Anotace
Bakalářská práce Využití specifických forem cestovního ruchu v Libereckém kraji je zaměřena především na analýzu dané oblasti turismu. V první kapitole je uvedeno, v čem specifické formy v cestovním ruchu spočívají. Druhá kapitola je zaměřena na marketing destinací, a jakým způsobem zde funguje marketing, tedy především v českých horách.
Třetí kapitola je zaměřena na Krkonoše jako mikroprostředí a v něm nacházející se obec Benecko, která je popsána z hlediska lyžařské oblasti. Pro analýzu obce je uvedena SWOT analýza, kde byly zjištěny hrozby pro areál z analýzy PEST. Čtvrtá kapitola se zabývá komparativní analýzou Skiregonu Klínovec a Herlíkovice. Poslední kapitola se věnuje projektu Propojení Skiareálu Benecko s Herlíkovicemi. Kapitola je obohacena o vlastní studii, finanční analýzu obce Benecko i celkové modernizace.
Klíčová slova
PEST analýza, modernizace, Skiareál Benecko, Skiareál Herlíkovice, Skiregion Klínovec, SWOT analýza.
Title of the Thesis in English
Annotation
The bachelor thesis The Use of Specific Forms of Tourism in the Liberec Region is focused mainly on the analysis of the given area of tourism. In the first chapter it is stated what the specific forms of tourism are. The second chapter is focused on the marketing of destinations, and how marketing works, especially in the Czech mountains. The third chapter is focused on the Giant Mountains as a microenvironment and the village Benecko, which is described in terms of the ski area. A SWOT analysis is presented for the analysis of the village, where threats for the PEST area were identified. The fourth chapter deals with the comparative analysis of Skiregon Klínovec and Herlíkovice. The last chapter is devoted to the project Connecting the Ski Resort Benecko with Herlíkovice. The chapter is enriched with its own study, financial analysis of Benecko and the overall modernization.
Key Words
PEST analysis, modernization, Ski resort Benecko, Ski resort Herlikovice, Skiregion Klinovec, SWOT analysis.
Obsah
Seznam zkratek ... 9
Seznam tabulek ... 10
Seznam obrázků ... 11
Úvod ... 12
1. Specifické formy v cestovním ruchu ... 14
1.1 Chataření a chalupaření ... 14
1.2 Kulturní (kulturně-poznávací) cestovní ruch ... 15
1.3 Společensky orientovaná cestovní ruch ... 15
1.4 Ekonomicky orientovaný cestovní ruch ... 16
1.5 Specificky orientovaný cestovní ruch ... 16
1.6 Sportovně orientovaný cestovní ruch ... 16
2. Marketing destinací ... 17
2.1 Přehled návštěvnosti českých středisek ... 17
2.2 Investice a vybavení horských středisek ... 19
2.3 Propagace českých hor ... 19
2.4 Český systém kvality služeb ... 23
3. Představení podniku ... 24
3.1 Krkonoše ... 24
3.1.1 Analýza segmentu lyžařského mikroprostředí pro Krkonoše ... 24
3.2 Lyžařský areál Benecko ... 26
Vleky a sjezdovky ... 26
Jiné zimní aktivity ... 27
Parkování ... 28
Karta hosta ... 28
3.3 SWOT analýza ... 29
3.4 PEST analýza ... 30
3.5 Silné a slabé stránky skiareálu Benecko... 31
3.6 Analýza PEST pro skiareál Benecko... 33
3.6.1 Politické faktory ... 33
3.6.2 Ekonomické faktory ... 33
4. Komparativní analýza ... 36
4.1 Lyžařský areál Herlíkovice ... 36
Vleky a sjezdovky ... 37
Jiné zimní aktivity ... 37
Parkování ... 38
Karta hosta ... 38
4.1.1 Klady a zápory areálu Herlíkovice ... 38
4.2 Krušné hory ... 39
4.3 Lyžařský areál Klínovec ... 39
4.4 Lyžařský areál Neklid – Boží Dar ... 40
4.5 Propojení lyžařských areálů Klínovec – Boží dar – Neklid ... 41
4.5.1 Klady a zápory Skiregionu Klínovec ... 42
5. Projekt Propojení skiareálu Benecko se skiareálem Herlíkovice ... 43
5.1 Vlastní studie ... 43
5.2 Finanční zatížení obce Benecko ... 44
5.2.1 Výpočet návratnosti investice ... 47
Závěr ... 48
Seznam použité literatury ... 50
Seznam zkratek
AHS Asociace horských středisek ČR CR Cestovní ruch
ČR Česká republika
KRNAP Krkonošský národní park TUL Technická univerzita v Liberci
Seznam tabulek
Tabulka 1: Ceník CzechSkipass 2018/19 ... 21
Tabulka 2: Silné a slabé stránky skiareálu Benecko ... 31
Tabulka 3: Příležitosti a hrozby skiareálu Benecko ... 35
Tabulka 4: Klady a zápory areálu Herlíkovice ... 38
Tabulka 5:Klady a zápory Skiregionu Klínovec ... 42
Tabulka 6: Tabulka finančních nákladů modernizace ... 45
Seznam obrázků
Obrázek 1: Přehled českých hor ... 17
Obrázek 2: Graf návštěvnosti tuzemských středisek ... 18
Obrázek 3: Mapa areálu Benecko ... 26
Obrázek 4: Mapa skiareálu Herlíkovice ... 36
Obrázek 5: Skiregion Klínovec ... 41
Obrázek 6: Závěrečný účet obce Benecko pro rok 2017 ... 46
Úvod
V první kapitole se práce zabývá specifickými formami v cestovním ruchu, tedy především těmi, které lze nalézt v České republice. Nejvíce je kladen důraz na sportovně orientovaný cestovní ruch, jelikož se celá práce nachází v tomto segmentu. Druhá kapitola nese název Marketing destinací, kde je nastíněna problematika „overturismu“, který se v posledních letech stává čím dál více aktuálním termínem. Pro další činnost především v praktické části práce je nutno zmínit situační analýzu, v čem spočívá a co všechno může ovlivnit. Nelze zapomenout nastínit funkce SWOT a PEST analýzy, které se v práci dále objevují.
Nadcházejícím bodem druhé kapitoly je představení českých hor, ve kterých se resorty nachází, k čemuž slouží přehledná mapa. Aby čtenář věděl, jak si vlastně česká střediska vedou, je v práci zakomponován graf návštěvnosti českých středisek s podrobným komentářem ohledně předešlé zimní sezony. Díky příznivým číslům návštěvnosti se čtenář dozví o úspěšných investicích, které se většině provozovatelů areálů velmi vyplatily.
Důležitou částí v této kapitole jsou projekty, se kterými Česká republika přišla nebo se na nich podílí. Jedná se především o projekt pod záštitou agentury CzechTourism s názvem Česko – naše destinace, zajímavým projektem je i sáňkařská dráha Snow & Fun, zapojení do projektu Czech Skipass nebo zapojení do nově vzniklého projektu Český systém kvality služeb.
Třetí kapitola se již věnuje práci z praktického hlediska. Jsou zde popsány krátce Krkonoše jako mikroprostředí, ve kterých nalézáme i představovaný podnik v podobě obce Benecko, která funguje v zimních dnech jako skiareál. Čtenář se zde dozvídá základní informace o středisku, které jsou více rozepsány v dalších kapitolách. V této kapitole se objevují hlavní analýzy, tedy analýza PEST, díky které jsou zjištěny příležitosti a hrozby pro Skiareál Benecko a dochází tak k doplnění celé SWOT analýzy. Jednou z hrozeb je silná konkurence v podobě skiareálu Herlíkovice, kterou lze řešit novou příležitostí, kterou je právě propojení areálů.
Čtvrtá kapitola se zaměřuje na představení ostatních zmíněných podniků, jako jsou Herlíkovice, které jsou pro práci klíčové a Skiregion Klínovec, který vznikl roku 2019 ze skiareálů Boží Dar, Klínovec, Neklid a pyšní se spokojeností zákazníků. Komparativní
analýzou jsou zjištěny klady a zápory obou areálů a především spokojenost zákazníků se změnou, kde Skiareál dostal čtyři z možných pěti hvězd.
Cílem práce je posoudit všechny aspekty proveditelnosti projektu a dojít k závěru, je-li projekt reálný. K tomu zjištění napomáhá poslední, tedy pátá kapitola pojednávající o samotné případové studii s pracovním názvem „Projekt propojení skiareálu Benecko se skiareálem Herlíkovice“. Jestli je to možné, bylo zjišťováno pomocí finanční analýzy, která se zaměřovala čistě na stranu skiareálu Benecko, jelikož to by muselo vystavět zcela novou lanovku na vrchol Žalý, která by znamenala obrovské finanční zatížení pro obec.
K analyzování je použita metoda výpočtu návratnosti investice s diskontováním. Vše je samozřejmě zanalyzováno i z pohledu autora v samotném závěru práce.
1. Specifické formy v cestovním ruchu
Existují různé formy cestovního ruchu, pro jejich zařazení jsou klíčovým faktorem potřeby účastníků v cestovním ruchu. Tedy účel, kvůli kterému lidé cestují a na určitý čas pobývají na jednom místě. Formy cestovního ruchu jsou definovány především z pohledu cestovatele. Základní motivy pro cestovní ruch jsou rekreační CR, kulturní (kulturně- poznávací), společenský, sportovní, ekonomicky orientovaný a specificky orientovaný CR (Syrovátková, 2013, s. 16-19).
Práce se specializuje pouze na ruch rekreační, který je dále rozebrán. Rekreant jako termín objevující se v definici v turismu, je hlavním účastníkem cestovního ruchu. Definujeme pojem turista ve smyslu širším a užším v závislosti na kontextu, ve kterém se používá.
Proto v nejširším smyslu je turista každá osoba, která navštěvuje místa a utrácí určité množství peněz, bez ohledu na účel jeho návštěvy, zatímco v úzkém slova smyslu je za turistu považována osoba, která navštíví místo a utratí určitou částku peněz, ale úzce souvisí s uspokojováním rekreačních a kulturních potřeb. V závislosti na typu turistů může být rekreace primární nebo sekundární činností, během jejich cestování a prostojů. Podle Charlese R.Goeldnera a J. R. Brenta Richieho za primární účel cesty můžeme považovat:
podnikání, návštěvu příbuzných a přátel a dalších soukromých cest, potěšení, zábavu a rekreaci. Podle této definice jsou tedy primární cestující ti, kteří cestují pro radost, a cestující za obchodem se pak stávají druhotnou turistickou aktivitou (Syrovátková, 2013, s.
16-19).
1.1 Chataření a chalupaření
Chataření a chalupaření se sice mezi rekreační cestovní ruch řadí, ale kvůli jeho odlišnosti ho sem většina občanů nepovažuje. Jedná se o jednu z nejrozšířenějších forem venkovské turistiky, která se stala trendem již před mnoha desítkami let. Označuje se především za vícedenní pobyt ve venkovském prostředí, který se situuje do vlastního venkovského obydlí. V České republice má chataření a chalupaření dlouholetou tradici a pro většinu zahraničních zemí je prakticky neznámým úkazem. Primárně byla chalupa postavena pro běžné bydlení, postupně však chalupy začali skupovat lidé pro volnočasové využití a rekreaci. V 90. letech se Česká republika stala velice atraktivní pro holandské turisty, proto
došlo k výstavbě tzv. Holandských vesniček, které byly pro holandské příslušníky finančně velmi dobře dostupné, což v posledních letech již neplatí, proto dochází k výstavbě celých areálů. Nejslavnější areál nalezneme na Lipně, ale řada z nich se nachází i v Podkrkonoší.
Nejedná se však již o trend vyloženě nizozemský, ale chalupy si pronajímají jak němečtí turisté, tak čeští. V posledních letech se chalupaření začíná stávat po lehčí stagnaci opět zajímavým způsobem odpočinku pro mladé rodiny s dětmi, které se snaží navracet k přírodě (Syrovátková, 2013, s. 16-19).
1.2 Kulturní (kulturně-poznávací) cestovní ruch
Tato forma cestovního ruchu je spojena především s poznáváním, ať už nových kultur, zvyků, tradic, způsobu života či náboženství. Smyslem je seznámení se s hmotnými a nehmotnými specifiky CR. Nejčastěji navštěvovány jsou pak:
Architektonické památky – historické stavby (církevní, hrady, zámky, skanzeny), technické stavby (mlýny, doly, mosty, pohraniční opevnění), naleziště vykopávek,
Kulturní krajina – parky, zahrady, vodní kanály apod.,
Kulturní zařízení – muzea, galerie, knihovny, archivy, hvězdárny, apod.
Podle agentury CzechTourism je top 5 nejnavštěvovanějších památek stejných jako loni:
Pražský hrad, lanová dráha na Petřín, zoologická zahrada Praha a také dva aquaparky - pražský AquaPalace a moravský Aqualand Moravia v Pasohlávkách. Dále pak třeba:
Petřínská rozhledna, Starý hřbitov (Pinkasova synagoga), Zoologická zahrada Zlín – Lešná, Zoologická zahrada Dvůr Králové a Zoologická zahrada Ostrava (Syrovátková, 2013, s. 16-19).
1.3 Společensky orientovaná cestovní ruch
Motivujícím aspektem pro společenský cestovní ruch je setkávání. Nejrozšířenější podobou je návštěva známých a rodiny, ale řadí se sem i klubový CR a cestování za různými hudebními festivaly (Syrovátková, 2013, s. 16-19).
1.4 Ekonomicky orientovaný cestovní ruch
Jedná se o formu cestovního ruchu, která je vymezena v pracovní době jedince. Jedná se například o obchodní cesty, školení, kongresový CR, vědecký CR, veletržní a výtavní CR a v neposlední řadě i incentivní CR, který je využíván především zaměstnavatelem k stimulaci zaměstnanců v podobě firemního pobytu či jako odměna za dobře odvedenou práci (Syrovátková, 2013, s. 16-19).
1.5 Specificky orientovaný cestovní ruch
Sem bychom zařadili například nákupní cestovní ruch, který je realizován za účelem pořízení si nějaké věci a cíleného prožitku z něj (např. vánoční nákupy ve Vídni nebo honba za módními výstřelky v Miláně). Dalším motivem je pak politický záměr, či vojenský. V některých literaturách najdeme jako další specifickou formu lázeňsko-léčebný CR, jinde jako formu reakreačního CR, proto bych ho nyní nespecifikovala (Syrovátková, 2013, s. 16-19).
1.6 Sportovně orientovaný cestovní ruch
Nejprve je třeba tuto formu cestovního ruchu rozdělit na aktivní a pasivní sportovní cestovní ruch. Jako aktivní CR specifikujeme především jako cílenou cestu za pohybem a prohlubováním zdraví, klasickým příkladem je horská turistika a jako pasivní CR lze chápat pouze účast na různých sportovních akcích jako např. Mistrovství ČR apod. Jako sportovního turistu je považována osoba nejen jako profesionálního sportovce, ale také jako nadšence ke sportu, který je ochotný na dlouhé cestě utratit nějaký obnos peněž.
Nejobecnější statistiky jsou, že většina sportovních turistů jsou muži ve věku od 18 do 34 let a jsou ve středních třídách ekonomických skupin. Pokud bychom se ponořili hlouběji do studie, můžeme získat přesnější statistické údaje o třídě, stavu a věku. Například, fanoušci kriketu a ragby jsou obecně starší a mají více disponibilního příjmu než základní fotbaloví a basketbaloví fanoušci. Zatímco různé sporty mají různé sportovní turisty, všechny sporty se staly populárnějšími v posledních letech (Syrovátková, 2013, s. 16-19).
2. Marketing destinací
Destinační marketing získal značnou pozornost v posledních několika letech a s ním přišel i pojem „overtourism“. Stručně řečeno, k overtourismu dochází, když příliš mnoho návštěvníků cílí na jednu destinační oblast. Příliš mnoho je samozřejmě subjektivní termín, ale v každé destinaci je definují místní obyvatelé, hostitelé, majitelé podniků a turisté.
Častým úkazem pro české hory je fakt, že místní infrastruktura naprosto kolabuje pokaždé, když návštěvníci najíždí a odjíždí. Další pro všechny známá situace je, když se na Staroměstském náměstí rozsvěcí vánoční strom a ulice jsou ucpané turisty až k Hlavnímu nádraží. Nyní se ale vraťme k samotnému slovu destinace a jeho významu. Destinaci chápeme jako svazkem různých služeb koncentrovaných v určitém místě nebo oblasti, které jsou poskytovány v návaznosti na potenciál cestovního ruchu (atraktivity) místa nebo oblasti. Atraktivity destinace tak představují podstatu destinace a hlavní motivační stimul návštěvnosti destinace (Palatková, 2006, s. 16).
2.1 Přehled návštěvnosti českých středisek
Pro představu se v České Republice nachází celkem 289 lyžařských středisek, podrobné informace lze najít na stránce www.ceske-sjezdovky.cz, kde každý může získat přehled o dané oblasti. Na obrázku níže je uveden obrázek pro upřesnění rozvrstvení českých hor.
Tam si uživatel vybere danou oblast například Krkonoše, dále se na stránce nachází přehled středisek, které se v oblasti nachází, základní a důležité informace o nich (teplota, sníh, otevírací doba, počet vleků v provozu a pro ujištění datum aktualizace). Po rozkliknutí uživatel nalezne interaktivní mapu areálu, přesné informace o počasí v areálu, přehled sjezdovek i s obtížností, délkou a převýšením, komentáře návštěvníků, popis areálu a fotografie, vybavení areálu a jeho přehled novinek, pár návrhů na ubytování a samozřejmostí je odkaz na oficiální internetové stránky a reálu.
Asociace horských středisek ČR uvedla v tiskové zprávě z 10. 04. 2018, že česká střediska zažili tu nejlepší sezonu. Přestože počasí bylo velmi nestálé a docházelo ke stálým výkyvům, tak zimní střediska zaznamenala pozitivní nárůst turistů. Přibývající návštěvnost turistických středisek si lze prohlédnout na grafu návštěvnosti z let 2012-2018 (AHS, 2019).
Obrázek 2: Graf návštěvnosti tuzemských středisek Zdroj: (Ahscr.cz, 2019)
Tato zpáva potěšila především ty, kteří investovali nějaký finanční obnos do zasněžovacích zařízení, jelikož jejich investice se vydařili. Fakt, že česká ekonomika je na vzestupu je i dobrým hnacím faktorem pro provozvatele resortů, kteří zaznamenávají stále přibývající poptávku po českých horách a to jak od zahraničních, tak tuzemských návštěvníků.
Samozřejmé je, že se české hory jen tak nevyrovnají například Alpám, které nabízí naleko větší hory s někdy až nadstandartními službami, přesto jsou prognózy velice příznivé a české hory se jim vyrovnávají. České hory dokáží své zákazníky uspokojovat a velký podíl na tom mají i doprovodné služby areálů. Jak je patrné z grafu celková návštěvnost vzrostla o pouhá 2%, podle výzkumů se však celková úrověň zvětšila o 10%, od dlouhodobého
průměru. To samé platí i u tržeb, které zaznamenaly 5% nárůst. Čísla představují odhad ze všch tuzemských středisek, proto je nutno je brát s menší rezervou. Velká střediska se pohybovala na průměru 8%, malá okolo 3%, což je i tak obrovský úspěch. Zprávu o celkovém zvýšení poptávky po českých horách zaznemanala i webová stránka holiday.info.cz z 27,7 milionů návštěv a 27,7 milionů zobrazení stránek. Čísla se však od minulého roku neliší nijak markantně (AHS, 2019).
2.2 Investice a vybavení horských středisek
Podle předešlých informací v práci jsme se dozvěděli o vydařených investicích do zasněžovacích technologií. Celkově v sezoně 2017/18 provozovatelé areálů investovali 700 milionů Kč. Investice zahrnují především modernizace a výstavby vleků, lanovek a sjezdovek. Velkou investiční položkou byly i doprovodné služby, které u návštěvníků zvedají celkový dojem areálu, jsou ochotni utratit vyšší obnos a akceptují pak i zvýšení cen. Jak uvádí AHS, tak pro nadcházející sezonu 2018/19 jsou předběžně naplánované investice v celkové hodnotě 600-700 milonů Kč. Opět se jedná o modernizace areálů a výstavbu dalších sjezdovek a vleků. Můžeme tedy předpokládat další zvyšování návštěvnosti a spokojenosti služeb, které areály nabízí. Nová lanovka má vzniknout například na Tanvaldském Špičáku, jejiž výstaba byla již započata. Jako trend jsou dnes považovány i dlouhodobější projekty a vynaložené investice v podobě propojování areálů a vzniku nových tzv. skiregionů. Jako příklad lze uvést Špindlerův Mlýn, Klínovec a Horní Malou Úpu. Pro usnadnění a urychlení rozvoje těchto skiregionů by bylo dobré si vzít příklad ze zahraničních zemí, kde vznikl soubor pravidel, podle kterých se postupuje u propojování areálů, aby nenastaly větší komplikace. Pro zahraniční střediska je to praktivky samozřejmostí a pro nás je to obrovská konkurenční nevýhoda (AHS, 2019).
2.3 Propagace českých hor
Partnerem pro propagaci tuzemského cestovního ruchu a zvyšování počtu turistů v něm je bezpochyby státní příspěvková organizace (pod záštitou Ministerstva pro místní rozvoj)
Česko – naše destinace:
Organizace CzechTourism přišla s novou kampaní Česko – naše destinace, která navazuje na již proběhlou kampaň Česko – země příběhů. Komunikační kampaň, která dala vzniknout tomuto projektu, byla uskutečněna koncem roku 2015 a byla do ní zapojena prakticky celá Česká republika. Kampaň se zaměřila na vnímání českých hor a podkrkonoší, kde se její propagátoři snažili zaujmout lidi krásou České země a českých destinací, které jsou často utlačovány do pozadí těch zahraničních. Kampaň proběhla dvoufázově po půl roce, v první polovině se zaměřovala na české destinace v létě a v druhé polovině na české destinace v zimních dnech. Jednalo se o zimní krásy, volnočasové aktivity a vyžití, které české střediska mohou nabízet (CzechTourism, 2018).
Komikace probíhala skrze média v podobě televize, tisku, venkovních transparentů a letáků a především na internetu. Výborný krok, který propagátoři uskutečnili, bylo posunutí kampaně na sociální sítě, kde se rozšířila především mezi mladší populaci obyvatel a zapojena byla tedy celá ČR. Jednalo se o fotografickou soutěž „Milujeme české hory“, kdy nadšení fotografové přidávali své nejpovedenější fotky a na konci byly vybrány ty nejpovedenější z nich a použity do kampaně. Díky monitoringu efektivity, který zprostředkovala společnost Median, jsme se dozvěděli, že se jednalo o velmi povedenou masivní kampaň se zastoupením všech věkových skupin od 8 do 79 let. Celkově průzkum Českou republiku ohodnotil jako velmi zajímavou destinaci pro trávení volného času, která je srovnatelná s Itálií a Rakouskem (CzechTourism, 2018).
Dalším bodem kampaně byla publikace méně známých destinací, která zaznamenala u návštěvníků chuť navštívit pro ně unikátní místa ČR. Cílová skupina pro tento bod kampaně byla 25-54 let. Z celkového průzkumu kampaně se ukázalo, že tyto věkové skupiny utrácí na českých horách nejvíce peněz a předběžný odhad zvýšení utrácených peněz pro další rok je až 1,3 miliard Kč. Zajímalou informací byl fakt, že lidé kteří jsou na horách po kratší dobu (například 3-4 dny, tedy prodloužený víkend) jsou ochotni utratit daleko více peněz než dlouhodobější návštěvníci. Obě strany, jak agentura CzechTourism, tak Asociace horských středisek ČR, kteří s celou akcí pomáhali, hodnotí kampaň nadmíru pozitivně (CzechTourism, 2018).
Projekt Czech Skipass:
Asociace horských středisek ČR (AHS) zveřejnila v roce 2014 návrh kompaktního skipasu, který lze využít v řadě vybraných středisek. Spolupráce se měla prvoplánově nabízet pouze 14 členským lyžařským destinacím. Postupně se rozšířila mezi dalších 5 středisek a nyní se do projektu CzechSkipass zapojilo již 23 horských destinací, které celkově nabízí 175 lanovek a vleků a 215 km sjezdovek bez jakého koli dalšího omezení.
Bohužel však některá střediska, která jsou členy AHS, nejeví o projekt zájem, musí si areály, které nejsou na dostatečné technické úrovni, výdaje na pořízení platit samy. Díky zvýšenému zájmu se však uvažuje o finanční zapojení AHS (AHS ČR, 2019).
Jedná se tedy o jeden celosezóní skipass, který si návštěvník zakoupí a může tak využívat volný vstup do všech 23 horských středisek bez jakéhokoli omezení. Skipass platí po celou zimu mimo Špindlerův Mlýn, který však na skipass neumožňuje noční lyžování. Celý projekt vznikl jako snaha vyrovnat se zahraničním střediskům, které tyto akce nabízí již řadu let a jsou pro zahraniční turisty prakticky standartem. Projekt tak vypomáhá i těm více vytíženým střediskům, která se začínala přelidňovat, a lyžování pak ztrácelo pro návštěvníky jisté kvality. Pro vstup do projektu je nutné splnit i technické podmínky, proto se klienti nemusí obávat žádných problémů s tím spojenými (AHS ČR, 2019).
Tabulka níže znázorňuje ceny CzechSkipassů v sezóně 2018/19. Pro děti od 0 do 5,99 skipas není přístupný, musí se tedy návštěvníci řídit tarifními podmínkami daného resortu.
Tabulka 1: Ceník CzechSkipass 2018/19 Sezónní
jízdenka
dospělý junior dítě senior
Věková kategorie (let)
18 - 62,99 12 - 17,99 6 - 11,99 nad 63
Ceny (Kč) 11 000,- 9 000,- 8 000,- 9 000,-
Snow & Fun:
Agentura CzechTourism přišla do Čech s další zimní kampaní s názvem Snow & Fun.
Díky které se snaží podporovat příjezdový cestovní ruch na českých horách. Kampaň probíhá především v zemích Beneluxu, Polsku a Německu. Cílem kampaně je přilákat a udržet si v českých resortech především rodiny s dětmi. Do kampaně se hned zapojili resorty jako Černá Hora/Pec, Špindlerův Mlýn, Klínovec, Kouty, Lipno, Tanvaldský Špičák, Buková Hora, Dolní Morava a Bílá v Beskydech. O PR projektu se stará agentura Median (Hory Krkonoše, 2019).
Ukázat si to můžeme na Areálu Špindlerův Mlýn, který díky této kampani nabízí jízdu na saních na osvětlené sáňkařské dráze. Sáňkařská dráha dosahuje délky 4 km, začíná na Špindlerově Boudě - Malý Šišák a končí na Dívčích Lávkách u Bílého Labe. Dráha je každý den upravována rolbami a je v provozu od 10:00 do 16:00, od úterý do soboty nabízí i noční sáňkování, které je možné od 18:00 do 20:00 s plným osvětlením. Na dráhu návštěvníky doveze autobus, který staví na náměstí ve Špindlerově Mlýně. Autobusy jsou opatřeny televizory, na kterých se při nástupu do autobusu promítá bezpečnostní instrukce a krátký film, kterým si zákazníci mohou krátit cestu, která trvá celých 20 minut.
K dispozici je 350 kusů saní, které obdrží klient na začátku dráhy. Celkově se akce propaguje svou kvalitou služeb a velkým důrazem na bezpečnost zúčastněných. Cena se pak pohybuje: základní jízdné: 270,- Kč, rodinné jízdné 890,- Kč (2 dospělé osoby a 2 děti se samostatnými saněmi), druhá jízda je za příplatek 150,- Kč, kterou lze zakoupit v cíli.
Všechny jízdenky v sobě zahrnují: vývoz autobusem na start, zapůjčení saní, jízdné na dráze a svoz zpět do centra. Děti do 7 let zdarma, nemají však nárok na vlastní saně. Všem návštěvníkům je doporučeno vhodné oblečení a jízda s helmou především pro děti (Hory Krkonoše, 2019).
2.4 Český systém kvality služeb
Jako další poutač pro budoucí návštěvníky může být vcelku nově vzniklé hodnocení od Českého systému kvality služeb, které může napomoci návštěvníkům v hledání kvalitních resortů dle jejich představ. Jedná se o hodnocení, které organizuje AHS ČR ve spolupráci Sitour Česká republika. V zimní sezoně 2017/18 dostalo certifikát 32 horských středisek, jejich průměrné hodnocení bylo 7,9 z možných 10. Z kategorie „velké střediska“ se zúčastnilo 100% resortů a z kategorie „středně malé“ se zúčastnilo 80% resortů, které jsou členy AHS. Každý v nich certifikát obdržel a splnil tak podmínky pro jeho udělení.
Hodnocení probíhalo přímo ve střediscích a na internetu, v průměru byl počet hodnocení na jedno středisko cca 350 respondentů, velká střediska však dosahovala až k tisíci hodnocení, minimum pro uznání výzkumu bylo 100 hodnocení od jednotlivých respondentů. Zasílání dotazníků probíhalo ve dvou polovinách, první po letní sezóně, druhá po zimní sezóně (Služby Q, 2019).
Jak bylo výše zmíňěno, kdo se zapojí do hodnocení, získá 100 ohlasů od respondentů a splňuje podmínky certifikace, dostane značku „Q“, což je hlavní poznávací znamení pro spotřebitele. Značka se v momentální době teprve dostává do podvědomí zákazníků, ale do budoucna se předpokládá zapojení všech středisek a utvoření tak komplexního hodnocení všech tuzemských středisek. Vlastníkem značky je Ministerstvo pro místní rozvoj ČR a jako realizátor celého projektu je uvedena agentura CzechTourism a další profesionální asociace. Provozovatelé, kteří o certifikát usilují, musí splnit technické podmínky, které jsou na ně kladeny, získat dostatečné množství vyplněných dotazníků a zvolit si zástupce pro Skiareál, který bude dále projednávat nadcházející kroky. Zástupce se musí zúčastnit dvoudenního školení, na kterém získá kvalifikaci „trenéra kvality“. Vedomosti, které nasbírá, pak v průběhu školení uplatní při zpracovávání požadovaných dokumentů, které jsou důležitou součástí udělení certifikátu. Dokumenty se zasílají na Hostitelské centrum, kde se dále rozhoduje o udělení certifikátu. Získáním certifikátu a označením znakem „Q“
3. Představení podniku
Tato kapitola je věnována představení lyžařského areálu Benecko, který se nachází v Krkonoších, o kterých je v kapitole také zmínka. Jelikož cílem práce by měl být návrh o propojení lyžařského střediska Benecko s lyžařským areálem Herlíkovice je ke kapitole připojena SWOT analýza areálu Benecko, která je rozdělena na analýzu vnitřního prostředí SW - aby byly zjištěny její silné a slabé stránky a v páté kapitole doplněna o analýzu vnějšího prostředí OT – pro zjištění příležitostí a hrozeb. Jejich možná eliminace bude zmíněna v poslední kapitole.
3.1 Krkonoše
Protože první dva zvolené areály jsou z pohoří Krkonoš, je nutné je představit. Nacházejí se na severovýchodě Čech podél státní hranice s Polskem. Hranice vede po hlavním hřebeni hor a tvoří tak přírodní hranici. Rozlohou se jedná poměrně o malé souvislé pásmo asi 40 km dlouhé a 20 km široké. Česká část Krkonoš zaujímá asi 2/3 celkové plochy pohoří. Na hřebenech se tyčí nejvyšší hora České republiky Sněžka se svými 1 602 metry.
Dalším významným bodem Krkonoš je pramen evropského veletoku Labe, který každý rok navštíví tisíce turistů. Významnou flórou hor jsou například Upská rašeliniště a faunou například jeden z nejvzácnějších českých opeřenců Tetřívek Obecný, který je momentálně ohrožený a kvůli jeho budování hnízd na hřebenech hor je přísný zákaz vstupu mimo vyznačené cesty, což vadí skialpinistům, kteří do hor dojíždí výhradně kvůli tomuto koníčku (České hory, 2019).
3.1.1 Analýza segmentu lyžařského mikroprostředí pro Krkonoše
Krkonoše jsou z hlediska vhodnosti pro lyžařské resorty ukázkovým příkladem pro české hory. Jedná se o nejnavštěvovanější a největší české hory, kde můžeme naleznout i ty největší a nejlépe vybavené lyžařské areály jako je Špindlerův Mlýn. Nachází se zde i největší lyžařská oblast, kam návštěvníkům postačí pouze jeden skipas, jedná se o SkiResort ČERNÁ HORA – PEC, kam patří skiareály Černá hora – Janské lázně, Černý Důl, Pec pod Sněžkou, Velká Úpa a Svoboda nad Úpou. Lyžaře mezi areály přepravují
skibusy, z Černé hory do Pece lze přejet za pomocí rolby či na snowboardu nebo lyžích.
Mezi další oblíbená střediska pak patří například Harrachov, Benecko, Paseky nad Jizerou, Rokytnice nad Jizerou a Herlíkovice. (On the snow, 2019).
Problém, který je třeba u většiny těchto areálů zmínit je fakt, že se nachází v Krkonošském národním parku, tudíž jsou pod přísnou kontrolou Správy KRNAP. Samozřejmostí je, že si navzájem konkurují velké resorty a malé resorty. Často tento problém řeší právě spojováním areálů, čímž si z konkurenta udělají spojence. Tímto způsobem problém řešil právě SkiResort ČERNÁ HORA – PEC. Malé resorty se snaží především klást důraz na udržení si stálé klientely, kterou povětšinou tvoří rodiny s dětmi, zatímco velké resorty musí přilákat všechny typy skupin, proto často investují například do snowparků či jiných zimních aktivit jako například sáňkařské dráhy. Areály se vždy zaměřovaly především na přímý prodej ticketů, dnes však přichází s modernizací v podobě online ticketů, které jsou podrobně popsány dále. Je třeba zmínit i instituce, které napomáhají k rozvoji středisek i v podobě finanční pomoci a propagace středisek. Jedná se například o Asociaci horských středisek ČR, agentura CzechTourism a v neposlední řadě napomáhá i Evropská unie ve formě peněžní podpory projektů (České hory, 2019).
3.2 Lyžařský areál Benecko
Lyžařský areál Benecko se může pyšnit svými ideálními podmínkami pro rodiny s dětmi.
Areál je vhodný jak pro úplné začátečníky, tak pro mírně pokročilé, až pro profesionální sjezdaře. Otevírací doba areálu je posunuta od těch ostatních o hodinu déle tedy od 9:00 do 17:00, večerní lyžování probíhá v hodinách od 18:00 do 21:00. V mezičase se sjezdovky nově upravují. Pro lepší představu je uvedena mapa areálu níže. (Benecko Info, 2019).
Vleky a sjezdovky
Na obrázku lze vidět mapu areálu Benecko. Celkově se zde nachází 13 vleků + jedna lanovka a celkem 5,5 kilometrů sjezdovek. Pohyb po celém areálu je snadný skrze propojení všech vleků mezi třemi hlavními oblastmi: Havrland, Family Aréna a oblast v okolí lanovky Kejnos pro zdatnější lyžaře. V oblasti Havrland naleznete vyžití především pro ty nejmenší, kde návštěvníci naleznou 40 metrů dlouhý dětský pás, 115 metrů dlouhý vlek Jesen a ski hřiště plné dětských atrakcí, pro rodiče je zde připraven skibar, odkud spokojeně vidí na své ratolesti. Další oblastí areálu je Family Aréna, která je dokonalou komplexní oblastí pro celou rodinu. Skládá se z dětské sjezdovky, kde si děti pohodlně odpočinou na 100 metrovém pojízdném pásu, který je využíván i návštěvníky snowtubingu. Hned vedle je vlek Zvon pro začátečníky a méně pokročilé, který se napojuje na vlek Cinkáč, ten se větví do tří sjezdovek obtížnosti modré (800 metrů), červené (500 Obrázek 3: Mapa areálu Benecko
Zdroj: (Infobenecko.cz, 2019)
metrů) i černé. Poslední oblasti je pak v okolí čtyřsedačkové lanovky Kejnos se střední obtížností, kdy samotná lanovka měří 850 metrů. Hned vedle lanovky nalezneme sjezdovku s názvem Liška, která se pyšní svou černou barvou a vysokou obtížností (550 metrů). Za zmínku pak stojí sjezdovka HSK (320 metrů), Macher 1 (350 metrů), Macher 2 (450 metrů), Barka (150 metrů), Krakonoš (160 metrů), Vyhlídka (250 metrů), Sychrov (144 metrů) a ještě druhý snowtubing. Většina sjezdovek je sjízdných po celou zimu díky umělému zasněžování (Benecko Info, 2019).
Jiné zimní aktivity
Mimo lyžařské a snowboardové tratě Benecko nabízí i perfektně upravené běžecké tratě.
Díky nadmořské výšce těsně nad hranicí inverzní roviny mohou návštěvníci spatřit tento meteorologický jev a užít si tak slunný výlet s nepopsatelným výhledem. Díky výhodné poloze, ve které se Benecko nachází, nabízí jedny z nejlepších podmínek pro běžecké lyžování v ČR. Jedná se o komplexní systém, ve kterém je začleněno několik různě kilometrových okruhů, které se postupně vrací buď zpět nebo pokračují na další trasy:
směr Žalý, Vrchlabí, přes Rovinka na Horní Mísečky a přes hřebeny Krkonoš až na Zlaté návrší, ze kterého je to jen kousek k prameni Labe. Celý tento komplex se nazívá Krkonošskou magistrálou a tvočí tak ideální podmínky na poznání českých hor v zmních dnech, ať už pěšky, na saních nebo na běžkách. Celkově se jedná o 100 km upravovaných lyžařských tras (Benecko Info, 2019).
Mimo další Benecko nabízí i sáňkařskou dráhu. Doporučuje se zaparkovat na parkovišti u hlavní stanice lanovky Kejnos, odkud se snadno dostanete po silnici k hotelu Zlatá Vyhlídka a po červené turistické trase až na rozhlednu Žalý, ze které je to jen pár metrů do Herlíkovic. Možností je i občerstvení v Horské boudě Žalý, kam lidé rádi vyráží na domácí borůvkové knedlíky. Cesta na Žalý není díky serpentýnám nijak obtížná a zvládne ji opravdu každý, celkově se jedná a trasu okolo 1,6 kilometrů. Sáňky je nutno si vzít s sebou nahoru vlastní, pokud nemáte, lze si je půjčit v kterékoli z lyžařských půjčoven nebo zakoupit v obchodě Skalka (Benecko Info, 2019).
16:00. Pro vnitřní aktivity Benecko zřídilo dílničku Šikovné ruce, kde si děti mohou vyrobit vlastní suvenýry a rodiče to mohou využít jako takový hlídací koutek. Mimo pondělí je otevřena každá den od 9:30 do 15:00 (Benecko Info, 2019).
Parkování
V areálu jsou čtyři hlavní parkoviště, kdy centrální je jako jediné placené. Cena se pak pohybuje kolem 50,- Kč na 3 hodiny nebo 100,- Kč na den. S parkováním po více dní se cena snižuje. Další tři parkoviště jsou zdarma. Bohužel kapacita parkovišť neodpovídá návalu turistů v hlavní sezoně, proto dochází k přetížení hlavních příjezdových silnic, kdy neohlední motoristé nedbají na pokyny na cedulích a parkují, kde se jim zamane (Benecko Info, 2019).
Karta hosta
Díky kartě hosta mohou návštěvníci Benecka čerpat řadu slev a výhod po celý pobyt.
Pokud se ubytují v zařízení, které je členem Sdružení ubytovatelů Benecko, stačí pouze vyplnit kontaktní údaje a karta je hotová a funkční. Slevy, které karta hosta nabízí, je možné uplatnit od prosince počáteční sezony do dubna. Například sleva 25% na vícedenní permanentky v celé vedlejší sezóně (do 21. 12., od 10. 3.) a hlavní sezóně v období od 2. 1.
- 2. 2. Další slevu si připravila Půjčovna ski sport Lachman 5-30% při zapůjčení dětského lyžařského/snowboardového setu na 1-6 dní a sleva 10% při zapůjčení lyžařského/snowboardového setu pro dospělé na 6 dní. Dále pak Skicentrum Husky nabízí slevu 15% při zapůjčení jakéhokoli lyžařského/snowboardového setu na 3 a více dní. V půjčovně a ski school Miraski lze uplatnit slevu 10% při zápůjčce vybavení na 2 a více dnů nebo při zakoupení 3 a více hodin lyžařské školičky. Sportcentrum Skalka zprostředkovává slevu 20% na vybrané polední menu do jeho vyprodání, Sportovní centrum Jilemnice nabízí pro příznivce karty hosta slevu 25% na vstup do bazénu, sauny a solné jeskyně ve Sportovním centru Jilemnice a poslední sleva je v obchodu a dílničce Šikovné ruce, kde každý dostane magnetku zdarma a lapač snů k vyrábění nad 300,- Kč. Tyto slevy jsou uvedeny na stránkách areálu Benecko pro zimní sezonu 2018/19 (Benecko Info, 2019).
3.3 SWOT analýza
Jednou z nejpoužívanějších, nejjednodušších a přesto nejefektivnějších analýz používaných v marketingu pro zjištování vnějšího a vnitřního zdraví firmy je SWOT analýza. Díky analýze podnikatel získá přesný přehled o jeho silných a slabých stránkách vně podniku. Pro vnejší analýzu slouží zjištění příležitostí a hrozeb podniku. Celkový název analýzy SWOT vznikl složeninou anglických slov: strenghts a weaknesses (silné a slabé stránky) a opportunities a threats (příležitosti a hrozby) (Yeates, 2006, s. 29-48).
Analýza vnitřního prostředí:
Pro identifikaci interních (vnitřních) stránek firmy slouží první část analýzy SW (silné a slabé stránky).
Silné stránky
Se zjištěním silných stránek podniku může majitel posílit svou konkurenční pozici na trhu.
Snáze se pak zaměří na aspekty, které je nutno lépe prověřit nebo naopak vyzdvihnout a získat díky nim lepší postavení firmy na trhu. Zařadit sem lze například dovednosti a schopnosti podniku, know-how, které zaručuje firmě svou unikátnost, úspěchy, které podnik získal, zdroje, se kterými nakládá a různé certifikace. Měli by se zde vyzdvihovat pouze aspekty, ve kterých podnik opravdu vyniká a není standartem na trhu (Yeates, 2006, s. 29-48).
Slabé stránky
Slabé stránky by měli zahrnovat pouze oblasti, ve kterých je podnik o krok zpět oproti konkurentům. Jsou to například zbytečně vysoké náklady na výrobu či provoz, špatná logistika podniku, fluktuace zaměstnanců a nedostatek zkušeností v oboru (Yeates, 2006, s.
29-48).
Analýza vnějšího prostředí:
Externí (vnitřní) prostředí podniku jsou aspekty, které nelze ovlivnit například majitelem
Hrozby
Hrozby jsou pro podnik především aspekty snižování poptávky, která může být zdůvodněna nespokojeností zákazníků a jejich následnou ztrátou. Hlavní problém nastává, pokud situace ohrozí i ekonomickou stabilitu podniku. Nejtypictější hrozbou pro podnik může být například aktivita ostatních konkurentů na trhu, změny zákaznických potřeb, živelné pohromy, či různé regulace ze strany státu. (Yeates, 2006, s. 29-48).
Příležitosti
Jako příležitosti lze chápat skutečnosti napomáhající firmě k úspěchu na trhu. Na první pohled nemusí být příliš patrné, proto je důležité se na každý nenapadný krok zaměřit.
Příležitostí může být například nová technologie, naplnění prání zákazníků, udržení si kroku s posledními trendy v podnikání, outcoucing či různé spojování podniků nebo společné aktivity více firem (Yeates, 2006, s. 29-48).
3.4 PEST analýza
PEST analýza je důležitá analýza pro správné fungování externího prostředí firmy, která nám může napomoci k určování hrozeb a příležitostí pro SWOT analýzu. PEST je akronym z anglických slov politický (political), ekonomický (economical) a sociální (social) a technický (technical) faktor (Kotler, 1991).
Politické faktory
Sem lze zařadit ovlivňující faktory jako je politika státu, ochrana spotřebitele, legislativa dané země, opatření, předpisy důležité pro chod podniku v mezinárodním podniku nebo Evropské unii (Kotler, 1991).
Ekonomické faktory
K ekonomickým faktorům patří zejména trendy vývoje HDP, úrokové sazby, DPH, HDP, ekonomické cykly, míra inflace, míra zaměstnanosti i nezaměstnanosti (Kotler, 1991).
Sociální faktory
K sociálním faktorům se začleňují například spotřební zvyky kupujících, mobilita, rozdělení příjmů, demografický vývoj, přástup k práci, změny životního stylu, vzdělání obyvatel (Kotler, 1991).
Technické faktory
Nakonec k technologickým faktorům zařazujeme nové objevy a technologie, internet, satelitní komunikace, výrobní technologie, skladovací technologie nebo patenty (Kotler, 1991).
3.5 Silné a slabé stránky skiareálu Benecko
Za pomoci SWOT analýzy se pokusím analyzovat a vyhodnotit klíčové faktory vnitřního a vnějšího prostředí areálu Benecko. SWOT analýza bude vedena z pohledu lyžařského areálu Benecka, tedy jakým způsobem a v kterých oblastech napomůže zrovna jemu.
Informace jsou získány jednak subjektivním pohledem na věc z hlediska účasti na řadě sdružení, na kterých se daný problém probíral a po odborné konzultaci s Bc. Dominikem Brožkem, který danou situaci řeší a snaží se prosadit propojení areálů.
Tabulka 2: Silné a slabé stránky skiareálu Benecko
Silné stránky (Strenghts) Slabé stránky (Weaknesses)
Výhodná geografická poloha Vysoká cena skipasů na poměr nabízeného množství sjezdovek,
umělého zasněžování na většině sjezdovek v areálu,
nedostatek stravovacích zařízení,
finanční zdraví podniku, nedostatek volnočasového vyžití pro mladší děti,
akce na sjezdovce zvyšující návštěvnost. vznikající fronty na nástupišti
Silné stránky:
Z tabulky silných a slabých stránek podniku je patrné, že areál Benecko je ve výhodné geografické lokalitě. Díky tomuto označení je také nazýván bránou do srdce Krkonoš.
Nachází se ve stejné vzdálenosti od Hradce Králové, Pardubic, Prahy a Ústí nad Labem a Liberec je od něj vzdálený pouhých 70 km. Jelikož se nachází na pomezí Libereckého a Královéhradeckého kraje, je tedy velmi jednoduchým terčem pro jejich obyvatele, kteří tvoří nejčastější návštěvníky areálu. Areál se může pyšnit také svou zimní aktivitou z hlediska začátku a konce zimní sezony, jelikož je většina sjezdovek a vleků vybavena děly a sprchami pro umělé zasněžování technických sněhem. Jak bude dále v práci podrobněji rozepsáno, tak Benecko se již více let pohybuje v černých číslech a skvěle profituje, což je dobrá cesta pro možnou modernizaci areálu.
Slabé stránky:
O slabých stránkách se vždy mluví hůře, ale je třeba je také zmínit. Pro areál Benecko je to především vysoká cena Skipasů v poměru k množství nabízených vleků a sjezdovek, což může být problém pro rodiny s dětmi, které tvoři většinu návštěvníků areálu. Další obrovský problém je stravování a to především v čase oběda, kdy návštěvníci v areálu nenajdou žádnou stravovací kantýnu, kde by se rychle najedli a mohli dále lyžovat.
Nachází se zde pouze pár rychlých občerstvení a dále jen restaurace, které jsou buď v horší kvalitě, nebo přeplněné k prasknutí. Přestože v areálu již třetí rok funguje dětská dílnička, kde mohou rodiče zabavit své malé ratolesti, stále je to málo a není zde možnost využít jakýchkoli služeb podobných dětskému koutku. Tento fakt způsobuje přeplnění lyžařských škol, jelikož řada movitějších rodičů je pak využívá právě pro odložení svých dětí.
Poslední slabou stránkou, kterou je nutno zmínit, jsou vznikající fronty v hlavní sezoně.
Fronty se tvoří sice i u čtyřsedačkové lanovky Kejnos, ale ta je svou velkou kapacitou dokáže hravě pojmout během několika minut. Hlavní problém nastává u klasických vleků, které mají pomu a přepravují tedy osoby po jednom.
3.6 Analýza PEST pro skiareál Benecko
Politické faktory: Antimonopolní postavení, zákony zajišťující ochranu životního prostředí, politika z hlediska zdanění firem, sociální politika.
Ekonomické faktory: Trendy vývoje HDP, úrokové sazby pro obce, snížení DPH na přepravu lanovými drahami, ekonomické cykly, míra inflace, míra zaměstnanosti.
Sociální faktory: Demografický vývoj, životní styl, míra vzdělanosti obyvatel navštěvujících areál.
Technické a technologické faktory: Trendy ve vývoji lyžařských středisek,
rychlost změn z hlediska technologií, míra zastarávání používaných technologie.
(EnviConsult, 2013).
3.6.1 Politické faktory
Jedním z hlavních problémů jakékoli modernizace areálu je fakt, že obec Benecko je na území Krkonošského národního parku a zásahy do krajiny musí být řešeny se správou KRNAP. Problém nastává ve chvíli, kdy se začíná zvažovat prodloužení lanovky na Žalý, jelikož oblast „Podžalého“ je už v druhém ochranném pásmu KRNAP, což je velkou přítěží z hlediska zpřísnění zásahů do vegetace (EnviConsult, 2013).
3.6.2 Ekonomické faktory
Generální finanční ředitelství ČR vydalo 30. 1. 2019 tiskovou zprávu, ve které prohlašují již dříve řečená ustanovení o snížení sazby DPH na dopravdu lanovými drahami. Snížení se stane platným od 1. 2. 2019. Procentuelně dojde k poklesu o 5% z původních 15% na pouhých 10%. Jelikož česká ekonomika v roce 2018 vykazovala zisky a HDP (bez cenových vlivů a sezónosti) vzrostl o odhadovaná 3%, bylo možné sazbu pozměnit.
K růstu HDP napomohla i poptávka po českých horách, jejiž propagaci zajišťovala agentura CzechTourism. Co se týče úrokových sazeb, tak se oproti uplynulému roku lišily o celá 3%, tento dopad se však netýká obcí v plné míře, jelikož obcím je nabídnut úrok
3.6.3 Sociální faktory
Z demografického hlediska počet narozených dětí v ČR již čtvrtým rokem roste. V roce 2017 ČR zaznamenala 114 400 dětí. Úhrnná plodnost narůstá meziročně v průměru o 0,03 dítě na jednu ženu. Specifické míry plodnosti celkově vzrůstají ve věcech věkových kategorií. Tento fakt kladně přispívá k vyhlídkám do budoucna z hlediska návštěvnosti areálu, jelikož většina návštěvníků jsou právě rodiny s dětmi (CZSO, 2017).
3.6.4 Technologické faktory
AHS ČR od roku 2013 upozorňovala na vzrůstající riziko pro investory v oblasti výstavby nových lanovek a vleků. Problém se vyřešil až novelou nového občanského zákoníku v zákoně o drahách. Jedná se o značné ulehčení ve výstavbě lanových drah a lyžařských vleků. Znalci odhadují, že by to mohlo znamenat návrat do režimu platícím před rokem 2014. (AHS ČR, 2018).
3.7 Příležitosti a hrozby skiareálu Benecko
V předchozí kapitole byly představeny silné a slabé stránky skiareálu Benecko, pro zjištění příležitostí a hrozeb byla potřebná analýza PEST, ze které jsou patrné další informace pro doplnění celé SWOT analýzy. Pro lepší přehlednost byla vytvořena tabulka příležitostí a hrozeb, stejně jako u ostatních kapitol práce. Jak příležitosti, tak hrozby jsou pod tabulkou přesněji rozepsány s názornými příklady.
Tabulka 3: Příležitosti a hrozby skiareálu Benecko
Příležitosti (Opportunities) Hrozby (Threats)
Dobrá infrastruktura silniční sítě, Masivní nárůst konkurence v podobě menších rodinných areálů
růst trhu a zájmu o aktivní dovolené v České republice,
zvýšení nákladů na provoz areálu,
Snížení DPH na dopravu lanovými drahami, existence správy KRNAP,
možnost spojení areálu se sousedícím areálem Herlíkovice.
klimatické faktory.
Zdroj: (Vlastní zpracování)
Příležitosti:
Jednou z příležitostí tedy vnějším faktorem pro areál Benecko je dobrá infrastruktura silniční sítě, tedy nově zrekonstruovaná silnice z Jilemnice na Benecko, která byla prakticky v havarijním stavu. Dalším příznivým faktorem pro areál Benecko je ten, že roste zájem o turistiku v Čechách a to především v zimních dnech. Patrné je to i podle analýz, které zaznamenávají počty tuzemských návštěvníků, jejichž příliv se vyšplhal o 5%
více, než oproti návštěvníkům ze zahraničí.
Hrozby:
Největší hrozbou pro areál je masivní nárůst konkurence z řad menších rodinných areálů, do kterých se Benecko také řadí. Jedním z největších konkurentů pro Benecko je pak z Krkonoš například areál Herlíkovice a v posledních letech rychle se rozvíjející areál Vítkovice. Z hlediska samotného provozu areálu je neodmyslitelnou hrozbou plánované zdražování elektřiny, kterou je nutno vynaložit pro provoz vleků. Za poslední dva roky se jedná až o dvojnásobný rozdíl cen za megawatthodinu. Nejen svou existencí, tak i
4. Komparativní analýza
Jako příklad pro porovnání v kapitole komparativní analýza posloužili Krušné hory a jejich největší lyžařský komplex Nová areál Klínovec, který vznikl spojením tří různých areálů.
Tedy spojením samotného areálu Klínovec s areálem Boží Dar a Neklid. Jako první je však zmíněný Skiareál Herlíkovice, který bude později v práci zapojen do projektu.
4.1 Lyžařský areál Herlíkovice
Skiareál Herlíkovice je situovaný 3 km od centra nedalekého Vrchlabí. Parkování v areálu je zdarma, možností je využít skibus, který zajíždí přímo do areálu. Celkově se v areálu Herlíkovice nachází 12,4 kilometrů sjezdovek s různou obtížností a vždy kvalitně upraveným povrchem, kterému napomáhá umělé zasněžování. Tři kilometry osvětlených tratí jsou vždy plně připraveny pro večerní lyžování. Samozřejmostí areálu je půjčovna vybavení a lyžařská škola pro ty nejmladší i dospělé, kteří se chtějí naučit na lyžích či snowboardu. Součástí areálu je také Dětský park, s otevírací dobou od 9:00 do 16:00 a nabízí: 21 metrů dlouhý pohyblivý koberec pro usnadnění lyžování s těmi nejmenšími, dále 50 metrů dlouhý dětský vlek, pro pokročilejší dětské lyžaře a dětský koutek pro odpočinek s vyhřívanou hernou. Velkou výhodou areálu je restaurace hned u sjezdovky v areálu Eden a další bistra na sjezdovce. Mapa areálu je uvedena níže. (Herlíkovice, 2019).
Obrázek 4: Mapa skiareálu Herlíkovice Zdroj: (Herlikovice.cz, 2019)
Vleky a sjezdovky
Lyžařský areál Herlíkovice se může pyšnit deseti vleky, z nichž dvěmi čtyřsedačkovými lanovkami, kdy jedna se vine z vrcholu Žalý (délka lanovky 1 440 metrů) a druhá z areálu Bubákov (1 150 metrů). Tyto dvě lanovky lze označit jako centrální body celého areálu, od kterých se oddělují další doprovodné vleky. Například Lyžařský vlek Žalý (660 metrů), Lyžařský vlek Herlíkovice I (750 metrů), Lyžařský vlek Bubákov I (400 metrů) a Bubákov II (400 metrů) a Lyžařský vlek Bubákov 800 (800 metrů). Zajímavou dominantou je pak kabinová lanovka Bubákov (175 metrů), která vede přímo z parkoviště přes cestu až do areálu. Herlíkovice mohou nabídnout i dva dětské pojízdné pásy, jeden dvacetimetrový a druhý třicetimetrový. Nejdelší sjezdovkou celého areálu je červená Závodní s 1 550 metry, hned za ní modrá Dětská s 1 500 metry (Herlíkovice, 2019).
Jiné zimní aktivity
Oproti areálu Benecko Herlíkovice nenabízí takové zázemí pro běžecké lyžování. Nachází se zde různé variace okruhů v celkové délce 28,2 kilometrů. Z hlediska napojení na Krkonošskou magistrálu to mají Herlíkovice složitější a návštěvníci musí vždy přejet přes areál Benecko, aby se na magistrálu napojili. V případě propojení areálů by to byl tedy velký průlom a určitě by nabídka takového běžeckého areálu přivábila davy nadšených běžkařů (Herlíkovice, 2019).
Jiné mimosjezdovkové aktivity areál Herlíkovice takové vyžití zcela nezprostředkovává.
Jeho velkou dominantou je však rozhledna Žalý, která je vysoká 18 metrů, kdy návštěvník musí zdolat 89 schodů, aby se mu otevřela vyhlídka do hor v podobě Kotle, mohyly Hanče a Vrbaty na Zlatém návrší, Černou horou i Sněžkou, Medvědínem, Troskami, Ještědem, Bezdězem, Kozákovem, Ralskem a Zvičinou. Kamennou rozhlednu se zde rozhodl vystavět hrabě Jan Harrach v roce 1892. O dva roky později byl k rozhledně postaven srub v podobě hostince, který však vyhořel a na jeho místě teď stojí krásná rustikální stavba s restaurací, kde se návštěvníci mohou občerstvit ochutnávkou místních piv a velkým tahounem místní kuchyně jsou pak domácí borůvkové knedlíky (tzv. „blbouny“). Pro děti
Parkování
Velkou výhodou Herlíkovického areálu je parkování zdarma hned pod sjezdovkou, které by mělo splňovat parametry z hlediska kapacity areálu. Jak bylo řečeno výše, přímo na parkovišti areálu je i autobusová zastávka. Pro hlavní sezonu je doprava posílena o skibus.
(Herlíkovice, 2019).
Karta hosta
Skiareál Herlíkovice bohužel žádnou kartu hosta nezprostředkovává, stojí však za zmínku možnost online nákupu skipasů. Výhodou tohoto areálu je, že děti do 4,99 let lyžují zdarma, stačí na pokladně ukázat doklad o jeho věku a zaplatit 50,- Kč zálohu na kartu.
Junior je poté od 10 do 17,99 let a senior je osoba starší 63 let (Herlíkovice, 2019).
4.1.1 Klady a zápory areálu Herlíkovice
Jelikož areál Herlíkovice nemá tolik recenzí na portálu TripAdvisor.cz, rozhodla jsem se jejich klady a zápory vyhodnotit z recenzí na více webech (např. Arecenze.cz, Onthesnow.cz a Skinet.cz). V průměru areál dosahoval hodnocení čtyř hvězdiček z pěti a v případě procentuálního hodnocení okolo 87%. Pro větší přehlednost je níže uvedena tabulka s klady a zápory areálu Herlíkovice. (TripAdvisor, 2019).
Tabulka 4: Klady a zápory areálu Herlíkovice
Klady Zápory
Dlouhá hlavní sjezdovka Málo veřejných toalet
Příznivé ceny Méně větších sjezdovek
Ochotný personál
Kvalitní údržba sjezdovek
Zdroj: (Vlastní zpracování)
4.2 Krušné hory
Jedná se o součást Krušnohorské hornatiny a táhne se od jihozápadu k severovýchodu v délce 130 km a šířce 25 km. Tvoří přírodní hranici mezi Českou republikou a Německem. Z české strany je nejvyšší horou Klínovec se svými 1 244 metry a z německé strany Fichtelberg (česky Smrčín) s výškou 1 216. Na německou stranu jsou svahy hor spíše pozvolnější oproti českým, kde místy dochází ke strmým zlomům. Co se týče vodních toků, tak jsou do svahů výrazně zakomponovány a tvoří hluboká údolí (Krušné hory, 2019).
Z hlediska vegetace jsou Krušné hory poškozeny oxidy síry z blízkých uhelných elektráren, přestože se snaží emise snižovat, jsou půdní škody stále devastující. Kvůli častému úhynu divoké zvěře v předběžném věku byly do oblasti vysázeny i nepůvodní dřeviny v podobě pichlavého smrku a kanadské borovice. V současné době se stav Krušných hor markantně zlepšuje i z důvodu velké výsadby stromů a radikálním snižováním přemnožené zvěře (Krušné hory, 2019).
V Krušných horách se nachází přes 30 maloplošných chráněných území. Klimaticky tvoří Krušné hory první překážku převládajícímu západnímu proudění, takže na holých hřebenech často zuří vichřice, v zimě sněhové bouře. Při zimních oblevách sníh rychle mizí, a tak jsou pro lyžaře stabilní podmínky jen v nejvyšších částech a v lesních úsecích.
Z celkové délky pohoří jsou tisícimetrové vrcholy soustředěny do krátkého úseku na východě Klínovecké hornatiny o délce 25 km a šířce 8 km, ostatní části dosahují nejvýše 800 až 950 m n. m. Výchozími místy pro nejvyšší část Krušných hor jsou Klášterec nad Ohří, Ostrov, Karlovy Vary a Nejdek, více v horách pak Kovářská, Měděnec, Abertamy, Pernink, Jáchymov, Boží Dar, Horní Blatná a Nové Hamry (Krušné hory, 2019).
4.3 Lyžařský areál Klínovec
Klínovec jako nejvyšší hora Krušných hor díky své výšce 1 244 metrů tvoří ideální podmínky pro chod lyžařského areálu. Areál se nachází 120 km od hlavního města Prahy.
V areálu návštěvníci naleznou 11 sjezdovek, které se každý den upravují, a k celkové ideálnosti povrchu napomáhá technický sníh. Celkově všech jedenáct sjezdovek představuje 18 km sjízdného povrchu, kde si návštěvníci mohou vybrat mezi různými obtížnostmi. Nachází se zde jedna černá sjezdovka pro opravdu zdatné lyžaře, pět červených pro středně pokročilé a pět modrých, které by měl zvládnout i začátečník. Mezi vleky lze využít 4 lanovky, 6 vleků s pomou a dokonce 2 pojízdné pásy, které jsou ideální pro lyžování s dětmi. Večerní lyžování je v areálu omezené pouze na dny středa, pátek a sobota, zalyžovat si při nočním osvětlení na dokonale upravené sjezdovce si návštěvníci mohou od 16:00 do 21:00, pouze však na největší sjezdovce Pod zámečkem. Brány areálu pro denní návštěvníky se pak otvírají od 9:00 do 16:00. Na své si zde přijdou i milovníci adrenalinových zážitků, pro které areál vybudoval U-rampu s přilehlým snowparkem.
Doprovodné služby v podobě stravovacích zařízení a lyžařských škol a půjčoven jsou pro areál samozřejmostí. Pro nadšence spíše běžeckého lyžování je v areálu k dispozici několik desítek kilometrů tratí. (Klínovec, 2019).
4.4 Lyžařský areál Neklid – Boží Dar
Areál Neklid a Boží Dar jsou od roku 2019 spojeny spolu s areálem Klínovec v jeden velký komplex Nový Skiareál Klínovec. Doposud tomu tak nebylo, proto jsou v práci popsány i samostatně. Nadmořská výška areálu Neklid se od Klínovce liší pouze o kousek, Neklid – Boží dar se pohybuje v nadmořské výšce 800 - 1 135 metrů nad mořem a vzdálený je od areálu Klínovec pouze pár kilometrů. Areál dostal svůj název podle nedalekého města Boží Dar (Klínovec, 2019).
Jako každý areál je Neklid – Boží dar rozdělen do sektorů podle barev s určitou obtížností.
Pro podrobnější informace je modrá sjezdovka Za Prahou vhodná svým povrchem především pro začátečníky a pro pokročilejší areál vyzdvihuje černou sjezdovku Karásek, kam se často uchylují k trénování i profesionální lyžaři. Kapacita přepravovaných osob činí 4 000 osob za jednu hodinu a to pouze v součtu pěti vleků. Co stojí za zmínku je čtyřsedačková lanovka, která pojme až 1 900 osob za hodinu. Stejně jako areál Klínovec, tak i zde si své využití najdou snowparky. O bezpečnost všech návštěvníků se stará Horská služba přímo v areálu Neklid. Každý rok se na povrchu sjezdovky Hranice na Božím Daru buduje bordercrossová trať (Klínovec, 2019).
4.5 Propojení lyžařských areálů Klínovec – Boží dar – Neklid
Pro rok 2019 se stalo novinkou propojení lyžařských areálů Klínovec se sousedním areálem Neklidem a blízkým Božím darem. Celý areál se nazává Skiregion Klínovec a lze ho vidět na obrázku níže..
Obrázek 5: Skiregion Klínovec Zdroj: (Klinovec.cz, 2019)
Nově vzniklý areál se od původního skiareálu Klínovec tedy rozšířil o 13,5 km, z celkové rozšířené plochy je 21,2 zajištěno technickým sněhem. Plocha změnila z původních 417 000 m² na krásných 737 000 m². V nově vzniklém areálu je nyní k dispozici 5 lanovek a 2 z nich jsou pokryty speciální krycí bublinou pro zvýšení pohodlí návštěvníků.
V předchozích letech tvořila jeden z hlavních problémů nedostupnost přepravy mezi jednotlivými areály. Tu v dnešních dnech zajišťují skibusy. Přístí rok však nebude problém se mezi areály pohybovat na lyžích či snowboardech, jelikož všechny sjezdovky budou obohacené o přejezdy, pro snadnější přesun. Výstavba přejezdů je plánována na letošní léto. Propojovací sjezdovka povede ze samotného vrcholu Klínovce přímo ke spodní stanici Neklidu, z Neklidu pak povede další rovnou k lanovce Prima Experess. Nynější sezona se tedy mohla chlubit celými 30 km sjezdovek s možností využítí jednoho skipasu.
Další pozitivum Klínovce je česko-německá spolupráce s areálem Fichtelberg, které budou nabízet skipas, který návštěvníkům umožní vstup jak do Skiregiou Klínovec, tak do areálu Fichtelberg. Přesun mezi jednotlivými areály bude obstarávat skibus na vrcholcích areálů.
Vstup do tohoto seskupení areálů ponese název InterSkiregion a návštěvníci zde naleznou 7 lanovek, z nichž 3 budou kryty bublinou pro zvýšení pohodlí při nepříznivém počasí a jedna z nich bude kabinová. Cely se pro dospělé návštěvníky budou pohybovat okolo 1 300,- Kč na dva dny a pro děti bude vstup okolo 250,- Kč levnější. Tyto novinky však přinesou pro areál obrovské finanční investice v podobě 70 milionů korun, do kterých se zahrne i modernizace snowparku a vystavění tzv. „chill zóny“ pro odpočinek. (TZ Fichtelberg, 2019).
4.5.1 Klady a zápory Skiregionu Klínovec
Po propojení areálů v jeden komplexní proběhla na portálu TripAdvisor analýza spokojenosti, do které se zapojilo 53 respondentů, kteří areál ohodnotili čtyřmi hvězdičkami z možných pěti. Převažovali kladné komentáře a lidé si propojení areálů pochvalovali, že vše skvěle funguje a areál se každým rokem výrazně zlepšuje. Pro přehlednost jsou klady a zápory uvedeny v tabulce níže. (TripAdvisor 2019).
Tabulka 5:Klady a zápory Skiregionu Klínovec
Klady Zápory
Přehledné značení Chování některých zaměstnanců
Výborná úprava sněhu Málo občerstvení a nižší kvality
Parkování zdarma
Netvoří se fronty
Komfortní přejezdy mezi areály
Zdroj: (Vlastní zpracování)
