Vyhodnocení finanční výkonnosti vybraného podniku
Bakalářská práce
Studijní program: B6208 Ekonomika a management
Studijní obor: Podniková ekonomika
Autor práce: Matěj Hradecký
Vedoucí práce: PhDr. Ing. Helena Jáčová, Ph.D.
Katedra financí a účetnictví
Liberec 2021
Zadání bakalářské práce
Vyhodnocení finanční výkonnosti vybraného podniku
Jméno a příjmení: Matěj Hradecký Osobní číslo: E17000203
Studijní program: B6208 Ekonomika a management Studijní obor: Podniková ekonomika
Zadávající katedra: Katedra financí a účetnictví Akademický rok: 2019/2020
Zásady pro vypracování:
1. Postavení finančního řízení v rozhodování podniku.
2. Vybrané metody finanční analýzy pro měření finanční výkonnosti.
3. Charakteristika vybraného podniku.
4. Vyhodnocení finanční výkonnosti podniku vybranými ukazateli finanční analýzy.
5. Doporučení a návrhy pro zlepšení finanční situace v daném podniku.
Rozsah grafických prací:
Rozsah pracovní zprávy: 30 normostran Forma zpracování práce: tištěná/elektronická
Jazyk práce: Čeština
Seznam odborné literatury:
• ARNOLD, Glen. 2008. Corporate financial management. 4thed. Harlow: Financial Times/Prentice Hall. ISBN 978-0-273-71041-7.
• KNÁPKOVÁ, Adriana, Drahomíra PAVELKOVÁ, Daniel REMEŠ a Karel ŠTEKER. 2017. Finanční
analýza: Komplexní průvodce s příklady. 3. vyd. Praha: GRADA Publishing. ISBN 978-80-271-0563-2.
• RŮČKOVÁ, Petra. 2015. Finanční analýza: metody, ukazatele, využití v praxi. 5. vyd. Praha: GRADA Publishing. ISBN 978-80-247-5534-2.
• VEBER, Jaromír. 2009. Management. Základy, moderní manažerské přístupy, výkonnost a prosperita.
2. vyd. Praha: Management Press. ISBN 978-80-7261-274-1.
• WAGNER, Jaroslav. 2009. Měření výkonnosti: Jak měřit, vyhodnocovat a využívat informace o podnikové výkonnosti. Praha: GRADA Publishing. ISBN 978-80-247-6739-0.
• PROQUEST. 2019 Databáze článků ProQuest [online]. Ann Arbor, MI, USA: ProQuest. [cit.
2019-09-26]. Dostupné z: http://knihovna.tul.cz Konzultant: Ing. Jiří Hradecký
Vedoucí práce: PhDr. Ing. Helena Jáčová, Ph.D.
Katedra financí a účetnictví
Datum zadání práce: 31. října 2019 Předpokládaný termín odevzdání: 31. srpna 2021
prof. Ing. Miroslav Žižka, Ph.D.
děkan
L.S.
Ing. Martina Černíková, Ph.D.
vedoucí katedry
V Liberci dne 31. října 2019
Prohlášení
Prohlašuji, že svou bakalářskou práci jsem vypracoval samostatně jako pů- vodní dílo s použitím uvedené literatury a na základě konzultací s vedou- cím mé bakalářské práce a konzultantem.
Jsem si vědom toho, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, zejména § 60 – školní dílo.
Beru na vědomí, že Technická univerzita v Liberci nezasahuje do mých au- torských práv užitím mé bakalářské práce pro vnitřní potřebu Technické univerzity v Liberci.
Užiji-li bakalářskou práci nebo poskytnu-li licenci k jejímu využití, jsem si vědom povinnosti informovat o této skutečnosti Technickou univerzi- tu v Liberci; v tomto případě má Technická univerzita v Liberci právo ode mne požadovat úhradu nákladů, které vynaložila na vytvoření díla, až do jejich skutečné výše.
Současně čestně prohlašuji, že text elektronické podoby práce vložený do IS/STAG se shoduje s textem tištěné podoby práce.
Beru na vědomí, že má bakalářská práce bude zveřejněna Technickou uni- verzitou v Liberci v souladu s § 47b zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů.
Jsem si vědom následků, které podle zákona o vysokých školách mohou vyplývat z porušení tohoto prohlášení.
21. března 2021 Matěj Hradecký
Poděkování
Tímto bych velice rád poděkoval mé vedoucí práce PhDr. Ing. Heleně Jáčové, PhD., za odborné vedení, trpělivost, věnovaný čas a věcné rady, které mi předávala v průběhu psaní této práce.
Dále bych rád poděkoval svému konzultantovi panu Ing. Jiřímu Hradeckému, ekonomickému řediteli společnosti Euro SITEX a samotné společnosti, za poskytnutí informací a konzultací.
Díky patří také mé rodině a mým blízkým za podporu a trpělivost při psaní této práce.
Anotace
Cíl této bakalářské práce je vyhodnocení finanční výkonnosti vybraného podniku. Pro tuto práci byl zvolen podnik Euro SITEX, který se zabývá prodejem průmyslových sít. Pro splnění tohoto cíle je použita finanční analýza, která využívá znalosti z teoretické části, především horizontální a vertikální analýzu, analýzy rozdílových a poměrových ukazatelů a také moderní ukazatel EVA. Tato analýza je sestavená pro období 2017-2020, je zaznamenána v tabulkách a pomocí grafů interpretována. Dalším cílem je komparace s konkurenční společností. Na závěr této práce dochází k hodnocení finanční výkonnosti podniku a k návrhu pro zlepšení finanční situace.
Klíčová slova
Výkonnost, finanční analýza, ukazatele finanční analýzy, účetní výkazy, hodnocení výkonnosti
Annotation
The aim of this bachelor thesis is to evaluate the financial performance of a selected company. Euro SITEX, which is the chosen company, deals with industrial screen. Financial analysis is used in order to reach the aim of the thesis. Financial analysis uses knowledge from the theoretical part, especially horizontal and vertical analysis, analysis of differential and ratio indicators, as well as a modern EVA indicator. The analysis is based on the data from the particular period of time (2017 - 2020) and tables and graphs are used to utilize the data. Another aim is to compare Euro SITEX with its competition. At the end of this work there is an evaluation of the financial performance of the company and a proposal to improve the financial situation.
Key words
Performance, financial analysis, financial indicators, financial statements, performance evaluation
8
Obsah
Úvod ... 15
1 Vymezení finanční výkonnosti podniku ... 16
1.1 Charakteristika výkonnosti podniku ... 16
1.1.1 Výkonnost podniku ... 19
1.2 Finanční výkonnost podniku ... 20
1.2.1 Ukazatele zisku ... 21
1.3 Uživatelé informací o výkonnosti ... 22
1.3.1 Externí uživatelé ... 23
1.3.2 Interní uživatelé ... 24
2 Tradiční metody měření finanční výkonnosti ... 25
2.1 Vstupní informace pro finanční analýzu a její význam ... 26
2.1.1 Rozvaha ... 26
2.1.2 Výkaz zisku a ztráty ... 29
2.1.3 Výkaz cash flow ... 30
2.2 Analýza absolutních ukazatelů ... 31
2.2.1 Horizontální analýza ... 31
2.2.2 Vertikální analýza ... 32
2.3 Analýza rozdílových ukazatelů ... 32
2.3.1 Čistý pracovní kapitál ... 32
2.3.3 Čisté peněžní prostředky ... 34
2.3.2 Čistý peněžní majetek ... 34
2.4 Analýza poměrových ukazatelů... 34
2.4.1 Ukazatele rentability ... 34
2.4.2 Ukazatele likvidity ... 36
2.4.3 Ukazatele zadluženosti ... 37
2.4.4 Ukazatele aktivity ... 38
9
2.5 Analýza soustav ukazatelů... 40
2.5.1 Pyramidový rozklad ... 41
3 Moderní metody měření finanční výkonnosti ... 42
3.1 Ekonomická přidaná hodnota ... 42
3.1.1 Vážený průměr nákladů kapitálu ... 43
3.2 Tržní přidaná hodnota ... 44
4 Charakteristika analyzovaného podniku ... 45
4.1 Vybraný podnik ... 45
4.1.1 Historie ... 45
4.1.2 Organizační struktura firmy... 46
4.1.3 Organizační struktura holdingu ... 46
4.1.4 Konkurence firmy ... 47
5 Analýza společnosti Euro SITEX ... 48
5.1 Analýza absolutních ukazatelů společnosti Euro SITEX ... 49
5.1.1 Horizontální analýza Rozvahy... 49
5.1.3 Vertikální analýza rozvahy ... 52
5.1.4 Horizontální analýza výkazu zisku a ztráty ... 54
5.1.5 Vertikální analýza výkazu zisku a ztráty ... 54
5.2 Analýza rozdílových ukazatelů společnosti Euro SITEX ... 57
5.3 Analýza poměrových ukazatelů společnosti Euro SITEX ... 58
5.3.1 Ukazatele rentability společnosti Euro SITEX ... 58
5.3.2 Ukazatele likvidity společnosti Euro SITEX ... 60
5.3.3 Ukazatele zadluženosti společnosti Euro SITEX ... 62
5.3.4 Ukazatele aktivity společnosti Euro SITEX ... 62
5.4 Analýza moderními ukazateli ... 65
5.4.1 EVA společnosti Euro SITEX ... 65
6 Komparace s konkurencí PERFO LINEA a. s. ... 66
10
6.1 Charakteristika PERFO LINEA a.s. ... 66
6.2 Porovnání finančních ukazatelů... 66
6.2.1 Porovnání pomocí absolutních ukazatelů ... 67
6.2.2 Porovnání pomocí poměrových ukazatelů ... 70
6.2.3 Porovnání pomocí moderních ukazatelů ... 78
7 Návrhy pro zlepšení ... 80
Závěr ... 82
11
Seznam ilustrací
Obrázek 1: Principy 3E... 18
Obrázek 2: Výpočet čistého zisku ... 22
Obrázek 3: Metody finanční analýzy... 26
Obrázek 4: Rozvaha... 28
Obrázek 5:Schéma cash flow přímou metodou ... 30
Obrázek 6:Schéma ČPK z položek aktiv ... 33
Obrázek 7: Schéma ČPK z položek pasiv ... 33
Obrázek 8: Schéma rozkladu ukazatele ROE pomoci Du Pontovy analýzy ... 41
Obrázek 9: Schéma ekonomické přidané hodnoty ... 43
Obrázek 10: Logo firmy Euro SITEX s.r.o. ... 45
Obrázek 11: Vertikální analýza nákladů 2017-2020 ... 55
Obrázek 12: Vertikální analýza vybraných výnosů ... 56
Obrázek 13: Vývoj rozdílových ukazatelů společnosti Euro SITEX v tis. Kč... 57
Obrázek 14: Vývoj Rentabilit společnosti Euro SITEX ... 59
Obrázek 15: Vývoj Likvidit společnosti Euro SITEX... 61
Obrázek 16: Vertikální analýza aktiv společností Euro SITEX a PERFO LINEA za časové období 2017-2019 ... 68
Obrázek 17: Vertikální analýza pasiv společností Euro SITEX a PERFO LINEA za časové období 2017-2019 ... 69
Obrázek 18: Vývoj rentabilit společností Euro SITEX a PERFO LINEA ... 71
Obrázek 19: Vývoj likvidit společností Euro SITEX a PERFO LINEA ... 73
Obrázek 20: Vývoj likvidit společností Euro SITEX a PERFO LINEA ... 74
Obrázek 21: Vývoj aktivit společností Euro SITEX a PERFO LINEA ... 77
Obrázek 22: Vývoj ukazatele EVA společností Euro SITEX a PERFO LINEA ... 79
12
Seznam tabulek
Tabulka 1: Vývoj ukazatelů finanční výkonnosti podniku ... 20
Tabulka 2: Zkrácená Rozvaha za sledované období 2017–2020 v tis. Kč. ... 48
Tabulka 3: Zjednodušený výkaz zisku a ztráty za sledované období 2017–2020 v tis. Kč. 49 Tabulka 4: Horizontální analýza vybraných aktiv za sledované období 2017–2020 v tis. Kč v absolutním a relativním vyjádření. ... 50
Tabulka 5: Horizontální analýza vybraných pasiv za sledované období 2017–2020 v tis. Kč v absolutním a relativním vyjádření ... 51
Tabulka 6: Vertikální analýza rozvahy vybraných aktiv za sledované období 2017–2020 52 Tabulka 7: Vertikální analýza rozvahy vybraných pasiv za sledované období 2017–2020 53 Tabulka 8: Horizontální analýza výkazu zisku a ztráty vybraných položek za sledované období 2017–2020 v absolutním a relativním vyjádření v tis. Kč ... 54
Tabulka 9: Vertikální analýza výkazu zisku a ztráty vybraných nákladových položek za sledované období 2017–2020... 55
Tabulka 10:Vertikální analýza výkazu zisku a ztráty vybraných výnosových položek za sledované období 2017–2020... 56
Tabulka 11: Analýza rozdílových ukazatelů za sledované období 2017–2020 v tis. Kč .... 57
Tabulka 12: Ukazatele rentability za sledované období 2017–2020 v tis. Kč ... 58
Tabulka 13: Ukazatele likvidity za sledované období 2017–2020 v tis. Kč ... 60
Tabulka 14: Ukazatele zadluženosti za sledované období 2017–2020 v tis. Kč ... 62
Tabulka 15: Ukazatele aktivity za sledované období 2017–2020 v tis. Kč ... 63
Tabulka 16: Ukazatel EVA za sledované období 2017–2020 v tis. Kč ... 65
Tabulka 17: Vertikální analýza aktiv za sledované období 2017-2019 firem Euro SITEX a PERFO LINEA ... 67
Tabulka 18: Vertikální analýza pasiv průměrů let 2017-2019 firem Euro SITEX a PERFO LINEA ... 69
Tabulka 19: Komparace rentability za sledované období 2017–2019 v tis. Kč ... 70
Tabulka 20: Komparace likvidity za sledované období 2017–2019 v tis. Kč ... 72
Tabulka 21: Komparace zadluženosti za sledované období 2017–2019 v tis. Kč ... 74
Tabulka 22: Komparace aktivity za sledované období 2017–2019 v tis. Kč ... 76
Tabulka 23: Komparace ukazatele EVA za sledované období 2017–2019 v tis. Kč ... 78
13
Seznam zkratek
C Celkový použitý provozní kapitál
CF Cash flow
CK Cizí kapitál
ČPK Čistý pracovní kapitál ČPM Čistý peněžní majetek ČPP Čisté peněžní prostředky
DOP Doba obratu pohledávek
DOZ Doba obratu závazků
EAT Čistý zisk
EBT Zisk před zdaněním
EBIT Zisk před zdaněním a nákladové úroky EBITDA Zisk před zdaněním, úroky a odpisy
ES Euro SITEX
EVA Ekonomická přidaná hodnota
MVA Tržní přidaná hodnota
NOPAT Čistý provozní zisk po zdanění
OA Oběžná aktiva
PL PERFO LINEA
ROA Rentabilita vloženého kapitálu ROCE Rentabilita dlouhodobého kapitálu ROE Rentabilita vlastního kapitálu
ROS Rentabilita tržeb
ROI Rentabilita investic
14
VH Výsledek hospodaření
VK Vlastní kapitál
VZZ Výkaz zisku a ztráty
WACC Průměrné vážené náklady na kapitál
15
Úvod
Finanční výkonnost je nezbytná pro chod každé firmy a nedílnou součástí aktivit každého dobře fungujícího podniku. Zkoumání této výkonnosti je tedy nutné pro prosperitu a růst společnosti. Téma bakalářské práce, vyhodnocení finanční výkonnosti vybraného podniku, bylo zvoleno z důvodu důležitosti této problematiky, jelikož je základním kamenem pro udržení stabilní finanční situace podniku.
Hlavním cílem této bakalářské práce tedy je vyhodnocení finanční výkonnosti vybraného podniku. K dosažení tohoto cíle je nutné sestavení finanční analýzy, jejíž struktura je klíčová k úspěšnému hodnocení finanční výkonnosti podniku. Tato analýza vychází z tradičních a moderních metod měření finanční výkonnosti. Dílčím cílem práce bylo porovnat vybraný podnik s jeho konkurentem a následně navrhnout zlepšení a doporučení pro analyzovaný podnik, jež vychází z finanční analýzy. Finanční analýza je aplikována na společnost Euro SITEX s.r.o. Jedná se o obchodní společnost, jejímž zaměřením je prodej průmyslových sít a poradenský servis. Společnost je zkoumána v časovém horizontu 2017-2020.
Práce je rozdělena do sedmi kapitol. První část bakalářské práce obsahuje teorii zabývající se problematikou finanční výkonnosti, jež je popsána ve třech kapitolách a slouží k vytvoření druhé části, obsahující zbylé kapitoly. Na začátku první části práce je probírána výkonnost, ukazatelé zisku a uživatelé informací výkonnosti. Poté se práce věnuje tradičním metodám finanční výkonnosti, kdy nejprve popisuje vstupní informace k finanční analýze, a poté i samotnou analýzu, která je zde dělena na čtyři samostatné podkapitoly, kterými jsou analýzy absolutních ukazatelů, rozdílových ukazatelů, poměrových ukazatelů a soustav ukazatelů. Na tuto oblast navazuje kapitola třetí, zabývající se moderními metodami měření finanční výkonnosti.
Druhá část práce, je zaměřená na praktické zkoumání problematiky. Ve čtvrté kapitole je charakterizován vybraný podnik a v páté, za pomoci teoretické části, je sestavena analýza podniku Euro SITEX. Na základě této analýzy dochází v šesté kapitole ke komparaci s konkurencí, aby v závěrečné kapitole mohla být navržena doporučení pro zlepšení finanční situace v podniku Euro SITEX. V závěru práce je zhodnocení dosažení cílů práce a zároveň pojednání o výsledcích finanční analýzy podniku.
16
1 Vymezení finanční výkonnosti podniku
V první kapitole můžeme nalézt pojmy jako je výkonnost a s ním spojené účelnost, hospodárnost a efektivita, finalita atd. Dále se zde vyskytuje výkonnost zaměřená na finance podniku, kde práce poodhaluje problematiku zisků. Poslední částí první kapitoly jsou uživatelé informací o výkonnosti.
1.1 Charakteristika výkonnosti podniku
Výkon lze chápat jako uskutečnění nebo splnění procesu, ať už má hmotnou či nehmotnou podobu. (Vodáková, 2016)
V dnešní společnosti není výkon a výkonnost nikterak neznámým pojmem. Je ovšem otázkou, kolik lidí je schopno správně tento termín používat. Výkonnost lze nalézat od oblasti sportu až po světovou ekonomiku. Existuje tedy celá škála definic.
Z ekonomického hlediska výkonnost znamená proces, popisující způsob a průběh, jakým zkoumaný subjekt provádí danou činnost či úkol. Důležité ovšem je porovnání s výchozím způsobem provádění této činnosti. Je nutno tedy vybrat taková kritéria, která nám srovnání umožní a zároveň jsou důležitá k hlavní činnosti subjektu. (Wagner, 2009) (Veber, 2009) K porovnání výkonnosti slouží základní principy: cílovost, finalita, informace o výkonnosti, výkonnost a sebereflexe a výkonnost a hodnotové orientace.
Cílovost
Sledovaná činnost, aby mělo smysl jí vůbec sledovat, by měla směřovat k určitému cíli, nebo se alespoň snažit k němu přiblížit. Výkonnost by tedy měla být cílově zaměřená. Zde se výkonnost dá pozorovat ve dvou rovinách. Výkonnost lze zkoumat z pohledu efektivity, kdy je kladen důraz na volbu činností, které pomohou dosáhnout daný cíl. Druhou rovinou je účinnost, kde se důraz klade na volbu postupu, kterým se k danému cíli dojde. Z tohoto principu pak vychází model nazývaný 3E.
Problematikou ohledně výkonnosti se zabývá zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole.
Tento zákon uvádí, že k dosažení ideální výkonnosti je zapotřebí vyvážený model 3E. Tento model se skládá z hospodárnosti (economy), efektivnosti (efficiency) a účelnosti (effectiveness). (Vzory směrnic.cz, 2017)
17 Hospodárnost
Tato složka se zakládá na úspornosti, vynaložení pokud možno minimálních nákladů, ať už v podobě ceny zboží či služeb, nebo také včasnosti dodání poptávané věci, k dosažení daného cíle s dodržením stanovené kvality. Hospodárnost je zapotřebí především při nedostatku finančních zdrojů. (Management Mania, 2018)
Efektivnost
Efektivnost můžeme nalézt také pod pojmem produktivita či efektivita. Principem tohoto pilíře je účinnost vynaložených zdrojů s maximálním získaným užitkem. Jedná se tedy o poměr námi pořízených vstupů v porovnání s kvalitou nebo množstvím výstupů určité činnosti. K dosažení správné efektivnosti je zapotřebí důkladné vyhodnocení patřičných kritérií zajišťujících potřené zdroje. (Management Mania, 2016)
Účelnost
Účelnost si klade za cíl produkci požadovaných věcí. Je zde důležité využití optimálních prostředků na vytvoření odpovídajícího výsledku. Před zahájením činnosti je nezbytná přípravná fáze. Kontrolu veškerých podmínek má na starosti především manažer kvality.
Zda byla účelnost splněna, se hodnotí na výstupu produktu při vyhodnocování. Hodnotí se, zda nebyly vyprodukovány nežádoucí či nekvalitní produkty. (Management Mania, 2016) Tyto tři složky jsou nedílnou součástí výkonnosti a mohou tvořit konkurenční výhodu, která může zajistit úspěšnost podniku na trhu. (Vzory směrnic.cz, 2017)
Z obrázku níže je patrné, že efektivita s účelností mají na starost kvalitativně nejlepší výsledek. Hospodárnost a efektivita se starají o nejnižší možné náklady. Poslední průsečík leží mezi hospodárností a účelností, kde se nachází nejvyšší hodnota za dané peníze.
Uprostřed všeho můžeme nalézt optimum, které nám ukazuje ideální výkonnost.
18 Obrázek 1: Principy 3E
Zdroj: Vzory směrnic.cz, 2017 Finalita
Měření výkonnosti je časově omezené a z toho důvodu je nutné rozdělení tohoto měření na dvě kritéria. Měření výkonnosti pomocí primárních kritérií, které mohou měřit celkovou výkonnost, kterou lze pozorovat až po ukončení tohoto procesu. Jedná se tedy o komplexní vyhodnocení činnosti. Pro průběžnou kontrolu dění jsou zapotřebí sekundární kritéria výkonnosti, která jsou odvozena od primárních. Tato kritéria by měla být průběžně porovnatelná a interpretovatelná.
Informace a výkonnosti
Měřený subjekt není k výsledkům pozorování neutrální. Podle Wagera (2009, s. 19):
„Měření výkonnosti představuje nástroj, jehož vhodným či špatným využitím je možné pozitivně či negativně působit na chování a jednání těch osob, které mohou průběh zkoumané činnosti ovlivnit.“
Autor vychází z toho, že zkoumaný subjekt nejedná pouze na základě intuice a instinktů, ale především uvědoměním si své práce. Záleží tedy na způsobu interpretace a následné komunikaci s pozorovaným, jakým směrem se vyvolané změny budou ubírat. Dá se mluvit o stimulujícím účinku. (Wagner, 2009)
19 Výkonnost a sebereflexe
Pokud zkoumaný jedinec disponuje výsledky měření své výkonnosti a jedná na základě uvědomělého chování, je schopen sebereflexe. Subjekt může kontrolovat své jednání a uvědomovat si důsledky svých činů. Lze předpokládat, že toto může mít za důsledek i změnu v etické rovině podniku, například výběr dodavatelů nebo vztah k životnímu prostředí. Sebereflexe má za důsledek také motivační dopady vedoucí k neustálé potřebě se zlepšovat.
Výkonnost a hodnotová orientace
Jak již bylo zmíněno, subjekt má snahu dosahovat co možná nejvyšší úroveň výkonnosti, ovšem jakou on sám považuje za nejlepší. Jedná se tedy o zcela subjektivní pohled na hodnocení dané výkonnosti. Odlišný jedinec by měl své vlastní priority při výběru a rozhodování o důležitosti svých výkonů a přisuzoval by jim svou specifickou hodnotu.
Z tohoto pohledu výkonnost nelze zcela objektivně změřit, jelikož pro každou zainteresovanou osobu má každá hodnota jinou vypovídající úroveň. Dochází zde k takzvané multivariabilitě cílů. (Wagner, 2009) (Vodáková, 2016)
1.1.1 Výkonnost podniku
Z pohledu ekonomie se o výkonu a výkonnosti mluví nejčastěji v souvislosti s podnikem.
Zde se tyto výkony rozvětvují na externí a interní. Externí výkony slouží jako hlavní myšlenka podnikatelské činnosti, která je postupně přizpůsobena a prodávána zákazníkům.
Externí výkon je penězi vyjádřen ve formě výnosů, který zachycuje účetní systém. Tuto výkonnost lze v prostředí podnikání dobře a důkladně měřit. Interní výkony se předávají uvnitř podniku mezi jednotlivými útvary a jsou nezbytnou součástí k zajištění souhrnných podmínek, nutných k vytváření externích výkonů. (Vodáková, 2016)
Výkonnost podniku lze sledovat v mnoha rovinách: z pohledu vlastníka podniku, zaměstnanců, zákazníků, banky a mnoha dalších. Pro každého je ovšem důležitá jiná měřitelná část podnikové výkonnosti. Zásadní ukazatele výkonnosti jsou zajisté z pohledu vlastníka, jelikož on je ten, kdo do podnikání vnáší ideu, kapitál a zároveň nese i nejvyšší riziko za podnikání. V průběhu let se vyvinula celá řada kritérií pro výběr vhodných ukazatelů výkonnosti podniku.
V tabulce níže je možné vidět historický vývoj názorů, který poukazuje na transformaci měření výkonnosti od měření marží a růstu zisků přes výnosnost kapitálu pomocí měření
20
rentabilit investovaného kapitálu, až k současným pojetím postavených na tvorbě hodnoty pro vlastníka. (Pavelková a spol., 2009)
Tabulka 1: Vývoj ukazatelů finanční výkonnosti podniku
Zdroj: Pavelková a spol. 2009
EVA – ekonomická přidaná hodnota, CFROI – provozní návratnost investice, FCF – volné cash flow
Pří zkoumání výkonnosti podniku se vyvinuly dva rozdílné koncepty. Koncept zaměřený na vlastníky nebo akcionáře podniku, se nazývá shareholder value. Koncept pracuje s myšlenkou, že finanční prostředky lze získávat z finančních trhů a domácností. Tyto zdroje by měly být investovány do podniku v podobě akcií. Shareholder value vychází z anglosaského prostředí s vyspělými kapitálovými trhy, které mají za úkol monitorovat výkonnosti jednotlivých podniků za pomoci tržních cen akcií, díky čemuž mohou přesouvat kapitál akcionářů z méně výkonných podniků do výnosnějších.
Druhým z konceptů je Stakeholder value, jehož cílem je vytváření hodnoty pro všechny osoby, které jsou podnikem zainteresovány, mezi něž patří například vlastník, zaměstnanec věřitel, stát. Každý subjekt má odlišné uspokojení, ovšem jejich společným zájmem je dlouhodobě udržitelný progres a tvorba hodnoty společnosti. Vztahy těchto subjektů tvoří pak podnik jako takový. (Vodáková, 2016)
Každému ze stakeholderů podnik přináší různé uspokojení a je na každém zvlášť, aby si posoudil úspěšnost své investice.
1.2 Finanční výkonnost podniku
Ke klasickým ukazatelům finanční výkonnosti podniku se řadí výsledek hospodaření, konkrétně absolutní ukazatel hodnoty zisku, dále pak ukazatele rentability a cash flow.
Generace 1 Generace 2 Generace 3 Generace 4
„Zisková marže“ „Růst zisku“ „Výnosnost kapitálu“
„Tvorba hodnoty pro vlastníka“
Zisk/Tržby Maximalizace zisku
Zisk/
investovaný kapitál
EVA, CFROI, FCF
21
1.2.1 Ukazatele zisku
Nejužívanější měření výkonnosti se provádí skrze ziskové ukazatele. Zisk nabývá několik podob.
EBITDA – zisk před úroky, zdaněním, odpisy a amortizací (Earnings before interest, taxes, depreciation and amortization)
Tento ukazatel je častým nástrojem především u amerických firem. Zde se odpisy dělí na dvě druhové skupiny, jedna se zabývá dlouhodobým hmotným majetkem (depreciation) a druhá dlouhodobým nehmotným majetkem (amortization). Mezi výhody této metody zajisté patří schopnost porovnání podniku, nezávisle na způsobu odepisování a zároveň možnost ohodnotit výkonnost organizace bez závislosti na investicích a odpisech s nimi spjatými.
EBIT – zisk před úroky a zdaněním (Earnings before interest and taxes)
Tento ukazatel je měřítkem provozního zisku před zdaněním a odečtení úroků. EBIT lze využít především na úrovni divizí podniku, pozornost je koncentrována na nárůst tržeb a nákladové řízení. Měření není ovlivněno druhem financování ani daněmi, soustředí se pouze na provozní výkonnost.
EBT – zisk před zdaněním (Earnings before taxes)
Toto měřítko obsahuje výši daně z příjmu z běžné i mimořádné činnosti. Hodnota EBT slouží vhodně ke srovnání organizací z různých zemí s odlišnou daňovou sazbou.
EAT – Zisk po zdanění (Earnings after taxes)
Zde můžeme mluvit o čistém zisku, který je pro vlastníka podniku nejdůležitějším ukazatelem tohoto typu, jelikož říká, z jaké částky peněz může být rozdělena hodnota mezi vlastníky, nebo akcionáře a zbylá část převedena do nerozděleného zisku. Výše a způsob rozdělení může mít velký vliv na spokojenost vlastníků. (Pavelková a spol., 2009)
Zisk po zdanění neboli čistý zisk ukazuje čistou ziskovost organizace. Tento údaj získáme z odečtení veškerých nákladů a daní z příjmů od výnosů společnosti. Čistý zisk často bývá označován jako „spodní řádek“, jelikož je uveden jako koncová hodnota informující o výsledku hospodaření za sledované období. (BDC, 2020)
22
Pro přehlednost jednoduché schéma viz obrázek níže.
Obrázek 2: Výpočet čistého zisku
Zdroj: Vlastní zpracování podle Pavelkové a spol., 2009
1.3 Uživatelé informací o výkonnosti
K tomu, aby pro nás mělo měření výkonnosti správnou vypovídající hodnotu, je nutné vědět, pro koho je měření určené. Je zapotřebí zvolit vhodný model, podle kterého se měřená skutečnost zobrazí. U modelu je důležité soustředit se na dvě základní vlastnosti, aby byl model redukcí skutečnosti a respektoval účel svého využití.
Mezi nejčastější chyby při sestavování modelů je přílišná snaha přiblížit se realitě, kdy dochází k nepřehlednosti modelu, zahlcení detaily a nízká či dokonce žádná znalost uživatele účelu modelu. (Wagner, 2009)
Hned na začátku je dobré si uživatele informací o výkonnosti rozdělit do dvou kategorií.
Podle Wágnera lze uživatele dělit na externí a interní a záleží na tom, jestli se jedná o vykonavatele nebo spoluvykonavatele aktivity, která je předmětem měření.
23
1.3.1 Externí uživatelé
Do skupiny externích uživatelů se řadí iniciátoři založení podniku, kteří se zasloužili o vznik organizace a její další existenci. Jedná se o osoby, které přinesly počáteční kapitál společnosti.
Dalšími uživateli jsou poskytovatelé finančních zdrojů podniku. Zde se jedná o menší poskytovatele zdrojů financování a věřitele.
Poskytovatelé práce, sem spadají všichni pracovníci od manažerských pozic, až po dělnické.
Nalezneme zde dodavatele ostatních zdrojů, sem spadají všichni dodavatelé mimo práce a financí. Jedná se především o dodavatele dlouhodobých aktiv.
Velkou skupinou jsou příjemci výsledků činnosti organizace. Mluvíme o odběratelích, zákaznicích a klientech, kteří odebírají finální produkty společnosti.
Konkurence spadá taktéž do této skupiny, ať už se jedná o přímou, která poskytuje stejný produkt, nebo nepřímou, oslovující stejnou skupinu klientů.
Za zmínku stojí také subjekty veřejné správy. Jedná se o subjekty státní správy, jako jsou finanční či statistický úřad, ale i místní samospráva, kterou může být obec. Tyto uživatele můžeme rozdělit také na ty, kteří si mohou vynutit informace ohledně výkonnosti a ty, pro které je poskytnutí informací dobrovolné.
V neposlední řadě se jedná o subjekty občanské společnosti, do které zařazujeme skupiny nevládních organizací zaměřených na životní prostředí, lidská práva apod.
Posledními uživateli jsou ostatní subjekty, kam patří organizace, které poskytují své služby zaměstnancům daného podniku a sídlí v okolí. (Wagner, 2009)
Hlavními důvody zájmu o informace ohledně výkonnosti organizace jsou:
- Rozhodování, zda zůstat ve vztahu ke společnosti.
- Vymáhání, kdy uživatelé vymáhají svá práva vůči podniku.
- Ovlivňování svých rozhodnutí na základě informací.
- Usměrňování chování.
- Porovnávání výkonnosti s jinými, například konkurenčními podniky.
(Wagner, 2009)
24
1.3.2 Interní uživatelé
Hlavní skupinou této třídy jsou orgány zajištující chod a správu organizace. Jedná se o manažery veškerých úrovní organizace. Existuje celá škála důvodu, proč tito řídící uživatelé potřebují informace o výkonnosti. Hlavním důvodem měření výkonnosti pro interní uživatele je udržení vysoké úrovně informovanosti pro řízení podnikové výkonnosti.
Důvody měření výkonnosti u interních uživatelů můžeme rozdělit do tří skupin, podle horizontu řízení, podle fází řídícího procesu a podle oblastí manažerské činnosti.
Horizont řízení organizační výkonnosti rozlišuje měření na informační podporu strategického, taktického či operačního řízení. Tento přístup klade důraz na strategickou rovinu. Cílem není měření strategie, nýbrž měření výkonnosti činností, které odpovídají strategii organizace.
Fáze řídícího procesu zahrnuje plánování, organizování a kontrolu. V první fázi plánování slouží informace o výkonnosti ke stanovení budoucího vývoje a hodnot. V organizační fázi jsou informace o potřebném vývoji kritériem pracovníků, kteří na základě nich provádí dané činnosti. Kontrolní fáze slouží k porovnání plánovaného vývoje se skutečnou realitou a dává nám zpětnou vazbu.
V oblasti manažerské činnosti informační se podpora dělí měření výkonnosti z hlediska rozhodování, plánování a učícím se procesům. V rozhodovacím procesu jsou zapotřebí informace o výkonnosti, které dopomohou ke správnému výběru z více variant. V procesu řízení je snaha o získání předem dané výkonnosti. Při řešení těchto problematik se manažer neustále učí a vyvíjí ve své činnosti.
Hranice mezi skupinami externích a interních uživatelů není zcela jednoznačná. Některé subjekty touto hranicí proplouvají, podle jejich současné činnosti. Manažer je nejvyšší interní uživatel řídící společnost, zároveň je ale i zaměstnancem tohoto podniku.
(Wagner, 2009)
25
2 Tradiční metody měření finanční výkonnosti
Druhá kapitola si dává za cíl věnovat se tématu tradiční metody měření finanční výkonnosti podniku, jehož součástí jsou vstupní informace pro tyto metody a jednotlivé analýzy. Jedním z hlavních cílů finanční analýzy je informovat podnik o celkové finanční situaci, která zahrnuje fakta o tom, zda je podnik patřičně ziskový, má vhodně zvolenou kapitálovou strukturu, využívá správně svá aktiva nebo zda je dostatečně likvidní a schopen splácet své závazky. (Knápková 2013)
K tomu, aby společnost docílila kvalitní finanční analýzy, je zapotřebí dodržení patřičných postupů a jednotlivých, po sobě jdoucích kroků finanční analýzy. Úplně na začátku je nutné, zjištění základní charakteristiky podniku, předmět činnosti, její strategie apod. Tyto informace můžeme hledat ve výročních zprávách, na webu společnosti či v jiných materiálech. Následujícím krokem by měla být analýza vývoje odvětví, ve kterém se podnik pohybuje. Následně vstupuje do dění horizontální a vertikální analýza, které jsou součástí analýzy absolutních ukazatelů. Tyto ukazatelé si kladou za úkol porovnávání výnosů a nákladů, dále se soustředí na rozbor rozvahy a její struktury a na analýzu zisku a toku peněz. Následující skupina je analýza rozdílových ukazatelů, zahrnující především čistý pracovní kapitál. Třetí skupinou ukazatelů jsou poměrové ukazatele, ve kterých můžeme najít rentabilitu, likviditu, zadluženost nebo aktivitu. Všechny tři skupiny ukazatelů čerpají především z účetních výkazů analyzované společnosti. Tyto metody sjednocuje analýza soustav ukazatelů, jejímž nejvýznamnějším zástupcem je pyramidový rozklad. Na základě poznatků z předešlých analýz je zapotřebí posoudit situaci podniku, její pozici na trhu a identifikovat problémy společnosti, které povedou k závěrečnému doporučení ke zlepšení finanční situace společnosti. (Knápková 2013)
26 Obrázek 3: Metody finanční analýzy
Zdroj: Vlastní zpracování podle Knápkové (2013)
2.1 Vstupní informace pro finanční analýzu a její význam
Celková kvalita finanční analýzy z velké části závisí na použitých zdrojích pro tuto analýzu a kvalitě těchto informací. Důležitost je kladena také na komplexnost, jelikož je nutné zachytit celkovou situaci společnosti. Základem dat k čerpání informací jsou účetní výkazy, jejímž základem jsou rozvaha, výkaz zisku a ztráty a výkaz cash flow. (Růčková 2019)
2.1.1 Rozvaha
Rozvaha je jedením z nejdůležitějších účetních výkazů. Tento dokument je součástí účetní závěrky. Výkaz informuje o majetku podniku, tedy o aktivech a o zdrojích jejich financování, čili o pasivech. Tyto informace rozvaha váže vždy k určitému datu. Z tohoto důvodu můžeme nalézt tři druhy rozvahy, zahajovací, která se sestavuje při založení podniku, počáteční, sestavená na začátku účetního období a rozvaha konečná, která se sestaví na konci daného období. Účetním obdobím se chápe 12 po sobě jdoucích měsíců, obvykle kalendářní rok. V praxi se můžeme setkat i s kratšími intervaly mezi jednotlivými rozvahami, vyplývá to z potřeb jednotlivých podniků. Rozvaha, díky svému časovému určení, může sloužit k porovnání různých období. Rozvaha hodnotí finanční situaci podniku.
(Průvodce MáDáti, 2021)
27
Rozvaha je někdy známa také pod pojmem bilance. Tento fakt vychází z podstaty rozvahy, která je založena na bilanční rovnici, suma aktiv se vždy musí rovnat sumě pasiv.
(Uctovani.net, 2017) Aktiva
Aktiva jsou majetkem společnosti. Snahou podniku je, aby tyto položky přinášely patřičný užitek. Užitku lze dosáhnout např. okamžitým prodejem cenných papírů nebo tím, že se majetek podniku podílí na výrobním procesu, a tím dochází přes hotové výrobky a uhrazené pohledávky k hotovosti. (Růčková, 2019)
Primární dělení aktiv je z pohledu doby jejich upotřebení, neboli likvidity, kdy první položkou jsou nejméně likvidní majetky až po nejvíce likvidní. Mluvíme o skupinách stálých aktiv a oběžných aktiv. Stálá aktiva se dále dělí na dlouhodobý nehmotný majetek, kam můžeme zařadit např. software podniku, dlouhodobý hmotný majetek, kam se řadí nemovitosti, auta, stroje atd. a dlouhodobý finanční majetek, kde nalezneme dlouhodobé půjčky, dlouhodobé investiční cenné papíry atd.
Oběžná aktiva zahrnují zásoby, kam patří zásoby materiálu, zboží, nedokončené výroby atd., pohledávky, které se dělí na dlouhodobé a krátkodobé a patří sem pohledávky z obchodních vztahů, za společníky, za zaměstnanci atd. Nalezneme zde i krátkodobý finanční majetek, kam spadají cenné papíry, ceniny, peněžní prostředky apod.
Dále součástí aktiv jsou pohledávky za upsaný vlastní kapitál a časové rozlišení aktiv, kam patří náklady a příjmy příštích období.
Pasiva
Pasiva se někdy označují za stranu zdrojů financování firmy. Strana pasiv není členěna z pohledu času jako aktiva, nýbrž podle vlastnictví kapitálu. Pasiva se tedy dělí na zdroje vlastní a zdroje cizí.
Vlastní kapitál
První složkou vlastního kapitálu je základní kapitál, který se skládá z vkladů společníků podniku. Další položkou je ážio a kapitálové fondy. Ážio představuje rozdíl tržní hodnoty akcie a nominální hodnoty. Následují fondy ze zisku, příkladem může být sociální fond pro zaměstnance. Dále sem spadá výsledek hospodaření minulých let, výsledek hospodaření běžného účetního období a rozhodnutí o zálohové výplatě podílu na zisku.
28 Cizí kapitál
Tato skupina se skládá z rezerv, které mohou být využity na daně, na důchody atd., a ze závazků, které se dále dělí na dlouhodobé a krátkodobé. Mezi dlouhodobé závazky patří vydané dluhopisy, dlouhodobé přijaté závazky, dlouhodobé směnky k úhradě, závazky z obchodních vztahů dlouhodobého rázu atd. Mezi krátkodobé závazky řadíme závazky k úvěrovým institucím, krátkodobé směnky k úhradě, krátkodobé přijaté zálohy, závazky z obchodních vztahů atd.
Stejně jako u aktiv i zde je časové rozlišení, tentokrát pasiv, kde můžeme nalézt výdaje a výnosy příštích období. (Růčková, 2019)
Rozvaha ke dni 31. 12. XXX
Aktiva Pasiva
A. Pohledávky za upsaný základní
kapitál A. Vlastní kapitál
B. Stálá aktiva Základní kapitál Dlouhodobí nehmotný majetek Ážio a kapitálové fondy Dlouhodobý hmotný majetek Fondy ze zisku
Dlouhodobý finanční majetek Výsledek hospodaření minulých let
C. Oběžná aktiva Výsledek hospodaření běžného účetního období
Zásoby Rozhodnuto o zálohové výplatě podílu na zisku
Pohledávky B. + C. Cizí zdroje
Krátkodobý finanční majetek B. Rezervy
Peněžní prostředky C. Závazky
D. Časové rozlišení aktiv Dlouhodobé závazky Krátkodobé závazky
D. Časové rozlišení pasiv Aktiva = Pasiva
Obrázek 4: Rozvaha
Zdroj: Vlastní zpracování podle Růčkové (2019)
Hlavní devízou rozvahy je její jasné časové určení k jednomu konkrétnímu dnu. Tento fakt můžeme brát jako plus z pohledu, že jasně a přehledně lze porovnávat jednotlivé rozvahy předcházejících období. Nevýhodou ovšem může být nedostatek takových porovnatelných
29
vzorků, v tomto případě by rozvaha nedokázala určit dynamičnost rozvíjení podniku a jeho vývoj v čase. Za další nevýhody rozvahy lze považovat nedostatečné zohledňování současné hodnoty aktiv a pasiv a v neposlední řadě nutnost použití odhadu k určení reálné hodnoty u některých rozvahových položek, jako jsou skutečná hodnota stálých aktiv, nadhodnocené pohledávky, či podhodnocené závazky. (Růčková, 2019)
2.1.2 Výkaz zisku a ztráty
Dalším účetním výkazem důležitým pro finanční analýzu je Výkaz zisku a ztráty, který můžeme najít také pod pojmem výsledovka. Tento dokument ukazuje hospodářský výsledek za sledované a minulé období. Stejně jako rozvaha je výkaz zisku a ztráty dle zákona o účetnictví součástí účetní závěrky, ovšem na rozdíl od rozvahy výsledovka zachycuje náklady a výnosy v určitém intervalu. Výsledovku tvoří pouze účty výnosové a nákladové a její forma je písemná. Výkaz se zpravidla sestavuje jednou za rok. Ovšem tento interval může být i kratší, podle potřeby společnosti. V rámci tohoto dokumentu je hlavním cílem zjištění, jaké konkrétní výnosové a nákladové položky se podílejí na výsledku hospodaření.
Výsledovka je důležitým ukazatelem hodnocení podnikové ziskovosti. Z VZZ lze vyjádřit několik stupňů výsledků hospodaření, a to z provozní činnosti, z finanční činnosti, za běžnou činnost, za účetní období a před zdaněním. Nejvíce vypovídajícím VH je výsledek z provozní činnosti, který ukazuje efektivnost hlavní činnosti podniku, dosahovat zisk.
(Růčková, 2019)
Nákladové účty jsou účtovány v páté účtové třídě v účetních skupinách 50 až 59 (50 – Spotřebované nákupy, 51 – Služby, 52 – Osobní náklady, 53 – Daně a poplatky, 54 – Jiné provozní náklady, 55 – Odpisy, rezervy, komplexní náklady příštích období a opravné položky provozních nákladů, 56 – Finanční náklady, 57 – Rezervy a opravné položky finančních nákladů, 58 – Mimořádné náklady a 59 – Daně z příjmů, převodové účty a rezerva na daň z příjmů). Výnosy se účtují v šesté účtové třídě, ve skupinách 60 – 69 (60 – Tržby za vlastní výkony a zboží, 61 – Změny stavu zásob vlastní činnosti, 62 – Aktivace, 64 – Jiné provozní výnosy, 66 – Finanční výnosy, 68 – Mimořádné výnosy a 69 – Převodové účty).
(iÚčto, 2020)
Velkým negativem u výsledovky je fakt, že zahrnuje pouze náklady a výnosy, nikoliv skutečné peněžní toky. Z tohoto důvodu je zapotřebí takový výkaz sestavit.
30 Akruátní princip
Pokud se podíváme na dnes již starší typy účetních výkazů, zejména pak na rozvahu a výkaz zisků a ztrát, setkáme se s principem akruátnosti. V tomto principu se zaznamenávají transakce do účetních knih a do účetních výkazů v období, k nim skutečně dojde, ne ovšem až po uskutečnění souvisejícího příjmu a výdaje. Jedná se o výkon spojený s výnosy a náklady. Není zde patrné, zda dochází k příjmům peněz v případě výnosů a k peněžním výdajům v případě nákladů. Mluvíme zde o hmotných tocích, které mohou ty peněžní provázet. Můžeme hovořit o jedné z důležitých vlastností podvojného účetnictví.
(Průvodce MáDáti, 2021)
2.1.3 Výkaz cash flow
Neméně důležitým zdrojem informací k finanční analýze je výkaz Cash flow. Cash flow pochází z anglických slov „cash“ čili peníze a slova „flow“ tok, mluvíme tedy o toku peněz podniku. Jedná se o rozdíl mezi peněžními příjmy a peněžními výdaji za námi stanovené období, na rozdíl od výsledovky, která se zabývá pouze výnosy a náklady. Tok peněžních prostředků je důležitý při řízení likvidity. Cash flow pojednává o pohybu peněžních prostředků a peněžních ekvivalentů za určité časové období. K sestavení výkazů Cash flow lze použít metodu přímou a nepřímou.
K sestavení peněžních toků pomocí přímé metody je zapotřebí veškerých příjmů a výdajů za dané období, které se od sebe odečtou. Jedná se o velice zdlouhavý proces, proto je častěji používána metoda nepřímá.
Obrázek 5:Schéma cash flow přímou metodou Zdroj: Pavelková a spol., 2009
Základem nepřímé metody je výsledek hospodaření. Nepřímá metoda pracuje s výnosy a náklady, které jsou transformovány na peněžní toky, čili na příjmy a výdaje. Náklad, který není výdajem se k VH opět přičte a naopak výnos, který není výdajem, se musí od VH odečíst. Výdaj, který není výnosem, se musí odečítat a příjem, jenž není výnosem přičítat, jelikož tyto hodnoty nejsou ve VH. (Pavelková a spol., 2009)
31
U celkového CF je nutné zajistit přehled veškerých operací, které peněžní prostředky zvyšují, i ty, které snižují. Veškeré pohyby Peněžních prostředků je nutné kategorizovat do těchto tří oblastí: provozní činnost, investiční činnost a finanční činnost. Peněžní tok lze sestavit porovnáním těchto oblastí.
CF = (P + I + F) = (KS - PS)
P - provozní činnost I - Investiční činnost F - Finanční činnost KS – Konečný stav PS – Počáteční stav
Provozní činnost je chápána jako běžná výdělečná činnost, popřípadě mimořádná. Jsou to veškeré činnosti, které nepatří do investiční či finanční činnosti. Do běžné činnosti spadají všechny operace související s hlavním předmětem podnikání, např. nákup zboží, surovin a materiálu, výroba a prodej výrobků, poskytování služeb atd. Investiční činnost je chápána jako veškerá činnost související s pořízením a vyřazováním dlouhodobého hmotného majetku, ale také zahrnuje činnosti, které souvisí s poskytováním úvěrů a zápůjček, ale nespadají do provozní činnosti. Do finanční oblasti spadají účetní případy ovlivňující velikost vlastního kapitálu, dlouhodobých a krátkodobých závazků.
2.2 Analýza absolutních ukazatelů
Finanční analýza má za úkol zkoumat finanční prostředí firmy. Jednou z metod finanční analýzy je analýza absolutních ukazatelů, která používá údaje bezprostředně z účetních výkazů. Tato metoda je velice choulostivá na srovnávání jiných podniků, jelikož u metody velice záleží na velikosti podniku. Jde ovšem o metodu, která umožňuje porovnání výsledků podniku s předcházejícími obdobími. Analýza absolutních ukazatelů zahrnuje horizontální a vertikální analýzu. (Business Info.cz, 2009)
2.2.1 Horizontální analýza
Horizontální analýza zkoumá především vývojové trendy. Tato analýza porovnává změny absolutních hodnot za daný čas. Změna může být vyjádřena v absolutní částce, v procentech, nebo indexem. Při absolutní změně je od hodnoty stávajícího roku odečtena hodnota předchozí. U této metody je důležité mít dostatečně širokou škálu časových řad, jelikož se díky tomu lze vyhnout nepřesnostem při interpretaci výsledků. (Růčková, 2019)
Absolutní změna = ℎ𝑜𝑑𝑛𝑜𝑡𝑎𝑛 – ℎ𝑜𝑑𝑛𝑜𝑡𝑎𝑛−1 (1)
32 Relativní změna
=
ℎ𝑜𝑑𝑛𝑜𝑡𝑎𝑛 – ℎ𝑜𝑑𝑛𝑜𝑡𝑎𝑛−1ℎ𝑜𝑑𝑛𝑜𝑡𝑎𝑛−1 * 100 [%] (2)
2.2.2 Vertikální analýza
Vedle horizontální analýzy existuje i vertikální, která se zaměřuje na procentuální rozbor komponentů. Vertikální analýza neboli procesní rozbor podle Knápkové a spol. (2013, s.
68): „spočívá ve vyjádření jednotlivých položek účetních výkazů jako procentuální podíl k jedné zvolené základně položené jako 100%.“ V případě rozvahy se nejčastěji jedná o celková aktiva (pasiva) a u VZZ pak o celkové výnosy, nebo náklady.
(Knápková Adriana a spol., 2013)
2.3 Analýza rozdílových ukazatelů
Analýza rozdílových ukazatelů slouží k posouzení podnikové likvidity. Tato metoda vychází z analýzy absolutních ukazatelů, jelikož hodnoty získáme rozdílem dvou absolutních ukazatelů. Metoda může být známa pod pojmem fondy finančních prostředků. Tato analýza využívá výkazů zahrnujících tokové složky. Jedná se především o výkaz zisku a ztráty a cash flow. V neposlední řadě je to také rozvaha, kde lze zkoumat za pomoci rozdílových ukazatelů oběžná aktiva. Mezi nejvíce využívaný rozdílový ukazatel patří čistý pracovní kapitál. (Růčková, 2019)
2.3.1 Čistý pracovní kapitál
Čistý pracovní kapitál, označovaný zkratkou ČPK, je součástí oběžných aktiv, konkrétně krátkodobého majetku. ČPK uvádí, jaká část oběžných aktiv je financována dlouhodobým kapitálem a je tedy k dispozici pro realizaci záměrů podniku. ČPK lze vypočítat rozdílem oběžných aktiv a krátkodobých závazků. Tento způsob můžeme nazvat výpočtem z položek aktiv. Velikost ČPK je závislá na oboru, ve kterém podnik působí. ČPK lze považovat za měřítko likvidity, konkrétně je úzce spjatý s běžnou likviditou. (Růčková, 2019)
ČPK = oběžná aktiva – krátkodobé závazky (cizí kapitál krátkodobý) (3)
33 Obrázek 6:Schéma ČPK z položek aktiv
Zdroj: Pavelková a spol., 2009
Na ČPK se lze dívat z pohledu investorů, ti chápou čistý pracovní kapitál jako část dlouhodobého kapitálu, kterým můžeme uhradit oběžná aktiva. Tento pohled výpočtu je z položek pasiv. Viz následující výpočet a schéma.
ČPK = dlouhodobý kapitál – dlouhodobý majetek (4)
Obrázek 7: Schéma ČPK z položek pasiv
Zdroj: Vlastní zpracování podle Průvodce účetními výkazy a finanční analýza, 2014
34
2.3.3 Čisté peněžní prostředky
ČPK můžeme použít k analyzování míry likvidity, ovšem pouze v některých případech.
Důvodem totiž je, že oběžná aktiva mohou obsahovat položky s nízkou likviditou.
Vhodnějším ukazatelem pro likviditu je peněžní finanční fond. Tento ukazatel známe také pod pojmem čisté peněžní prostředky. Vzorec pro výpočet čistých peněžních prostředků je rozdíl pohotových peněžních prostředků a okamžitě splatných závazků. ČPP lze vypočítat dvěma úrovněmi přesnosti. V případě pečlivějšího vzorce je do pohotových peněžních prostředků zahrnuta pouze hotovost a peníze na bankovním účtu, ve druhém případě lze přičíst i ekvivalenty peněz, například šeky, krátkodobé cenné papíry atd. (Sedláček, 2007) ČPP = pohotové peněžní prostředky – okamžitě splatné závazky (5)
2.3.2 Čistý peněžní majetek
Čistý peněžní majetek, nebo také peněžně pohledávkový finanční fond je na pomezí obou předchozích ukazatelů. Právě díky první složkce peněžních prostředků a pohledávek má ukazatel název peněžně pohledávkový finanční fond. (Business Info.cz, 2009)
ČPM = oběžná aktiva – zásoby – nelikvidní pohledávky – krátkodobá pasiva (6)
2.4 Analýza poměrových ukazatelů
Poměrové ukazatele jsou základními ukazateli finanční analýzy. Jak již vyplývá z názvu, tato metodika vychází z podílu jedné nebo skupiny položek k jiné položce či skupině položek, přičemž tyto položky mají mezi sebou obsahovou návaznost. Poměrových finančních ukazatelů můžeme v dnešní době nalézt spoustu, je důležité vyselektovat takové, které budou pro naši analýzu prospěšné. Do této analýzy spadají ukazatele rentability, aktivity, likvidity, zadluženosti apod. (Růčková 2019) (Business Info.cz, 2009)
2.4.1 Ukazatele rentability
Ukazatele rentability, jinak známé jako výnosnost vloženého kapitálu, jsou kritérium pro schopnost firmy dosáhnout nových zisků, za pomoci vloženého kapitálu. Jinými slovy, rentabilita vyjadřuje poměr zisku k vložené částce. Zdrojem vstupních hodnot těchto ukazatelů je nejčastěji rozvaha a výkaz zisku a ztráty. Tyto ukazatele lze porovnávat z hlediska času, ale i mezi jednotlivými podniky. (Růčková, 2019)
35 Rentabilita tržeb
Ukazatel rentability tržeb (ROS, z anglického Return on Sales), je ukazatel, sdělující nám ziskovou marži podniku. Tato veličina by u prosperujícího podniku měla mít stoupající tendenci. Pro výpočet ROS se do čitatele vloží výsledek hospodaření a ve jmenovateli zaujmou pozici tržby. VH má nejčastěji podobu EBIT. V tomto případě je ideální pro srovnávání různých podniků, bez ohledu na kapitálovou strukturu. (Pavelková, 2009) 𝑅𝑂𝑆 =𝑬𝑩𝑰𝑻
𝐭𝐫ž𝐛𝐲 * 100 [%] (7)
Rentabilita aktiv
Rentabilita aktiv (ROA, anglicky Return on Assets), poměřuje zisk společnosti s celkovými aktivy, které společnost investovala do podnikání, nehledě na způsob, jakým tato aktiva financovala. ROA je označována za produkční sílu, která nám ukazuje výnos vlastního a cizího kapitálu v porovnání s vloženými zdroji. (Management Mania, 2019)
𝑅𝑂𝐴 = 𝐸𝐵𝐼𝑇
𝑎𝑘𝑡𝑖𝑣𝑎 * 100 [%] (8)
Rentabilita investovaného kapitálu
Ukazatel rentability investovaného kapitálu (ROI, anglicky Return on Investmant), udává výnos v procentech z investované sumy. Jedná se o návratnost investice a vloženého kapitálu do podniku. K dosažení tohoto ukazatele je nezbytné poměřit zisk plynoucí z investice s náklady vynaloženými na tuto investici. Obdobným ukazatelem zaměřeným na ziskovost je návratnost použitého kapitálu nebo také rentabilita dlouhodobého kapitálu (ROCE, Return on Capital Employed). Oba ukazatelé zkoumají efektivnost vložených zdrojů, ovšem návratnost použitého kapitálu nepočítá s jednotlivými investicemi, ale s investovaným kapitálem jako s celkem. (Investopedia.com, 2021)
ROCE je vhodným ukazatelem pro porovnávání různých časových období jednoho podniku.
Ukazatel nemá příliš velkou vypovídající hodnotu při srovnávání různě velkých podniků, nebo podniků z různých odvětví. (Arnold, 2008)
Kapitál v tomto vzorci je vázán na podnik v časovém horizontu delším než jeden rok. Výši použitého kapitálu pak lze spočítat jako sumu aktiv, od které jsou odečteny krátkodobé závazky. (Investopedia.com, 2021)
𝑅𝑂𝐼 = 𝐸𝐵𝐼𝑇
𝑖𝑛𝑣𝑒𝑠𝑡𝑖𝑐𝑒 * 100 [%] (9)
36
𝑅𝑂𝐶𝐸 = 𝐸𝐵𝐼𝑇
𝑝𝑜𝑢ž𝑖𝑡ý 𝑘𝑎𝑝𝑖𝑡á𝑙 (10)
Rentabilita vlastního kapitálu
Rentabilita vlastního kapitálu (ROE, anglicky Return on Equity), je důležitým ukazatelem finanční analýzy, především z pohledu vlastníků. ROE vyjadřuje efektivnost vlastního kapitálu vloženého do podniku. ROE je podílem čistého zisku a vlastního kapitálu. Udává, kolik přinese každá koruna čistého zisku vložená do společnosti. (Management Mania, 2015)
𝑅𝑂𝐸 = 𝐸𝐴𝑇
𝑣𝑙𝑎𝑠𝑡𝑛í 𝑘𝑎𝑝𝑖𝑡á𝑙 * 100 [%] (11)
2.4.2 Ukazatele likvidity
Dalším poměrovým ukazatelem je ukazatel likvidity. Jedná se o důležitý pojem v oblasti platební schopnosti podniku. Tento ukazatel udává schopnost podniku přeměnit svá aktiva na hotovost či její ekvivalenty a tím dostát svým závazkům. Nedostatečná likvidita vede k neschopnosti hradit závazky a může vést až k bankrotu společnosti. Neméně podstatným faktem je, že nízká likvidita zabraňuje podniku využívat ziskové příležitosti na trhu. Naopak, příliš vysoká likvidita znamená negativní vliv na aktiva, která dostatečně nezhodnocují vložené prostředky vlastníků. Likvidita nabývá několika stupňů, které jsou dány stupněm likvidnosti aktiv. (Business Info.cz, 2009)
Okamžitá likvidita
Okamžitou likviditu můžeme nalézt pod pojmem likvidita 1. stupně. Jedná se o nejužší vymezení likvidity, jelikož tento ukazatel zahrnuje nejlikvidnější rozvahové položky.
Ze strany aktiv vstupují do čitatele pohotové platební prostředky, obsahující peníze na běžném učtu a jiných účtech, ale i šeky a volně obchodovatelné cenné papíry. Některé zdroje uvádí pouze peníze na bankovních účtech a v hotovosti, z důvodu zachování nejvyšší likvidnosti. Ze strany pasivní, v našem případě ve jmenovateli vystupují dluhy s okamžitou splatností. U okamžité likvidity je doporučován výsledný interval v rozmezí od 0,9 do 1,1, ovšem některé zdroje uvádějí i nižší hranici tohoto intervalu.
𝑂𝑘𝑎𝑚ž𝑖𝑡á 𝑙𝑖𝑘𝑣𝑖𝑑𝑖𝑡𝑎 = 𝑝𝑜ℎ𝑜𝑡𝑜𝑣é 𝑝𝑒𝑛ěž𝑛í 𝑝𝑟𝑜𝑠𝑡ř𝑒𝑑𝑘𝑦
𝑑𝑙𝑢ℎ𝑦 𝑠 𝑜𝑘𝑎𝑚ž𝑖𝑡𝑜𝑢 𝑠𝑝𝑙𝑎𝑡𝑛𝑜𝑠𝑡í (12)
37 Pohotová likvidita
Pohotová likvidita je též likvidita 2. stupně. U této likvidity je žádaný poměr čitatele se jmenovatelem 1:1, rostoucí až do poměru 1,5:1. V případě vyrovnaného poměru je podnik schopen dostát všem svým závazkům bez nutnosti prodeje svých zásob. Poměr s vyšší hodnotou v čitateli je výhodnější u věřitelů, ovšem není příliš příznivý z hlediska akcionářů, neboť velká část oběžných aktiv v podobě pohotových prostředků generuje nižší úrok.
𝑃𝑜ℎ𝑜𝑡𝑜𝑣á 𝑙𝑖𝑘𝑣𝑖𝑑𝑖𝑡𝑎 =𝑝𝑜ℎ𝑜𝑡𝑜𝑣é 𝑝𝑒𝑛ěž𝑛í 𝑝𝑟𝑜𝑠𝑡ř𝑒𝑑𝑘𝑦+𝑘𝑟á𝑡𝑘𝑜𝑑𝑜𝑏é 𝑝𝑜ℎ𝑙𝑒𝑑á𝑣𝑘𝑦
𝑘𝑟á𝑡𝑘𝑜𝑑𝑜𝑏é 𝑑𝑙𝑢ℎ𝑦 (13)
Běžná likvidita
Běžná likvidita bývá označována jako likvidita 3. stupně a udává, kolikrát jsou oběžná aktiva, která kryjí krátkodobé dluhy, větší než tyto závazky. Ukazatel tedy vyjadřuje poměr, jak by byl schopen uspokojit své věřitele v okamžiku prodeje veškerých svých oběžných aktiv. Běžná likvidita by měla nabývat hodnot v rozmezí od 1,5 do 2,5.
𝐵ěž𝑛á 𝑙𝑖𝑘𝑣𝑖𝑑𝑖𝑡𝑎 = 𝑜𝑏ěž𝑛á 𝑎𝑘𝑡𝑖𝑣𝑎
𝑘𝑟á𝑡𝑘𝑜𝑑𝑜𝑏é 𝑑𝑙𝑢ℎ𝑦 (14)
(Růčková 2019)
2.4.3 Ukazatele zadluženosti
V případě tohoto ukazatele se můžeme setkat s pojmem ukazatel věřitelského rizika.
Ukazatel vychází z faktu, že podnik používá k financování svých aktiv část vlastních a část cizích zdrojů. V praxi je velice nepravděpodobné, že by podnik využíval pouze vlastní, nebo cizí zdroje. Využívání pouze vlastních zdrojů s sebou nese nevýhodu snížení výnosu vlastního kapitálu. U použití pouze cizích zdrojů je velice komplikované jejich získání a dle zákona je firma povinna disponovat alespoň minimální výší vlastního kapitálu. Podstatou ukazatele zadluženosti je hledání optimálního poměru těchto zdrojů. Zde můžeme hovořit o kapitálové struktuře.
𝐶𝑒𝑙𝑘𝑜𝑣á 𝑧𝑎𝑑𝑙𝑢ž𝑒𝑛𝑜𝑠𝑡 = 𝑐𝑖𝑧í 𝑘𝑎𝑝𝑖𝑡á𝑙
𝑠𝑢𝑚𝑎 𝑝𝑎𝑠𝑖𝑣 * 100 (15)
Zadluženosti vlastního kapitálu
K výpočtům zadluženosti můžeme použít ukazatel zadluženosti vlastního kapitálu, jako podíl cizího kapitálu a vlastního kapitálu. Z pohledu věřitelů je výhodnější vyšší podíl
38
vlastního kapitálu, naopak vlastníci stojí o vyšší podíl cizího kapitálu, který díky „finanční páce“ vede k vyššímu zhodnocení jejich výnosů. (Sedláček, 2007)
𝑍𝑎𝑑𝑙𝑢ž𝑒𝑛𝑜𝑠𝑡 𝑣𝑙𝑎𝑠𝑡𝑛íℎ𝑜 𝑘𝑎𝑝𝑖𝑡á𝑙𝑢 =𝑑𝑙𝑜𝑢ℎ𝑜𝑑𝑜𝑏ý 𝑐𝑖𝑧í 𝑘𝑎𝑝𝑖𝑡á𝑙
𝑣𝑙𝑎𝑠𝑡𝑛í 𝑘𝑎𝑝𝑖𝑡á𝑙 * 100 (16) K optimalizaci množství cizího a vlastního kapitálu pomáhá finanční paka, která může mít pozitivní, nebo negativní efekt. Pozitivní efekt nastává v případě, kdy výnosnost z vloženého kapitálu je vyšší než cena úroků cizích zdrojů. V tomto případě využití cizího kapitálu zhodnocuje kapitál vlastní. Budou-li náklady na cizí kapitál vyšší než rentabilita vloženého kapitálu, páka bude působit negativně.
𝐹𝑖𝑛𝑎𝑛č𝑛í 𝑝á𝑘𝑎 = 𝑎𝑘𝑡𝑖𝑣𝑎 𝑐𝑒𝑙𝑘𝑒𝑚
𝑣𝑙𝑎𝑠𝑡𝑛í 𝑘𝑎𝑝𝑖𝑡á𝑙 (17)
Pro celkový výpočet optimálního poměru VK a CK slouží pyramidový rozklad rentability vlastního kapitálu, který zobrazuje rentabilitu tržeb, kde jako vstupní hodnoty používáme EBIT a tržby (𝐸𝐵𝐼𝑇
𝑇 ), obrat celkových aktiv (𝑇
𝐴), úrokovou redukci zisku (𝐸𝐵𝑇
𝐸𝐵𝐼𝑇), finanční páku (𝐴
𝑉𝐾) a daňovou redukci zisku (𝐸𝐴𝑇
𝐸𝐵𝑇). Zadluženost ovlivňuje ROE skrze dva členy tohoto vzorce, a to skrze úrokovou redukci zisku a finanční páku. Vyšší zadluženost vyvolá růst finanční páky, což má pozitivní vliv na ROE. Tento nárůst se také promítne na výši nákladových úroků skrze ukazatel úrokové redukce s negativním dopadem na ROE.
(Pavelková a spol., 2009) ROE = 𝐸𝐵𝐼𝑇
𝑇 * 𝑇
𝐴 * 𝐸𝐵𝑇
𝐸𝐵𝐼𝑇 * 𝐴
𝑉𝐾 * 𝐸𝐴𝑇
𝐸𝐵𝑇 (18)
2.4.4 Ukazatele aktivity
Jedná se o měření efektivnosti hospodaření s aktivy. Tento ukazatel dává informace o tom, jak je společnost schopna nakládat se svými aktivy, zda tato aktiva jsou produktivní nebo alespoň jaká část je produktivní. U tohoto ukazatele se kombinují položky rozvahy a Výkazu zisku a ztráty. Tyto aspekty se nejčastěji zobrazují v podobě počtu obrátek jednotlivých položek aktiv, pasiv nebo v době obratu těchto zdrojů, což je převrácená hodnota počtu obrátek. (Sedláček, 2007)
Tyto dvě formy ukazatele obratu udávají v případě doby obratu, za jako dobu, vyjádřeno ve dnech, se obrátí určitá položka. V případě počtu obrátek, kolikrát se tato položka využije za určitý interval, nejčastěji za rok. (Pavelková a spol., 2009)
