Dopady ekonomické krize na hospodaření společnosti VAPOS
Bakalářská práce
Studijní program: B6208 – Ekonomika a management Studijní obor: 6208R085 – Podniková ekonomika Autor práce: Jan Vorlíček
Vedoucí práce: PhDr. Ing. Pavla Bednářová, Ph.D.
Prohlášení
Byl jsem seznámen s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vzta- huje zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, zejména § 60 – školní dílo.
Beru na vědomí, že Technická univerzita v Liberci (TUL) nezasahuje do mých autorských práv užitím mé bakalářské práce pro vnitřní potřebu TUL.
Užiji-li bakalářskou práci nebo poskytnu-li licenci k jejímu využití, jsem si vědom povinnosti informovat o této skutečnosti TUL; v tomto pří- padě má TUL právo ode mne požadovat úhradu nákladů, které vyna- ložila na vytvoření díla, až do jejich skutečné výše.
Bakalářskou práci jsem vypracoval samostatně s použitím uvedené literatury a na základě konzultací s vedoucím mé bakalářské práce a konzultantem.
Současně čestně prohlašuji, že tištěná verze práce se shoduje s elek- tronickou verzí, vloženou do IS STAG.
Datum:
Podpis:
Anotace
Téma této bakalářské práce jsou dopady ekonomické krize na hospodaření společnosti VAPOS. Cílem této práce je analýza podniku a dopadů ekonomické krize na daný podnik.
Práce nejdříve popisuje ekonomickou krizi, její důsledky zejména na Českou republiku a automobilový průmysl. Poté jsou popsány malé a střední podniky, určování jejich velikosti a řízení během krize. Jsou zde uvedena i možná řešení krizových situací v podniku.
V praktické části jsou aplikovány teoretické poznatky a východiska na společnost VAPOS.
Tento střední podnik provozuje svou činnost v automobilovém průmyslu. Jsou zde popsány činnosti podniku a jeho historie. Dále práce pomocí finanční analýzy porovnává hospodaření společnosti v období krize s léty krizi přecházejícími a následujícími. Ke konci bakalářské práce je zhodnoceno hospodaření a řízení podniku a je mu doporučeno několik opatření, kterými by se měl řídit.
Klíčová slova
Světová ekonomická krize, automobilový průmysl, malé a střední podnikání, rentabilita, likvidita, zadluženost.
Annotation
Impact of Economics Crisis on VAPOS Economy
The theme of this bachelor thesis is the impacts of the economic crisis on VAPOS economy.
The aim of this thesis is to analyze the business and the impacts of the economic crisis on the given enterprise. The paper first describes the economic crisis, its consequences mainly on the Czech Republic and the automotive industry. Then, small and medium-sized enterprises are described, their size and management during the crisis. Here are mentioned some possible solutions to crisis situations in the company. In the practical part are applied the theoretical knowledge and the basis for VAPOS. This medium-sized enterprise operates in the automotive industry. Here are described the activities of the business and its history.
Furthermore, the work by means of financial analysis compares the company's performance in times of crisis with years of crisis passing through and following. At the end of the bachelor thesis, the economy and management of the company is evaluated and several measures are recommended to follow.
Key Words
World economic crisis, automotive, small and medium-sized businesses, profitability, liquidity, debt.
Obsah
Seznam ilustrací: ... 9
Seznam tabulek: ... 10
Seznam zkratek ... 11
Úvod ... 12
1. Ekonomická krize ... 13
1.1 Hospodářský cyklus ...13
1.1.1 Fáze hospodářského cyklu ... 13
1.2 Ekonomická krize od roku 2008 ...16
1.2.1 Příčiny krize... 16
2. Dopady hospodářské krize ... 20
2.1 Dopady krize na ČR ...20
3. Vliv světové ekonomické krize na automobilový průmysl v ČR ... 22
3.1 Výroba motorových vozidel na území ČR ...22
3.2 Vývoj počtu pracovníků ve firmách AutoSAP ...23
3.3 Vývoj průměrné měsíční mzdy ...24
3.4 Porovnání průměrné mzdy v ČR a AutoSAP ...25
4. Malé a střední podnikání ... 27
4.1 Drobný, malý a střední podnikatel ...27
4.2 Řízení MSP během krize ...28
4.2.1 Krizový plán ... 30
4.2.2 Metody k zachování podniku ... 30
5. Společnost VAPOS ... 32
6. Dopady ekonomické krize na společnost ... 34
6.1 Vývoj aktiv podniku ...34
6.2 Vývoj tržeb podniku...35
6.3 Zadluženost podniku ...37
6.4 Vliv krize na počet zaměstnanců ...39
6.4.1 Produktivita práce ... 39
6.5 Finanční analýza podniku ...41
6.5.1 Rentabilita... 41
6.5.2 Aktivita ... 43
6.5.3 Likvidita ... 45
7. Zhodnocení hospodaření společnosti VAPOS... 48
7.1 Snížení počtu zaměstnanců ...48
7.2 Hodnocení analýzy poměrových ukazatelů ...48
7.2.1 Hodnocení rentability ... 48
7.2.2 Hodnocení obratových ukazatelů ... 49
7.2.3 Hodnocení ukazatelů likvidity ... 49
Závěr ... 51
Seznam použité literatury ... 53
Seznam ilustrací:
Obrázek 1: Hospodářský cyklus ... 14
Obrázek 2: Základní úroková sazba v USA ... 17
Obrázek 3: Skutečné sazby v porovnání s Taylorovým pravidlem ... 18
Obrázek 4: HDP ČR ... 21
Obrázek 5: Vývoj výroby motorových a přípojných vozidel v ČR ... 23
Obrázek 6: Vývoj počtu pracovníků ve firmách AutoSAP ... 24
Obrázek 7: Vývoj průměrné měsíční mzdy ve firmách AutoSAP ... 25
Obrázek 8: Relace mezi průměrnou mzdou v ČR a AutoSAP ... 26
Obrázek 9: Organizační struktura ... 33
Obrázek 10: Vývoj celkových aktiv mezi lety 2003 a 2013... 34
Obrázek 11: Vývoj tržeb v tisících Kč v letech 2003-2013 ... 35
Obrázek 12: Tempo růstu tržeb ... 36
Obrázek 13: Zadluženost podniku v % v letech 2003-2013 ... 37
Obrázek 14: Podíl bankovních úvěrů na aktivech společnosti ... 38
Obrázek 15: Počet zaměstnanců v letech 2003-2011 ... 39
Obrázek 16: Tržby připadající na 1 zaměstnance v tisících Kč ... 40
Obrázek 17: Vývoj rentability společnosti VAPOS ... 42
Obrázek 18: Obrat pohledávek a zásob ... 43
Obrázek 19: Obrat stálých a celkových aktiv ... 44
Obrázek 20: Likvidita společnosti VAPOS ... 46
Seznam tabulek:
Tabulka 1:Drobný, malý a střední podnik……….29
Seznam zkratek
HDP Hrubý domácí produkt MSP Malé a střední podniky
Úvod
Cílem této bakalářské práce je analýza vlivu ekonomické krize na hospodaření společnosti VAPOS.
V první kapitole práce jsou rozebrány hospodářské cykly a krize jako fáze hospodářského cyklu. Po té je v práci popsána světová ekonomická krize, její příčiny a dopady. Dopady světové ekonomické krize jsou postupně orientované na Českou republiku a následně na automobilový průmysl v zemi.
V další kapitole práce jsou definovány malé a střední podniky. Drtivá většina těchto podniku, jak v Evropské unii, tak i v České republice byla poznamenaná ekonomickou krizí.
Současně během světové ekonomické krize bylo silně zasažené odvětví automobilového průmyslu. Proto tato kapitola odpoví na otázku: Jak se odrazila světová ekonomická krize na malé a střední podniky v odvětví automobilového průmyslu?
Pomocí metody sběru dat a informaci je v následující části bakalářské práce popsána společnost VAPOS, s. r. o., sídlící v Královehradeckém kraji, konkrétně ve městě Jičíně.
Do období světové ekonomické krize společnost působila na trhu již téměř 17 let. Za roky podnikání společnost získala stabilní postavení na trhu. Z tohoto důvodu v této části práce bude zodpovězená otázka: Ovlivnila světová ekonomická krize hospodaření VAPOS, i přesto, že společnost měla stabilní postavení na trhu? Pokud ano, jak?
V poslední části práce, pomocí metody finanční analýzy je zkoumáno finanční prostředí v podniku během světové ekonomické krize a bezprostředně po ní. Metodou finanční analýzy bude zodpovězená otázka: Jaký vliv měla světová ekonomická krize na podnik z hlediska finančního řízení?
V závěru bakalářské práce je zhodnocené hospodaření společnosti VAPOS během světové ekonomické krize a po ní, současně jsou poskytnutá případná doporučení pro tuto společnost.
1. Ekonomická krize
Ekonomická krize je nedílnou součástí hospodářského cyklu. Pro pochopení příčin ekonomické krize v ČR je nutné nejprve popsat hospodářský cyklus jako takový, dále pak důvody proč ke krizi došlo a provázanost krize v USA a ČR.
1.1 Hospodářský cyklus
Hospodářským cyklem se nazývá kolísání ekonomiky, jedná se o opakované kolísání reálného produktu, zaměstnanosti, investic nebo jiných veličin. Toto kolísání je měřeno nejčastěji pomocí hrubého domácího produktu. Hospodářský cyklus je tedy definován výkyvy ekonomické aktivity, které se vyznačují expanzí nebo kontrakcí produktu ve většině sektorů ekonomiky. K hospodářskému cyklu dochází, pokud skutečný hrubý domácí produkt vzhledem k potencionálnímu produktu klesá (kontrakce nebo recese) nebo roste (expanze). V dlouhém období se ekonomika nachází v průměru na svém potencionálním produktu. Je důležité připomenout, že každá fáze cyklu může mít jiný průběh a i jinou délku.
1.1.1 Fáze hospodářského cyklu
Hospodářský cyklus je možné rozdělit do čtyř fází, na dno, expanzi, vrchol a kontrakci.
Průběh těchto fází je zachycen na Obrázku 1, kde křivka znázorňuje vývoj skutečného reálného produktu v čase, a tato křivka kolísá okolo potencionálního produktu.
Dále jsou popsány jednotlivé fáze hospodářského cyklu. (Bormotov, 2009)
Obrázek 1: Hospodářský cyklus Zdroj: vlastní tvorba
Kontrakce je fází, kdy dochází k poklesu produkce, zaměstnanosti a využití kapacit. Pokud však kontrakce trvá déle než 6 měsíců, nazýváme ji již recesí. Rostoucí míra nezaměstnanosti a s tím spojený pokles důchodů domácností vyvolává další snížení poptávky. Firmám klesají zisky, jejich investice nedosahují očekávaných výnosů, a tím se dostávají do finančních potíží. Míra nových investic se snižuje a s tím i celá agregátní poptávka. Ve chvíli, kdy ekonomika dosáhne dna, odrazí se a celý cyklus začíná znovu.
Recese je fází, kdy se ekonomika dostává pod potencionální produkt, to znamená, že reálný produkt klesá. Firmy omezují svou produkci, tím se jim hromadí zásoby. Dále omezují objem investic, propouštějí zaměstnance a dochází k poklesu cen produkce firem.
Důsledkem toho roste nezaměstnanost, klesají celkové důchody a tím i spotřeba. Mezi možné příčiny recese se řadí řadit pesimismu jak spotřebitelů, tak investorů, omezení vládních výdajů a pokles exportu, který bývá ovlivněn zahraniční ekonomickou situací.
Důsledkem toho dochází k poklesu reálného produktu a cenové hladiny. Recesi může také způsobit pokles peněžní zásoby, neboť pokles peněžní zásoby vede k růstu úrokové míry, čímž dojde k omezení investic, z důvodu zdražení zdrojů. Nižší peněžní zásoba také způsobuje omezení spotřeby. Obecně recese nastává z důvodu růstu cen vstupů. Mezi nejčastější můžeme řadit zejména růst cen ropy, nominálních mezd a nepřímých daní.
Dno je bodem, ve kterém hospodářská aktivita i reálný produkt klesnou na své minimum.
Pokud byl předešlý pokles hospodářské aktivity prudký, je nazýván depresí. Nejčastěji se lze setkat s charakteristikou dna, kdy jsou nevyužity možné kapacity, vysoká míra nezaměstnanosti, nízká úroveň poptávky spotřebitelů ve vztahu k výrobní kapacitě.
Hospodářský výsledek firem se může pohybovat velmi blízko nule, avšak může docházet i ke ztrátě. V důsledku toho nejsou vyhlídky na další ekonomický vývoj optimistické a firmy špatně přijímají rizika pro realizaci investic.
Expanze je fází, při níž dochází k růstu reálného produktu a celá ekonomika se dostává nad svůj potencionální produkt. V této fázi začínají firmy přijímat nové pracovníky, zvyšovat produkci a investice. Důchody se zvyšují a s tím i spotřeba. Růst reálného produktu je způsoben optimismem na straně spotřebitelů nebo investorů, zvýšením vládních výdajů nebo zvýšením zahraniční poptávky. Expanzi může zapříčinit i růst peněžní zásoby. Dochází ke zvýšení produkce firem, které zvyšují počty zaměstnanců a ceny své produkce.
V důsledku toho se zvyšuje reálný produkt a roste cenová hladina. Pokud roste peněžní zásoba, klesá úroková míra, což způsobuje vyšší investice a spotřebu. V této fázi je typické optimistické očekávání budoucího vývoje ekonomiky. Firmy začínají investovat i do rizikovějších projektů. Produkce se zvyšuje snadno, díky v předchozí fázi nevyužitým kapacitám a snadnému přijímání dříve nezaměstnaných pracovníků.
Vrchol je fází hospodářského cyklu, při níž ekonomická aktivita dosahuje dočasně své nevyšší úrovně. Výrobní kapacita firem je zcela využita, dokonce je využita i nadměrně.
Projevuje se velmi nízká nezaměstnanost a nedostatek zejména kvalifikovaných pracovníků.
Zvyšování produkce je nadále možné pouze za zvyšování investic do nových kapacit a přijímáním nových zaměstnanců. V důsledku vysokých investic dochází k poklesu úspor a s tím spojený nedostatek finančních fondů. Je možné sledovat obecný růst cen v důsledku vysoké poptávky na všech trzích. Fáze vrcholu, za kterou nadále dochází k fázi poklesu ekonomiky, označujeme jako horní bod.
Fázi hospodářského cyklu při přecházení z expanze do recese nazýváme vrcholem. Pokud dochází k přechodu z recese do expanze, nazýváme tuto fázi dnem, což je patrné na Obrázku 1. Je možné se setkat s modely hospodářského cyklu, ve kterých jsou uváděny
pouze dvě fáze tohoto cyklu, tedy kontrakce a expanze. Jiné modely uvažují fáze jako recese, deprese, oživení a rozmach. V praxi však dochází k nepřesnostem v pozorování hospodářského cyklu, protože není sledována odchylka reálného produktu od potencionálního produktu, ale pouze vývoj reálného produktu. Vývoj reálného produktu se sleduje v různých časových úsecích, nejmenší časový úsek je však tradičně čtvrtletí.
Když dochází k poklesu reálného produktu dvě a více po sobě následujících čtvrtletích, je takovýto vývoj nazýván recesí. Recese však může dorůst do fáze označované jako deprese, a to tehdy, když recese trvá dlouho a je hluboká. Nejznámější depresí v historii se rozumí Velká hospodářská krize, která probíhala v letech 1929 až 1933. V případě, že se produkt nemění, nazývá se tento stav stagnací. Po období druhé světové války dochází k prodlužování průměrné délky ekonomických cyklů a snížení průměrné velikosti cyklů.
(Czesaný, 2006)
1.2 Ekonomická krize od roku 2008
Počátek této ekonomické krize je úzce spojek s hypoteční krizí v USA a dalšími faktory jako liberalizace finančních trhů a nesprávná hospodářská politika.
1.2.1 Příčiny krize
Lze sledovat několik příčin, které způsobily světovou ekonomickou krizi. Mezi ně se řadí například krize v informačních technologiích, takzvaná dot.com bublina. Tato krize nastala po pádu akcií technologických firem. V USA bylo totiž od 90. let až do vypuknutí krize investováno velké množství prostředků do informačních technologií, zejména do serverů, webových aplikací, internetového obchodu a marketingu. Důsledkem této krize bylo snížení poptávky a samotného HDP ve Spojených státech. Reakcí americké centrální banky na tuto krizi bylo opatření, kdy byla snížena základní úroková sazba z 6,5 % během let 2001-2003 až na 1 %. Vývoj úrokových sazeb je možné sledovat na Obrázku 2.
Takto nízká úroková sazba vedla k pořizování nemovitostí i domácnostmi, které by za normální situace neměli dostatek finančních prostředků pro splácení hypoték. (Čevorová, Drotár, Spálovský, Straňák, 2010)
Obrázek 2: Základní úroková sazba v USA Zdroj: (www.fed.org, 2017)
Dalším důvodem pro vypuknutí krize byl fakt, kdy bylo od roku 1995 možné poskytovat i rizikové hypotéky, které financovali 100 % hodnoty nemovitosti a měli v prvních letech velmi nízký úrok (takzvané sub-prime hypotéky). Balíčky těchto rizikových aktiv bank bylo možné prodávat, čímž se přesunulo riziko na další subjekty. Tyto balíčky byly na žádost prodávajícího ohodnocovány ratingovými agenturami, které hodnotili dané balíčky velmi optimisticky. V důsledku toho si spousta bank nechávala jen velmi malou část kapitálu pro zajištění. (Čevorová, Drotár, Spálovský, Straňák, 2010)
Hlavním důvodem pro spuštění samotné krize v roce 2008 byla rostoucí inflace v důsledku zvyšování cen ropy, surovin a potravin. S rostoucí inflací zvýšili banky své úrokové míry, což vyvolalo problémy se splácením závazků u méně bonitních klientů. Reakcí bank na nesplácení hypoték bylo zastavení nemovitostí klientů, ovšem hodnota celého realitního trhu klesala přibližně o 20% oproti původním hodnotám, což odstartovalo finanční problémy bankovních institucí. Některé finanční domy tyto problémy neustály, a proto došlo k následující situaci. Investiční banka Lehman Brothers zkrachovala, ostatní byly zachráněny pomocí vládních balíčků, zestátněny, nebo převzaty svými konkurenty.
(Čevorová, Drotár, Spálovský, Straňák, 2010)
Další příčinou krize dlouhodobějšího charakteru je realitní bublina způsobena trvalým přílivem kapitálu z Asie a zemí vyvážejících ropu. Tento příliv nastal díky liberalizaci finančních trhů a vzniku netransparentních finančních instrumentů. K investicím do těchto instrumentů docházelo z důvodu nízké ziskovosti v odvětvích zboží a služeb. Možnost vkládat do nich peníze pramenila z inovativního pokroku ve světě financí, který ovšem nedoprovázela dostatečná regulace, zejména vzrůstající investiční banky a investiční fondy byly oproti tradičním bankám a penzijním fondům mnohem méně regulovány. A úspěšné spekulace byly mnohdy ziskovější, než investice reálné. Investice do realitních trhů a i finančních instrumentů vytvořených z balíčků hypoték byly cílem investorů po prasknutí dot.com bubliny. (Čevorová, Drotár, Spálovský, Straňák, 2010)
Z makroekonomického pohledu je vznik krize spojen s monetárním přebytkem. Tento přebytek byl důsledkem špatného rozhodnutí Centrální banky, která se neřídila Taylorovým pravidlem. Toto pravidlo říká, jak vysoké by měly sazby být, aby byl zachován stabilní růst a nízká inflace. Na Obrázku 3 je jasně patrné, že měnová politika centrální banky byla chybná. (Lungová, 2011)
Obrázek 3: Skutečné sazby v porovnání s Taylorovým pravidlem Zdroj: (Lungová, 2011)
Proto v ekonomice USA došlo k obrovskému růstu v oblasti realit, který vyústil v hypoteční krize a následně hospodářskou krizi. (Čevorová, Drotár, Spálovský, Straňák, 2010)
nad „tiskem“ peněz či nedodržením závazků. Zapříčinily také růst dlouhodobých úrokových měr a snižovali efekt fiskální politiky jako nástroje proti ekonomickým cyklům. (Lungová, 2011)
2. Dopady hospodářské krize
Prvotním dopadem krize byla nedostatečná likvidita finančních institucí, zejména v krátkodobém financování. Po krachu banky Lehman Brothers se ve společnosti ještě více zvýšily obavy, zda jsou banky dostatečně solventní. Tyto fakty způsobili recesi ekonomiky i v Evropské unii.
Reakcí na tyto události byla hlavně nedůvěra ze strany podnikatelské sféry, která omezila své investice, spotřebitelé zase omezili spotřebu zejména zboží dlouhodobé spotřeby a bydlení.
2.1 Dopady krize na ČR
Česko nezasáhla globální finanční krize, ale až světová ekonomická krize. V případě ekonomické krize v ČR šlo o krizi importovanou, kterou způsobil zejména prudký pokles zahraniční poptávky. Krize neměla tak silný průběh jako v ostatních státech a vypukla v okamžiku, kdy se ekonomika nacházela na vrcholu hospodářského cyklu. Několik let před krizí dle Obrázku 4 soustavně rostlo HDP, klesala nezaměstnanost, výdaje státního rozpočtu klesaly, aby se snížil deficit. Byla dlouhodobě kladná obchodní bilance. (Weigl, 2009)
Obrázek 4: HDP ČR
Zdroj: (/www.ceskenoviny.cz, 2016)
Domácí bankovní sektor byl také velmi stabilní, proto také v česku neproběhla finanční krize. Banky totiž v minulosti prošli očistou a před vypuknutím krize byly dostatečně likvidní. Před krizí napomáhala stabilitě i dobré kroky centrální banky a vlády. (Weigl, 2009)
Výše uvedená fakta napomohla ustát ČR paniku vyvolanou finanční krizí, která se z USA šířila takřka do celého světa, EU nevyjímaje. Stabilitě napomohla i vláda, která nepodlehla po vzoru USA a dalších zemí Evropy zachraňování firem, pomocí garančních a sankčních balíčků, dokonce i zestátňování. (Weigl, 2009)
Jak již bylo zmíněno, recese do ČR byla importována, a to zejména kvůli vnějšímu poptávkovému šoku, který Českou ekonomiku zasáhl. Díky recesi se opět otevřela témata spojená se špatnou strukturou hospodářství, kdy díky investičním pobídkám pro exportní zpracovatelský průmysl, zejména ten automobilový, byla ČR zasažena více než kdyby měla ekonomiku lépe strukturovanou. (Weigl, 2009)
3. Vliv světové ekonomické krize na automobilový průmysl v ČR
Automobilový průmysl je jedno z největších odvětví v ekonomice České republiky. V roce 2014 se podílelo odvětví automobilového průmyslu z 21,3 % na celkových tržbách průmyslové výroby v ČR. Česká republika vyváží přes 80 % vyrobených motorových vozidel, což činí přibližně 700 mld. Kč. Z tohoto důvodu je Česká republika velmi často označována jako „automobilová velmoc“, jelikož zde již bylo vyrobené více než 12 milionů vozidel. Hlavním představitelem automobilového průmyslu v České republice je Auto SAP – Sdružení automobilového průmyslu. Společnosti v této asociaci zabírají kolem 85 % až 90 % tržního podílu v odvětví automobilového průmyslu v ČR. Z tohoto důvodu jsou následující data orientované na Auto Sap. (www.autosap.cz, 2015) (Sedláček, 2013)
3.1 Výroba motorových vozidel na území ČR
Automobilový průmysl byl bezprostředně ohrožen světovou ekonomickou krizi. Obrázek 5 znázorňuje vývoj výroby motorových a přípojných vozidel v České republice.
Jak je z obrázku patrné, výroba vozidel mírně poklesla na začátku 90. let. Na začátku 21. století křivka vývoje výroby automobilu zaznamenala nepatrný růst a do roku 2005 spíše stagnovala. V roce 2005 poptávka po automobilech stoupla a tak výrobci zvýšily produkci.
V dalších letech výroba automobilu rostla. Nepatrný propad ve vývoji výroby aut se odehrál pouze během krizových let a po té během roku 2013.
Obrázek 5: Vývoj výroby motorových a přípojných vozidel v ČR Zdroj: (www.autosap.cz, 2015)
I přes to, že ekonomická krize oslabila poptávku po motorových a přípojných vozidlech, produkce nehlesala, spíše se pouze zpomalil růst, který byl v předchozích 3 letech velmi vysoký.
3.2 Vývoj počtu pracovníků ve firmách AutoSAP
Následující graf znázorňuje vývoj počtu pracovníků ve firmách AutoSAP.
Obrázek 6: Vývoj počtu pracovníků ve firmách AutoSAP Zdroj: (www.autosap.cz, 2015)
Z obrázku 6 je patrné, že i když počet vyrobených vozidel rostl po celé sledované období, počet pracovníků v letech 2007 až 2009 zaznamenal pokles. Od přelomu století do roku 2008 se počet pracovníků mírně zvyšoval. Během krizových let 2007 a 2008 se růst zastavil a počet pracovníku osciloval na hodnotě 117 tisíc osob. V roce 2009 vývoj zaměstnanců zaznamenal silný propad na 106 966 osob, to je o 10 465 zaměstnanců méně, než v roce předcházejícím. V dalším roce byl zaznamenán nepatrný pokles o 1 608 osob, vzápětí začal počet pracovníků mírně růst. Růstová tendence přetrvávala do roku 2016.
Nejvíce zaměstnanců propustily v letech 2008 až 2009 Škoda Auto v Mladé Boleslavi a Tatra, a. s. v Kopřivnicí.
3.3 Vývoj průměrné měsíční mzdy
Jak je vidět z následujícího grafu, průměrné měsíční mzdy měly po celou dobu sledovaného
Obrázek 7: Vývoj průměrné měsíční mzdy ve firmách AutoSAP Zdroj: (www.autosap.cz, 2015)
Výroba počtu automobilu během světové ekonomické krize rostla, zároveň díky krizi a šetřícím opatřením podniky propouštěly zaměstnance. Na rozdíl od produkce, pracovní síla v podnicích AutoSAP klesala. Proto musely firmy z AutoSAP navyšovat mzdu pracovníkům, kteří zůstaly na svých pracovních pozicích, aby alespoň nějak odměnili zaměstnance za přesčasy a navýšené normy. Dalšími faktory zvyšování průměrných mezd ve firmách AutoSap jsou například rostoucí míra inflace, zvyšování životní úrovně, zvyšování přijatelných standardu, rostoucí minimální průměrná mzda a mnoho jiných.
3.4 Porovnání průměrné mzdy v ČR a AutoSAP
Často je automobilové odvětví označováno, jako jedno z odvětví, které světová ekonomická krize zasáhla nejvíce. Byly tedy zaměstnanci, kteří zůstali ve firmách AutoSAP poznamenání více, než pracovníci v jiných odvětvích? Na tuto otázku lze odpovědět následujícím grafem, který znázorňuje relaci mezi průměrnou mzdou v České republice a průměrnou mzdou v dělnických profesích ve firmách. Zpravidla jsou zaměstnanci na nižších pozicích zasažení krizi mnohem více, než zaměstnanci na pozicích vedoucích.
Obrázek 8: Relace mezi průměrnou mzdou v ČR a AutoSAP Zdroj: (www.autosap.cz, 2015)
Z Obrázku 8 je vidět, jak průměrná mzda České republiky, tak i průměrná mzda ve firmách AutoSAP, po celé sledované období rostla. Obě sledované mzdy od roku 2003 do roku 2007 nevykazovaly žádný výrazný rozdíl. V roce 2007 až 2008 se rozdíly mezi mzdami začaly rozšiřovat. V roce 2009 byla průměrná mzda v České republice o 1 227,- Kč vyšší, než ve firmách AutoSAP. Následující tři roky průměrná mzda ČR stále převyšovala průměrnou mzdu ve firmách AutoSAP. V roce 2011 nastal přelom a průměrná mzda firem AutoSAP poprvé od roku 2003 převýšila průměrnou mzdu České republiky. To znamená, že odvětví automobilového průmyslu se pomalu vzpamatovávalo z ekonomické krize a rovněž začalo být mnohem atraktivnější pro osoby hledající zaměstnání. Pokles průměrné
4. Malé a střední podnikání
Od 1. ledna 2015 žadatele o podporu malých a středních podniku v České republice musí splňovat definici MSP, která je v souladu s definici MSP Evropské unie. Nová definice vychází z Nařízení Komise (ES) č. 364/2004. (www.bussinessinfo.cz, 2009)
Malé a střední podniky tvoří 99,8 % všech firem v ČR, což je přes 1 milion podnikatelských jednotek. Malé a střední podniky mají důležitý význam pro ekonomickou a sociální stránku každého státu. MSP představují nedílnou součást ekonomiky, kdy se podílejí na vytvoření hrubého domácího produktu, celkových výkonech a celkové přidané hodnotě. Tyto podniky nemalou měrou přispívají ke vzniku nových pracovních míst a zabraňují tvorbě monopolů.
V podobných podnicích je zaměstnáno více než 1,8 mil. zaměstnanců. Zároveň zajišťují dostatečnou konkurenci na trhu, kde musí o zákazníka bojovat, čímž si získají svou pozici.
Díky malým a středním podniku má zákazník možnost volby v dostatečně konkurenčním prostředí. Malé a střední podniky jsou často velmi flexibilní, zejména v porovnání s většími firmami, které brzdí byrokracie a složité schvalovací procesy. Tato flexibilita lez pozorovat například v oblasti zaměstnanosti. Vytvoření nového pracovního místa je pro ně výrazně jednodušší. Vysokou míru flexibility uplatňují i ve vztahu k inovacím, protože podniky musí být pružné, dobře znát lokální trhy a jejich majitelé jsou velmi motivováni úspěchem své společnosti. (Veber, 2012)
Z výše uvedených důvodu je v České republice poskytnuta finanční a poradenská podpora.
Finanční podporu MSP poskytuje například Českomoravská záruční a rozvojová banka, a. s., CzechInvest, Ministerstvo práce a sociálních věcí a mnoho dalších. Poradenské služby pro MSP poskytuje především Česká exportní banka, a. s. a EGAP. (Veber, 2012)
4.1 Drobný, malý a střední podnikatel
Ne všechny podniky se mohou zákonně považovat za malé a střední společnosti.
Aby se podnik řadil mezi MSP, musí splňovat hranice počtu stálých pracovníků, sumu aktiv a celkový obrat. (Muláč, Muláčová, 2013
Tabulka 2:Drobný, malý a střední podnik
Velikost podniku Počet zaměstnanců Suma aktiv Obrat/příjmy
Drobný podnik 10 2 mil. EUR 2 mil. EUR
Malý podnik 50 10 mil. EUR 10 mil. EUR
Střední podnik 250 43 mil. EUR 50 mil. EUR
Zdroj: Vlastní na základě (Muláč, Muláčová, 2013)
Jak je patrné z předchozí tabulky, podnikatel, který splňuje hranici 250 zaměstnanců, jeho suma aktiv za rok nepřekročí korunový ekvivalent částky 43 mil. EUR, současně jeho obrat nebo příjmy se budou pohybovat pod korunovým ekvivalentem 50 mil EUR, splní podmínky zařazení do skupiny středních podniku. Další skupinou podniku v tabulce 1, jsou podniky malé velikosti. Tyto podniky zaměstnávají 50 pracovníků na plný úvazek. Zároveň suma aktiv těchto firem nepřekročuje částku korunového ekvivalentu 10 mil. EUR. Obrat malých podniku může maximálně činit opět částku korunového ekvivalentu 10 mil. EUR. Poslední skupinou, kterou tabulka 1 znázorňuje, jsou drobné podniky. Tyto podniky zaměstnávají na stálý pracovní úvazek nejvíce 10 pracovníků. Suma aktiv malých podniku nesmí překročit korunový ekvivalent částky 2 mil. EUR a totéž platí i pro obrat nebo příjmy malého podniku.
(Muláč, Muláčová, 2013)
Další podmínkou je splnění nezávislosti, kdy podnik nevlastní jiné subjekty z 25 % a více procent a obratem není jinými subjekty vlastněn z oněch 25 a více %. Nezávislý podnik je každý, který nesplňuje roli partnerského podniku či propojeného podniku. (Muláč, Muláčová, 2013)
4.2 Řízení MSP během krize
Nerovnováha mezi společnosti a její okolí nebo na druhou stranu nerovnováha vnitřních systému podniku ohrožují podnikové cíle. Předchůdce nerovnováhy jsou rizika, která se vyvinula v krizovou situaci. (Váchal, Vochozka, 2013)
Krizová situace je mimořádný stav, která ohrožuje dosažení podnikových cílů. Krizové situace se zpravidla dělí na tři skupiny a to na lokální, regionální anebo globální. Pro řízení krizových situací si podniky často vytvářejí krizové plány. (Váchal, Vochozka, 2013)
Krizový plán je soupis pravidel, opatření, postupu a řešení ke zvládnutí krizové situace v podniku. Krizový plán rozepisuje kroky, které vedou k vyřešení krizové situace. Krizový plán by měl být aktualizovaný a rozšiřovaný. Zpravidla krizový plány obsahuje: titulní stranu, obsah, prohlášení, datum školení, nácviku a cvičení, úvod, ustanovení krizového typu, kontaktní údaje, postup řešení krizové situace, plán krizové komunikace a přílohy.
(Váchal, Vochozka, 2013)
Signály vedoucí ke krizi
Každá krize se liší, obecně se uvádí čtyři signály, které informují o nastání krize v podniku.
Nereálný podnikatelský plán – podnik si vzal úvěr na svůj podnikatelský rozvoj, jeho podnikatelská činnost ale není natolik výdělečná, aby byl úvěr schopný splácet,
Chybí rozvoj, investice se zastavily – podnik se nevyvíjí, jeho produkce zastarává, aby přilákal poptávku, snižuje ceny, což způsobuje pokles tržeb a následného zisku,
Vedení podniku je zvyklé na určitou výši zisku z investovaného kapitálu, zisky z tohoto kapitálu po nějakou dobu klesají a vedení podniku začne rozprodávat ziskové části podniku. V podniku zůstanou neefektivní úseky, což vede společnost ke krizi,
Vedení podniku je silně orientované na zisk, kterého chce dosáhnout za každou cenu.
4.2.1 Krizový plán
Krizový plán se dělí na čtyři etapy:
1. Vyhlášení krizového stavu a zajištění pořádku – v této etapě se vytváří důvěra, pracovní týmy, provádí se hrubá analýza zákazníků, organizace, likvidity, apod., současně se využívají krátkodobá opatření, vyzdvihují likviditu, rychlost a personál.
2. Zastavení pádu – během této fáze se odstraňují neziskoví odběratele a produkty, provádí se změna organizační struktury, zkvalitňuje se logistika.
3. Trvalý tlak – pokud jsou dvě předchozí etapy úspěšné, vedení podniku nesmí polevit a nadále provádí hodnocení krizového plánu a řízení
4. Restruktualizace a návrat ke standardu – během této fáze se provádí sjednocení managementu podniku, definují se tržní segmenty, na které se podnik bude nadále orientovat, přehodnocuje se podnikatelská činnost z hlediska šíře a druhu produkce a postupně se podnik vrací ke svému standardnímu řízení. (Váchal, Vochozka, 2013)
4.2.2 Metody k zachování podniku
Řídicí metody k zachování podniku se rozdělují na mimosoudní a soudní.
Restruktualizace
Jedná se o mimosoudní metodu, při které se odehrávají změny ve struktuře podniku. Obvykle se propouští zaměstnanci, omezuje se podnikatelská činnost, často se také odvolává vedení, které je nahrazeno krizovým štábem. Smyslem restrukturalizace je tedy odstranit místa, které je potřeba léčit a vyzdvihnout zdravé části podniku. (Remeš, 2009)
Fúze
Další mimosoudní metodou je metoda fúze. Fúze se dělí na dva typy a to na sloučení dvou nebo více společnosti nebo na splynutí. Před sloučením dochází k zrušení podnik bez likvidace. Všechen majetek, včetně dluhu se po sloučení vztahuje na novou společnost.
Společníci zanikajícího podniku se stávají společníky nové společnosti. Obdobě jako i sloučení, před splynutím dvou a více podniku, musí být provedené zrušení podniku bez likvidace. Opět všechen majetek, včetně dluhu přechází na nově založenou společnost.
Společníci zanikajícího podniku jsou zakladateli nové společnosti. (Remeš, 2009)
Převod jmění na společníka
Pokud majitel podniku vybere tuto metodu, nemusí provádět likvidaci podniku. Jmění společnosti včetně prav a povinnost se přepíše na jednoho společníka se sídlem nebo bydlištěm v ČR. (Remeš, 2009)
Řešení úpadku pomocí fúze nebo převodu jmění na společníka
Pokud je společnost v úpadku, ale konkurz na podnik ještě není prohlášen, může majitel podnik řešit úpadek pomocí fúze nebo převodu jmění na společníka. (Remeš, 2009)
5. Společnost VAPOS
Společnost VAPOS, společnost s ručením omezeným byla založena společenskou smlouvou 26. 10. 1990. Společnost byla původně založena 4 společníky, kteří ji založili na dobu určitou do 31. 10. 1995. I po roce 1995 činnost nadále pokračuje, ale dva společníci se rozhodli společnost opustit. Název společnosti je zkratkou původního názvu, který zněl Výroba a prodej obráběcích strojů všeho druhu. Původní název měla společnost necelých půl roku a poté ho nahradila zkratkou VAPOS. Původní název společnosti kopíroval přesně předmět podnikání. Statutárním orgánem společnosti jsou oba společníci a to Josef Bernard a Radek Bernard. Předmětem podnikání je Stavba strojů s mechanickým pohonem.
(rozhovor s Radkem Bernardem)
V současnosti se společnost zabývá výrobou a vývojem obráběcích center, opracováním výkovků držáků brzd pro společnost TRW, výrobou tažných zařízení pro vozy Škoda vlastní konstrukce, a v posledních letech společnost vyvinula automatický parkovací systém pro jízdní kola „VAPOSTOWER“.
Společnost se řadí mezi střední podniky, zaměstnává do 200 zaměstnanců. Společnost má dvě pobočky, první v Jičíně a druhou v Nové Pace. Druhá pobočka vznikla nákupem starší haly v areálu ZPA Nová paka v roce 2010 a posléze celkovou rekonstrukcí. V Nové Pace má společnost svařovnu a lakovnu, dále zde sídlí nástrojárna, kde jsou vyráběny měřidla, náhradní díly a přípravky pro výrobu.
Ředitelem společnosti je Josef Bernard, který v čele společnosti stojí od jejího vzniku.
Ostatní důležité oblasti podniku jsou k vidění v organizačním struktuře na Obrázku 9.
Obrázek 9: Organizační struktura
Zdroj: Vlastní na základě interních materiálů
Dle organizační struktury je viditelné, že v důležitých úsecích společnosti jsou rodinní příslušníci rodiny Bernardů. Struktura společnosti je liniově štábní, kde je v čele společnosti již výše zmíněný Josef Bernard. V linii navazující jsou poté jednotlivé úseky. Technickým ředitelem společnosti je Radek Bernard, jeho úsek se věnuje vývoji nových zakázek, technologií výroby a vývoje nových produktů společnosti. Vedoucím prodeje je Josef Bernard mladší, který má na starosti především komunikaci se zákazníky a agendu spojenou s prodejem. Dále je pod jeho úsekem i správa e-shopu společnosti, kde jsou nabízeny tažná zařízení pro vozy Škoda vlastní konstrukce. Výrobním ředitelem společnosti je František Komárek, který má na starosti výrobu společnosti a dále je pod jeho úsekem oddělení nákupu. Ekonomický úsek vede Petra Bernardová, pod tímto úsekem se také nachází účetní a personální oddělení. Oddělení kvality vede Blanka Benešová, toto oddělení zastává funkci technické kontroly výrobků společnosti, ale třeba i podklady pro certifikace ISO. V oblasti ISO je společnost držitelem certifikátu v oblasti řízení kvality ISO 9001 a v oblasti kvality automobilových dílů ISO 16949.
Ředitel společnosti Josef Bernard
Technický ředitel Radek Bernard
Vedoucí prodeje Josef Bernard ml.
Výrobní ředitel František Komárek
Hlavní ekonom Petra Bernardová
Vedoucí kvality Blanka Benešová Vedoucí sekretariátu
Taťána Musilová
6. Dopady ekonomické krize na společnost
Společnost VAPOS provozuje své činnosti zejména v automobilovém průmyslu. Vyrobená obráběcí centra dodává do společností jako Škoda Auto, Volkswagen, TRW Automotive, PROF SVAR Mnichovo Hradiště a dalších. Dále pro společnost TRW obrábí části brzdných systému dodávaných do montážních závodů různých automobilek. Dále společnosti v oblasti automotive vyrábí vlastní tažná zařízení pro osobní vozy.
6.1 Vývoj aktiv podniku
Aktiva společnosti jsou její majetek, kterým disponuje a pomocí něj tvoří zisk.
Obrázek 10: Vývoj celkových aktiv mezi lety 2003 a 2013 Zdroj: Vlastní na základě interních materiálů
Jak je možné vidět z obrázku, suma aktiv mezi lety 2003 až 2005 klesala. Důvodem je zejména nízká úroveň nových investic, jak do výrobních prostor, tak do technologií
0 50000 100000 150000 200000 250000
2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013
Celková aktiva v tisících Kč
Celková aktiva v tisících Kč
protože v letech 2010 a 2011 společnost investovala do koupě a rekonstrukce nové pobočky v Nové Pace. Proto v letech 2012 a 2013 společnost nemohla dále příliš zvyšovat svá aktiva a docházelo k odepisování předchozích investic.
6.2 Vývoj tržeb podniku
Následující obrázek znázorňuje vývoj tržeb ve společnosti VAPOS. Tento trend je dlouhodobě rostoucí s mírnými poklesy ve sledovaném období.
Obrázek 11: Vývoj tržeb v tisících Kč v letech 2003-2013 Zdroj: Vlastní na základě interních materiálů
Jak je z obrázku patrné, drobný propad tržeb nastal v roce 2005. Po tomto propadu následovaly dva roky opětovného růstu tržeb, avšak s příchodem ekonomické krize v roce 2008 došlo k opětovnému poklesu. Od roku 2009, kdy ke konci tohoto roku došlo již k oživení, tržby nadále stoupaly s mírným poklesem v roce 2012.
0 50000 100000 150000 200000 250000
2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013
Tržby v tisících Kč
Tržby v tisících Kč
Obrázek 12: Tempo růstu tržeb
Zdroj: Vlastní na základě interních materiálů
Z Obrázku 12 je patrný procentuální vývoj tržeb v jednotlivých letech. Pro výpočet bylo použito řetězových indexů. Udávaná hodnota vždy ukazuje meziroční procentuální změnu tržeb. Pokud se na vývoj tržeb podíváme detailněji, zjistíme, že mezi lety 2003 a 2004 došlo k téměř 32% nárůstu tržeb, ovšem v následujícím roce došlo k meziročnímu poklesu o necelých 8 %. Od roku 2005 do roku 2007 došlo v obou letech k meziročnímu růstu tržeb o přibližně 35 %. V roce 2008 oproti roku 2007 tržby poklesly o 9,63 % v důsledku vypuknutí krize. V následujících dvou letech opět tržby rostly vysokým tempem. V roce 2011 se již tempo růstu tržeb snížilo na necelých 19 % a následující rok došlu k meziročnímu poklesu o téměř 2 %. Důvodem snížení růstu v roce 2011 a poklesu v roce 2012 byl zejména už prostorově nevyhovující areál pro další navyšování výroby. Tento stav vedení společnosti předpokládalo, proto došlo v roce 2010 k nákupu nové haly v Nové Pace, aby se mohla v následujících letech výroba nadále rozrůstat. V roce 2013 opět tržby rostly zejména z důvody zahájení výroby tažných zařízení.
Průměrně tržby rostly ve sledovaným období o 16,51 %, což v absolutních číslech znamená
31,92
-7,86
34,98 35,65
-9,63
33,50
38,27
18,96
-1,90
6,42
-20,00 -10,00 0,00 10,00 20,00 30,00 40,00 50,00
2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013
Tempo růstu tržeb
Tempo růstu tržeb
6.3 Zadluženost podniku
Zadluženost společnosti VAPOS byla měřena jako podíl cizích zdrojů na celkových aktivech společnosti. Tuto metodu měření můžeme také pozorovat na Obrázku 13, který udává procentuální podíl cizích zdrojů na celkových aktivech.
Zadluženost = 𝑐𝑖𝑧í 𝑧𝑑𝑟𝑜𝑗𝑒
𝑐𝑒𝑙𝑘𝑜𝑣á 𝑎𝑘𝑡𝑖𝑣𝑎 (Růčková, 2015)
Obrázek 13: Zadluženost podniku v % v letech 2003-2013 Zdroj: Vlastní na základě interních materiálů
Na obrázku výše vidíme zvýšení zadluženosti podniku v letech 2006 a poté v letech 2010 a 2011. Tyto navýšení zadluženosti jsou způsobeny zejména investicemi do výrobních prostor společnosti. V roce 2006 probíhala rekonstrukce výrobních hal v Jičíně a výstavba nových kancelářských prostor, zasedacích místností a dalšího zázemí společnosti, také probíhali přípravy v oblasti informačních technologií na implementaci systému Helios- Orange. Poté v letech krize 2008 a 2009 klesalo celkové zadlužení společnosti, dle tohoto ukazatele. K dalšímu nárůstu došlo v letech 2010 a 2011 z důvodu koupě a rekonstrukce pobočky v Nové Pace.
0 10 20 30 40 50 60 70 80
2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013
Zadluženost v %
Zadluženost v %
Na základě výše uvedeného ukazatele se může zdát, že období krize nemělo vliv na hospodaření společnosti a její zadlužení. Pokud se ovšem podíváme na Obrázek 14, který ukazuje podíl bankovních úvěrů na celkových aktivech společnosti.
Obrázek 14: Podíl bankovních úvěrů na aktivech společnosti Zdroj: Vlastní na základě interních materiálů
Z obrázku jsou patrné již výše zmíněné investice v letech 2006,2010 a 2011, které byly z části kryty pomocí úvěrů. V roce 2008 sice společnost prováděla výstavbu nové haly a vybavení této haly novými obráběcími stroji, ale hlavní podíl na zvýšení podílů bankovních úvěrů byla potřeba financování z důvodu recese v automobilovém průmyslu, kdy společnosti klesl meziročně objem zakázek o 25%.
Z výše uvedených grafů se může zdát, že podnik je velmi zadlužen. Pokud však je schopen dlouhodobě splácet své úvěry a tato schopnost nebyla narušena ani v období krize, dá se považovat relativně vysoké zadlužení za příznivé z hlediska využití pákového efektu.
Ten zvyšuje výnosnost vlastního kapitálu a také nám cizí kapitál ve formě úvěrů zajišťuje daňový štít a je považován za levnější než kapitál vlastní
0 5 10 15 20 25 30 35 40 45 50
2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013
Podíl bankovních úvěrů v %
Podíl bankovních úvěrů v %
6.4 Vliv krize na počet zaměstnanců
Před vypuknutím krize rostl počet zaměstnanců společnosti VAPOS pozvolna.
Obrázek 15: Počet zaměstnanců v letech 2003-2011 Zdroj: Vlastní na základě interních materiálů
Detailněji můžeme počty zaměstnanců v jednotlivých letech sledovat na obrázku výše, kde je výše zmíněný pozvolný nárůst patrný. Ke konci roku 2008, kdy už krize probíhala, měla společnost 88 zaměstnanců. V roce 2009 nadále probíhalo propouštění zaměstnanců z důvodu snižování objemu zakázek a jejich počet se zastavil na 84. V následujících letech probíhalo velké přijímání nových zaměstnanců kvůli oživení v automobilovém průmyslu a otevírání nové pobočky společnosti VAPOS. Pro následující roky společnost nezveřejnila počty svých zaměstnanců.
6.4.1 Produktivita práce
Následující obrázek ukazuje produktivitu práce v jednotlivých letech. Produktivita byla spočítána jako podíl tržeb na jednoho zaměstnance. Dle Reného Holečka je tento ukazatel
0 20 40 60 80 100 120 140 160
2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011
Počet zaměstnanců
Počet zaměstnanců
zásadní při pohledu na fungování firmy, a dle jeho slov pro podniky zabývající se strojírenstvím by měl být vyšší než 1 milion Kč na jednoho zaměstnance za rok.
Produktivita práce = 𝑡𝑟ž𝑏𝑦
𝑝𝑜č𝑒𝑡 𝑧𝑎𝑚ě𝑠𝑡𝑛𝑎𝑛𝑐ů (Růčková, 2015)
Obrázek 16: Tržby připadající na 1 zaměstnance v tisících Kč Zdroj: Vlastní na základě interních materiálů
Tento graf ukazuje, že produktivita práce ve společnosti VAPOS byla před krizí na nízké úrovni. Ke zlepšení došlo v roce 2007, kde díky zavedení informačního systému došlo ke zjednodušení plánování výroby, objednávek materiálu, sledování stavu zásob a samotnému vedení účetnictví. Další výrazné zvýšení produktivity sledujeme v roce 2009, kde z důvodu probíhající krize společnost upravovala podnikové procesy tak, aby při co nejmenších mzdových nákladech probíhala výroba co nejlépe. Výsledkem toho je v roce 2009 nejvyšší produktivita ze všech sledovaných let. Dosaženo jí bylo také z důvodu, kdy ke konci roku 2009 začal stoupat objem zakázek, který stoupal rychleji, než rostl počet zaměstnanců.
0 200 400 600 800 1000 1200 1400 1600
2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011
Tržby na 1 zaměstnance v tisících Kč
Tržby na 1 zaměstnance v tisících Kč
6.5 Finanční analýza podniku
Finanční analýza poměřuje údaje získané z účetnictví a zvyšuje jejich vypovídací schopnost.
Dává lepší pohled na hospodaření společnosti a je možné pomocí ní dospět k určitým závěrům, které jsou podklady pro další rozhodnutí při řízení podniku. Poskytuje také údaje pro subjekty, které jsou s podnikem ve styku, jako dodavatelé, odběratelé a banky.
6.5.1 Rentabilita
Ukazatele rentability zkoumají poměr mezi ziskem a podnikovými zdroji. Pro vyjádření rentability je nejčastěji využívána rentabilita celkových aktiv, rentabilita vlastního kapitálu a rentabilita tržeb. Na obrázku může sledovat vývoj těchto ukazatelů ve společnosti VAPOS.
Ukazatele jsou udávány v procentech.
Rentabilita celkových aktiv = zisk
celková aktiva
Rentabilita vlastního kapitálu = 𝑧𝑖𝑠𝑘
𝑣𝑙𝑎𝑠𝑡𝑛í 𝑧𝑑𝑟𝑜𝑗𝑒
Rentabilita tržeb = 𝑧𝑖𝑠𝑘
𝑡𝑟ž𝑏𝑦 (Růčková, 2015)
Obrázek 17: Vývoj rentability společnosti VAPOS Zdroj: Vlastní na základě interních materiálů
Z Obrázku 17 je patrné, že v období krize byly hodnoty nadprůměrné. Pokud je porovnáme v celé oblasti zkoumání od roku 2003 až 2013, zjistíme, že společnost dosahuje v obdobích růstu ekonomiky velmi nízké rentability, mimo roky 2003 a 2007.
Rentabilita aktiv byla počítána pomocí hospodářského výsledku, která byl vydělen celkovými aktivy a vynásoben stem. Výsledek je možné interpretovat jako zisk v korunách, které nám přinese každých sto korun aktiv.
Rentabilita vlastního kapitálu podobně jako rentabilita aktiv řeší, kolik korun zisku přinese v tomto případě každých sto korun vlastního kapitálu. Z důvodu výše zmíněného vysokého podílů cizích zdrojů na financování podniku je rentabilita vlastního kapitálu nejvyšší z těchto třech ukazatelů. Pro výpočet byl použit vztah, kdy zisk byl vydělen vlastním kapitálem a poté vynásoben stem.
Rentabilita tržeb v tomto případě udává, kolik korun zisku přinese každých sto korun tržeb.
2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 Rentabilita aktiv 3,57 0,80 0,51 0,37 5,14 3,72 12,69 2,43 0,01 0,50 0,33 Rentabilita vlastního kapitálu 9,41 1,96 1,16 0,99 12,96 9,60 30,86 6,82 0,03 1,47 0,93 Rentabilita tržeb 6,27 1,01 0,66 0,46 5,10 4,62 16,09 2,76 0,01 0,52 0,31
0,00 5,00 10,00 15,00 20,00 25,00 30,00 35,00
Rentabilita
6.5.2 Aktivita
Aktivita udává schopnost společnosti nakládat se svým majetkem. Výstupem pro vedení podniku může být, zda vlastní přebytek nebo nedostatek majetku. Pro měření aktivity podniku byl použit obrat pohledávek, obrat zásob, obrat stálých aktiv a obrat celkových aktiv. Vývoj obratu pohledávek a zásob můžeme sledovat na Obrázku 18. Obrat stálých a celkových aktiv ukazuje Obrázek 19.
Obrat pohledávek = 𝑡𝑟ž𝑏𝑦
𝑝𝑜ℎ𝑙𝑒𝑑á𝑣𝑘𝑦
Obrat zásob = 𝑡𝑟ž𝑏𝑦
𝑧á𝑠𝑜𝑏𝑦
Obrat stálých aktiv = 𝑡𝑟ž𝑏𝑦
𝑠𝑡á𝑙á 𝑎𝑘𝑡𝑖𝑣𝑎
Obrat celkových aktiv = 𝑡𝑟ž𝑏𝑦
𝑐𝑒𝑙𝑘𝑜𝑣á 𝑎𝑘𝑡𝑖𝑣𝑎 (Růčková, 2015)
Obrázek 18: Obrat pohledávek a zásob Zdroj: Vlastní na základě interních materiálů
0 5 10 15 20 25 30 35 40
2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013
Obrat pohledávek Obrat zásob
Na obrázku výše je možné vidět postupně se snižující obrat pohledávek. Tento vývoj není pro podnik příliš příznivý, protože prostředky vázané v pohledávkách nemůže využít.
Z obecného hlediska je v podniku celkově obrat pohledávek nízký, je to způsobeno především dlouhou dobou splatnosti vystavených faktur. Pokud porovnáme stav obratu pohledávek během krize, tak jeho úroveň byla velmi podobná úrovni před krizí i po ní. V roce 2008 byl obrat pohledávek lehce vyšší, než v okolních letech.
Obrat zásob se v podniku vyvíjel především ve spojitosti s druhem výroby podniku. V letech 2003, 2005 a 2006 docházelo k výrobě vyššího počtu obráběcích center, kde je výroba výrazně delší a je na ně vázané větší množství finančních prostředků
Obrázek 19: Obrat stálých a celkových aktiv Zdroj: Vlastní na základě interních materiálů
Z Obrázku 19 je patrné, že rostoucí vývoj obratu stálých aktiv byl krizí zasažen. Od roku 2003 až do roku 2007 můžeme vidět, až na rok 2005, růst obratu stálých aktiv. Růst tohoto ukazatele dokazuje, že jsou lépe využívány investované prostředky vzhledem k tržbám.
V roce 2008 dochází z důvodu krize k propadu, ale v následujících letech trend růstu,
0 0,2 0,4 0,6 0,8 1 1,2 1,4 1,6 1,8 2
2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013
Obrat stálých aktiv Obrat celkových aktiv
Obrat celkových aktiv měl velmi podobný vývoj jako obrat stálých aktiv, avšak v menším měřítku. A vliv krize na něj neměl tak velký vliv. I přesto v letech 2008 a 2009 dochází k poklesu obratu celkových aktiv a následnému růstu.
6.5.3 Likvidita
Cílem ukazatelů likvidity je seznámit se schopností podniku splácet své krátkodobé závazky.
Likvidita podniku je důležitá pro finanční stabilitu podniku. Z dlouhodobého hlediska není možné, aby byl podnik nelikvidní.
Běžná likvidita = 𝑜𝑏ěž𝑛á 𝑎𝑘𝑡𝑖𝑣𝑎 𝑘𝑟á𝑡𝑘𝑜𝑑𝑜𝑏é 𝑧á𝑣𝑎𝑧𝑘𝑦
Pohotová likvidity =𝑜𝑏ěž𝑛á 𝑎𝑘𝑡𝑖𝑣𝑎−𝑧á𝑠𝑜𝑏𝑦 𝑘𝑟á𝑡𝑘𝑜𝑑𝑜𝑏é 𝑧á𝑣𝑎𝑧𝑘𝑦
Hotovostní likvidita = 𝑓𝑖𝑛𝑎𝑛č𝑛í 𝑚𝑎𝑗𝑒𝑡𝑒𝑘
𝑘𝑟á𝑡𝑘𝑜𝑑𝑜𝑏é 𝑧á𝑣𝑎𝑧𝑘𝑦 (Růčková, 2015)
Obrázek 20: Likvidita společnosti VAPOS Zdroj: Vlastní na základě interních materiálů
Na obrázku výše můžeme vidět vývoj likvidity podniku. Běžná likvidita udává krytí závazků společnosti pomocí oběžných aktiv. Běžná likvidita v podniku je na nízké úrovni, běžně se uvádí, že stav běžné likvidity nižší než 2 je pro podnik rizikový. Takto riziková všechny roky sledovaného období. Skokový nárůst v roce 2006 následoval mírný pokles do roku 2009, kdy i přes probíhající krizi společnost udržela běžnou likviditu vyšší než 1. Od roku 2010 až do konce sledovaného období běžná likvidita rostla.
Pohotová likvidita je podobná jako likvidita běžná, ale do výpočtu nezahrnuje zásoby.
Rozdíl mezi likviditou běžnou a likviditou pohotovou je množství zásob, které společnost skladuje, avšak tento rozdíl by neměl být markantní, neboť by společnost skladovala zbytečné množství zásob. Pokud porovnáme na Obrázku 20 vývoj běžné a pohotové likvidity, zjistíme, že měly velmi podobný průběh. Podobný průběh obou křivek dokazuje přibližně stálou hodnotu skladovaných zásob v každém roce.
Hotovostní likvidita je v podniku velmi nízká. Je tvořena zejména penězi na účtech
0 0,2 0,4 0,6 0,8 1 1,2 1,4 1,6 1,8
2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013
Běžná likvidita Pohotová likvidita Hotovostní likvidita
Hotovostní likvidita ukazuje schopnost podniku splácet krátkodobé závazky hotovostními prostředky. Obecně je doporučováno, aby hotovostní likvidita byla alespoň ve výši 0,2.
Této úrovně podnik nedosahuje za celé sledované období, pouze se k němu přibližuje v roce 2011.
7. Zhodnocení hospodaření společnosti VAPOS
Krize nejvíce ovlivnila společnost VAPOS v letech 2008 a 2009. V těchto letech nedošlo k poklesu aktiv, ani výrazně nevzrostla zadluženost podniku.
7.1 Snížení počtu zaměstnanců
Během krize společnost pokles zakázek řešila pomocí propouštění zaměstnanců. Toto řešení potvrzuje, že MSP jsou flexibilní v personální oblasti. Poklesem počtu zaměstnanců společnost šetřila na personálních nákladech, ale zároveň společnost zlepšovala výrobní procesy. Zlepšování výrobních procesů mělo pozitivní vliv na produktivitu práce, která v roce 2009 byla nejvyšší z celého sledovaného období při nejnižším počtu zaměstnanců od roku 2005.
7.2 Hodnocení analýzy poměrových ukazatelů
V této kapitole budou vyhodnoceny poměrové ukazatele ve sledovaném období.
7.2.1 Hodnocení rentability
Ukazatelé rentability výrazně klesaly od začátku sledovaného období. Roky 2007 až 2010 jsou z hlediska rentability nad průměrem vzhledem k ostatním. Zejména vysoké rentability podnik dosahoval v roce 2009, kdy bylo dosaženo i nejvyššího zisku. Toho bylo dosaženo i pomocí nejvyšší produktivity práce a nízkých mzdových nákladů. Roky mimo období 2007 až 2010 dosahují velmi nízké rentability a měla by být vydána opatření k jejímu zvýšení.
Nízkou rentabilitu však lze chápat jako velmi dobře vedené účetnictví z daňového hlediska, kdy podnik dosahuje nízkého zisku, a tím pádem odvede nižší daň z příjmu. Z obecného hlediska podnik dosahuje nízké rentability, tedy špatně využívá svůj majetek k dosažení
7.2.2 Hodnocení obratových ukazatelů
Období krize nemělo příliš velký vliv na obrat pohledávek ve společnosti. V celém sledovaném období společnost vykazuje nízký obrat pohledávek. Nízký obrat pohledávek je způsoben zejména dlouhou splatností vystavených faktur a také specifickým způsobem fakturace, kdy není zákazníkovi fakturována každá jednotlivá dodávka, ale fakturace je prováděna za určité časové období.
Obrat zásob podobně jako obrat pohledávek nevykazoval během krize výrazný pokles.
Jediným výrazným rokem je rok 2011, kdy byl obrat zásob nejvyšší.
Při sledování obratu stálých aktiv je vidět vzrůstající trend. Tento trend byl však zastaven právě ekonomickou krizí a společnost stav obratu stálých aktiv z roku 2007 překonala až v roce 2012.
Obrat celkových aktiv nebyl tak výrazně rostoucí jako obrat stálých aktiv, ale propad v období krize je u něj také patrný. Společnost se snaží, aby obrat aktiv rostl. K tomuto růstu dochází, i přesto že v období krize byl propad.
Ve všech ukazatelích obratu nedosahuje společnost obecně doporučovaných hodnot.
7.2.3 Hodnocení ukazatelů likvidity
Běžná likvidita v celém sledovaném období nedosahovala doporučovaných hodnot, které se pohybují od 1,8 do 2,5. Problematické z hlediska likvidity byly roky 2003 až 2005, kdy se běžná likvidita nacházela pod 1, ale podnik toto období bez problémů ustál a v roce 2006 byla likvidita výrazně vyšší. Klesala poté až do roku 2009, kde se odrazila ode dna a rostla až do roku 2013.
Vývoj pohotové likvidity kopíroval vývoj likvidity běžné. Avšak v letech 2006 a 2007 dosahovala společnost VAPOS uspokojivé pohotové likvidity, stejně jako v letech 2010 až 2013. Roky 2003 až 2005 a roky krize 2008 a 2009 byly pro podnik rizikové z hlediska likvidity, avšak společnost byla schopna své závazky splácet včas, ale hrozilo dle vývoje tohoto ukazatele riziko nízké schopnosti krýt své závazky.
Hotovostní likvidita je v podniku na velmi špatné úrovni. Jediný rok, kdy se alespoň tato likvidita přibližovala doporučené hranici, byl rok 2011. V ostatních letech byla velmi špatná.
