• No results found

ANALÝZA PODNIKATELSKÉHO PROSTŘEDÍ VYBRANÉ FIRMY

N/A
N/A
Protected

Academic year: 2022

Share "ANALÝZA PODNIKATELSKÉHO PROSTŘEDÍ VYBRANÉ FIRMY"

Copied!
55
0
0

Loading.... (view fulltext now)

Full text

(1)

ANALÝZA PODNIKATELSKÉHO PROSTŘEDÍ VYBRANÉ FIRMY

Bakalářská práce

Studijní program: B6208 – Ekonomika a management Studijní obor: 6208R085 – Podniková ekonomika Autor práce: Gabriela Pecháčková

Vedoucí práce: Ing. Miroslava Lungová, Ph.D.

(2)
(3)
(4)

Prohlášení

Byla jsem seznámena s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vzta- huje zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, zejména § 60 – školní dílo.

Beru na vědomí, že Technická univerzita v Liberci (TUL) nezasahuje do mých autorských práv užitím mé bakalářské práce pro vnitřní potřebu TUL.

Užiji-li bakalářskou práci nebo poskytnu-li licenci k jejímu využití, jsem si vědoma povinnosti informovat o této skutečnosti TUL; v tomto pří- padě má TUL právo ode mne požadovat úhradu nákladů, které vyna- ložila na vytvoření díla, až do jejich skutečné výše.

Bakalářskou práci jsem vypracovala samostatně s použitím uvedené literatury a na základě konzultací s vedoucím mé bakalářské práce a konzultantem.

Současně čestně prohlašuji, že tištěná verze práce se shoduje s elek- tronickou verzí, vloženou do IS STAG.

Datum:

Podpis:

(5)

Anotace

Předmětem bakalářské práce je analýza podnikatelského prostředí společnosti PHARMOS, a.s. Hradec Králové. Práce je rozdělena do dvou částí. První kapitola se v teoretické rovině zabývá specifikací podnikatelského prostředí a faktorů, které ovlivňují jeho kvalitu.

Následující kapitola se zaměřuje na vybranou společnost a rozbor jejího mikroprostředí.

Navazuje část věnující se analýze mezopodnikatelského prostředí zvolené firmy na úrovni okresu Hradec Králové. Na základě rozboru jednotlivých složek podnikatelského prostředí se práce snaží prokázat rozvojový potenciál analyzovaného okresu. Dílčí rozbory vybraných faktorů ovlivňujících podnikání v daném regionu jsou poté zpracovány formou SWOT analýzy. V závěru práce jsou zjištěné informace o stavu podnikatelského prostředí v regionu provázány s posuzovanou společností a jsou navrženy možné oblasti pro budoucí rozvoj firmy.

Klíčová slova

Konkurence, Pharmos, a.s., podnikatelské prostředí, okres Hradec Králové, distribuce.

(6)

Annotation

The Analysis of the Business Environment of a Selected Company

The subject of this bachelor’s thesis is analysing the business environment of the PHARMOS, a.s. Hradec Králové company. The work is divided into two parts. The first chapter, which is concerned with the theoretical framework, specifies the business environment and the factors that affect its quality. The focus of the next chapter is on a selected company and an analysis of its micro environment, which is followed by an analysis of the meso environment of the chosen company on the level of the district Hradec Králové. Based on the partial analyses of the individual components of business environment, this work attempts to demonstrate the development potential of the analysed district. The partial analyses of the selected factors that affect running a business in the given region are afterwards elaborated with the aid of the SWOT analysis. In the final part of the work, the obtained information about the situation of the region’s business environment are connected with the assessed company. Moreover, a number of fields concerning potential future development of the organization are proposed.

Key Words

Competition, PHARMOS, a.s., business environment, district Hradec Králové, distribution.

(7)

Obsah

Seznam obrázků ... 8

Seznam zkratek ... 9

Úvod ... 10

1 Podnikatelské prostředí ... 12

1.1 Obchodní faktory ... 15

1.2 Pracovní faktory ... 16

1.3 Infrastrukturní faktory ... 16

1.4 Lokální faktory ... 17

1.5 Cenové faktory... 17

1.6 Environmentální faktory ... 18

2 PHARMOS, a.s. ... 19

2.1 Základní informace ... 19

2.2 Historie vzniku společnosti ... 21

2.3 Česká lékárnická, a.s. ... 21

2.4 Podíl společnosti PHARMOS, a.s. na českém trhu ... 23

2.5 PHARMOS, a.s. Hradec Králové ... 23

2.6 Porterův model pěti sil – PHARMOS, a.s. Hradec Králové ... 24

3 Analýza podnikatelského prostředí na Královéhradecku ... 28

3.1 Charakteristika zkoumaného okresu ... 28

3.2 Kvalita podnikatelského prostředí na Královéhradecku ... 30

3.2.1 Obchodní faktory ... 30

3.2.2 Pracovní faktory ... 34

3.2.3 Infrastrukturní faktory ... 37

3.2.4 Lokální faktory ... 40

3.2.5 Cenové faktory ... 42

3.2.6 Environmentální faktory ... 43

4 Celkové zhodnocení kvality podnikatelského prostředí na Královéhradecku ... 47

Závěr ... 49

Seznam použité literatury ... 51

(8)

Seznam obrázků

Obr. 1: Distribuční pokrytí ČR jednotlivými sklady společnosti PHARMOS, a.s. ... 20

Obr. 2: Struktura holdingové společnosti Česká lékárenská, a.s. ... 21

Obr. 3: Hybné síly konkurence v odvětví ... 24

Obr. 4: Administrativní rozdělení okresu Hradec Králové... 29

Obr. 5: Aktivní ekonomické subjekty v okrese Hradec Králové dle CZ-NACE ... 32

Obr. 6: Vývoj přímých zahraničních investic v okrese Hradec Králové v letech 1999 – 2012 ... 33

Obr. 7: Vývoj počtu uchazečů o zaměstnání v okrese Hradec Králové v období 2000 – 2014 ... 35

Obr. 8: Struktura obyvatel okresu Hradec Králové z hlediska nejvyššího dosaženého vzdělání v roce 2011 ... 37

Obr. 9: Počty ekonomických subjektů podnikajících v informačních a komunikačních technologiích v okrese Hradec Králové ... 39

Obr. 10: Procentuální zastoupení druhu rozvojových ploch v okrese Hradec Králové ... 41

Obr. 11: Průměrné hrubé měsíční mzdy zaměstnanců dle CZ-NACE v Královéhradeckém kraji ... 43

Obr. 12: Návštěvnost památek okresu Hradec Králové v letech 2011 – 2013 ... 44

Obr. 13: Investice na ochranu životního prostředí v období 2004 – 2013 (mil. Kč) ... 45

(9)

Seznam zkratek

ČR Česká republika ČSÚ Český statistický úřad Inc. Limited liability company

(společnost s ručením omezeným) plc. Public limited company

(akciová společnost) PZI Přímé zahraniční investice TUL Technická univerzita v Liberci

UNESCO United Nations Educational, Scientific and Cultural Organization (Organizace OSN pro výchovu, vědu a kulturu)

(10)

Úvod

Kvalitní podnikatelské prostředí je důležitým faktorem pro podnikání ekonomického subjektu. Každý podnik by proto měl mít představu o tom, čím se jeho okolí vyznačuje. Ve skutečnosti se jedná o vzájemnou interakci firmy a externího prostředí, neboť každá podnikatelská jednotka je prostřednictvím vykazovaných činností schopna do jisté míry ovlivnit podnikatelské prostředí a podílet se tak na jeho formování a vývoji.

Cílem bakalářské práce je z tohoto důvodu provedení analýzy podnikatelského prostředí vybrané firmy. Dílčí kroky potřebné k vykonání celého výzkumu představují rozbory jednotlivých skupin faktorů formujících podnikatelské prostředí daného podniku. Pro účely práce byla zvolena královéhradecká pobočka akciové společnosti PHARMOS, jedné z nejvlivnějších, avšak nejméně medializovaných firem na českém trhu.

Bakalářská práce je rozdělena do dvou celků. V první kapitole jsou vysvětlena teoretická východiska práce, tedy co znamená pojem podnikatelské prostředí včetně uvedení faktorů s ním souvisejících. Vzhledem k tomu, že na podnikatelské prostředí neexistuje jednotný pohled, je v práci vysvětleno několik přístupů. Z důvodu omezeného rozsahu práce byla pro konkrétní analýzu vybrána koncepce podnikatelského prostředí dle Viturky (2010).

Druhá část práce obsahuje představení společnosti PHARMOS, a.s. a posouzení mikroprostředí prostředí její královéhradecké pobočky pomocí Porterova modelu pěti sil.

V následující sekci je obsažena stručná charakteristika regionu, v němž se posuzovaná pobočka firmy nachází. Stěžejní praktickou část představuje samotná analýza podnikatelského prostředí okresu Hradec Králové. Ve čtvrté části je uvedena SWOT analýza, pomocí níž bylo provedeno celkové vyhodnocení kvality podnikatelského prostředí na Královéhradecku. V závěru práce jsou sumarizovány výsledky analýzy konkurenčního a mezzopodnikatelského prostředí společnosti PHAMOS, a.s. Hradec Králové.

Při tvorbě této práce byla nejprve využívána odborná literatura týkající se problematiky podnikatelského prostředí. Mezi nejvýznamnější zdroje patřily práce autorů Viturky (2010) a Synka (2006). Informace o společnosti PHARMOS, a.s. byly získány na základě osobních konzultací s ředitelem oddělení kvality a logistiky, panem PharmDr. Jiřím Sovou,

(11)

dostupných interních materiálů včetně údajů zveřejněných na webových stránkách společnosti. Analytická část práce vychází z dat Českého statistického úřadu. Hodnocení kvality podnikatelského prostředí vybrané firmy bylo provedeno pomocí metody analýzy, komparace a syntézy zjištěných údajů.

(12)

1 Podnikatelské prostředí

První kapitola bakalářské práce se zabývá definováním pojmu podnikatelské prostředí.

Problematiku podnikatelského prostředí lze posuzovat z mnoha úhlů pohledu. Každý autor odborné literatury pohlíží na podnikatelské prostředí jiným způsobem. Jak uvádí Petříček (2006, s. 45), „popsat konkrétní stav a vývoj podnikatelského prostředí není v silách jednoho materiálu.“ Proto je v této části práce vysvětleno několik přístupů týkajících se tohoto tématu.

Co je to prostředí? Zjednodušeně řečeno něco mimo organizaci. Něco, co může mít vliv na současný a budoucí stav podniku. Prostředí je jedinečné pro každou organizaci. Je důležité pohlížet na prostředí ze dvou různých stran, z mikro a makro měřítka. Do makroprostředí lze zařadit kulturní okolí, vědecký a technologický rozvoj, úroveň vzdělání, právní a politické prostředí, demografii, mezinárodní prostředí a obecnou ekonomickou a sociální strukturu země. Mikroprostředí zahrnuje síly působící na organizaci v rámci odvětví. Jsou to zákazníci, dodavatelé, konkurenti, regulační orgány, místní trh práce a konkrétní technologie (Kew, Stredwick, 2005).

Guinn (2009) označuje pojem podnikatelské prostředí ve své knize jako souhrn podstatných vlivů působících na podnik a na podnikání. Obsahuje faktory ovlivňující soustavnou činnost prováděnou podnikem vlastním jménem a na jeho vlastní zodpovědnost za účelem zhodnocení podnikatelského potenciálu.

Podnikatelské prostředí se dělí na vnitřní a vnější. Vnitřní podnikatelské prostředí zahrnuje vlivy působící na plnění vize, cílů a strategií podniku. Člení se dle funkce a to na management, marketing, finance, produkci, výzkum a vývoj a na informační systém.

Vnější podnikatelské prostředí obsahuje faktory, jež se podílejí na tvorbě a realizaci vize, cílů a strategie. Tyto faktory lze třídit z několika hledisek. První třídění je dle složek prostředí. Obsahuje politické, právní, ekonomické, sociální, kulturní, demografické, technologické a ekologické faktory. Další dělení je specifikováno podle rozsahu působnosti na mezinárodní, národní, regionální a odvětvové faktory. Vnější podnikatelské

(13)

prostředí lze také členit podle vztahu k danému podniku na příležitosti a na hrozby (Guinn et al., 2009).

Synek (2006) označuje podnikatelské prostředí jako okolí podniku. Pod pojem okolí podniku zařazuje vše, co daný podnik obklopuje a co se nachází za jeho pomyslnými hranicemi. Také to, čím je společnost ovlivňována a co může ovlivnit sama. Okolí podniku lze podle Synka strukturovat díky následujícím složkám, jež na sebe vzájemně působí a prolínají se. Jedná se o prvky geografické, sociální, politické, právní, ekonomické, ekologické, technologické, etické a kulturně historické.

Geografické okolí podniku ovlivňuje zejména jeho logistiku. Pod tou si lze představit soubor činností zajišťujících materiální, informační a finanční toky od dodavatele do podniku, uvnitř daného podniku a z podniku k odběrateli.

Činnost každé firmy působí na společnost. Jednotlivé firmy by měly tudíž zkoumat dopad jejich aktivit na své sociální okolí. Každá tato činnost by měla být prospěšná nejenom pro podnik, ale i pro jeho okolí. Často se ale stává, že zájmy vlastníků kapitálu a manažerů jsou odlišné od zájmů společnosti a naopak. Z tohoto důvodu vznikají například stávky zaměstnanců. Řešením této situace by měl být kompromis mezi dotyčným podnikem a jeho okolím. Měl by být přijatelný a výhodný pro obě strany. Kompromis je totiž stav značně ovlivňující zásadní podnikatelská rozhodnutí.

Politické okolí podniku determinuje především jakýsi souhrn vlivů zahrnující politické zájmy jednotlivých politických stran, koalic, opozic atd. Politické strany vyznávají určitý politický směr, který silně působí na podnikatelské prostředí. Ekonomiku naší země v historii značně ovlivnilo období znárodnění či privatizace. Podniková sféra může být rovněž usměrňována komunální politikou představující přístupy obecních a městských úřadů.

Právo a jeho instituty tvoří legislativní rámec pro všechny činnosti spojené s chodem podniku a formují tak podle Synka právní okolí. Právní normy určují, jaké chování firmy je přijatelné a jaké ne. V souvislosti s procesem rekodifikace soukromoprávního odvětví vstoupily dne 1. ledna 2014 v účinnost nové právní normy upravující podnikatelskou

(14)

činnost. Jedná se o zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník a zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích.

Ekonomické okolí a jeho prvky jsou pro podnik a jeho činnost velmi podstatné.

Podnikatelský subjekt získává z tohoto prostředí cenné zdroje ve formě výrobních faktorů a kapitálu a na oplátku poskytuje své výrobky a služby. Chování a rozhodování podniku je také značně ovlivněno celkovou hospodářskou situací země a jejím vývojem. O pozornost stojí zejména tyto ekonomické faktory: dostupnost a ceny výrobních faktorů, odběratelé a dodavatelé podniku, hospodářský růst, měnový a devizový rozvoj, daňové zatížení a finanční instituce.

Ekologické okolí podniku by měly firmy stále více respektovat, jelikož se jeho význam neustále zvyšuje. V případě, že se ekologií daný podnik příliš nezabývá, je k tomu veden státními institucemi a případně i různými občanskými sdruženími. Ekologické standardy představují výrazné překážky podnikatelské činnosti. Na druhou stranu však podporují inovační činnost a skýtají mnoho příležitostí, například v podobě vývoje a produkce nových ekologicky nezávadných výrobků či recyklace obalů.

Technologické okolí a neustále se vyvíjející technologie umožňují dosahovat stále lepších ekonomických výsledků a zvyšují konkurenční schopnost společnosti. Technologický pokrok může působit negativně na životní prostředí a zapříčinit vznik sociálních problémů.

Etické okolí hraje také čím dál důležitější roli v životě jednotlivých podniků.

Z podnikatelského hlediska se etika zabývá tím, co je a co není správné a spravedlivé a jaké postoje by měla podnikatelská jednotka zaujímat. To znamená, že by firma měla respektovat a dodržovat etické principy, poskytovat svým zákazníkům pravdivé informace a kvalitní služby a neporušovat pravidla hospodářské soutěže.

Předpokladem ekonomického rozvoje a technologického pokroku je vzdělanostní a kulturní úroveň obyvatelstva. Tyto znaky se řadí do kulturně historického okolí, jež se vytváří již stovky let (Synek et al., 2006).

Synek (2006) tvrdí, že by se podnik měl o své okolí a jeho dynamiku zajímat nejenom za účelem vlastního prospěchu. Měl by si také vytvářet určitou představu o jeho vývoji

(15)

pomocí různých informačních zdrojů, mezi které řadí vládní a jiné předpovědi vývoje ekonomiky, vlastní historické a prognostické informace o tržní situaci, cenách a zákaznících, informace o vývoji technologie v daném oboru a informace o konkurenčních společnostech, jejich situaci a očekávaném chování.

Podle Viturky (2010, s. 10) je kvalita podnikatelského prostředí obecně chápána jako výsledek dlouhodobého shromažďování různorodých vlivů, které jsou generovány činnostmi podnikatelských i nepodnikatelských subjektů. Hlavní faktory kvality podnikatelského prostředí rozděluje do šesti skupin a to na obchodní, pracovní, infrastrukturní, lokální, cenové a environmentální.

1.1 Obchodní faktory

Největší význam pro hodnocení kvality podnikatelského prostředí mají obchodní faktory zahrnující blízkost trhů, koncentraci významných firem, přítomnost zahraničních firem a faktor podpůrných služeb.

Jedním z obchodních faktorů je blízkost trhů informující o výhodách geografické polohy jednotlivých regionů. Zahrnuje informace o dostupnosti trhů ostatních regionů či informace o dostupnosti v daném území.

Faktor koncentrace významných firem pojednává o pozitivech spojených s koncentrací významných zákazníků. Významní zákazníci jsou představováni velkými podnikatelskými i nepodnikatelskými ekonomickými subjekty.

Další ukazatel z této kategorie řeší otázku přítomnosti zahraničních firem popisující dopad zahraničních investic na tuzemský trh.

Posledním obchodním činitelem je faktor podpůrných služeb podílející se na zlepšování kvality podnikatelského prostředí. Řadí se sem právní, marketingové, poradenské, architektonické, technické, reklamní, personální, ochranné, úklidové a další podnikatelské činnosti.

(16)

1.2 Pracovní faktory

Pracovní faktory představují druhou nejvýznamnější skupinu kritérií pro hodnocení kvality podnikatelského prostředí. Tuto skupinu tvoří dostupnost pracovních sil, kvalita pracovních sil a jejich flexibilita (podnikavost).

Faktor dostupnosti pracovních sil informuje o regionální nabídce pracovních sil.

Dostatečně velká a dostupná disponibilní pracovní síla je rozhodující při realizaci ekonomických záměrů v daném regionu. Předpokladem nejlepších podmínek pro využití potenciálu pracovních sil je umístění podnikatelské aktivity do centra daného regionu, kde bývá nejlépe uzpůsoben systém dopravní obsluhy území a technická infrastruktura.

Kvalita pracovních sil je určena dosaženým vzděláním ekonomicky aktivního obyvatelstva. V posledních letech dochází k relativně rychlému růstu počtu absolventů vysokých škol, vyšších odborných škol a absolventů gymnázií, středních odborných škol a učebních oborů s maturitou. Naproti tomu podíl absolventů středních odborných škol, odborných učilišť a základních škol výrazně klesá.

V rámci faktoru flexibility (podnikavosti) pracovních sil lze vyjádřit míru přizpůsobivosti pracovních sil neustálým změnám, které jsou typické pro tržní ekonomiku.

1.3 Infrastrukturní faktory

Hlavní funkcí této skupiny faktorů je usnadnění ekonomických a dalších interakcí mezi regiony. Zajišťují směnu výrobků a služeb. Mezi infrastrukturní činitele patří faktor kvality silnic a železnic, faktor informačních a komunikačních technologií a blízkost mezinárodních letišť.

Faktor kvality silnic a železnic je jedním z nejdůležitějších infrastrukturních měřítek.

Díky dobře rozvinuté silniční a železniční síti dochází k rozvoji exportu a ke zvyšování konkurence na místních trzích prostřednictvím importu.

(17)

Druhý infrastrukturní faktor řeší otázku informačních a komunikačních technologií.

Neustále se vyvíjející informační a komunikační technologie hrají významnou roli z hlediska konkurenceschopnosti firem jednotlivých regionů i zemí. Přinášejí jistá usnadnění nejen firmám při řízení vnitropodnikových procesů, ale i dalším institucím a například domácnostem.

Blízkost mezinárodních letišť souvisí s jejich dostupností, která pozitivně ovlivňuje kvalitu podnikatelského prostředí. Firmy prostřednictvím letecké dopravy realizují návštěvy obchodních partnerů či podnikají logistické aktivity.

1.4 Lokální faktory

Kategorie lokálních faktorů se skládá z podnikatelské a znalostní báze a asistence veřejné správy.

Podnikatelská a znalostní báze sestává ze dvou hlavních komponentů popisujících předpoklady budoucího ekonomického rozvoje jednotlivých regionů. Podnikatelská báze je zaměřena na rozvojové plochy pro potenciální investory v průmyslových zónách. Znalostní báze má význam v oblasti zvyšování vzdělanosti obyvatelstva a rozvoji vědy a výzkumu.

Hlavní složkou znalostní báze jsou vysoké školy, vědecké a výzkumné instituce a další inovačně orientované firmy.

Faktor asistence veřejné správy vyjadřuje kvalitu veřejné správy vykonávané městskými úřady regionálních center.

1.5 Cenové faktory

Mezi tyto faktory patří cena práce a cena nemovitostí. Na regionální úrovni hodnocení kvality podnikatelského prostředí patří mezi méně významná kritéria.

Základním ukazatelem faktoru ceny práce jsou průměrné mzdy. V rámci tohoto indikátoru lze řešit rozdíly průměrných mezd mezi jednotlivými odvětvími, regiony či dle dosaženého vzdělání.

(18)

Cena nemovitostí se skládá ze dvou složek, a sice z ceny pozemků a z ceny pronájmů.

Subfaktor ceny pozemků se týká cen stavebních pozemků pro výstavbu objektů zpracovatelského průmyslu. Část cen pronájmů je orientována na ceny pronájmů kancelářských objektů pro poskytování služeb.

1.6 Environmentální faktory

Problematika environmentálních faktorů se týká kvality života v souladu s principem udržitelného rozvoje. Tito ukazatelé mají prozatím nejmenší vliv na kvalitu podnikatelského prostředí, ale postupem času dochází k jeho zvyšování. Tato skupina obsahuje faktor urbanistické a přírodní atraktivity území a faktor environmentální kvality území.

Urbanistická a přírodní atraktivita území je spojena především s cestovním ruchem a rekreací. Na základě těchto činitelů lze zjistit atraktivitu daného regionu. Urbanistická atraktivita území zahrnuje přítomnost památek světového kulturního dědictví zařazených do seznamu UNESCO, městských památkových rezervací a městských památkových zón.

Dále sem patří významné hrady, zámky, soubory lidové architektury, církevní architektury a další. Přírodní atraktivita území obsahuje národní parky, chráněné krajinné oblasti, lázeňská místa, významné jeskyně apod.

Na základě environmentální kvality území lze také vysvětlit kvalitu životního prostředí.

Ruku v ruce s ekonomickou vyspělostí firem v regionu dochází k postupnému zvyšování významu kvality životního prostředí (Viturka et al., 2010).

Z výše charakterizovaných skupin faktorů dle Viturky bude vycházet třetí část bakalářské práce zaměřující se na rozbor podnikatelského prostředí zvolené organizace. Nutno poznamenat, že některé z těchto ukazatelů lze použít i v případě analýzy konkurenceschopnosti regionu. Podle Žižky (2013) existuje pět činitelů podmiňujících regionální ekonomickou konkurenceschopnost. Patří mezi ně lidské zdroje, výzkum, vývoj a inovace, ekonomická struktura, přímé zahraniční investice a dopravní a telekomunikační infrastruktura.

(19)

2 PHARMOS, a.s.

V této části bakalářské práce je představena společnost PHARMOS, a.s. Podnikatelské prostředí královéhradecké pobočky bude v následující kapitole podrobeno analýze.

Nejprve jsou v této sekci uvedeny základní informace o společnosti a stručný nástin historie jejího vzniku. Dále je prezentován holding Česká lékárnická, a.s., jehož je společnost PHARMOS, a.s. členem a poté je popsán vývoj tržního podílu firmy na tuzemském trhu. Druhá část kapitoly obsahuje charakteristiku pobočky společnosti v Hradci Králové a analýzu jejího konkurenčního prostředí provedenou pomocí Porterova modelu pěti sil.

2.1 Základní informace

Akciová společnost byla založena na základě zakladatelské smlouvy uzavřené dne 12. dubna 1991. Základní kapitál podniku činí 342 800 000,- Kč (PHARMOS, 2011).

Předmětem činnosti je velkodistribuce farmaceutických přípravků a dalšího zboží medicínského charakteru. Společnost dodává léčiva a léčivé prostředky do veřejných a nemocničních lékáren, dále distribuuje zdravotnický a dentální materiál a nabízí doplňkový sortiment jako například parafarmaka1, kosmetické přípravky a doplňky výživy (PHARMOS, 2013).

Sídlo společnosti PHARMOS, a.s. se nachází v Ostravě-Radvanicích v Těšínské ulici. Jak je patrné z obrázku 1, v České republice má sedm poboček, a sice PHARMOS, a.s.

Ostrava, PHARMOS, a.s. Prostějov, PHARMOS, a.s. Brno, PHARMOS, a.s. Tábor, PHARMOS, a.s. Brandýsek, PHARMOS, a.s. Hradec Králové a PHARMOS, a.s. Plzeň.

Díky vysokému počtu poboček se společnost řadí mezi největší distribuční firmy svého charakteru na českém trhu.

1 Parafarmaka zahrnují vitaminové, dietní, minerálové preparáty a další (Metyš, Balog, 2006, s. 186).

(20)

Obr. 1: Distribuční pokrytí ČR jednotlivými sklady společnosti PHARMOS, a.s.

Zdroj: materiály společnosti PHARMOS, a.s.

Společnost si rozdělila Českou republiku na 3 obchodní oblasti, na Oblast Čechy 1, Oblast Čechy 2 a na Oblast Moravy. Na území České republiky se také nacházejí dvě hlavní call centra společnosti, a to v Brandýsku a v Ostravě, a poté tři podpůrná call centra, kde pracují vždy dvě operátorky. Díky této službě si mohou lékárny objednat potřebná léčiva.

Tuto možnost s rozvojem informačních technologií již tolik odběratelů nevyužívá. Stěžejní podíl objednávek je zajišťován elektronickou formou – „modemy“.

Mezi orgány společnosti patří valná hromada, představenstvo a dozorčí rada. Generálním ředitelem a zároveň předsedou představenstva je pan PharmDr. Jiří Korta. Jemu je podřízeno pět odborných ředitelů (finanční a obchodní ředitel, ředitel kvality, logistiky a marketingu) včetně jimi řízených úseků a také všechny pobočky podniku (provozy Ostrava, Prostějov, Brno, Tábor, Brandýsek, Hradec Králové a Plzeň). Generálnímu řediteli je přímo odpovědný i správní pracovník a samozřejmě vedoucí sekretariátu.

V současné době společnost PHARMOS, a.s. zaměstnává zhruba 450 zaměstnanců.

(21)

2.2 Historie vzniku společnosti

Prvním impulsem ke zřízení farmaceutického velkoobchodu PHARMOS, a.s. byla myšlenka zásadní změny dodávkového cyklu léčiv. Záměrem bylo radikálně zkrátit zmíněný dodávkový cyklus. V minulosti docházelo k zásobování nemocničních a veřejných lékáren v měsíčních dodávkách. Snahou tedy bylo dodávat léčiva do lékáren mnohem častěji, a to dvakrát denně podle potřeby lékárníka (Mapa úspěchu, 2014).

2.3 Česká lékárnická, a.s.

Společnost Česká lékárnická, a.s. byla založena v srpnu roku 1995. Její sídlo se taktéž nachází v Ostravě-Radvanicích v Těšínské ulici. Jedná se o skupinu firem, které jsou sdružené kolem společnosti Česká lékárnická, a.s., včetně společnosti PHARMOS, a.s.

Česká lékárnická, a.s. neprovádí vlastní distribuci léčiv. Její hlavní činností je poskytování služeb, především v oblasti zprostředkování obchodu, koupě zboží za účelem jeho dalšího prodeje, organizace a pořádání kulturních a společenských akcí a poradenství v oboru obchodu a služeb. Do skupiny kolem společnosti Česká lékárnická, a.s. patří jedenáct společností. Každá z firem je charakteristická jinou náplní práce. Na obrázku 2 je znázorněna struktura České lékárnické, a.s.

Obr. 2: Struktura holdingové společnosti Česká lékárenská, a.s.

(22)

Jak již bylo řečeno výše, společnost PHARMOS, a.s. se zabývá velkodistribucí léčiv.

Stejnou činnost ve Slovenské republice potom vykonává stejnojmenná společnost PHARMOS, a.s., jejíž sídlo se nachází v Nitře.

Sanovia, a.s. zajišťuje provoz a správu webových stránek akciové společnosti Moje lékárna. Projekt Moje lékárna byl založen na jaře roku 2008. Jedná se o virtuální řetězec lékáren, které uplatňují stejný marketing, podporují stejné léky a nabízejí lékárenské poradenství. V současnosti je do tohoto projektu zapojeno přes 380 nezávislých lékárníků působících na tuzemském trhu.

Činností společnosti SoftPharm s.r.o. je zprostředkování a udržování softwaru společností zabývajících se distribucí léčiv. Dále zajišťuje nákupy hardwaru a rozvoj a údržbu webových aplikací.

Společnost Lekis s.r.o. poskytuje služby v oblasti informačních systémů především pro lékárny. Zajišťuje informační technologie a s nimi spojený potřebný materiál. Dále Lekis s.r.o. zajišťuje školení, servis a dodávky hardwaru do společností.

Hlavní činností společnosti GALMED, a.s. je smluvní výroba léčiv, kosmetiky, potravinových doplňků a zdravotnických prostředků pro společnost Sanovia, a.s. Je držitelem výrobního povolení na produkční činnost v rozsahu změny sekundárního obalu léčivého přípravku.

Zdravotnické zařízení THERÁPON 98, a.s. je společnost provozující polikliniku s komplexní nabídkou zdravotnických služeb ve městě Kopřivnice.

Společnosti LEKTRANS s.r.o. a Lektrans Bohemia s.r.o. jsou dopravní společnosti zajišťující přepravu zboží spojenou s distribucí léčiv.

Pražská lékárnická s.r.o. a PHARMACY - distribuce léčiv s.r.o. se zabývají distribucí léčiv do veřejných lékáren. Jelikož nemají své vlastní sklady, jedná se o tzv. virtuální společnosti. Proto jim společnost PHARMOS, a.s. zajišťuje logistické zázemí.

(23)

2.4 Podíl společnosti PHARMOS, a.s. na českém trhu

V roce 2012, za dob největšího obratu, se pohyboval tržní podíl společnosti na českém trhu okolo 23 až 24 %. V letech 2010 – 2012 docházelo k postupnému formování lékárenské sítě Dr. Max zadávající společnosti PHARMOS, a.s. 50 % zakázek. Vypovězení smlouvy společností Dr. Max z důvodu změny velkodistributora léčiv zapříčinilo v roce 2013 pokles tržního podílu na necelých 20 %. V současnosti zaujímá společnost PHARMOS, a.s. na českém trhu 18% tržní podíl.2

2.5 PHARMOS, a.s. Hradec Králové

Pro analýzu konkurenčního a podnikatelského prostředí byla vybrána jedna ze sedmi poboček společnosti PHARMOS, a.s. nacházející v logistickém parku Dítě v Hradci Králové. Nebylo tomu však vždy. Tato pobočka vznikla v roce 1996 a měla sídlo v Opatovicích nad Labem. S rozvojem a růstem společnosti nebyly tamní skladovací plochy dostačující. V roce 2002 se proto tato pobočka přestěhovala do jednoho ze skladových objektů nacházejících se ve skladištní oblasti v Kladské ulici v Hradci Králové.

Společnost PHARMOS, a.s. zaměstnává na pobočce v Hradci Králové 6 pracovníků v oblasti prodeje a přibližně 50 pracovníků skladu. Provoz probíhá ve třech směnách.

Současně se zde nachází i pracoviště ředitele kvality a logistiky společnosti, resp. centrální oddělení kvality čítající 4 odborné pracovníky. Ze skladu v Hradci Králové je společnost schopná dvakrát denně zásobovat nemocniční a veřejné lékárny v Hradci Králové, Liberci, Jičíně, Kolíně, Nymburku, Pardubicích, Havlíčkově Brodě, Hlinsku, Litomyšli, Ústí nad Orlicí, Jaroměři, Náchodě a okolí.

2 Informace poskytl PharmDr. Jiří Sova, ředitel pro kvalitu a logistiku.

(24)

2.6 Porterův model pěti sil – PHARMOS, a.s. Hradec Králové

Pro analýzu konkurenčního prostředí podniku lze použít Porterův model pěti sil. Jak je patrné z obrázku 3, existuje pět možných prvků, na nichž závisí úroveň konkurence a ziskovosti v odvětví (Porter, 1994).

Obr. 3: Hybné síly konkurence v odvětví Zdroj: Porter, 1994. Vlastní zpracování.

Tento konkurenční model je primárně zaměřen na pobočku společnosti v Hradci Králové.

Je nutno poznamenat, že některé z analyzovaných hybných sil konkurence se dají aplikovat obecně na celou společnost PHARMOS, a.s.

První silnou jsou stávající konkurenti v odvětví používající různé způsoby k získání výhodného postavení na trhu. Mezi nejčastěji používané metody patří cenová konkurence, reklamní kampaň či zlepšený servis zákazníků. V případě společnosti PHARMOS, a.s.

mezi hlavní konkurenty patří PHOENIX lékárenský velkoobchod, a.s., ViaPharma s.r.o.

a Alliance Healthcare s.r.o.

POTENCIÁLNÍ NOVĚ VSTUPUJÍCÍ FIRMY

DODAVATELÉ ODBĚRATELÉ

SUBSTITUTY KONKURENTI

V ODVĚTVÍ

Soupeření mezi existujícími

firmami Vyjednávající vliv

dodavatelů

Hrozba nově vstupujících firem

Vyjednávající vliv odběratelů

Hrozba substitučních výrobků nebo služeb

(25)

PHOENIX lékárenský velkoobchod, a. s. disponující tržním podílem přesahujícím 38 % je na českém trhu číslem jedna mezi společnostmi distribuujícími léčiva. V České republice vlastní šestici skladových objektů. Společnost PHOENIX lékárenský velkoobchod, a.s.

podniká celkem v 25 evropských zemích a je tak druhým největším distribučním celkem v Evropě (PHOENIX Lékárenský velkoobchod, 2014).

Společnost ViaPharma s.r.o. patří rovněž mezi přední distributory léčiv. Na tuzemském území provozuje tři distribuční centra, pomocí kterých zásobuje síť lékáren Dr. Max. Spolu se společností PHARMOS, a.s. soupeří o druhé a třetí místo na trhu (ViaPharma, 2014).

Společnost s ručením omezeným Alliance Healthcare je se čtyřmi distribučními centry na území České republiky posledním velkým konkurentem akciové společnosti PHARMOS.

Je součástí evropské skupiny Alliance Boots. V současnosti buduje silnou evropskou síť nezávislých lékárníků pod značkou Alphega lékárna (Alliance Healthcare, 2014).

V České republice existuje také několik sdružení nezávislých lékáren. Jedním z nich je lékárenská síť Magistra, a.s. sdružující více než 150 lékáren. Příkladem dalšího sdružení je Družstvo lékáren pojímající 94 českých lékárenských zařízení. Na severní Moravě se vyskytuje síť lékáren AGEL, která obsahuje 21 lékáren často navázaných na nemocnice téhož provozovatele.

Druhým prvkem Porterova modelu pěti sil jsou noví potenciální konkurenti snažící se získat podíl na trhu. Vzhledem k předmětu podnikatelské činnosti společnosti PHARMOS, a.s. a existenci stávajících konkurentů v podobě velkodistributorů, není za těchto podmínek vznik nového distributorského gigantu pravděpodobný. Hrozbou ale mohou být sdružení lékáren, jež mohou uzavírat partnerství s dalšími lékárnami a zajistit si tak i vlastního dodavatele léčiv.

Další silou konkurenčního modelu jsou substituční produkty schopné nahradit stávající nabízené produkty atraktivnější cenou. Na základě průzkumu aktivních podnikatelských jednotek provozujících na území okresu Hradec Králové činnost v souladu s položkou 46460 CZ-NACE definující oblast velkoobchodu s farmaceutickými výrobky byla zpracována následující tabulka.

(26)

Tab. 1: Ekonomické subjekty v okrese Hradec Králové – CZ-NACE 46460

Obchodní firma Místo podnikání

AMS GLOBAL s.r.o. Černilov

APON s.r.o. Hradec Králové

BONUS HK s.r.o. Hradec Králové

Centrální zdravotnická zadavatelská s.r.o. Hradec Králové

DENT UNIT, s.r.o. Hradec Králové

Dr. Kulich Pharma, s.r.o. Hradec Králové

ELLA-CS, s.r.o. Hradec Králové

EURODENT, s.r.o. v likvidaci Hradec Králové

HELAGO-CZ, s.r.o. Hradec Králové

IMEDEX s.r.o. Hradec Králové

KRAINTEK CZECH, s.r.o. Hradec Králové

L A G E N A, a.s. v likvidaci Hradec Králové

MALÍK a spol., s.r.o., technicko-protetická péče Hradec Králové

Marie Víšková Hradec Králové

MEDIKON, akciová společnost Hradec Králové

MEDsport HRADEC KRÁLOVÉ s.r.o. Hradec Králové

POLYMED medical CZ, a.s. Hradec Králové

POLYMED medicínská technika, s.r.o. Hradec Králové

TREVI spol. s r.o. Hradec Králové

Zdravotnický holding Královéhradeckého kraje a.s. Hradec Králové Zdroj: Administrativní registr ekonomických subjektů, 2015. Vlastní zpracování.

Analyzovaný region čítá 20 ekonomických subjektů se shodným předmětem podnikání, přičemž dva z nich nelze z důvodu probíhající likvidace pokládat za konkurenceschopné.

Absenci společnosti PHARMOS, a.s. v seznamu farmaceutických společností provozujících velkoobchodní činnost na území okresu Hradec Králové lze odůvodnit na základě odlišné místní příslušnosti pobočky a sídla, k němuž je vztaženo identifikační číslo právnické osoby (IČO). Za hlavní konkurenty společnosti PHARMOS, a.s. Hradec Králové lze z důvodu poskytování a distribuce blízkých substitutů považovat především firmu APON s.r.o. zabývající se výrobou a distribucí homeopatik, přírodních, humánních a veterinárních léčiv, a dále výrobce a dodavatele farmaceutických surovin, léčivých přípravků a chemikálií organizaci Dr. Kulich Pharma, s.r.o.

Mezi složky Porterova modelu patří rovněž dodavatelé mající schopnost zvýšit cenu či snížit kvalitu dodávaného produktu. Společnost PHARMOS, a.s. nakupuje léčiva a jiné zboží zhruba od 200 českých i zahraničních výrobních firem. Každý rok hodnotí zaměstnanci společnosti na základě Paretova pravidla3 40 klíčových dodavatelů. Pro

3 Paretovo pravidlo říká, že zhruba 80 % důsledků vyplývá přibližně z 20 % všech možných příčin (Sixta, Žižka, 2009, s. 66).

(27)

evaluaci dodavatelských firem se v podniku používají čtyři kategorie kritérií. Každá kategorie má ve výsledném hodnocení jinou váhu. V případě pominutí zmíněných kategorií patří mezi zkoumaná kritéria například splatnost faktur, bonusy ve formě naturálních rabatů, dodání ceníku, změny ceny, intervaly dodávek, ochota, vstřícnost, komunikace, včasnost informací, apod.

Mezi nejlépe hodnocené dodavatele patří společnosti Sanofi-aventis, s.r.o., Teva Pharmaceuticals CR, s.r.o. a KRKA Slovensko, s.r.o. Tyto tři společnosti vyrábějí léčiva, která již byla vyvinuta, resp. skončila jim patentová ochrana originality. Snaží se vyrobit léčiva s co nejnižšími náklady. Jedná se o tzv. generické přípravky. Dalšími dodavateli z TOP 40 firem jsou americké společnosti Phizer Inc., Roche Inc. a Johnson & Johnson Inc., londýnská firma GlaxoSmithKline, plc. a například česká akciová společnost WALMARK.

Poslední hybnou silou konkurence v odvětví jsou odběratelé vyznačující se tlakem na snížení cen produktů se zachováním či zvýšením jejich kvality a služeb s nimi spojenými.

K odběratelům společnosti PHARMOS, a.s. patří zejména veřejné a nemocniční lékárny, ale také prodejny zdravotnických potřeb a malí distributoři. Společnost je schopna zásobovat své odběratele dvakrát denně. Odběratelské lékárny si vytvářejí zásoby léčiv na 2 až 3 týdny, společnost PHARMOS, a.s. je zásobena v průměru na 3 až 5 týdnů.

(28)

3 Analýza podnikatelského prostředí na Královéhradecku

Cílem této části bakalářské práce je posoudit kvalitu nejbližšího okolí pobočky společnosti PHARMOS, a.s. Hradec Králové. Nejdříve je daná oblast charakterizována v obecné rovině. Poté jsou realizována šetření dílčích částí podnikatelského prostředí. Jak je vymezeno v první kapitole, existuje několik možností provedení analýzy podnikatelského prostředí. Vzhledem k rozsahu bakalářské práce bylo vybráno pouze pojetí dle Viturky (2010), jež bylo podrobně představeno v teoretické části. Vyhodnocení celkového stavu podnikatelského prostředí okresu Hradec Králové je provedeno v kapitole 4.

3.1 Charakteristika zkoumaného okresu

Okres Hradec Králové je jedním z pěti okresů Královéhradeckého kraje ležícího v severovýchodní části Čech. Na severu sousedí s okresy Jičín, Trutnov a Náchod, na východě s okresem Rychnov nad Kněžnou. Na jihu hraničí s Pardubickým krajem, konkrétně s okresem Pardubice, a ze západu k němu přiléhají okresy Středočeského kraje, a to Kolín a Nymburk. Ke dni 31. prosince 2013 odpovídalo okresu Hradec Králové území o velikosti 892 km2, tedy necelých 19 % z celkové rozlohy Královéhradeckého kraje.

Ke stejnému datu žilo v okrese 162 651 obyvatel a hustota osídlení činila 183 osob na km2 (Krajská správa ČSÚ v Hradci Králové, 2015a).

V okrese se nachází 104 obcí, z toho 6 měst. Největším městem okresu je statutární město Hradec Králové, jež je zároveň krajským městem Královéhradeckého kraje a sídlem analyzované pobočky společnosti PHARMOS, a.s. Dalšími městy jsou Nový Bydžov, Chlumec nad Cidlinou, Nechanice, Smiřice a Třebechovice pod Orebem. Územním celkům nesoucích statut města odpovídá šest správních obvodů pověřených obecních úřadů. Jak je patrné z obrázku 4 znázorňujícího administrativní rozdělení okresu, města Hradec Králové a Nový Bydžov jsou správními obvody obcí s rozšířenou působností. To znamená, že mají na starosti výkon vybraných funkcí státní správy pro všechny obce patřící do jejich správního obvodu.

(29)

Obr. 4: Administrativní rozdělení okresu Hradec Králové Zdroj: Krajská správa ČSÚ v Hradci Králové, 2015b.

Královéhradecko je charakteristické rovinatým povrchem s nížinami a mírně zvlněnou pahorkatinou. Zemědělská půda zaujímá 70,2 % a lesy pokrývají 16,6 % z celkové plochy daného území. Vodstvo okresu tvoří část říční sítě řeky Labe s přítoky Orlice, Trotiny a Cidliny. Dalšími významnými vodními toky jsou Mlýnský, Lužický a Piletický potok či Labský náhon.

Okres Hradec Králové se pyšní bohatou historií. První zmínka o statutárním městě ležícím na soutoku řek Labe a Orlice pochází z roku 1073. Díky velkému množství proslulých kulturních a historických památek je město Hradec Králové vyhledáváno a navštěvováno turisty z celého světa. Největším lákadlem je historické centrum města, jemuž dominuje katedrála sv. Ducha, Bílá věž, kaple sv. Klimenta a mnoho dalších historických budov.

Oblíbenými turistickými cíli jsou taktéž Muzeum východních Čech a Galerie moderního umění. Z blízkého okolí stojí za návštěvu zámek Hrádek u Nechanic, zámek Karlova Koruna v Chlumci nad Cidlinou či kaple Zjevení Páně ve Smiřicích (Krajská správa ČSÚ v Hradci Králové, 2014).

(30)

3.2 Kvalita podnikatelského prostředí na Královéhradecku

Následující podkapitoly analyzují kvalitu podnikatelského prostředí okresu Hradec Králové, jakožto územního celku determinujícího podnikání pobočky společnosti PHARMOS, a.s. Hradec Králové. Východiskem analýzy je šest kategorií faktorů dle Viturky (2010) vysvětlených v kapitolách 1.1 až 1.6.

3.2.1 Obchodní faktory

Tato kapitola obsahuje rozbor jednotlivých obchodních faktorů vymezených v kapitole 1.1.

Nejprve je v rámci ukazatele blízkosti trhů zkoumána dopravní dostupnost regionu, následuje přehled významných a zahraničních firem působících v okrese, procentuální zastoupení jednotlivých ekonomických subjektů dle předmětu podnikání a nakonec je provedena analýza faktoru podpůrných služeb.

Na základě faktoru blízkosti trhů lze vyhodnotit dostupnost okresu Hradec Králové.

Nejedná se pouze o přístupnost daného územního obvodu, ale i o návaznost na ostatní trhy v nedalekém okolí. Pro společnost zabývající se distribucí léčiv představuje blízkost trhů významný prvek v souvislosti s rychlým a včasným vyřízením objednávek. Základním předpokladem pro uplatnění společnosti PHARMOS, a.s. na českém trhu je rozvinutá a kvalitní silniční síť, neboť distribuce léčiv probíhá prostřednictvím dodávkových automobilů. Jak již bylo uvedeno v kapitole 2.5, pobočka v Hradci Králové zásobuje lékárenská zařízení v Hradci Králové, Liberci, Jičíně, Kolíně, Nymburku, Pardubicích, Havlíčkově Brodě, Litomyšli, Ústí nad Orlicí, Náchodě a okolí. Dopravní dostupnost Libereckého kraje zabezpečuje rychlostní silnice R35 umožňující přepravu zboží mezi Hradcem Králové a Libercem v časovém intervalu 90 minut. Za polovinu uvedené doby lze po stejné silnici obsloužit lékárny v Jičíně. Silnice R35 je spojkou nejen s Libereckým krajem, ale i s krajem Pardubickým. Díky ní lze zajistit přepravu léčiv do Vysokého Mýta a Litomyšle. Hradubická silnice, oficiálním názvem silnice I/37, propojuje města a stejnojmenné okresy Hradec Králové a Pardubice. Cesta v tomto úseku trvá přibližně 25 minut. Silničního tahu I/37 lze využít i při transportu do Havlíčkova Brodu. Spojení mezi Hradcem Králové, Nymburkem a případně Prahou zajišťuje dokončující se dálnice D11.

Dopravní dostupnost severovýchodu okresu zabezpečuje silniční tah E67 vedoucí přes

(31)

Jaroměř směrem na Náchod. Okres Hradec Králové leží na významném silničním uzlu vyznačujícím se bezproblémovou dopravní obslužností. Na základě analýzy dopravní infrastruktury lze konstatovat geografickou polohu okresu Hradec Králové pro účely společnosti PHARMOS, a.s. za příznivou.

Zpráva o situaci na krajském trhu práce vypracovaná pobočkou Úřadu práce ČR v Hradci Králové uvádí žebříček největších zaměstnavatelů se sídlem v okrese Hradec Králové ke dni 31. prosince 2012. Prvenství v této kategorii získala společnost ARROW International CR, a.s. zabývající se výrobou lékárenských potřeb a dentálních nástrojů, následovaná Fakultní nemocnicí Hradec Králové, odpadovou firmou Marius Pedersen a.s., státním podnikem Povodí Labe a společností RUBENA a.s. vyrábějící pryžové výrobky.

Pro velkoobchodní společnost PHARMOS, a.s. Hradec Králové je významnou firmu v okrese především Fakultní nemocnice, jeden z hlavních odběratelů distribuovaných léčiv.

(Integrovaný portál MPSV, 2012). Následující rok doznal výčet firem zaznamenávajících nejvýraznější personální pohyb rozšíření o Univerzitu Hradec Králové poskytující terciální vzdělávání a společnost ZVU POTEZ a.s. vyrábějící stroje a zařízení pro všeobecné účely (Integrovaný portál MPSV, 2013). Nejvýraznější změnu zaznamenala skladba největších zaměstnavatelů v okrese Hradec Králové ke dni 31. prosince 2014. Výsadní postavení akciových společností ARROW International CR, Marius Pedersen a Rubena zůstalo zachováno, ostatní již zmíněné instituce byly ze seznamu vytěsněny Dopravním podnikem města Hradce Králové, společností ELLA-CS, s.r.o. zabývající se výrobou lékařských a dentálních nástrojů, výrobcem pryžových výrobků Datwyler Sealing Technologies CZ s.r.o. a producentem elektronických a elektromechanických komponent Bühler Motor s.r.o.

(Integrovaný portál MPSV, 2014).

Ve zkoumaném okrese bylo ke dni 31. prosince 2013 registrováno 42 554 ekonomických subjektů, přičemž aktivní podnikatelskou činnost vykonávalo pouze 24 793 z nich.

V porovnání s údaji zveřejněnými 31. prosince 2012 došlo v roce 2013 k úbytku celkového počtu registrovaných ekonomických subjektů o 426 jednotek, tedy k meziročnímu poklesu o 1,001 %. Počet ekonomicky aktivních subjektů se mezi lety 2012 a 2013 snížil z 25 554 na 24 793 podnikatelských jednotek. Procentuální zastoupení aktivních ekonomických subjektů dle klasifikace ekonomických činností CZ-NACE ke dni 31. prosince 2013 znázorňuje následující obrázek.

(32)

Obr. 5: Aktivní ekonomické subjekty v okrese Hradec Králové dle CZ-NACE Zdroj: Veřejná databáze ČSÚ, 2015. Vlastní zpracování.

Nejvíce ekonomicky aktivních subjektů bylo koncentrováno v oblasti velkoobchodu a maloobchodu (4 606 subjektů, tj. 18,58 % z celkového počtu 24 793 subjektů), druhým nejvíce zastoupeným odvětvím byly činnosti profesního, vědeckého a technického charakteru (3 383 subjektů, tj. 13,64 %), třetí nejvýznamnější podnikatelskou aktivitou bylo stavebnictví (3 183 subjektů, tj. 12,84 %) následované zpracovatelským průmyslem

(33)

(3 170 subjektů, tj. 12,79 %). Společnost PHARMOS, a.s. náleží dle CZ-NACE do kategorie G (Veřejná databáze ČSÚ, 2015).

V okrese Hradec Králové působí několik zahraničních firem. O některých z nich bylo již pojednáno v odstavci zabývajícím se identifikací významných podniků daného okresu.

Kromě společností ARROW International CR, a.s., Datwyler Sealing Technologies CZ s.r.o. a Bühler Motor s.r.o. provozují v analyzovaném okrese činnost další mezinárodně orientované podniky jako Glatt - Pharma, spol. s r.o. vyrábějící a dodávající zařízení pro farmaceutický průmysl, NESSY, spol. s r.o. zajišťující prodej, instalaci a servis pokladních a turniketových systémů pro sportovní a kulturní zařízení, C. BECHSTEIN EUROPE s.r.o., výrobce pianin a klavírů, či Tesco Stores ČR a.s. Přítomnost těchto společností podmiňuje vznik nových pracovních příležitostí, podněcuje inovační činnosti a zvyšuje atraktivitu okresu pro potenciální investory. Vstup zahraničních firem na královéhradecký trh rovněž zapříčiňuje zvýšení konkurenčních tlaků na tuzemské podniky.

Obr. 6: Vývoj přímých zahraničních investic v okrese Hradec Králové v letech 1999 – 2012 Zdroj: RISY.cz, 2014a. Vlastní zpracování.

Obrázek 6 znázorňuje příliv přímých zahraničních investic (dále jen PZI) do okresu Hradec Králové v letech 1999 – 2012. V roce 2012 činil stav PZI 14 341 mil. Kč. Ve srovnání

(34)

s ostatními okresy Královéhradeckého kraje náleží Hradci Králové co do velikosti PZI druhé místo. Přibližně dvakrát více PZI (konkrétně 28 909 mil. Kč) bylo investováno v okrese Jičín. Na třetím místě se umístil okres Náchod se 4 227 mil. Kč, čtvrtou příčku obsadil okres Trutnov se 3 605 mil. Kč a posledním okresem v pořadí byl Rychnov nad Kněžnou se 3 322 mil. Kč (RISY.cz, 2014).

Posledním kritériem kategorie obchodních faktorů je faktor podpůrných služeb vyznačující se zlepšováním kvality podnikatelského prostředí. Jednou z institucí tohoto typu je Krajská hospodářská komora Královéhradeckého kraje, jejíž poslání spočívá v zastupování podnikatelské veřejnosti a ochraně zájmů malých, středních a velkých podniků sdružujících se v regionální síti komor. Jedno z pěti jednatelství Krajské hospodářské komory Královéhradeckého kraje je situováno ve stejnojmenné lokalitě okresu Hradec Králové (Krajská hospodářská komora Královéhradeckého kraje, 2015).

Obdobnou instituci představuje Technologické centrum Hradec Králové, o. p. s. zřízené statutárním městem Královéhradeckého kraje. Hlavním cílem této neziskové organizace je podpora začínajících i zkušených podnikatelských subjektů prostřednictvím pronajímání kancelářských a výrobních prostor a poskytování poradenských služeb při zakládání společnosti včetně tvorby podnikatelského záměru a plánu. Pomocí těchto činností přispívá Technologické centrum k rozvoji podnikatelského prostředí nejen ve svém regionu, ale i v rámci celé České republiky (Technologické centrum Hradec Králové, 2015).

Další institucí s vlivem na regionální rozvoj okresu a celého Královéhradeckého kraje je Centrum investic, rozvoje a inovací zaměřené na zvyšování přílivu finančních toků do regionu, rozvoj partnerství a udržování dobrého jména organizace jak v rámci kraje, tak na území celého státu (Centrum investic, rozvoje a inovací, 2015).

3.2.2 Pracovní faktory

Další analyzovanou kategorií jsou pracovní faktory zahrnující tři hodnotící kritéria, a sice dostupnost, flexibilitu a kvalitu pracovních sil.

(35)

Podle výsledků Sčítání lidu, domů a bytů provedeného v roce 2011 připadlo na okres Hradec Králové ke dni 26. března stejného roku 79 248 ekonomicky aktivních obyvatel, z nichž 73 028 bylo zaměstnáno (Sčítání lidu, domů a bytů 2011, 2011).

Obrázek 7 zachycuje vývoj počtu uchazečů o zaměstnání v okrese Hradec Králové mezi lety 2000 a 2014.

Obr. 7: Vývoj počtu uchazečů o zaměstnání v okrese Hradec Králové v období 2000 – 2014 Zdroj: Krajská správa ČSÚ v Hradci Králové, 2015a, Integrovaný portál MPSV, 2014. Vlastní zpracování.

Jak je patrné z obrázku, nejnižší počet uchazečů o zaměstnání byl zaznamenán v okrese Hradec Králové v roce 2008, kdy se práci snažilo získat 3 692 obyvatel daného okresu.

Naopak nejvíce zájemců o zaměstnání bylo zaregistrováno v roce 2013. Mezi lety 2008 a 2014 se počet uchazečů o zaměstnání více než zdvojnásobil a v roce 2014 se ustálil na konečném čísle 8 268. V roce 2012 usilovalo o jedno pracovní místo rekordních 36,3 uchazeče, v roce 2013 došlo k redukci tohoto počtu na celých 27 zájemců. Počet zájemců o jednu pracovní pozici v daném okrese je dán podílem celkového počtu uchazečů o zaměstnání k množství volných pracovních míst (Krajská správa ČSÚ v Hradci Králové, 2015a). Na základě těchto údajů lze považovat dostupnost pracovních sil ve zkoumaném okrese za adekvátní.

(36)

Flexibilita pracovních sil souvisí s ochotou lidí cestovat za prací. Za základě projektu Sčítání lidu, domů a bytů 2011 bylo zjištěno, že do zaměstnání dojíždí 30 903 obyvatel okresu. Z toho celkového počtu dojíždí v rámci obce 15 303 osob, mimo obec, do jiného základního územního samosprávného celku téhož okresu, pak vyjíždí 9 797 ekonomicky aktivních obyvatel. Za prací do jiného okresu téhož kraje cestuje 1 330 osob a hranice kraje překračuje 4 146 zaměstnaných. Počet osob pracujících v zahraničí činí 327. Denně vyjíždí do zaměstnání 13 192 obyvatel okresu, v němž současně vykonává pracovní činnost i 16 780 dojíždějících jedinců (Sčítání lidu, domů a bytů 2011, 2011).

Do faktoru flexibility pracovních sil lze zahrnout i směnný provoz. Zaměstnanci společnosti PHARMOS, a.s. Hradec Králové vykovávající skladovací činnost pracují ve třísměnném režimu. V oddělení prodeje, kvality a administrativy jsou pracovníci zaměstnáváni na jednu směnu.

Kvalitní pracovní sílu představují nejen zaměstnanci s dlouholetými zkušenostmi z praxe, ale i absolventi vysokých škol disponující aktuálními odbornými znalostmi, dobrými jazykovými schopnostmi a vysokou úrovní počítačové gramotnosti. Absence pracovních zkušeností však pozici absolventů na trhu práce znevýhodňuje. Ke dni 31. prosince 2013 evidoval Úřad práce ČR v okrese Hradec Králové 535 absolventů a mladistvých osob se základním vzděláním. V průběhu následujícího roku klesl tento počet na konečných 489 osob ke dni 31. prosince 2014 (Integrovaný portál MPSV, 2014).

(37)

Obr. 8: Struktura obyvatel okresu Hradec Králové z hlediska nejvyššího dosaženého vzdělání v roce 2011

Zdroj: Sčítání lidu, domů a bytů 2011, 2011. Vlastní zpracování.

Na obrázku výše je zobrazena struktura obyvatel okresu z hlediska nejvyššího dosaženého vzdělání k březnu roku 2011. Položku vzdělání vyplnilo v rámci Sčítání lidu, domů a bytů 2011 celkem 140 220 osob. Vysokoškolského vzdělání dosáhlo 20 000 respondentů.

Z tohoto celkového počtu vysokoškoláků je 2 938 bakalářů a 15 850 absolventů magisterských studijních programů. Nejfrekventovanější skupinou dosaženého vzdělání bylo středoškolské ukončené maturitní zkouškou či vyučením. Významný podíl získali taktéž lidé se základním, případně s neukončeným základním vzděláním (Sčítání lidu, domů a bytů 2011, 2011).

3.2.3 Infrastrukturní faktory

Vliv infrastrukturních faktorů zajišťujících interakci jednotlivých regionů a zprostředkovávajících směnu zboží a služeb je rovněž nutné při hodnocení podnikatelského prostředí posuzované společnosti zohlednit. Tato interakce může být zprostředkována pomocí silniční či železniční sítě, letecké dopravy nebo díky komunikačním a informačním technologiím.

Jak již bylo zmíněno v kapitole o dostupnosti posuzovaného okresu, pro společnost

(38)

k výhodné poloze skladových prostor situovaných na okraji města v logistickém parku Dítě v tzv. skladištní oblasti se dodávkové automobily přepravující zboží napojí na významné silniční tahy poměrně rychle. Podrobný popis dopravní dostupnosti jednotlivých zásobovaných lokalit je uveden v kapitole 3.2.1.

Podstatným ukazatelem kvality dopravní infrastruktury je též hustota silniční sítě.

V Královéhradeckém kraji činí tento ukazatel 0,79 km/km2. Vzhledem k nárůstu nákladní dopravy dochází k trvalému přetěžování silniční sítě. V okrese Hradec Králové patří mezi nejvytíženější úseky silnice I/33 směrem na Jaroměř a Náchod a silnice I/11 vedoucí na východ od centra okresu (Investiční příležitosti v Královéhradeckém kraji, 2009).

Současný stav silniční sítě je pro společnost PHARMOS, a.s. dostačující, nicméně po dokončení plánované výstavby dálnice D11 dojde k urychlení distribuce léčiv.

Někteří ze zaměstnanců společnosti PHARMOS, a.s. Hradec Králové využívají pro cestu do zaměstnání prostředky veřejné dopravy. Hlavním dopravním uzlem centralizujícím městskou, regionální a dálkovou dopravu je Terminál hromadné dopravy nacházející se v těsné blízkosti vlakového hlavního nádraží.

Okres Hradec Králové, konkrétně jeho centrum, leží na křižovatce železničních tratí z Prahy, Letohradu, Pardubic, Jičína a Staré Paky. Jízdou vlakem se lze přepravit z Hradce Králové do Prahy za 1 hodinu a 37 minut, cesta do Letohradu trvá 1 hodinu a 25 minut, do Liberce potom 2 hodiny a 33 minut. Železniční trati o délce 22 kilometrů směřující do Pardubic lze využít k napojení na I. železniční koridor vedoucí z Děčína do Břeclavi.

Železniční síť obsluhující i tzv. skladištní oblast, společnost PHARMOS, a.s. Hradec Králové k výkonu podnikatelské činnosti nevyužívá.

Další z infrastrukturních faktorů představují informační a komunikační technologie.

Rozdělení ekonomických aktivních subjektů provozujících ke dni 31. prosince 2013 v okrese Hradec Králové činnost informačně-komunikačního charakteru zachycuje koláčový graf na obrázku 9.

(39)

Obr. 9: Počty ekonomických subjektů podnikajících v informačních a komunikačních technologiích v okrese Hradec Králové

Zdroj: Veřejná databáze ČSÚ, 2015. Vlastní zpracování.

Nejvíce aktivních ekonomických subjektů podniká v oblasti opravy počítačů a výrobků určených pro osobní spotřebu domácností. Předmětem této kategorie jsou činnosti související s opravou a údržbou počítačů, periferních zařízení (laptopů, počítačových terminálů, tiskáren apod.), televizních a rozhlasových přijímačů, komunikačních technologií a vybavení domácností včetně zahradního příslušenství. Druhou nejčastěji zastoupenou skupinou jsou činnosti v oblasti informačních technologií zahrnující vývoj, úpravu, testování a péči o software, správu a provoz počítačových systémů včetně souvisejícího odborného a technického poradenství. Zbylé tři oblasti podnikání, konkrétně výroba počítačů, elektrických a optických přístrojů a zařízení, telekomunikační úkony a informační činnosti, nejsou v posuzovaném okrese významně zastoupeny (Veřejná databáze ČSÚ, 2015).

Faktor blízkosti mezinárodních letišť lze v souvislosti s příhodnou geografickou

(40)

přibližně po 140 kilometrech jízdy automobilem dostat na mezinárodní letiště Václava Havla v Praze. Letiště Brno, druhé nejvýznamnější mezinárodní letiště z hlediska počtu odbavených cestujících za rok, je vzdáleno 165 kilometrů. Nejbližší objekt letecké dopravy uskutečňující lety do zahraničí se nachází ve vzdálenosti zhruba 25 kilometrů v okrajové části města Pardubice. Areál se statutem veřejného vnitrostátního a neveřejného mezinárodního letiště vlastní i město Hradec Králové. V současné době však nachází využití v podobě pořádání vyhlídkových letů, pilotních výcviků a kulturních akcí.

3.2.4 Lokální faktory

Hodnocení kategorie lokálních faktorů spočívá v identifikaci dvou hlavních složek – podnikatelské a znalostní báze, přičemž jednotlivé ukazatele lze posuzovat odděleně, a asistence veřejné správy.

Podnikatelská báze udává informace o rozvojových a průmyslových zónách regionu.

Podle Regionálního Informačního Servisu ve v okrese nachází tři průmyslové zóny.

Tab. 2: Průmyslové zóny okresu Hradec Králové

Název Funkční náplň Velikost plochy (ha)

Hradec Králové – Plačice Plochy výroby a služeb bez negativních vlivu na okolí

15,3 Nový Bydžov – Zábědov Výroba a skladování, těžký

i lehký průmysl a energetika

47 Smiřice – Průmyslová zóna Průmyslová výroba šetrná

k prostředí, sklady

54 Zdroj: RISY.cz, 2014b. Vlastní zpracování.

Jak je patrné z tabulky 2, největší průmyslovou zónou okresu Hradec Králové je obec Smiřice. Plocha o velikosti 54 ha je využívána k průmyslové výrobě šetrné k životnímu prostředí a ke skladování. Průmyslová zóna Nový Bydžov – Zábědov slouží k těžké a lehké průmyslové výrobě a rovněž ke skladování. Nejmenší plocha vhodná pro výrobu se nachází v Hradci Králové, v městské části Plačice (RISY.cz, 2014b).

Specifickým rysem okresu Hradec Králové je velké množství rozvojových ploch.

Procentuální zastoupení rozvojových ploch okresu z hlediska využití území znázorňuje obrázek 10. Výrobní plocha zaujímá 81,3 ha půdy, což představuje 45,44 % z celkové rozlohy rozvojového území okresu, 36,57 % (65,43 ha) rozvojových ploch je určeno pro

References

Related documents

V první kapitole bakalářské práce je definován pojem podnikatelské prostředí a na základě vybraných ukazatelů hodnocena jeho kvalita. Tato problematika je v centru

Finanční analýza vývoje trhu v důsledku uvedení nového produktu na trh je velmi omezená (Tidd et al., 2007). Potenciální přínosy, které přinášejí inovační aktivity

Jelikož došlo v průběhu historického vývoje ke značné standardizaci metod a postupů používaných při zpracování finanční analýzy, hovoříme o těchto metodách

Autorka této diptomové práce se cíteně zaměřila na hodnocení investic do šrouboqÍch kompresorů s cílem snížení spotřeby energií a tím přispět ke

V rámci bakalářské práce jsem řešil problematiku spojenou s možnostmi komu- nikace mezi průmyslovým řídicím systémem a aplikací vytvořenou v programovacím

CíI práce: Cílem práce je zjistit, zda problémy třetích zemí ovlivňují podnikatelské prostředí v Keňské republice a jestli stav ekonomického a

Podnikatelské prostředí je tvořeno mnoha faktory, které na sebe vzájemně působí. Každý region má své unikátní podnikatelské prostředí, k jehož vývoji přispívá

Hlavním cílem diplomové práce bylo celkové zhodnocení kvality podnikatelského prostředí v Libereckém a Středočeském kraji prostřednictvím definování