Vliv ekonomické krize na hospodaření a řízení podniku

Vliv ekonomické krize na hospodaření a řízení podniku

Bakalářská práce

Studijní program: B6208 – Ekonomika a management Studijní obor: 6208R085 – Podniková ekonomika Autor práce: Anna Brovko

Vedoucí práce: PhDr. Ing. Pavla Bednářová, Ph.D.

Prohlášení

Byla jsem seznámena s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vzta- huje zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, zejména § 60 – školní dílo.

Beru na vědomí, že Technická univerzita v Liberci (TUL) nezasahuje do mých autorských práv užitím mé bakalářské práce pro vnitřní potřebu TUL.

Užiji-li bakalářskou práci nebo poskytnu-li licenci k jejímu využití, jsem si vědoma povinnosti informovat o této skutečnosti TUL; v tomto pří- padě má TUL právo ode mne požadovat úhradu nákladů, které vyna- ložila na vytvoření díla, až do jejich skutečné výše.

Bakalářskou práci jsem vypracovala samostatně s použitím uvedené literatury a na základě konzultací s vedoucím mé bakalářské práce a konzultantem.

Současně čestně prohlašuji, že tištěná verze práce se shoduje s elek- tronickou verzí, vloženou do IS STAG.

Datum:

Podpis:

Poděkování

Ráda bych touto cestou poděkovala vedoucí bakalářské práce PhDr. Ing. Pavle Bednářové, Ph.D. za odborné vedení práce, věnovaný čas a cenné připomínky. Dále děkují své rodině za finanční a morální podporu po celou dobu mého studia.

Anotace

Tématem bakalářské práce je vliv ekonomické krize na hospodaření a řízení podniku.

Nejdříve je popsána světová ekonomická krize, následně jsou v práci rozebrány její příčiny a důsledky na ekonomiku České republiky. Dále je v práci definované malé a střední podnikání z právního hlediska, současně je vysvětlen význam těchto podniku pro Českou republiku. Malé a střední podniky jsou ohrožené mnohem více ze strany vnějších vlivu než větší společnosti. Proto jsou v další části práce popsány dopady světové ekonomické krize na malé a střední podniky. Teoretická část je zakončená obecnými pravidly, které podnik může využít při krizovém řízení. V praktické části jsou teoretické poznatky a východiska vztažené na konkrétní vybraný středně velký podnik, působící v automobilovém odvětví během světové ekonomické krize. Po krátkém představení podnikatelské činnosti vybraného podniku se práce již orientuje na řízení a hospodaření podniku, porovnává a následně zhodnocuje ukazatele finanční analýzy před zasažením ekonomické krize, během a po ní. Zhodnocení hospodaření a řízení podniku a případná doporučení ukončují celou bakalářskou práci.

Klíčová slova

Makroekonomie, ekonomická krize, příčiny a důsledky krize, krizové řízení, malé a střední podniky.

Annotation

The impact of the economic crisis on economy

and business management

The topic of the bachelor thesis is the impact of the economic crisis on economy and business management. Firstly, the world economic crisis is described, then in the work are analyzed causes and consequences on the economy of the Czech Republic.

Furthermore, in the thesis, small and medium-sized enterprises are defined from the legal point of view, at the same time explaining the importance of these enterprises for the Czech Republic. Small and medium-sized enterprises are endangered much more by external influences than larger companies. Therefore, the next part describes the impact of the global economic crisis on small and medium-sized enterprises. The theoretical part ends with general rules that the company can use in crisis management. Subsequently, in the next part of the thesis, the theoretical knowledge and the bases are related to a particular medium-sized enterprise active in the automotive sector during the crisis.

After a short presentation of the business activity of the selected enterprise, the work is already focused on managing the company during the crisis, it compares and subsequently evaluates the indicators of financial analysis before impacting the economic crisis, during and after. The evaluation of the company's management and management and possible recommendations terminate the whole bachelor's thesis.

Key Words

Macroeconomics, economic crisis, causes and consequences of the crisis, crisis management, small and medium-sized enterprises.

Obsah

Seznam ilustrací: ... 9

Seznam tabulek: ... 10

Seznam zkratek ... 11

Úvod ... 12

1. Makroekonomické prostředí státu ... 14

1.1 Pojem makroekonomie ... 14

1.1.1 Hospodářské cykly ... 14

1.1.2 Fáze hospodářského cyklu ... 15

2. Ekonomická krize ... 16

2.1 Pojem krize ... 16

2.2 Světová krize ... 17

2.3 Příčiny vzniku ekonomické krize ... 17

2.3.1 Život na dluh... 17

2.3.2 Monetární politika americké centrální banky ... 18

2.4 Dopady ekonomické krize na Českou republiku ... 21

2.4.1 Propad hrubého domácího produktu ... 21

2.4.2 Zvýšení míry nezaměstnanosti ... 22

3. Malé a střední podnikání ... 23

3.1 Pojem MSP ... 23

3.2 MSP a jejich význam pro Českou republiku ... 24

3.3 Dopady ekonomické krize na MSP v České republice ... 25

3.3.1 Počet aktivních MSP ... 25

3.3.2 Vývoj počtu zaměstnanců v MSP ... 26

3.3.3 Vývoj výkonu MSP ... 27

3.3.4 Vývoj MSP ve vybraných odvětvích ... 28

3.4 Krizové řízení podniku ... 30

3.4.1 Metody krizového řízení ... 30

3.4.2 Řešení krize v podniku ... 32

4. Charakteristika vybraného podniku ... 34

5. Vliv ekonomické krize na hospodaření a řízení podniku... 36

5.1 Vývoj počtu zákazníku podniku ... 36

5.2 Dopady krize na počet zaměstnanců ... 37

5.3 Finanční analýza podniku ... 38

5.3.1 Analýza trendu rozvahových položek ... 38

5.3.2 Analýza tokových ukazatelů ... 41

5.4 Zhodnocení hospodaření a řízení podniku ... 49

5.4.1 Pokles počtu zakázek ... 49

5.4.2 Konsolidace ... 49

5.4.3 Zhodnocení finanční analýzy... 50

Závěr ... 53

Seznam použité literatury ... 56

Seznam ilustrací:

Obrázek 1: Fáze hospodářského cyklu ... 15

Obrázek 2: Zvýšení spotřeby domácnosti v USA v letech 1990 – 2014 ... 18

Obrázek 3: Úrokové míry v % v letech 1990 až 2017... 19

Obrázek 4: Vývoj HDP v CZK v ČR v letech 2000 – 2014 ... 21

Obrázek 5: Míra nezaměstnanosti v ČR v letech 2000-2014 15-64 let v % ... 22

Obrázek 6: Počet aktivních MSP v letech 2000-2015 ... 26

Obrázek 7: Vývoj počtu ZC v MSP v letech 2000-2015 ... 27

Obrázek 8: Vývoj výkonu MSP v letech 2000-2015 v mil.Kč ... 28

Obrázek 9: Vývoj účetní přidané hodnoty MSP v letech 2000-2015 v mil. Kč ... 29

Obrázek 10: Winterlingová krizová matice ... 31

Obrázek 11: Organizační struktura ... 35

Obrázek 12:Vývoj počtu zákazníku v letech 2002-2016... 36

Obrázek 13:Průměrný počet ZC v podniku v letech 2002-2015 ... 37

Obrázek 14: Vývoj ukazatelů ROA, ROE, ROS v letech 2003-2013 ... 42

Obrázek 15: Vývoj ukazatelů aktivity TAT, FAT, CAT v letech 2003-2013 ... 44

Obrázek 16: Vývoj ukazatelů CR, QAR, CPR v letech 2003-2013 ... 46

Obrázek 17: Vývoj ukazatelů zadluženosti 1,2,3 stupně v letech 2003-2013 ... 48

Seznam tabulek:

Tabulka 1: Aktiva podniku v letech 2003-2013 v tisících... 39 Tabulka 2: Pasiva podniku v letech 2003-2013 v tisících ... 40 Tabulka 3:Zjednodušený výkaz zisků a ztrát v letech 2003-2013 v tisících ... 40

Seznam zkratek

FED Federal Reserve System

FO Fyzická osoba

HDP Hrubý domácí produkt IT Informační technologie MSP Malé a střední podniky

PH Přidaná hodnota

PO Právnická osoba

Tj. To je

Tzv. Tak zvaně

ZC Zaměstnanci

Úvod

Téma této bakalářské práce je dopad světové ekonomické krize, která začala v roce 2008 ve Spojených státech amerických, na hospodaření a řízení podniku v České republice. Cílem práce je vyhodnocení souvislostí, příčin a následků ekonomické krize, se zaměřením na hospodaření a řízení středně velkého vybraného podniku. I když dnes se někomu může zdát téma ekonomické krize již neaktuální, jelikož, jak ekonomika České republiky, tak i malé a střední podniky zažívají růst svého ekonomického stavu, mnozí ekonomové předpovídají, že po růstu, musí opět přijít recese ekonomiky. Z tohoto důvodu lze považovat téma ekonomické krize a její vliv na podnikání za aktuální a přínosné. V průběhu práce budou zodpovězené následující otázky: ovlivnila-li světová ekonomická krize malé a střední podniky v České republice? Zasáhla světová ekonomická krize vybraný podnikatelský subjekt z hlediska řízení a hospodaření?

Jaká protikrizová opatření vedení podniku přijalo během světové ekonomické krize ale i po ní?

K pochopení a ujasnění pojmu ekonomické krize je potřeba upřesnit, v jakém prostředí ekonomická krize působila. Proto je v první kapitole popisováno makroekonomické prostředí státu, hospodářská politika a krize, jakožto fáze hospodářského cyklu.

Předchůdcem ekonomické krize v České republice byla finanční krize na hypotečních trzích. Ve druhé kapitole práce, je proto nejdříve krátce představená finanční krize a po té je vysvětlená ekonomická krize, její příčiny a důsledky.

Třetí kapitola se věnuje samotnému pojmu malého a středního podnikání. V průběhu této kapitoly jsou představené malé a střední podniky a vysvětlené dopady ekonomické krize na tyto podniky z makroekonomického hlediska v České republice. Dále jsou v této části práce uvedené teoretické poznatky krizového řízení v podniku, které jsou následně v praktické části aplikované na konkrétním podniku.

Pomocí metody sběru dat a informaci je v praktické části popsán vybraný středně velký podnik. V této kapitole je zkoumaná reakce vedení podniku na ekonomickou krizi

a zároveň je objasněno finanční zdraví podniku pomocí matematických metod finanční analýzy.

V závěru jsou shrnuté zjištěné poznatky a zhodnoceno hospodaření a řízení podniku.

1. Makroekonomické prostředí státu

Důležitou oblasti působení krize je makroekonomické prostředí, ve kterém se během krize odehrává pokles národního hospodářství země. Makroekonomické prostředí státu obsahuje souhrn politických a hospodářských nástrojů, jak pro podnik a profesionální makroekonomy, tak i pro obyvatele dané země, které umožňuji chápat ekonomiku státu v celku a navazujících souvislostech.

1.1 Pojem makroekonomie

Makroekonomie zkoumá rozhodování ekonomických subjektu na úrovní hospodářství země, vysvětluje příčiny a poskytuje řešení určitých ekonomických situací, se kterými se každý občan potkává dnes a denně. Makroekonomie přibližuje základní principy pro řešení otázek, jako je udržení stálého rozvoje ekonomiky a předejití recese, zachování přiměřené inflace a potřebné nezaměstnanosti, snížení deficitu státního rozpočtu, zvýšení životní úrovně a zvýšení hrubého domácího produktu. Poznatky z makroekonomie jsou nesmírně důležité pro vládu státu, jelikož na ní záleží celkové národní hospodářství země. (Jurečka, 2013)

1.1.1 Hospodářské cykly

„Hospodářské cykly jsou výkyvy celkové ekonomické aktivity vyznačující se současnou expanzí nebo kontrakcí produktu ve většině sektoru ekonomiky.“ (Dvořáček, Slunčík, 2012) O hospodářský cyklus se jedná v tom případě, kdy skutečný hrubý domácí produkt kolísá okolo potencionálního produktu. Potencionální produkt vyjadřuje dlouhodobou růstovou tendenci ekonomiky. Hospodářské cykly sice nejsou totožné ani nijak pravidelné, i přesto mají podobné rysy, díky kterým je lze rozpoznat. Z hlediska délky se hospodářské cykly dělí na krátkodobé cykly (periodicita od 3 až do 5 let), střednědobé cykly (periodicita od 7 do 11 let) a dlouhodobé cykly (od 15 let až do 2 000 let). Práce se nadále zabývá střednědobými, nebo-li Juglárovymi cykly. (Dvořáček, Slunčík, 2012)

1.1.2 Fáze hospodářského cyklu

Obrázek 1 znázorňuje průběh hospodářského cyklu. Celkově se hospodářský cyklus dělí na čtyři navazující fáze a to na expanzi a recesi a bodové zvraty vrchol a dno.

Obrázek 1: Fáze hospodářského cyklu Zdroj: Vlastní zpracování

Pro fázi expanze je charakteristický růst výroby a reálného HDP, ekonomika tedy roste nad potencionální produkt. Růst výroby, nominální mzdy a zaměstnanosti způsobuje pracovní jistotu u lidí, kteří následně zvyšují své výdaje. Firmám rostou zisky a jsou ochotní více investovat. Expanze se dělí na dvě části a to na oživění a konjunkturu.

V době oživení reálný HDP roste do míry předchozího vrcholu, v následné části konjunktury reálný HDP roste nad míru předchozího vrcholu.

Fáze vrcholu je přelomným bodem v hospodářském cyklu. Hrubý domácí produkt neroste.

Po vrcholu nastupuje recese

Pro období recese je charakteristické snížení ekonomické aktivity. Pro recesi ekonomiky musí platit, že HDP klesá minimálně po dvou po sobě jdoucích čtvrtletích. V období recese objem spotřebitelských nákupu klesá, výrobci jsou nucení omezovat produkci, což často způsobuje propouštění pracovníků a zvýšení míry nezaměstnanosti. Charakteristické pro toto období je pokles HDP, snížení úrokových sazeb, větší agregátní nabídka než poptávka a pokles poptávky po penězích.

Fáze sedla je přelomným bodem v hospodářském cyklu. V tomto bodu pokles HDP, spotřebitelských výdajů a investic se zastavuje. Agregátní nabídka a poptávka se vyrovnávají.

2. Ekonomická krize

K vysvětlení příčin a důsledku ekonomické krize v ČR, je třeba znát souvislosti světové hospodářské krize, ke které došlo na amerických hypotečních trzích. Proto se bakalářská práce nejprve zabývá globální hospodářskou krizi, jejími příčinami a následky, a až po té se konkretizuje na ekonomickou krizi a vliv této krize na malé a střední podniky v ČR.

2.1 Pojem krize

Obecně pojem „krize“ může být chápan z různých hledisek. Pojem krize může označovat ekonomickou nebo finanční krizi, sociální krizi, podnikovou krizi a nebo i krizi osobní.

Práce vysvětluje pojem „krize“ ze dvou hledisek a to z pohledu ekonomické krize a krize podniku. Z ekonomického hlediska se pojmem makroekonomickou krizi profesionální ekonomové zabývají již od 19. století. Podle dnešní konjukturní teorie se krize chápe jako přechod národní ekonomiky ze stavu recese do fáze deprese nebo také je velmi často označovaná krizi až samotná fáze deprese. (Zuzák, Königová, 2009)

Krize podniku je stav, ve kterém je ohrožená existence daného podniku a zároveň se rozhoduje, zda se podnik vrátí do své předkrizové podoby, či nikoliv.

Makroekonomická krize a krize samotného podniku jsou mezi sebou těsně spjaté.

Pokud dochází v určitém státě nebo na určitém území k ekonomické krizi, většinou po ní následuje i krize u místních podniku. Za situace, kdy se podniky dostávají do finanční tísně, jejich produkce dlouhodobě klesá a jsou nucení propouštět systematický větší počet zaměstnanců, oslabení národního hospodářství může nastat i ze strany těchto podniku. Snížení produkce způsobí pokles reálného HDP v zemi a zároveň propouštění většího počtu lidí má za následek růst nezaměstnanosti. Pokud se taková situace dlouhodobě prohlubuje, je pravděpodobné, že recese hospodářství přeroste v krizi.

Pro podnik jsou obě tyto krize nebezpečné, jelikož bezprostředně ohrožují jeho chod.

(Zuzák, Königová, 2009)

2.2 Světová krize

Světová krize v roce 2007 vznikla na finančních trzích Spojených států amerických a neočekávaně rychle se rozšířila po celém světě, kde ohrozila reálnou ekonomiku. Světová krize se dělí do dvou etap a to do světové finanční krize a následné ekonomické krize.

Finanční krize probíhala ve většině zasáhnutých zemích téměř stejně.

Českou republiku díky stabilnímu bankovnímu systému neohrozila. Následné ekonomické krize se ale Česká republika již neubránila. (Kalínská, 2010)

2.3 Příčiny vzniku ekonomické krize

Krize udeřila naplno 7. září 2008, kdy americká vláda převzala kontrolu nad hypotečními agenturami Fannie Mae a Freddie Mac. Světová krize v roce 2008 ale nezačala ze dne na den. Problémy, které ke krizi vedly, se začaly odehrávat již na přelomu 21. století. Vinu za nastartování krize nenese jednání pouze jednotlivce nebo skupiny, ale chování takřka všech od vlády až po domácnosti, jakožto spotřebitele.

Mezi hlavní příčiny začátku světové krize patří například víra v nadhodnocené akcie internetového podnikání a nafukování dot-com bubliny, monetární politika FEDU a umělé udržování nízkých úrokových sazeb, snížení úspor domácnosti a trend života na dluh.

(www.hypoindex.cz, 2010)

2.3.1 Život na dluh

Jedním z důvodu nastartování krize bylo chování spotřebitelů na trhu ve vyspělých zemích (hlavně v USA ale i v zemích EU). Rekordně nízké úrokové sazby a příliv kapitálu z rozvojových zemí, způsobil pokles cen úvěru a hypoték.

Tento pokles měl za následek snížení úspor amerických domácnosti z 8 % (80. léta minulého století) disponibilního důchodu až téměř na nulovou hodnotu, která byla zaznamenána v roce 2006. Pro podniky byly levné úvěry výhodné, jelikož docházelo

k rozvoji těchto firem, naopak pro domácnosti představovaly život na dluh. Následující obrázek 2 znázorňuje situaci, kdy pokles úspor vede k růstu spotřeby domácnosti. Strmý nárůst spotřeby domácnosti se zastavil a lehce klesl pouze v letech 2008 až 2010. Z toho lze usuzovat, že i když během krize mnoho lidi přišlo o své zaměstnání a příjmy, na jejich výdajích se to praktický neodrazilo. (Klvačová, 2009)

Obrázek 2: Zvýšení spotřeby domácnosti v USA v letech 1990 – 2014 Zdroj: (www.fred.stlouisfed.org, 2016)

Poptávka domácnosti se zvýšila natolik, že ji nabídka nebyla schopná pokrýt.

Nekontrolovatelný růst poptávky, který patrný z předchozího grafu, způsobil propad bilance zahraničního obchodu a přiliv levného zahraničníhokapitálu. Zároveň kvůli nízkým úrokům, došlo k odlivu investic z USA. Nestabilizovaná poptávka s nabídkou a odliv investic ze země zapříčinil pád dolaru na světovém měnovém trhu. (Klvačová, 2009)

2.3.2 Monetární politika americké centrální banky

Za další příčinu vzniku krize ekonomové považují monetární politiku americké centrální banky. Po prasknutí bubliny IT, se v roce 2001 centrální banka v USA pomocí snížení úrokových sazeb, pokusila oživit ekonomiku země. (Jílek, 2013) Na následujícím obrázku 3 je znázorněn vývoj úrokové míry od roku 1990 až po začátek roku 2017. Na konci roku 2000 se úrokové sazby pohybovali okolo 6,5 %. V následujícím roce 2001 americká vláda začala snižovat úrokové sazby a tak během roku 2003 až 2004 sazby dosáhly hranice 1%.

Takto nízké úrokové sazby FED udržoval až do roku 2004. Během tři let byly úrokové sazby uměle zmenšeny až šest krát.

Obrázek 3: Úrokové míry v % v letech 1990 až 2017 Zdroj: (www.fred.stlouisfed.org, 2017)

Tehdejší vláda věřila, že pomocí nízkých úrokových sazeb se podpoří spotřeba domácnosti a odvrátí recese. Strategie umělého udržování úrokových sazeb na nízké úrovni ekonomové označují jako úvěrovou expanzi. (Krugman, 2013)

Na jednu stranu úvěrová expanze je vyhovující snad pro všechny obyvatele státu, jelikož pomocí ni se odvrátily krachy mnohých společnosti, snížila se nezaměstnanost a zastavil se pokles HDP. Firmy již neemitovaly nové cenné papíry a své výdaje pokrývali levnými úvěry. (Krugman, 2013) Ale díky nízkým úrokovým sazbám se hlavním trendem té doby stalo poskytování hypotečních úvěrů, dokonce i mladým lidem, jejichž schopnost splácet úvěr byla velmi sporná. S rostoucím zájmem poptávky po nemovitostech se zvyšovala i jejich cena. Mnozí lidé věřili, že prestiž si získají koupí věcí, která jim sloužila pouze jako reprezentace a ne jako uspokojení dané potřeby. (Jílek, 2013)

Na stranu druhou úvěrová strategie FEDU přivedla ke vzniku neefektivních úvěrů a investic do sektoru nemovitosti. Nízké úrokové sazby způsobily růst poptávky po hypotékách. Oživenou poptávku po hypotékách americké banky důsledně nekontrolovaly na bonitu. (Kalínská, 2010)

Prasknutí hypoteční bubliny

Vytvořený systém byl primárně založen na rizikových hypotékách. Počet prodaných rodinných domů v USA se zvyšoval, zároveň cena domů také rostla. Příjem domácnosti tomuto nárůstu nebyl schopen konkurovat, proto si spotřebitelé pořizovaly čím dále, tím více rodinné domy na dluh. Hypoteční bublina stále narůstala.

Po úvěrové expanzi během roku 2004 tehdejší prezident USA Georg W. Bush a jeho vláda zpřísnila regulaci, zvýšením úvěrových sazeb, poskytování hypotečních úvěrů. Jak je vidět z obrázku 3, po roce 2004 úvěrová expanze byla u konce a tak se výše sazeb vrátila téměř na svou původní přirozenou hranici. Zpětně zdražení hypoték způsobilo odvrácení poptávky domácnosti po nich. Klesla nejen poptávka přímo po koupi rodinných domů, ale zároveň se zastavily nové projekty domů a jejich realizace. Během roku 2006 se objevovali v širším měřítku méně bonitní klienti, kteří nebyli schopni poskytnuté hypotéky splácet. Často se spotřebitele dostávali do dluhu a vyhlašovaly osobní bankrot.

Blížící se zhroucení hypotečního trhu přineslo celkový pokles poptávky po spotřebním zboží, což ještě více prohloubilo hrozbu krize.

Ještě do léta roku 2007 přetrvával stav původní euforie a uměle spokojenosti. Inovace v podobě složitých softwaru, prodej půjček investorům, zároveň získávání většího množství poplatku, následné zbavování se rizika z prodaných úvěru, to vše způsobilo další poskytování půjček klientům s pochybnou bonitou a získávání ještě více poplatků.

(Klvačová, 2009)

„Banky začaly hledat zoufalá řešení, s cílem zachránit co se dá. Například pokud byli klienti schopni splácet alespoň část hypotéky, nemovitost banka převzala, klienta v ní nechala bydlet, ten jí splácí pronájem nemovitosti a dle dohody, jakmile stoupne její cena, bude banka motivovat klienta k obnovení hypotéky a vlastnictví nemovitosti.

To je jeden z příkladů možného řešení, pozitivního pro klienta, banky jich však musely přinést desítky a situace se stala skutečně velmi vážná, a to pro všechny zúčastněné.“

(www.hypoindex.cz, 2010) Nakonec se celý bankovní systém zhroutil, hypoteční bublina praskla a došlo k hluboké depresi.

2.4 Dopady ekonomické krize na Českou republiku

Ekonomická krize se nevyhnula ani České republice a během roku 2008 a 2009 poznamenala národní hospodářství státu. Na přelomu v letech 2008 až 2009 začal klesat HDP, odehrál se růst nezaměstnanosti, česká koruna padla vůči euru a dolaru, začala růst inflace, obrat zahraničního obchodu se snížil, zastavil se příliv osobního kapitálu. Práce se nadále zabývá propadem hrubého domácího produktu a poklesem zaměstnanosti.

(www.czso.cz, 2010)

2.4.1 Propad hrubého domácího produktu

Obrázek 4 znázorňuje vývoj HDP v České republice před ekonomickou krizi, během krize a následně po ní.

Obrázek 4: Vývoj HDP v CZK v ČR v letech 2000 – 2014 Zdroj: Vlastní na základě (www.czso.cz, 2015)

Z předchozího grafu je patrné, že od začátku 21. století HDP v ČR strmě rostl. Během let 2006 a 2007 (okolo + 6 %) se HDP v ČR zvyšoval dvakrát rychleji než průměr Evropské unie ( + okolo 3 %). Po prudkém šestiletém růstu v roce 2008 se HDP v České republice snížil o 4,1 %. Dalších pět let HDP spíše stagnoval a nebo se zvyšoval velmi nepatrně.

První větší růst po krizi se odehrál až v roce 2013. Dopad krize a následný pokles HDP

0 500000 1000000 1500000 2000000 2500000 3000000 3500000 4000000 4500000

Vývoj HDP v CZK v ČR v letech 2000 - 2014

Vývoj HDP

pro ČR byl ničivější, jelikož ekonomika republiky byla dynamičtější (například v porovnání s EU). (www.czso.cz, 2015)

2.4.2 Zvýšení míry nezaměstnanosti

Dopady ekonomické krize postihly i zaměstnanost v ČR. Jak je vidět z obrázku 5 na začátku 21. století se míra nezaměstnanosti pohybovala okolo 7,5 %. Během roku 2007 (5,4 %) a 2008 (4,4 %) míra nezaměstnanosti klesla, což způsobilo také větší šok v následujících letech. V roce 2009 míra nezaměstnanosti opět vyrostla na 6,8 % a do roku 2013 se pohybovala na hladině 7 %. Pro porovnání na začátku roku 2017 míra nezaměstnanosti činila 5 %. (www.czso.cz, 2015)

Obrázek 5: Míra nezaměstnanosti v ČR v letech 2000-2014 15-64 let v % Zdroj: Vlastní na základě (www.czso.cz, 2015)

Pokles počtu zaměstnanců na českém trhu práce se odehrál takřka ve všech odvětvích (s výjimkou například pohostinství a ubytování). Největší oslabení zaznamenal sekundární sektor, kde počet zaměstnanců klesl více než o 2 %. Naopak v primárním a terciálním sektoru počet propuštěných zaměstnanců byl nepatrný. (www.czso.cz, 2015)

8,8 8,2

7,3 7,8 8,4 8 7,2

5,4 4,4

6,8 7,4

6,8 7 7

6,2

0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10

2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014

Míra nezaměstnanosti v ČR v letech 2000- 2014

Míra

nezaměstnanosti

3. Malé a střední podnikání

Vstup České republiky do Evropské unie přinesl změny v sektoru malých a středních podniku (dále jen MSP) a přesně definoval, jaký subjekt může spadat do tohoto sektoru.

Do 31. prosince 2014 se MSP řídily českým Zákonem o podpoře MSP č. 47/2002.

Po vstupu do EU, Česká republika musela svůj Zákon o podpoře MSP č. 47/2002 znovelizovat podle doporučení Evropské komise. Proto od 1. ledna 2015 žadatele o podporu v programech pro MSP v ČR musí splňovat novou definici MSP, která vychází z Nařízení Komise (ES) č. 364/2004. Vstup ČR do EU zajistil těmto podnikům rozvoj působení nejen na území ČR ale na území celé EU. (www.bussinessinfo.cz, 2009)

3.1 Pojem MSP

Firma se řadí mezi drobné, malé či střední podniky pokud splňuje hranici ne více než 250 zaměstnanců a zároveň její aktiva nepřekročí částku 43 mil. EUR a nebo jeho obrat nepřekročí částku 50 mil. EUR. Obě tyto částky představuje korunový ekvivalent podle kurzu Evropské centrální banky ke konci roku. (Muláč, Muláčová, 2013)

Práce definuje MSP podle nařízení Evropské komise č. 800/2008 v podmínkách České republiky. Nařízení č. 800/2008 rozděluje MSP podle tří hlavních hledisek a to podle počtu zaměstnanců v podobném podniku, velikosti ročního obratu nebo sumy aktiv. (www.businessinfo.cz, 2014)

 Drobný podnik - takový podnik zaměstnává méně než 10 zaměstnanců na plný pracovní úvazek. Aktiva nebo obrat drobného podniku nepřekročí korunový ekvivalent částky 2 mil. EUR.

 Malý podnik – podobný podnik zaměstnává méně než 50 zaměstnanců na plný pracovní úvazek. Jeho aktiva nebo obrat nepřekročí korunový ekvivalent částky 10 mil. EUR.

 Střední podnik – tento typ podniku zaměstnává méně než 250 zaměstnanců na plný pracovní úvazek. Jeho obrat nepřekročí korunový ekvivalent částky 50 mil. EUR a aktiva podniku nepřesáhnout korunový ekvivalent částky 43 mil. EUR.

(www.businessinfo.cz, 2014)

3.2 MSP a jejich význam pro Českou republiku

Malé a střední podnikání plní důležitou roli v hospodářství České republiky. Vláda ČR si je dobře vědoma toho, že MSP splňuje roli ekonomickou ale i stabilizační a politickou, jelikož se MSP se podílejí na zaměstnanosti, zahraničním obchodě a celkové ekonomické stabilitě.

V rámci sociální role existence MSP, zajišťuje svobodné uplatnění podnikatelům, dále MSP oponují moci ekonomické a politické, učí zaměstnance v podobných podnicích zodpovědnosti a celkově zajišťují stabilizaci společnosti. (Veber, Srpová, 2012)

V rámci ekonomických přínosů působí MSP protimonopolně. MSP jsou často velkými společnostmi vytlačovány z trhům , proto jsou tímto nucení nacházet nové výklenky na trhu, kde mohou působit. Díky kratší struktuře MSP jsou mnohem flexibilnější než velké společnosti a dokážou se přizpůsobovat měnícímu se podnikatelskému prostředí.

MSP jsou zároveň nedílnou součásti ekonomiky, jelikož se podílejí na tvorbě HDP, zaměstnanosti a přidané hodnotě. Jak v České republice, tak i v EU se více než 99,9 % podniku řadí mezi MSP, které se podílejí více, jak z 70 % na zaměstnanosti.

(Veber, Srpová, 2012)

Z výše uvedených důvodu dne 12. prosince 2012 vláda ČR přijala Koncepci podpory malých a středních podnikatelů na období let 2014 – 2020 (Koncepce MSP 2014+).

Tato koncepce představuje program, který se zabývá podporou a posilováním MSP, hlavně v rámci konkurenceschopnosti, a zkvalitňuje šíření poradenských a administrativních služeb pro MSP. Koncepce obsahuje základní čtyři priority, kterými jsou:

 Kultivace podnikatelského prostředí, rozvoj služeb a vzdělávání pro podnikání

 Rozvoj podnikání založeného na inovacích, vývoji a výzkumech

 Podpora zahraničního obchodu MSP

 Ohleduplně hospodaření s energiemi a rozvoj inovaci ve spotřebě energii (Mulačová, Mulač, 2013)

3.3 Dopady ekonomické krize na MSP v České republice

MSP jsou velmi citlivé na ekonomické prostředí a jsou mnohem náchylnější k ekonomickým šokům než větší podniky. Ekonomická krize ovlivnila poskytování úvěru a půjček. Na rozdíl od větších společnosti, MSP jsou více odkázané na úvěry a půjčky a mají vyšší úrokové náklady. Zároveň krize oslabila poptávku, jakožto konečného spotřebitele. Pokles poptávky ovlivnil prodeje MSP, které jsou citlivé na poptávkové šoky.

Proto po roce 2008 vysoké procenta podílu těchto podniku na zaměstnanosti i přidané hodnotě klesaly. (Mulačová, Mulač, 2013)

3.3.1 Počet aktivních MSP

Samotná ekonomická krize se výrazně neodrazila na počtu MSP, což je vidět i na následujícím obrázku.

Obrázek 6: Počet aktivních MSP v letech 2000-2015

Zdroj: Vlastní na základě (www.mpo.cz, 2010) (www.mpo.cz, 2016)

Z obrázku 6 je patrné, že celkový počet MSP nepatrně klesl v roce 2009 na 989 568 subjektu. Oproti roku 2008 se jednalo o pokles o 53 952 subjektu, ale vzápětí v roce 2010 celkový počet MSP začal opět růst (na 1 106 908 podniku) a dosáhl ještě většího počtu, než v předkrizovém období. V následujících pěti letech se počet aktivních MSP v ČR pohyboval nad 1,1 milionů firem.

3.3.2 Vývoj počtu zaměstnanců v MSP

Na rozdíl od počtu aktivních MSP, vývoj zaměstnanosti v těchto firmách během ekonomické krize zaznamenával viditelný pokles. Každá druhá malá nebo střední firma byla nucená v období krize propouštět své zaměstnance.

0 200000 400000 600000 800000 1000000 1200000 1400000

2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015

Počet aktivních MSP v letech 2000 - 2015

Počet MSP - PO

Počet MSP - FO

Počet MSP celkem

Obrázek 7: Vývoj počtu ZC v MSP v letech 2000-2015

Zdroj: Vlastní na základě: (www.mpo.cz, 2010) (www.mpo.cz, 2016)

Z obrázku 9 je patrné, že do roku 2007 počet zaměstnanců v podobných podnicích rostl.

Jako následek krize po roce 2008 počet zaměstnanců v MSP začal klesat. Největší pokles byl tedy zaznamenán v roce 2009, kdy počet zaměstnanců klesl o 75 tisíc oproti roku 2008.

Nejvíce postižení bylo odvětví průmyslu, služeb a zemědělství. Propad počtu zaměstnanců pokračoval i v následujících letech. V roce 2012 byl zaznamenán první, od začátku krize, nepatrný růst počtu zaměstnanců MSP na 1 875 tisíc pracovníků. Počet pracovníků v následujících letech sledovaného období, již ale nebyl natolik vysoký, jako v předkrizovém období a osciloval na 180 tisících zaměstnanců.

3.3.3 Vývoj výkonu MSP

Obrázek 10 znázorňuje vývoj výkonu MSP v České republice od začátku 21. století do roku 2015.

1830 1848 1947

1910 1904 1924 1983

2033 2011

1936

1833 1820 1875

1832 1821 1814

1700 1750 1800 1850 1900 1950 2000 2050

2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015

Vývoj počtu ZC v MSP v letech 2000-2015

Počet zaměstnanců

Obrázek 8: Vývoj výkonu MSP v letech 2000-2015 v mil.Kč

Zdroj: Vlastní na základě: (www.mpo.cz, 2010) (www.mpo.cz, 2016)

Na obrázku 8 je patrné, že křivka vytvořených výkonu do roku 2008 rostla. V roce 2008 výkony MSP v ČR činily 4 501 879 mil. Kč. Jako následek krize, rok po té se vytvořené výkony MSP snížily o 13,1 % (o 589 332 mil. Kč), na 3 912 547 mil. Kč. V roce 2009 oproti roku 2008 rovněž klesl i podíl vytvořených výkonu MSP na celkových výkonech všech podnikatelských jednotek v ČR z 55,06 % na 53,21 %. V roce 2010 se situace vyrovnala, výkony MSP začaly opět růst, i když ne tak strmě jako před zasažením krize. Po mírném pěti letem růstu, výkony MSP zaznamenaly v roce 2015 konjukturu. Největší pokles výkonu MSP zaznamenalo odvětví průmyslu a služeb. (www.mpo.cz, 2010)

3.3.4 Vývoj MSP ve vybraných odvětvích

Krize poznamenala i tvorbu účetní přidané hodnoty MSP (dále jen PH). Z následujícího obrázku 11 je patrné, že do roku 2008, jak celková PH tak i PH vybraných odvětví rostla.

V roce 2009 se na PH odrazily následky krize tak, že celková PH klesla o 78 155 mil. Kč, což představovalo pokles o 5,61 %. V dalších letech sledovaného období křivka celkové PH měla spíše rostoucí charakter, pouze v roce 2013 celková PH zažila mírný propad, ze kterého se rychle vzpamatovala. Ekonomická krize měla nejničivější dopad na průmyslové odvětví, obchod, stavebnictví a služby. Nadále se práce zabývá odvětvím

0 500000 1000000 1500000 2000000 2500000 3000000 3500000 4000000 4500000 5000000

2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015

Vývoj výkonu MSP v letech 2000-2015

Výkony (mil. Kč)

průmyslu a sektorem služeb. Ve srovnání s celkovou PH státu, podíl PH MSP klesl v roce 2009 o 0,1 procentního bodu (na 55,87 %) oproti roku 2008. (www.mpo.cz, 2010)

Průmysl

Počet ekonomický aktivních MSP v odvětví průmyslu v roce 2009 oproti roku 2008 klesl o 5 984 subjektu (na 150 834 podniku). Z obrázku 9 je patrné, že ve stejných letech klesla i PH v průmyslovém odvětví těchto podniku o 16,61 % (z 411 280 mil. Kč na 395 000 mil. Kč). V dalších letech PH, vytvořená podniky v průmyslovém odvětví oscilovala a v roce 2013 zaznamenala její křivka rostoucí charakter, který pokračoval i během roku 2015. Pro mnohé pracovníky v průmyslu ekonomická krize přinesla ztrátu zaměstnání. V roce 2009 oproti roku 2008 klesl počet ZC v průmyslu o 52 000, tj. o 7,6 %.

Klesaly také výkony vytvořené MSP v průmyslovém odvětví. V roce 2009 klesly výkony o 282 671 mil. Kč, tj. 16,61 %. Podíl MSP na celkové podnikatelské sféře v průmyslovém odvětví klesl během let 2008-2009 o 2,41 procentního bodů. (www.mpo.cz, 2010)

Obrázek 9: Vývoj účetní přidané hodnoty MSP v letech 2000-2015 v mil. Kč Zdroj: Vlastní na základě: (www.mpo.cz, 2010) (www.mpo.cz, 2016)

0 200000 400000 600000 800000 1000000 1200000 1400000 1600000 1800000

Vývoj účetní přidané hodnoty MSP podle odvětví v letech 2000-2015

Průmysl

Služby

Celková účetní přidaná hodnota

Služby

Během roku 2009 poklesl i počet ekonomický aktivních MSP v odvětví služeb z 350 901 podniku na 328 587 (tj. 6,36 %). Jak je vidět z obrázku 9, vytvořená přidaná hodnota MSP v odvětví služeb se v roce 2009 (319 556 mil. Kč), snížila oproti roku 2008 o 29 328 mil. Kč, tj. 8,41 %. Výkony MSP působících v sektoru služeb v roce 2009 oproti roku 2008 klesly o 100 895 mil. Kč, tj, o 11,58 %. Podíl vytvořených výkonů MSP ve službách klesl na celkových výkonech ČR o 1,4 procentního bodu. Po celé sledované období vývoj trendu PH služeb byl nižší než vývoj trendu průmyslu. Obdobně jako PH průmyslového odvětví, do let 2008 až 2009 PH služeb rostla. V následujících letech PH služeb zažila mírný propad, který trval až do roku 2013. Ke konci sledovaného období křivka PH služeb opět opakovala mírný propad, po kterém se vzpamatovala a v roce 2014 křivka opět stoupala. (www.mpo.cz, 2010)

3.4 Krizové řízení podniku

Krizovým řízení podniku se zabývá krizový management. V okamžiku, kdy podnik identifikuje krizi, nastává čas, kdy by měl použit metody krizového řízení. Metody krizového řízení je soubor činnosti, slouží pro rychlou a přiměřenou reakci na odvrácení krize podniku. Uplatnění krizových metod je pro podnik většinou

„běh na dlouhou trať“, proto by tento proces měl být plánovaný, neustále zlepšovaný, aktualizovaný a zároveň pro podnik prevenční. (Zuzák, Königová, 2009)

3.4.1 Metody krizového řízení

Pokud se organizace ocitne v krizi, může využít několik metod, pro odvrácení krize a stabilizace své pozice.

Krizový plán

Krizový plán podniku poskytuje postupy, jak co nejlépe zvládnout rizika, která nastanou.

Jedná se o teoretický „manuál“, který automatický řeší předvídatelné situace, nastávající v podniku během krize. (Zuzák, Königová, 2009)

Technika scénářů

Technikou scénářů podnik promýšlí možné scénáře pro různé situace (např. ekonomická krize), jak se v těchto situacích podnik a jeho okolí zachová a jaký bude konečný výsledek dané situace pro podnik (Zuzák, Königová, 2009)

Winterlingová krizová matice

Klausová Winterlingová matice (viz obrázek 10) se využívá při řízení rizik a v krizovém řízení. Matice poskytuje pohled na riziko ze dvou hledisek.

 Pravděpodobnost, že riziko skutečně nastane (úrovně pravděpodobnosti - nízká, střední, vysoká)

 Dopady rizika na podnik (úrovně dopadu – negativní, ohrožující, zničující) : (Zuzák, Königová, 2009)

Obrázek 10: Winterlingová krizová matice

Zdroj: Vlastní na základě (Zuzák, Königová, 2009)

Paretovo pravidlo

Paretovo pravidlo, někdy také pravidlo 80/20, obecně vyjadřuje, že 20 % příčin způsobuje 80 % výsledků. Z toho vyplývá, že při rozhodování a plánování se vedení musí soustředit na 20 % příčin, pomocí kterých dosáhnou 80 % výsledku. Pro vedení podniku je Paretovo pravidlo jednoduchá pomůcka, která usnadňuje a řízení a rozhodování v podniku. (Zuzák, Königová, 2009)

Prognózování

Pomocí prognózování podnik předvídá vývoj své budoucnosti, také vývoj ekonomiky, politiky, odvětví, životního prostředí apod. Prognózování se provádí například na základě analýzy 5 sil, SWOT analýzy. (Zuzák, Königová, 2009)

SMART

Metoda SMART se využívá při řízení, plánování a navrhování cílů. Aby byl cíl analyzovaný pomocí metody SMART, musí být specifický, měřitelný, akceptovatelný, realistiky a časově určeny.

3.4.2 Řešení krize v podniku

Práce uvádí pět možnosti, pro řešení aktivní krize v podniku a to likvidaci, úpadek a jeho řešení, konsolidaci, fúzi a sanaci.

Podnik využije možnost likvidace, pokud nechce prohlubovat zhoršení stávající špatné finanční situace, která by mohla vyvrcholit v bankrot. Během likvidace se podnik rozdělí mezi majitele firmy a vypořádá se s věřiteli. Proces likvidace podniku končí vymazáním společnosti z obchodního rejstříku. (Zuzák, Königová, 2009)

Pokud podnik prokáže osvědčením, že je v úpadku nebo mu úpadek hrozí, vydá insolvenční soud rozhodnutí o úpadku. Řešením úpadku se rozumí konkurz, oddlužení, reorganizace nebo jiné způsoby řešení úpadku, které se řídí insolvenčním zákonem podle druhu subjektu nebo případu. (Zuzák, Königová, 2009)

Sanace je soubor opatření, které mají za cíl ozdravení finančního stavu podniku. Při sanaci vedení podniku hledá aktivity, díky kterým se podnik pozdvihne a vrátí se alespoň zpět do stavu, ve kterém byl před začátkem krize. (Zuzák, Königová, 2009)

Cílem konsolidace je stanovení a následné odstranění důvodu krize, například zrušení výroby ztrátového produktu, omezení počtu zaměstnanců, uzavření jedné ze ztrátových poboček. Pro podnik se jedná o nejjednodušší řešení odstranění krize. Konsolidace se používá v situaci, kdy krize nerozhodila stabilitu podniku, zároveň zdroj krize je známý.

Možnost fúze podniku je využitelná, pokud společnosti chtějí zaujmout větší tržní podíl a dosáhnout lepšího postavení na trhu. Fúzi se spojí dva nebo více podniku v jeden. Fúzi se podnik zruší, ale nelikviduje se. (Zuzák, Königová, 2009)

4. Charakteristika vybraného podniku

Vybraná společnost s ručením omezeným, byla zřízená společenskou smlouvou, kterou společníci podepsali v roce 1997. Společnost byla založena dvěma společníky.

Společnost má dva orgány a to valnou hromadu, která zastává roli hlavního orgánu podniku a jednatele. Tato společnost se dále rozdělila na čtyři na sobě nezávisle podniky.

Vybraný podnik byl zřízen v roce 1998, nadále se práce orientuje pouze na něj. (rozhovor s Ing. Slavomilem Fibigrem)

Jedná se o středně velký podnik. Hlavní náplní podnikání firmy je poskytování outsourcingových logistických činnosti, se zaměřením na oblast automobilového průmyslu.

Dále podnik zajišťuje kamionovou a železniční dopravu a služby s tím související, například celní agenda. Podnik zásobuje výrobní linky v režimu KANBAN, JIT, JIT-sekvence, JIS, expeduje hotové výrobky, třídí a kontroluje materiál a přebalování.

V předkrizových letech podnik zažíval svůj rozkvět. Až do roku 2008 podnik necítil téměř žádné ohrožení. V roce 2009 nastal zlom, ekonomická krize postihla automobilové odvětví, ve kterém firma působí. Po roce 2009 podnik přišel o své věrné zákazníky, byl nucen propustit třetinu svých pracovníků, ztratil jisté a stabilizované finanční postavení.

Proto během posledních let hlavním cílem podniku je čelit negativním dopadům ekonomické krize na automobilový průmysl, úspěšně absolvovat audity a zajistit stabilizované postavení firmy na trhu. (na základě interních dokumentu podniku)

Podnik funguje na základě funkcionální struktury, která je znázorněná na následujícím obrázku 11.

Obrázek 11: Organizační struktura

Zdroj: Na základě interních materiálu firmy

Hlavní pozici zastává ředitel podniku Ing. Slavomil Fibiger. Další podnikové funkce se rozdělují na dvě podúrovně – sekretariát, představitele kvality, představitele IT a představitele bezpečnosti. Dále se struktura podniku rozděluje na tři jednotky, kterými je sklad, oddělení třídění a oddělení tecmaplast. Každá uvedená jednotka má vlastního referenta a skladníka, oddělení tecmaplast má navíc řidiče.

5. Vliv ekonomické krize na hospodaření a řízení podniku

Vybraný podnik zajišťuje služby orientující se převážně na automobilový průmysl.

Jak již bylo v práci uvedeno, ekonomická krize silně zasáhla odvětví průmyslu v ČR.

Podnik byl v období krize oslaben, hlavně v oblasti počtu zakázek, jelikož během let 2007 a 2008 se zisk podniku snížil téměř o třetinu. Kvůli menšímu počtu a objemu zakázek vedení společnosti bylo nuceno propouštět zaměstnance z důvodu přebytečnosti.

5.1 Vývoj počtu zákazníku podniku

Od svého založení až po rok 2007 podnik spolupracoval se třemi stálými zákazníky.

V letech 2008 a 2007 odvětví průmyslu a služeb zažívalo poslední chvíle svého rozkvětu, což se také odrazilo na počtu zákazníku podniku. Jak je patrné z následujícího obrázku 12, počet zákazníku v roce 2008 se oproti roku 2007 zvětšil dva krát. Po strmém růstu, následoval rychlý pokles, kdy v roce 2009 počet zákazníku v podniku klesl téměř na původní hodnotu (4 jednotky). Do roku 2013 zákaznicí v podniku byli nestabilní a tak jejich počet spadl na svou původní hodnotu (3 jednotky).

Obrázek 12:Vývoj počtu zákazníku v letech 2002-2016

Zdroj: Na základě materiálu poskytnutých Ing. Slavomilem Fibigrem 0

1 2 3 4 5 6 7

2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016

Vývoj počtu zákazníku v letech 2002-2016

Počet zákazniku

Až v roce 2014 se počet zákazníku stabilizoval na pěti jednotkách. Další tři roky počet zákazníku zůstal stejný. Omezený počet zákazníku způsobil pokles počtu zaměstnanců a zisku v podniku.

5.2 Dopady krize na počet zaměstnanců

Růst a pokles zákazníku, zmíněný na obrázku 12, měl za následek změny v počtu stavu stálých zaměstnanců v podniku. Obrázek 13 znázorňuje průměrný počet zaměstnanců v letech 2002-2015. V předkrizovém období se počet ZC pohyboval na své špičce a dosahoval téměř dvou set pracovníků (rok 2007). V následujících letech se na počtu pracovníků odrazila ekonomická krize, kdy v roce 2008 průměrný počet zaměstnanců nepatrně klesl o 6 osob, ale v roce 2009 následoval strmý pokles o 76 pracovníků.

Obrázek 13:Průměrný počet ZC v podniku v letech 2002-2015 Zdroj: Na základě materiálu poskytnutých Ing. Slavomilem Fibigrem

V roce 2008 vedení firmu bylo nuceno převést 70 pracovníků z outsourcingu ke svému zákaznickému a zároveň dodavatelskému partneru. V následujícím roce 2009, kdy se následky ekonomické krize odrazily na odvětví průmyslu a služeb vedení podniku ukončovalo pracovní poměry se zaměstnanci na dobu určitou, což je patrné z obrázku 13.

130

148 150 155

186 192 186

110

86 88 81

71 70 71 76

0 50 100 150 200 250

Průměrný počet ZC v podniku v letech 2002- 2016

Průměrný počet ZC

V témže roce vedení podniku bylo nuceno předat průmyslové myčky, které se používají na odmaštění automobilových součástek, svému zákazníku a zároveň dodavateli Continental. Společně s deseti myčkami podnik propustil deset zaměstnanců, které zajišťovaly chod průmyslových myček. (na základě interních materiálu podniku) I když počet zákazníku podniku se od roku 2014 stabilizoval a oproti roku 2013 vzrostl více jak o třetinu, objem zakázek již nebyl natolik vysoký, aby podnik byl nucen přijmout rapidně větší počet ZC (2014-2016 nárůst + 6 pracovníků)

5.3 Finanční analýza podniku

Finanční analýza poskytuje podklady pro finanční řízení a rozhodování v podniku. Cílem finanční analýzy je posouzení finančního stavu („finančního zdraví“) podniku. Výsledkem finanční analýzy jsou finanční ukazatele, které nesou informativní charakter pro majitele a vedení podniku, dodavatele, odběratele, banky, věřitele, konkurenci, finanční úřady a ostatní organizace. Bakalářská práce provádí finanční analýzu:

 stavových ukazatelů

 tokových ukazatelů – analýzu tržeb, nákladu a zisku

 poměrových ukazatelů – analýzu rentability, aktivity, likvidity a zadluženosti

5.3.1 Analýza trendu rozvahových položek

Analýza trendu rozvahových položek zkoumá změny, které jsou patrné z účetních položek.

Jak je vidět z následující tabulky 1, do roku 2008 suma celkových aktiv v podniku rostla.

V období, kdy podnik zasáhla ekonomická krize (rok 2009) hodnota celkových aktiv razantně klesla o 17,5 %, v dalších letech 2010-2013 byl pokles nižší. Klesání stavu aktiv způsobila nepříznivá ekonomická situace, která v odvětví průmyslu a služeb během krize nastala.

K podobné situaci došlo i u dlouhodobého majetku. V roce 2009 oproti roku 2008 celkový DM poklesl o 17,8 %. Pokles DM se v dalších letech nezastavil, naopak se zvětšoval a v roce 2013 DM v podniku zaznamenal své minimum, kdy klesl o 36,8 % (oproti roku 2008). Během roku 2009 oběžná aktiva v podniku taktéž klesla o 14,3%, vzápětí v následujících letech sledovaného období se celková oběžná aktiva stabilizovala a zaznamenala strmý růst. Největší změna u oběžných aktiv se odehrála díky poklesu krátkodobého finančního majetku, jelikož v roce 2009 oproti 2008 tento majetek klesl o 67,2 %.

Tabulka 1: Aktiva podniku v letech 2003-2013 v tisících Zdroj: Vlastní na základě finančních výkazu podniku

Suma celkových pasiv (viz tabulka 2) se pochopitelně vyvíjela stejně jako i suma celkových aktiv. Vlastní zdroje podniku zažily viditelný pokles mezi lety 2008-2009 (o 37 %), naopak cizí zdroje v těchto letech vzrostly až o 64,6 %. Takto vysoký skok cizích zdrojů byl zapříčiněn růstem krátkodobých závazků v podniku (+ 81,3 %). Z toho vyplývá, že se podnik během krizových let častěji zadlužoval, vůči svým obchodním partnerům, státu či zaměstnancům. V následujících letech 2010-2012 krátkodobé závazky nepatrně poklesly, ale v roce 2013 opět razantně vzrostly o 30 % ve srovnání s rokem předcházejícím.

Tabulka 2: Pasiva podniku v letech 2003-2013 v tisících Zdroj: Vlastní na základě finančních výkazu podniku

Z následující tabulky 3 výkazu zisku a ztrát, je patrné, že ekonomická krize se odrazila na zisku podnik již o rok dříve, než na ostatních ukazatelích z rozvahy.

Tabulka 3:Zjednodušený výkaz zisků a ztrát v letech 2003-2013 v tisících¹ Zdroj: Vlastní na základě finančních výkazu podniku

V letech 2007-2008 došlo k poklesu zisku o 39,4 %. O rok později zisk podniku zaznamenal růst o 28,5 % a v roce 210 se zisk podniku zvýšil o necelé 0,5 % ve srovnání s rokem předcházejícím. Výrazný růst výsledku hospodaření se odehrál v roce 2011, kdy se zisk podniku zvýšil více než o 50 % ve srovnání s rokem 2010. Po roce 2011 výsledek hospodaření začal klesat a v roce 2013 se ocitl na své minimální hranici. Tržby podniku zažily nepatrný propad v roce 2008 (o 4,7 %). V následujícím roce 2009 propad tržeb v podniku byl daleko hlubší než v roce předcházejícím (o 14,2 %).

1 Údaje z roku 2010 a 2011 nejsou k dispozici

V letech 2012-2013 se počet zákazníku podniku začal normalizovat, to se odrazilo i na tržbách, které zaznamenaly růst (2012 + o 24,4 %, rok 2013 o 11,4 % ve srovnání s rokem 2009).

5.3.2 Analýza tokových ukazatelů

Pro zhodnocení a analýzu finančního stavu podniku, bakalářská práce rozbírá analýzu tokových ukazatelů, konkrétně analýzu tržeb, nákladů a analýzu zisků.

Ukazatele rentability

Rentabilita ukazuje schopnost podniku dosahovat zisku na základě vloženého kapitálu.

Zjednodušeně rentabilita udává, kolika procenty se podílejí vložené prostředky na zisku.

(Gundová, Rybovicova, 2016)

rentabilita celkových aktiv (ROA – Return on Assets) = ^{𝑧𝑖𝑠𝑘}

𝑐𝑒𝑙𝑘𝑜𝑣á 𝑎𝑘𝑡𝑖𝑣𝑎

rentabilita vlastního kapitálu (ROE – Return on Equity) = ^{𝑧𝑖𝑠𝑘}

𝑣𝑙𝑎𝑠𝑡𝑛í 𝑧𝑑𝑟𝑜𝑗𝑒

rentabilita tržeb (ROS – Return on Sales) = ^{𝑧𝑖𝑠𝑘}

𝑡𝑟ž𝑏𝑦 (Gundová, Rybovicova, 2016)

Následující obrázek 14 znázorňuje vývoj zmíněných ukazatelů ROA, ROE, ROS v podniku během období 2003 až 2013. Jak je patrné z obrázku 14, vývoj trendu ukazatelů rentability v letech 2007 až 2008 zaznamenával pokles. Největší propad v tomto období, vykazovala rentabilita vlastního kapitálu (ROE). V roce 2007 z každé koruny vložného kapitálu podnik dosáhl 0,29,- Kč zisku, v dalším roce 2008 zisk poklesl na 0,15,- Kč zisku.

Pokles zisku z jedné koruny vloženého kapitálu v daných letech činil 0,14,- Kč. Vzápětí v roce 2009 a 2011 ROE vykazoval mírné oživení, v dalších letech ukazatel strmě klesal.

2

Obrázek 14: Vývoj ukazatelů ROA, ROE, ROS v letech 2003-2013 Zdroj: Vlastní na základě finančních výkazu podniku

Ukazatel ROA klesl v roce 2008 o 7,3 procentního bodů na hodnotu 12 %. Hned další rok se ROA zvýšil téměř opět na svou původní hodnotu, do roku 2011 stále rostl a zastavil se na 25 %. Během let 2012-2013 ROA strmě klesal na svou minimální hodnotu 0,6 %.

Nízká míra ROA pro podnik znamená problém, jelikož vyjadřuje, jaká část zisku byla vytvořená z celkových aktiv (investovaného kapitálu). (Gundová, Rybovicova, 2016)

Rentabilita tržeb (ROS) v podniku ve sledovaném období nevykazovala velké výkyvy.

Podnik i v období ekonomické krize měl poměrně stabilní tržby a dosahoval kladného zisku. V roce 2008 se sice ROS snížil o 0,3, vzápětí, jak je patrné z obrázku 14, ROS opět rostl. To znamená, že v roce 2008 každá koruna tržeb podniku dosahovala 0,5,- Kč zisku, tj. o 0,3,- Kč méně v porovnání s rokem předcházejícím. Jako i ostatní ukazatele rentability i ROS během posledních let sledovaného období spíše nesl klesající charakter a dosáhl své minimální hodnoty 0,2 % (rok 2013).

2 Údaje z roku 2010 a 2011 nejsou k dispozici

2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 ROA 0,1226 0,1764 0,1254 0,1567 0,1933 0,1205 0,1877 0,171 0,2505 0,164 0,0617 ROE 0,37 0,58 0,31 0,33 0,29 0,15 0,31 0,23 0,39 0,25 0,11 ROS 0,06 0,08 0,06 0,08 0,08 0,05 0,08 0,06 0,03

0 0,1 0,2 0,3 0,4 0,5 0,6 0,7

Vývoj ukazatelů ROA, ROE, ROS v letech 2003-2013

ROA ROE ROS

Ukazatele aktivity

Ukazatele aktivity zhodnocují efektivitu práce podniku se svými aktivy. Pomocí ukazatelů aktivity podnik zjistí, jestli nevlastní přebytečně moc a nebo příliš málo majetku.

(Gundová, Rybovicova, 2016)

 obrat celkových aktiv (TAT – Total Assers Turnover) = ^{𝑡𝑟ž𝑏𝑦}

𝑐𝑒𝑙𝑘𝑜𝑣á 𝑎𝑘𝑡𝑖𝑣𝑎

 obrat stálých aktiv (FAT – Fixed Assets Turnover) = ^{𝑡𝑟ž𝑏𝑦}

𝑠𝑡á𝑙𝑎 𝑎𝑘𝑡𝑖𝑣𝑎

 obrat oběžných aktiv (CAT – Current Assets Turnover) = ^{𝑡𝑟ž𝑏𝑦}

𝑜𝑏ěž𝑛á 𝑎𝑘𝑡𝑖𝑣𝑎, (Gundová, Rybovicova, 2016)

Následný obrázek 15 znázorňuje vývoj ukazatelů aktivity TAT, FAT, CAT v podniku během let 2003 až 2013. Obrat celkových aktiv (TAT) během let 2007 až 2009 nezaznamenal výrazné změny. Celková aktiva v podniku v tržbách během roku 2007 se obrátily 2,28 krát, v roce 2008 2,23 krát a během roku počet obrátek nepatrně vzrostl na 2,32 krát. Během posledních let sledovaného období se TAT mírně zvýšil, ve srovnání s obdobím ekonomické krize. Podnik by se měl snažit maximalizovat počet obrátek celkových aktiv za rok.

3

Obrázek 15: Vývoj ukazatelů aktivity TAT, FAT, CAT v letech 2003-2013 Zdroj: Vlastní na základě finančních výkazu podniku

Na rozdíl od TAT, ukazatel obratu stálých aktiv zaznamenal v roce 2008 silný propad.

Z hodnoty 5,44 krát v roce 2007, FAT klesl v následujícím roce na hodnotu 4,61 krát.

Pro podnik tento propad znamenal snížení efektivnosti využití svých stálých aktiv, jako například budov, zařízení a strojů. Během posledních dvou let sledovaného období podnik silně zvýšil obrat stálých aktiv

Na ukazateli oběžných aktiv (CAT) se krize neodrazila. TAT během krizových let 2008 až 2009 naopak vzrostl na hodnotu 4,59. Zvýšení ukazatele TAT pro podnik znamenalo, že zásoby vázly v podniku přibližně 78 a půl dne⁴, než se dostaly opět do spotřeby.

Ke konci sledovaného období podnik nedokázal udržet ukazatel CAT na míře tak příznivých hodnot

3 Údaje z roku 2010 a 2011 nejsou k dispozici

4 Výpočet: 365/4,59 = 74,43 dne

2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 TAT 2,146 2,205 2,161 2,061 2,283 2,237 2,326 2,574 2,352 FAT 4,447 4,576 4,031 4,468 5,447 4,612 4,811 7,047 6,978 CAT 4,233 4,382 4,789 3,988 4,138 4,593 4,596 4,158 3,638

0 1 2 3 4 5 6 7 8

Název osy

Vývoj ukazatelů aktivity TAT, FAT, CAT v letech 2003-2013

TAT FAT CAT

Ukazatele likvidity

Ukazatele likvidity informují vedení podniku o schopnosti firmy uhradit své krátkodobé závazky. Likvidita vyjadřuje podnikovou finanční rovnováhu, pokud je podnik dlouhodobě nelikvidní, často se označuje za insolvenční. (Strouhal, Židlická, Cardová, 2014)

 běžná likvidita (CR – Current Ratio) = 𝑜𝑏ěž𝑛á 𝑎𝑘𝑡𝑖𝑣𝑎 𝑘𝑟á𝑡𝑜𝑘𝑜𝑑𝑜𝑏é 𝑧á𝑣𝑎𝑧𝑘𝑦

 pohotová likvidita (QAR – Quick Assets Ratio) = 𝑜𝑏ěž𝑛á 𝑎𝑘𝑡𝑖𝑣𝑎−𝑧á𝑠𝑜𝑏𝑦 𝑘𝑟á𝑡𝑘𝑜𝑑𝑜𝑏é 𝑧á𝑣𝑎𝑧𝑘𝑦

 okamžitá likvidita (CPR – Cash Position Ratio) = 𝑝𝑒𝑛ěž𝑛í 𝑝𝑟𝑜𝑠𝑡ř𝑒𝑑𝑘𝑦

𝑘𝑟á𝑡𝑘𝑜𝑑𝑜𝑏é 𝑧á𝑣𝑎𝑧𝑘𝑦 (Strouhal, Židlická, Cardová, 2014)

Následující obrázek 16 znázorňuje vývoj zmíněných ukazatelů likvidity v podniku během let 2003 až 2013. Ukazatel běžné likvidity CR udává, kolikrát jsou závazky podniku kryté oběžnými aktivy. Doporučovaná hodnota ukazatele CR je více než 150 procent. Pokles ukazatele CR pod 100 procent je pro vedení podniku rizikový stav. Jak je vidět z následujícího obrázku 16, CR klesl pod hodnotu 100 % v roce 2003 a v roce 2004 se pohyboval těsně nad rizikovou hranici. V dalších letech ukazatel CR rostl, což pro podnik znamenalo stoupaní jistotu platby svých závazku. V roce 2009 se na běžné likviditě podniku odrazila ekonomická krize a ukazatel CR klesl pod žádaných 150 procent.

V letech 2010 až 2013 křivka ukazatele CR měla klesající charakter. (Strouhal, Židlická, Cardová, 2014)

Obrázek 16: Vývoj ukazatelů CR, QAR, CPR v letech 2003-2013 Zdroj: Vlastní na základě finančních výkazu podniku

Ve srovnání s běžnou likviditou, pohotová likvidita QAR do výpočtu nezahrnuje zásoby.

Pokud je hodnota ukazatele běžné likvidity nižší, než likvidity běžné, to znamená, že podnik skladuje přebytečné zásoby, ve kterých váznou finance. Na obrázku 16 je jasně vidět, že ukazatel QAR měl téměř totožný průběh jako i ukazatel CR. Doporučované hodnoty ukazatele pohotové likvidity jsou totožné s běžnou likviditou.

V letech 2003 a 2004 se podnik vyrovnával s rizikovou situací, jelikož QAR spadl pod svou optimální hranici 100 procent. Pokles ukazatele QAR pod rizikovou hranici pro podnik znamenalo, že udržoval přebytečné množství krátkodobých pohledávek, zároveň měl málo likvidních prostředků na uhrazení těchto pohledávek, bez možnosti prodeje zásob. Silný propad ukazatel QAR zaznamenal obdobně jako i ukazatel CR, v roce 2009, kdy jeho hodnota spadla téměř dvojnásobně v porovnání s rokem předcházejícím. V následujících letech 2010 až 2013 vývoj trendu ukazatele měl oscilující charakter. (Strouhal, Židlická, Cardová, 2014)

Optimální hodnoty ukazatele okamžité likvidity se pohybují v rozmezí intervalu 0,2 až 0,5.

Na obrázku 16 je vidět, že se ukazatel CPR pohyboval na rizikové hranici v roce 2004, činil pouhých 18 %. Po roce 2004 měl ukazatel CPR rostoucí charakter až do roku 2009, kdy okamžitá likvidita podniku v následku krize klesla na 12 %. Rapidní pokles okamžité

2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 CR 0,842 1,047 1,216 1,532 2,373 3,095 1,464 2,517 1,941 2,08 1,639 QAR 0,832 1,009 1,203 1,523 2,353 3,024 1,406 2,413 1,836 1,983 1,568 CPR 0,242 0,184 0,421 0,339 0,586 0,665 0,12 0,636 0,34 0,679 0,527 0,00%

50,00%

100,00%

150,00%

200,00%

250,00%

300,00%

350,00%

Vývoj ukazatelů likvidity CR, QAR, CPR v letech 2003-2013

CR QAR CPR