• No results found

ŠKODA AUTO A.S.

N/A
N/A
Protected

Academic year: 2022

Share "ŠKODA AUTO A.S."

Copied!
64
0
0

Loading.... (view fulltext now)

Full text

(1)

INTERAKTIVNÍ ŠKOLÍCÍ MANUÁL PRO PRACOVNÍKY KONEČNÉ PŘEJÍMKY VOZŮ VE

ŠKODA AUTO A.S.

Bakalářská práce

Studijní program: B6209 – Systémové inženýrství a informatika Studijní obor: 6209R021 – Manažerská informatika

Autor práce: Tomáš Kvapil

Vedoucí práce: Ing. Petr Weinlich, Ph.D.

Liberec 2015

(2)
(3)
(4)
(5)

Poděkování

Tímto bych rád srdečně poděkoval vedoucímu bakalářské práce panu Ing. Petru Weinlichovi, Ph.D.

za cenné rady a pevné nervy při jejím zpracování a konzultantovi Ing. Lukášovi Votočkovi z podniku Škoda Auto a. s. za poskytnutí odborných rad a literatury. Poděkování patří i dalším zaměstnancům konečné přejímky vozů za vstřícnou spolupráci a účast v dotazníkovém šetření.

Také děkuji zaměstnancům Technické univerzity v Liberci za umožnění odborného vzdělávání a rodině s přáteli za všestrannou podporu.

(6)

Anotace

Hlavním cílem bakalářské práce je popis návrhu a vypracování Interaktivního školícího manuálu pro pracovníky konečné přejímky vozu ve společnosti ŠKODA AUTO a. s., který je součástí konceptu školení a napomáhá k lepšímu a kvalitnějšímu školení řadových pracovníků. Společně s Interaktivním školícím manuálem je v praktické části popsán kontrolní test, který byl zhotoven jako nezávazně navazující část školícího manuálu a slouží k ověření znalostí pracovníků Kontrolního bodu 8. V teoretické části byly nastíněny obecné informace o kontrole kvality, konkrétní metody a procesy řízení a kontroly kvality ve společnosti Škoda Auto a informační systém FIS/SQS podporující řízení kvality v podniku Škoda Auto. V práci je také popsána a analyzována kontrolní činnost konečné přejímky vozu.

Klíčová slova

Teorie řízení kvality, informační systém SQS, interaktivní školící manuál, konečná přejímka vozu, Škoda Auto

(7)

Annotation

Name of the bachelor thesis:

INTERACTIVE TRAINING MANUAL FOR STAFFOF FINAL ACCEPTANCE OF CARS IN ŠKODA AUTO A.S.

The main purpose of this bachelor thesis is a description of design and developing of Interactive training manual for staff of final acceptance of cars in SKODA AUTO a. s., which is a part of a training concept. It helps with better and superior training of line workers. There is also described a control test, which is also in practical part of this thesis.

It was made as a next part of the manual. It is used to verify the knowledge of line workers at Control point 8. In theoretical part are described basic information, specific methods and processes of quality control in Skoda Auto. The information system FIS/SQS, which support the quality control, is also mentioned. In this bachelor thesis there is also described and analyse the control operation of finale acceptance of cars.

Keywords

Training manual, quality control, finale acceptance of cars, Skoda Auto

(8)

Obsah

Seznam obrázků ... 10

Seznam tabulek ... 11

Seznam zkratek ... 12

Úvod ... 13

1 Teorie řízení kvality ... 14

1.1 Pojem kvalita ... 14

1.2 Vývoj managementu kvality ... 15

1.3 Charakteristika norem ISO ... 16

1.4 Vytváření vlastních podnikových standardů ... 16

1.5 Systém managementu kvality ... 17

1.6 Osm zásad managementu kvality ... 17

1.6.1 Zaměření na zákazníka ... 18

1.6.2 Vedení a řízení zaměstnanců ... 18

1.6.3 Zapojení zaměstnanců ... 19

1.6.4 Procesní přístup ... 19

1.6.5 Systémový přístup k managementu ... 19

1.6.6 Neustálé zlepšování ... 20

1.6.7 Přístup k rozhodování založený na faktech ... 20

1.6.8 Vzájemně prospěšné dodavatelské vztahy ... 21

2 Řízení a kontrola kvality ve Škoda Auto a.s. ... 22

2.1 Seznámení se společností ... 22

2.2 Systém řízení kvality QMS ... 24

2.2.1 Integrovaný systém řízení IMS ... 25

3 Informační systémy sledování kvality ... 26

3.1 Systém SQS/FIS ... 26

3.1.1 Popis systému SQS ... 28

3.1.2 Vstupní část systému SQS ... 28

3.1.3 Výstupní část systému SQS – SQS Global II ... 29

4 Kontrolní přejímka vozů ... 31

4.1 Specifikace KB8 v hale M13 ... 31

4.1.1 Specifická pracoviště ... 32

4.1.2 Obecná kontrola vozu ... 33 8

(9)

4.2 Audit hotového vozu ... 35

5 Interaktivní školící manuál ... 38

5.1 Příčiny vzniku IŠM ... 38

5.2 Výběr softwarového prostředí ... 40

5.3 Návrh grafického layoutu ... 41

5.4 Implementace manuálu ... 42

5.5 Testování manuálu ... 44

5.5.1 Dotazníkové šetření ... 45

5.6 Aktualizace manuálu ... 46

5.7 Likvidace manuálu ... 47

5.8 Shrnutí a doporučení ... 47

6 Kontrolní test ... 49

6.1 Příčiny vzniku testu ... 49

6.2 Zhodnocení softwarových možností ... 50

6.3 Návrh grafické podoby ... 51

6.4 Implementace testu ... 51

6.5 Testování ... 53

6.6 Aktualizace testu ... 53

6.7 Shrnutí a doporučení ... 53

Závěr... 55

Zdroje ... 56

Seznam příloh ... 59

9

(10)

Seznam obrázků

Obrázek 1 – Znak ŠKODA AUTO a. s.

Obrázek 2 – IMS

Obrázek 3 – VIN kód na karoserii vozu

Obrázek 4 – Zadání VIN kódu do kmenových dat v SQS Obrázek 5 – Počítačová stanice kontrolního bodu

Obrázek 6 – Menu v SQS s výběrem pro halu M13 Obrázek 7 – Kontrolní bod 8

Obrázek 8 – Laková karta KKV

Obrázek 9 – Ukázky závad (Deformace a plastizol) Obrázek 10 – Firemní barvy

Obrázek 11 – Návrhy grafického layoutu IŠM Obrázek 12 – Ukázky odkazování

Obrázek 13 – Hlavní menu manuálu Obrázek 14 – Dotazník

Obrázek 15 – Vyhodnocení dotazníkového šetření Obrázek 16 – Ukázka kontrolního testu

10

(11)

Seznam tabulek

Tabulka 1 - Porovnání vybraných softwarových možností vypracování IŠM

11

(12)

Seznam zkratek

ČSN – Česká státní norma

FIS – Fertigung Informacion System GQF – Global Quality Fertigung HDP – Hrubý domácí produkt IŠM – Interaktivní školící manuál IMS – Integrovaný systém řízení kvality IS – Informační systém

ISO – International Organisation for Standardisation IT – Informační technologie

KB – Kontrolní bod KB8 – Kontrolní bod 8 KKV – Kontrolní karta vozu MS – Microsoft

OPN – Obrázková pracovní návodka PC – Personal Computer

PP – Powerpointová prezentace QS – Quality Systém

SQS – Skoda Quality System

SWOT – Strengths, weaknesses, opportunities and threats TQM – Total Quality Management

VW – Volkswagen

12

(13)

Úvod

Hlavním tématem bakalářské práce je vytvoření Interaktivního školícího manuálu (dále jen IŠM) pro pracovníky konečné přejímky vozu ve ŠKODA AUTO a. s. IŠM se stal součástí konceptu školení pracovníků KB8, který zkvalitňuje a zpestřuje. Kromě popsání Interaktivního školícího manuálu je v pomyslné praktické části čtenář seznámen se vznikem kontrolního testu, který byl vytvořen jako navazující část IŠM. Kontrolní test ověřuje znalosti potřebné pro vykonávání pracovní činnosti na konečné přejímce vozů v hale M13. V teoretické části bakalářské práce je nastíněna teorie řízení a kontroly kvality. Dále je zmíněn informační systém FIS/SQS, který podporuje řízení kvality ve Škoda Auto. V neposlední řadě je popsána činnost konečné přejímky vozů na Kontrolním bodě 8 (dále jen KB8), z jakých pracovišť se skládá a náplň pracovníků KB8.

13

(14)

1 Teorie řízení kvality

Řízení kvality je nepostradatelnou činností dnešních společností. S příchodem globalizace, mezinárodních trhů a růstu konkurence je kvalita v dnešní době jedním z hlavních faktorů úspěšnosti firem a uspokojování zákazníků. V této práci bude nastíněno, jak se pojem kvalita definuje a jak se postupem let vyvíjela.

1.1 Pojem kvalita

Vzhledem k neustálému vývoji pojmu kvalita (neboli jakost) je obtížné vybrat tu nejvhodnější definici. Zde zvolena je definice dle Nenadála [1 s. 13] která zní:

„Jakost je stupeň splnění požadavků souborem inherentních znaků.“

K pochopení této definice je důležité vysvětlit inherentní znak. Dle Nenadála [1 s.13]

inherentní znak „patří takovému znaku výrobku, služby apod., který je pro daný produkt typický (např. vůně pro parfém, výkon pro jakýkoliv motor apod.).“ Soubor požadavků těchto znaků je určen na základě potřeb a očekávání externích zákazníků. Toto vymezení vypovídá o tom, jak důležitá je orientace na zákazníka pro celý management kvality.

Z uvedených definic vyplývá, že význam slova kvalita nezahrnuje jen soubor technických parametrů. Zákazník nehledí pouze na samotný výrobek. K pojmu kvalita se kromě již zmíněných potřeb a požadavků vztahují i skutečnosti doprovázející prodej výrobku, služby, servis apod. Konečný odběratel hodnotí produkt z hlediska hodnoty odpovídající s cenou a jeho požadavky. Ideálním stavem z hlediska firmy je nejen naplnit veškerá očekávání zákazníka, ale pokusit se je i překonat. [1]

S dobou se mění i povaha a nároky zákazníků na požadavky, a tudíž dochází k nepřetržitému vývoji kvality. Z tohoto pohledu je pro firmu nesmírně důležité sledovat tyto aspekty vývoje kvality. Pokud by podnik nereagoval na změny požadavků zákazníků, jeho produkty by po určitém časovém období nebyly pro zákazníky kvalitní. A to i přes to, že by nedošlo k absolutně žádné změně v procesu výroby. Velice důležité

14

(15)

je předpovídat vývoj technických požadavků a případně na ně reagovat. V automobilovém průmyslu se společnosti maximálně snaží odhadovat vývoj směrem kupředu. Trendem v automobilovém průmyslu se stávají především různé typy asistenčních systémů a konektivita vozu se smartphonem zákazníka.

Uspokojení očekávání a potřeb zákazníků není spjato jen se samotnou výrobou produktu, ale se všemi odvětvími v chodu firmy. To je důvodem k vytvoření komplexního systému řízení jakosti se snahou o maximální uspokojení zákazníků tím nejefektivnějším způsobem. [1]

1.2 Vývoj managementu kvality

Počátky uvědomování si kvality výrobku jsou patrné již v dávných dobách lidstva. Každý hospodář si musel být vědom toho, že aby byl úspěšný a uživil se, musel vyrábět lepší produkty než jeho konkurence.

Avšak k samotnému rozvoji řízení kvality došlo především v minulém století. Po příchodu průmyslové revoluce se výrobky stávaly stále složitějšími a narůstal celkový objem a s ním spojená rychlost produkce. V návaznosti na tyto skutečnosti začaly vznikat nástroje pro řízení a kontrolu kvality výroby. Vývoj přecházel od provádění kontrol k celopodnikovým systémům řízení kvality. To přinášelo tu výhodu, že kvalita nebyla přisuzována jen samotné výrobě, ale začala být chápána z hlediska celého podniku.

Myšlenka tohoto managementu je taková, že za kvalitu nenesou zodpovědnost jen určité útvary, ale všechny oddělní jakožto jeden velký celek. [2]

Nejvyspělejší podniky z období 70. a 80. let začaly vytvářet vlastní podnikové standardy.

Tyto standardy podporovaly celopodnikové řízení a museli se podle nich řídit také dodavatelé dané firmy. Prakticky ve stejné době vznikly první koncepce systému TQM (Total Quality Management). Ten se orientuje především na trvalé uspokojení potřeb zákazníka. [3]

15

(16)

V roce 1987 vydala Mezinárodní organizace pro normy ISO sadu norem, které se zabývaly výhradně požadavky na systém, tzv. systém kvality. Jednalo se o pětici norem ISO řady 9000. Na základě těchto norem si organizace mohou vytvářet své systémy jakosti. [4]

1.3 Charakteristika norem ISO

Normy ISO mají univerzální charakter. To znamená, že je může použít každá firma bez ohledu na své zaměření či velikost. Nevýhodou této skutečnosti může být fakt, že pro začínající firmy je nesmírně složité uskutečnění těchto norem do praxe a jejich správná aplikace na procesy, jelikož jsou normy psané příliš obecně. Normy řady ISO nejsou závazné, pouze doporučující. Pokud se společnost zaváže, že má implementované systémy dle norem ISO, stává se tato norma pro společnost závazným předpisem. V dnešní době jsou systémy jakosti dle norem ISO běžnou součástí společností a jejich vyžadování je součástí legislativy v obchodních stycích.[5]

Neustálým vývojem v oblasti managementu kvality vznikají nové řady norem, které navazují na již zmíněné normy řady 9000. Za zmínku stojí například normy řady ČSN EN ISO 14000 zabývající se environmentálním managementem, tedy požadavky na životní prostředí. Výjimkami nejsou ani normy z oblasti bezpečnosti a zdraví při práci či kvality zdravotnických prostředků. [6]

1.4 Vytváření vlastních podnikových standardů

Z již zmíněných prvků koncepce ISO 9000 se zavedením do podniku získá pouze jakýsi návod, podle kterého je třeba se řídit. Je nutné mít na paměti, že implementace těchto norem automaticky neznamená vítězství v konkurenčním prostředí. Bylo by zavádějící tvrdit, že jsou tyto normy jakýmsi maximem dosažitelného, naopak, jsou spíše nepostradatelným minimem. Mnohé vyspělé firmy si vytvářely své vlastní podnikové standardy daleko před příchodem koncepce ISO 9000. Tyto podnikové normy mají jednu společnou vlastnost - jsou mnohdy přísnější než definované požadavky norem ISO.

16

(17)

Podniky proto často vyžadují od svých partnerů vedle norem ISO také certifikace dle vlastních standardů. [1]

1.5 Systém managementu kvality

V podniku s hromadnou výrobou hrají informační systémy nezastupitelnou roli. Je zkrátka nutnou součástí firmy používat tyto systémy pokud chce přežít v tvrdém konkurenčním prostředí. S vývojem moderních technologií je patrné, k jakému zrychlování výroby dochází. S tímto jevem souvisí i měnící se potřeby a požadavky zákazníků. Každá úspěšná firma musí na tyto změny reagovat a upravovat své současné procesy. Tato skutečnost je patrná v automobilovém průmyslu, kde se hojně uplatňuje tzv. modelová ofenzíva neboli časté uvádění nových modelů na trh. Zkracují se všechny procesy ve firmě a rostou nároky na kvalitu, která hraje po ceně nejdůležitější faktor v rozhodování zákazníka při koupi produktu.[7]

Již zmíněné normy řady ISO 9000 uplatňují procesní přístup. Ten umožňuje úzkou spolupráci mezi jednotlivými procesy, kde je každý proces orientovaný na tvorbu přidané hodnoty a procesy se plánují s ohledem na přání zákazníka. Poté se tyto procesy monitorují a přezkoumávají a na základě výsledků se uskutečňují zlepšující opatření. Systém managementu kvality tedy obsahuje i aktivity přispívající k vylepšování produktu, motivaci zaměstnanců apod.

1.6 Osm zásad managementu kvality

Vedení každé úspěšné organizace by mělo vedle základních principů znát a uplatňovat souhrn pravidel, tzv. Osm zásad managementu kvality. Tyto zásady jsou vypsány v normě ISO 9001 a napomáhají a usměrňují vedení organizace k dobré řídící činnosti. Tento systém zásad obsahuje následující položky:

17

(18)

• Zaměření na zákazníka

• Vedení a řízení zaměstnanců

• Zapojení zaměstnanců

• Procesní přístup

• Systémový přístup k managementu

• Neustálé zlepšování

• Přístup k rozhodování zakládající se na faktech

• Vzájemně prospěšné dodavatelské vztahy

1.6.1 Zaměření na zákazníka

Základním cílem ziskových organizací je generovat co největší zisk. Žádná organizace ale nedosáhne zisků bez svých zákazníků. Firma by mohla vyrábět výrobky na vysoké úrovni, ale pokud tento výrobek nenaplní či dokonce nepřekoná očekávání zákazníka, zřejmě si ho nekoupí. Firmy jsou na svých zákaznících závislé a měly by se snažit porozumět a vyhovět jejich potřebám. Z tohoto hlediska je velice důležité sledování a měření úrovně spokojenosti zákazníků. Výsledky těchto měření by měla firma brát v potaz a snažit se je uplatnit ve své budoucí strategii. Nedílnou součástí zásady zaměření na zákazníka je obousměrná komunikace mezi organizací a zákazníkem. [7]

1.6.2 Vedení a řízení zaměstnanců

Vedení a řízení společnosti hraje důležitou roli především ve smyslu určování účelu a směřování firmy. V podniku musí být nastolena určitá politika, podle které se musejí jak vedoucí, tak i řadoví pracovníci řídit a chovat. Vrcholové vedení by mělo usilovat o vytvoření takového vnitřního prostředí, ve kterém bude každý pracovník angažován do procesu dosahování cílů organizace. Každý vedoucí pracovník by se měl snažit vystupovat a působit tak, aby byl pro své podřízené i jiné pracovníky vzorným příkladem přístupu k práci. [8]

18

(19)

1.6.3 Zapojení zaměstnanců

Důležitým zájmem organizací by mělo být maximální využití schopností a dovedností svých zaměstnanců. Bez svých pracovníků by žádný podnik nemohl existovat, a tak by jim měl věnovat velkou pozornost. Každý zaměstnanec by měl vědět čím je pro podnik důležitý a jaké jsou důvody jeho pracovní činnosti. Pracovník uvědomující si svojí roli poté může dosáhnout větší píle a nasazení při plněný svých pracovních činností a pomoci tak společnosti k dosažení jejich cílů. Samozřejmostí je umožnit zaměstnancům pracovat v co nejlepších podmínkách. Pokud má například dělník určitý nápad na vylepšení jeho pracovního postupu či urychlení celého procesu, neměl by být vedením rychle odbyt a měl by být alespoň vyslechnut. Pracovníci vrcholového vedení různé maličkosti a nedostatky v pracovních procesech nemusí zpozorovat, protože se v nich každý den nepohybují tak jako řadoví zaměstnanci.

1.6.4 Procesní přístup

Tato zásada se týká faktu, že organizace s procesním přístupem musí fungovat jako jeden celek směřující ke společně stanovenému cíli. Ideální je takový stav, kdy jsou všechny procesy v podniku vzájemně provázány. V procesním přístupu se často uplatňuje princip interních zákazníků. Tento princip lze zjednodušeně popsat tak, že výstup jednoho procesu ve firmě se stává vstupem do procesu dalšího. Následující procesy se tedy stávají zákazníky, přičemž se stále uplatňuje zásada zaměření na zákazníka. Příkladem v automobilovém průmyslu může být lisovna a svařovna, kdy svařovna svařuje díly vyrobené z lisovny a klade na ni určitý tlak ohledně nároků a požadavků na vylisované díly. [1]

1.6.5 Systémový přístup k managementu

Pokud se firmě podaří pochopit a řídit své procesy jako jeden systém, povede to k efektivnímu a účinnému dosahování cílů organizace. Samotné definování jednotlivých procesů již nestačí. K modernímu a úspěšnému chodu podniku je zapotřebí identifikovat

19

(20)

provázanost mezi jednotlivými procesy a následně je dokázat řídit. Díky využití systémového přístupu je výrazně snazší zajištění pochopení chodu podniku a jeho strategii a politiku.

1.6.6 Neustálé zlepšování

Neustálé zlepšování je pro firmu další podstatnou zásadou pro její růst a konkurenceschopnost. Firmě, která tento bod zanedbá, hrozí v krátkém časovém horizontu velké problémy. Pro pátrání po oblastech, kde je možné dojít ke zlepšení, slouží v dnešní době mnoho nástrojů. Může být využita zpětná vazbá od zákazníků (interních i externích) či rozbor situace pomocí SWOT analýzy a mnoho dalšího. K tomu, aby mohlo dojít ke zlepšení, je důležité zmonitorování současného stavu. Důvodem tohoto měření současného stavu je objektivní posouzení přínosu změny či jeho negativního dopad, který povede k případnému zrušení této změny.[5]

Poučení ze zanedbání této zásady můžou společnosti čerpat ze situace VW v 90. letech.

Podle článku Adrian Dunskuse v prosincovém vydání časopisu Škoda Mobil [9 s. 5] se společnost „zapomněla zaměřit na dlouhodobý horizont a přestalo se jí dařit. Pocítilo to hlavně město Wolfsburg. Míra nezaměstnanosti tam v roce 1997 dosáhla 17 procent.

Během dvaceti let se počet zaměstnanců Volkswagenu snížil o třetinu.“

1.6.7 Přístup k rozhodování založený na faktech

Tento přístup je velice podstatný a spjatý s předchozí zásadou neustálého zlepšování.

K tomu, aby k určitému zlepšení mohlo dojít, je zapotřebí mít důkladné, vhodné a samozřejmě pravdivé podklady. Na základně těchto faktů se poté dá pracovat na řízení změn. Jedině tak je možné provádět sebemenší zlepšování procesů vedoucí ke zkvalitnění, zvýšení spokojenosti zákazníka a morálky zaměstnanců. Celý tento proces rozhodování je mnohem snazší, než jakýkoliv pokus nepodložený fakty.

20

(21)

1.6.8 Vzájemně prospěšné dodavatelské vztahy

Organizace a její dodavatelé jsou na sobě závislí a jejich prospěšný vztah zvyšuje schopnost vytvářet hodnotu. Žádný podnik se bez dodavatelů neobejde, aniž by fungoval efektivně. Proto je pro každý podnik nezbytné budování kvalitních a vstřícných vzájemných dodavatelských vztahů. Dodavatel se bez odběratelů neobejde a to samé se dá říci o odběrateli vzhledem k dodavatelům. Cílem je symbiotický vztah, kdy je dodavatel závislý na odběrateli a naopak. V případě kvalitní komunikace je poté jednoduší provádět efektivnější provádění změn. Organizace se v tomto vztahu stává zákazníkem dodavatele.

Ten samozřejmě opět uplatňuje zásadu zaměření na zákazníka, a v tomto ohledu se snaží vyjít odběratelské firmě maximálně vstříc, aby mohl naplnit potřeby a požadavky firmy, její cíle, přání a plány. Tyto informace musí odběratel poskytnout, a to už z toho důvodu, že je tento dodavatelský vztah především v jeho vlastním nejlepším zájmu. [7]

21

(22)

2 Řízení a kontrola kvality ve Škoda Auto a.s.

Následující kapitola představí podnik Škoda Auto a.s. a v jednotlivých podkapitolách se zaměří na řízení a kontrolu kvality v podniku.

Pro společnost Škoda Auto je kvalita výrobků a zaměření na zákazníka jednou z hlavních priorit. O tom svědčí i slova pana Dipl.-Ing. Franka Schreira zodpovědného za kvalitu v podniku Škoda Auto. Ten se v prosincovém vydání časopisu Škoda Mobil z roku 2014 [9 s. 6] vyjádřil o kvalitě takto: „Hodnoty naší značky jsou zaměřeny na zákazníka a kvalita je především o spokojenosti zákazníků. V kvalitě neděláme kompromisy, které by nás mohly poškodit v očích spotřebitelů. Kvalita ale není jen otázkou produktu – musíme být precizní ve všech oblastech našeho podnikání.“ Toto pojetí kvality napomáhá ke stále rostoucí oblíbenosti společnosti mezi zákazníky, růst trhů a rekordní prodeje v historii značky.

2.1 Seznámení se společností

Skupina Škoda Auto patří mezi nejvýznamnější ekonomická uskupení České republiky.

Společnost si svou pověst a značku vybudovala v celé své více než stoleté historii. Díky tomuto vývoji se dnes dostala mezi špičku automobilových společností vyrábějících kvalitní a přitom cenově přijatelné vozy.

Obrázek 1Znak ŠKODA AUTO a. s.

zdroj: interní materiály Škoda Auto

22

(23)

Jak je uvedeno ve Výroční zprávě ŠKODA AUTO 2014 [10 s. 8] „je předmětem podnikatelské činnosti Společnosti zejména vývoj, výroba a prodej automobilů, komponentů, originálních dílů a příslušenství značky ŠKODA a poskytování servisních služeb. Jediným akcionářem společnosti ŠKODA AUTO a.s. je od 28. června 2014 společnost VOLKSWAGEN FINANCE LUXEMBURG S.A. se sídlem v Luxembourgu ve Velkovévodství lucemburském. Společnost VOLKSWAGEN FINANCE LUXEMBURG S.A. je dceřinou společností společnosti VOLKSWAGEN AG. ŠKODA AUTO má výrobní závody v České republice. Vozy značky ŠKODA se vyrábějí také v Číně, Rusku, Indii, na Slovensku, Ukrajině a v Kazachstánu.“

Hlavní závod společnosti sídlí v Mladé Boleslavi, kde firma zaměstnává více než 20 000 zaměstnanců. Vyrábí se zde vozy Octavia, Rapid, Fabia a Seat Toledo. Další závody se nacházejí ve Vrchlabí a v Kvasinách. Ve Vrchlabí je výroba specifikována na motory a převodovky. Významného milníku dosáhl tento závod v roce 2014 výrobou více než 500 000 převodovek. V nejbližší době v Kvasinách odstartuje výroba očekávané vlajkové lodi společnosti Škoda Auto, kterou je nová řada vozu Superb.

Za dobu svého působení si společnost vybudovala velice silnou pozici na tuzemském trhu.

O tomto faktu vypovídá kromě čísel z výročních zpráv také velké množství ocenění, které společnost v novodobé historii obdržela. Za zmínku stojí například ocenění Exportér roku za výsledky z roku 2013, kdy firma dodala produkty a služby za více než 220 miliard korun (to je zhruba 8% HDP České republiky). Dominanci firmy dokazuje fakt, že toto ocenění obdržela již podvacáté za sebou. Uplynulý rok byl pro českou automobilku neskutečně úspěšný. Škoda v roce 2014 dosáhla nového rekordního prodeje a poprvé ve své 119leté historii vyrobila a prodala více než 1 milion vozů za jeden rok. Rok 2014 byl pro českou automobilku významným rokem i z hlediska růstu dílčích trhů.[10]

Takových výsledků by nebylo možné dosáhnout bez propracovaného systému řízení kvality, který se musí uplatňovat ve všech oblastech činností skupiny Škoda Auto.

23

(24)

2.2 Systém řízení kvality QMS

„Jen to nejlepší, co můžeme udělat, jest pro naše zákazníky dosti dobré!“

Laurin a Klement, 1914

Systém řízení kvality QMS (Quality Management System) je takový systém řízení společnosti, který je soustředěn hlavně na jakost. Zjednodušeně se dá systém QMS popsat jako soubor pravidel, které je nutné stanovit a dodržovat, jelikož jsou důležitá z pohledu zajištění kvality procesů a produktů. Ve Škoda Auto je systém QMS vybudován jednak dle požadavků VW, jednak dle mezinárodních standardů.

Hlavní podstatou existence QMS je snaha o co nejvyšší záruku toho, že se k zákazníkovi dostane pouze kvalitní výrobek naplňující jeho očekávání. Kvalitní výrobek je totiž mocným nástrojem ovlivňujícím spokojenost zákazníků. Snaha uspokojení zákazníka má za cíl především opětovný návrat a zakoupení dalšího výrobku. V opačném případě by pro výrobky nebyl dostatek zákazníků, a firma by přestala prosperovat. Druhý podstatný důvod je legislativní. Aby podnik Škoda Auto mohl uvádět vozy na trh, potřebuje tzv. typové schválení. Jednou z hlavních podmínek pro udělení tohoto schválení je důkaz, že QMS odpovídá mezinárodním standardům a je plně funkční.

Ověření, zda je systém řízení kvality funkční, je z pravidla prováděno interními audity.

Avšak pro potřeby již zmíněného typového schválení je potřeba ověření prostřednictvím externího auditu od akreditované společnosti. Tato činnost je běžně známá jako certifikace.

Certifikát je vystaven v případě, že je QMS funkční a odpovídá mezinárodním standardům.

Společnost Škoda Auto je držitelem certifikátu EN ISO 9001 a mnoho dalších.

Ve společnosti Škoda Auto je systém řízení kvality QMS součástí Integrovaného systému řízení IMS.

24

(25)

2.2.1 Integrovaný systém řízení IMS

Systém IMS nezohledňuje jen požadavky na kvalitu, ale také na ochranu životního prostředí (EMS), bezpečnost dat a informací (ISMS) atd. IMS se dá popsat jako soubor procesů, jejichž výstupem je efektivně fungující podnik. Systém má za cíl pomáhat standardizovat a zlepšovat procesy, která přispějí k trvalému dosahování a zlepšování výsledků společnosti s důrazem na uspokojení co nejvíce zúčastněných stran, především zákazníků.

Obrázek 2 – IMS

zdroj: interní materiály Škoda Auto

25

(26)

3 Informační systémy sledování kvality

V dnešní době je již nepředstavitelné, aby byl podnik schopen efektivně fungovat bez využití informačních systémů. Počítačová technika se již dávno nevyužívá jen na provádění složitých propočtů, ale klade se důraz především na dodání správné informace včas a správnému uživateli. Samotná informace má pro podnik klíčový význam a často je řazena na úroveň zdrojů (vedle kapitálu, půdy, surovin a pracovní síly). Takové zařazení informace je jasným důkazem toho, že bez správných informací zkrátka nelze efektivně řídit podnik a dosáhnou jeho vytyčených cílů.

Kvalita patří v podniku ke klíčovým odvětvím. I v oblasti kvality je samozřejmě využití informačních technologií nezbytné. Informační systémy kvality jsou určeny především k záznamu, zpřístupnění a vyhodnocení dat týkajících se kvality vozů ve všech fázích výroby. Z hlediska výroby je ve skupině Škoda Auto nejdůležitější systém SQS - Skoda Quality System, který patří do skupiny lokálních systémů. Oproti koncernovým systémům je vytvářen a spravován v České republice.[11]

3.1 Systém SQS/FIS

Systém SQS pro sledování kvality úzce spolupracuje se systémem pro řízení výroby označovaným jako FIS - Fertigung Information System. Systém FIS má za úkol řízení průběhu výroby, a to od přijetí zakázky až po expedici hotového vozu. Oproti tomu systém SQS se stará o sledování a zajišťování kvality vozu.

Podle zásady zaměření na zákazníka v managementu kvality (viz podkapitola 1.6) jsou požadavky a objednávka zákazníka neodmyslitelnou součástí výroby. V rámci systému FIS je produkce každého vozu řízena dle požadavků konečného externího odběratele.

Pro identifikaci vozu se používá TPS štítek či tzv. VIN kód.

26

(27)

Obrázek 3VIN kód na karoserii vozu zdroj: vlastní

Obrázek 4 – Zadání VIN kódu do kmenových dat v SQS zdroj: upraveno z intranetu Škoda Auto

Na vrchních dvou obrázcích je zobrazen VIN kód. Na prvním obrázku je VIN číslo vyfoceno v motorovém prostoru vozu. V druhém případě je toto číslo zadáno do systému SQS do kmenových dat. Z posledních osmi znaků VIN kódu je možné zjistit, o jaký vůz se jedná. Tento VIN kód přísluší vozu Seat Toledo, protože posledních osm znaků začíná F1, což je označení pro Seat. Pro Octavie by zde bylo F0 a pro vozy Rapid F4. VIN kód tedy slouží k identifikaci vozu, nelze z něj však vyčíst úplně všechny informace, například výbavu ve vozu atd.

To, jaké součástky mají být namontovány, je zajištěno pomocí předtištěné karty stavby vozu označované jako montážní výlep. Montážní výlep se skládá z kódů (tzv. PR čísel) specifikující každý montovaný díl. Tento výlep s PR čísly je po celou dobu výroby vylepen z pravidla na přední kapotě. Díky montážnímu výlepu má každý pracovník montáže rychlý přístup k informaci o tom, jakými díly má být vůz osazen a jaký výrobní postup praktikovat.

Všechny tyto informace jsou následně dohledatelné v informačních systémech. Řízení průběhu výroby by však nebylo možné bez sledování vyžadované kvality vozů. To je důvodem zavedení a uplatňování informačního systému SQS, který slouží ke sledování kvality. Systém SQS byl implementován před 20 lety. Dříve se jednalo o dva nezávislé

27

(28)

systémy FIS a SQS. K propojení a vzniknutí systému FIS/SQS došlo kvůli zjednodušení.

Dříve totiž mohlo dojít k tomu, že musela být některá data zadávána dvakrát. Dnes je tento problém odstraněn a SQS/FIS systémy se vzájemně doplňují poskytováním a sdílením důležitých informací.

3.1.1 Popis systému SQS

Samotný systém SQS je informační systém nasazen na všech výrobních stupních vozu z důvodu sledování kvality. Postupně se ze systému SQS stal komplexní systém, který je i patrný v řízení výroby. Odtud přebírá například specifikaci vyráběného vozu a na oplátku poskytuje informace o průchodech kontrolními body a tím umožňuje vykazování plnění cílů procesů apod. Systém SQS je také podstatný z hlediska vyhledávání informací několik let zpátky. Tak jako každý systém se i SQS dá rozdělit na vstupní a výstupní část. Vstupní část je zajištěna především ze vstupních informací z kontrolní karty vozu (KKV), kterou načítá pracovník kontrolních bodů. Výstupní část je přístupná formou aplikace SQS Global II. [11]

3.1.2 Vstupní část systému SQS

Zadávání dat do systému SQS se děje na kontrolních bodech (KB). Kontrolní bod je místo, kde se provádí kontrolní činnost na voze. V průběhu procesu výroby vůz musí projít body KB5, KB6, KB7a, KB7b a celá kontrolní činnost končí na KB8. Na KB8 se zkontroluje celý hotový vůz, a to hlavně po stránce vzhledové. Každý kontrolní bod je vybaven stanicí pro zadávání dat, která se skládá z počítače, ručního skeneru čárových kódů, skenerem KKV a tiskárnou. Počítač je přes síť propojen s databázovým systémem SQS a samotné zadávání probíhá pomocí předem nainstalované klientské aplikace.

28

(29)

Pracovník KB po své vykonané kontrolní činnosti vyznačí opravené i neopravené závady do kontrolní karty vozu (KKV). Poté se musí přihlásit do stanice pro zadávání dat pomocí osobního štítku s čárovým kódem, který naskenuje ruční čtečkou čárových kódů. Následně musí pracovník načíst všechny čísla a štítky z listů KKV (např. číslo vozu) dle popisu pracovní činnosti. List z KKV s vyplněnými závadami poté vloží do skeneru, a tím se do systému načtou data a jsou přenesena na databázový server.

3.1.3 Výstupní část systému SQS – SQS Global II

SQS Global II je webová aplikace, která slouží k přístupu k datům z databáze IS SQS. Tuto aplikaci může používat každý uživatel intranetu Škoda, musí však obdržet potřebná oprávnění.

Po přihlášení se uživateli zobrazí úvodní stránka. Vzhledem k tomu, že je systém SQS implementován i v závodech mimo Českou republiku, je aplikaci možné používat v jazyce českém, německém, anglickém a ruském. V levé části obrazovky se nachází rozsáhlé menu obsahující jednotlivé závody Škoda Auto, funkci SQS INFO (automatické vytváření grafů a tabulek) a další nápomocné nástroje. Po kliknutí na některý ze závodů (např. Mladá

Obrázek 5Počítačová stanice kontrolního bodu zdroj: vlastní

29

(30)

Boleslav) se objeví seznam všech výrobních provozů, pod kterými uživatel najde příslušné druhy výstupů. V systému je možné vytvářet různé sestavy dle rozmanitých parametrizací (dle barvy, typu vozu, země určení apod.). Po zadání TMB čísla lze z databáze získat informace o konkrétním voze či seznamu vozů. Z kmenových dat je poté možné vyčíst, kdy vůz prošel jakým kontrolním bodem, jaké závady na voze byly nalezeny či personál spjatý s kontrolou vozu.

Obrázek 6Menu v SQS s výběrem pro halu M13 zdroj: upraveno z intranetu Škoda Auto

30

(31)

4 Kontrolní přejímka vozů

„Činnost konečné přejímky vozu (KB8) vychází z předpokladu, že na KB jsou přistavovány hotové vozy z výroby, a uvědomění si spoluzodpovědnosti pracovníků KB8 za kvalitu vozů

v návaznosti na spokojenost zákazníka.“

Hradec Pavel, Osobní manuál pro KB8

Kontrolní přejímka hotového vozu probíhá v Mladé Boleslavi v hale M13 na Kontrolním bodě 8. Kontrolují se zde vozy Octavia, Rapid a Seat Toledo. Hlavním posláním konečné přejímky vozů je zkontrolování stoprocentní produkce vozů. Mohlo by se zdát, že konečná přejímka vozů není tak důležitý proces celé výroby, ale opak je pravdou. Jedná se o nesmírně důležitou část procesu výroby vozu zajišťující uvolnění pouze kvalitních vozů.

Každý vyrobený vůz musí projít touto finální kontrolou. Pokud je vůz kvalitní, je uvolněn do expedice. Pokud se na voze naleznou závady či výchylka od standardu kvality, musí být vůz vyřazen a do expedice se dostane až po řádném odstranění konkrétní závady.

4.1 Specifikace KB8 v hale M13

Kontrolní bod 8 se nachází v hale M13. Jeho podstatná část se skládá ze tří dopravních pásů, kdy každý měří okolo 30 metrů. Rychlost dopravníků je momentálně 3,3m/min, může se však měnit v závislosti na potřebě výroby a jiných dalších faktorů.

Obrázek 7 – Kontrolní bod 8

zdroj: Osobní manuál pro KB8 z roku 2011 31

(32)

Každý z těchto dopravních pásů je pomyslně rozdělen na 5 úseků, tzv. taktů. Začátek pásu je označován jako 1. takt. Zde probíhá nájezd vozu na pás a příslušný pracovník kontrolní přejímky může začít s kontrolou vozu dle svého popisu pracovní činnosti. Po prvním taktu následují další 4. Pátým taktem dopravní pás končí, pracovník zadává data do systému SQS, uvolňuje vůz a ten opouští dopravní pás.

4.1.1 Specifická pracoviště

Pod KB8 nespadají jen tyto 3 pásy, ale i několik dalších pracovišť, kterými jsou:

a) Pracoviště SKD

Prvním ze zmíněných specifických pracovišť KB8 je pracoviště pro kontrolu vozů označovaných jako SKD. Vozy SKD jsou specifické tím, že do zahraničí nejsou expedovány jako hotový kompletní vůz. Jsou totiž expedovány v rozebraném stavu a to především z důvodu snížení poplatků. Činnost „Konečné přejímky vozu SKD“

vychází z předpokladu, že na pracoviště KB8 SKD jsou přistavovány v definovaném stupni rozloženosti vozy z výroby. Takto rozložený vůz totiž nemůže být chápán jako hotový výrobek, nýbrž jako polotovar. Vozy SKD jsou nejčastěji expedovány na Ukrajinu a do Kazachstánu, kde jsou v místních závodech opět složeny do jednoho vozu a po kontrole uvolněny k prodeji na místní trh.

Důvodem vytvoření specifického pracoviště pro vozy KB8 je zejména fakt, že z důvodu pozdějšího rozebrání nejsou plněny palivem a jejich doprava na klasický kontrolní bod 8 se zmíněnými dopravními pásy by byl komplikovaný. Dalším důvodem je odlišnost kontroly takového vozu (obsah příbalu dle příbalových listů apod.).

b) Pracoviště CNG

Pracoviště KB8 CNG se zaobírá vozy plněnými palivem CNG. Z KB8, kdy je vůz zkontrolován standartním způsobem, je podmínečně uvolněn do automatického bloku vozů CNG s tištěným hlášením do KKV: “Vůz CNG“. Poté je vůz přepraven na speciální pracoviště do CNG haly, kdy je i plnička vozů apod. Zde je vůz zkontrolován dle „Postupu kontroly vozů CNG“.

32

(33)

c) Pracoviště Scout

Pracoviště pro vozy Scout je dalším specifickým prostorem konečné přejímky vozů. Vozy Octavia Scout jsou standardním způsobem zkontrolovány na dopravních pásech KB8 a poté podmínečně uvolněn do automatického bloku vozů SCOUT s tištěným hlášením do KKV: „SCOUT – lepení plastů-přístavek“. Lepení plastů je hlavním důvodem existence tohoto pracoviště. Pracovník musí v KKV zkontrolovat razítko a časový údaj nalepení plastových dílů na karoserii. Tento údaj musí porovnat s aktuálním časem. Kontrola a případné uvolnění vozů je přípustné až po uplynutí technologického času 90 minut od nalepení dílů.

Pracoviště „Švýcarsko“

Poslední zmíněné pracoviště je určené pro kontroly vozů vyvážených do Švýcarska a nachází se hned vedle dopravních pásů KB8. Probíhá zde velice důkladná kontrola vozu, důkladnější než u vozů expedovaných do kterékoliv jiné země. Důvodem je velice přísný systém kontroly vozů ve Švýcarsku, tzv. AMAG. Tento systém kontroly vozů funguje tak, že každý vůz expedovaný do Švýcarska je v AMAGU zkontrolován a až poté uvolněn na místní trh. Pokud by společnost nerespektovala požadavky a reklamace AMAGU, nemohla by v zemi prodat jediný svůj vůz.

Vozy expedované do Švýcarska jsou v systému výroby vozů označovány PR podmínkou

„X4B“. Jakmile vstupuje vůz s takovýmto označením do procesu výroby, přistupuje se k němu důkladněji a s péčí, aby byl vůz co nejkvalitnější a neměl později problémy s průchodem švýcarským kontrolním systémem.

4.1.2 Obecná kontrola vozu

Kontrola hotového vozu se skládá z mnoha kontrolních činností a kroků. Na každý vůz přistavený na pás má pracovník zhruba 10 minut na jeho celou kontrolu, to znamená i se zadáváním závad do KKV a dat do systému SQS.

Po přistavení vozu na pás (na 1. takt) začíná pracovník kontrolu příchodem k vozu a předběžným zkontrolováním kapoty, střechy a boků vozu. Dalším krokem je přistoupení

33

(34)

ze strany řidiče, vyjmutí KKV a její zkontrolování z hlediska repasních oprav a identity vozu.. Následuje přemístění k přední části vozu a otevření kapoty. Povinností pracovníka je zde provézt vizuální kontrolu motorového prostoru včetně nalepených štítků v motorovém prostoru. Zkontroluje kontrolu vnitřní části kapoty, blatníků a přední masky se zaměřením na škráby a poškození. Po zavření kapoty se pracovník soustředí na přední část vozu, především na lakové závady, škráby a deformace. Provádí se i kontrola lícování kapoty, přední masky a dalších předních dílů. Následuje kontrola levé části vozu se zaměřením na všechny typy závad. Zkontrolovat se také musí čelní sklo, stěrače a kryt vodního kanálu. Dále pracovník kontroluje levé přední a zadní dveře. Kontrolují se otvírací/zavírací síly, lícování ozdobných lišt, vnitřní části dveří, těsnění a mnoho dalšího.

Pokračuje se kontrolou zadní části vozu opět se zaměřením na lakové závady, škráby, deformace a lícování. Po otevření 5. dveří se musí provést kontrola vnitřní části dveří a otvírací/zavírací síly. Kontroluje se i vnitřní část vozu, lícování sloupků, stropu i přístrojové desky. Pokud je zadní část vozu zkontrolována, zaměří se pracovník na pravou stranu vozu a provede symetrickou kontrolu této strany vozu jako na levé straně.

Až tuto kontrolu vozu provede, následuje nasednutí do vozu a kontrola interiéru, a to se zaměřením na lícování, poškození, čistotu, kompletnost a zkoušku funkčnosti a vyklápění různých prvků a dílů.

Každou nalezenou závadu musí pracovník označit na voze voskovou tužkou, zaznamenat do KKV a okamžitě nahlásit repasním pracovníkům. Po kompletní kontrole vozu dojde pracovník k počítači, načte KKV a svůj osobní kód do zařízení SQS. Zde se ještě musí zkontrolovat KKV dle pracovního postupu a poté načte listy KKV se zaznamenanými závadami.

34

(35)

Obrázek 8 – Laková karta KKV zdroj: kontrolní karta vozu

Pokud je vůz bez závad, načte pracovník všechny zástavbové díly pomocí skeneru, vůz v systému nasměruje do expedice, vytiskne na čelní stranu uvolnění vozu, potvrdí razítkem a KKV vloží zpět do vozu. Pokud je vůz se závadami, nasměruje ho pracovník na repasní pracoviště, kde budou závady odstraněny. Na druhou stranu KKV se musí vytisknout neopravené závady a KKV vložit zpět do vozu.

4.2 Audit hotového vozu

Audit kvality je dle norem ČSN ISO definován jako „Systematické a nezávislé zkoumání, jehož cílem je stanovit, zda činnost v oblasti jakosti a s nimi spojené výsledky jsou v souladu s plánovanými záměry a zda se tyto záměry realizují efektivně a jsou vhodné pro dosažení cílů.“

35

(36)

Dle oblasti zaměření se audit kvality dělí:

• Systémový audit

• Procesní audit

• Výrobkový audit

• Audit pracovníků

Audit hotového vozu se řadí mezi výrobkové audity. Jedná se o interní audit. To znamená, že ho provádí pracovníci firmy Škoda Auto a ne externí certifikovaná firma jako tomu bylo v případě certifikací.

Předmětem auditu hotového vozu jsou hotové vozy z výroby, na kterých se zkoumá, zda jejich kvalita odpovídá požadavkům zákazníka. Takový audit se vždy provádí namátkově na náhodně vybraném vzorku produkce výroby. Audit hotového vozu probíhá tak, že je náhodný vůz po uvolnění k expedici z KB8 odebrán a převezen na speciální pracoviště auditu. Zde je vůz pod drobnohledem auditorů. Při kontrole vozu auditorem je každá sebemenší odchylka od standardů daného modelu vozu na autě voskovou tužkou znázorněna a následně zaznamenána do zprávy z auditu hotového vozu.

Závady na voze se dělí do 3 základních skupin:

• Závada typu A je nepřijatelná odchylka v procesu, která může způsobit takové odlišnosti výrobku, které u zákazníků povedou k reklamaci. Řadí se sem například volný díl, hrubé poškození, nefunkční díl, chybějící díl, záměna dílu (párové díly, nižší výbava než požaduje zákazník).

• Závada typu B je nepřijatelná a rušivá závada. Jsou očekávány reklamace od zákazníka. Tuto odchylku by většina zákazníků neakceptovala. Jako B závady označujeme škráby, deformace, poškození, neslícované díly či záměnu dílu (vyšší výbava než požaduje zákazník).

• Závady typu C jsou takové závady, kterých si průměrný zákazník nevšimne. Jedná se o drobná smetí na laku apod.

36

(37)

Každé nalezené závadě přiřadí auditor její důležitost, tedy typ. Dle typu je za každou závadu udělen určitý počet bodů. Závada typu C je za 20, B za 40 a A za 60 bodů. Celkový součet bodů ze všech závad odpovídá stupnici známek, například za 440 se uděluje známka 1,4. Čím menší součet bodů, tím lepší známka, a tím lepší výsledek auditu. Pro oddělení kvality je cílem dodávat na audit takové vozy, aby jejich průměrná známka nebyla vyšší než předepsaná cílová známka modelu vozu. K auditem zkontrolovanému vozu jsou zvána všechna oddělení, která jsou součástí výrobního procesu vozu. Auditový vůz je pracovníkům prezentován včetně závad a určení viníků těchto závad. Celý proces a existence auditu hotového vozu má za úkol vyvíjení tlaku na jednotlivé oddělení, upozorňování na kritické oblasti vozů a celkové hodnocení kvality vozů. Jelikož má konečná přejímka za úkol uvolňovat do expedice pouze kvalitní vozy, neměl by se na audit hotového vozu dostat vůz s větším počtem hrubých závad. Závady z každého auditu jsou nafoceny a prezentovány pracovníkům KB8 z důvodu informování pracovníků o momentálních výskytech závad na vozech.

Obrázek 9Ukázky závad (Deformace a plastizol) zdroj: vlastní

37

(38)

5 Interaktivní školící manuál

Filosofie ve firmě Škoda Auto je taková, že kvalifikovaný a dobře školený pracovník vytváří kvalitu. Z tohoto hlediska bude Interaktivní školící manuál (IŠM) sloužit primárně ke školícím a vzdělávacím účelům. Momentálně je k dispozici především pro pracovníky konečné přejímky vozů. Je přístupný téměř z každého firemního počítače na síťovém disku, a v případě jakýchkoliv nejasností ho lze využít a vyhledat potřebné informace.

V případně zájmu si ho pracovník může stáhnout na přenosný nosič a studovat ve svém volném čase.

5.1 Příčiny vzniku IŠM

Příčin vedoucích k vytvoření školícího manuálu bylo několik.

1) Zkvalitnění školícího programu

Školení pracovníků konečné přejímky vozů je problematické z důvodu toho, že činnost konečné přejímky vozů probíhá za nepřetržitého provozu. Chod linky, a tím i celý proces výroby, se zastavuje pouze na 30 minut z důvodu stravování pracovníků a také v naléhavých případech jako jsou stav nebezpečí, technické závady či stávky. Z důvodu nepřetržité výroby není jednoduché svolat pracovníky a provést jakékoliv hromadné školení.

Školení by se hypoteticky dalo provádět rotací pracovníků v kanceláři přímého vedoucího, kdy by byl školen jeden pracovník po druhém. Takové školení by však bylo časově velice náročné. Tento problém by mohl být vyřešen vznikem nového pracovního místa školitele.

Interaktivní školící manuál by měl být nejvíce nápomocen pro nově přijaté pracovníky. Z důvodu rotace je odchod a příchod pracovníků častý. Zaškolit každého nového pracovníka je časově i organizačně poměrně náročné. Momentálně je nový pracovník školen především za plného provozu přímo na dopravním pásu KB8, kde je svěřen zkušeným pracovníkům. Sleduje jejich pracovní počiny a přejímá jejich pracovní návyky. Manuál bude sloužit primárně jako uvítací

38

(39)

manuál, který bude pro nově příchozí pracovníky zdrojem základních informací potřebných k pracovnímu výkonu na KB8.

2) Aktualizace a sdružení školících materiálů

Aby docházelo ke kvalitnímu školení pracovníků, musí být informace pravdivé a aktuální. O aktuálním znění těchto informací mají stávající pracovníci povědomí.

Informace o změnách jsou většinou mezi pracovníky šířeny ústní formou, v případě razantních změn pomocí obrazových návodek, které jsou poté pracovníkům k dispozici v kanceláři přímého nadřízeného či u skupinářů směn Nevýhodou je velké množství těchto návodek a časová náročnost jejich studia.

IŠM má za cíl všechny tyto podstatné informace obsáhnout, být aktuální a nést pouze pravdivé informace. Procházení manuálu díky interaktivitě a možností voleb bude mnohem snazší a časově přínosnější než pročítání šanonů.

Aby byl tento bod splněn, musí se manuál s postupem času udržovat aktuální.

Výroba automobilu je živý proces plný častých úprav a změn. Nehledě na moderní trend, kterým je častá modelová ofenzíva.

Tento cílový bod se vztahuje i na sdružení informací z dalších útvarů. Jako příklad uvedu fakt, že konečná přejímka nedisponuje vlastními výkresy vozů. V tomto směru je tedy v určité míře závislá na materiálech svařovny či jiných útvarů.

V případě změny standardu lícování, jehož kontrola na KB8 probíhá, musí být tato změna jednak uvedena do manuálu, jednak rozšířena mezi pracovníky KB8.

3) Sjednocení pracovních postupů

Posledním významným bodem je sjednocení pracovních postupů. Každý z pracovníků kontroluje vůz podobně, ale ne identicky. Může se stát, že kvůli maličkostem v rozdílnosti pracovních postupů budou na vozech přehlédnuty závady, na které se pracovník nesoustředí. IŠM má za cíl tyto nesrovnalosti odstranit. Bude jasně definovat jednotlivé kroky kontroly vozu a citovat popis pracovní činnosti.

39

(40)

5.2 Výběr softwarového prostředí

Vzhledem k vytyčení cílů byly vybrány dvě softwarové možnosti. Jednou z nich bylo vypracování manuálu v podobě offline webové stránky pomocí HTML, druhou pak powerpoitnová prezentace (dále jen PP). Obě možnosti mají své klady a zápory. Volba offline webové stránky přichází v úvahu, protože ve firmě je velice omezené využití internetu kvůli bezpečnosti dat.

Tabulka 1 - Porovnání vybraných softwarových možností vypracování IŠM

MS PowerPoint Offline HTML

Klady Zápory Klady Zápory

Snadné používání Obtížnější sdílení Snazší sdílení

Vyšší nároky na počítačovou

gramotnost Méně možností než ve

webovém prostředí

Webové prostředí

Co se webové stránky týče, za klady se dá považovat snazší sdílení a distribuce mezi pracovníky a také webové prostředí, které nabízí mnoho grafických a interaktivních prvků.

Mezi klady PP prezentace řadím snadnou práci s programem MS PowerPoint. Zápory PP prezentace mohou být obtížnější sdílení v případě velké velikosti souboru. PP prezentace rozhodně nenabízí tolik možností jako vypracování webové stránky. Záporem webových stránek, který byl rozhodujícím faktorem při výběru softwaru, je složitější údržba a aktualizace dat pro management konečné přejímky vozů.

Nikdo z oddělení konečné přejímky vozů nemá zkušenosti či dokonce vzdělání v programování. Pokud by byl manuál zpracován jako offline webová stránka, posloužil by svým účelům pouze pár měsíců. Po určité době by se data uvedená v manuálu stala zastaralými a nepravdivými. Celý manuál by pak nebyl použitelný a práce by nebyla přínosná. Z těchto důvodů tedy došlo k rozhodnutí, že pro splnění vytyčených cílů musí být IŠM zpracován v programu MS PowerPoint 2013, aby mohl být dále v budoucnu udržován managementem konečné přejímky vozů.

40

(41)

5.3 Návrh grafického layoutu

Po rozhodnutí o softwaru, pomocí kterého bude manuál vytvořen, bylo nutné se zaměřit na problematiku grafického layoutu. Manuál musí z hlediska vzhledu a grafického layoutu splňovat nejdůležitější pravidla a náležitosti, kterými byly:

a) Veškerý text musí být čitelný b) Kontrast písma s pozadím c) Jednotný vzhled

d) Objekty nesoucí hypertextové odkazy

Společně s těmito zásadami bylo nutné brát v potaz i nařízení společnosti o používání firemních barev, které jsou znázorněny na obrázku níže.

Obrázek 10 – Firemní barvy

zdroj: Powerpointová šablona společnosti Škoda Auto

Vzhledem ke všem zmíněným náležitostem kladeným na grafickou podobu IŠM bylo vytvořeno mnoho návrhů snímků.

1 2 3

Obrázek 11Návrhy grafického layoutu IŠM zdroj: vlastní

41

(42)

Z všech navrhovaných snímků se do pomyslného výběrového řízení managementu oddělení dostaly tyto 3 návrhy zobrazené na obrázku č. 11. Z těchto návrhů byl nakonec zvolen návrh č. 3 s šedým pozadím. Tento grafický layout splňuje všechny požadavky, které byly na grafickou podobu IŠM kladeny. Veškerý text je čitelný, zásada kontrastu textu s pozadím je splněna a každý snímek obsahuje spoustu hypertextových odkazů.

Jednotný vzhled snímků je v IŠM dodržen a tento šedý návrh snímků je hojně využíván.

5.4 Implementace manuálu

Následující fází po ujasnění si grafického layoutu bylo samotné vypracování školícího manuálu. Manuál je vytvořen jako prezentace s tím, že je nastavená na tak, že pohyb mezi snímky neumožňuje klikání myši, mačkání šipek, mezerníku apod., ale pouze využití

Obrázek 12 – Ukázky odkazování zdroj: vlastní

42

(43)

hypertextových odkazů. Pojem hypertextový odkaz je většinou spojený s internetem a webovými stránkami, kdy text nebo obrázek odkazuje na jiný web. V IŠM jsou hypertextové odkazy z naprosté většiny použity pouze k přesunům na snímky v této prezentaci. Možnost odkazování na web či jiné soubory není v prezentaci uplatněn.

Odkazování v manuálu lze rozdělit na absolutní a relativní. Absolutním odkazováním se rozumí odkazování na konrkétní snímek. Tento typ odkazování se využívá především při rozhodování v menu či ve výběrů vozů a jejich částí při zobrazování lícování. Relativní odkazování neodkazuje na určitý snímek. V manuálu je nejčastěji použit ve spodní liště při odkazování na snímek předchozí nebo následující pomocí „Zpět“ a „Pokračovat“.

Hojné množství využití hypertextových odkazů je hlavní podstatou interaktivity manuálu.

Pojem interaktivita je nejčastěji spjat především se školstvím a jeho zkvalitněním, kdy se využívají dotykové tabule a další technické zařízení vyžadující určitou spolupráci, čímž vybízí k aktivitě. Interaktivita ve školícím manuálu je pojata tak, že není možný posun mezi snímky bez rozhodnutí pracovníka, a to především v rozhodování o výběrech kapitol.

Nejvíce interaktivní je cvičný kvíz na konci manuálu, který prověří znalosti pracovníka.

Výsledky kvízu nejsou nikde zaznamenány a ukládány, slouží pouze jako přípravný kvíz pro účely pracovníka na závěrečný školící test.

43

(44)

Obrázek 13 – Hlavní menu manuálu zdroj: vlastní

Obsah manuálu znázorňuje hlavní menu na obrázku č. 13. Velkou inspirací a vzorem při tvorbě manuálu byl Osobní manuál pro KB8 z roku 2011 vypracovaný vedoucími pracovníky konečné přejímky vozů. Tento předchůdce IŠM byl zhotoven pouze v papírové formě. Nynější manuál je tedy rozšířením, zaktualizováním a zmodernizováním původního manuálu.

5.5 Testování manuálu

Jakmile byl IŠM vypracován, bylo nutné provést testování manuálu. To proběhlo ve dvou fázích. Prvotně byl otestován a zkontrolován obsah manuálu, a to z hlediska správnosti informací a pravopisných pravidel českého jazyka. Druhou, podstatně složitější a časově náročnější fází, bylo testování funkčnosti hypertextových odkazů. Otestována musela být správnost odkazování hypertextových odkazů, aby nedocházelo k případným zacyklením či odkazováním na nesprávnou část školícího manuálu. Na testování IŠM se podíleli

44

(45)

kolegové z vedení konečné přejímky vozů, a to především koordinátoři konečně přejímky vozů Ing. Lukáš Votoček a Pavel Hradec.

5.5.1 Dotazníkové šetření

Po testování IŠM bylo rozhodnuto o dodatečném provedení dotazníkového šetření v době, kdy byl manuál poskytnut pracovníkům konečné přejímky vozů ve své testovací verzi.

Důležitá část dotazníku, která byla statisticky zpracována jako součást bakalářské práce, je vyobrazena na obrázku č. 14. Dotazníkového šetření se celkem zúčastnilo 24 respondentů (4 pracovníci managementu kvality, 3 skupináři směny konečné přejímky vozu, 3 zástupci skupinářů a 14 řadových pracovníků konečné přejímky vozu z Kontrolního bodu 8.

Z dotazníkového šetření vyplývá, že naprosté většině oslovených zaměstnanců se manuál líbí nebo spíše líbí, což lze považovat za pozitivní hodnocení. Z hlediska testování IŠM byly nejvíce přínosné negativní odpovědi, a to především u bodu číslo 3 – správnost informací. V IŠM bylo několik chyb a nesrovnalostí ohledně odborných náležitostí a změn v procesu výroby či postupu kontroly vozu. Většina chyb byla rozepsána v navazující části

Obrázek 14 – Dotazník zdroj: vlastní

45

(46)

dotazníku s možností otevřených odpovědí, takže jejich nalezení a oprava byly velice snadné. Dotazníkové šetření ve fázi testování splnilo svůj účel a cenná zpětná vazba pracovníků napomohla k odstranění nesrovnalostí a chyb v IŠM.

Obrázek 15Vyhodnocení dotazníkového šetření zdroj: vlastní

U kladných výsledků lze velice pozitivně hodnotit výsledky u bodu 4 - rozvržení snímku, který vypovídá o dobře provedeném a líbivém grafickém layoutu, a bodu 9 – celkový dojem, jehož hodnocení demonstruje oblíbenost IŠM mezi pracovníky.

5.6 Aktualizace manuálu

Aktualizace manuálu zahrnuje údržbu z hlediska aktuálnosti dat a informací či případné rozšíření manuálu o další oblasti. O školící manuál se budou starat pracovníci vedení nesoucí zodpovědnost za konečnou přejímku vozů. Zavedení bude uskutečněno po jejich rozhodnutí. Manuál bude s největší pravděpodobností umístěn na síťový disk, kam mají pracovníci přístup. Je možné, že bude manuál také k dohledání na portále společnosti.

Z důvodu rozsáhlosti manuálu vedoucí k poměrně velké velikosti (80 MB) ho nebude možné šířit pomocí elektronické pošty. Pracovníci budou mít v případě zájmu možnost stáhnout si manuál na své přenosné nosiče a případně si ho nastudovat ve svém volném čase.

IŠM se dostal v nedávně době do podvědomí ostatních oddělení, které se o manuál zajímají z důvodu vlastního vypracování podobných školících materiálů. V budoucnu se tedy může

14 17

8

19

10

18 15 17

21

10 7 10

5

14

6 7 6

0 0 3

6

0 0 0 2 1 0

0 5 10 15 20 25

1 2 3 4 5 6 7 8 9

Četnost odpovědí

Číslo otázky v dotazníku

Hodnocení Interaktivního školícího manuálu

Ano / Líbí se Spíše Ano / Spíše Líbí Spíše Ne / Spíše Nelíbí

Ne / Nelíbí

46

References

Related documents

Cílem mé práce bylo snížit náklady na použité řezné nástroje pro soustružení kola prvního převodového stupně u převodovky MQ 200 ve výrobní hale M2 v závodě Škoda

Katalog poškození ozubení... rychlosti

Seznámení pracovníků se závadou a proškolení Opětovné proškolení pracovníků na výrobní poradě NS kontrola používání ochranných prvků ve výrobě. STŘEDISKO NÁZEV

Výsledky, vztahující se k prvnímu z výzkumných cílů, tedy zjistit znalost zdravotnických záchranářů o dostupnosti peer podpody, byl velmi uspokojivý,

Při práci s jednotlivými atributy objednávky je důležité vědět, že přacím týdnem objednávka říká systému, kam by se měla ve výrobě zaplánovat. Ve kterém týdnu by

Používání cizích zdrojů ovlivňuje jak výnosnost kapitálu akcionářů (tzv. pákový efekt), tak riziko podnikání. Dnes je prakticky u velkých podniků

Dále v roce 2016 došlo v České republice ke zvýšení prodejů automobilů značky ŠKODA o 11,3 %, výzkumný předpoklad, že bude zaznamenán pokles v prodejích vozů, byl tedy

Z negativních vlastností byly často uváděny vysoká cena, u některých modelů neatraktivní design a také reklama na vozy Škoda byla hodnocena jako