Technická univerzita v Liberci
Fakulta umění a architektury
Bakalářská práce
Téma: Sloní areál Zoo Liberec
Autor: Barbora Maštalířová Studijní obor: Environmental Design Vedoucí práce: MgA. Leona Matějková
Prohlášení
Prohlašuji, že jsem tuto bakalářskou práci vypracovala samostatně s použitím odborné literatury a na základě konzultací s vedoucím bakalářské práce.
Datum: 18.května2012 Podpis:
ABSTRAKT
Předkládaná bakalářská práce se zabývá konceptuálním návrhem sloního areálu Zoo Liberec. V úvodní části práce pojednává o vývoji zoologických zahrad a vztahu člověka a zvířete.
V další části je popsán koncept práce založený na úctě a respektu ke zvířeti ze strany návštěvníků zoo. Následuje návrh řešení sloního areálu a zhodnocení díla.
Klíčová slova
Zoo Liberec, sloní areál, respekt, úcta, sloní výběh, konceptuální návrh, park
ABSTRACT
This bachelor work considers conceptual design of Elephant area Zoo Liberec. The first part of this work described development of zoos and the relationship of human and animal.
The next part describe concept of this work based on respect and regard for animals by the zoo visitors. The following is a solution design of elephant enclosure and evaluation of the work.
Keywords
Zoo Liberec, elephant area, respect, elephant enclosure, conceptual design, park
PODĚKOVÁNÍ
Ráda bych tímto poděkovala vedoucímu své bakalářské práce MgA. Leoně Matějkové z katedry Environmental Designu FA TUL za cenné připomínky a čas, který mi věnovala.
Dále mé poděkování patří panu Aleši Doležalovi, vedoucímu úseku slonů a žiraf Zoo Liberec, za ochotu a poskytnutí důležitých informací týkajících se otázek této práce a Janu Kubánkovi a Stanislavu Jírovi ze Zoo Liberec za jejich vstřícnost a ochotu.
Obsah
1. ÚVOD...7
2. ANALÝZA ...8
2.1 Vznik zoologických zahrad ...8
2.2 Předchůdci zoologických zahrad...9
2.2.1 Starověk...9
2.2.2 Středověk...10
2.2.3 Novověk...10
2.3 Člověk a zvíře...11
2.3.1 Rozdíl mezi člověkem a zvířetem ...11
2.4 ZOO dnes ...12
2.4.1 Mapování situace chovu slonů ...12
2.4.2 Vnímání návštěvníků...13
3. KONCEPT...15
3.1 Respekt...15
3.2 Úcta...16
4. ŘEŠENÍ...17
4.1 Princip - respekt ...17
4.1.1 Park...17
4.1.2 Plošina bez bariér ...18
4.1.3 Stromy...18
4.2 Princip - úcta...19
4.2.1 Úkryt před hlukem...19
4.2.2 Úkryt vizuální...19
5. ZÁVĚR...20
1. ÚVOD
Téma Sloní areál Zoo Liberec reaguje na aktuální projekt IPMR (Integrovaný plán rozvoje města). V rámci IPMR zóna Lidové sady došlo ke změnám, jež umožní rozšíření Zoo Liberec. V první řadě se bude jednat o výstavbu nového vstupu do zoologické zahrady. Díky přemístění vstupu do jiné části tak zoologická zahrada získá část nového území. [14]
Současně s tímto plánem došlo i k události, jež otevřela další otázku. V červnu loňského roku byla utracena pro špatný zdravotní stav jedna ze dvou letitých samic slona indického. Poslední samice, která v zoo zbyla, se bohužel také netěší dobrému zdraví. Je tedy otázkou času, za jak dlouho bude zoologická zahrada zcela bez slonů. Vyhnout se přerušení chovu slonů může zoo pouze výstavbou nového areálu pro slony. Současný areál již nesplňuje požadavky pro chov chobotnatců co do vybavení a prostoru. Město Liberec však nemá dostatečné finanční prostředky pro nový pavilon. Cesta k novým zvířatům se tím pádem zavírá. [5]
Výše zmíněné události mě dovedly k mému tématu bakalářské práce. Jde o konceptuální řešení sloního areálu Zoo Liberec. Jedná se o výběh pro slony africké, které má do budoucna v plánu zoo chovat. Ve své práci se hodlám zabývat způsobem, jakým jsou sloni a další živočichové volně žijících druhů vnímáni návštěvníky poté, co jsou chováni v zajetí. Výsledky analýzy jsem přetvořila do nového konceptuálního návrhu výběhu pro slony africké.
2. ANALÝZA
2.1 Vznik zoologických zahrad
Zoologické zahrady, tak jak je dnes známe, jsou relativně mladou záležitostí moderních dějin. Za první zoologickou zahradu je odborníky považována nejčastěji vídeňská ZOO v Schönbrunnu. Byla otevřená v roce 1752 jako zámecká menažerie císařem Františkem Štěpánem Lotrinským, manželem Marie Terezie.
Zprvu tato zahrada sloužila pouze pro návštěvníky z řad šlechty, nikoliv pro veřejnost.
Zakladatel dnešních moderně pojatých zoologických zahrad se objevuje o necelých sto let později. Je to obchodník s divokými zvířaty Carl Hagenbeck.
Jako první přichází s revoluční myšlenkou nového typu expozic. Odstraněním mříží a tvorbou přírodních výběhů vyvrací zavedenou představu návštěvníků o zoologických zahradách coby vězení pro zvířata. Ve své soukromé zoo používá inovativní suché příkopy a svislé stěny. Tento krok byl zcela zásadní v jeho úspěchu. Hagenbeckova zoo byla však obsahově koncipována jako zábavní park.
Byly zde vystavovány i „divoké“ mimoevropské národy, jako Somálci či Eskymáci.
Zvířata byla cvičena pro show [10]
Obr.1 - Oromo lidé z Ethiopie, vystaveni s původními zvířaty
Nacházíme se tak na pomyslné hranici vývoje, který se rozdělil dvěma směry. Jeden se přiklonil k zábavnímu průmyslu a druhý k dnešním zoologickým zahradám.
2.2 Předchůdci zoologických zahrad
2.2.1 Starověk
Chov divokých zvířat exotického i domácího původu je historicky doložen již z období starověku. V této době existují ve vyspělých civilizacích zvěřince mnoha typů. Často jsou zaznamenány zvěřince faraonské či panovnické. Zvíře zprvu představuje archetypální roli božstev. Stává se formou božského zjevení, později zůstává jako přidružený symbol. Držení posvátných zvířat bylo dobrým prostředkem pro udržování kultu panovníka. Dále se uplatňovala zvířata, která byla člověku nebezpečná, jako kočkovité šelmy atd. Pokoření těchto zvířat panovníkem bylo opět učiněno pro demonstraci jeho moci.
Zároveň vznikají zvěřince soukromé jako předmět luxusu a estetiky. Státní zvěřince pro ustájení vojenské zvěře a římské arénové zvěřince, které v dobách klidu byly přístupné veřejnosti. Některá „nová“, málo známá nebo špatně dostupná
zvířata byla vystavována, například první hroch v Římě. Římané byli pravděpodobně jedni z prvních, kteří začali zvířata pro své hry cíleně množit. Vedl je k tomu prostý fakt velké spotřeby dovážených zvířat a s tím spojené finanční zatížení. [4]
2.2.2 Středověk
Zvěřince středověkých panovnických dvorů nebyly přístupné veřejnosti, ale staly se výsadou šlechty. Často sloužily jako módní potěšení, pro pořádání honů (pro zábavu) a v neposlední řadě jako odkladiště zvířecích darů panovníkovi.
Fridrich II. údajně lovil s pomocí svých gepardů a Václav IV. se mohl na svém dvoře pyšnit lvy. Zvířata čekal většinou krátký život. V důsledku nevědomosti jejich opatrovníků byla zvířata krmena potravou vybíranou podle domněnek.
Vlivem křesťanství se pozice zvířat ocitá pod Boží úrovní. Zvíře již není prostředkem Boha, ale jeho služebníkem. [4]
2.2.3 Novověk
Obr.2 - Královská menažerie ve Versailles za vlády Ludvíka XIV
Panovnické zvěřince a menažerie se začínají otvírat široké veřejnosti. Jejich úlohou je pobavení (často na úkor zvířat) a začínající osvěta spojená s
výzkumem.
Nastává odklon od náboženství k přírodním vědám. Začíná rozvoj experimentování a zkoumání zvířat. [4]
Obr.3 - Královská menažerie Tower, Londýn 1816
2.3 Člověk a zvíře
2.3.1 Rozdíl mezi člověkem a zvířetem
F.Fukuyama vidí tento rozdíl ve schopnosti morální volby, ve smyslu popření pudů. Spácháním sebevraždy, účastí v bitvách či mučednictvím se člověk snaží prokázat své lidství, třebaže i nesprávným způsobem. Podle Fukuyamy je cílem člověka ukázat jeho odlišnost od zvířat. Dokázat lidskou výjimečnost ve světě přírody. Projevit schopnost překonat a ovládnout živočišné pudy, instinkty a přírodní síly vůbec. Tím člověk dosáhne jedinečného pocitu svobody a lidství. [2]
G.Hegel přináší zcela odlišné chápání člověka. Člověk v Hegelově podání není určen fyzickou nebo zvířecí přirozeností, naopak jeho lidství se zakládá na schopnosti překonání nebo popření této živočišné přirozenosti. [2]
A.Kojève vymezuje lidskou existenci touhou po uznání. „Všechna lidská antropogenetická touha – touha, která vytváří sebevědomí, lidskou realitu – je nakonec funkcí touhy po uznání. A vsazením života, jímž lidská realita vychází na světlo, je vsazením v zájmu takové touhy.“ [2] Alexander Kojève, Úvod do četby Hegela
René Descartes s příchodem novověku zcela změnil dosavadní chápání zvířat.
Jeho teze zásadně ovlivnily společnost. Descartes vysvětluje zvíře jako stroj (automat) a jeho chování pak vysvětluje mechanicky. Zvíře není nositelem duše, jejím výsadním nositelem se stává člověk. Člověk se tak dostává do role pána přírody a zvířata do role nemyslících tvorů. [8]
Všechny tyto teorie dle mého názoru podporují myšlenku touhy vlastnit zvíře. Dá se říci, že je zakotvena v naší podstatě bytí. Jestliže je člověk formován touhou po uznání, moc je pak projevem této touhy. Dle této analýzy jsem došla k přesvědčení, že vztah člověka a zvířete je převážně definován mocí.
2.4 ZOO dnes
2.4.1 Mapování situace chovu slonů
V dnešní společnosti vládnou dva extrémy ve vnímání zvířat. Prvním je přecitlivělost, druhým paradoxně krutost. Na jedné straně se člověk odklání od přírody a zvířata přetváří na zboží, na straně druhé jsou zvířecí mazlíčci nejlepším přítelem člověka.
Stejný rozpor vidím v zoologických zahradách jako v institucích. Posláním zoologických zahrad se stala ochrana ohrožených druhů zvířat. V případě slonů je dle mého názoru toto heslo pouze nálepkou.
Hned na začátku analýzy jsem zkoumala, zda je vůbec nutné chovat slony v zoo. Z historie chovu slonů v ČR vyplývá neefektivita rozmnožování a vysoká mortalita zvířat. Pokud se slony nedaří přirozeně reprodukovat, proč se jejich ochrana nepřesune zpět do přírody? Z dohledaných pramenů vyplývá, že na africkém kontinentě v podstatě není pro slony místo. Nárůst lidské populace a zemědělské činnosti ubírá těmto zvířatům jejich prostor, třebaže stavy slonů za několik desítek let razantně poklesly. Situace je značně komplikovaná. V
některých místech sloni vymizeli a naopak jinde musí být povolovány odstřely přemnožených stád, aby nezničila okolní krajinu. Před odstřelem (poslední varianta) může zvíře zachránit přesun do jiné oblasti nebo právě umístění v zoologické zahradě. [3] [9]
Slon bohužel nepaří mezi zvířata, která je možné navracet zpět do volné přírody.
Zajetím přicházejí o nenahraditelné sociální a rodinné vazby, které jsou v jejich životě zásadní. Pokud tedy zoo chová slony, neměla by se ohánět jejich záchranou. Jde o „záchranu“ jedinců, nikoliv o podstatu problému. Zoologická zahrada v Liberci například nijak nepřispívá k ochraně tohoto druhu (např.
finančními příspěvky na ochranu jejich území atd.). [13]
Sloni jsou spíše z pohledu tradice neodmyslitelnou součástí této instituce.
Zoo bez slonů by už nebyla zoo. Nedostatek „základních“ druhů zvířat je pak návštěvníky vnímán jako nedostatek, který se následně projevuje v návštěvnosti.
Obr.4 - Návštěvnický průzkum Zoo Praha 2006-2007
2.4.2 Vnímání návštěvníků
Lidé chodí do zoologických zahrad bezesporu proto, aby si mohli prohlédnout opravdová živá zvířata. Na druhou stranu to, co opravdu vidí, až tak opravdová zvířata nejsou. V životě zvířat je uměle zabráněno jakémukoliv přirozenému k životu patřícímu nebezpečí a riziku. Tento fakt je pak doháněn imitacemi přirozeného prostředí zvířete. Návštěvník následně žasne nad důmyslným přírodním zpracováním areálu. Domnívám se, že zastírání této nepřirozenosti zvířatům příliš nepomáhá. Zcela souhlasím s výrokem Stanislava Komárka: „Zoo je instituce primárně určená pro člověka, nikoliv pro zvířata“.[6]
Dle mého názoru v návštěvníkovi toto prostředí evokuje úžas a pocit, že zvíře musí být rozhodně spokojené, ne-li šťastné.
Předpokládám vznik stále dokonalejších replik skutečné přírody, což je nesporně dobře pro zvířata, ve smyslu zajištění přirozené reprodukce, která je součástí podstaty zoologických zahrad. Pro člověka jako návštěvníka už je to méně šťastné řešení. Díky tomu ztrácíme cit pro to, co znamená život v přirozeném prostředí.
3. KONCEPT
Analýzou historie vzniku zoologických zahrad a vztahu člověka a zvířete jsem došla k přesvědčení, že tento vztah je převážně definován mocí. Poté jsem začala hledat uplatňování této moci v dnešní zoo, kde dle mého názoru tuto moc představuje vědomí člověka, že je v bezpečí. Člověka chrání různé bariéry, a tak ví, že jeho nepřiměřené reakce a minimální odstup od zvířat nebudou mít žádné následky.
Zároveň tato moc zabraňuje úctě a respektu ke zvířeti. Pokud jsem si jako návštěvník zoo vědom, že má akce nemůže vyvolat reakci, ignoruji potřeby zvířat a opomíjím skutečnost, že jde o živé bytosti.
3.1 Respekt
Respekt je vztah k někomu, kdo něco dokázal, či se vyznačuje určitými kvalitami, pro které ho respektují. Respektem je i chování k někomu, koho se obáváme. [10]
Mluvíme-li o slonech, již v historii se používali jako prostředek pro zastrašování. Jejich fyzická nadřazenost nad člověkem způsobuje obdiv a respekt.
Jejich nesporná inteligence pak dělá tato zvířata neodhadnutelnými. Tyto faktory mě dovedly k myšlence vytvořit příležitost k docílení tohoto respektu. Cílem bylo vytvořit možnost nebezpečí, potenciální možnost kontaktu mezi zvířetem a návštěvníkem. Zbořit tak ochranné bariéry a tím i lidskou samozřejmost a sebejistotu.
Respektováním slonů v zoo pak bude možná snazší respektovat tato zvířata ve volné přírodě a poté bude třeba možné snáze chránit jejich původní území.[7]
Jak již bylo zmíněno, vytváření např. afrických podmínek v evropském prostředí, nevidím jako zdařilý postup. Z jistého úhlu pohledu zvíře v zoo nemá starost s obživou ani s predátory a nehrozí mu nebezpečí. Na základě této spokojenosti si člověk může myslet, že je zoo pro zvíře nejlepší možností.
Paradoxně tomu napomáhá právě i onen krásný „přírodní“ výběh.
Poskytnutím autentického libereckého prostředí pro chov slonů tak nebudu zakrývat onu nepřirozenost a podpořím myšlenku respektování.
3.2 Úcta
Úcta spočívá v sebeomezení, dát přednost druhému před vlastním já. [11]
Sloni jsou jedním z hlavních lákadel zoologických zahrad. Důsledkem toho většinou nemají šanci uniknout zrakům davů. Pokud se slon přeci jen schovává v nějakém koutě svého výběhu či se nechová podle představ návštěvníků, kteří si zaplatili za “podívanou”, vnímají to lidé negativně. Tito lidé nejsou schopni úcty ani respektu k tomuto zvířeti. Myšlenka úkrytu pro slony vychází vstříc slonům. Dává přednost potřebám zvířete před člověkem a tak ho umírňuje. Člověk totiž může, na rozdíl od zvířete, ze zoo kdykoliv odejít. Zároveň návštěvníkovi bere samozřejmost, s kterou zoologické zahrady zvíře ukazují.
Spojujícím principem podporující úctu i respekt je vynaložení vlastního úsilí.
Po vynaložení snahy si člověk dosažení cíle, dané věci nebo situace více váží.
4. ŘEŠENÍ
Jako součást nového výběhu jsem zachovala i výběh původní. Celý prostor by měl splňovat následující doporučení [1]:
● možnost koupání slonů nezbytná
● venkovní výběh samic (2-3) min. 500m²
● oddělený výběh pro samce min. 150m²
● substrát: půda, písek
● ohraničení pokud jsou voleny masivní mříže -samice min. 1,8m
-samec min. 2,5m
4.1 Princip - respekt
4.1.1 Park
Na území předpokládaného nového (rozšířeného) výběhu slonů se v současnosti nachází část městského parku Lidové sady. Rozhodla jsem se tento park zachovat a dát k dispozici slonům v téměř nezměněném stavu jako výběh.
Park jsem rozdělila do dvou částí, kde větší připadne výběhu slonů. Alej s cestou po jedné straně obvodu parku se stane součástí návštěvnické trasy. Stále zřetelnou propojeností cest v obou částech a ponecháním vybavení parku (laviček, sochy) bych chtěla vyvolat otázky v řadách návštěvníků.
Pro možnost koupání slonů jsem využila starého výběhu. Nechtěla jsem zasahovat do prostoru parku a tím ho narušit. Starý výběh slonů s vyhloubeným suchým příkopem k tomu dle mého názoru přímo vybízí. Koupací bazén slonů jsem zasadila podél obvodových stěn vyvýšené trasy návštěvníků. Přístup k vodě jsem vytvořila ze schodovitého svažování terénu přizpůsobenému velikosti slonů.
Vyvýšená trasa se zároveň stává přirozenou prostorovou bariérou, kde není třeba
dalších zábran. V návštěvníkovi tak udržuji vědomí eventuálního rizika díky vlastní neopatrnosti.
4.1.2 Plošina bez bariér
Navrhla jsem vytvoření vyvýšené návštěvnické trasy tak, aby z ní mohl být ve stejné úrovni přístup na speciální plošinu. Tato plošina je zamýšlena pro manévrování jednoho člověka. Z návštěvnické trasy je spojena úzkou cestou, která se proplétá mezi kmeny vzrostlých stromů. K plošině tak není lehký přístup.
Na této vyvýšené plošině má člověk lepší výhled do výběhu samce a zároveň celého sloního výběhu samic.
Samotnou plošinu kruhového tvaru jsem navrhla v takové výšce, aby okolo procházející slon měl možnost do většiny prostoru plošiny dosáhnou. Prostor mezi slonem a plošinou udržují dostatečně velké kameny. Slon tedy na návštěvníka dosáhne chobotem. Hranice dosahu slona je pro návštěvníka vizuálně oddělena.
4.1.3 Stromy
Funkce stromů v parku jsem rozdělila do následujících kategorií:
● stromy použité pro úkryt slonů
● stromy jako stínítka, drbátka
● stromy zcela ponechané slonům (porážení, lámání a požírání)
Umožněním demolice stromů v parku docílím demonstrace síly těchto zvířat.
Ideálně tato akce vzbudí respekt návštěvníků. Možnost likvidace zeleně také podpoří vědomí, že se jedná o opravdová živá zvířata.
4.2 Princip - úcta
4.2.1 Úkryt před hlukem
Jeden z nejcitlivějších smyslů slonů je sluch [13]. Nový vstup do Zoologické zahrady Liberec je umístěn v těsném dosahu konečné tramvajové zastávky a točny tramvají. První úkol spočíval v návrhu vstupu jako protihlukové bariéry.
Vstupem odkloním hluk z dopravy a zároveň jeho zasazením vytvořím místo pro akumulaci návštěvníků v prostoru před ním. Záměrem je soustředit návštěvníky a s nimi spojený hluk před tuto ochranu.
Vstup do zoo jsem osadila průhlednou protihlukovou stěnou. Návštěvníci tak vidí z hlavní komunikace do prostor zoologické zahrady. Zadní část vstupu tvoří menší plná stěna, která překáží ve výhledu do výběhu slonů. Tato stěna tedy zároveň plní úkol vizuálního úkrytu pro slony.
Kolemjdoucí lidé mají možnost pozorovat návštěvníky přes tato průhledná skla.
Role se tak obrací a návštěvníci se stávají vystavovanými objekty. Součástí vstupu jsem zamýšlela i pokladny zabírající pouze nezbytný prostor pro provoz.
4.2.2 Úkryt vizuální
Zakrytím části výběhu dávám slonům vlastní prostor na úkor návštěvníků.
Úkryt tvoří plná stěna zadní části vstupu. Z obou stran přechází do stromořadí, které jsem pro tento účel zahustila stromy a kmeny. Tato přírodní stěna pozvolna řídne, až se ze stromořadí vytrácí. Návštěvníkům je takto znesnadněn výhled do výběhu slonů v úvodu trasy. Člověk však může v této přírodní stěně nalézt malé skuliny a mezery, jimiž může zvíře pozorovat.
5. ZÁVĚR
Tento návrh je částečnou utopií ve smyslu právní odpovědnosti, současných zvyklostí a praktik zoologických zahrad.
Práce mi rozšířila a především ujasnila pohled na zoologické zahrady.
Překvapením bylo zjištění, jak zásadní roli mají zoologické zahrady na formování vztahu člověka a přírody, a to nikoli ve smyslu poučování, ale v samotném přístupu k prezentaci zvířat. V práci s návštěvníkem vidím velký potenciál zoologických zahrad, který není dosud plně využíván. Nalezla jsem základní principy respektu a úcty k zvířatům a následně je použila k vytvoření expozice slonů.
Použitá literatura
[1] HOLEČKOVÁ,D., DOUSEK,J. Podmínky chovu savců volně žijících druhů v zajetí. 3. vydání. Praha: Ministerstvo zemědělství, 2006. ISBN 80-7084-556-2 Dostupné také z WWW: <http :// eagri . cz / public / web / file /1593/ Dop _ savci _ tisk . pdf >.
[2] FUKUYAMA, Francis. Konec dějin a poslední člověk. Praha: Rybka Publishers, 2002. 379 s. , ISBN 80-86182-27-4
[3]Choboti.cz [online]. 2008 [cit. 2012-05-08]. Dostupné z WWW:
<http :// choboti . cz / default . aspx >.
[4] Worldwide Zoo Database [online]. 2009 [cit. 2012-05-08]. Prehistorické zvěřince.
Dostupné z WWW: <http :// www . wzd . cz / zoo / zoo _ history / prehistory . htm >.
[5] LÁNSKÝ, Tomáš. Zoo bez slonů? Možná již brzy. Liberecký deník [online]. 2011 [cit. 2012-05-08]. Dostupné z WWW: <http :// liberecky . denik . cz / zpravy _ region / zoo - bez
- slonu - mozna - uz - brzy 20110715. html >.
[6] KOMÁREK, Stanislav. Zoo mnohdy apeluje spíše na touhu zírat než na touhu poznávat. Ekolist.cz [online]. 2011 [cit. 2012-05-08]. Dostupné z WWW:
<http :// ekolist . cz / cz / publicistika / nazory - a - komentare / stanislav - komarek - zoo - apeluje - na
- touhu - quotziratquot - ne - poznavat >.
[7] STORCH, David. Sebemodernější zoo přírodu nenahradí. Ekolist.cz [online].
2011 [cit. 2012-05-08]. Dostupné z WWW: < http :// ekolist . cz / cz / publicistika / nazory - a
- komentare / david - storch - sebemodernejsi - zoo - prirodu - nenahradi >.
[8] NEČASOVÁ, Veronika. Hranice člověka: zvíře v díle Charlese Darwina
(diplomová práce). Brno: Masarykova univerzita v Brně, 2008. 80 s , Vedoucí práce:
Mgr. Karel Stibral, Ph.D . Dostupné také z WWW:
< ://http is . muni . cz / th /68475/ fss _ m / DP _ Darwin . pdf >.
[9] RODRIGUESE,Jasona. Guardian: Sloni v Jižní Africe jsou opět na odstřel Ekolist.cz, The Guardian [online]. 2008 [cit. 2012-05-08]. Dostupné z WWW:
<http :// ekolist . cz / cz / zpravodajstvi / zpravy / guardian - sloni - v - jizni - africe - jsou - opet - na - odstrel>.
[10] en.wikipedia.org [online]. 2012 [cit. 2012-05-08]. Carl Hagenbeck. Dostupné z WWW: <http :// en . wikipedia . org / wiki / Carl _ Hagenbeck >.
[11] cs.wikipedia.org [online]. 2012 [cit. 2012-05-08]. Respekt. Dostupné z WWW:
<http :// cs . wikipedia . org / wiki / Respekt >.
[12] cs.wikipedia.org [online]. 2012 [cit. 2012-05-08]. Úcta. Dostupné z WWW:
< ://http cs . wikipedia . org / wiki /% C 3%9 Acta>.
[13] cs.wikipedia.org [online]. 2012 [cit. 2012-05-08]. Slon africký. Dostupné z WWW:
< ://http cs . wikipedia . org / wiki / Slon _ africk % C 3% BD >.
[14] zooliberec.cz [online]. 2012 [cit. 2012-05-08]. Dostupné z WWW:
<http :// www . zooliberec . cz / cz >.
Seznam obrázků
Obr.1 : Dobová fotografie z Hagenbeck Tierpark Obr.2: Královská menažerie ve Versailles
Obr.3: Královská menažerie Tower, Londýn 1816
Obr.4: Návštěvnický průzkum Zoo Praha z roku 2006-1007. Dostupné z WWW:
<http://www.praha.eu/jnp/cz/home/zabava/volny_cas/kdo_chodi_do_zoo_na_rande_a_kdo _za_zviraty.html>.
