• No results found

Cílem této diplomové práce je zhodnotit finan

N/A
N/A
Protected

Academic year: 2022

Share "Cílem této diplomové práce je zhodnotit finan"

Copied!
78
0
0

Loading.... (view fulltext now)

Full text

(1)

1. Úvod

Cílem této diplomové práce je zhodnotit finanční zdraví podniku Mrazírny Dašice, a. s. pomocí metod elementární finanční analýzy. Data potřebná k výpočtům jednotlivých ukazatelů jsou čerpána z finančních a účetních výkazů společnosti, především pak z rozvah, výkazu zisku a ztráty, cash flow a výročních zpráv.

Ve druhé části práce jsou uvedeny základní charakteristiky firmy, jako jsou údaje o akcionářích, zaměstnancích, výrobním programu, obchodní činnosti apod.

Třetí část je věnována teorii finanční analýzy, jejímu pojetí, etapám, smyslu, zdrojům a metodám.

Ve čtvrté kapitole jsou dále rozvedeny elementární metody finanční analýzy, na jejichž základě jsou pak provedeny výpočty finančních ukazatelů v páté, praktické části práce. Výsledky výpočtů jsou interpretovány v každé podkapitole praktické části práce.

V šesté kapitole jsou pak výsledky, kterých firma Mrazírny Dašice, a. s. ve finanční analýze dosáhla, porovnány s průměrnými hodnotami jejího průmyslového odvětví.

Závěrečná, sedmá kapitola obsahuje shrnutí celé situace podniku, predikci jeho budoucnosti a doporučení.

(2)

2. Charakteristika firmy Mrazírny Dašice, a. s.

2.1 Základní údaje o firmě Mrazírny Dašice, a. s.

Společnost Mrazírny Dašice, a.s. vznikla 1.1.1994 transformací státního podniku na akciovou společnost. Je zapsána do obchodního rejstříku vedeného u Krajského soudu v Hradci Králové, oddíl B, vložka 1004.[1]

Obchodní jméno: Mrazírny Dašice, a. s.

Sídlo: Dašice v Čechách

Křičenského 451, PSČ 530 07

IČ: 60108703

Právní forma: akciová společnost

Předmět podnikání: skladování materiálu včetně jeho evidence a manipulace,

výroba mléčných výrobků (mražených krémů), silniční motorová doprava,

opravy chladírenských zařízení,

koupě zboří za účelem jeho dalšího prodeje a prodej, hostinská činnost.1)

2.1.1 Údaje o akcionářích

Od vzniku firmy v roce 1994 až do poloviny roku 2002 byla firma součástí skupiny TIPA, a. s. Třebíč. Do konsolidované účetní závěrky však nebyly Mrazírny Dašice, a. s. zařazeny.

Na základě rozhodnutí valné hromady dne 15.6 2002 došlo ke snížení jmenovité hodnoty akcií a tím i ke snížení základního kapitálu. V roce 2002 došlo k fúzi.

Vlastnická struktura společnosti od 1. 9. 2002 je zobrazena v tabulce 1.

1) www.mrazirnydasice.cz

(3)

Tabulka 1: Vlastnická struktura společnosti Mrazírny Dašice, a. s.

Akcionář Počet akcií Jmenovitá hodnota akcie [Kč] Podíl [%]

KMp invest, spol. s r. o. 154 829 32,- 74

Ostatní akcionáři 53 467 32,- 26

Zdroj: výroční zpráva podniku za rok 2002

Jednou z největších změn je výše uvedená změna v akcionářské struktuře, kde došlo k prodeji akcií ze skupiny TIPA, a. s. Třebíč společnosti KMp invest, spol.

s r. o. Společnost KMp invest rovněž odkoupila pohledávky bankovních ústavů (a jiných společností) vůči společnosti Mrazírny Dašice. Jedná se o pohledávky, které jsou uvedeny v tabulce 2.

Tabulka 2: Pohledávky za spol. Mrazírny Dašice odkoupené spol. KMp invest

Dlužník Původní věřitel Nový věřitel Částka [Kč] MD, a. s. Tipa, a. s. KMp invest 19.500.000,- MD, a. s. ČSOB, a. s. KMp invest 93.324.800,- MD, a. s. ČSOB, a. s. Kmp invest 5.000.000,- MD, a. s. ČSOB, a. s. KMp invest 8.800.000,- MD, a. s. KB, a. s. KMp invest 32.004.540,- MD, a. s. GE Capital bank KMp invest 22.322.794,- Zdroj: výroční zpráva podniku za rok 2002

Následně pak došlo k prodejům pohledávek ze strany KMp invest, spol. s r. o. za společností Mrazírny Dašice, a to společnosti JET Schweiz IT AG v celkové hodnotě 58.933.465 Kč a společnosti Assent Trading v celkové hodnotě 3.000.000 Kč.

Po odkoupení pohledávek za Mrazírnami Dašice, a. s. navrhla společnost KMp invest vyrovnání závazků formou sloučení. Rozhodným dnem bylo stanoveno datum 1. 9. 2002 (k 31.8. 2002 činila pohledávky KMp invest vůči Mrazírnám Dašice částku 117.736.780 Kč). Jako nástupnická společnost byla určena

(4)

společnost Mrazírny Dašice, a. s., přičemž dle § 584 občanského zákoníku zanikla výše uvedená pohledávka. Zadlužení nástupnické společnosti se tak zcela zásadním způsobem snížilo a její ekonomická situace se výrazně zlepšila.

Na základě výsledků stanovených v období 1.1. 2002 – 31.8. 2002, kdy firma dosáhla zisku ve výši 40. 491.236 Kč, společnost oslovila několik tuzemských bankovních domů se žádostí o provozní financování. Důkazem toho, že společnost úspěšně zvládla restrukturalizaci je uzavření revolvingového úvěru s ČSOB, a. s. ve výši 10.000.000 Kč. Smlouva o úvěru byla podepsána v lednu 2003 a tento úvěr je zajištěn pohledávkami společnosti.

2.1.2 Zaměstnanci firmy Mrazírny Dašice, a.s.

Firma měla k 31.12. 2002 199 zaměstnanců, z toho 5 řídících pracovníků. Mzdové náklady firmy v roce 2002 činily 29 987 tis. Kč, z toho mzdy řídících pracovníků 4 619 tis. Kč. Celkové osobní náklady v roce 2002, včetně zákonného sociálního a zdravotního pojištění, odměn členů statutárních orgánů a zákonných sociálních nákladů, jsou 42 013 tis. Kč.[1]

Podnik má následující organizační strukturu:

 Generální ř editel

 Sekretariát

 Laboratoř

 Vnitřní správa

 Marketingový ředitel

 Výrobní ředitel

 Výroba ovoce

 Výroba mražených smetanových krémů (MSK)

(5)

 Obchodní ředitel

 Prodejní oddělení

 Autodoprava

 Mrazírenské sklady

 Prodejna

 Kantýna

 Technický ředitel

 Zásobování

 Správa budov

 Strojovna

 Údržba

 Mrazírenská technika

 Bytové hospodářství

 Ekonomický ředitel

 Hlavní účetní

 Mzdová účtárna + personální úsek

 Pokladna

 Finanční účtárna

 Provozní účtárna

2.2 Výrobní program firmy Mrazírny Dašice, a. s.

Hlavním výrobním programem je výroba mražených smetanových krémů v sortimentu rodinných balení a impulsních zmrzlin v různých chuťových variantách, pod vlastními značkami Pohádka, Ledová kouzla, Ledová čísla. Nejúspěšnější značkou společnosti je značka Pohádka doplněná kresbou kouzelníka.

Společnost je významným zpracovatelem bobulového ovoce, jehož produkce je určena výhradně pro export.

Mrazírny Dašice zajišťují svým zákazníkům komplexní logistický servis, jehož základem je mrazírenský sklad s kapacitou 63.000 m3 s garantovanou teplotou mínus 27°C, šest zmrazovacích tunelů a chladírenské komory o kapacitě 300 m3.

(6)

Společnost provozuje 40 speciálních nákladních automobilů určených pro přepravu hluboko zmraženého zboží operujících denně na celém území ČR při zajišťování zásobování velkých obchodních řetězců. Dalších 14 vozů zajišťuje distribuci zboží pro supermarkety a gastro zařízení Pardubického a Hradeckého kraje.2)

Obrázek 1: Výrobní sortiment firmy Mrazírny Dašice, a. s.

Název zboží Balení ml Pohádka citronová

Pohádka jahodová Pohádka malinová Pohádka pomerančová

38,5 38,5 38,5 38,5

Pohádka dvoubarevná (jahoda+pomer.) Pohádka dvoubarevná (kiwi+broskev)

38,5

38,5

Cipísek - vanilkový s jahodovou polevou Cipísek - vanilkový s pomerančovou polevou

38,5

38,5

Marty - koňáček

Marty - kokosáček

38,5

38,5

Pohádka - čísla (63, 64, 65, 67)

(V každém kartonu je 16 kusůčísla 63, 16 kusůčísla 64 a 16 kusůčísla 65)

37,0

Multipacky:

Ledová kouzla (8 ks) Ledová čísla (8 ks)

37,0 37,0

Pohádkový sníh - vanilkový Pohádkový sníh - kakaový

420

420

(7)

Dort - vanilka Dort - kakao

Dort - vanilka + kakao Dort - vanilka + vaj. koňak Dort - cappuccino

Dort Jezevčík (van.+cappucc.) Dort - vanilka + vaj. koňak

615 615 615 615 615 930 930 Pohádka - citron + jahoda 650

Pohádka - vanilková Pohádka - kakao Pohádka - ořechová Pohádka - jahodová

Poh. - meruň s kousky meruň Poh. Griotte - s kousky višní

1000 1000 1000 1000 1000 1000 Pohádka DUO

- vanilka + kakao Pohádka DUO - vanilka + jahoda

1000

1000

UFO - vanilka + meruňka UFO - vanilka + ořech UFO - jogurt + ostružina UFO - citron + malina

1000 1000 1000 1000

Mražený krém vanilkový Mražený krém čokoládový Mražený krém jahodový

1000 1000 1000

Mraž. krém - vanilkový Mraž. krém - čokoládový Mraž. krém - jahodový Mraž. krém - vanilka + kakao

2000 2000 2000 2000

Zdroj: www.mrazirnydasice.cz

Současné výrobní zaměření Mrazíren Dašice, a.s. je soustředěno do dvou výrobních kapacit. Výroba mražených krémů a vodových zmrzlin, výkup s následných zpracováním ovoce na export.

2) www.mrazirnydasice.cz

(8)

Výroba probíhá na moderních linkách dánských firem GRAM a JORGENSEN.

Mrazírny Dašice, a.s. jsou největším zpracovatelem bobulového ovoce v České republice, jehož výroba byla zahájena v roce 1986. Hlavními surovinami pro zpracování jsou angrešt, červený a černý rybíz, bezinky, šípek a ostatní bobulové ovoce. Výhradním odběratelem tohoto sortimentu a služeb je společnost NOVAFRUCT Praha, která opracované ovoce exportuje především do SRN, Rakouska a Francie.

Výroba mražených krémů a vodových zmrzlin byla zahájena v roce 1993, a to nejprve výrobou mražených smetanových nanuků a kornoutů. V následujících letech se výroba orientovala a rozšiřovala o sortiment rodinných balení a impulsních zmrzlin v podobě vodových a tukových nanuků v různých chuťových variantách. Soustavným vlastním vývojem, zdokonalování výrobního zařízení a vhodnou obchodní politikou se řadila výroba mražených krémů v Dašicích od roku 1997 k jedné z největších v České republice. V tomto roce také došlo k rozšíření spolupráce s renomovanými firmami jako jsou Family Frost a Schöller.

Společnost v současnosti vyrábí zmrzliny pod značkami Mrazírny Dašice, , Schöller, Family Frost, Tesco a Interspar. Vývojem je poznamenána i výroba vodových zmrzlin od původně kulatých jednochuťových v roce 1993, až po výrobně složitější kombinované dvouchuťové vodové a odsávané příchuťové tukové nanuky v různých tvarech. Tuto změnu umožnila instalace nového formovacího stolu, plnicího a odsávacího automatu, pořízeného v roce 1999.

Tímto se rozšířil sortiment vodových a tukových nanuků o výrobky jako jsou Tringo, Pohádka 63, 64, 65, multipacky Ledová kouzla a Ledová čísla, Marty, Cipísek, které se rázem staly nejúspěšnějšími impulsními zmrzlinami roku 2000 - 2001. [2]

(9)

2.3 Obchodní činnost firmy Mrazírny Dašice, a. s.

Na 300 obchodních jednotek v rámci Pardubického a Hradeckého kraje zásobuje plným sortimentem mraženého zboží „Distribuce Dašice“. Zboží je dopravováno k zákazníkům ve speciálních nákladních vozech se řízenou teplotou. Mezi nejvýznamnější partnery v obou krajích patří např. Jednoty Pardubice, Havlíčkův Brod, Hlinsko, Nová Paka, Dvůr Králové, Orlický konzum a Konzum Hradec Králové, ale také soukromé obchodní jednotky od největších až po malé sezónní prodejny, gastronomická a hotelová zařízení.

Dlouholetým a významným zákazníkům jsou do prodejních jednotek umísťovány speciální mrazicí boxy, které odpovídají všem hygienickým a veterinárním předpisům.

Společnost dokáže uspokojit prakticky každého velkého i malého zákazníka a vítá i každého nového klienta, ať je to menší prodejna nebo závodní či školní jídelna. K uspokojování požadavků všech obchodních partnerů společnosti Mrazírny Dašice nemalou měrou přispívá výše zmíněná skladová kapacita 63 000 m3 s řízenou teplotou mínus 27°C a rozsáhlý autopark, kter ý čítá 40 speciálních nákladních vozů s různou velikostí a tonáží. Z centrálního skladu jsou zajišťovány přímé dodávky zboží do obchodních řetězců, jako např. společnosti Kaufland, Interspar, Globus, Carrefour. K hlavním zákazníkům, kterým společnost zajišťuje dodávky nejen na obchodní řetězce, ale také i k velkoobchodním partnerům , patří HAMOS Praha, FROSTA Praha, ARDO Ostrava, GUSEPPE Rokytnice, AVIKO Praha, KIMBEX Ostrava, EUROFRIGO Praha, FROL Olomouc a další. Tato sféra činnosti se v posledních letech rozvíjí velice rychlým tempem.[2]

(10)

2.4 8 Situace na trhu a konkurence

Na trhu, na kterém firma působí, je poměrně velká konkurence. Co se týče výrobní činnosti firmy, největším konkurentem v pardubickém regionu je firma Verogel, které se v poslední době daří pronikat do obchodních řetězců, a tak zvyšovat svůj odbyt. Velkým domácím rivalem je firma Nowaco, která konkuruje svou výrobkovou řadou Prima zmrzlina. Navíc firma Nowaco rovněž disponuje skladovacími mrazírenskými kapacitami, takže Mrazírnám Dašice, a. s. konkuruje i v obchodní činnosti. Podmínkou úspěchu pro tyto firmy je etablovat se na trhu a proniknout do obchodních řetězců, jako je Tesco, Interspar, Kaufland, Globus, Ahold, atd., které jsou jejich nejvýznamnějšími odběrateli. Zaknihování nového výrobku do obchodního řetězce přijde firmu cca na 50 000 Kč a ještě se několikrát ročně musí podílet na tzv. akcích, tedy prodejích výrobků za ceny výrazně nižší než je obvyklé.

Podnik je vystaven i konkurenci zahraničních firem, které se na našem trhu úspěšně uchytily díky tomu, že jsou kapitálově silnější a tudíž i marketingově zdatnější, např. Algida a Schöller. Tyto firmy využívají přebytečných výrobních kapacit českých výrobců mražených krémů, kteří pak pro ně vyrábějí výrobky pod jejich značkou. Je jasné, že tyto obchody nejsou pro české výrobce příliš lukrativní, ale pomáhají jim přežít špatná období.

(11)

3. Teoretická č ást

3.1 Pojetí finanční analýzy a její význam

Samotné souhrnné výstupy, jako jsou např. výkaz zisku a ztráty, cash flow, rozvaha, neposkytují úplný obraz o hospodaření podniku a jeho finanční situaci.

Jejich hlavními nedostatky jsou, že:

 neposkytují výhled do budoucnosti,

 obsahují údaje momentálního typu, převážně v podobě absolutních veličin k určitému datu, resp. tokových veličin za určité období.

Finanční analýza jako formalizovaná metoda překonává tyto nedostatky a objektivizuje celkový obraz finanční situace podniku.[3]

Účelem a smyslem finanční analýzy je provést, s pomocí speciálních metodických prostředků diagnózu finančního hospodaření podniku, podchytit všechny jeho složky, případně při podrobnější analýze zhodnotit blíže některou ze složek finančního hospodaření, jedná se např. o analýzu rentability, zadluženosti, likvidity, apod.3)

Z hlediska časového lze finanční analýzu zaměřit na

 zkoumání pouze současné situace,

 zkoumání současnosti a minulosti (tzv. analýza ex post),

 zkoumání současnosti, minulosti a odhad budoucnosti ( tzv. analýza ex ante). [3]

3)Kovanicová, D., Kovanic P.: Poklady skryté v účetnictví, díl II, Polygon 1995, str.219

(12)

Z hlediska uživatelského hrají dominantní úlohu:

 manažeři, kteří získanými informacemi disponují při řízení podniku,

 vlastníci, kteří tak získávají informace o stavu a vývoji své investice,

 věřitelé, např. banky, které se informacemi z finančních analýz řídí při rozhodování o poskytnutí úvěru, ale také obchodní věřitelé, držitelé úvěrových cenných papírů, odběratelé atd.

Na jejich potřeby jsou orientovány výstupy prováděných finančních analýz.

Z hlediska obsahového lze finanční analýzu posuzovat ze dvou hledisek, tzv.

užšího (školního) pojetí a širšího pojetí. Jednotlivé etapy zpracování finanční analýzy v obou pojetích jsou zobrazeny v tabulce 3.

Tabulka 3: Školní a širší pojetí etap finanční analýzy

Školní pojetí Širší pojetí

1. Výpočet ukazatelů zkoumaného podniku

1a) Výběr srovnatelných podniků 1b) Příprava dat a ukazatelů

1c) Ověření předpokladů o ukazatelích

2. Srovnání hodnot ukazatelů s odvětvovými průměry

2a) Výběr vhodné metody pro analýzu a pro hodnocení ukazatelů

2b) Zpracování vybraných ukazatelů 2c) Hodnocení relativní pozice podniku

3. Analýza časových trendů 3a) Identifikace modelu dynamiky

4. Hodnocení vzájemných vztahů ukazatelů pomocí pyramidové soustavy

4. Analýza vztahů mezi ukazateli 4a) Pyramidové funkční vazby 4b) Vzájemné korelace ukazatelů 4c) Identifikace modelu vztahů

5. Návrh na opatření ve finančním plánování a řízení

5a) Variantní návrhy na opatření 5b) Odhady rizik jednotlivých variant Zdroj: Kovanicová, D., Kovanic, P.: Poklady skryté v účetnictví, díl II, Polygon 1995, str.226

(13)

Z hlediska přístupů k finanční analýze potom existují dvě hlavní pojetí, a to:

 fundamentální analýza, která zpracovává data spíše kvantitativní povahy bez algoritmizovaných postupů, jedná se o rozbory založené na zkušenostech odborníků a jejich subjektivních odhadech,

 technická analýza, která upřednostňuje algoritmizované metody, zpracovává kvantitativní data a posouzení výsledků je rovněž kvantitativní.[3]

V této práci bude uplatněna jako východisko posouzení finančního zdraví podniku technická analýza.

3.2 Zdroje finanční analýzy

Základním zdrojem finanční analýzy jsou účetní výkazy. Data pro finanční analýzu můžeme čerpat z mnoha informačních zdrojů, mohou to být data finanční i nefinanční povahy, kvantifikovatelná i nekvantifikovatelná. Pro finanční analýzu jsou data jako vstupní materiál zásadním momentem, proto je důležité zajistit jejich spolehlivost a srovnatelnost.

3.2.1 Srovnatelnost dat

Pravdivého obrazu finančního zdraví podniku lze dosáhnout pouze tehdy, jsou-li zachována pravidla srovnatelnosti údajů, s kterými pracuje finanční analýza. Jinak řečeno, je třeba zajistit, aby dané ukazatele vyjadřovaly stále to samé a neměnila se jejich obsahová náplň. Je tedy třeba zajistit:

 srovnatelnost časovou, ta v podstatě znamená, že podnik nesmí během roku měnit postupy účtování, způsoby oceňování ani odpisování. Mezi roky může tyto změny provést jen výjimečně, jestliže jimi dosáhne věrnějšího zobrazení skutečnosti,

(14)

 srovnatelnost účetnictví, v současnosti je účetním jednotkám dána jistá svoboda v některých otázkách normativní úpravy účetnictví, což situaci poněkud komplikuje,

 srovnatelnost podniků, bez této srovnatelnosti nelze hodnotit zdraví podniku relativně, vzhledem k určitému vhodně vybranému okruhu podniků. [3]

Srovnatelnost ekonomických subjektů je podmíněna především oborem podnikání a pak i řadou dalších faktorů, jako jsou:

 srovnatelnost vstupů,

 srovnatelnost technologií,

 srovnatelnost výstupů,

 srovnatelnost okruhu zákazníků.

Právě srovnatelnost podniků bude je důležitým předpokladem, pokud mezi sebou porovnáváme dva podniky v odvětví.

3.2.2 Finanční výkazy v účetnictví

Hlavním posláním účetnictví a účetních výkazů je pravdivé vyjádření finanční a majetkové situace podniku.

Účetní výkazy lze rozdělit na

 externí, též finanční ( rozvaha, výsledovka, výkaz o finančních tocích apod.),

 interní (vnitropodnikové) sestavované pouze pro vnitřní potřeby podniku,

 daňové, sestavované pro daňové účely.[4]

Ačkoli finanční analýza čerpá z dat především externích účetních výkazů, může pro své potřeby využít i údajů interních účetních výkazů, a to k hlubším vnitropodnikovým průzkumům.

(15)

Externí účetní výkazy jsou součástí tzv. účetní závěrky, kterou podle zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, tvoří v podvojném účetnictví:

 rozvaha,

 výkaz zisku a ztráty (výsledovka),

 příloha, která obsahuje obecné údaje o účetní jednotce, o účetních metodách a zásadách, dále pak doplňující údaje k rozvaze a výsledovce a výkaz o peněžních tocích (dále jen cash flow). 4)

Účetní jednotky sestavují řádnou účetní závěrku (k 31. 12) nebo mimořádnou účetní závěrku ( např. ke dni vzniku, vstupu do likvidace apod.).

Při sestavování účetní závěrky musí podnik dodržovat obecně závazné předpisy, zejména pak Obchodní zákoník č. 513/1991 Sb., Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, opatření Ministerstva financí ČR.

Podniky, které mají povinnost ověření účetní závěrky auditorem (jde především o akciové společnosti, což je i případ sledované firmy), sestavují účetní výkazy i přílohy v plném rozsahu, tj. včetně výkazu cash flow.

3.2.2.1 Rozvaha

Rozvaha zachycuje stav majetku podniku (aktiv) na jedné straně a zdrojů jeho krytí (pasiv) na straně druhé k určitému datu v peněžním vyjádření a poskytuje tak statický pohled na majetek podniku a zdroje jeho krytí.

Podstatou podnikání je neustálý koloběh vložených prostředků (tj. kapitálu) a během této obrátky se kapitál na různou dobu přeměňuje do několika forem.Cílem finančního řízení je kromě jiného zvolit co nejvhodnější strukturu majetku a optimální způsob jeho krytí.

4) Sůvová, H. a kol.: Finanční analýza v řízení podniku, v bance a na počítači, Bankovní

(16)

Struktura majetku (aktiv)

Základním hlediskem třídění aktiv je jejich doba vázanosti v reprodukčním cyklu podniku, rozlišujeme tak aktiva

 stálá (jejichž provozně-technická funkce je delší než 1 rok),

 oběžná (jejichž provozně-technická funkce je kratší než 1 rok).

Majetkovou strukturu akciové společnosti v ČR lze vyjádřit následovně:

 pohledávky za upsaný vlastní kapitál

 stálý majetek (aktiva)

 nehmotný dlouhodobý majetek

 hmotný dlouhodobý majetek

 finanční majetek (investice) dlouhodobé povahy

 oběžný majetek (aktiva)

 zásoby

 pohledávky dlouhodobé

 pohledávky krátkodobé

 ostatní majetek (aktiva)

 náklady příštích období

 příjmy příštích období.

Obrázek 2 zachycuje rozvahu z agregovaných položek.

Majetková struktura podniku je velmi diferencovaná, závisí především na:

 technické náročnosti výroby (např. v chemickém či strojírenském podniku se budou fixní aktiva jistě více podílet na majetkové struktuře podniku),

 stupni rozvinutosti peněžního a kapitálového trhu (vysoká rozvinutost těchto trhů má za následek větší pestrost finančního majetku),

 konkrétní ekonomické situaci podniku a orientaci jeho hospodářské politiky (některé podniky prosazují zvyšování rentability prostřednictvím růstu zisku na jednotku tržeb, což vede k zavádění nových technologií a růstu podílu fixních aktiv, jiné naopak prosazují

(17)

politiku růstu rentability prostřednictvím zvýšení obratu vloženého kapitálu, což vede ke zvýšení podílu oběžného majetku).

Obrázek 2: Rozvaha z agregovaných položek

Zdroj: Sůvová, H. a kol.: Finanční analýza v řízení podniku, v bance a na počítači, Bankovní institut, a. s., 2000, str. 38

Finanční (kapitálová) struktura podniku

Finanční struktura podniku zachycuje strukturu podnikového kapitálu, ze kterého je financován jeho majetek.

U kapitálu je základním třídícím hlediskem vlastnictví, rozlišujeme tedy kapitál:

 vlastní,

 cizí.

(18)

Finanční struktura akciové společnost v ČR zachycuje následující položky.

vlastní kapitál

 základní kapitál

 kapitálové fondy

 fondy ze zisku

 výsledek hospodaření minulých let (nerozdělený zisk minulých let)

 výsledek hospodaření účetního období (zisk běžného roku)

cizí zdroje

 rezervy

 dlouhodobé závazky

 krátkodobé závazky

 bankovní úvěry a výpomoci

ostatní pasiva

 výdaje příštích období

 výnosy příštích období

V rámci finanční struktury podniku je třeba posuzovat zejména poměr mezi vlastním a cizím kapitálem. Náklady spojené s pořízením kapitálu jsou přímo úměrné době jeho splatnosti a riziku, čím je doba splatnosti kapitálu delší a riziko větší, tím je pro podnik dražší. Z tohoto hlediska je nejlevnější krátkodobý cizí kapitál, nejdražší je pak základní akciový kapitál, protože jeho splatnost je neomezená a hodnota akciového kapitálu se nevrací.[5]

Cenu cizího kapitálu ovlivňuje i míra zdanění, jelikož úroky z úvěru a obligací jsou odčitatelnými položkami z daňového základu (tzv. daňový štít), dividendy nikoli.

Náklady celkového kapitálu v důsledku vyššího zadlužení klesají. Doporučené hodnoty kapitálové struktury pro výrobní podnik jsou 40% cizího a 60% vlastního kapitálu.

(19)

V současnosti převládá teorie tzv. „U“ křivky celkových nákladů kapitálu, která je založena na faktu, že od určité míry zadlužení celkové náklady na kapitál začnou stoupat, neboť daňový štít (tedy vliv daní na cenu cizího kapitálu) je překonán většími požadavky věřitelů v důsledku vyššího zadlužení a vzrůstajícího rizika. Pro podnik je tedy nejvhodnější varianta takové zadluženosti, kdy jsou průměrné náklady zadlužení nejnižší.Teorie optimální zadluženosti s „U“ křivkou průměrných nákladů na kapitál je znázorněna v tabulce 4 a grafu 1, kde červená křivka znázorňuje náklady vlastního kapitálu, růžová průměrné náklady celkového kapitálu (U-křivka) a modrá náklady zadlužení.

Tabulka 4: Teorie optimální zadluženosti s „U“ křivkou Varianta

zadluženosti

Podíl kapitálu na celkovém

kapitálu

Náklady kapitálu

Průměrné náklady celkového

kapitálu A: nízká zadluženost

dluh vlastní kapitál

20%

80%

6,5%

12%

1,3%

9,6%

10,9%

B: vyšší zadluženost dluh

vlastní kapitál

40%

60%

7%

12,5%

2,8%

7,5%

10,3%

C: vysoká zadluženost

dluh vlastní kapitál

60%

40%

9%

15%

5,4%

6,0%

11,4%

Zdroj: Valach,J. a kol.: Finanční řízení podniku, Ekopress, 1999, str. 80

(20)

Graf 1

Vývoj nákladů kapitálu v závislosti na míře zadluženosti

4 6 8 10 12 14 16

10 20 30 40 50 60 70

podíl dluhu na celkovém kapitálu [%]

náklady kapitálu [%]

Zdroj: Valach J. a kol.: Finanční řízení podniku, Ekopress, 1999, str. 81

Použitý kapitál pro financování majetku by měl také odpovídat stupni likvidity jednotlivých druhů majetku. Rychle převoditelná aktiva (některé druhy oběžného majetku) by měla být kryta krátkodobými závazky, protože je možné poměrně rychle použít tato aktiva ke splácení dluhu. Naopak dlouhodobá aktiva (zejména fixní majetek a trvalá část oběžného majetku) je účelné financovat dlouhodobým kapitálem. Jestliže se dlouhodobý kapitál podílí nejen na financování dlouhodobého majetku, potom hovoříme o překapitalizování podniku, je zde sice zajištěna celková stabilita podniku, ovšem na úkor efektivnosti. Pakliže se naopak krátkodobý kapitál podílí na krytí dlouhodobého majetku, potom se jedná o podkapitalizování podniku, které může vést k platební neschopnosti (insolvenci).

(21)

3.2.2.2 Výkaz zisku a ztráty (výsledovka)

Výkaz zisku a ztráty slouží ke zjišťování výše, způsobu tvorby a složek hospodářského výsledku.6)

Vzájemným pojítkem rozvahy a výsledovky je (kromě změny stavu zásob) i výsledek hospodaření (zisk nebo ztráta).

Podle zákona č. 563/1991, o účetnictví má výkaz zisku a ztráty (dále jen výsledovka) stupňovitou podobu výkazu, kdy se zjišťuje výsledek hospodaření za činnost:

 provozní,

 finanční,

 mimořádnou.

Provozní výsledek hospodaření a finanční výsledek hospodaření po odečtení daně z příjmů označujeme jako výsledek hospodaření za běžnou činnost. Výsledek hospodaření z mimořádné činnosti a výsledek hospodaření za běžnou činnost dohromady označujeme jako výsledek hospodaření za běžné období. Schéma výkazu zisku a ztráty je znázorněno na obrázku 3.

Pravidla sestavování výsledovky se řídí tzv. akruálním principem, tj. principem věcné a časové shody nákladů s výnosy.

Princip věcné shody

Výsledek hospodaření zjišťujeme porovnáváním nákladů a výnosů, které jsou vztaženy k časovému intervalu (ne k prodávaným výrobkům), tím může dojít k tomu, že výnosy se váží k jiným výkonům než k těm, na které byly vynaloženy v daném období náklady. Jedná se především o situaci, kdy podnik má na skladě zásoby, které v daném období vyrobil, ale neprodal (výrobky, polotovary vlastní výroby, nedokončená výroba). Tyto nerealizované výrobky znamenají z hlediska času pouze zvýšení nákladů běžného období, protože se však předpokládá, že budou realizovány v příštím období a je v nich uložen budoucí ekonomický

(22)

prospěch podniku, zahrne se jejich výše do výnosů běžného období, kde vyjadřuje budoucí příjem peněz.

Princip časové shody

Princip časové shody představuje precedens, podle kterého se jako výnosy či náklady neuznávají všechny v tomto období uskutečněné transakce, ale pouze ty, které s tímto obdobím souvisí, což vyžaduje výnosy a náklady časově rozlišovat.

Může se jednat např. o budoucí závazky vyplývající ze současné činnosti podniku, na jejichž úhradu je účelné rezervovat určitou část peněžních prostředků již v běžném období (např. rezervy), ty pak zvyšují náklady a vytváří pravdivější obraz ekonomické situace podniku.

Obázek 3: Výkaz zisku a ztráty

Zdroj: Sůvová, H. a kol.: Finanční analýza v řízení podniku, v bance a na počítači, Bankovní institut, a. s. 2000, str.59

(23)

3.2.2.3 Výkaz o peněžních tocích (cash flow)

Výkaz o peněžních tocích (dále jen cash flow) poskytuje informace o pohybu peněžních prostředků podniku, o jeho příjmech a výdajích. V ČR je výkaz cash flow součástí příloh k účetní závěrce podle vyhlášky č. 500/2002 Sb. pro podnikatele, kteří podléhají auditu. Cash flow je možné charakterizovat jako pohyb peněžních prostředků (jejich přírůstek a úbytek) podniku za určité období v souvislosti s jeho ekonomickou činností.[3]

Z rozvahy, která zobrazuje stav majetku a zdrojů jeho krytí (kapitálu) k určitému časovému okamžiku, lze získat informace jen o stavu peněžních prostředků k určitému okamžiku, nikoliv o faktorech, které tento stav ovlivnily, o pohybu peněžních příjmů a výdajů.

Výkaz zisku a ztráty (výsledovka) zachycuje výnosy a náklady v různých kategoriích při jejich vzniku bez ohledu na to, zda se jedná o peněžní příjmy či výdaje (princip akruálního účetnictví, jak byl vysvětlen v podkapitole 3.2.2.2).

Nastává tedy obsahový i časový nesoulad mezi náklady a výdaji, výnosy a příjmy, ziskem a stavem peněžních prostředků.

V praxi rozlišujeme různé kategorie cash flow, které se liší svým obsahem, eventuálně způsobem výpočtu. Jednotlivé části výkazu cash flow jsou následující:

 cash flow z provozní činnosti,

 cash flow z investiččinnosti,

 cash flow z finanččinnosti,

 cash flow celkem.

Někdy se v rámci cash flow z provozní činnosti ještě vyděluje cash flow ze samofinancování.

(24)

Cash flow můžeme sestavit dvěma způsoby:

 přímo, pomocí sledování příjmů a výdajů podniku za dané období a

 nepřímo, pomocí transformace zisku do pohybu peněžních prostředků a následnými úpravami o další pohyby peněžních prostředků v souvislosti se změnami majetku a kapitálu (aktiv a pasiv).

Nejčastěji se používá nepřímá metoda kvantifikace cash flow. Způsob výpočtu je znázorněn v následujícím schématu:

+ zisk (po úhradě úroků a zdanění), tj. čistý zisk

+ odpisy (jsou pouze nákladem, nikoli finančním výdajem, snížily tedy zisk bez reálného vydání peněžních prostředků)

+ jiné náklady nevyvolávající pohyb peněz (např. rezervy na opravy, dovolenou atd.)

- výnosy, které nevyvolávají pohyb peněz (např. čerpání rezerv, zúčtování předem přijatého nájemného do výnosů)

_________________________________________________________________

CASH FLOW ZE SAMOFINANCOVÁNÍ + úbytek pohledávek

- přírůstek pohledávek

+ úbytek nakoupených krátkodobých cenných papírů - přírůstek nakoupených krátkodobých cenných papírů + úbytek zásob

- přírůstek zásob

+ přírůstek krátkodobých dluhů - úbytek krátkodobých dluhů

CASH FLOW Z PROVOZNÍ ČINNOSTI (obsahuje i cash flow ze samofinancování) + úbytek fixního majetku

- přírůstek fixního majetku

+ úbytek nakoupených akcií a dluhopisů - přírůstek nakoupených akcií a dluhopisů

(25)

CASH FLOW Z INVESTIČNÍ ČINNOSTI + přírůstek dlouhodobých dluhů

- úbytek dlouhodobých dluhů

+ přírůstek vlastního kapitálu z titulu emise akcií - výplata dividend

CASH FLOW Z FINANČNÍ ČINNOSTI

CELKOVÉ CASH FLOW je pak součtem cash flow z provozní, investiční a finanční činnosti podniku.

3.2.2.3 Výroční zpráva

Výroční zpráva je dokument o hospodářské a finanční situaci podniku za uplynulý rok, který musí být zpracován společnostmi povinně auditovanými. [4]

Účelem výroční zprávy je uceleně , vyváženě a komplexně informovat o vývoji výkonnosti účetní jednotky, její činnosti a stávajícím hospodářském postavení.

Výroční zpráva musí kromě informací nezbytných pro naplnění účelu výroční zprávy dále obsahovat nejméně finanční a nefinanční informace:

 o skutečnostech, které nastaly až po rozvahovém dni a jsou významné pro naplnění účelu výroční zprávy,

 o předpokládaném vývoji činnosti účetní jednotky,

 o aktivitách v oblasti výzkumu a vývoje,

 o aktivitách v oblasti ochrany životního prostředí a pracovněprávních vztazích,

 o tom, zda účetní jednotka má organizační složku podniku v zahraničí,

 požadované podle zvláštních předpisů.

Výroční zpráva obsahuje též závěrku a zprávu o auditu, případně další dokumenty podle zvláštních předpisů.[8]

(26)

Podle Obchodního zákoníku je podnik povinen pod hrozbou vysokých sankcí poskytnout výroční zprávu do sbírky listin, dokument však není volně k nahlédnutí.

Tak tomu bylo v předcházejících letech a tato benevolence byla zneužívána pro kriminální činnost.[9]

3.3 Metody finanční analýzy

V praxi rozlišujeme dva druhy metod finanční analýzy

 elementární (základní), které jsou založeny na základních aritmetických operacích s ukazateli,

 vyšší, které lze dále rozdělit na matematicko-statistické metody, jedná se zde např. o bodové a intervalové odhady ukazatelů, statistické testy odlehlých dat, analýzu rozptylu a nestatistické metody finanční analýzy, jako jsou např. metody založené na teorii matných množin, expertní systémy atd.

Elementární metody finanční analýzy jsou v praxi nejpoužívanější, proto se v dalších částech práce budeme věnovat pouze jim.

(27)

4. Elementární metody finanční analýzy

Technická analýza pracuje s ukazateli, kterými jsou buď přímo položky účetních výkazů nebo čísla z nich odvozená. Lze je dělit podle různých hledisek:

 podle vztahu k účetním výkazům

 ukazatele rozvahové,

 ukazatele výsledkové,

 ukazatele cash flow,

 ukazatele mezivýkazové (tj. ukazatele vzájemného vztahu rozvahy, výsledovky a cash flow).

 podle způsobu charakteristiky jevu

 ukazatele extenzivní, které přinášejí informaci o množství v jednotkách ( u účetních výkazů jsou těmito jednotkami peněžní prostředky),

 ukazatele intenzivní, které charakterizují míru, v jaké jsou extenzivní veličiny využívány a jak silně a rychle se tyto ukazatele mění.

 podle matematického způsobu výpočtu

 absolutní ukazatele ( jsou to v podstatě údaje převzaté z účetnictví),

 rozdílové ukazatele (zjišťují se jako rozdíl dvou jiných ukazatelů),

 poměrové ukazatele (vznikají jako podíl dvou ukazatelů),

 procentní ukazatele (jde o poměr vyjádřený v %).

 podle času

 ukazatele stavové, které udávají stav k určitému okamžiku,

 ukazatele tokové, které udávají vývoj v určitém časovém intervalu.

Elementární metody finanční analýzy lze pak členit následovně:

 analýza stavových (absolutních) veličin

 analýza trendů (horizontální analýza),

 procentní rozbor (vertikální analýza).

(28)

 analýza rozdílových ukazatelů

 fondy finančních prostředků,

 ukazatele založené na různých modifikacích zisku,

 ukazatele založené na různých modifikacích přidané hodnoty.

 analýza poměrových ukazatelů

 ukazatele rentability,

 ukazatele aktivity,

 ukazatele zadluženosti a finanční struktury,

 ukazatele likvidity,

 ukazatele kapitálového trhu.

 analýza soustav ukazatelů

 pyramidové rozklady,

 souhrnné indexy.[4]

Jednotlivé elementární metody finanční analýzy budou vysvětleny v následujících podkapitolách.

4.1 Horizontální analýza (analýzy trendů)

Analýzou trendů, tzv. horizontálním rozborem se zabýváme v rámci analýzy absolutních veličin, které jsou přímo zobrazeny v účetních výkazech podniku.

Hodnotíme zde proti sobě dvě po sobě následující časová období. Firmy většinou zveřejňují ve výročních zprávách údaje za uplynulých pět let a více, z těchto časových řad již může finanční analytik zkoumat a odhadovat dlouhodobé trendy významných finančních položek.

Je účelné určovat jak absolutní změny dat účetních výkazů, tak procentuální změny. V tomto případě tedy sledujeme změny v rámci jednoho řádku účetního výkazu (proto horizontální rozbor), a to použitím jednoduchého vzorce:

= (ukazatel i + 1 – ukazatel i ) / ukazatel i * 100 [%] (1)

(29)

4.2 Vertikální analýza

Vertikální analýza vede nejen ke zjistitění struktury např. majetku a vložených prostředků jedné společnosti, ale zejména pak umožňuje srovnatelnost několika společností různé velikosti. Tato technika rozboru pracuje v jednotlivých letech od shora dolů, nikoli horizontálně napříč jednotlivými časovými obdobími (proto vertikální analýza).

Máme-li vedle sebe údaje firmy za dva či více roků, můžeme pak identifikovat nejzávažnější změny komponent (a tím současně i trendy). [6]

Např. struktura majetku v rozvaze informuje o tom, jak firma investuje kapitál.

Obecně platí, že pro podnik je výhodnější investovat do dlouhodobých aktiv, protože tak dosahuje větší výnosnosti v porovnání s investicemi do aktiv krátkodobých. Správný poměr dlouhodobých a krátkodobých komponent je determinován samou povahou podnikání (např. těžký průmysl bude náročnější na dlouhodobý kapitál, služby naopak na krátkodobý) a potřebou zajistit likviditu (tj.

rychlost přeměny majetku do pohotových peněžních prostředků).

U struktury pasiv či zdrojů krytí majetku se zajímáme především o to, z jakých a z jak drahých zdrojů podnik svůj majetek pořídil. Obecně zde platí, že pro podnik je výhodnější financovat své aktivity z krátkodobých cizích zdrojů, to ovšem neznamená, že maximalizace krátkodobých cizích zdrojů na úkor těch dlouhodobých je tím nejlepším řešením. Splácení krátkodobého cizího kapitálu vyžaduje mít v pohotovosti finanční prostředky, podnik se tak může dostat do problémů s likviditou, což může vést k jeho insolventnosti. Podnik by tedy měl svoji finanční strukturu diverzifikovat a rozložit tak finanční riziko prostřednictvím získávání prostředků z různých zdrojů.

(30)

4.3 Analýza rozdílových ukazatelů

Mezi rozdílové ukazatele řadíme především fondy finančních prostředků a různé ukazatele založené na modifikaci zisku a přidané hodnoty.

4.3.1 Fondy finančních prostředků

Jedná se o rozdílové ukazatele, které jsou výraznými indikátory při analýze a řízení finanční situace podniku.

V rámci fondů finančních prostředků rozlišujeme tyto tři ukazatele:

 čistý provozní (pracovní) kapitál (net working capital),

 čisté pohotové prostředky,

 čisté peněžně-pohledávkové finanční fondy.

V následujících podkapitolách jim bude věnována větší pozornost.

Čistý provozní (pracovní) kapitál

Čistý pracovní kapitál (dále jen ČPK) zjistíme prostřednictvím vztahu:

ČPK = oběžná aktiva – krátkodobá cizí pasiva (dluhy) (2)

Ze vztahu (2) vyplývá, že čistý pracovní kapitál je tou součástí oběžného majetku, která je kryta dlouhodobými zdroji, není jej tedy potřeba k bezprostřední úhradě krátkodobých dluhů a tvoří jakýsi fond relativně volných peněžních prostředků podniku. Termín ČPK lze vysvětlit následujícím způsobem:

 „čistý“, protože je očištěn od břemene brzké úhrady krátkodobého cizího kapitálu, tedy od té části oběžných aktiv, jíž nelze použít jinak než právě k úhradě splatných krátkodobých závazků,

 „pracovní“ jako vyjádření disponibility s tímto majetkem, pružnost a manévrovací prostor pro činnost podniku.[3]

(31)

Výpočet je graficky znázorněn na obrázku 4.

Vztah mezi oběžnými aktivy a krátkodobými dluhy vypovídá zásadním způsobem o platební schopnosti podniku. Přebytek těchto aktiv nad krátkodobými zdroji je důkazem dobrého finančního zázemí firmy. ČPK je tedy jakýmsi „finančním polštářem“, který umožňuje podniku pokračovat ve své činnosti i za předpokladu, že by jej potkala událost vyžadující neočekávaný a velký výdej peněžních prostředků. Naopak vysoký ČPK svědčí o neefektivním využívání prostředků.

Obrázek 4: Čistý provozní kapitál v rozvaze

Zdroj: Sůvová, H. a kol.: Finanční analýza v řízení podniku, v bance a na počítači, Bankovní institut, a. s. 2000, str. 80

Z pohledu vlastníka podniku lze ke zjištění ČPK přistupovat z opačné strany, a to:

ČPK = vlastní zdroje + cizí kapitál dlouhodobý – stálá aktiva (3)

Ze zásady opatrného financování vyplývá, že dlouhodobá aktiva by měla být financována ze zdrojů dlouhodobých, zatímco krátkodobá aktiva mohou být financována i krátkodobými zdroji. Dlouhodobé zdroje by měly svou výší přesahovat stálá aktiva a tím vytvářet onen „ochranný polštář“ podniku a sloužit k běžnému financování.[7]

(32)

Pro analýzu finanční situace podniku pomocí ČPK mají význam ty transakce, které způsobily za určitý časový úsek jeho výslednou změnu.V podstatě se jedná o zmapování odtoků z ČPK a přítoků do ČPK, tedy o cash flow. Chceme-li tedy určit příčiny změn ČPK, musíme provést analýzu těch komponent, které na jeho velikost působí.

Čisté pohotové prostředky

Jelikož čistý pracovní kapitál (ČPK) není identický s likviditou, může totiž zahrnovat i položky méně likvidní, jako např. nedokončenou výrobu, pohledávky za obchodními partnery s delší splatností, nadměrné stavy zásob, neprodejné výrobky atd., je vhodné při posuzování likvidity zvolit vhodnější fond finančních prostředků. Tím jsou čisté pohotové prostředky (ČPP) či peněžní finanční fond, který kalkuluje pouze s položkami:

 hotovost,

 peněžní prostředky na běžných účtech,

 u méně ortodoxních modifikacích i šeky, směnky, krátkodobé termínované vklady, krátkodobé cenné papíry.

Jde o položky s nejvyšším stupňem lidvidnosti.

Čisté peněžně-pohledávkové finanční fondy

Tento fond je střední cestou mezi ČPK a ČPP. Při výpočtu čistých peněžně- pohledávkových fondů se z oběžných aktiv vylučují:

 zásoby,

 nelikvidní (dlouhodobé, nedobytné apod.) pohledávky.

Od takto vymezených oběžných aktiv se odečtou krátkodobé závazky.

4.3.2 Zisk a jeho modifikace

Tyto ukazatele vznikají odečítáním a sčítáním položek výkazu zisku a ztráty, proto je některé prameny řadí k ukazatelům rozdílovým. Některé ukazatele z této skupiny se v našem účetnictví nesledují. Běžně se však vykazují v účetnictví

(33)

amerických firem a jsou vhodné pro rozbory. Z našich účetních výkazů je lze potřebnými propočty odvodit. Jde především o následující ukazatele:

 EBITDA (Earnings Before Interest, Taxes, Depreciation and Amortization Charges), tj. zisk před úroky, odpisy a zdaněním,

 EBIT (Earnings Before Interest and Taxes), tj. zisk před úroky a zdaněním,

 EBT (Earnings Before Taxes), tj.zisk před zdaněním,

 EAT (Earnings After Taxes), tj. zisk po zdanění,

 EAC (Earnings Available for Common Stockholders), tj. zisk, který je k dispozici pro běžné akcionáře,

 GM (Gross Margin), tj. hrubé rozpětí resp. obchodní marže.

V některých pramenech je uváděn ukazatel Total Net Income, který označuje celkový zisk po zdanění, avšak váže se k celkové činnosti podniku (v české terminologii výsledek hospodaření za účetní období). Naproti tomu ostatní kategorie zisku (EBIT, EBT apod.) se vážou k běžné nebo pouze provozní činnosti, která je základem ekonomického hodnocení podniku. [4]

Z českého výkazu zisku a ztráty lze tyto kategorie odvodit následujícím způsobem.

Výsledek hospodaření za účetní období (EAT) + daň z příjmu za mimořádnou činnost

+ daň z příjmu za běžnou činnost

= zisk před zdaněním (EBT) + nákladové úroky

= zisk před úroky a zdaněním (EBIT) + odpisy

= zisk před úroky, odpisy a zdaněním (EBITDA)

Zisk po zdanění plus úroky logicky získáme jako součet EAT a nákladových úroků

Zisk po zdanění plus úroky = EAT + nákladové úroky (4)

(34)

Častěji se však používá varianta tohoto ukazatele, která zohledňuje skutečnost, že nákladové úroky tvoří tzv. daňový štít, tj. jejich zahrnutím do nákladů snižuje podnik daňový základ. V některých pramenech je tento ukazatel označován jako NOPAT (Net Operating Profit After Taxes).

Chceme-li tedy vyjádřit veškeré zisky bez ohledu na to, komu náleží (vlastníkům nebo věřitelům), ale se zohledněním daňového účinku, použijeme tento vztah

Zisk po zdanění plus úroky po zdanění = EAT + nákladové úroky * (1-T) (5)

Hrubé rozpětí (Gross Margin, někdy také Gross Profit) podniku je jedním z ukazatelů obsažených ve výsledovce anglosaských zemí. Jeho výpočet se provádí podle následující formule:

Hrubé rozpětí (GM) = tržby za prodej zboží – náklady na prodané zboží (6)

K rozborům v soustavách ukazatelů se nejčastěji využívá ukazatel EBT a EBIT.

EBITDA se např. používá k měření stability a plynulosti peněžního toku při vyhodnocování dlouhodobé solventnosti. Výhodou EBIT je, že není zkreslen vlivem daní nebo vlivem financování podniku. EAT je zase vhodnější pro posuzování rentability vlastního kapitálu.

4.3.3 Přidaná hodnota a její modifikace

Přidanou hodnotou (VA – Value Added) rozumíme hodnotu přidanou zpracováním v daném podniku, popř. odvětví. Přidanou hodnotu lze vypočítat jako rozdíl mezi hodnotou vyrobených statků (tj. tržbami) a náklady na nakoupený materiál a na služby použité při jejich výrobě. VA tedy obsahuje především mzdy, placené úroky a zisk). V českém výkazu zisku a ztráty je tato hodnota přímo uvedena, protože se z ní vypočítává daň z přidané hodnoty. VA lze tedy vypočítat jako rozdíl tržeb za

(35)

prodej vlastních výrobků, zboží a služeb a nákladů na prodej zboří a spotřeby materiálu, energie a služeb.

V současné době se můžeme setkat s dalšími modifikacemi základního ukazatele přidané hodnoty, které se užívají jak pro rozborovou činnost, tak pro účely finanční motivace manažerů Jde o tržní přidanou hodnotu MVA (Market Value Added) a ekonomickou přidanou hodnotu EVA (Economic value added). [4]

Tržní přidaná hodnota MVA

MVA je rozdíl mezi tržní hodnotou a investovaným kapitálem. Tržní hodnota je definovaná jako suma akcií násobených tržní cenou jedné akcie a cizího kapitálu, jako jsou bankovní úvěry a dluhopisy. MVA je hodnota společnosti vytvořená nad cenou zdrojů vložených do společnosti.5)

MVA = tržní hodnota vlastního kapitálu* - vložená hodnota vlastního kapitálu**

(7)

MVA lze definovat nejen pro vlastní kapitál, ale i vzhledem k celkovým zdrojům firmy jako rozdíl mezi tržní hodnotou firmy a skutečným vloženým kapitálem (vlastním i cizím). Pojetí založené na vlastním jmění se však používá častěji a má přímou vazbu na zájmy vlastníků.[2]

Ekonomická přidaná hodnota (EVA)

Setřepete-li z podniku vzletná čísla, kterými jej vyzdobilo kreativní účetnictví, vypadá nahý zcela jinak. Jedna z takových rentgenových metod, která se konečně probila i do Evropy, má jméno EVA. Je to zkratka Economic Value Added a sleduje, zda podnik hodnotu tvoří nebo naopak spotřebovává.6)

_________________________________________________________________

* lze zjistit prostřednictvím fungujícího kapitálového trhu jako celkovou tržní cenu akcií

** zjištuje se jako účetní hodnota vlastního kapitálu

5) Korbel P., Shrbená J. : EVA škrtí, hlídá, motivuje. Ekonom č. 45/2001 6)Fiala Z. :Editorial. Ekonom č. 45/2001

(36)

EVA představuje odhad skutečného ekonomického zisku podniku za rok a může se tedy podstatně lišit od účetního zisku. Koncepce účetního zisku předpokládá, že akcionáři poskytují vlastní jmění bezplatně, tzn. že ve výkazu zisku a ztráty nejsou obsaženy žádné explicitní náklady na tento druh kapitálu. Náklady kapitálu totiž představují alternativní (oportunitní) náklady veškerého použitého kapitálu.

Ukazatel EVA lze použít nejen pro rozbor efektivnosti manažerské práce celého podniku a jeho součástí, ale i pro hodnocení dílčích projektů.[7]

Obdoba ukazatele EVA je používána Ministerstvem průmyslu a obchodu ve finančních analýzách podnikové sféry. Z těchto analýz je však patrné jen to, jak si stojí určité odvětví. EVA přináší nový pohled na měření úspěšnosti podniku. EVA a MVA se využívají i pro oceňování společností v případě jejich koupěči prodeji.

4.4 Analýza poměrových ukazatelů

Poměrové ukazatele lze rozdělit do následujících šesti skupin podle toho, na jaké rysy hospodaření podniku se zaměřují:

 ukazatelé rentability,

 ukazatelé aktivity,

 ukazatelé finanční struktury,

 ukazatelé likvidity,

 ukazatelé kapitálového trhu.

Vypočtené hodnoty poměrových ukazatelů vypovídají o základních rysech společnosti. Jejich vypovídací schopnost se zvýší po srovnání s oborovým průměrem.[6]

V České republice však neexistuje instituce, která by se systematicky zabývala tvorbou databází oborových ukazatelů, jen Ministerstvo obchodu a průmyslu zveřejňuje na svých internetových stránkách finanční analýzy jednotlivých průmyslových odvětví dle třídění OKEČ.

(37)

4.4.1 Ukazatele rentability

Ukazatelé rentability jsou nejdůležitějšími indikátory, které posuzují podnikatelskou činnost. Jedná se o poměření zisku k dané základně, díky které bylo zisku dosaženo. V podkapitole 4.3.2 byly vysvětleny kategorie, resp. modifikace zisku.

Nejčastěji se jako základ pro výpočet rentability v čitateli využívá EBIT, EBT, EAT a zisk po zdanění plus úroky po zdanění. Otázkou je, jakou modifikaci zisku pro jednotlivé ukazatele rentability užít.

K nejužívanějším ukazatelům rentability patří:

 rentabilita úhrnných vložených prostředků (aktiv) (Return on Assets) ROA,

 rentabilita vlastního kapitálu (Return on Equity) ROE,

 rentabilita nákladů,

 rentabilita tržeb (Return on sales) ROS.

Rentabilita úhrnných vložených prostředků ROA

ROA = EAT + úroky * (1 – sazba daně) / průměrná celková aktiva [%]

(8)

Ukazatel rentability úhrnných vložených prostředků (dále jen ROA) je považován za zásadní měřítko rentability podniku, ze vztahu (8) vyplývá, že zde poměřujeme zisk po zdanění plus zdaněné úroky k celkovým aktivům čili jak kapitálu vlastnímu, tak cizímu, což je z rozumového hlediska správné, protože v podstatě nelze určit, jaká část zisku byla vytvořena díky vlastnímu kapitálu a jaká díky cizímu kapitálu.

Z vložených prostředků musíme dosáhnou nejen čistého zisku jako odměny vlastníkovi, ale i zdaněných úroků, které jsou výnosem věřitelů. Ukazatel ROA je indikátorem hovořícím o podniku jako celku. Doporučená hodnota ukatatele ROA je 15 %.

(38)

Ukazatel rentability vlastního kapitálu ROE

ROE = EAT / průměrný vlastní kapitál [%] (9)

Ukazatel rentability vlastního kapitálu (dále jen ROE) měří výnosnost kapitálu, který do podniku vložili jeho akcionáři či vlastníci. V čitateli se obvykle uvádí čistý zisk po zdanění (EAT), jelikož investoři (akcionáři) posuzují dosaženou rentabilitu s jinými formami investic. Problematické je v tomto případě jasně definovat jmenovatele, vlastní kapitál, do kterého mj. patří:

 základní kapitál,

 emisní ážio,

 zákonné fondy,

 různé statutární či jiné fondy tvořené ze zisku,

 nerozdělený zisk a výsledek hospodaření běžného období.

Např. fond, který se má v budoucnosti rozdělit mezi zaměstnance ve formě odměn, by z logiky věci neměl být do vlastního kapitálu zahrnut, v podstatě se totiž nejedná o vlastní kapitál, ale jakýsi „závazek“ (i když dobrovolný) vůči zaměstnancům. V posouzení, co by se mělo promítnout do vlastního kapitálu a co ne, je nutno vycházet z účelu, jemuž má analýza sloužit.

Míra zisku vypočtená z vlastního kapitálu je indikátorem, který akcionářům a majitelům či dalším investorům dává informaci o tom, zda jejich investice (kapitál) přináší dostatečný výnos. Tento výnos by měl být v porovnání s jinými formami investování větší, aby se investice vyplatila.

Rentabilita nákladů

Rentabilita nákladů = zisk / náklady [%] (10)

Rentabilita nákladů je indikátorem, který určuje, kolika procenty se zisk podílí na

(39)

Rentabilita tržeb a nákladovost ROS

ROS = zisk / tržby [%] (11)

Ukazatel ROS vytváří představu o tom, jak se zisk podílí na celkových tržbách podniku. Modifikací tohoto ukazatele je podíl přidané hodnoty na tržbách, který se vypočítá jako podíl přidané hodnoty, o níž bylo pojednáno v podkapitole 4.3.3 a celkových tržeb.

Podíl přidané hodnoty na tržbách = přidaná hodnota / tržby [%] (12)

4.6.2 Ukazatele likvidity

Likvidní aktivum je takové aktivum, které může být rychle přeměněno na peníze.7)

Likvidnost podniku je schopnost podniku přeměnit aktiva na hotovost. S likvidností podniku úzce souvisí pojem solventnost, tj. trvalá platební schopnost, podnik s nedostatkem likvidních aktiv, tj. s nízkou hodnotou ukazatelů likvidity, se může snadněji stát insolventním, tj. neschopným plnit splatné závazky. Naopak podnik vykazující dlouhodobě vysoké hodnoty likvidity lze považovat za neproduktivní ve smyslu vázání zbytečně velkých finančních prostředků v hotovosti.

Ukazatele likvidity obecně vypovídají o tom, jak velká část krátkodobých závazků, tj. krátkodobých bankovních úvěrů a finančních výpomocí, je kryta vymezeným způsobem definovanými likvidními aktivy.

7) Sůvová,H. a kol.: Finanční analýzy v řízení podniku,v bance a na počítači, Bankovní institut, a. s. 2000, str. 96

References

Related documents

Použitím ocelového pístu lze také snížit délku pístního čepu a tím i hmotnost pístní skupiny, jelikož ocel snese vyšší namáhání kontaktním tlakem mezi

 řízená reflexe je vedená a strukturovaná otázkami učitele, má podobu ústní, písemnou nebo výtvarnou. Reflexe se netýká pouze ţákŧ. Je dŧleţitá i pro

Jelikož se firma v posledních letech dostala do problémů v obchodování s Ruskem, které v minulosti patřilo mezi její významnou exportní zemi, je pro firmu vhodné

Regionální disparity, stejně jako regiony, mohou být vnímány různými způsoby. Pro potřeby OECD byly regionální disparity definovány jako stupeň rozdílnosti

Tato data jsou získána ze základních účetních výkazů, tedy rozvahou (viz Příloha A) a výkazem zisku a ztráty (viz Příloha B). Jednotlivá data ve výkazech jsou

Cílem mé diplomové práce byl rozbor zásob materiálu a návrh systému řízení zásob firmě Rekufol, který povede ke snížení celkových nákladů na zásoby daného

Cíl práce: Cílem DP je zachytit konkurenční výhody, vypracovat finanční analýzu a navržení konceptu návrhů na zlepšení řízení a hospodaření organizace.. Jméno

Formulace cílů práce (přesnost formulace, úroveň definovaných cílů, kvalita jejich splnění) Cíle odpovídají požadavkům a odborné úrovni DP, byly časově