Návrh individualizovaných cyklotras a tvorba nástroje pro jejich snadné vyhledávání v okolí Jičína

Návrh individualizovaných cyklotras a tvorba nástroje pro jejich snadné vyhledávání v okolí

Jičína

Bakalářská práce

Studijní program: B1301 – Geografie

Studijní obor: 1301R022 – Aplikovaná geografie Autor práce: David Šťovíček

Vedoucí práce: Mgr. Emil Drápela, Ph.D.

David Šťovíček

Návrh individualizovaných cyklotras a tvorba nástroje pro jejich snadé vyhledávání v okolí Jičína

Hlavním tématem mé bakalářské práce je tvorba takzvaných cyklovýletů. Jedná se o individuálně vytvořené trasy, jejichž primárním cílem bude uspokojit potřeby v oblasti cykloturistiky. Jako výchozí místo jsem si zvolil město Jičín. Výsledkem by mělo být padesát cyklovýletů rozdělených podle vzdálenosti a náročnosti. Pro snazší vyhledávání budou všechny seřazeny v přehledném souboru. Uživatel si tedy bude moci snadno vybrat vyhovující cyklovýlet dle svých požadavků.

Klíčová slova: cykloturistika, Český ráj, Jičín, poznávání, cyklovýlety

David Šťovíček

Proposal of individualized bike paths around Jičín and creation of tool of their easy search The main theme of my bachelor thesis is creation of the so-called cycling trips. These are individual created routes whose primary aim is to satisfy the needs in area of cycling. I decided to choose Jičín as a starting point of all cycling trips. As a result there should be fifty cycling trips divided by the distances and difficulty. For easier searching they will be listed in well-arranged file. The user will be able to easily choose the best cycling trip for him according to his requirements.

Keywords: cycling, Bohemian paradise, Jičín, cognition, cycling trips

Poděkování

Na tomto místě bych chtěl hlavně poděkovat Mgr. Emilu Drápelovi, Ph.D. za velkou trpělivost, velmi cenné rady a odbornou pomoc. Dále bych chtěl poděkovat všem, kteří mi poskytli důležité rady a pomoc při zpracovávání mé bakalářské práce.

Obsah

Úvod ... 8

1.Cíle práce ... 9

2.Rešerše ... 9

2.1 Pojmy ... 9

2.2 Cyklistika - charakteristika, výhody ... 11

2.3 Potenciál cyklistické dopravy v České republice ... 16

2.4 Stav v Královehradeckém kraji ... 17

2.5 Značení cyklotras a cyklostezek ... 19

3.Metodika zpracování ... 21

3.1 Použité metody ... 21

3.1.1 Popis vybrané metody řešení ... 22

3.2 Vybrané území ... 23

3.2.1 Území severozápadně až jihozápadně od Jičína ... 25

3.2.2 Území severovýchodně od Jičína ... 29

3.2.3 Území jihovýchodně od Jičína ... 32

3.2.4 Území Jičína ... 35

3.2.5 Shrnutí ... 37

3.4 Tvorba kategorií ... 37

3.4.1 Kategorie rozdělení ... 38

3.5 Terénní průzkum ... 41

3.6 Tvorba posterů k jednotlivým cyklovýletům ... 41

3.7 Tvorba databáze se souřadnicemi ve formátu .GPX ... 42

3.8 Tvorba výsledného PDF souboru ... 43

3.9 Důvody výběru tohoto zpracování ... 43

4.Výčet jednotlivých cyklovýletů ... 44

5.Ukázkový příklad použití... 145

6.Hodnocení a závěr ... 145

7.Seznam obrázků ... 149

8.Seznam grafů ... 149

9.Seznam příloh ... 149

10.Zdroje ... 150

Úvod

V posledních letech cykloturistika zažívá velký rozmach. Jak po stránce dopravní s využitím kola jako dopravního prostředku například za prací nebo do školy, tak hlavně v oblasti rekreace. Na tuto druhou stránku bych se chtěl primárně zaměřit a od začátku to byl můj záměr a vlastně i impulz pro zpracování tohoto tématu. Stále více přibývá lidí, kteří jezdí do dané lokality vyloženě za cykloturistikou. Hned na začátek bych chtěl zmínit, že jsem se zaměřil primárně na tuto cílovou skupinu a hlavně na skupinu lidí jezdících na kolech horských. Tomuto kritériu bude podřízena většina práce. Jako výchozí bod svých cyklovýletů jsem si vybral město Jičín. Aspektů pro výběr tohoto města bylo několik a v průběhu své práce se k ním podrobně dostanu.

Hlavním důvodem, proč zpracovávám toto téma, byl podmět od cykloturistů. V Jičíně jsem zaznamenal poptávku od lidí jezdících právě na horských kolech po zpracovaných trasách, které by si mohli jednoduše bez obav projet. Neboli po cyklovýletech, ke kterým už budou mít nějaké vstupní informace a nebudou se tedy muset bát, že na cestě nastanou nějaké komplikace například vlivem neočekávaného stavu cesty. Rozhodně ale nebudou zanedbány ani cyklovýlety pro kola silniční a krosová.

Své cyklovýlety se budu snažit vést po značených cyklotrasách a komunikacích s ohledem na vybavení uživatele a jeho fyzickou zdatnost. Za velkou výhodu tohoto zpracování považuji také to, že některé cyklovýlety budou vedeny po neznačených trasách.

Tudíž díky svému rozsáhlému terénnímu průzkumu oblasti jsem byl schopen navrhnout i trasy, kam by se jinak neznalý turista nevydal. Samozřejmě bude brán zřetel na typ kola.

V okolí Jičína už se o podobný projekt lidé pokoušeli, avšak ne v takovémto uceleném zpracování. A cílové skupiny těchto snažení byly většinou rodiny s dětmi, na které se tu také zaměřím, ale spíše okrajově.

Největší nevýhodu již zpracovaných tras vidím v tom, že jsou neinteraktivní. Vždy jsem se setkal s velmi stručným popiskem trati, který by se nechal považovat za dostačující, avšak přiložená mapa byla dosti nekonkrétní. Turista, který danou oblast nezná, má tedy velkou šanci se ztratit. Proto jsem se rozhodl využít řešení „promítnutí trasy“ v internetovém

1.Cíle práce

Hlavním cílem mé práce je vytvoření již avizovaných cyklovýletů. Dále pak cyklovýlety rozdělit do kategorií, aby si uživatel mohl jednoduše najít a zvolit pro něj vyhovující trasu.

K tomutu účelu bude každý cyklovýlet obsahovat PDF soubor, kde bude jednoduchý plánek daného cyklovýletu. Na tomto listu také najde výškový profil, nejzajímavější místa, která bude moci na navštívit. Hlavní a nejzajímavější místa budou popsána také v samostatné kapitole. Abych mohl cyklovýlety vhodně navrhovat, musel jsem udělat poměrně rozsáhlý terénní průzkum celé oblasti. K samotnému průběhu mapování a terénnímu průzkumu se dostanu v dalších kapitolách. Poslední, co bude u každého cyklovýletu přiloženo, bude .GPX soubor, aby si uživatel danou trasu mohl nahrát do počítače.

Shrnutí hlavních předpokladů pro zdárné vypracování.

 Velmi dobrá znalost daného území - proveden terénní průzkum

 Rešerše literatury a její vhodné začlenění do práce

 Výběr odpovídajících cyklovýletů

 Výběr vhodné metodiky zpracování

 Tvorba přehledných listů ke každému cyklovýletu

2.Rešerše

Termínem rešerše je označováno vyhledávání informací k danému tématu a následný soupis nejdůležitějších částí.

Vyhledávání podkladových materiálu pro svoji bakalářkou práci jsem prováděl sám.

Nevyužil jsem tedy žádné rešeršní služby.

2.1 Pojmy

Určitě není od věci si definovat základní dva pojmy, se kterými celá cyklodoprava a cykloturistika pracuje.

Cyklostezka - Jedná se o pozemní komunikaci určenou výhradně pro cyklisty, bruslaře na in-line bruslích, popřípadě lyžaře. Vždy je označena značkou. Na těchto komunikacích je striktně zakázaná jakákoliv motorová doprava.

Jednou z variant cyklostezky je poté cyklostezka pro cyklisty a chodce. Zde je poté značkou označeno, jestli je stezka rozdělena na jednotlivé pruhy nebo jestli se jedná o jeden pruh.

Cyklostezky bývají často doplněny značením přímo na jejich povrchu. Můžeme tedy například vidět naváděcí šipky nebo přechody pro chodce namalované přímo na povrchu.

Poslední podmínkou pro cyklostezku je její přímé oddělení od komunikace. Nejčastěji se zde používají obrubníky, zeleň nebo nakreslené oddělovací pruhy.

V našem případě se s cyklostezkami setkáme hlavně ve městech. Po celém Jičíně je jich poměrně značně rozvinutá síť.

Cyklotrasa - Cyklotrasy jsou uměle vytvořené trasy pro cyklisty vždy spojující místa, u kterých se předpokládá využití z hlediska cyklodopravy nebo cykloturistiky.

I zde se opět setkáváme s rozdělením. Cyklotrasa je vedena po cyklostezkách, místních komunikacích či vyhrazených jízdních pruzích. Naproti tomu cykloturistická trasa je poté vedena po zpevněných lesních a polních cestách, nezpevněných cestách v terénu.

Tyto dva typy se od sebe dělí hlavně značením. A oba dva typy budou hojně zastoupeny v mé práci.

Cyklovýlet - Tento pojem jsem si zavedl pro svoji bakalářskou práci. Nejedná se o žádný oficiální pojem, avšak potřeboval jsem si vytvořit nějaký pomocný pojem.

EuroVelo - Jedná se o evropskou síť cyklotras. Projekt rozvíjí 14 trans-evropských cyklotras. Celková délka po dokončení by měla být 70 000km, zatím je však hotovo jen 45 000km. Tyto cyklotrasy by měly spojovat všechny země Evropy. Základ pro tyto cyklotrasy tvoří místní a státní cyklotrasy.

Přes Českou republiku vedou 4 EuroVelo trasy s celkovou délkou 2100km a jsou to tyto:

 EuroVelo 4: Trasa střední Evropou: Roscoff – Kiev (4 000 km)

 EuroVelo 7: Sluneční trasa: Nordkapp – Malta (7 409 km)

 EuroVelo 9: Balt - Jadran: Gdaňsk – Pula (1 930 km)

 EuroVelo 13: Stezka železné opony (cca 9 000 km)

2.2 Cyklistika - charakteristika, výhody

Jeden ze stěžejních dokumentů je Národní strategie rozvoje cyklistické dopravy (2004). Dle této státem schválené publikace je cyklistika definována jako:

Cyklistika je vnímána jako integrální část, která se dělí z hlediska kompetencí do oblasti dopravní obsluhy území (resort dopravy) a oblasti cykloturistiky (resort místního rozvoje). Během posledních několika málo let přestává být pouze individuální záležitostí a plynule přechází do městského i regionálního plánování, koexistuje s dalšími druhy dopravy a přirozenou cestou vznikají nároky uživatelů na dopravní prostor a odpovídající vybavení.

Cyklistika jako forma dopravy není menšinovým trendem, ale alternativou k dalším druhům dopravy. Nabízí značnou flexibilitu při pohybu v městském prostředí a částečně řeší i dopravní obsluhu v regionech. Propojení cyklistické infrastruktury formou městských sítí cyklostezek a regionálních sítí cyklotras umožňuje současně plynulý pohyb cyklistů i cykloturistů. Cykloturistika se tak výrazně projevuje i v městském prostředí. Městské cyklotrasy nás mohou dovést bez dopravní zácpy a kolapsů na silnicích do historického jádra města, do městských parků, rezervací, rekreačních oblastí, na koupaliště apod. (Národní strategie rozvoje cyklistické dopravy (2004).

Dále zde nalezneme charakteristiku pro nás již více specifickou a to pro rekreační cyklistiku, na kterou je má bakalářská práce zaměřena.

Rekreační cyklistika se projevuje jak ve formě rurální turistiky, tak i ve formě městské turistiky. Tato možnost pružné časové a místní přizpůsobivosti podle zájmů turisty činí z cykloturistiky vyhledávanou aktivitu.(Národní strategie rozvoje cyklistické dopravy (2004).

Další definicí, která je potřebná, je definice samotné cykloturistiky.

Trh cykloturistiky přináší tolik potřebnou alternativu a udržitelný rozvoj cestovního ruchu, který je vhodný ke zpomalení tempa a zvýšení intenzity prožívání turistických zážitků.

Cykloturistika je druhem cestovního ruchu, který má potenciál obohatit turistické zážitky návštěvníků a současně nezatěžuje nadměrně životní prostředí, ani nevyvolává žádné další náklady zúčastněným obcím. Atraktivní cyklistická nabídka pomáhá turistickým místům v

České republice, a to i v zaostalých oblastech. Podpora cyklistiky zajišťuje pracovní místa v různých oblastech služeb okolo cykloturistiky. (Národní strategie rozvoje cyklistické dopravy (2004).

Další publikací, kterou jsem používal k čerpání informací a položení teoretického základu, je Národní strategie rozvoje cyklistické dopravy pro léta 2013-2020. Jedná se opět o státem schválený dokument, který přímo navazuje na Národní strategii rozvoje cyklistické dopravy (2004) neboli Cyklostrategie 2013. Tento dokument vláda schválila dne 22. května 2013. Tento dokument tedy vychází z vyhodnocení předešlého dokumentu. Práce na této strategii začaly v roce 2011 po skončení platnosti předchozí.

Na základě získaných informací byly11 společně s městy definovány 4 základní okruhy, které mají přispět ke změně klimatu v podpoře cyklistické dopravy a cykloturistiky, které jsou následující:

1. Finance

2. Bezpečnost a legislativa

3. Cyklistická akademie (vzdělávací program o cyklistické kultuře) 4. Cykloturistika (národní produkt Česko jede)

Dále zde byly vytyčeny globální a strategické cíle Cyklostrategie 2013.

Jízda na kole je nejjednodušší a nejpřirozenější způsob dopravy hned po chůzi. Hlavní výhody cyklistiky jsou:

• Pravidelná jízda na kole zlepšuje zdraví a prodlužuje délku života.

• Cyklistika nepotřebuje fosilní paliva – spaluje pouze lidské tuky.

• Lidé, kteří jezdí na kolech, šetří parkovací místa, jsou tišší a pohybují se, aniž by vypouštěli do ovzduší znečišťující látky.

• Kolo je ideální dopravní prostředek pro děti, které by jinak museli rodiče vozit automobily.

• Jednoduchá analýza nákladu a výnosu (Cost-Benefit analysis) došla k závěru, že každá 3 Eura investovaná do cyklistiky přináší návrat 5 Eur.

• Cyklisté, především ti městští, vytváří i svébytnou a pestrou cyklokulturu, která je podhoubím pro fungující občanskou společnost.

Základním globálním cílem Cyklostrategie je zpopularizovat jízdní kolo, aby se opět stalo rovnocennou, přirozenou a integrální součástí dopravního systému v městech

„krátkých vzdáleností“, tj. ukázat, že cyklistická doprava je konkurenceschopná do vzdálenosti 5 km. Globální cíl je spojen s iniciativou Asociace měst pro cyklisty, jejímž cílem je propagace Vize 25, neboli podpora rozvoje městské mobility, která věnuje spravedlivou pozornost všem složkám dopravy. Individuální automobilová doprava, cyklistická doprava, veřejná a pěší doprava by měly mít stejné postavení. Vize 25 by měla ovlivňovat všechny další koncepční a strategické dokumenty města. (Národní strategie rozvoje cyklistické dopravy pro léta 2013-2020, 2013)

Jak lze tedy vidět, mezi hlavní výhody cyklistické dopravy patří jeho cenová nenáročnost. V porovnání s osobním automobilem jsou náklady na přepravu v podstatě nulové. Pokud tedy jedinec nepotřebuje přepravovat žádná těžká břemena a jedná se mu pouze o dopravu například do práce, je kolo více než vhodnou alternativou k osobnímu automobilu. Další výhodou je jeho ekologická nenáročnost. Tento fakt musí být každému jasný, stačí, když si představí auto vypouštějící výfukové plyny a poté cyklistu.

Dále je důležité, aby jednotlivé resorty zahrnuly cyklistiku do svých oblastí. U každého resortu jmenuji jen oblasti zájmu a jejich hlavní opatření.

Ministerstvo dopravy:

 Kolo jako integrální a rovnocenný dopravní prostředek

 Bezpečnost cyklistů, BESIP Podpora opatření:

 Na výstavbu a údržbu cyklistické infrastruktury

 Při rekonstrukci či stavbě nových staveb myslet na cyklodopravu

 Propojovat cyklistiku s veřejnou hromadnou dopravou

 Využití stávajících cest pro potřeby cyklistů

 Realizace vzdělávacích témat v oblasti bezpečnosti

 Realizace legislativních opatření s ohledem na bezpečnost a plynulost cyklistické dopravy

 Zvyšování povědomí o cyklistice a nástrojích pro její podporu Ministerstvo pro místní rozvoj:

 Cykloturistika

 Cyklistika a územní plánování Podpora opatření:

 Podpora přeznačení a údržby sítě dálkových cyklotras ČR a tras EuroVelo

 Marketingová podpora projektu Česko jede

 Zajištění potřebné infrastruktury

 Podpora služeb a rozvoj lidských zdrojů v oblasti cykloturistiky Ministerstvo zdravotnictví:

 Nedostatek pohybové aktivity Podpora opatření:

 Využití dotačního programu „Národní program zdraví-projekt podpory zdraví“ (NPZ-PPZ) a další evropské programy zaměřené na problematiku zdraví

 Zefektivnění propagace cyklistické dopravy a jejích přínosů pro jednotlivce i společnost Ministerstvo životního prostředí:

 Hluk, emise Podpora opatření:

 Koordinace na území ČR propagační akci EU, Evropský týden mobility, která se koná pravidelně ve dnech 16. - 22. září a Evropský den bez aut (22. září).

 Zefektivnění propagace cyklistické dopravy a jejích přínosů pro jednotlivce i společnost.

Ministerstvo zemědělství:

 Rozvoj cyklodopravy a cykloturistiky na venkově

Podpora opatření:

 Podpora využití stávajících cest i pro potřeby cyklistů (polní, lesní cesty, podél vodních toků)

Ministerstvo vnitra:

 Bezpečnost, nehodovost

 Prevence krádeže kol Podpora opatření:

 Kontrola aneb realizace preventivně bezpečnostních akcí spojených s monitoringem nehodovostí cyklistů, kontrola dodržování pravidel silničního provozu.

 Monitorovat dopravní nehody, jejichž účastníkem byl cyklista, a zpracovat získaná data za využití centrální evidence dopravních nehod.

 Podpora vzniku preventivních programů proti krádežím kol (dotační program MV ČR na pořizování stojanů, zřízení centrálního registru jízdních kol, navrhnout a prodiskutovat soubor opatření v gesci příslušných subjektů: obce, města, MV, MMR, MD, MŠMT…), která přispívají ke snížení krádeží jízdních kol, informovanosti občanů či objasněnosti apod.).

Ministerstvo školství, tělovýchovy a sportu

 Vzdělávání Podpora opatření:

 Podpora komplexní dopravní výchovy na místní úrovni se začleněním zdravotních a environmentálních prvků výhod cyklistické dopravy.

 Podpora realizaci aplikovaných výzkumných projektů s cyklistickou tématikou (www.cyklodoprava.cz, 2016)

Jak je tedy vidět, cyklistika, cyklodoprava a cykloturismus zasahuje do širších sfér, než by mohlo být člověku na první pohled jasné. Myslím si, že je správně, že se Česká republika staví takto kladným způsobem k těmto tématům.

Pokud by byly splněny všechny tyto požadavky na dané resorty, měl by být podle Národní strategie rozvoje cyklistické dopravy pro léta 2013-2020 hlavní cíle tyto:

 Zlepšení mobility a bezpečnosti v území

 Rozvoj cykloturistiky v území

 Zlepšení lidského zdraví

 Ochrana životního prostředí

2.3 Potenciál cyklistické dopravy v České republice

Pro prvotní představu je potřeba si uvědomit, že v českých domácnostech je odhadem na 4 miliony jízdních kol. Tento počet je srovnatelný s počtem registrovaných automobilů v roce 2012, kdy jich bylo 4,6 milionů. V současnosti vzniká velké množství cyklopůjčoven. Pro názorný příklad bych zde použil projekt Českých drah pod názvem ČD bike s možností výpůjčky prakticky ve všech krajích České republiky. V současnosti je podíl jízdního kola jako dopravního prostředku na 7%, cílem je s podporou státu dosáhnout alespoň 10% do roku 2020. Především ve velkých městech je tento záměr nejpatrnější v Praze, až 29% dotázaných přiznává, že by využívali radši cyklistické dopravy, kdyby k tomu byly vytvořeny dobré podmínky. Hlavním problémem jsou zde cyklostezky a jejich bezpečnost v rušném městském provozu. Pro lepší představu o stavu města vzhledem k cyklistické dopravě vytvořila Evropská cyklistická federace koncept, ve kterém rozděluje města do tří kategorií.

 Začátečníci - města s podílem cyklistické dopravy pod 10%, města bez jasné cyklostrategie

 Pokročilí - města s podílem mezi 10-20% a vykazující jasně nastavené cíle pro zlepšení

 Šampioni - města s podílem přesahujícím 25%

Zároveň u financování proběhl jasný vývoj směrem k lepšímu. V roce 2001 poprvé přispěl Státní fond dopravní infrastruktury na výstavbu cyklostezek. Podpořil zde pouze 7 akcí ve výši 12milionů Kč. V roce 2007 poskytl 107milionů Kč na 44 projektů. Celkem tedy bylo v letech 2001-2012 podpořeno 432 akcí ve výši 1,4 miliardy Kč. K těmto penězům je ještě nutné přičíst peníze ze Strukturálních fondů EU, kde bylo do roku 2011 evidováno a schváleno na 192 akcí a celková podpora činila 3,14 miliardy Kč.

2.4 Stav v Královehradeckém kraji

Jelikož se většina mého území nachází v Královehradeckém kraji, rozhodl jsem se ještě blíže se zaměřit na priority a koncepty rozvoje v tomto kraji.

Stěžejním dokumentem zde pro mě byla publikace vydaná Královehradeckým krajem.

Jedná se o publikaci Nadregionální strategie Královehradeckého kraje v oblasti cyklo, in-line a bike produktů. (kr-kralovehradecky.cz, 2016) Jedná se o aktualizovanou verzi z května roku 2015. Celý tento dokument se opírá o již zmiňovanou Cyklostrategii 2013.

Za hlavní cíle rozvoje si poté pokládá:

 Systémové využití potenciálu kraje pro rozvoj turistického ruchu

 Zpřístupnit kraj pro návštěvníky z ostatních regionů České republiky, ale také zahraničním návštěvníkům hlavně z Polska a Německa.

 Zvýšení zájmu o dlouhodobější pobyty v regionu a to vytvořením produktů pro specifické skupiny - rodiny s dětmi, in-line bruslaře, freeridové jezdce apod.

 Rozvoj cyklodopravy na území kraje-doprava do škol a zaměstnání

 Zvýšení bezpečnosti v cyklodopravě

 Podpora zdravého životního stylu a aktivního trávení volného času

Z těchto cílů by poté měly plynou následující pozitivní dopady:

 Rozvoj služeb

 Podpora vzniku podnikatelských aktivit

 Zlepšení lidského zdraví

 Zvýšení mobility v území

Za priority se zde poté klade:

 Zajistit připravenost realizace dálkové cyklotras a jejich napojení na Polsko.

 Ekonomický přínos pro regiony.

 Zvýšení objemu cyklodopravy a její bezpečnost.

Hlavními nástroji jsou:

 Centrální koordinace aktivit na území Královehradeckého kraje

 Synergie cykloturistiky a cyklodopravy s důrazem na bezpečnost

 Zvýšení bezpečnosti, které má za následek větší atraktivitu

Jak je tedy vidět, Královehradecký kraj si klade stejné požadavky, priority a cíle jako můžeme nálezt v Cyklostrategii 2013. Největším cílem je zde vybudování cyklotras, které propojí nadnárodní cyklotrasy EuroVelo. Celkem se zde nachází 330km dálkových tras. Mělo by zde být vybudováno nových 99km cyklotras.Například směrem z Hradce Králové na Kuks.

Dále by zde mělo být vybudováno směrové a bezpečnostní značení na zhruba 270km cyklotras. Celá realizace strategie rozvoje v Královehradeckém kraji je zatím rozdělena do 3 skupin.

V první skupině A se jedná o studii na úrovni měst. Jedná se tedy o tvorbu podkladových materiálů pro získání grantů z Evropské unie. Jsou zde tedy zahrnuty studie místních komunikací a cyklotras jako možnosti pro jejich zapojení do nadregionálních plánů.

Tato studie proběhla mezi lety 2014-2015 a financovaly ji kraj, města a obce.

Druhá skupina B je zpracování Dokumentace k územnímu řízení včetně rozhodnutí a projektové dokumentace stavby všech stupňů včetně stavebních povolení. Na základě již zpracovaných studií jednotlivých tras budou zpracovány dokumentace k územnímu řízení.

Tyto dokumentace budou zpracovávat jednotlivá města. Budou také doplněna o vyjádření správců dotčených komunikací, orgánů a institucí. Po dokončení budou nastaveny investiční strategie. Následně budou pořízeny stavební dokumentace všech stupňů stavby.

Realizace mezi lety 2015-2017. Financování zde zajišťuje kraj, města a obce s využitím dotací.

Poslední skupina C. Zde se jedná o samotnou přípravu a realizaci staveb. Nejprve budou vybudovány úseky tras označené jako prioritní. Jedná se o takové úseky, které propojují jinak nepropojitelná území s ohledem na cyklodopravu, úseky eliminující využití silnic vyšší třídy a úseky využívající již postavené objekty.

Realizace mezi lety 2017-2020. Hlavním finančním zdrojem jsou zde dotace jak z Evropské unie, tak od státu, dále pak kraj, města a obce.

Jednotlivé kroky se ještě můžou měnit vzhledem k aktuální situaci.

Dohled realizace nadregionální strategie bude provádět Odbor regionálního rozvoje, grantů a dotací / oddělení regionálního rozvoje Královéhradeckého kraje ve spolupráci s národním cyklokoordinátorem.

Podmínkou realizace je vícezdrojové financování. V rámci realizačních schémat úrovně A a B je nutné zajistit financování na úrovni kraje a municipalit s případným využitím evropských a státních dotací. Realizační schéma úrovně C je podmíněno společným financováním ze strany kraje a municipalit s nutným využitím evropských a státních dotací.

(kr-kralovehradecky.cz, 2016)

Posledním projektem, který chce Královehradecký kraj podpořit, je systém Bike&Ride.

Jedná se o vybudování infrastruktury pro bezpečné odstavení kola v prostorách stanic vlakové dopravy. Tento krok by měl zajistit větší využívání vlakové dopravy. Je zde uvedeno, že v Německu celkem 15% všech uživatelů železniční dopravy využívá kolo jako dopravní prostředek na nádraží. V Nizozemí nebo Dánsku je pak číslo ještě dvakrát větší. Je tedy vidět, že se Královehradecký kraj nechal v zahraničí inspirovat a tento projekt vypadá jako krok správným směrem.

2.5 Značení cyklotras a cyklostezek

Značení cyklotras spadá do kompetence Klubu českých turistů. Jak již bylo zmíněno, dále se dělí na cyklotrasy a cykloturistické trasy.

Cyklotrasy - Vedou hlavně po silnicích, místních a účelových komunikacích v dobrém stavu. Značení je zde podobné jako u silničního značení pro motorová vozidla. Pro značení se používají tři základní typy značek: Návěst před křižovatkou, Směrová tabule a Směrová tabulka. Všechny tyto tři značky obsahují symbol kola, číslo dané trasy a na směrových tabulích ještě kilometrovou vzdálenost do dalšího cíle. Jejich umístění je stejné jako u dopravního značení a to před každou křižovatku nebo odbočku cyklotrasy. Všechny značky

mají žlutý podklad.

Obr.1 Značení cyklotras (zdroj: vlastní zpracování, kct.cz)

Cykloturistické trasy - Tyto trasy jsou vedeny většinou po horších polních či lesních cestách, popřípadě terénem. Jsou značeny pásovými značkami o rozměru 14x14 cm a mají krajní pásy žluté. Prostřední je červený, modrý, zelený nebo bílý. Mohou být také upraveny na šipku. Jak je vidět, jedná se o podobné značení jako pro pěší, avšak jejich velikost je skoro dvakrát větší, aby byly lépe viditelné za jízdy na kole a jejich základní barva je žlutá. V záhlaví směrovek je poté doplněno číslo cyklotrasy.

Obr.2 Cykloturistické trasy (zdroj: vlastní zpracování,kct.cz)

Cyklostezka - Jak již bylo zmíněno, jedná se o samostatný pruh komunikace.

Cyklostezka může být i se smíšeným provozem, neboli určena i pro chodce. Rozdělení

asfaltový podklad. Najdeme je tedy hlavně ve městech nebo na cestách spojující menší blízko ležící vesnice s městem.

Obr.3 Značení cyklostezek (zdroj: vlastní)

3.Metodika zpracování

3.1 Použité metody

Pro tvorbu cyklovýletů se nabízelo hned několik možností řešení. Nejprve se zde pokusím ukázat možné varianty zpracování, jejich výhody a nevýhody, a poté rozepsat metodu, kterou jsem si nakonec vybral.

Jako první možností řešení této práce bylo udělat prosté mapové postery, na kterých by byla mapa s daným cyklovýletem. Toto řešení jsem hned zavrhl, neboť cyklovýlety zpracovávám pro uživatele, kteří nemusí mít dostatečné kartografické znalosti. Další nevýhodou byla časová náročnost a špatně dostupná podkladová data. V poslední řadě jsem měl ambice udělat své cyklovýlety do jisté míry interaktivní a to toto řešení zdaleka nesplňovalo.

Využít nějaký zavedený mapový portál na internetu a cyklovýlety nahrát na internet.

Tato metoda mi přišla ze začátku jako velmi dobrá. Nakonec jsem od ní ale také odstoupil, neboť ne všichni uživatelé mají přístup na internet. Další nevýhodou bylo, že tyto servery

nejsou schopny garantovat trvanlivost. Jinak řečeno jsem si nemohl být jistý tím, že daný server za rok nezanikne a můj projekt s ním.

Poslední metoda a také metoda, kterou jsem si vybral, je kombinací obou dvou předchozích a podrobně ji tu rozepíšu.

3.1.1 Popis vybrané metody řešení

Metoda, kterou jsem si tedy vybral, kombinuje jak klasický poster, na kterém budou hlavní informace o daném cyklovýletu, jeho výškový profil, hlavní zajímavosti na trase a krátký popis tratě (např. fyzická náročnost, požadavky na kolo). Dále jsem se rozhodl přidat ke každému cyklovýletu soubor se souřadnicemi celé trasy ve formátu GPX. Zde tedy postupně shrnu průběh celé tvorby.

Jako první bylo tedy potřeba vybrat vhodnou oblast. Jelikož pocházím z Valdic, což je vesnice vzdálená pouhé tři kilometry od Jičína, zvolil jsem jako výchozí místo právě město Jičín. Důvody výběru a charakteristika budou shrnuty v samostatné kapitole.

Následoval krok číslo dva, ve kterém jsem si našel dokumenty spojené s cyklistikou, jejím rozvojem, současným stavem v České republice a v Královehradeckém kraji. Z těchto dokumentů jsem si poté udělal teoretický základ a rešerši daných zdrojů. (Viz kapitola Rešerše)

Třetím krokem byla tvorba kategorií, do kterých si budu dělit cyklovýlety a jednotlivé jejich části.

Krokem čtyři byl rozsáhlý terénní průzkum dané oblasti. V mém případě to znamenalo na kole projezdit velkou část okolí Jičína do všech směrů. Podle cyklomap si zmapovat cyklotrasy a cyklostezky v dané lokalitě. Vytvořit si představu o jejich propojení a možnosti tvorby cyklovýletů mezi nimi. Tento terénní průzkum mi zabral skoro celý rok, neboť se jedná o poměrně rozsáhlé území. Spoustu času jsem trávil v Liberci a ne vždy bylo vhodné počasí.

Musím zde také poděkovat za podporu kamarádům a rodině, kteří mi s tímto průzkumem pomohli.

Když už jsem měl všechna potřebná data pro tvorbu cyklovýletů, přišel krok pět.

V tomto kroku jsem vytvářel jednotlivé cyklovýlety. Neboli jejich postery. Nejprve jsem

vymyslel nějaký vhodný název. Pak jsem přidal značení. Následoval stručný popis a výčet nejzajímavějších míst. V úplně spodní části je poté uveden výškový profil, který byl vygenerován přímo na serveru, na kterém jsem pracoval. Jednalo se o velmi zdlouhavou práci. Každý poster má dvě strany. Na první je teoretická část a na druhé je plánek samotného cyklovýletu.

V kroku šest jsem ke každému cyklovýletu přidal souřadnice v .GPX .

Předposledním sedmým krokem byla tvorba souboru ve formátu PDF, kde jsou uloženy všechny cyklovýlety a pomocí přehledné tabulky v úvodu lze mezi nimi jednoduše vyhledávat.

Posledním krokem bylo hodnocení celé práce. Úvahu ohledně naplnění všech cílů. A krátká zkouška mých cyklovýletů v praxi.

3.2 Vybrané území

Jak již bylo zmíněno, pro svoji práci jsem si vybral střed ve městě Jičín. Výběr podléhal hlavně atraktivitě pro cykloturistiku. Mé území nelze přesně nijak charakterizovat, ale jedná se přibližně o území kolem padesáti kilometrů okolo Jíčína a to vzhledem k delším cyklovýletům. Pro lepší představu daného území zde přidávám obrázek, na kterém je vidět střed ve městě Jičín a padesátikilometrový radius kolem (obr.1). Toto území bylo nadále potřeba rozdělit do menších zón. Rozdělení bylo hlavně potřeba z důvodu přehlednějšího výběru cyklovýletů. Rozhodl jsem se tedy území rozdělit do tří menších celků (obr.2). Vždy na tomto území panují podobné podmínky a to hlavně s ohledem na terén. Každou z daných oblastí nejprve stručně popíšu, následovat bude fyzickogeografický popis a popis hlavních sídel. Na konci bude výčet nejzajímavějších míst v dané lokalitě, jejich stručný popis a komentář. Nakonec bych chtěl upozornit, že se nejedná o striktní rozdělení jako spíše o rozdělení pomocné. Tudíž nějaké cyklovýlety budou zasahovat do více oblastí.

Obr.4 Vybrané území (zdroj: vlastní zpracování)

Obr.5 Rozdělení území (zdroj: vlastní zpracování)

3.2.1 Území severozápadně až jihozápadně od Jičína

Prvním celkem je území severozápadně až jihozápadně od Jičína. Toto území je nejatraktivnější s ohledem na památky, vyhlídky a jiné zajímavosti. V této lokalitě se nachází jedna z hlavních dominant celkového území a to Český ráj. Dále pak směrem za Turnov Ještědsko-kozákovský hřbet, který má určitě také co nabídnout. Pár delších cyklovýletů je pak vedeno i do nejsevernější části a to je CHKO Jizerské hory. V jižní části území pak převládají nížiny a do této oblasti tedy povedou cyklovýlety spíše zaměřené na silniční cyklistiku.

Fyzickogeografický popis oblasti

Nejvýznamnější fyzickogeografické prvky v této lokalitě je hlavně CHKO Český ráj známý svými pískovcovými útvary. Tyto kvádrové pískovce zde vznikly zpevněním písku nahromaděným během druhohor v mořích. Jelikož zde v třetihorách probíhala sopečná činnost, můžeme zde najít terciální vulkanity. V současné době převládá zvětrávání a odnos materiálu. Nové horniny vznikají jen usazováním v rašeliništích a slatiništích nebo srážením vápenců ze silně zmineralizovaných pramenů. (Sedláček, Kuncová a Mackovčin, 2001)

Dalším pro nás významným prvkem je Ještědsko-kozákovský hřbet, celek v Krkonošské podsoustavě, výrazný hřásťový a antiklinální hřbet na jihozápadě střední části Krkonošské podsoustavy s povrchem převážně ploché hornatiny; plocha 209 km²; střední výška 518m n.m.; sklon 10°34´. Budovaný horninami slabě přeměněného staropaleozoického krystalinika (ještědského a železnobrodského), permskými sedimenty a vulkanity a svrchnokřídovými sedimentárními horninami, tektonicky vysunutými na jihozápadní svah.

Úzký hřbet směru severozápad až jihovýchod, dlouhý 58km, byl vyzdvižen diferencovanými tektonickými pohyby při lužické poruše, probíhající na jihovýchodní svah (na jihovýchod při sv. úpatí) a při zlomech a flexurách při úpatí. Na hřbetu rozsáhlé dílčí strukturně tektonické elevace se skalními tvary modelovanými kryogenními procesy v pleistocénu (například kryoplační terasy, izolované kvarcitové skály, kamenná moře, balvanové haldy a proudy) místo tvary zvětrávání a odnos pískovců, vzácné jeskyně v krystalických vápencích. Hřbet přetínají v průmyslových údolích Mohelka a Jizera. Na severním okraji Lužická Nisa. Nejvyšší vrchol Ještěd 1011m v Hlubockém hřbetu.(Demek, 2006)

Dále sem zasahuje CHKO Jizerské hory. Jizerské hory jsou pohořím prvohorního stáří.

Pro zdejší reliéf jsou charakteristické ploché kupy, plošiny, zaoblené hřbety a široká údolí, na okrajích jsou příkré svahy s mladými údolími vzniklými erozí. Převážnou část pohoří tvoří krkonošsko-jizerský žulový pluton, což ovlivňuje nejen geomorfologii, ale i složení půd a tím i charakter vegetace. Na několika místech jej prostupují třetihorní výlevné vyvřeliny (zejména na Bukovci - 1005 m n. m.). Na okrajích plutonu jsou zastoupeny přeměněné horniny. Masiv Smrku je tvořen krystalickými břidlicemi a staršími žulami. Na Vápenném vrchu u Raspenavy se nacházejí krystalické vápence. Úbočí a údolní polohy jsou místy překryty čtvrtohorními sedimenty, ve vyšších polohách vrstvami rašeliny.(jizerskehory.ochranaprirody.cz, 2016)

Sídla

Hlavní sídla v této oblasti jsou:

 Semily-okresní město v severní části našeho území. Žije zde 8548 obyvatel. (ČSÚ, 2015)

 Tanvald-obec s rozšířenou působností v severní části území. Žije zde 6531 obyvatel. (ČSÚ, 2015)

 Liberec krajské město v severní části. Žije zde 102562 obyvatel. (ČSÚ, 2015)

 Jablonec nad Nisou-okresní město těsně sousedící s Libercem v severní části území. Žije zde 45594 obyvatel. (ČSÚ, 2015)

 Turnov-obec s rozšířenou působností v severozápadní části území. Žije zde 14362 obyvatel. (ČSÚ, 2015)

 Mladá Boleslav-okresní město v západní části území. Žije zde 44318 obyvatel.(ČSÚ, 2015)

 Nymburk-okresní město v jihozápadní části. Žije zde 14907 obyvatel. (ČSÚ, 2015)

 Poděbrady-obec s rozšířenou působností. Žije zde 14142 obyvatel. (ČSÚ,2015)

Zajímavé lokality

Nejvíce zajímavých míst se nachází přímo v CHKO Český ráj a jeho okolí.

 Mladoboleslavský hrad- Hrad sloužil jako sídlo kastelánů, později vrchnostenských úředníků i samotné vrchnosti. Po třicetileté válce se dostal do majetku města a značně zpustl. V polovině 18. století byl celý objekt přestavěn na kasárna a armádě pak sloužil až

textilu. V současné době v objektu sídlí Muzeum Mladoboleslavska. (muzeum-mb.cz, 2015)

 Státní hrad Trosky- Trosky jsou jedním z nejnavštěvovanějších hradů v České republice.

Původně gotický hrad byl založen ve 14. století na vrcholech bizarní čedičové vyvřeliny.

Vybudování hradu na dvou strmých čedičových skaliscích učinilo z Trosek nedobytný hrad - dobýt se jej nepodařilo ani husitům. (hrad-trosky.eu, 2015)

 Zřícenina hradu Frýdštejn- Hrad, stojící na strmých, nepřístupných skalách, byl založen ve druhé polovině 14. století pravděpodobně pány z Biberštejna. Na počátku 15. století byl hrad obléhán husity a ke konci 16. století se uvádí jako pustý. V podhradí stojí jednoduchá pískovcová kaplička z roku 1823, postavená ve stylu lidového baroka. Hrad Frýdštejn byl zpřístupněn veřejnosti v 90. letech minulého století poté, co turnovský okrašlovací spolek hrad koupil od knížat Rohanů se Sychrova a nechal dochované zdivo zpevnit.(frydstejn.cz,2015)

 Hrad a zámek Staré Hrady u Jičína- Hrad a zámek Staré Hrady leží v Českém ráji, jižně od Jičína. První písemná zmínka je z roku 1340. K původně gotickému hradu s rukopisem Petroparléřské hutě byl později přistavěn renesanční zámek s rozsáhlým podzámčím s dochovanými renesančními figurálními sgrafity. Tento unikátní renesanční komplex navštívilo v loňském roce 124 tisíc turistů. Otevřeno je tu celoročně. Většina prohlídkových okruhů je věnována především dětem, i když laskavou pohádku a humor ocení i dospělí.(starehrady.cz,2015)

 Hrad Kost- Původ hradu se datuje do 14. století, kdy Beneš z Wartenberka nechal postavit dlouhý sál a věž jako obrannou pevnost. I přes mnohé přestavby hradu se zachovala jeho původní silueta, které dominují hranolová Bílá věž a menší válcová věž Lidomorka. Součástí areálu hradu Kost je dále původní hradní palác a později vystavěný renesanční Biberštejnský a Lobkovický palác. (kost-hrad.cz,2015)

 Valdštejnský zámek, Jičín- V části zámku působí Regionální muzeum a galerie s více než 120 tisíci sbírkovými předměty, jehož součástí je i tzv. Konferenční sál protinapoleonské aliance, která zde jednala roku 1813. Galerie je umístěna v krásných prostorách bývalé Valdštejnské konírny. V objektu dále sídlí Městské informační centrum, Základní umělecká škola J. B. Foerstera. Porotní sál zámku je často využívaný ke koncertům i dalším kulturním akcím. (cesky-raj.info,2015)

 Zámek Dětenice- Na zámku najdeme dochované gotické, renesanční a barokní fresky, nástěnné malby a rokokové a klasicistní štukové výzdoby. Mimo to je zde umístěna sbírka obrazů, historických zbraní a loveckých trofejí. Na zámku Dětenice se konají historické programy, rokokové plesy a středověké hostiny. V parku se zachovala řada soch klasicizujícího baroka. (zamekdetenice.cz,2016)

 Zámek Humprecht- V současnosti slouží interiéry zámku Humprecht ke konání příležitostných výstav a koncertů. Středem budovy prostupuje 16 m vysoký sál. Je zdoben nástěnnými malbami, inspirovanými historií rodu Černínů. Hodovní síň zámku Humprecht má zajímavou akustiku, zpěv zde doznívá 6-8 sekund. Zámek je unikátní svou architektonickou konstrukcí. Z věže, do níž se dostaneme tzv. Myší dírou, je překrásný rozhled do kraje. (humprecht.cz, 2016)

 Zámek Hrubá Skála-V současnosti zámek slouží jako hotelové a kongresové centrum. Pro návštěvníky je zpřístupněna vyhlídková věž, z níž se nabízí pěkný výhled na okolní krajinu, především Hruboskalsko, hrad Trosky, vrchy Tábor a Kozákov. (hrubaskala.cz, 2016)

 Hrad Valdštejn-Hrad Valdštejn byl založen kolem roku 1260 Jaroslavem z Hruštice z rodu Markvarticů. Na konci 15. století byl opuštěn, později shořel a zničený hrad znovu pozvedli až Valdštejnové, kterým patřil dalších 200 let. V 18. století zde vybudovali nevšední poutní místo s jedinečnou atmosférou. (hrad-valdstejn.cz,2016)

 Zřícenina hradu Brada- Na jednom z vrchů Prachovské pahorkatiny byl někdy ve 13.

století vystavěn hrad, který dostal jméno podle svého tvaru či podoby lesnatého okolí.

Do současnosti se z něho dochovaly jen nepatrné zbytky. (cesky-raj.info,2016)

 Zřícenina skalního hrádku Drábské světničky- Na místech staršího opevnění byl na počátku 15. století vybudován hrad, většinou ze dřeva. Byl to pravděpodobně opěrný bod husitských vojsk při významné cestě Pojizeřím do Lužice. Skály byly mezi sebou propojeny dřevěnými mosty a ochozy a kamennými a dřevěnými schodišti. Dokonalý obranný systém byl doplněn obytnými místnostmi, tzv. modlitebnou, kazatelnou a strážnicí. Jediný chráněný přístup byl od soutěsky Ženská vrata na jihu. Po bitvě u Lipan hrádek opuštěn postupně chátral. Pro svou obrannou funkci byl nadále vyhledávaným útočištěm za třicetileté či 2. světové války. Dnes jsou Drábské světničky zpřístupněné a poskytují krásný rozhled na Pojizeří. Maketa bývalého hradu je umístěna v muzeu v zámku Mnichovo Hradiště. (cesky-raj.info,2016)

Zde jsou tedy vybrány všechny nejzajímavější památky, které se nachází v daném území, další památky a zajímavá místa budou uvedena poté přímo na posterech.

Při pohledu na výčet nespočtu zajímavých lokalit v kombinaci s velmi hustou sítí cyklostezek a cyklotras je jasné, že se jedná o velice atraktivní lokalitu. Většina návštěvníků Jičína volí právě tento směr pro svoje cyklovýlety, a proto zde také cyklovýletů bude nejvíce.

Na každé trase bude nespočet zajímavých míst, vyhlídkových míst, koupališť a přírodních zajímavostí. Například v roce 2015 navštívilo Český ráj a zajímavé lokality v okolí bezmála 1,6 milionů turistů. Největší návštěvnost byla v zámeckém resortu Dětenice, který navštívilo bezmála 230 tisíc turistů. Dalším velmi vyhledávaným cílem jsou samotné Prachovské skály se 130 tisíci návštěvníků, hrad a zámek Staré Hrady se 125 tisíci turisty a například ještě hrad Kost s 70 tisíci turisty. (cesky-raj.info, 2015)

3.2.2 Území severovýchodně od Jičína

Druhé území se nachází severovýchodně od Jičína. Tuto oblast ocení hlavně příznivci MTB cyklistiky, delších výletů a fyzicky náročných tratí. Jelikož se jedná o velmi hornatou oblast, jsou zde trasy mnohem náročnější ale také zajímavější. Jelikož skoro celá tato oblast spadá do krkonošského podhůří až do samotného Krkonošského národního parku, jsou zde cyklovýlety mnohdy i nad šedesát kilometů. Jeden cyklovýlet z tohoto segmentu povede i na nejvyšší vrchol České republiky, ale to je už vážně pro velké nadšence a dosti fyzicky zdatné jedince. V této lokalitě je velmi málo historických památek, ale můžeme zde navštívit například opevnění z dob před druhou světovou válkou.

Fyzickogeografický popis oblasti

Krkonošské podhůří celek v Krkonošské podsoustavě, členitá až plochá vrchovina a členitá pahorkatina v rozlehlé podhorské sníženině mezi Krkonošemi, Jizerskými horami a Ještědsko-kozákovským hřbetem; plocha 1229km²; střední výška 463,2m; střední sklon 5°47´. Budován slabě přeměněnými staropaleozoickými, méně proterozoickými horninami železnobrodské a krkonošské krystalinika, z velké části zakrytý

sedimentárními a vulkanickými horninami podrkonošské permokarbonské pánve, na JV krytými svrchnokřídovými sedimentárními horninami. Vyznačuje se pestrým

povrchů, rozsáhlých suků, strukturních hřebenů a hustou soustavou (stromovitého a provoúhlého půdorysu) středně až hluboce zaříznutých údolí konsekventního a subsekventního typu, z části antecedentního založení, v povodí Jizery, Labe a Úpy.

Na melafrech a pískovcích četné kryogenní tvary (mrazové sruby, balvanové haldy, proudy a jiné), na jílovcích formy recetních svahových procesů (sesuvy, erozní rýhy). Nejvyšší bod Hejlov 834m ve Vysocké hornatině. (Demek, 2006)

Krkonoše celek Krkonošské podsoustavy v severních Čechách při hranici České republiky a Polska. Členitá hornatina. Plocha 459 km²; střední výška 901m; střední sklon 13°23´, složená z intenzivně zvrásněných proterozoických a prvohorních krystalických břidlic krkonošského krystalinika, které tvoří rozsáhlou klenbu, do jejíhož středu pronikly žuly krkonošsko-jizerského plutonu. Kerná hornatina se zbytky holoroviny a starých mělkých údolních depresí ve vrcholové části, na severovýchodě omezená strmým zlomovým svahem směrem severozápad až jihovýchod, zatímco jihozápadní svahy jsou rozčleněny hlubokými údolími svahových toků, z nichž některá byla přemodelována údolními ledovci. Četné jsou tvary periglaciální a glaciální modelace (kryoplanační terasy, nivační sníženiny, izolované skály, strukturní půdy, ledovcové kary, trogy a jiné). Nejvyšší bod Sněžka 1602m ve Slezském hřbetu, v roce 1963 byl na ploše 385 km² zřízen Krkonošský národní park (KRNAP). (Demek, 2006)

Sídla

Hlavní sídla v této oblasti jsou:

 Lomnice nad Popelkou- Obec s pověřeným obecním úřadem v severní části území. Žije zde 5433 obyvatel. (ČSÚ,2015)

 Nová Paka- Obec s rozšířenou působností v severovýchodní části území. Žije zde 9201 obyvatel. (ČSÚ,2015)

 Jilemnice- Obec s rozšířenou působností v severní části území. Žije zde 5476 obyvatel.

(ČSÚ,2015)

 Trutnov- Okresní město v severovýchodní části území. Žije zde 30893 obyvatel. (ČSÚ, 2015)

 Rokytnice nad Jizerou- Obec s pověřeným obecním úřadem v severní části území. Žije zde

 Pec pod Sněžkou- Obec na severovýchodě území. Žije zde 626 obyvatel. (ČSÚ,2015)

 Jánské Lázně- Obec na severovýchodě území. Žije zde 777 obyvatel. (ČSÚ,2015)

 Špindlerův Mlýn- Obec na severu území. Žije zde 1166 obyvatel. (ČSÚ, 2015)

 Harrachov- Obec na severu území. Žije zde 1524 obyvatel. (ČSÚ, 2015)

Menší obce na konci byly zařazeny z důvodu jejich významnosti pro cestovní ruch.

Zajímavé lokality

 Obří důl- Mohutné horské údolí mezi Pecí pod Sněžkou a úpatím Sněžky. Jedná se o ledovcové údolí přesněji pak o ledovcový kar. Dříve se zde těžily železné rudy a dnes se jedná o jednu z hlavních cest na Sněžku.

 Kozí hřbety- Tři kilometry severovýchodně od Špindlerova Mlýna, úzký asymetrický strukturní hřeben v kontaktně metamorfovaných svorech krkonošského krystalinika s vložkami kvarcitů, zčásti ve výrazně porfyrické žule až granodioritu krkonošsko- jizerského masivu. Vrcholová část je skalnatá, ve svazích četné suťové proudy, v dolních částech zpevněné klečí, místy s horskými loukami. Na svazích níže smrkové porosty na horní hranici lesa. (Demek,2006).

 Pančavský vodopád- Jedná se o kaskádu skandinávského typu. Tvoří jej potok Pančava.

Tento potok padá do Labského dolu a má výšku 148 metrů. Průtok se mění vzhledem k ročnímu období. Vodopád je velmi hojně navštěvován, a proto je nyní otevřena jen vyhlídková terasa v jeho horní části. (region-krkonose.cz,2016)

 Sněžka- Nejvyšší bod České republiky, na hranici s Polskem, 4,5km od Pece pod Sněžkou.

Suk ve tvaru trojbokého jehlanu z kontaktně metamorfovaných svorů krkonošsko- jizerského krystalinika, s četnými skalními tvary periglaciální a glaciální modelace.

(Demek,2016) Jedná se jednu z největších zajímavostí v dané lokalitě a povede sem nejdelší a nejnáročnější cyklovýlet.

 Mumlavské vodopády- Nacházejí se asi 1,5km od Harrachova. Vytváří jej řeka Mumlava.

Největší je až 10metrů vysoký. V zimě zamrzá a vznikají zde tak zvané ledopády.

 Rýchorský prales- Nachází se 3,5km jihozápadně od města Žacléře v jihozápadní části Krkonoš. Nacházejí se zde velmi cenné zbytky bukového pralesa. Jedná se o velmi málo lidmi dotčený přírodní úkaz.

 Úpská rašelina- Na tomto území je přírodní rezervace. Jedná se o největší vrcholové rašeliniště v Krkonoších. Nalezneme jej mezi Luční boudou, Hraničním hřebenem, Obří boudou a studniční horou. Rašeliniště se nachází ve výšce okol 1400 m n.m. Toto území připomíná subarktické tundry, které sem zasahovaly v době ledové. V drsném klimatu se zde uchovala řada druhů flóry a fauny z dob ledových. (ceskehory.cz,2016)

 Černohorská rašeliniště- Státní přírodní rezervace. Největší rašeliniště lesního typu v Krkonoších. Nachází se zhruba 1km od vrcholu Černé hory. Na okrajích roste kleč, ve středu pak rašeliník. Vede zde naučná stezka a nalezneme zde i dřevěnou vyhlídku.

(ceskehory.cz,2016)

 Přehrada Les Království- Údolní přehradní nádrž na řece Labi. Přehrada byla vystavěna v roce 1920. Nalezneme jí necelé 4km od Dvora Králové nad Labem. Přehrada byla zapsána v roce 2010 mezi národní kulturní památky

 Hrad Pecka- Jedná se o jediný interiérově zpřístupněný objekt v této lokalitě. Původně gotický hrad z přelomu 13. a 14. století byl později přestavěn na renesanční zámek, v roce 1830 však vyhořel a zchátral. Nyní je otevřen pro veřejnost. Můžeme zde navštívit dva vyhlídkové okruhy. (hradpecka.cz,2016)

 Dělostřelecká tvrz Stachelberg- Vybudována jako součást československého opevnění mezi lety 1937 a 1938. Nalezneme jej nad obcí Babí. Nalezneme zde jeden velký dělostřelecký srub a několik menších takzvaných řapíků. Dále je zde k vidění soustava zákopu z roku 1938 a základy nedostavěných minometných věží.(Novák, 1998)

Jak je vidět, na tomto území se nenachází příliš mnoho kulturních památek. Na druhou stranu se zde dostaneme do krásných míst v Krkonoších a jeho podhůří. Cyklovýlety zde budou dlouhé a náročné, ale věřím, že i tak si najdou své příznivce.

3.2.3 Území jihovýchodně od Jičína

Představuje nejméně atraktivní území, pokud jde o cykloturistiku. Na tomto území se v porovnání s oběma předchozími územími nenachází moc zajímavostí ať historických, tak přírodních. Výhodou tohoto území je jeho rovinatost, proto cyklovýlety do tohoto území budou většinou s malým převýšením.

Fyzickogeografický popis oblasti

Cidlinská tabule, podcelek v severozápadní části Východolabské tabule, plocha 441 km²; tvořená rulami, svornými rulami a svory. Plošiny holoroviny, plochá údolí přítoků Želivky. Nejvyšší bod Na Maruškách 662m. Mozaika polí, luk a smrkových porostů s borovicí. Rybníky s pobřežními mokřady. (Demek,2006)

Chlumecká tabule, podcelek ve střední části Východolabské tabule; plocha 552 km²; střední výška 250m; sřední sklon 1°30´. Plochá pahorkatina v povodí Labe, Cidliny a Bystřice, na slínovcích, jílovcích, spongilitech a pískovcích svrchní křídy s pleistocenními říčními a eolickými sedimenty. Slabě rozčleněný erozně akumulační reliéf staropleistocenních říčních teras Labe, Cidliny a Bystřice, Orlice, místy se sprašovými pokryvy a závějemi, s opuštěným středopleistocenním údolím Labe. Nejvyšší bod Na

Šancích 352m ve Velichovecké tabuli.

Jičínská pahorkatina, celek na východě Severočeské tabule, členitá pahorkatina, místy plochá vrchovina; plocha 1248 km²; střední výška 305m; střední sklon 3°23´; na svrchnokřídových vápnitých jílovcových, písčitých slínovcích a pískovcích s rozptýlenými proniky drobných těles třetihorních bazaltoidních hornin vznikl tektonicky podmíněný strukturně denudační reliéf, v severních a severovýchodních okrajových částech výrazně tektonicky porušen, charakterizovaný kuestami, tabulovými plošinami, hřásťovými a antiklinálními hřbety, erozně denudačními a tektonickými kotlinami a brázdami s rozsáhlými zarovnanými povrchy (kryopedimenty) a říčními terasami převážně v povodí středního toku Jizery, Cidliny a Labe. Krajinné dominanty ve střední a západní části jednotky tvoří vrchy exhumovaných sopečných horninách. Příznačným prvkem reliéfu jsou četné tvary zvětrávání a odnosu křídových pískovců. Nejvyšší bod Sokol 562m v Turnovské stupňovině. (Demek,2006)

Sídla

 Dvůr Králové nad Labem- Obec s rozšířenou působností na východě území. Žije zde 15946 obyvatel. (ČSÚ,2015)

 Hradec Králové- Krajské město na jihovýchodě území. Žije zde 92891 obyvatel. (ČSÚ, 2015)

 Hořice- Obec s rozšířenou působností na východě území. Žije zde 8625 obyvatel.

(ČSÚ,2015)

Zajímavé lokality

 Pevnost Josefov- Bývalé pevnostní město pojmenované podle svého zakladatele Josefa II., nachází se v Jaroměři. Pevnost byla dokončena v roce 1787. Pevnost nebyla nikdy obléhána. V roce 1888 ztracen status pevnosti. Dnes přístupný veřejnosti.

(pevnostjosefov.cz,2016)

 ZOO Dvůr Králové- ZOO se nachází přímo ve městě Dvůr Králové nad Labem a je zaměřena hlavně na africká zvířata. Byla založena v roce 1946. Nyní se zde nachází 2737 zvířat. V ZOO se nachází safari. Jedná se o prostor se značenou trasou pro osobní automobil, kterou si může návštěvník individuálně projet. (zoodvurkralove.cz,2016)

 Hrádek u Nechanic- Zámek Hrádek u Nechanic byl postaven jako reprezentační a letní sídlo hraběcího rodu Harrachů v letech 1839 - 1857 Františkem Arnoštem, hrabětem z Harrachu, významným představitelem jilemnické rodové linie. Současná zámecká expozice je ukázkou bydlení šlechty ve druhé polovině 19. století v původním historickém zařízení (reprezentační místnosti, apartmá hraběte a hraběnky, obrazárna, pokoje pro hosty, zámecká kaple). Státní zámek Hrádek u Nechanic byl roce 2001 prohlášen národní kulturní památkou. (hradekunechanic.cz,2016)

 Hospital Kuks- Vznikl v roce 1707 z podmětu hraběte Šporka. Primárním účelem byla péče o vojenské vysloužilce. Nacházela se zde nemocnice, operační sál a lékárna.

V přilehlých zahradách nalezneme sochařskou výzdobu od Matyáše Bernarda Brauna.

V roce 1995 prohlášen za národní kulturní památku. V současnosti výstava barokního umění a historie lékárenství. V posledních letech zde proběhla rozsáhlá rekontrukce. Po této rekontrukci hospital Kuks zaznamenal rekordní návštěvnost. (hospital-kuks.cz,2016)



Muzeum války 1866 na Chlumu- Expozice k válce na Chlumu v roce 1866. Nalezneme zde ukázky výstroje, kinosál a pomník. Zajímavostí je vyhlídková věž vysoká 55m, ze které je výhled na bojiště. Každoročně zde probíhá rekontrukce této bitvy. (chlum1866.cz,2016)

3.2.4 Území Jičína

Jako poslední zbývá tedy popsat samotný Jičín. Jičín jako takový je okresním městem.

Žije zde 16367 obyvatel. (ČSÚ,2015) První písemná zmínka o městě pochází z roku 1293 z listu Guty Habsburské, neboli Jitky, po níž je město také pojmenováno. Město nemá oficiální zakládací listinu, proto přesné datum založení není známo. V této době se ze staví většina gotických staveb (například kostel sv. Ignáce). V roce 1337 Jan Lucemburký prodal šlechtickému rodu Vartenberků. Hlavní nynější dominanta města, Valdická brána, byla vystavěna za vlády Trčků z Lípy. Následně městu vládl rod Smiřických, který vystavěl druhou dominantu města a to Jičínský zámek. V roce 1620 po bitvě na Bílé hoře si Jičín vybral jako sídlo Albrecht z Valdštejna. V této době vystavěn například barokní kostel sv. Jakuba. Dále byl opraven Jičínský zámek. Město bylo obehnáno hradbami. Město zažívalo nevýdaný rozkvět. V dalších letech bylo město vypleněno švédskými a císařskými vojsky. Tovaryšstvo Ježíšovo zde zakládá gymnázium a jezuitskou kolej. V roce 1866 se poblíže města odehrává bitva u Jičína.

Za první republiky město zažívá velký rozkvět. Hlavní, co zde stojí za zmínku, je vilová čtvrť Čeřovka. Za druhé světové války bylo okresním městem okresu „Jitchin“. Po druhé světové válce znárodněny podniky. (www.mesto-jicin.cz,2016)

Nachází se zde 4 základní školy, gymnázium průmyslová škola, obchodní akademie a jiné. Okolo Jíčína nalezneme poměrně velké průmyslové zóny. Z těch hlavních firem lze jmenovat například Ronal, Continental, AEG nebo SpofaDental.

Z hlediska turistického ruchu je město nyní velmi vyhledávaným cílem. V samotném Jičíně nalezneme velké množství památek a díky své poloze se stává výchozím bodem do Českého ráje. To byl také hlavní důvod, proč jsem si zvolil Jičín i já jako své výchozí místo.

Dále se v Jičíně nachází nově zrekontruované koupaliště a aqua centrum. Tyto dvě zajímavosti nebudou uvedeny v seznamu ani u žádné z map. Budou zmíněny na začátku vyhledávacího programu

Fyzickogeografický popis oblasti

Jičínská pahorkatina, celek na východě Severočeské tabule, členitá pahorkatina, místy plochá vrchovina; plocha 1248 km²; střední výška 305m; střední sklon 3°23´; na svrchnokřídových vápnitých jílovcových, písčitých slínovcích a pískovcích s rozptýlenými proniky drobných těles třetihorních bazaltoidních hornin vznikl tektonicky podmíněný strukturně denudační reliéf, v severních a severovýchodních okrajových částech výrazně tektonicky porušen, charakterizovaný kuestami, tabulovými plošinami, hřásťovými a antiklinálními hřbety, erozně denudačními a tektonickými kotlinami a brázdami s rozsáhlými zarovnanými povrchy (kryopedimenty) a říčními terasami převážně v povodí středního toku Jizery, Cidliny a Labe. Krajinné dominanty ve střední a západní části jednotky tvoří vrchy exhumovaných sopečných orninách. Příznačným prvkem reliéfu jsou četné tvary zvětrávání a odnosu křídových pískovců. Nejvyšší bod Sokol 562m v Turnovské stupňovině.

(Demek,2006)

Zajímavá místa přímo v Jičíně

 Valdická brána- Renesanční brána byla vystavěna mezi lety 1568 až 1578. Tehdy se jednalo o jednu ze vstupních bran do středu města a přímo na ní navazovalo městské opevnění. Samotná věž je vysoká 52 metrů a vede na ni 156 schodů. Vyhlídkový ochoz je ve výšce 32 metrů a nabízí krásný výhled do krajiny. Během letní sezóny se zde konají různé kulturní akce, například se zde hraje ochotnické divadlo. (jicin.org,2016) Valdickou bránu navštívilo v roce 2015 16000 turistů. (nipos-mk.cz,2015)

 Valdštejnský zámek, Jičín- V části zámku působí Regionální muzeum a galerie s více než 120 tisíci sbírkovými předměty, jehož součástí je i tzv. Konferenční sál protinapoleonské aliance, která zde jednala roku 1813. Galerie je umístěna v krásných prostorách bývalé Valdštejnské konírny. V objektu dále sídlí Městské informační centrum, Základní umělecká škola J. B. Foerstera. Porotní sál zámku je často využívaný ke koncertům i dalším kulturním akcím. (cesky-raj.info,2015)

 Valdštejnská lodžie a Lipová alej- Stavba lodžie začala v roce 1627. Letohrádek zde nechal vystavět Albrecht z Valdštejna jako svůj reprezentační letohrádek. Nacházely se zde rozsáhlé zahrady s fontánami. Celkové dílo nebylo nikdy dokončeno a po smrti Albrechta začalo upadat a chátrat. Následně zde byly sklady a byty a objekt dále chátral. Nynější

velkou rekonstrukcí. Nejprve byla opravena střecha a celková omítka. Dále byli zmodernizovány a opraveny vnitřní prostory a v těchto dnech probíhají opravy na sousedních zdech. Pořádají se zde v hojném počtu kulturní akce. Během letní sezóny je zde celý víkend program. Někdy zde můžeme narazit i na studenty uměleckých škol, kteří zde natáčejí amatérské filmy. (valdstejnskalodzie.cz,2016) Nyní se zde nachází také menší kavárna, kde dostaneme velmi kvalitní domácí občerstvení a hlavně poctivé pivo z minipivovarů jako je Albrecht nebo Kocour. Fakt, že se jedná o velmi atraktivní místo, potvrzuje i vývoj návštěvnosti. V roce 2008 Lodžii navštívilo pouze 989 návštěvníku.

V roce 2010 už to bylo 5000 a v roce 2015 už to bylo 10354. (cesky-raj.info,2015)

 Valdštejnské náměstí- Velkou dominantou města je samotné jeho náměstí. Obdélníkové dlážděné náměstí dlouhé okolo 150 metrů. Ve středu náměstí se nachází Korunovační kašna z roku 1834, dále pak Mariánský sloup z roku 1702. Sochy z roku 1795 a kašna Amfitrité z roku 1836. Většinu náměstí tvoří barokní domy. Největší zajímavostí na tomto náměstí je podloubí, které je na všech stranách. (jicin.org,2016)

 Synagoga Jičín- Jedná se o jednu z mála židovských staveb v oblasti Českého ráje. První zmínka je z roku 1773. Před druhou světovou válkou zde probíhali pravidelné bohoslužby. Dále byla využívána jako sklad. V následujících letech několikrát změnila majitele. Nyní je ve vlastnictví Židovské obce v Praze. Mezi lety 2001-2008 prošla kompletní rekonstrukcí. (jicin.org,2016)

3.2.5 Shrnutí

Doufám, že se mi povedlo shrnout dobře celou vybranou oblast a vysvětlit důvody, proč jsem jí rozčlenil právě do takovýchto oblastí. Snažil jsem se, aby zóny kopírovaly hlavní silniční tepny z Jičína a aby byly komplexní.

Vypsána jsou zde pouze hlavní zajímavá místa a ty menší lokální zajímavosti budou poznamenány přímo až na posterech k jednotlivým cyklovýletům.

3.4 Tvorba kategorií

Ač se to nebude zdát, tak se jednalo o jednu z nejtěžších částí. Musel jsem všechny cyklovýlety kategorizovat, a jelikož neexistuje žádné platné rozdělení, bylo tedy na mně, abych tyto kategorie navrhl a vytvořil. Důraz také byl samozřejmě kladen na moje individuální potřeby v této práci.