TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI Ekonomická fakulta
D I P L O M O V Á P R Á C E
2013 Bc. Monika Herodesová
TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI Ekonomická fakulta
Studijní program: N 6208 Ekonomika a management Studijní obor: Podniková ekonomika
Analýza čerpání finančních prostředků z fondů Evropské unie ve okrese Ústí nad Labem a jeho vliv na podnikatelské prostředí
Analysis of Drawing of Financial Resources from European Union's Funds in Ustí nad Labem and the Effects on Business
Environment
DP-EF-KEK-2013-17
Bc. Monika Herodesová
Vedoucí práce: Ing. Blanka Brandová, Ph.D.
Konzultant: doc. Ing. Laboutková Šárka, Ph.D.
Počet stran: 90 Počet příloh: 3
Datum odevzdání: 7. ledna 2013
Zadání DP
Prohlášení
Byla jsem seznámena s tím, ţe na mou diplomovou práci se plně vztahuje zákon č. 121/2000 Sb. o právu autorském, zejména § 60 – školní dílo.
Beru na vědomí, ţe Technická univerzita v Liberci (TUL) nezasahuje do mých autorských práv uţitím mé diplomové práce pro vnitřní potřebu TUL.
Uţiji-li diplomovou práci nebo poskytnu-li licenci k jejímu vyuţití, jsem si vědoma povinnosti informovat o této skutečnosti TUL; v tomto případě má TUL právo ode mne poţadovat úhradu nákladů, které vynaloţila na vytvoření díla, aţ do jejich skutečné výše.
Diplomovou práci jsem vypracovala samostatně s pouţitím uvedené literatury a na základě konzultací s vedoucím diplomové práce a konzultantem
V Liberci, 7. ledna 2013
Bc. Monika Herodesová
Anotace
Diplomová práce na téma Analýza čerpání finančních prostředků z fondů Evropské unie ve městě Ústí nad Labem a jeho vliv na podnikatelské prostředí má za úkol přiblíţit vyuţívání čerpání fondů Evropské unie ve městě. Nejdříve se práce věnuje teoretické stránce strukturální a regionální politiky a popisuje programovací období 2007 – 2013.
Další část je věnována městu Ústí nad Labem a jeho podnikatelskému prostředí. Další část rozděluje projekty realizované nebo mající dopad na město podle jednotlivých operačních programů. Závěrečná část práce se věnuje vybraným realizovaným projektům, nastiňuje budoucnost čerpání dotací z fondů EU v dalším programovacím období a je navrhnut nový projekt prospěšný pro město.
Klíčová slova
regionální politika, strukturální fondy, Ústí nad Labem, podnikatelské prostředí
Annotation
The aim of the diploma thesis Analysis of Drawing of Financial Resources from European Union's Funds in Ustí nad Labem and the Effects on Business Environment is to approach the use of disbursement of funds of the European Union in the city. First the diploma thesis discusses the theory of structural and regional policy and describes the 2007-2013 program period. Then it presents the city of Ústí nad Labem and its corporate sector. The next part of diploma thesis divides the implemented projects or project with the impact on the city according to individual operational programs. The closing part of the diploma thesis deals with the chosen implemented projects, adumbrates the future of disbursement of grant from the European Union’s funds in the next program period and proposes a new project which is beneficial for the city.
Key Words
regional policy, structural funds, Ústí nad Labem, business environmentis
Obsah
Prohlášení ... 5
Anotace ... 6
Annotation ... 7
Obsah ... 8
Seznam obrázků ... 11
Seznam tabulek ... 12
Seznam použitých zkratek ... 13
Úvod ... 14
1 Strukturální a regionální politika EU ... 16
1.1 Cíle regionální politiky pro období 2007–2013 ... 17
1.1.1 Cíl „Konvergence“ ... 17
1.1.2 Cíl „Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost“ ... 18
1.1.3 Cíl „Evropská územní spolupráce“ ... 18
1.2 Fondy EU ... 18
1.2.1 Evropský fond pro regionální rozvoj (ERDF) ... 19
1.2.2 Evropský sociální fond (ESF) ... 20
1.2.3 Fond soudrţnosti (FS) ... 20
1.3 Regionální politika v České republice ... 20
1.3.1 Rozdělení ČR podle regionů ... 21
1.4 Operační programy 2007 – 2013 pro Českou republiku ... 23
1.4.1 OP Podnikání a inovace ... 24
1.4.2 OP Doprava ... 24
1.4.3 OP Ţivotní prostředí ... 25
1.4.4 OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost ... 25
1.4.5 OP Lidské zdroje a zaměstnanost ... 26
1.4.6 OP Výzkum a vývoj pro inovace ... 27
1.4.7 Integrovaný operační program... 27
1.4.8 OP Technická pomoc... 28
1.4.9 Regionální operační programy (ROP) ... 28
1.4.9.1 ROP Severozápad ... 30
1.5 Financování regionální politiky ... 30
2 Ústí nad Labem ... 33
2.1 Poloha ... 33
2.2 Doprava ... 34
2.3 Obyvatelstvo ... 35
2.4 Vzdělání ... 35
2.5 Cestovní ruch ... 36
2.6 Ekonomika města ... 37
2.7 Nezaměstnanost ... 38
2.8 Swot analýza města ... 39
2.8.1 Slabé stránky ... 39
2.8.2 Silné stránky ... 40
2.8.3 Hrozby ... 41
2.8.4 Příleţitosti ... 41
2.9 Historie průmyslového podnikatelského prostředí ... 41
2.9.1 Chemický průmysl ... 43
2.9.2 Sklářství ... 44
2.9.3 Potravinářský průmysl ... 45
2.9.4 Strojírenství a kovoprůmysl ... 47
2.9.5 Elektrotechnický průmysl ... 47
2.9.6 Dřevozpracující průmysl ... 48
2.10 Současné podnikatelské prostředí ... 48
2.10.1 Obchodní centra ... 50
2.10.2 Průmyslové zóny ... 51
2.10.3 Brownfields ... 52
3 Čerpání finančních prostředků z fondů EU v Ústí n.L. ... 54
3.1 Čerpání v rámci OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost ... 56
3.2 Čerpání v rámci OP Lidské zdroje a zaměstnanost ... 57
3.3 Čerpání v rámci OP Podnikání a inovace ... 58
3.4 Čerpání v rámci ROP NUTS II. Severozápad ... 59
3.5 Čerpání v rámci Integrovaného OP ... 61
3.6 Čerpání v rámci OP Ţivotní prostředí ... 62
3.7 Čerpání v rámci OP Technická pomoc ... 63
3.8 Čerpání v rámci OP Doprava ... 63
3.9 Čerpání rámci OP Výzkum a vývoj pro inovace ... 64
4 Lanová dráha na Větruši ... 65
4.1 Výchozí stav ... 65
4.2 Řešení a realizace ... 66
4.3 O projektu lanové dráhy ... 67
4.4 Zhodnocení projektu ... 68
5 Pivovar Hotel Na Rychtě ... 72
5.1 Zkušenosti podnikatele s čerpáním dotace ... 73
6 Budoucnost čerpání finančních prostředků z fondů EU ... 74
7 Návrh projektu – rekvalifikační centrum a podnikatelský inkubátor ... 76
8 Závěr ... 78
Seznam použité literatury ... 81
Seznam příloh ... 88
Přílohy ... 89
Příloha A - Ukazatele pro porovnání výkonnosti jednotlivých regionálních celků ... 89
Příloha B - Ceník aktivit areálu Větruše ... 90
Seznam obrázků
Obrázek 1 - 8 regionů soudrţnosti NUTS II... 22 Obrázek 2 - Rozdělení brownfields podle stavu (v %) ... 53
Seznam tabulek
Tabulka 1 – Fondy EU – programovací období 2007 - 2013 ... 19
Tabulka 2 - Operační programy pro období 2007 - 2013 ... 23
Tabulka 3 - Rozdělení prostředků fondů EU ... 31
Tabulka 4 - Rozdělení finančních prostředků mezi jednotlivé Operační programy... 32
Tabulka 5 - Regionální HDP na obyvatele (v Kč)... 38
Tabulka 6 - Nezaměstnanost v Ústí nad Labem ... 39
Tabulka 7 - Počet ekonomických subjektů v Ústí nad Labem ... 49
Tabulka 8 - Počet podnikatelských subjektů podle počtu zaměstnanců ... 49
Tabulka 9 - Seznam projektů realizovaných v rámci IPRM městem Ústí nad Labem ... 55
Tabulka 10 - Čerpání finančních prostředků v rámci OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost směrujícím na území Ústí nad Labem ... 57
Tabulka 11 - Čerpání finančních prostředků v rámci OP Lidské zdroje a zaměstnanost směrujícím na území Ústí nad Labem ... 58
Tabulka 12 - Čerpání finančních prostředků v rámci OP Podnikání a inovace ... 59
Tabulka 13 - Čerpání finančních prostředků v rámci ROP NUTS II. Severozápad ... 61
Tabulka 14 - Čerpání finančních prostředků v rámci Integrovaného OP ... 62
Tabulka 15 - Čerpání finančních prostředků v rámci OP Ţivotní prostředí ... 63
Tabulka 16 - Čerpání finančních prostředků v rámci OP Technická pomoc ... 63
Tabulka 17 - Počet přepravovaných osob v jednolivých měsících za rok 2011... 69
Tabulka 18 - Návštěvnost areálu Větruše v jednotlivých měsících roku 2011 ... 70
Seznam použitých zkratek
a.s. akciová společnost
CF Cohesion Fund
ČD České dráhy
ČR Česká republika
ČSR Československá republika
ERDF European Regional Development Fund ESF European Science Foundation
EU Evropská unie
HDP hrubý domácí produkt
IPRM Integrovaný plán rozvoje města MD Ministerstvo dopravy
MMR Ministerstvo pro místní rozvoj MPO Ministerstvo průmyslu a obchodu MPSV Ministerstvo práce a sociální věcí
MŠMT Ministerstvo školství, mládeţe a tělovýchovy MŢP Ministerstvo ţivotního prostředí
NUTS Nomenclature des Unites Territoriales Statistique
OC obchodní centrum
OD obchodní dům
OP pperační program
OSVČ osoba samostatně výdělečně činná ROP regionální operační program
RR Regionální rada
s.r.o. společnost s ručením omezeným
SWOT Strengths, Weaknesses, Opportunities, Threats TEN-T Transevropská dopravní síť
ÚRR Úřad regionální rady ZTP zvlášť těţce postiţený
ZTP/P zvlášť těţce postiţený s průvodcem
Úvod
Po vstupu České republiky do Evropské unie dne 1. května 2004 má naše republika moţnost čerpat finanční prostředky pro dosaţení ekonomické a sociální soudrţnosti v rámci EU, které jsou soustředěné především ve strukturálních fondech. Finanční prostředky slouţí jako pomoc pro méně rozvinuté regiony, podporují hospodářský růst, konkurenceschopnost, vznik nových pracovních míst, ochranu ţivotního prostředí a snaţí se o celkový udrţitelný rozvoj. Tyto finanční prostředky hrají důleţitou roli ve vývoji regionů. Česká republika má pro programovací období 2007 – 2013 k dispozici přibliţně 26,69 mld. EUR, v přepočtu asi 747 mld. Kč, které jsou rozděleny celkem do 24 operačních programů, z nichţ 7 programů je zaměřeno zeměpisně, 8 tematicky a ostatní programy jsou pro meziregionální a přeshraniční spolupráci. Operační programy jsou strategické dokumenty, které obsahují priority a opatření, na které se mohou čerpat finanční prostředky ze strukturálních fondů EU a Fondu soudrţnosti. Ţadatel o čerpání finančních prostředků musí vypracovat projekt, který musí být v souladu s operačním programem, ze kterého chce čerpat. Finanční prostředky z fondů EU je často jediná moţnost, jak financovat projekt tak, aby dával ekonomicky smysl a byl efektivní.
Cílem diplomové práce je analýza čerpání finančních prostředků z fondů Evropské unie ve městě Ústí nad Labem a zhodnocení vlivu na rozvoj města a podnikatelské prostředí.
Město Ústí nad Labem je krajské město Ústeckého kraje a spadá do regionu soudrţnosti Severozápad. Město se potýká s poměrně vysokou mírou nezaměstnanosti a je chápáno jako ne příliš atraktivní průmyslové město. Přesto je však vhodným zázemím pro nové podnikatele a investory a město má tak dobré vyhlídky na lepší budoucnost. Práce je rozdělena na tři hlavní části. První část se věnuje popisu regionální politiky, vymezuje cíle pro programovací období 2007 – 2013, operační programy pro Českou republiku a jejich financování. Druhá část se věnuje městu Ústí nad Labem, kde popsány základní charakteristiky města, historie a současnost podnikatelského prostředí. Dále je rozděleno čerpání finančních prostředků podle jednotlivých operačních programů podle projektů, které jsou realizovány nebo mají dopad na město Ústí nad Labem. V poslední části práce jsou popsány a zhodnoceny dva realizované projekty v městě. Konkrétně se jedná o projekt
„Lanová dráha na Větruši“ a „PIVOVAR NA RYCHTĚ“. Dále je nastíněna budoucnost
čerpání finančních prostředků EU v novém programovacím období a návrh na nový projekt prospěšný pro město a podnikatelské prostředí.
1 Strukturální a regionální politika EU
Strukturální politika úzce souvisí s regionální a sociální politikou. Je významnou součástí celkové politiky a je výrazem solidarity zemí s vysokým ekonomickým potenciálem vůči zemím, které ekonomicky zaostávají. Je zaměřena na vytváření srovnatelných podmínek pro hospodářskou soutěţ mezi členskými státy.
Regionální politika EU nazývána také politika hospodářské a sociální soudrţnosti (HSS) nebo také kohezní politika je orientována na sniţování nerovnosti mezi jednotlivými regiony, podporuje hospodářský růst, konkurenceschopnost, vznik nových pracovních míst, ochranu ţivotního prostředí a snaţí se o celkový udrţitelný rozvoj. Tyto cíle regionální politiky se mohou shrnout pod jeden hlavní cíl a to zvyšování kvality ţivota obyvatelstva. Regionální a strukturální politika se realizuje prostřednictvím strukturálních fondů, Fondu soudrţnosti a dalších fondů. Podpory mají slouţit především pro rozvoj podnikání ve znevýhodněných přírodních a hospodářských podmínkách, ke stabilizování strukturně slabých oblastí a udrţování ţivotního prostředí. Pro porovnávání výkonnosti regionů nebo jednotlivých členských států se sleduje 14 ukazatelů, které pomáhají ohodnotit dosaţené výsledky. Jednotlivé ukazatele jsou vypsány v příloze A. [1]
Celý proces započal jiţ v roce 1957 vytvořením Evropského sociálního fondu, který měl řešit otázku problému na trhu práce. V roce 1975 se pak vytvořil fond pro podporu zaostalých regionů Evropský fond regionálního rozvoje. Tento fond i v současné době disponuje největším objemem finančních prostředků. Pro sniţování regionálních rozdílů, zlepšování sociální úrovně, ţivotního prostředí a pro podporu trvale udrţitelného rozvoje regionů byl v roce 1993 vytvořen Fond soudrţnosti. [2]
1.1 Cíle regionální politiky pro období 2007–2013
Při stanovování cílů pro programovací období 2007 – 2013 se reagovalo na strategii, která se přijala na zasedání Evropské rady v Lisabonu v roce 2000 a v Göteborgu v roce 2001.
Tam byla uznána jako hlavní nástroj růstu zaměstnanosti politika hospodářské a sociální soudrţnosti. Citováno z úředního větrníku Evropské unie [3 s. 25]:
„Politika soudržnosti by měla přispívat ke zvyšování růstu, konkurenceschopnosti a zaměstnanosti začleněním priorit Společenství v oblasti udržitelného rozvoje, jak byly definovány na zasedáních Evropské rady v Lisabonu ve dnech 23. a 24. března 2000 a v Göteborgu ve dnech 15. a 16. června 2001.“
Reagovalo se také na stávající ekonomickou a sociální situaci díky připojení nových členských zemí do EU. Citováno z úředního věstníku Evropské unie [3 s. 25]:
„ V rozšířené Evropské unii došlo k prohloubení hospodářských, sociálních a územních rozdílů na regionální i celostátní úrovni.“
Pro programovací období 2007 – 2013 se tedy stanovily 3 hlavní cíle - konvergence, regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost a Evropská územní spolupráce.
1.1.1 Cíl „Konvergence“
Tento cíl je určen pro urychlení konvergence nejméně rozvinutých členských států a regionů. Jedná se o regiony s hrubým domácím produktem (HDP) na obyvatele měřený paritou kupní síly niţším neţ 75 % průměru EU. V rámci ČR pod tento cíl spadá celá republika vyjma hlavního města Prahy. Naplňování cíle se provádí pomocí investic do hmotného a lidského kapitálu, rozvoje informovanosti společnosti, růst kvality ţivotního prostředí nebo také ekonomickými a sociálními změnami. Tyto opatření by měly přinést ekonomický růst a růst zaměstnanosti. Tento cíl je prioritou fondů.
1.1.2 Cíl „Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost“
Cíl Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost je určen pro regiony, které nespadají pod cíl Konvergence. Smyslem tohoto cíle je posílení konkurenceschopnosti a atraktivnosti regionů včetně zvýšení zaměstnanosti. Naplňování tohoto cíle je prováděno pomocí inovačních projektů, investic do lidských zdrojů a rozvojem znalostí společnosti a podnikání. Do tohoto cíle spadají regiony, jejichţ HDP převyšuje 75 % průměru EU.
V rámci České republiky se tak jedná pouze o region hlavního města Prahy.
1.1.3 Cíl „Evropská územní spolupráce“
Cíl Evropská územní spolupráce je zamřen na posílení přeshraniční spolupráce prostřednictvím společných místních a regionálních iniciativ, na posílení nadnárodní spolupráce prostřednictvím opatření souvisejících s prioritami Společenství a přispívajících k integrovanému územnímu rozvoji a na posílení meziregionální spolupráce a výměny zkušeností na vhodné územní úrovni. V rámci České republiky pod tento cíl spadají všechny regiony. [4]
1.2 Fondy EU
Fondy představují hlavní nástroj a technickou pomoc k naplňování cílů regionální politiky.
Slouţí pro podporu hospodářského růstu členských států, sniţování ekonomických a sociálních nerovností, zlepšování vzdělanosti obyvatelstva a zvyšování kvality ţivota.
Pro programovací období 2007 – 2013 jsou důleţité především tři fondy – Evropský sociální fond (ESF), Evropský fond regionálního rozvoje (ERDF) a Fond soudrţnosti (CF).
Rozdělení fondů EU ukazuje tabulka č. 1.
Tabulka 1 – Fondy EU – programovací období 2007 - 2013
Fondy EU - programovací období 2007 – 2013
Strukturální fondy
Evropský fond regionálního rozvoje (ERDF) Evropský sociální fond (ESF)
Fond soudrţnosti (FS) Evropský zemědělský fond pro rozvoj
venkova (EAFRD)
Evropský rybářský fond (EFF) Komunitární programy Fondy předstupní pomoci IPA
Fond solidarity (EUSF)
Finanční nástroje regionální politiky
JASPERS JEREMIE JESSICA Zdroj: Abeceda fondů Evropské unie [5]
1.2.1 Evropský fond pro regionální rozvoj (ERDF)
Tento fond můţeme povaţovat za nejdůleţitější a také největší ze strukturálních fondů. Byl zřízen jiţ v roce 1974 jako základní nástroj regionální politiky k financování nejvíce postiţených oblastí ke sniţování meziregionálních rozdílů. [6] Podporuje investiční projekty pro rozvoj obcí a měst a zvýšení cestovního ruchu. Nejvíce peněz připadá především na zlepšení infrastruktury, výstavby silnic a ţeleznic, budování čističek odpadních vod, instalaci obnovitelných zdrojů energie, výstavbu nových sportovních areálů, rekonstrukce kulturních památek a v neposlední řadě také podporu inovačního potenciálu podnikatelů a na podporu začínajícím podnikatelům.[7]
1.2.2 Evropský sociální fond (ESF)
Oproti ERDF podporuje především neinvestiční projekty. Jedná se hlavně o zvýšení zaměstnanosti a počet pracovních míst. Peníze jsou vyuţívány na vzdělávání zaměstnanců, rekvalifikace nezaměstnaných, programy pro zdravotně postiţené, podpora začínajícím OSVČ a mnoho dalších činností. [7]
1.2.3 Fond soudržnosti (FS)
Od ERDF a ESF se liší především tím, pro koho je určen. Zatímco ERDF a ESF jsou určeny především pro rozvoj a pomoc regionům, FS je určeny pro celé státy jako takové, nikoliv pouze pro regiony. Jsou financovány investiční projekty velkého rozsahu jako je výstavba dálnic a ochrana ţivotního prostředí. [8]
1.3 Regionální politika v České republice
Regionální politika v České republice je spravována Ministerstvem pro místní rozvoj.
Představuje soubor intervencí zaměřených podle aktuálních potřeb státu a regionů, které vedou k ekonomickému růstu a celkovému udrţitelnému rozvoji. Zároveň zabezpečuje provázanost s regionální politikou Evropské unie a dalšími politikami, které ovlivňují rozvoj státu. Základním právním nástrojem pro provádění regionální politiky je zákon č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje, ve znění pozdějších předpisů. Zákon vymezuje základní pojmy a principy regionální politiky a zároveň určuje podmínky pro poskytování podpory regionálnímu rozvoji v rámci ČR s cílem vyváţeného rozvoje státu či územního celku. [9]
Hlavním nástrojem pro uplatňování této politiky je Strategie regionálního rozvoje České republiky, která je platná pro období 2007 – 2013. Cílem této strategie je formulace významných témat pro podporu regionálního rozvoje, obsahuje analýzu stavu regionálního rozvoje, charakterizuje silné a slabé stránky v rozvoji jednotlivých krajů a okresů (SWOT
analýza) a další strategické cíle. Dalším nástrojem jsou státní podpory regionálního rozvoje a programy rozvoje krajů připravované a schvalované v rámci jejich samostatné působnosti. Regionální politika věnuje zvláštní pozornost problémům rozvoje měst a venkova. Poskytuje státní pomoc po ţivelných pohromách v souladu se zákonnou úpravou. Významným cílem je sbliţování regionů. V rámci ČR regionální politika uplatňuje z úrovně EU vůči vybraným regionům NUTS II, z úrovně státu vůči vybraným státem podporovaným regionům a z úrovně krajů vůči vybraným mikroregionům. [10]
Regionální politika se v České republice začala uplatňovat především ze dvou hlavních důvodů. Prvním impulsem byly výrazné rozdíly v ekonomické a sociální sféře v polovině devadesátých let při hospodářské krizi. Bylo zřejmé, ţe pouhé jednotlivé regionální opatření a kroky nemohou vést ke zlepšení stavu a bylo tak nezbytné vytvořit jednotný politický nástroj pro uplatňování regionální politiky. Druhým impulsem byla příprava na vstup do Evropské unie. V počátcích přípravy Evropská unie kritizovala, ţe v naší republice v podstatě ţádná regionální politika neexistuje a byla to jedna z překáţek vstupu do Evropské unie. Vzhledem k niţší výkonnosti ekonomiky České republiky oproti jiným státům v Evropské unii, bylo zřejmé, ţe náš stát bude významným příjemcem finančních prostředků z evropských fondů.[9]
1.3.1 Rozdělení ČR podle regionů
Evropská regionální politika je uplatňována do územních celků s počtem mezi 800 tisíci a 3 miliony obyvatel. [8] Česká republika je poměrně malý stát a české kraje neodpovídají takovým počtům obyvatel, proto byly zřízeny regiony soudrţnosti, které naplňují potřebné počty obyvatel pro podporované územní celky. Jedná se o regiony Praha, Severozápad, Severovýchod, Jihozápad, Jihovýchod, Střední Čechy, Moravskoslezsko a Střední Morava.
Těmto regionům se v evropské terminologii také říká NUTS II.1 Jednotlivé rozdělení České republiky do územních celků ukazuje obrázek číslo 1. Vývoj jednotlivých regionů je rozdílný. Závisí především na jednotlivých faktorech ovlivňující regionální rozvoj v závislosti na různých výchozích podmínkách regionu. Jednotlivé rozdíly sledujeme
1 NUTS = nomenklatura územních statistických jednotek, zkratka z anglické Nomenclature of Units for Territorial Statistics.
v ekonomické výkonnosti krajů, míře nezaměstnanosti, průměrných příjmech obyvatelů a další.
Obrázek 1 - 8 regionů soudržnosti NUTS II Zdroj: Fondy Evropské unie [10]
Město Ústí nad Labem, kterému je věnována další část práce, spadá do regionálního operačního programu Severozápad. Do tohoto regionu spadá celý Ústecký a Karlovarský kraj. Dále se region dělí na 10 okresů (NUTS IV) a 486 obcí (NUTS V). Leţí ve střední Evropě na hranici České republiky s Německem a sousedí s regiony Severovýchod, Střední Čechy a Jihozápad. V regionu Severozápad ţije asi 1,2 milionu obyvatel a řadí se tak mezi nejméně osídlené regiony v republice. Nejvíce osídlena je podkrušnohorská a Sokolovská pánev, tedy města Děčín, Ústí nad Labem, Teplice, Most, Chomutov, Litoměřice, Karlovy Vary, Cheb a Sokolov, kde se hustota osídlení pohybuje mezi 250 – 300 obyvatel na km2. Je zde vysoká míra urbanizace, kdy 80 % celkové populace ţije ve městech. [11]
Region se řadí mezi zaostávající a problémové regiony. Karlovarský kraj zaostává především díky své poloze a špatné úrovni dopravního spojení s ostatními regiony.
Ústecký kraj má problémy s vysokou mírou nezaměstnanosti, odchodem mladé generace do jiných vyspělejších regionů, především Prahy. Řeší i problémy s útlumem dříve dominantních odvětví průmyslu.
1.4 Operační programy 2007 – 2013 pro Českou republiku
Pro programovací období 2007 -2013 je pro Českou republiku zřízeno celkem 24 operačních programů, které se člení na tematické a regionální (cíl Konvergence), programy pro Prahu (cíl Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost) a na programy naplňující cíl Evropská územní spolupráce. Jmenný seznam jednotlivých operačních programů je obsaţen v tabulce č. 2.
Tabulka 2 - Operační programy pro období 2007 - 2013 Operační programy pro období 2007 - 2013
Tematické OP
OP Podnikání a inovace OP Doprava
OP Ţivotní prostředí
OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost OP Lidské zdroje a zaměstnanost
OP výzkum a vývoj pro inovace Integrovaný operační program OP Technická pomoc
Regionální OP
ROP NUTS II. Střední Čechy ROP NUTS II. Jihozápad ROP NUTS II. Severozápad ROP NUTS II. Jihovýchod ROP NUTS II. Severovýchod ROP NUTS II. Moravskoslezsko ROP NUTS II. Střední Morava
OP Praha OP Praha Konkurenceschopnost OP Praha Adaptabilita
Evropská územní spolupráce
OP Meziregionální spolupráce OP Nadnárodní spolupráce
OP Přeshraniční spolupráce ČR - Bavorsko OP Přeshraniční spolupráce ČR - Polsko OP Přeshraniční spolupráce ČR - Rakousko OP Přeshraniční spolupráce ČR - Sasko OP Přeshraniční spolupráce ČR - Slovensko Zdroj: Abeceda fondů Evropské unie [5]
1.4.1 OP Podnikání a inovace
OP Podnikání a inovace je zamřen především na podporu průmyslu a malého a středního podnikání. Zaměřuje se na rozvoj podnikatelského prostředí. Podporuje vznik nových a rozvoj stávajících společností. Globálním cílem je zvýšení konkurenceschopnosti české ekonomiky a zlepšení průmyslové oblasti vůči hlavním průmyslovým zemím Evropy.
Mezi specifické cíle programu patří:
- zintensivnit aktivitu malých a středních podniků - zvýšit inovační činnost v průmyslu
- zintensivnit zavádění inovací, technologií, výrobků a sluţeb
- zvýšit účinnost uţití energií v průmyslu a vyuţití obnovitelných, příp. i druhotných zdrojů energie (vyjma podpory spaloven)
- povzbudit spolupráci sektoru průmyslu s výzkumem a vývojem - zefektivnit vyuţití lidského potenciálu v průmyslu
- zkvalitnit podnikatelskou infrastrukturu
- zintensivnit rozvoj poradenských sluţeb pro podnikání - zintensivnit rozvoj informačních sluţeb pro podnikání
V rámci cíle Konvergence se operační program vztahuje na celé území České republiky vyjma hl. města Prahy. Financuje se z Evropského fondu pro regionální rozvoj. Řídícím orgánem je Ministerstvo průmyslu a obchodu. [12]
1.4.2 OP Doprava
OP Doprava podporuje především zkvalitňování dopravní infrastruktury. Zaměřuje se na vzájemnou propojenost všech dopravních sítí – ţelezniční, silniční a říční dopravy patřící do sítě TEN-T (Transevropská dopravní síť). Podpora je soustředěna také na rozvoj a modernizaci praţského metra. Globálním cílem programu je zlepšení dostupnosti dopravy. Mezi specifické cíle programu patří:
- zlepšení ţelezniční dopravy na síti TEN-T
- zlepšení městské hromadné dopravy výstavbou metra a systému řízení silniční dopravy v hlavním městě Praze
- zvýšení multimodality v nákladní přepravě a zlepšení vnitrozemské vodní dopravy
Program je spolufinancován z Evropského fondu pro regionální rozvoj a Fondu soudrţnosti. Řídícím orgánem programu je Ministerstvo dopravy.[12]
1.4.3 OP Životní prostředí
Operační program Ţivotní prostředí se zaměřuje především na zlepšování kvality ţivotního prostředí a zdraví obyvatel. To vede k udrţitelnému rozvoji a atraktivitě státu. Globálním cílem je ochrana a zlepšování kvality ţivotního prostředí. Mezi specifické cíle patří:
- zlepšování kvality vod - zlepšování kvality ovzduší
- udrţitelné vyuţívání energetických zdrojů, kvalitnější nakládání s odpady - omezování průmyslového znečištění a rizik
- odstraňování starých ekologických zátěţí - ochrana přírody a krajiny
- zvyšování povědomí veřejnosti v otázkách ochrany ţivotního prostředí
Program je spolufinancován z Evropského fondu pro regionální rozvoj a Fondu soudrţnosti. Řídícím orgánem programu je Ministerstvo ţivotního prostředí.[12]
1.4.4 OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost
Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost je zaměřen na zlepšování a modernizaci kvality vzdělávání na všech úrovních vzdělání. Vede ke zlepšování podmínek ve výzkumu a vývoji. Globálním cílem je rozvoj společnosti a zvýšení
konkurenceschopnosti ekonomiky České republiky pomocí kvalitního a moderního celoţivotního systému vzdělávání. Mezi specifické cíle patří:
- rozvoj a zkvalitňování systému počátečního vzdělávání s důrazem na zlepšení klíčových kompetencí absolventů pro zvýšení jejich uplatnitelnosti na trhu práce a zvýšení motivace k dalšímu vzdělávání
- inovace systému terciárního vzdělávání směrem k propojení s výzkumnou a vývojovou činností, větší flexibilitě a kreativitě absolventů uplatnitelných ve znalostní ekonomice, zatraktivnění podmínek pro výzkum a vývoj a k vytvoření komplexního a efektivního systému, který by podporoval inovační proces jako celek
- posílení adaptability a flexibility lidských zdrojů jako základního faktoru konkurenceschopnosti ekonomiky a udrţitelného rozvoje ČR prostřednictvím systému dalšího vzdělávání
Program je financován z Evropského sociálního fondu. Řídicím orgánem je Ministerstvo školství, mládeţe a tělovýchovy. [12]
1.4.5 OP Lidské zdroje a zaměstnanost
Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost je zaměřena na zvyšování zaměstnanosti a zkvalitňování a rozvoje lidských zdrojů prostřednictvím kurzů, školení a dalšího vzdělávání. Globálním cílem je zvýšení zaměstnanosti na úroveň průměru top deseti zemí EU. Mezi specifické cíle patří:
- zvýšení adaptability zaměstnanců a zaměstnavatelů
- zlepšení přístupu k zaměstnání a prevence nezaměstnanosti
- posílení integrace osob ohroţených sociálním vyloučením nebo sociálně vyloučených
- posilování institucionální kapacity a efektivnosti veřejné správy a veřejných sluţeb - zintensivnění mezinárodní spolupráce v lidských zdrojích a zaměstnanosti
Program je financován z Evropského sociálního fondu. Řídícím orgánem je Ministerstvo práce a sociálních věcí. [12]
1.4.6 OP Výzkum a vývoj pro inovace
Operační program Výzkum a vývoj pro inovace je zaměřen především na posilování konkurenceschopnosti České republiky pomocí lepších podmínek pro existenci výzkumných, vývojových a proinovačních center a vysokých škol. Podporuje moderní vybavení výzkumného zázemí. Globálním cílem je podpora výzkumu a vývoje v České republice tak, aby se zajistil růst a konkurenceschopnost státu a tvorba pracovních míst v regionech. Mezi specifické cíle patří:
- posílení výzkumu a vývoje v regionech - efektivní přenos výsledků výzkumu a vývoje - zvýšení vzdělávacích kapacit na vysokých školách
Program je spolufinancován z Evropského fondu pro regionální rozvoj. Řídícím orgánem je Ministerstvo školství, mládeţe a tělovýchovy.[12]
1.4.7 Integrovaný operační program
Integrovaný operační program je určený k rozvoji veřejné správy, kultury, cestovního ruchu, kultury a informovanosti obyvatel a je doplňuje tak regionální operační programy.
Zaměřuje se na zvyšování kvality ţivota obyvatelstva, bydlení a bezpečnosti. Globálním cílem je fungování veřejné správy a veřejných sluţeb. Mezi specifické cíle patří:
- zvýšení efektivity a zkvalitnění procesů a zlepšení dostupnosti sluţeb veřejné správy na národní a regionální úrovni aplikací moderních ICT
- modernizace a systémová přeměna vybraných veřejných sluţeb s cílem nastartování procesu celkové transformace veřejných sluţeb
- lepší vyuţití potenciálu území prostřednictvím národních, systémových intervencí v oblasti cestovního ruchu, kultury, bydlení a rozvoje systémů územních politiky Program je financován ze zdrojů Evropského fondu pro regionální rozvoj. Řídícím orgánem je Ministerstvo pro místní rozvoj.[12]
1.4.8 OP Technická pomoc
Operační program Technická pomoc je určen k zajištění aktivit podporujících efektivní řízení, kontrolu a vyhodnocování vyuţití prostředků z fondů EU. Globálním cílem je posílit a zlepšit jednotné centrální řízení a koordinaci programů financovaných z fondů EU vůči České republice.
Program je financován z Evropského fondu pro regionální rozvoj. Řídicím orgánem je Ministerstvo pro místní rozvoj.
1.4.9 Regionální operační programy (ROP)
V rámci cíle konvergence má Česká republika připraveno 7 regionálních operačních programů, pro kaţdý region zvlášť. Výjimku tvoří hlavní město Praha, která má své vlastní programy „Praha konkurenceschopnost“ a „Praha adaptabilita“, které spadají pod cíl konkurenceschopnost a zaměstnanost. Jedná se regiony Jihovýchod, Jihozápad, Moravskoslezsko, Severovýchod, Severozápad, Střední Čechy a Střední Morava. Hlavním společným cílem ROP je zrychlení rozvoje regionů, posílení konkurenceschopnosti, zvyšování atraktivity pro nové podnikatele a investory a v neposlední řadě také zvyšování ţivotní úrovně místních obyvatel a prostředí, ve kterém ţijí. Snaha vytvořit jim dostatečné pracovní místa, aby neodcházeli do jiných regionů a zlepšování dopravní infrastruktury pro jednodušší a rychlejší převoz materiálu a zboţí mezi jednotlivými regiony.
Pro bezproblémový průběh čerpání finančních prostředků pro ROP jsou zřízeny z příslušných regionů soudrţnosti Regionální rady (RR), které slouţí jako řídící orgány.
Regionální rada je sloţena ze členů zastupitelstva krajů. Záleţí na tom, z kolika krajů je region sloţen. Výkonným orgánem je úřad regionální rady (ÚRR) sídlící ve významném centru daného regionu.
Kaţdý ROP je samostatný celek a regiony ho vyuţívají na potřeby, které jsou v jejich regionu aktuální. Přesto všechny regiony mají všeobecně stejné oblasti, do kterých potřebují investovat. První oblastí je dopravní dostupnost a obsluţnost. Čerpat se můţe například na modernizaci veřejné hromadné dopravy, obnovu vozového parku, rekonstrukce autobusových zastávek, informační systémy, ale také například výstavbu a modernizace silnic II. a III. Třídy místních komunikací apod. Další podporovanou oblastí je rozvoj cestovního ruchu. Můţe se ţádat o finanční pomoc na výstavbu cyklostezek, značení turistických cest, modernizace ubytovacích zařízení, výstavbu a rekonstrukci sportovních areálů, zábavní centra, ale můţe se také čerpat na podporu marketingových kampaní na distribuci propagačních materiálů o pořádaných regionálních akcí apod. Další podporovanou oblastní je regionální rozvoj podnikání. Podnikatelé jsou podporováni, pokud se rozhodnou začít podnikat v daném regionu ve starších objektech a průmyslových areálech – tzv. brownfields2. Finanční pomoc také mohou získat ke zlepšení materiálně- technického vybavení a podporu zaškolení absolventů. Podnikatelské prostředí je také podporováno spoluprací místních škol s místními firmami tak, aby absolventi měli během studia praxi v místních podnicích a poté po vystudování získali práci v tomto podniku.
Poslední sledovanou oblastí je rozvoj území a to především revitalizací centra měst a památkových zón, knihoven, objektů pro volný čas, odstraňování nevyuţitých budov a ekologických zátěţí. Samozřejmě se aktivity liší region od regionu, podle skutečných regionálních potřeb, proto je potřeba se dobře informovat o podmínkách získání dotace.
2 Brownfields = označení pro opuštěná území s rozpadajícími se budovami
1.4.9.1 ROP Severozápad
Operační program NUTS II Severozápad spadá pod cíl konvergence. Je financován z Evropského fondu pro regionální. Finanční prostředky mohou čerpat jednak kraje, obce, neziskové organizace, obecně prospěšné instituce a v neposlední řadě také podnikatelské subjekty.
Globálním cílem je zkvalitnění a zatraktivnění prostředí regionu pro podnikatele, investory a obyvatele. Toto by mělo přispět ke konvergenci regionu na standardní úroveň EU, nicméně konvergenci budou ovlivňovat i další především tématické operační programy na podporu podnikatelů, příliv investic atd. Strategií pro dosaţení globálního cíle je realizace cílených investic, které pomohou zatraktivnit a zmodernizovat celý region. Investice jsou zaměřeny na zlepšení dostupnosti do regionu a dopravní obsluţnost ať uţ pro místní obyvatele, turisty a návštěvníky, ale také především pro obchodníky. Dále jsou připraveny investice do málo urbanizovaných oblastí v regionu, pro zvýšení ţivotní úrovně. V rámci všech investic byly definovány tři specifické cíle regionu: Moderní a atraktivní města pro ekonomický rozvoj, Rozvoj venkova pro vyuţití jejich potenciálu a zvýšení ţivotní úrovně a Zvýšení dopravní dostupnosti do regionu.
Pro dosaţení globálního cíle a specifických cílů jsou stanoveny čtyři prioritní osy3: Regenerace a rozvoj měst, Integrovaná podpora místního rozvoje, Dostupnost a dopravní obsluţnost a Udrţitelný rozvoj cestovního ruchu. V rámci těchto prioritních os se dále podporují cílené oblasti.
1.5 Financování regionální politiky
V rámci politiky soudrţnosti se pro financování projektů vyuţívá Evropský fond pro regionální rozvoj (EFRR), Evropský sociální fond (ESF) a Fond soudrţnosti (FS). Pro cíl
„Konvergence“ se vyuţívá všech tří fondů, pro cíl „Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost“ se vyuţívá Evropský fond pro regionální rozvoj a Evropský sociální fond a pro cíl „Evropská územní spolupráce“ se vyuţívá Evropský fond pro regionální rozvoj.
3 Prioritní osou se rozumí priorita strategie skládající se ze skupiny operací, které spolu vzájemně souvisí a
Financování z Fondu soudrţnosti se vztahuje také na regiony, které nejsou způsobilé pro podporu v rámci cíle „Konvergence“.
Pro období 2007 – 2013 má Evropská unie k dispozici rozpočet téměř 862, 4 mld. EUR, přičemţ finanční prostředky směrující do regionální politiky a politiky soudrţnosti budou zhruba 347 mld. EUR. Do cíle „Konvergence“ přitom bude směrovat největší část celého rozpočtu a to 81,54 %, do cíle „Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost“ se vyčlenilo 15,95 % a do cíle „Evropská územní spolupráce“ 2,52 %. Česká republika má k dispozici celkem 26,69 mld. EUR, coţ je v přepočtu přibliţně 747 mld. Kč. Rozdělení prostředků fondů EU mezi jednotlivé cíle ukazuje tabulka č. 3. [8]
Tabulka 3 - Rozdělení prostředků fondů EU
Rozdělení prostředků fondů EU
cíl Fondy pro EU Fondy pro ČR
Konvergence
283 mld. EUR (cca 7 924 mld.
Kč) 81,54%
25,88 mld. EUR (cca 730 mld.
Kč) 96,98%
Regionální
konkurenceschopnost a zaměstnanost
54,96 mld.
EUR (cca 1
538 mld. Kč) 15,95%
419,09 mil EUR (cca 11, 73 mld.
Kč) 1,56%
Evropská územní spolupráce
8,72 mld. EUR (cca 244 mld.
Kč) 2,52%
389,05 mil. EUR (cca 10,97 mld.
Kč) 1,46%
celkem
347 mld. EUR (cca 9 706
mld. Kč) 100%
26,69 mld. EUR (cca 747,97
mld. Kč) 100%
Zdroj: MMR – Strukturální fondy [8]
K úspěšnému čerpání musí stát jednotlivé projekty financovat z 15 %. To znamená, ţe Evropská Unie přispívá na projekty 85 % a zbytek jde z národních financí. Při celkovém čerpání 26,69 mld.EUR musí tedy stát spolufinancovat přibliţně 4 mld. EUR (cca 112 mld.
Kč.) Podrobnější rozdělení finančních částek mezi jednotlivé operační programy pro Českou republiku ukazuje tabulka č. 4.
Tabulka 4 - Rozdělení finančních prostředků mezi jednotlivé Operační programy Rozdělení finančních prostředků mezi jednotlivé Operační programy
OP Fond Řídící orgán
Přidělená finanční částka
v EUR
V CZK (1 EUR = 28
Kč)
OP Podnikání a inovace ERDF MPO 3 041,3 85 156,4
OP výzkum a vývoj pro inovace ERDF MŠMT 2 070,7 57 979,6
OP Lidské zdroje a zaměstnanost ESF MPSV 1 837,4 51 447,2
OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost ESF MŠMT 1 828,7 51 203,6
OP Ţivotní prostředí ERDF + FS MŢP 4 917,9 137 701,2
OP Doprava ERDF + FS MD 5 774,1 161 674,8
Integrovaný operační program ERDF MMR 1 582,4 44 307,2
Regionální operační programy ERDF
Regionální
rady 4 659,1 130 454,8
ROP NUTS II. Střední Čechy ERDF 559,1 15 654,8
ROP NUTS II. Jihozápad ERDF 619,7 17 351,6
ROP NUTS II. Severozápad ERDF 745,9 20 885,2
ROP NUTS II. Jihovýchod ERDF 704,4 19 723,2
ROP NUTS II. Severovýchod ERDF 656,5 18 382,0
ROP NUTS II. Moravskoslezsko ERDF 716,1 20 050,8
ROP NUTS II. Střední Morava ERDF 657,4 18 407,2
OP Technická pomoc ERDF MMR 247,8 6 938,4
OP Praha - Konkurenceschopnost ERDF Hl.m. Praha 234,9 6 577,2
OP Praha - Adaptabilita ESF Hl.m. Praha 108,4 3 035,2
Přeshraniční spolupráce ERDF MMR 351,6 9 844,8
Nadnárodní spolupráce ERDF MMR 37,5 1 050,0
celkem 26 691,8 747 370,4
Zdroj: Ministerstvo financí ČR [13]
2 Ústí nad Labem
Město Ústí nad Labem je osmé největší město v České Republice a je zároveň krajským městem Ústeckého kraje, kde sídlí významné úřady. Orgány města jsou: Zastupitelstvo města, Rada města, Primátor města, Magistrát města, Městská policie a jiné další orgány.
Historie města souvisí především s průmyslovou výrobou a těţbou uhlí. Díky tomu město patří mezi regiony se sníţenou kvalitou ţivotního prostředí, které se ale postupem času mění a dnes se o městě uvaţuje v komplexnějším měřítku neţ pouze o průmyslovém městě. Ústí nad Labem je nyní vhodným zázemím pro podnikání ať je to pro výhodnou polohu křiţovatek obchodních cest, tak pro mnoho kulturních a historických památek pro vyuţití cestovního ruchu.
2.1 Poloha
Město Ústí nad Labem se rozkládá v severozápadních Čechách na soutoku řek Labe a Bílina. Město obklopují vrcholy Českého středohoří a směrem na severozápad se táhne hřeben Krušných hor. Centrum města je posazeno v labském údolí a v okolí se nacházejí velká sídliště. Samotné Ústí nad Labem se rozkládá na 94 km2 a člení se na 4 městské obvody (město, Severní Terasa, Neštěmice a Střekov). Obvody se dělí na 22 městských částí a katastrálních území.
Ústím protéká řeka Labe, která je jednou z největších řek a vodních cest Evropy. V České republice protéká celkovou délkou 358,3 km.
Okres Ústí nad Labem hraničí se Německem, od které je město vzdáleno pouhých 25 km.
Sousedními okresy jsou Teplice, Děčín a Litoměřice. Hlavní město Praha je vzdáleno pouhých 98 km. V okrese Ústí nad Labem najdeme 25 obcí, z nichţ pouze 4 mají statut města. Jedná se o města Ústí nad Labem, Chabařovice, Trmice a nově od srpna 2012 Chlumec.[14]
2.2 Doprava
Město Ústí n.L. je součástí velkého dopravního uzlu spojujícího důleţitá obchodní místa a města. Je napojeno na dálnici D8 která spojuje Českou republiku s Německem a dojezd z Ústí nad Labem do Dráţďan je přibliţně třicet minut.
Labské břehy spojují dohromady 3 mosty. Jeden z nich je určen pro ţelezniční dopravu, dva další pro silniční dopravu. Starší most nazývaný Benešův byl vystaven ve třicátých letech 20.století. Nejnovější most, Mariánský byl dokončen roku 1998 a pracovalo se na něm celkem 4 roky. Jedná se o jeden z nejmodernějších mostů v České republice a v roce 1999 byl i oceněn v soutěţi kongresu ECCS – Evropské asociace ocelových konstrukcí prestiţní cenou „Steel Design Award 1999“ a zároveň patří mezi deset nejkrásnějších staveb 20.století na světě. Architektem tohoto mostu je Roman Koucký. Zajímavostí je, ţe most stál celkem tři čtvrtě miliardy korun. Leţí zde i jeden z největších českých říčních přístavů.[15]
Řeka Labe umoţňuje dopravu po celé Evropské vodní síti. Jednak do Německa, ale také do Holandska, Belgie, Švýcarska, Polska, Francie, Rakouska, Slovenska nebo Maďarska.
Přístav patří pod společnost České přístavy, a.s. Převáţí se zde především zemědělské komodity jako je pšenice, ječmen, šrot nebo sója, ale samozřejmě i jiné zboţí všeho druhu.[16]
Důleţitý je i ţelezniční uzel. V Ústí n.L. najdeme celkem 4 nádraţí. Hlavní nádraţí bylo postaveno jiţ roku 1850 při stavbě trati Praha – Dráţďany. Roku 1945 bylo nádraţí bombardováním poničeno a muselo se znovu obnovit. Od roku 2005 pak probíhala další rekonstrukce nádraţí, která byla financována Fondy Evropské unie, konkrétně z Regionálního operačního programu NUTS II. Severozápad. Podle Českých drah je Hlavní nádraţí v Ústí nad Labem desáté nejfrekventovanější nádraţí v České republice.
Ročně se odhaduje, ţe jím projde aţ 1,5 milionu cestujících. [17]
Ve městě je i velmi dobře zabezpečena síť městské hromadné dopravy. Jezdí jde jednak autobusy, ale také i trolejbusy. Trolejbusová doprava zde byla aţ od roku 1988, čím se výrazně sníţila ekologická zátěţ. Trolejbusová síť je dlouhá celkem 45 km a denně přepraví podnik kolem 90 tisíc cestujících. [18]
2.3 Obyvatelstvo
K 30. červnu 2012 měl Ústecký okres 119 928 obyvatel a tím se umístil na čtvrtém místě za Chomutovem, Děčínem a Teplicemi. Samotné Ústí nad Labem mělo k poslednímu dni roku 2011 94 251 obyvatel a je tak nejlidnatějším městem Ústeckého kraje. Největším obvodem je Ústí nad Labem – město, kde ţije téměř 40 % obyvatel města. Největší hustota zalidnění je pak v obvodech Neštěmice a Severní Terasa, pro které jsou charakteristické velké sídliště s panelovou zástavbou. [19, 20]
2.4 Vzdělání
Město nevykazuje příliš vysokou vzdělanostní úroveň. Základní a neukončené základní vzdělání má 26,2 % obyvatel, vyučení a střední odbornou školu bez maturity má 35,1 %, úplné střední vzdělání s maturitou má 26,9 % obyvatel, vyšší odborné vzdělání nebo nástavbu má 3,5 % obyvatel a vysokoškolské vzdělání pouhých 8,2 % obyvatel.
V porovnání s ostatními krajskými městy má město Ústí nad Labem nejniţší index vzdělanosti4, a to 46,2. Je to dáno především nízkým podílem vysokoškolsky vzdělaných obyvatel, niţším počtem obyvatel s úplným středoškolským vzděláním a nejvyšším počtem obyvatel se základním vzděláním. Struktura vzdělanosti obyvatel je dána především průmyslovým zaměřením města v minulosti. [21]
Přesto město disponuje rozmanitou školní sítí. Nachází se zde několik mateřských, základních a středních škol. Nalezneme zde celkem 21 státních a soukromých středních škol a odborných učilišť s různým zaměřením. Také se zde nachází Univerzita Jana Evangelisty Purkyně, kde lze studovat fakultu výrobních technologií a managementu, fakultu ţivotního prostředí, fakultu umění a designu, filozofickou fakultu, fakultu zdravotnických studií, přírodovědeckou fakultu, pedagogickou fakultu nebo fakultu sociálně ekonomickou. Nesmíme zapomenout ani na Dům dětí a mládeţe, kde tráví
4 Index vzdělanosti = Index je definován jako součet dvojnásobku podílu vysokoškolsky vzdělaného obyvatelstva a podílu obyvatel se vzděláním bakalářským, vyšším nebo středoškolským s maturitou
spoustu času předškoláků a školáků ve věku od 2,5 let do 26 let. Organizuje spoustu zájmových krouţků, dětských táborů a soutěţí. Ve městě najdeme i další sportovní zařízení a kluby. [22, 23, 24]
2.5 Cestovní ruch
V okolí města můţeme najít chráněné krajinné oblasti jako jsou Labské pískovce s Tiskými stěnami, České středohoří a Východní Krušné hory. Nejvyšším bodem je Špičák v Krušných horách dosahující výšky 723 m n. m. V Českém středohoří můţeme zas nalézt nejvyšší vodopád, který se pyšní výškou 12 m. Přírodní podmínky jsou rozmanité.
Nacházíme zde tři rozlišné krajinné scény a to České středohoří, Krušné hory a Podkrušnohorskou pánev. Můţeme zde nalézt ţulu, rulu, porfyr a pískovcové usazeniny.
[25]
Pro turisty a rozvoj cestovního ruchu mohou být atraktivní historické a kulturní památky.
Příkladem je hrad Střekov z roku 1318, který se tyčí na strmé skále nad hladinou řeky Labe. Turisté mohou obdivovat zámky v Krásném Březně, Velkém Březně a Trmicích.
Jednou z dominant města je i opravený zámeček Větruše, kam nyní vede lanová dráha z obchodního centra Forum. Ve vesnicích Svádov a Valtířov reprezentují renesanční umění kostely, které jsou sochařským dílem saských kameníků. Další vzácnou dominantou města je také chrám Nanebevzetí Panny Marie z roku 1318. Několikrát byl poškozen, naposledy v dubnu roku 1945, kdy musel být zpevněn a opraven a od té doby je špice chrámu odchýlena o 198 cm od svislé osy, coţ jí činí nejšikmější věţí ve střední Evropě. [26]
V letech 1908-9 bylo postaveno městské divadlo, které je ukázkou secesní architektury s neklasicistními prvky. V centru města nalezneme také Ústecké muzeum zaloţené jiţ roku 1876. [27] Nalezneme zde historické, umělecké, přírodovědné a archeologické sbírky.
V blízkém okolí města také turisté mohou navštívit Zubrnické muzeum ţeleznice nebo muzeum v Chabařovicích zaměřené na historii Chabařovic. Hezkou podívanou mohou turisté také zaţít v Zubrnickém skanzenu. V okolí se nachází také několik vyhlídek. První z nich je na jiţ zmiňovaném zámečku Větruše. Zajímavá je vyhlídka na Střekově, Erbenova rozhledna nebo rozhledna Varhošť. V okolí se nachází spoustu kopců, ze kterých
je také nádherný pohled jako například z Mariánské skály, Krkavčí skály nebo Velký Ostrý. Okolí nabízí i další turisticky zajímavá místa jako například Rájecké skály, Volskou horu nebo Trpasličí kameny. Je zde i několik vodopádů, nejznámější asi Kaňovský vodopád s výškou 12 m. Turisté mohou navštívit také Loupeţnickou jeskyni, coţ je asi 100 m dlouhá šikmá skalní puklina. Zapomenout se nesmí ani na známou Ústeckou Zoologickou zahradu, která v roce 2008 slavila jiţ sté výročí od zaloţení.[28]
Pro cykloturisty zde nalézáme cyklostezku vedoucí podél břehu řeky Labe. Pro pěší turisty můţe město nabídnout čtyři trasy, které vznikly v rámci česko-německého projektu. Jedná se o trasy Ústecká nej, která ukazuje na Ústecké nej, kterými se město můţe pyšnit. Další trasou je vilová architektura, kde turisté mohou obdivovat stavby místních továrníků, ale i současnou moderní architekturu, kterou město nabízí. Další trasou je Zlatá čtyřka, která vede okolo nejvýznamnějších dominant a zároveň symbolů města – Kostel Nanebevzetí Panny Marie, hrad Střekov, zámeček Větruše a Mariánský most. Poslední trasou je Umělecká stezka, která ukazuje pohledy, které se staly inspirací pro spoustu umělců. Nachází se zde i několik naučných stezek jako například Julianova stezka vedoucí z větruše na Vrkoč nebo naučná stezka podél Tiských skal.
2.6 Ekonomika města
Útlum rozsáhlé průmyslové výroby v chemickém a těţebním průmyslu silně ovlivnil vývoj ekonomiky města a podnikatelského prostředí. Během 90. let zanikla celá řada velkopodniků. Tyto změny mají své kladné, ale i záporné stránky. Pozitivum přináší růst vzdělanosti, rozvoj výzkumu vývoje a inovační aktivity. Negativně na ekonomiku a zaměstnanost působí zatím přetrvávající nízká vzdělanost obyvatel a velmi malá nebo ţádná kvalifikace v nových oborech. Ekonomika tak stojí stále na průmyslové výrobě, v oblasti dopravy a v některých odvětvích sluţeb. První část podnikatelských subjektů ve městě tvoří podniky, které i po roce 1989 dokázaly být konkurenceschopné a „přeţily“
restrukturalizaci. Druhou část podnikatelských subjektů tvoří nové podniky ve městě.
Průmyslové podniky se přesouvají do okrajových částí města a centrum je více atraktivní
pro soukromé investory v odvětví obchodu a sluţeb. Město se proto snaţí, aby nebylo chápáno pouze jako průmyslové město, ale i město s vysokým podílem obchodu a sluţeb.
Vývoj ekonomiky města je sledován v „hrubém domácím produktu přepočítaným na obyvatele.“ Od roku 2005 se hrubý domácí produkt přepočtený na 1 obyvatele zaznamenával jako rostoucí, v roce 2010 je zaznamenaná téměř stagnace. Globálně se pozice Ústeckého kraje oproti ostatním krajům zlepšila. Celkově však patří Ústecký kraj mezi kraje s niţším HDP na obyvatele oproti ostatním krajům. V roce 2010 dosáhl 83,4 % průměrného HDP ČR a celkově se podílel na tvorbě HDP 6,6 %. V tabulce č. 5 je zaznamenán vývoj regionálního HDP na obyvatele. [29]
Tabulka 5 - Regionální HDP na obyvatele (v Kč)
Regionální HDP na obyvatele (v Kč)
2005 2006 2007 2008 2009 2010
250 381 267 430 285 765 295 512 299 357 299 435
Zdroj: ČSÚ [20]
2.7 Nezaměstnanost
Od roku 2005 do roku 2011 byla nejniţší míra registrované nezaměstnanosti v letech 2007 a 2008, kdy se pohybovala mezi 11,28 % a 10,01 %. Naopak nejvyšší míra registrované nezaměstnanosti byla spočítána v roce 2010 a to 13,71 %. Nejmenší počet uchazečů o zaměstnání byl spočítán na rok 2008 kdy se na úřadu práce hlásilo 6 308 osob. V roce 2009 se nezaměstnanost opět zvedla a gradovala aţ do roku 2010 kdy ekonomiku zasáhla hospodářská krize. Hlavní zdroj nezaměstnaných byl ve sniţování počtu zaměstnanců jak u malých a středních firem, tak ve velkopodnicích. V tomto roce spoustu společností finanční krizi nezvládlo a museli svou činnost ukončit. Stále v okrese Ústí nad Labem vládne nízká míra kvalifikovaných lidí, kteří jsou vytěsňovány z trhu práce novými mladými kvalifikovanými lidmi. Vzdělání obyvatel se nemění a přibliţně polovina obyvatel má pouze základní vzdělání, které je pro dnešní dobu nedostačující pro úspěch při výběrových řízeních. V roce 2011 zaznamenáváme mírný pokles, ekonomika se začala zpamatovávat z hospodářské krize a míra nezaměstnanosti dosáhla čísla 13,13 %. V roce
2012 se předpokládá obdobná situace jako v roce 2011 bez větších výkyvů. Za pozitivum se povaţuje, ţe v průběhu let 2010 – 2012 nedocházelo v okrese Ústí nad Labem k hromadnému propouštění. Zaměstnavatelé kladou velký důraz na výběr svých zaměstnanců. Tabulka č. 6 ukazuje vývoj nezaměstnanosti v okrese Ústí nad Labem od roku 2005. [29]
Tabulka 6 - Nezaměstnanost v Ústí nad Labem
Nezaměstnanost v okrese Ústí nad Labem
2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011
Registrovaná míra
nezaměstnanosti (%) 13,42 13,32 11,28 10,01 13,39 13,71 13,13 Počet uchazečů o
pracovní místa 8787 8562 6987 6308 8320 9110 9089
Volná pracovní místa 406 936 956 774 339 395 450
Uchazeči na 1 pracovní
místo 21,6 9,1 7,3 8,1 24,5 23,1 19,8
Zdroj: Statutární město Ústí nad Labem [29]
2.8 Swot analýza města
Pomocí swot analýzy se určují slabé a silné stránky, příleţitosti a hrozby spojené s určitým projektem či podnikatelským záměrem. Kaţdý rozvojový plán města by měl mít také vytvořenou svojí swot analýzu, aby se vyuţily silné stránky města a příleţitosti a naopak vytvářet opatření předcházející hrozbám a snahu obrátit slabé stránky v silné.
2.8.1 Slabé stránky
Slabinou města je slabší vybavení a kvalita sluţeb, kulturních a sportovních aktivit, coţ má vliv na spokojený ţivot obyvatel ve městě vede občany často k rozhodnutí k přestěhování do více atraktivních měst, či hledání práce v jiném městě. V posledních letech se město snaţí o zlepšení této situace zkrášlováním města, budováním nových obchodních center, pořádání více kulturních a sportovních aktivit. Od roku 2009 se spokojenost obyvatel
s kvalitou ţivota ve městě zvyšuje, nicméně stále je podíl nespokojených lidí relativně vysoký. Zatímco v roce 2007 bylo s kvalitou ţivota ve městě spokojeno 68 % obyvatel, v roce 2009 se spokojenost sníţila na 60 %. Příčinou byla nejspíše ekonomická krize a politická situace v zemi. Podle výzkumů Univerzity Jana Evangelisty Purkyně, se v roce 2012 spokojenost obyvatel města zvýšila od roku 2009 o 10 %, tedy na 70 %.
Další slabinou je nedostatečné vyuţívání atraktivit města pro cestovní ruch a nedostatek kvalitního ubytovacího zařízení pro větší skupiny a zájezdy, nicméně v posledních letech se situace s kvalitním ubytováním výrazně zlepšila a to především díky nově vybudovanému hotelu v centru města, čtyřhvězdičkový hotel Clarion. Dále se v centru města se nacházejí další dva hotely, z toho jeden čtyřhvězdičkový Hotel Vladimír, s kapacitou pro 172 lidí. Druhý tříhvězdičkový hotel v centru města Interhotel Bohemia, který v roce 2012 prošel rekonstrukcí.
Největší slabinou města jsou nejspíše lidské zdroje. Převaţuje nízká míra vzdělanosti a chybí příliv vzdělaných obyvatel, coţ má za následek neatraktivnost pracovního prostředí pro podnikatele. Většina nezaměstnaných obyvatel je nezaměstnaných proto, ţe nechtějí pracovat, coţ se stává neřešitelným problémem, protoţe zákony toto dovolují. Potenciálem pro příliv odborníků ve městě přináší místní Univerzita Jana Evangelisty Purkyně.
2.8.2 Silné stránky
Silnou stránkou města je například Univerzita Jana Evangelisty Purkyně, která do města přináší nové odborníky a zvyšuje se tak kvalita pracovní síly.
Ve městě se nachází kvalitní městská hromadná doprava, město má výbornou dopravní polohu, nachází se necelých 100 km od hlavního města Prahy a blízko hranic s Německem, kam vede dálnice. Městem protéká řeka Labe, je zde vyuţívaná také říční doprava a přes řeku vedou tři mosty, z toho jeden ţelezniční, dva silniční. Mariánský most patří navíc mezi deset nejkrásnějších staveb 20. století na světě.
