a ţivnosti koncesované. Ohlašované ţivnosti jsou ţivnosti, které vznikají a jsou provozovány na základě ohlášení. Tyto ţivnosti jsou osvědčeny výpisem ze ţivnostenského rejstříku a dělí setakto:

 Řemeslné živnosti – ţivnosti, pro jejichţ získání a provozování je podmínkou výuční list, maturita v oboru, diplom v oboru či šestiletá praxe v oboru.

 Vázané živnosti – ţivnosti, pro jejichţ získání a provozování je podmínkou prokázání odborné způsobilosti, kterou stanoví příloha ţivnostenského zákona.

 Volná živnost - ţivnost, pro jejíţ získání nepotřebuje podnikatel ţádnou odbornou způsobilost. Tato ţivnost má název Výroba, obchod a sluţby neuvedené v přílohách 1 aţ 3 ţivnostenského zákona. Podnikatel si rozsah této ţivnosti vymezí sám tím, ţe si ze seznamu 80 činností vybere ty, které bude provozovat.

Koncesované ţivnosti jsou ţivnosti, které vznikají a jsou provozovány na základě správního rozhodnutí. Tyto ţivnosti jsou také osvědčeny výpisem zţivnostenského rejstříku.

Kromě splnění odborné způsobilosti je podmínkou získání této ţivnosti i kladné vyjádření příslušného orgánu státní správy. Příkladem jsou provozování pohřební sluţby, cestovní kanceláře či taxisluţba.

2.4 Právní forma podnikání

Obchodní zákoník a další právní normy nabízí podnikatelům různé právní formy podnikání. Kaţdá právní forma je však podřízena dalším právním normám, které rovněţ ovlivňují podnikatelské rozhodování. Volba právní formy patří k dlouhodobě působícím rozhodnutím. Je třeba připomenout, ţe otázka, kterou z právních forem vybrat, nevzniká jen při zakládání nového podniku, nýbrţ i v případě, ţe vznikl podnět vedoucí v konečném důsledku ke uměně právní formy. Změna právní formy podniku z jedné formy na druhou se nazývá procesem transformace ( Synek a kol., 2006, s. 96 ).

2.5 Přehled jednotlivých právních forem podnikání

Podle způsobu ručení společníků ve společnosti rozlišujeme obchodní společnosti osobní, kapitálové a smíšené.

V osobní obchodní společnosti ručí buď všichni, nebo někteří společníci zazávazky společnosti celým svým majetkem. Na druhou stranu se společníci přímo podílejí na řízení společnosti. Příkladem osobní obchodní společnosti je veřejná obchodní společnost.

V případě kapitálových obchodních společností obecně platí, ţe společníci neručí za závazky za trvání společnosti vůbec, nebo je jejich ručení určitým způsobem omezeno.

Například ručí za závazky společnosti pouze jen do výše nesplaceného vkladu základního kapitálu. Společníci neručí za závazky společnosti, je-li splacení vkladu do obchodního rejstříku zapsáno. Příkladem kapitálové společnosti jespolečnost s ručením omezeným nebo akciová společnost.

Ve smíšeném typu obchodní společnosti je jeden nebo více společníků, kteří ručí za závazky společnosti celým svým majetkem a dále také jeden nebo více společníků, kteří ručí za závazky společnosti pouze do výše nesplaceného vkladu. Jediným typem této společnosti je komanditní společnost, ve které se kombinují prvky jak osobního ručení některých společníků za závazky společnosti, tak i ručení některých společníků jen do výše svého nesplaceného podílu na základním kapitálu, a pokud jesplacen, tak za závazky neručí vůbec.

2.5.1 Veřejná obchodní společnost

Veřejná obchodní společnost je osobní obchodní společnost, která je sdruţením dvou a více ţivnostníků ke společnému výkonu ţivnosti. Společníkem můţe být kaţdá fyzická osoba, která splňuje podmínky pro členství, nebo i právnická osoba. Práva apovinnosti vyplývající z členství právnické osoby ve společnosti musí ale vykonávat statutární orgán či právní zástupce.

Tato forma je prioritně vhodná všude tam, kde se společníci budou osobně účastnit podnikatelské činnosti. Tito společníci sepíší společenskou smlouvu, která musí obsahovat název a sídlo společnosti, určení společníků, uvedením firmy nebo názvu asídla právnické osoby nebo jména a bydliště fyzické osoby a dále musí společenská smlouva obsahovat předmět podnikání.

Firma musí obsahovat označení „veřejná obchodní společnost“, jeţ můţe být nahrazeno zkratkou „veř. obch. spol.“ nebo „v.o.s.“. Obsahuje-li firma jméno alespoň jednoho ze společníků, postačí dodatek „ a spol.“.

Výhody veřejné obchodní společnosti

 není nutný základní kapitál společnosti

 osobní typ právnické osoby

Nevýhody veřejné obchodní společnosti

 jednotliví společníci ručí celým svým majetkem solidárně za závazky společnosti

 zákaz konkurence

 v případě úmrtí/zániku předposledního společníka automaticky zaniká celá veřejná obchodní společnost

2.5.2 Společnost s ručením omezeným

Společnost s ručením omezeným je nejjednodušším typem kapitálových společností, přestoţe obsahuje mnoho prvků osobní společnosti. Společnost můţe mít od jednoho do padesáti společníků.

Při zakládání společnosti s ručením omezeným tvoří základní kapitál ominimální výši 200 000,-Kč. Na základním kapitálu společnosti se můţe kaţdý společník účastnit pouze jedním vkladem. Výše vkladu společníka musí činit aspoň 20 000,-Kč. Před podáním návrhu na zápis společnosti do obchodního rejstříku musí být splaceno celé emisní áţio a na kaţdý peněţitý vklad musí být splaceno nejméně 30%. Celková výše splacených peněţitých vkladů spolu s hodnotou nepeněţitých vkladů musí však činit alespoň 100 000,-Kč. Je-li společnost zaloţena jedním zakladatelem, můţe být zapsána do obchodního rejstříku, jen kdyţ je v plné výši splacen základní kapitál.

Společníci ručí společně a nerozdílně za závazky společnosti do výše souhrnu nesplacených částí vkladů všech společníků podle stavu zápisu v obchodním rejstříku. Můţe se tedy ovšem stát, ţe se na společníka úspěšně obrátí věřitel i v případě, ţespolečník svůj vklad jiţ dávno uhradil.

Obchodní firma společnosti s ručením omezeným musí obsahovat označení

„společnost s ručením omezeným“, postačí však zkratka „spol. s.r.o.“ nebo „s.r.o“.

Statutárním orgánem společnosti s ručením omezeným je jeden nebo více jednatelů.

Je-li jednatelů více, je oprávněn jednat jménem společnosti kaţdý z nich samostatně, nestanoví-li společenská smlouva nebo stanovy jinak; takové omezení jevšak vůči třetím

společnosti, vedení účetnictví, povinnosti vůči úřadům atd. Projednatele platí ze zákona konkurence. Pro společníky můţe rozsah zákazu konkurence stanovit společenská smlouva.

Valná hromada společníků je nejvyšším orgánem společnosti. Do působnosti jejího rozhodování spadají některé podstatné skutečnosti. Zejména se jedná o jmenování a odvolávání jednatelů, změny společenské smlouvy a stanov a schvalování účetní uzávěrky.

Valná hromada můţe jmenovat i členy dozorčí rady, coţ je nepovinný, zřídkakdy zřizovaný orgán společnosti s ručením omezeným.

Výhody společnosti s ručením omezeným

 omezené ručení za závazky společnosti

 relativně nízká hodnota minimálního základního jmění

 dlouhodobá ţivotnost společnosti (při odchodu společníka nehrozí její zrušení)

Nevýhody společností s ručením omezeným

 nutnost vedení (podvojného) účetnictví

 jednání s úřady

2.5.3 Akciová společnost

Akciová společnost je právní formou čistě kapitálová společnost prakticky bez přítomnosti osobních prvků. Akciová společnost je společnost, jejíţ základní kapitál jerozvrţen na určitý počet akcií. Podíl jednotlivých investorů se nazývá akcie.

Společnost můţe být zaloţena jen jedním zakladatelem, pokud se jedná oprávnickou osobu. V ostatních případech pak dvěma nebo více osobami jak fyzickými tak právnickými.

Po provedení první valné hromady s volbou orgánů společnosti, posplacení emisního áţia a vloţení nepeněţitých vkladů všemi akcionáři, můţe rejstříkový soud provést zápis společnosti do obchodního rejstříku. Tím akciová společnost vzniká.

Základní kapitál společnosti musí tvořit minimálně 2000000,-Kč. U společnosti s veřejnou nabídkou akcií pak alespoň 20000000,-Kč. Ve svých stanovách uvede předmět podnikání, výši základního kapitálu, splácení akcií atd.

Obchodní firma akciové společnosti musí obsahovat označení „akciová společnost“, postačí i zkratka „akc. spol.“ nebo „a.s.“

Statutárním orgánem akciové společnosti je její představenstvo. Toto představenstvo je tvořeno svými členy, kteří společnost navenek zastupují. Členové představenstva se zapisují do obchodního rejstříku, kam se zapisují veškeré změny představenstva. Členy představenstva volí a i odvolává valná hromada akciové společnosti. Pro členy představenstva platí nevylučitelný zákaz konkurence.

Výhody akciové společnosti

 poměrně solidní vnější dojem

 čistě kapitálová společnost

Nevýhody akciové společnosti

 vysoký základní kapitál

 poměrně sloţité zakládání a působení společnosti

2.5.4 Komanditní společnost

Komanditní společnost slučuje prvky osobní a kapitálové společnosti. Oba prvky jsou zde zastoupeny. Komanditní společnost zakládají nejméně dva společníci, z nichţ jeden se nazývá komplementář a druhý se nazývá komanditista. Komplementáři seosobně účastní na podnikatelské práci ve společnosti a nemusí přinést majetkový vklad, avšak ručí celým svým i osobním majetkem. Komanditisté povinně přinášejí majetkový vklad, ale v případě, ţe nemají zájem, nemusí se účastnit práce vespolečnosti. Komanditisté ručí za závazky společnosti pouze do výše svého nesplaceného vkladu.

Tato forma společnosti je vhodná tehdy, kdy na jedné straně existují schopní pracovníci, kteří nemají dostatečný kapitál, na druhé straně jsou zde investoři, kteří přinesou kapitál, avšak sami se nepodílí na podnikání.

Společníci sepisují společenskou smlouvu, ve které je specifikováno postavení akompetence společníků, případně způsob dělení zisku a další náleţitosti.

Obchodní firma komanditní společnosti musí obsahovat označení „komanditní společnost“, postačí i zkratka „ kom. spol.“ nebo „k.s.“.

Výhody komanditní společnosti

 není nutný základní kapitál společnosti

 komanditisté nemají ze zákona zákaz konkurence

Nevýhody komanditní společnosti

 jednotliví komplementáři ručí celým svým majetkem nerozdílně zazávazky společnosti

 komanditisté nemohou rozhodovat o obchodním vedení společnosti

2.5.5 Družstvo

Druţstvo je společenstvím neuzavřeného (předem nestanoveného) počtu osob zaloţeným za účelem podnikání nebo zajišťováním hospodářských, sociálních a nebo jiných potřeb svých členů.

Kaţdé druţstvo je právnickou osobou a za porušení svých závazků odpovídá celým svým majetkem. Členové druţstva za jeho závazky v obecném případě neručí.

Základní kapitál druţstva tvoří souhrn členských vkladů, k jejichţ splacení sečlenové druţstva zavázali. Stanovy určují výši základního kapitálu druţstva, který sezapisuje do obchodního rejstříku (zapisovaný základní kapitál). Výše takovéhoto základního kapitálu musí činit nejméně 50000,-Kč.

Obchodní firma druţstva musí obsahovat označení „druţstvo“.

Statutárním orgánem druţstva je jeho představenstvo. Nejvyšším orgánem ječlenská schůze druţstva. Ta můţe volit i odvolávat členy představenstva, rozhodovat o rozdělení a uţití zisku nebo ztráty, rozhoduje o splynutí, přeměně, rozdělení nebo zrušení druţstva.

Výhody druţstva

 otevřenost pro další členy

 moţno zaloţit i pro nepodnikatelské účely

 členové neručí za závazky druţstva

Nevýhody druţstva

 minimální počet pěti zakladatelů nebo dvou právnických osob

 poměrně tvrdý zákaz konkurence

2.5.6 Ostatní formy podnikání

Mezi další právní formy podnikání patří například tichý společník, který sezaváţe poskytnout vklad, aniţ by se podílel na rozhodování o podnikání. Za svůj vklad získává předem dohodnutý podíl ze zisku společnosti. Další formou podnikání jehojně rozšířený franchising. Funguje to tak, ţe zavedená společnost (franchisor) poskytuje fyzické či právnické osobě (franchisant) technologie, úpravu provozoven, systém zásobování apod.

Franchisant se stává součástí velké sítě podnikajících osob nesoucích jméno franchisora.

3 VÝBĚR PRÁVNÍ FORMY PODNIKÁNÍ A ZALOŽENÍ SPOLEČNOSTI

Volba právní formy patří k dlouhodobě působícím rozhodnutím. Otázka, kterou z právních forem vybrat, vzniká především při zakládání nového podniku. Tudíţ je více neţ vhodné dobře si promyslet, jakou právní formu si vybrat a zrealizovat. V následující části bakalářské práce je popsán výběr právní formy podnikání a důleţité kroky vedoucí k zaloţení takovéto společnosti.

3.1 Kritéria pro výběr právní formy podnikání

Způsob a rozsah ručení

Společníci ručí společně a nerozdílně za závazky společnosti do výše souhrnu nesplacených částí vkladů všech společníků podle stavu zápisu v obchodním rejstříku.

Podnikatel neručí za závazky podniku osobním majetkem, ale pouze majetkovým vkladem do podniku.

Oprávnění k řízení

Na základě společenské/zakladatelské smlouvy.

Počet zakladatelů

Společnost můţe zaloţit 1-50 společníků.

Nároky na počáteční kapitál

Základní kapitál je v minimální výši 200 000,-Kč. Je-li společnost zaloţena jedním zakladatelem, můţe být zapsána do obchodního rejstříku, jen kdyţ je v plné výši splacen základní kapitál.

Administrativní náročnost a rozsah výdajů spojených se založením a provozováním podniku

Administrativní náročnost je především spojena s úpravou podmínek, za kterých podnik vzniká. V obchodních společnostech mají zpravidla rozhodující vliv výdaje spojené jednak

 s povolením ţivnosti,

 se zpracováním společenské smlouvy a s jejím notářským ověřením,

 se zápisem do obchodního rejstříku.

Účast na zisku (ztrátě)

U společnosti s ručením omezeným jsou podrobnosti o účasti na zisku (ztrátě) zakotveny ve společenské smlouvě.

Daňové zatížení

Daňové hledisko je vysoce důleţité při volbě právní formy podnikání.

Vsoučasné době podnikatelé platí:

 Přímé daně – daň z příjmů, daň z nemovitostí a daň z převodu nemovitostí

 Nepřímé daně – daň z přidané hodnoty, spotřební daň a silniční daň

Významnou roli hraje i zdanění pracovní síly, které se řídí zákonem o sociálním azdravotním pojištění.

Zveřejňovací povinnost

Tato povinnost je upravena Zákonem o účetnictví a Obchodním zákoníkem.

Zveřejňovací povinností se rozumí povinnost společnosti publikovat rozvahu, výkaz zisků a ztrát a přílohu.

3.2 Založení obchodní společnosti s ručením omezeným

Pro zaloţení společnosti s ručením omezeným musíme provést několik podstatných výkonů a to:

1. Sepsání společenské smlouvy formou notářského zápisu.

2. Sloţení základního jmění společnosti nebo jeho části.

3. Získání ţivnostenských oprávnění.

4. Zápis společnosti do obchodního rejstříku.

5. Registrace společnosti u finančního úřadu.

Sepsání zakladatelské listiny

Pokud společnost zakládá jedna osoba, sepisuje se zakladatelská listina. Vpřípadě zakládání více osobami se sepisuje společenská smlouva. Obě formy musí být sepsány formou notářského zápisu a podle §110 obchodního zákoníku musí obsahovat:

1. obchodní firmu a sídlo společnosti

2. určení společníků, uvedením názvu a sídla právnické osoby a nebo jména abydliště fyzické osoby

3. předmět podnikání

4. výši základního kapitálu a výši vkladu kaţdého společníka včetně způsobu alhůty splácení vkladu

5. určení správce vkladu

6. jména a bydliště prvních jednatelů společnosti a způsob, jakým jednají jménem společnosti

7. jména a bydliště členů první dozorčí rady, pokud se zřizuje 8. jiné údaje, který zákon vyţaduje

Navíc se ve společenské smlouvě mohou určit stanovy, které upravují vnitřní organizace společnosti a podrobně opravují některé záleţitosti ze společenské smlouvy.

V případě, ţe společenská smlouva neobsahuje minimální náleţitosti, je neplatná a jejím podepsáním není společnost zaloţena.

Vklad základního kapitálu

Ve společenské smlouvě se stanoví forma sloţení vkladů. Nejčastěji to bývá na bankovní účet, přičemţ se zaloţí nový účet na jméno osoby, která je jmenována správcem vkladů. Při předloţení společenské smlouvy nebo zakladatelské listiny pak banka vydá potvrzení o výši vkladů sloţených na účet. Toto potvrzení je nutné doloţit při podání ţádosti na zápis do obchodního rejstříku.

Má-li společnost jednoho zakladatele, musí tento zakladatel splatit vklad v celém rozsahu před podáním návrhu o zapsání do obchodního rejstříku, to znamená, ţe jestliţe činí základní kapitál této jednočlenné společnosti 200000,-Kč, musí být splaceno 200000,-Kč.

Získání živnostenských oprávnění

Společnost s ručením omezeným musí mít na všechny činnosti, které provozuje, ţivnostenská oprávnění. Ode dne doručení průkazu podnikatelského oprávnění plyne 90 denní lhůta k podání návrhu na zápis do obchodní rejstříku. Ţivnostenské oprávnění vzniká aţ dnem zápisu společnosti do obchodního rejstříku.

Zápis společnosti do obchodního rejstříku

Návrh na zápis společnosti s ručením omezeným do obchodního rejstříku podávají všichni jednatelé svým jménem, nikoliv jménem jiţ zaloţené osoby. Pravost podpisů všech jednatelů musí být úředně ověřena. Jednatelé mohou zmocnit kvypracování a podání návrhu na zápis i jiné osoby, například advokáta a pravost podpisů na plné moci musí být rovněţ úředně ověřena.

Přílohy k návrhu na zápis s.r.o. do obchodního rejstříku

 Doklady o založení - společenská smlouva nebo zakladatelská listina veformě notářského zápisu.

 Doklady o předmětu k podnikání - výpis z ţivnostenského rejstříku.

 Doklady o splacení vkladu - prohlášeni správce vkladu s úředně ověřeným podpisem.

 Doklady o sídle - písemné prohlášení vlastníka prostor, kterým uděluje souhlas s uţíváním prostor, anebo správce zmocněného k udělení souhlasu s umístěním sídla a zmocněné tohoto správce. Výpis z katastru nemovitostí ne starší neţ 3 měsíce.

 Doklady o jednatelích - výpis z rejstříků trestů ne starší neţ 3 měsíce. Čestné prohlášení jednatele s úředně ověřeným podpisem o tom, ţejezpůsobilý k právním úkonům, ţe splňuje podmínky provozování ţivnosti podle §6 ţivnostenského zákona a nenastala u něj skutečnost, jeţ je překáţkou v provozování ţivnosti dle §8 a splňuje podmínky podle §381 obchodního zákoníku.

 Doklady o členech dozorčí rady - stejné doklady jako u jednatelů.

 Doklady do sbírky listin - společenská smlouva nebo zakladatelská listina, podpisové vzory jednatelů.

 Ostatní dokumenty - plná moc advokátovi, notářovi nebo jinému zástupci, souhlas zapisované fyzické nebo právnické osoby se zápisem do obchodního rejstříku s úředně ověřeným podpisem.

Rejstříkový soud poté tento návrh posuzuje a v případě připomínek vyţaduje opravu či doplnění. Proces posuzování bývá často poměrně náročný a tudíţ se můţe protáhnout aţ na půl roku. Změnou či doplněním dokumentů společnost neztrácí svou pozici v posuzovacím pořadí.

Společnost s ručením omezeným vzniká dnem zápisu do obchodního rejstříku, okterém obdrţí společnost Rozhodnutí o zápisu na adresu jejího sídla. Tímto dnem vzniká povinnost vést podvojné účetnictví a nutnost registrace u příslušného finančního úřadu a dále se také nejpozději do 8 dnů registrovat k sociálnímu a zdravotnímu pojištění.

Registrace společnosti u finančního úřadu

Do 30 dnů od vzniku společnosti je nutné podat přihlášku k registraci u místně příslušného finančního úřadu.

K přihlášce musí být dodána:

 kopie výpisu z obchodního rejstříku

 kopie o rozhodnutí rejstříkové soudu o zápisu do obchodního rejstříku

 kopie smlouvy s bankou o zřízení a vedení bankovního účtu

 kopie všech ţivnostenských listů

Přihláška můţe být doručena osobně nebo poštou. Po úspěšném vyřízení získá společnost osvědčení o registraci. V případě neplnění registračních povinností můţe finanční úřad udělit pokutu ve výši aţ 2 000 000,-Kč.

3.3 Majetková a kapitálová výstavba společnosti

Kaţdý podnikatel, chce-li provozovat svou ţivnost nebo podnik, k tomu musí mít potřebné prostředky. Aby je získal, musí mít peníze (kapitál) ať uţ vlastní nebo vypůjčené.

Konkrétní sloţení prostředků se označuje jako jeho majetek a původ, z něhoţ tento majetek vznikl, tj. jeho finanční krytí, se označuje jako kapitál. Majetek tedy vyjadřuje to „co podnik vlastní“ a finanční zdroje (kapitál) vyjadřují skutečnost „komu to patří“ (Synek a kol., 2006, s.117).

3.3.1 Majetková struktura podniku

Majetkem podniku se rozumí souhrn všech věcí, peněz, pohledávek a jiných majetkových hodnot, které patří podnikateli a slouţí k jeho podnikání. Tvoří jej dvě základní skupiny prostředků, které se liší dobou, po kterou slouţí v provozu podniku, acenou. První skupinou je stálý majetek nebo tzv. investiční majetek. Adruhou skupinou je oběţný majetek.

Stálý majetek

Investiční, zařizovací, fixní, stálý, neoběţný, v rozvaze označený jako stálá aktiva, dříve základní prostředky, slouţí podniku dlouhou dobu (déle neţ 1 rok). Nespotřebovává se najednou, nýbrţ postupně se opotřebovává a úměrně tomuto postupnému opotřebování přenáší svou hodnotu ve formě odpisů do nákladů podniku.

Oběžný majetek

Oběţný majetek je v rozvaze označován jako oběţná aktiva. Tato oběţná aktiva jsou vpodniku v různých formách. Ve věcné podobě jako suroviny, materiál, rozpracovaná výroba, hotové výrobky a v peněţní podobě jako peníze v pokladně a na účtech v bance, pohledávka a cenné papíry, přičemţ jedna forma přechází v druhou.

Za peníze jsou nakoupeny suroviny, ty se změní v nedokončené výrobky, ty vhotové výrobky, hotové výrobky v pohledávky a tyto pohledávky se mění v peníze na účtech nebo vhotové peníze. Oběţný majetek je tedy neustálé v pohybu „obíhá“ - odtud jeho název.

Na rozdíl od stálého majetku, jehoţ obrat je velmi pomalý, se oběţný majetek obrací velmi rychle. V obchodě například za několik dní, ve výrobě za několik dní aţ týdnů. Čím rychleji se obrací, tím větší přinese zisk.

Oběţný majetek však slouţí i k úhradě závazků podniku. Jsou to především peníze, kterými podnik vyrovnává své závazky respektive i stálý majetek. Schopnost přeměnit majetek v peníze a slouţit tak k úhradě závazků podniku označujeme slovem likvidita.

3.3.2 Kapitálová struktura majetku

Kapitálovou, někdy téţ finanční, strukturou podniku rozumíme strukturu zdrojů, z nichţ majetek podniku vznikl. Vloţí-li kapitál do podniku sám podnikatel nebo skupina podnikatelů, hovoříme o vlastním kapitálu. Vloţí-li kapitál do podniku věřitel (např. banka), hovoříme o cizím kapitálu. Toto členění kapitálových zdrojů platí jak pro zvětšování majetku podniku, tak i pro financování jeho běţných potřeb.

Podnik by měl mít právě tolik kapitálu, kolik potřebuje. Má-li kapitálu více, jejeho vyuţití nehospodárné a říkáme tedy, ţe podnik je překapitalizován. Dochází k tomu tehdy, pokud je dlouhodobým kapitálem kryt i oběţný majetek. Má-li kapitálu méně, způsobuje to

poruchy v chodu podniku, pak říkáme, ţe podnik je podkapitalizován. Přizaloţení podniku se potřebné mnoţství kapitálu stanoví v zakladatelském rozpočtu.

Vlastní kapitál

Vlastní kapitál je kapitál, který patří majiteli (majitelům). Majitel je hlavním nositelem podnikatelského rizika. U obchodních společností je výhradním nositelem rizika a ve společnostech, kde je jeden společník, nese riziko spolu s jeho osobním majetkem. Jeho podíl na celkovém kapitálu je proto ukazatelem finanční jistoty podniku. Vlastní kapitál není stálou veličinou, ale kolísá podle výsledků hospodaření.

Sloţení vlastního kapitálu

 základní kapitál - ve společnosti s ručením omezeným a v akciové společnosti se vytváří povinně

 kapitálové fondy - představují externí kapitál, který nemá charakter kapitálu cizího, nejvýznamnější poloţkou je emisní áţio

 rezervní kapitál - je pojistkou proti nepředvídaným rizikům v podnikání, slouţí ke krytí ztrát a k překonání nepříznivého průběhu hospodaření společnosti

 fondy ze zisku - jsou vytvářeny buď přímo ze zákona nebo na základě vlastního rozhodnutí podniku

 hospodářský výsledek

 hospodářský výsledek běţného hospodářského období - zisk nebo ztráta

 nerozdělený zisk minulých let - představuje tu část zisku, která nebyla rozdělena do fondů či vyplacená ve formě dividenda apřevádí se do dalšího období

 neuhrazená ztráta z minulých let - ztráta, která nebyla pokryta rezervním fondem.

Cizí kapitál

Cizí zdroje představují dluhy, které musí podnik v určité době splatit. Podle doby splatnosti je rozdělujeme na krátkodobé a dlouhodobé.

Sloţení cizího kapitálu

 Rezervy - jsou tvořeny na vrub nákladů podniku a slouţí ke krytí moţných rizik a budoucích výdajů

 Dlouhodobé závazky - splatnost delší neţ 1 rok, jsou určeny k financování těch sloţek aktivit, které mají delší ţivotnost (dlouhodobý majetek), patří sem obligace, směnky

 Krátkodobé závazky - splatnost kratší neţ 1 rok, jejich úkolem jefinancovat běţná provoz podniku, jde o dodavatelské úvěry, závazky kzaměstnancům

 Bankovní úvěry - dlouhodobé a krátkodobé Důvody pro pouţití cizího kapitálu

 Nedostatek vlastního kapitálu, např. při zaloţení společnosti

 Přechodný nedostatek potřebného kapitálu

 Cizí kapitál je obvykle levnější neţ vlastní kapitál, coţ zvyšuje rentabilitu podniku

3.3.3 Externí zdroje krátkodobého financování

Obchodní úvěr

Vzniká v rámci dodavatelsko-odběratelských vztahů. Odběratel neplatí hned, ale má odloţenou platbu, čili úvěr. Je na nás, jestli chceme po klientovi zajištění obchodního úvěru či ne. Většinou se to nezajišťuje, protoţe se často prodává na fakturu. Lze to zajistit např.

směnkou – pokud nepouţijeme faktury. U pouţití jiného platebního instrumentu (inkaso apod.) záleţí na charakteru zboţí. Chceme-li, aby odběratel zaplatil dříve, můţeme mu nabídnout skonto, tj. sleva za předčasné placení. Odběratel bude reagovat jen tehdy, bude-li

pro něj sleva výhodná. Kdyby peníze za dny, o které byzaplatil dříve, měl niţší výnos neţ je skonto, zaplatí dříve. Je-li to nový zákazník, jelepší chtít zálohu předem či trvat na zajištění.

Krátkodobé bankovní úvěry

a) krátkodobá bankovní půjčka – je překlenovací, je hlavně u firem, kdepůsobí sezónní charakter.

b) revolvingový úvěr – opakující se úvěr. Jednou zpracujeme ţádost o úvěr. Aţ úvěr splatíme, tak se nám znovu otevře tento úvěr. Ve smlouvě jeuvedeno, kolikrát se po splacení otevře.

c) lombardní úvěr – pro nově začínající podniky. Zajištěním úvěru jsou movité věci (cenné papíry, autorská práva, pojistky, drahé kovy, šperky) – přenosné věci. Je to velmi drahý úvěr. Je úročen lombardní sazbou (tabývá nejvyšší).

d) kontokorentní úvěr – je to úvěr, kdy se domlouvá úvěrový rámec, dokterého můţeme denně čerpat. Slouţí k vyrovnávání likvidity dané společnosti.

e) směnečný úvěr – zaloţený na vyuţívání směnky. Ta můţe být akceptována bankou (ta srazí diskont).

 eskontní – je-li směnka nezajištěná

 akceptační – je-li směnka zajištěná

 avalový – je-li směnka zajištěná

 negociační – u zahraničního styku

3.4 Charakteristika a význam finanční analýzy

Finanční analýza je oblast, která představuje významnou součást komplexu finančního řízení podniku, neboť zajišťuje zpětnou vazbu mezi předpokládaným efektem řídících rozhodnutí a skutečností. Je úzce spojena s finančním účetnictvím, které poskytuje data a informace pro finanční rozhodování prostřednictvím základních finančních výkazů:

rozvahy, výkazů zisků a ztrát a přehledu o peněţních tocích cash-flow. Tyto výkazy jsou

a dokumentuje údaje o hospodaření podniku. Zdrojem pro finanční analýzu jsou i další zdroje z oblasti vnitropodnikového účetnictví, ekonomické statistiky, peněţního a kapitálového trhu.

Účetnictví a účetní výkazy by měly být koncipovány tak, aby uspokojovaly potřeby finančního řízení a rozhodování. Nedostatkem účetních informací z hlediska finančního řízení je však to, ţe zobrazují minulost a neobsahují výhledy do budoucnosti. Poskytují finančnímu manaţerovi údaje momentálního typu, v podobě převáţně stavových absolutních veličin uváděných k určitému datu, resp. tokových veličin za určité období, které jednotlivě mají malou vypovídající schopnost. Samostatné souhrnné výstupy neposkytují úplný obraz o hospodaření a finanční situaci podniku, o jeho silných a slabých stránkách, nebezpečích, trendech a celkové kvalitě hospodaření.

Účelem a smyslem finanční analýzy je provést, s pomocí speciálních metodických prostředků, diagnózu finančního hospodaření podniku, podchytit všechny jeho sloţky, případně při podrobnější analýze zhodnotit blíţe některou ze sloţek finančního hospodaření.

Jedná se například o analýzu rentability, analýzu zadluţenosti, analýzu likvidity apod.

(Valach, 2000)

3.4.1 Základní finanční výkazy

Účetní výkazy představují základní zdroj dat pro finanční analýzu. V těchto výkazech ale nemusí být přesně ty informace, které jsou potřeba. Nejčastějším problémem je, ţe údaje se vztahují k minulosti a proto nemusí být aktuální, nebo ţe vliv inflace způsobuje odlišnost účetních hodnot od reálných skutečných hodnot. Protomusíme provádět další odhady a jednotlivé poloţky pro pouţití ve finanční analýze upravovat.

Rozvaha

Rozvaha je základním účetním výkazem. Ostatní účetní výkazy vznikly historicky oddělením z rozvahy pro účely podrobnějšího zjišťování.

Obsahem a základní funkcí rozvahy je přehledně uspořádat k určitému časovému okamţiku majetek podniku v peněţním vyjádření z hlediska jeho formy afinančních zdrojů, zjistit hospodářský výsledek a poskytnout základ pro zjištění azhodnocení finanční situace podniku.

Rozvaha je tedy statickým pohledem na stav aktiv a pasiv podniku. Zachycuje stav majetku v podniku na jedné straně a zdrojů jeho krytí na straně druhé k určitému datu v peněţním vyjádření. Je to v podstatě fotografický záznam situace v momentu pořízení.

K získání dynamického pohledu je třeba porovnávat a analyzovat rozvahy za více po sobě následujících období.

Tab.1: Rozvaha

AKTIVA PASIVA

Stálá aktiva Vlastní kapitál

Dlouhodobý nehmotný majetek Základní kapitál

Dlouhodobý hmotný majetek Kapitálové fondy

Finanční investice Fondy ze zisku

Hospodářský výsledek minulých let Hospodářský výsledek běţného období

Oběžná aktiva Cizí kapitál

Zásoby Rezervy

Dlouhodobé pohledávky Dlouhodobé závazky

Krátkodobé pohledávky Krátkodobé závazky

Finanční majetek Bankovní úvěry

Ostatní aktiva Ostatní pasiva

AKTIVA CELKEM = PASIVA CELKEM

Zdroj: Valach a kolektiv (2000) Výkaz zisků a ztrát

Jediným úkolem tohoto výkazu je více rozvést rozvahovou poloţku „hospodářský výsledek běţného roku“, a to z toho důvodu, aby bylo patrno, jaké výnosy a výdaje ovlivnily výši hospodářského výsledku.

Hospodářské operace dělíme na dva základní typy. Jsou to operace rozvahové avýsledkové. Zatímco rozvahové operace vliv na zisk či ztrátu běţného roku nemají,

Zisk či ztrátu za určité účetní období musíme vţdy zjišťovat zvlášť za provozní činnost, za finanční činnost a mimořádnou činnost. Takové členění nákladů umoţní vyuţít údaje k nákladové analýze tvorby hospodářského výsledku účetní jednotky.

Tab.2: Struktura výkazu zisku a ztráty

Provozní náklady Provozní výnosy

Provozní výsledek hospodaření

Finanční náklady Finanční výnosy

+ Finanční výsledek hospodaření

= Výsledek hospodaření z běžné činnosti

Mimořádné náklady Mimořádné výnosy

+ Mimořádný výsledek hospodaření

= Výsledek hospodaření běžného účetního období

Zdroj: Valach a kolektiv (2000) Cash flow

V podmínkách trţní ekonomiky není moţné řídit podnik jen z hlediska výnosů, nákladů a zisku, ale z hlediska udrţení jeho platební schopnosti, tj. z hlediska příjmů, výdajů a peněţních prostředků. Pokud podnik vykazuje zisk, ale není schopen delší dobu hradit své závazky, nemůţe jako takový dále fungovat. Finanční manaţeři, analytici a plánovači proto jednoznačně zdůrazňují, ţe vedle sledování majetkové a finanční struktury, zisku je třeba sledovat, analyzovat a plánovat také pohyb peněţních prostředků, příjmy a výdaje. (Valach a kol., 2000, s. 83)

Cash flow je moţné charakterizovat jako pohyb peněţních prostředků podniku za určité období v souvislosti s jeho ekonomickou činností. Není tedy správné ztotoţňovat cash flow se stavem peněţních prostředků, jak je zachycen v bilanci podniku v určitém okamţiku. Cash flow charakterizuje změnu stavu peněţních prostředků podniku za určité období a příčiny této změny.

Koncepce cash flow vychází z kategorií peněţních příjmů a výdajů podniku. Kromě toho celkové cash flow zahrnuje i peněţní příjmy a výdaje, které souvisí sezměnami

oběţného majetku, fixního majetku, finančního majetku a změnami cizího i vlastního kapitálu. Podle současně platných právních předpisů si mohou účetní jednotky samy zvolit model, koncepci a metody zpracování přehledu o cash flow. Tento výkaz se zpracovává z bilance a výsledovky, a to buď metodou přímou či nepřímou.

Přímá metoda je zaměřena na sledování příjmů a výdajů, údaje čerpá převáţně z bankovních nebo pokladních dokladů. Zde se vychází z čistého zisku, ke kterému přičteme další výdaje a odečteme další příjmy, které nevyţadují pohyb peněz.

Nepřímá metoda zjišťování toku peněz je vyuţívána stále častěji. Vychází zezisku (ztráty) z běţné činnosti před zdaněním, ne tedy z celkového disponibilního zisku. Příjmy a výdaje z mimořádné činnosti a platby daní z příjmů jsou sledovány přímou metodou a jsou vykazovány na samostatných řádcích. Přímo jsou sledovány iplacené a přijaté úroky.

V teorii i finanční praxi se setkáváme s různými kategoriemi cash flow, které seliší svým obsahem, ev. způsobem výpočtu. Obvykle se rozlišuje:

 Cash flow z provozní činnosti

 Cash flow z investiční činnosti

 Cash flow z finanční činnosti

 Cash flow ze samofinancování

Celkové cash flow je pak součtem těchto jednotlivých kategorií cash flow.

4 PODNIKATELSKÝ ZÁMĚR

V této části práce jsou zpracovány základní informace o nově vznikající společnosti jako je například její název firmy, sídlo, druh ţivnosti etc.

Název firmy

Název firmy je velmi důleţitý. Z názvu by mělo být zřejmé, čím se firma zabývá, protoţe potencionální zákazník vyhledává firmu dle sluţeb a výrobků, které nabízí a ne dle nic neříkajícího názvu firmy. Dle názvu firmy zákazník většinou hledá jen v případě, ţe mu firma byla doporučena. Na základě předchozí teorie a vlastních zkušeností jsem pro svou firmu zvolil název ADRENALINOVÉ ZÁŢITKY.

Sídlo firmy

Sídlem firmy jsem zvolil město Liberec. Hlavním z důvodů je okolí města Liberce, které poskytuje velké moţnosti přírodních lokalit a i uměle vybudovaných prostor vhodných pro mé podnikání. Například nedaleké Jizerské hory, lyţařský areál Ještěd, malé letiště na kraji města, četné sportovní areály a tak dále. Dalším důvodem je, ţe jsem liberecký rodák a podle mě je město Liberec atraktivní lokalita pro sportovce aadrenalinové nadšence.

Základnu firmy, tedy administrativní prostory a vedení firmy, umístím do centra Liberce.

Logo firmy

Logo (z řeckého logos - slovo, řeč, zákon, pojem …) je označení organizace, společnosti, firmy nebo instituce ve speciálním grafickém provedení. Logo je uváděno na produktech této firmy, pomáhá tak identifikaci a tvoří povědomí o značce. ( Wikipedie, 2010)

Obr. 1: Logo firmy

Předmět podnikání

Předmětem podnikání je nabídka adrenalinových záţitků, a to se týká především sportovních záţitků jako je skok padákem, zorbing, bungee jumping a podobné. Dále také nabízíme netradiční záţitky jako je jízda v tanku, jízda ve voze značky Hummer, let balónem atd. Většina záţitků bude zprostředkovaná akreditovanými centry čiorganizacemi.

Cíle

Cílem je vytvářet zisk zpestřováním ţivota zákazníků pomocí nabízených záţitků.

Díky takto nabytým finančním prostředkům se rozšíří nabídka adrenalinových záţitků a vylepší kvalita nabízených sluţeb.

Druh živnosti

Zaměřením mé firmy s názvem Adrenalinové zážitky je zprostředkování a poskytování sluţeb tzv. „jinde nezařazených“. Dle nařízení vlády č. 140/2000 Sb., kterým se stanoví seznam oborů ţivností volných, ve znění nařízení vlády č.468/2000Sb. a nařízení vlády č. 492/2004 Sb., se jedná o živnost volnou.

Ţivnost volná spadá dle zákona č. 455/1991 Sb., o ţivnostenském podnikání v platném znění, do ţivností ohlašovacích. V hlavě druhé, dílu třetím v §25 jeustanovení cituji „Ţivnosti volné jsou ţivnosti, pro jejichţ provozování tento zákon nevyţaduje prokazování odborné ani jiné způsobilosti. K získání ţivnostenského oprávnění pro ţivnosti volné musí být splněny všeobecné podmínky (§6 odstavec 1).“

SWOT analýza

Účelem SWOT analýzy je zjištění interních a externích auditů. Tato analýza upozorňuje na klíčové silné a slabé stránky organizace, ale také na příleţitosti a hrozby, jimţ firma čelí. V zájmu větší působivosti se jedná o malý počet poloţek, které ukazují, kam by měl podnik upřít svou pozornost

Tab. 3: SWOT analýza nově zakládané firmy

Strenghts – silné stránky Weaknesses – slabé stránky - poměrně mladý trh s nabídkou adrenalinových

záţitků

- lokalita (viz. odstavec sídlo firmy)

- nově vznikající firma bez tradice

- poměrně speciální sluţby, které nejsou pro kaţdého - pouze omezená nabídka produktů, která se aţ časem bude rozrůstat

Opportunities - příležitosti Threats - hrozby - vysoké procento sportujících osob, které chtějí

vyzkoušet něco nového

- zvyšující se obliba obdarování blízkých osob produkty takovýchto firem

- hospodářská krize

- konkurence a nově vznikající konkurence

Prostory firmy

Vzhledem k tomu, ţe moje firma bude za začátku nabízené záţitky pouze zprostředkovávat a jen málo z nich provozovat, není nutné investovat do koupě velkých prostor a tudíţ minimálně v prvním roce fungování firmy bude stačit si pouze pronajmout nějaké prostory. Tyto prostory budou slouţit pro administrativní správu apro schůzky s klienty. V centru Liberce je mnoho nových obchodních domů a paláců snabídkou volných kanceláří k pronajmutí a i mnoho kancelářských prostor kpronajmutí. Díky tomu je velký výběr, a to i s ohledem na cenu tak i na velikost.

Náklady na firemní prostory

Pro svojí firmu jsem si vybral prostory, které se nacházejí v 1. patře historické budovy, která je po rozsáhlé rekonstrukci. Budova je vzdálena cca 50 metrů od nám. Dr.E. Beneše

a tedy přímo sousedí s nejrušnější pěší zónou v Liberci. Do těchto prostor patří 3 místnosti o rozloze 45 m², 18 m² a 10 m². Dohromady se tedy jedná o 73 m². Cena za m² je 2.000,-/rok tj.

celkem 146 000,-/rok. Je moţnost si pronajmout iparkovací místa. Místnosti není nutné upravovat. Jsou nově vymalované, ve všech jepoloţen koberec. Prostory jsou ihned k nastěhování.

Ve všech místnostech je rozvedena internetová síť a telefonní linky. Vzhledem ktomu, ţe se kanceláře nacházejí na nám. Dr. E. Beneše, nejspíše nebude nutné platit za internet, protoţe tato lokalita je plna wifi hot spotů. Ale tato eventualita se bude muset ještě vyzkoušet.

V případě, ţe se bude muset vyuţít internet kabelový, se náklady na provoz trochu zvýší.

Výdaje na telefon: centrální ústředna – paušál 250,-Kč/aparát +telefonní náklady + DPH.

O výdajích na topení, které je zde ústřední plynové avýdajích na elektrickou energii nemám představu.

Vybavení firemních prostor

Ve větší místnosti o výměře 48 m² bude umístěna administrativní část firmy.

Toznamená, ţe ji bude potřeba vybavit určitým počtem křesel, stolů, počítačů, skříněk apod.

Bude nutné pořídit i multifunkční kopírovací zařízení pro tisk, skenování akopírovaní dokumentů. Předpokládám, ţe náklady na zařízení této kanceláře by seměly pohybovat kolem 20.000,- aţ 30.000,-Kč.

V místnosti o výměře 18 m² bude má kancelář. Zde se budou konat schůzky sklienty.

Mezi vybavení této kanceláře bude patřit stůl, cca 3 ţidle, osobní počítač apod. Dále by bylo vhodné tuto místnost upravit drobnými designovými prvky, aby se tam klienti cítili dobře. To jest nějaké obrazy, fotografie, květiny apod. Náklady na tuto místnost se budou pohybovat kolem jen 10.000,- aţ 15 000,-Kč, a to díky tomu, ţezmiňovaný počítač vlastním.

Místnost o výměře 10 m² bude zatím vyuţívána jako skladovací místnost.

5 SITUAČNÍ ANALÝZA

Na začátku této kapitoly je shrnuta teorie o situační analýze. Další část je praktická a obsahuje analýzu faktorů vybraných z teoretické části.

Situační analýza je všeobecná metoda zkoumání jednotlivých sloţek a vlastností vnějšího prostředí. Toto vnější prostředí se dělí na makroprostředí a mikroprostředí, vekterém firma podniká, případně které na ní nějakým způsobem působí či ovlivňuje její činnost. A dále je to také zkoumání vnitřního prostředí firmy tj. kvalita managementu a zaměstnanců, strategie firmy, finanční situace, vybavenost, historie, umístění, organizační struktura, image etc. Situační analýza také analyzuje schopnost firmy vytvářet výrobky, vyvíjet a inovovat, produkovat je, prodávat a financovat programy. (Jakubíková, 2008)

Smyslem provádění situační analýzy je nalezení správného poměru mezi příleţitostmi, jeţ přicházejí v úvahu ve vnějším prostředí a jsou vhodné pro firmu, amezi schopnostmi a zdroji firmy.

Analýza prostředí firmy můţe být provedena metodou 4C :

 customer - zákazník

 country - národní specifika

 cost - náklady

 competitors - konkurence

Strategická situační analýza

Strategická situační analýza je komplexní přístup k zachycení podstatných faktorů ovlivňujících činnost firmy ve vzájemných souvislostech, jehoţ výsledky jsou podkladem pro tvorbu návrhů moţných strategií budoucího chování firmy.

Význam strategické situační analýzy roste se zvyšující se neurčitostí, resp.nestabilitou a sloţitostí prostředí. Musí proto poskytovat všechny podstatné arelevantní informace ovlivňující fungování podniku. Důkladně provedená strategická analýza je předpokladem

kvality celého strategického procesu. Budou-li totiţ její závěry povrchní, nepřesné či jinak zkreslené, budou přijatá strategická opatření orientována jiným směrem, neţ by bylo ţádoucí.

Marketingová situační analýza

Zkoumá prostředí firmy, segmenty trhu, konkurenci, odhad budoucí poptávky aprodejů. Marketingová situační analýza směřuje k volbě cílových trhů a k nalezení reálných a současně náročných marketingových cílů a strategií podniku pro jednotlivé trhy včetně strategií jednotlivých prvků marketingového mixu. Je prvním krokem přípravy strategického marketingového plánu.

5.1 Analýza prostředí firmy

Marketingová situační analýza obvykle začíná analýzou prostředí firmy. Pojem prostředí je zpravidla charakterizován jako soubor okolností, ve kterých někdo ţije akteré ho nějakým způsobem ovlivňují. Tím někým můţe být člověk, rodina, podnik, místo atd. – souhrnně řečeno, je to určitý subjekt. Na jeho chování působí jak kladné, tak záporné vlivy prostředí, které se označují jako faktory prostředí a rozhodují jak o současném, tak i o budoucím vývoji podniku.

Marketingové prostředí je velmi dynamické, představuje nekončící řetězec příleţitostí i hrozeb. Úkolem marketingových pracovníků je tyto faktory prostředí analyzovat, identifikovat jejich působení a navrhnout způsoby moţného přizpůsobení chování firmy ve vztahu jak k současnému, tak i k očekávanému vývoji prostředí. Včasná reakce firem na měnící se podmínky prostředí je nutná k tomu, aby nejen přeţily, ale také prosperovaly.

Prostředí firmy lze analyzovat různým způsobem. Někteří dávají přednost analýze prostředí, které člení na prostředí managementem firem kontrolovatelné aprostředí obtíţně kontrolovatelné, někdy i zcela nekontrolovatelné (Berman, Evans,1986). Baker a Hart (1989, 1992) se zabývají faktory prostředí, které mají vliv na úspěch firmy v konkurenčním úsilí.

5.1.1 Vnější prostředí

Vnější prostředí firmy se člení na makroprostředí a mikroprostředí. Makroprostředí obsahuje faktory (vlivy nebo také síly), které působí na mikroprostředí všech aktivních účastníků trhu, ovšem s různou intenzitou a mírou dopadu.

Makroprostředí

Marketingové makroprostředí zahrnuje okolnosti, vlivy a situace, které firma svými aktivitami nemůţe nebo jen velmi obtíţně můţe ovlivnit. Do makroprostředí jsou zařazeny vlivy demografické (pohlaví, věk, rodinný stav aj.), politické, legislativní, ekonomické, sociokulturní, geografické (vlivy do značné míry předurčující logistiku podniku), technologické, ekologické aj. To znamená, ţe některé z vlivů jsou hmotné (např.

technologické) a další jsou nehmotné.

Pro zhodnocení vývoje vnějšího prostředí lze vyuţít PEST analýzy (podle začátečních písmen českých a anglických názvů). Zkoumají se faktory politicko-právní, ekonomické, sociokulturní a technologické, které ovlivňují nebo mohou ovlivnit činnost podniku.

Cílem analýzy makroprostředí je vybrat ze všech faktorů pouze ty, které jsou pro konkrétní podnik důleţité.

Mikroprostředí

Marketingové mikroprostředí (odvětví, ve kterém firma podniká) nebo také mikrookolí zahrnuje okolnosti, vlivy a situace, které firma svými aktivitami můţe významně ovlivnit.

Do mikroprostředí lze zařadit:

 partnery (dodavatele, odběratele, finanční instituce, pojišťovny, dopravce atd.)

 zákazníky

 konkurenci

 veřejnost (ovlivňovatele) aj.

Cílem analýzy mikroprostředí je identifikovat základní hybné síly, které vodvětví působí a základním způsobem ovlivňují činnost podniku.

Chování podniku není determinováno pouze stávající konkurencí, ale taky chováním odběratelů a dodavatelů, substitučním zboţím a potenciálními novými konkurenty. Těchto pět konkurenčních faktorů je zachyceno v Porterově modelu pěti sil.

1. Konkurenti

Základní kategorie při mapování odvětví. Sledování jejich cenové, produktové amarketingové strategie. Mapování jejich slabých a silných stránek.

2. Odběratelé

Není vhodné mít příliš koncentrovanou skupinu odběratelů, v nejčernější představě pak jediného odběratele. V takovém případě má tento odběratel silnou vyjednávací pozici na sníţení ceny. V této souvislosti doplňujícím negativním jevem je nediferencovaný produkt.

Odběratel pak snadno můţe přejít ke konkurenci.

3. Dodavatelé

Stejně jako v případě odběratelů. Malá mnoţina dodavatelů či hůře jeden dodavatel s velice specifickým produktem (rozuměj bez substitutů), vytváří opět prostředí pro tlak na cenu dodávek, taktéţ termínů, atp.

4.Substituty

Zajímavé jsou především substituty, jejichţ cena se pohybuje kolem ceny produktů v odvětví. Pokud jsou produkovány v odvětví s vysokou ziskovostí, mohou se změnou na trhu stát velice nebezpečné, mohou jít cenově i výrazně níţe. Jednou zmoţných způsobů potírání substitutů je jejich zahrnutí do vlastního sortimentu.

5. Nově vstupující firmy

Tyto firmy mohou vytvořit tlak na cenu (zaváděcí ceny, inovativní přístup, atd.). Jejich vstupu brání bariéry. Porter rozlišuje několik vstupních potíţí vlivem nedokonalé konkurence:

 úspory z rozsahu (zavedená firma s vyšším objemem vyrábí s menšími náklady),

 diferenciace produktu (rozdílnost produktu vlivem značky, servisu, atd.),

 kapitálová náročnost vstupu (např. vstupní investice do výroby, marketing),

 vládní regulace (milujeme regulační aparát EU...),

 ochota zákazníka k zavedení nové značky a další.

5.1.2 Vnitřní prostředí

Vnitřní prostředí firmy tvoří zdroje firmy, management a jeho zaměstnanci, organizační struktura, kultura firmy, mezilidské vztahy, etika, materiální prostředí. Vnitřní prostředí se vztahuje na faktory, které mohou být podnikem přímo řízeny a manaţery ovlivňovány.

Analýza vnitřního prostředí sestává z hodnocení realizace strategických cílů firmy, finanční situace a schopností, vstupní logistiky firmy, výrobních operací, techniky a technologie uvnitř firmy, výstupní logistiky, marketingu, prodeje, poprodejního servisu, vědeckovýzkumných a vývojových zdrojů, lidských zdrojů, úrovně řízení a organizace práce, infrastruktury firmy, image a goodwillu firmy, hodnocení silných a slabých stránek podle nástrojů marketingového mixu a hlavních operací s nimi a podle schopností firmy.

Ke zhodnocení interního prostředí lze vyuţít metodu VRIO. Je zaměřena na zdroje firmy, které člení na fyzické, lidské, finanční a nehmotné. Účinnost těchto zdrojů se pak posuzuje podle následujících kritérií:

 hodnotnost (value);

 vzácnost (rareness);

 napodobitelnost (imitability);

 schopnost organizační struktury firmy těchto zdrojů vyuţít (organization).

Analýza vnitřních zdrojů a schopností

Analýza vnitřních zdrojů a schopností směřuje k identifikaci zdrojů a schopností podniku, respektive strategické způsobilosti, kterou musí podnik mít, aby byl schopen reagovat na kroky a příleţitosti vznikající nepřetrţitě v jeho okolí. Analýza zdrojů je orientována na jednotlivé druhy zdrojů a analýza schopností pak na jejich vyuţití. Komplexně pojatá analýza vnitřních zdrojů a schopností směřuje k určení specifických předností podniku