Finanční služby pro zajištění na stáří

69  Download (0)

Full text

(1)

Finanční služby pro zajištění na stáří

Bakalářská práce

Studijní program: B6208 – Ekonomika a management

Studijní obor: 6208R175 – Ekonomika a management služeb - Finanční a pojišťovací služby

Autor práce: Alena Peichlová

Vedoucí práce: Ing. Lenka Strýčková, Ph.D.

Liberec 2017

(2)

Financial services to cover retirement

Bachelor thesis

Study programme: B6208 – Economics and Management

Study branch: 6208R175 – Economics and Management of Services

Author: Alena Peichlová

Supervisor: Ing. Lenka Strýčková, Ph.D.

Liberec 2017

(3)
(4)
(5)

Prohlášení

Byla jsem seznámena s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vzta- huje zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, zejména § 60 – školní dílo.

Beru na vědomí, že Technická univerzita v Liberci (TUL) nezasahuje do mých autorských práv užitím mé bakalářské práce pro vnitřní potřebu TUL.

Užiji-li bakalářskou práci nebo poskytnu-li licenci k jejímu využití, jsem si vědoma povinnosti informovat o této skutečnosti TUL; v tomto pří- padě má TUL právo ode mne požadovat úhradu nákladů, které vyna- ložila na vytvoření díla, až do jejich skutečné výše.

Bakalářskou práci jsem vypracovala samostatně s použitím uvedené literatury a na základě konzultací s vedoucím mé bakalářské práce a konzultantem.

Současně čestně prohlašuji, že tištěná verze práce se shoduje s elek- tronickou verzí, vloženou do IS STAG.

Datum:

Podpis:

(6)

Anotace

Tato bakalářská práce s názvem „Finanční sluţby pro zajištění na stáří“ se zaměřuje na nabízené finanční produkty na českém trhu, které lze vyuţít pro zajištění optimální výše příjmů v důchodovém věku. V práci budou nejprve představeny dostupné produkty pro zajištění na stáří a vybrané produkty budou následně pomocí modelových kalkulací porovnány dle toho, v jaké ţivotní fázi si účastník spoření vybraný produkt sjedná. Cílem práce je porovnat a vyhodnotit nejvýhodnější produkt pro zajištění na stáří pro mladou a střední generaci. Produkty jsou hodnoceny z hlediska výše koncové hodnoty účtu u zvolených produktů a dle měsíční renty, která můţe znamenat přilepšení ke starobnímu důchodu.

Klíčová slova

finanční trhy, důchodový systém, doplňkové penzijní spoření, ţivotní pojištění, kolektivní investování

(7)

Annotation

This bachelor thesis „Financial services to cover retirement“ is focused on offered financial products on the Czech market, that can be used for ensuring the optimal income level in retirement age. The available products for covering retirement expenses will be first introduced in this thesis and then the selected products will be compared using model calculations according to the lifetime the selected participant chooses for the selected product. The aim of the thesis is to compare and to evaluate the most advantageous product covering the retirement age, as well as the young and the middle generation. The products are rated from the point of view of the final value of the account for the selected products and the monthly rent, which may be an enrichment to the old-age pension.

Keywords

financial markets, retirement system, additional pension savings, life insurance, collective investment

(8)

Poděkování

Touto cestou bych ráda vyjádřila poděkování Ing. Lence Strýčkové, Ph.D., za podnětné připomínky, cenné rady a trpělivost při vedení mé bakalářské práce. Rovněţ bych chtěla poděkovat paní Daniele Šafaříkové za poskytnutí důleţitých podkladů pro vypracování praktické části bakalářské práce.

(9)

8

Obsah

Seznam obrázků ... 10

Seznam tabulek ... 11

Seznam pouţitých zkratek ... 12

Úvod ... 13

1 Úvod do problematiky finančních trhů ... 15

1.1 Funkce finančních trhů ... 15

1.2 Typy financování ... 16

1.3 Členění finančních trhů ... 17

2 Specifikace základních pojmů a prognóza důchodové problematiky ... 19

2.1 Vymezení základních pojmů ... 19

2.2 Současná situace s potencionální prognózou důchodové problematiky v ČR ... 20

3 Důchodový systém ... 22

3.1 Důvody změny důchodového systému ... 22

3.2 I. pilíř důchodového systému – důchodové pojištění ... 23

3.2.1 Účast na důchodovém pojištění ... 25

3.3 II. pilíř důchodového systému – důchodové spoření ... 26

3.4 III. pilíř důchodového systému – doplňkové penzijní spoření ... 27

4 Charakteristika vybraných finančních sluţeb pro zajištění na stáří ... 28

4.1 Doplňkové penzijní spoření ... 28

4.1.1 Státní příspěvky do doplňkového penzijního spoření ... 29

4.1.2 Daňové zvýhodnění pro zúčastněné ... 29

4.1.3 Zhodnocení prostředků účastníků v III. pilíři důchodového systému ... 30

4.2 Ţivotní pojištění ... 31

4.2.1 Charakteristika ţivotního pojištění ... 31

4.2.2 Kapitálové ţivotní pojištění ... 32

(10)

9

4.2.3 Investiční ţivotní pojištění ... 34

4.2.4 Daňové zvýhodnění pro zúčastněné ... 35

4.3 Kolektivní investování ... 35

4.3.1 Hodnocení investic ... 36

4.3.2 Právní vymezení fondů kolektivního investování ... 37

4.3.3 Rozdělení fondů z hlediska investičního zaměření ... 38

5 Komparativní studie ... 39

5.1 Zaměření komparativní studie ... 39

5.2 Kalkulace doplňkového penzijního spoření ... 40

5.2.1 Modelace doplňkového penzijního spoření pro zástupce mladé generace .... 42

5.2.2 Modelace doplňkového penzijního spoření pro zástupce střední generace ... 43

5.2.3 Porovnání naspořené hodnoty u doplňkového penzijního spoření při začátku spoření v mladém a středním věku ... 44

5.3 Kalkulace ţivotního pojištění ... 46

5.3.1 Modelace ţivotního pojištění pro zástupce mladé generace ... 48

5.3.2 Modelace ţivotního pojištění pro zástupce střední generace ... 49

5.3.3 Porovnání naspořené hodnoty u ţivotního pojištění při začátku spoření v mladém a středním věku ... 50

5.4 Kalkulace kolektivního investování ... 52

5.4.1 Modelace kolektivního investování pro zástupce mladé generace ... 53

5.4.2 Modelace kolektivního investování pro zástupce střední generace... 54

5.4.3 Porovnání naspořené hodnoty u kolektivního investování při začátku spoření v mladém a středním věku ... 55

5.5 Vyhodnocení komparativní studie ... 57

Závěr ... 62

Seznam pouţitých zdrojů... 64

(11)

10

Seznam obrázků

Obrázek 1: Přímé a nepřímé financování ... 16

Obrázek 2: Porovnání věkové struktury obyvatelstva roku 2015 a roku 2065 ... 20

Obrázek 3: Průměrná délka pobírání starobního důchodu ... 23

Obrázek 4: Vývoj kapitálové hodnoty pojištění a pojistné částky ... 33

Obrázek 5: Magický trojúhelník ... 36

Obrázek 6: Porovnání vloţené a koncové částky před zdaněním u obou zástupců ... 45

Obrázek 7: Rozdělení fondů určených k investování u ţivotního pojištění ... 46

Obrázek 8: Porovnání celkové vloţené částky a koncové hodnoty u obou generací v případě ţivotního pojištění ... 51

Obrázek 9: Rozdělení fondů určených k investování v dynamické strategii ... 52

Obrázek 10: Porovnání celkové vloţené částky a koncové hodnoty u obou generací v případě kolektivního investování... 56

Obrázek 11: Srovnání měsíční renty obou zástupců při rozloţení částky na 24 let u všech kalkulovaných produktů ... 59

(12)

11

Seznam tabulek

Tabulka 1: Současný přehled odchodu do důchodu podle roku narození ... 21

Tabulka 2: Potřebná doba pojištění pro nárok na starobní důchod ... 24

Tabulka 3: Výše měsíčního státního příspěvku podle měsíční platby... 29

Tabulka 4: Výše daňového odpočtu dle měsíčního vkladu ... 30

Tabulka 5: Zhodnocení prostředků účastníků v konzervativních účastnických fondech .... 31

Tabulka 6: Vývoj výše technické úrokové míry ... 33

Tabulka 7: Procentuální rozloţení měsíční úloţky v průběhu spoření ... 41

Tabulka 8: Reálné roční zhodnocení a průměrné zhodnocení ročně (2013-2016) ... 41

Tabulka 9: Výše vloţené částky a předpokládané koncové hodnoty doplňkového penzijního spoření u zástupce mladé generace ... 42

Tabulka 10: Výše vloţené částky a předpokládané koncové hodnoty doplňkového penzijního spoření u zástupce střední generace ... 43

Tabulka 11: Porovnání kalkulace doplňkového penzijního spoření u obou zástupců ... 45

Tabulka 12: Roční zhodnocení jednotlivých fondů ... 47

Tabulka 13: Přehled jednotlivých částek ţivotního pojištění zástupce mladé generace ... 48

Tabulka 14: Přehled jednotlivých částek ţivotního pojištění u zástupce střední generace . 49 Tabulka 15: Porovnání kalkulace ţivotního spoření u obou zástupců ... 51

Tabulka 16: Roční výkonnost dynamického fondu společnosti CONSEQ ... 53

Tabulka 17: Přehled vloţených a předpokládaných finančních prostředků u zástupce mladé generace ... 54

Tabulka 18: Přehled vloţených a předpokládaných finančních prostředků u zástupce střední generace ... 55

Tabulka 19: Porovnání kalkulace kolektivního investování u obou zástupců... 56

Tabulka 20: Porovnání předpokládaných koncových částek před zdaněním u jednotlivých produktů v případě zástupců obou generací ... 58

Tabulka 21: Přehled všech modelovaných produktů u obou zástupců ... 60

(13)

12

Seznam použitých zkratek

ČNB Česká národní banka

ČR Česká republika

ČSOB Československá obchodní banka ČSÚ Český statistický úřad

ČSSZ Česká správa sociálního zabezpečení ELDP evidenční list důchodového pojištění

KB Komerční banka

TÚM technická úroková míra

(14)

13

Úvod

Bakalářská práce s názvem „Finanční sluţby pro zajištění na stáří“ se zabývá finančními produkty, které jsou přímo či nepřímo zaměřeny na zajištění dostatečné výše finančních prostředků v důchodovém věku. Demografický vývoj není z pohledu potřeby zajištění na stáří příliš optimistický. Stále stárnoucí populace a prodluţující se věk doţití tento trend neblaze ovlivňuje. Z těchto důvodů je nutné se začít tímto problémem zabývat jiţ v aktivním věku. Na důchodové pojištění zajištěné od státu se jiţ nelze zcela spoléhat, jelikoţ jeho reálná hodnota bude dle předpokladů neustále klesat.

Téma bakalářské práce bylo zvoleno s ohledem na stále se zhoršující finanční situaci lidí v důchodovém věku. Problém je aktuální především pro mladou a střední generaci, které mají ještě dostatečnou dobu pro naspoření finančních prostředků. Ty jim mohou pomoci zajistit kvalitnější ţivotní úroveň v důchodovém věku a moţnost realizovat plány, které nemohli uskutečnit v produktivním věku.

Cílem práce je porovnat a vyhodnotit nejvýhodnější produkt pro zajištění na stáří pro mladou a střední generaci. V práci budou nejprve představeny dostupné produkty pro zajištění na stáří a vybrané produkty budou následně pomocí modelových kalkulací porovnány dle toho, v jaké ţivotní fázi si účastník spoření vybraný produkt sjedná.

Produkty jsou hodnoceny z hlediska výše koncové hodnoty účtu u zvolených produktů a dle měsíční renty, která můţe znamenat přilepšení ke starobnímu důchodu a zároveň slouţit k zamezení finančních problémů. Na základě nepříznivého demografického vývoje do budoucna, se snaţí odpovědět na otázku, proč by se lidé měli zajistit na stáří sami a nespoléhat pouze na pomoc od státu.

Teoretická část bakalářské práce je zaměřena na problematiku finančních trhů a vymezení základních pojmů nutných k úplnému pochopení daného tématu. Dále následuje prognóza důchodové problematiky zaměřená na Českou republiku. Tato část také obsahuje základní aspekty důchodového systému a podrobnou specifikaci jednotlivých produktů pro zajištění na stáří.

(15)

14

Praktická část obsahuje kalkulace jednotlivých produktů, které je moţné vyuţít pro potřebu zajištění na stáří. Pro lepší představu jsou zvolené finanční produkty namodelovány na dvě generace obyvatel. Prvním modelem je 25letý člověk, zástupce mladé generace. Střední generaci zastupuje člověk ve věku 45 let. Kaţdý finanční produkt je porovnán jednotlivě pro obě generace a poté jsou vyhodnoceny všechny zvolené produkty dohromady.

Vypovídající funkci bude zde mít předpokládaná koncová hodnota účtu. Finanční produkty jsou porovnány na základě vytvořených kalkulací, s kterými pracuje kaţdá finanční instituce.

Závěrem jsou porovnány všechny pouţité finanční produkty s určením nejlepší moţné varianty zajištění na stáří pro kaţdou generaci zvlášť. Nakonec je stanovena nejvýhodnější finanční sluţba, která můţe pomoci zajistit poklidné stáří. A to bez nutnosti řešení finančních problémů, které by mohly nastat kvůli nízké míře zabezpečení od státu.

(16)

15

1 Úvod do problematiky finančních trhů

Je běţným jevem, ţe se v kaţdé ekonomice různé ekonomické subjekty dostávají do stavu, kdy jsou buď v přebytku anebo naopak disponují nedostatkem finančních prostředků.

Nepříznivá finanční situace jim brání v uskutečnění jimi původně zamýšlených činností.

Peněţní prostředky mohou potřebovat nejen jednotlivci, ale i firmy anebo stát, tudíţ zde mohou být představeny všechny různé druhy ekonomických subjektů (Rejnuš, 2014).

1.1 Funkce finančních trhů

Finanční trhy plní významnou ekonomickou funkci v přerozdělování finančních prostředků od přebytkových subjektů, kterými jsou domácnosti, firmy či vláda, těm, kteří naopak potřebují více finančních prostředků, jelikoţ by chtěli utratit více, neţ jsou jejich příjmy.

Toto rozdělování peněz je důleţité pro ekonomiku z toho důvodu, ţe někteří lidé mají přístup k investičním moţnostem na rozdíl od ostatních (Mishkin aj., 2012).

Plní také důleţitou funkci pro ekonomiku, jelikoţ peněţní prostředky zajišťují větší objem produkce, při efektivním rozdělení kapitálu, a tím i efektivnost pro celou ekonomiku.

V případě dobré funkčnosti finančního trhu také zlepšují blahobyt spotřebitelů, jelikoţ umoţňují správné načasování pro jejich nákupy. V neposlední řadě zajišťují peněţní hotovost pro mladou generaci, která díky tomu nemusí čekat, neţ našetří poţadovanou částku, coţ jim poskytuje moţnost dřívějšího nákupu (Mishkin aj., 2012).

(17)

16

1.2 Typy financování

Na finančních trzích probíhá nepřetrţitě velké mnoţství nejrůznějších finančních transakcí, ve kterých se setkávají různé ekonomické subjekty. Na jedné straně různé subjekty nabízejí rozmanité investiční moţnosti a naopak na druhé straně je poptávají cílové subjekty. Platí zde jako na ostatních trzích, ţe v okamţiku uzavření obchodu nastane na obou stranách spokojenost a také oboustranný prospěch.

Dle finanční teorie se můţeme setkat se třemi různými způsoby financování, kterými jsou:

a. přímé investování, b. polopřímé investování,

c. nepřímé investování (Rejnuš, 2014).

Obrázek 1: Přímé a nepřímé financování

Zdroj: Vlastní zpracování dle Rejnuš, 2014, str. 49

Na obrázku 1 je znázorněno přímé a nepřímé investování. Přímé financování představuje půjčování finančních prostředků od spotřebitelů přímo dluţníkům. Tato metoda je nejjednodušší, ale často doprovázena mnoţstvím problémů, jelikoţ je obtíţné prověření jeden druhého a také musí mít dluţník i věřitel zájem o směnu vzájemně vyhovujícího objemu peněţních prostředků za přiměřené investiční moţnosti. Naopak nepřímé

(18)

17

investování zajišťují především obchodní banky, pojišťovny, investiční společnosti a další finanční instituce, operující na daném trhu. Za poskytnuté úvěry či půjčky si finanční zprostředkovatelé účtují vyšší úrok, neţ který by platili, kdyby ho získali od svých vkladatelů, jelikoţ i oni provozují svou činnosti za účelem vytvoření zisku.

Kombinací obou předchozích způsobů financování je financování polopřímé. Tento způsob je oboustranně levnější neţ financování nepřímé, avšak rizikovější a zároveň je těţší najít vzájemnou shodu. V tomto případě se investoři a věřitelé střetávají za přispění některých prostředníků, mezi které patří brokerské firmy anebo tzv. dealerské společnosti (Rejnuš, 2014).

1.3 Členění finančních trhů

Finanční trh můţeme rozdělit podle několika aspektů na menší dílčí trhy, přičemţ ţádné z těchto rozdělení nebude zcela jednoznačné. To z toho důvodu, jelikoţ hranice mezi dílčími segmenty finančního trhu nejsou zcela ostře ohraničené a také se liší v jednotlivých zemích v závislosti na působení několika různých faktorů, jako například historické či politické vlivy.

Dle určitých kritérií, která určují subjekty na trhu obchodující, můţeme odlišit jednotlivé druhy finančních trhů. Například doba splatnosti obchodů a pouţívané instrumenty slouţí k rozdělení těchto trhů na:

 trh kapitálový,

 trh peněţní,

 trh úvěrový (Revenda, 2014).

Na kapitálovém trhu se obchoduje s kapitálem, který má nízkou likviditu, jako například cenné papíry, které mají splatnost delší neţ jeden rok. Do této kategorie lze zařadit akcie, dluhopisy či investiční certifikáty (Management Mania, 2016). S krátkodobými cennými papíry, které mají naopak vysokou likviditu, se obchoduje na trhu peněţním. I kdyţ dle názvu lze soudit, ţe se na těchto trzích obchoduje pouze s penězi, není tomu tak.

(19)

18

Obchoduje se zde například se státními úvěry, obchodními směnkami, atd. (Mishkin aj., 2012).

Úvěrový trh slouţí k sjednávání úvěrových obchodů mezi bankami a nebankovním sektorem, přičemţ sem patří i úvěry mezi bankami. Mezi dominantní subjekty na tomto trhu patří právě komerční banky, jelikoţ přijímají vklady v různých formách, a zároveň poskytují různorodé úvěry (Revenda, 2014).

(20)

19

2 Specifikace základních pojmů a prognóza důchodové problematiky

K přípravě na stáří slouţí několik produktů či sluţeb, díky nimţ se nám stáří výrazně ulehčí, z hlediska finančního. Nikdo by se neměl spoléhat pouze na stát, který nabízí jednu moţnost zabezpečení. Nejlepší variantou je kombinace s jinou sluţbou pro zajištění na stáří, kterých je na trhu nabízeno nepřeberné mnoţství.

2.1 Vymezení základních pojmů

 Inflace - pod pojmem inflace si lze všeobecně představit růst cenové hladiny z pohledu ekonomiky. Zjednodušeně lze říci, ţe se jedná o zvýšení cen zboţí a sluţeb z obecného hlediska, nikoli z pohledu na jednotlivé případy. Při měření inflace se do zkoumání zařazuje zboţí krátkodobé i dlouhodobé spotřeby, a také sluţby (Evropská centrální banka, 2017). Inflaci zkoumá a měří Český statistický úřad, který sleduje ukazatele cenových indexů, mezi které patří deflátor hrubého domácího produktu a index cen výrobců a spotřebitelských cen (Janda, 2012).

 Finanční rezerva - vytvoření finanční rezervy je nutné u kaţdého z nás, jelikoţ díky ní můţeme předcházet nečekaným, ale alespoň trochu předvídatelným situacím. Je také vhodná, pokud se naskytne výdaj, který jsme neplánovali, či pokud potřebujeme v krátkém horizontu více finančních prostředků. Nejvíce uţitečná můţe být při ztrátě zaměstnání či ukončení podnikatelské činnosti, obecně tedy při výpadku hlavního příjmu (Janda, 2012).

 Ţivotní plánování - tento pojem je velice důleţitý při zajištění na stáří, jelikoţ kaţdý člověk by měl přemýšlet několik let dopředu. Pokud člověk přistupuje k ţivotu zodpovědně, měl by mít na mysli jak pracovní kariéru či bydlení, tak i myšlenku na stáří. Přípravu na tuto dobu by nikdo neměl podceňovat a začít s ukládáním finančních prostředků jiţ od své první výplaty (Janda, 2012).

(21)

20

2.2 Současná situace s potencionální prognózou důchodové problematiky v ČR

Na území České republiky k 31. 12. 2015 bylo evidováno s přesností na tisíce 10 554 000 obyvatel, z čehoţ dle dat ČSÚ k roku 2015 bylo 5 041 900 pracujících, 268 000 nezaměstnaných a osob starších 65 let bylo přibliţně 1 930 000. Na obrázku 2 lze vidět vývoj struktury obyvatelstva z roku 2015 v porovnání s předpokládaným výhledem na rok 2065 (ČSÚ a, ČSÚ b, ČSÚ c, 2017).

Obrázek 2: Porovnání věkové struktury obyvatelstva roku 2015 a roku 2065 Zdroj: Vlastní zpracování dle ČSŮ

Z prognózy Českého statistického úřadu k roku 2065, která je znázorněna na obrázku 2, vyplývá, ţe počet obyvatel nad 65 let bude stále přibývat a naopak se bude sniţovat porodnost. To znamená, ţe bude stále více klesat počet aktivních obyvatel, kteří odvádí sociální pojištění, a tudíţ přispívají k financování důchodů.

Jelikoţ se lidé doţívají stále vyššího věku, je tím ovlivněn i věk odchodu do důchodu. Ten se pro kaţdou další mladší generaci stále oddaluje. Přehled současného potřebného věku k odchodu do důchodu je znázorněn v tabulce 1.

(22)

21

Tabulka 1: Současný přehled odchodu do důchodu podle roku narození

Rok narození Muž Žena bez dětí Žena 1 dítě Žena 2 děti

1950 62r+6m 61r 59r+8m 58r+4m

1960 64r+2m 64r+2m 63r+8m 62r+2m

1966 65r+2m 65r+2m 65r+2m 65r+2m

1970 65r+10m 65r+10m 65r+10m 65r+10m

1980 67r+6m 67r+6m 67r+6m 67r+6m

1990 69r+2m 69r+2m 69r+2m 69r+2m

2000 70r+10m 70r+10m 70r+10m 70r+10m

2010 72r+6m 72r+6m 72r+6m 72r+6m

2015 73r+4m 73r+4m 73r+4m 73r+4m

2016 73r+6m 73r+6m 73r+6m 73r+6m

2017 73r+8m 73r+8m 73r+8m 73r+8m

Vysvětlivky: "r" znamená rok, "m" znamená měsíc

Zdroj: Vlastní zpracování dle Ministerstva práce a sociálních věcí

Z výše uvedené tabulky vyplývá, ţe do roku 1966 se odlišovalo pohlaví a počet dětí u ţen, při posouzení potřebného věku pro odchod do starobního důchodu. Avšak rok 1966 byl přelomový. Od tohoto roku byl věk odchodu do důchodu stejný pro všechny pohlaví bez ohledu na počet dětí. Z tabulky je patrné, ţe věk odchodu do důchodu se stále zvyšuje, a to průběţně o 2 měsíce. Toto neustálé zvyšování není reálné, a proto by měl být stanoven strop věku odchodu do důchodu, který je nyní předběţně schválen na 65 let (Sobotka, 2016).

K poslednímu dni roku 2016 byl vypracován dle ČSSZ přehled o počtu důchodců a vyplácených důchodů v ČR, který činil 2 395 382 pro starobní důchody, z čehoţ 603 501 tvořily důchody předčasné. V témţe roce byla stanovena průměrná výše starobního důchodu na 11 460 Kč. U muţů byla částka vyšší, a to 12 662 Kč, a u ţen pouhých 10 402 Kč. Při podílu aktivního obyvatelstva v poměru ku počtu starobních důchodců vychází, ţe na jednoho starobního důchodce přispívá 2,16 poplatníka (ČSSZ d, 2017).

(23)

22

3 Důchodový systém

V dřívějších dobách lidé nespoléhali na pomoc státu v případě zajištění na stáří, ale spíše vyuţívali moţnosti obţivy od rodiny či někteří vyuţili pomoc církve, charity anebo soukromého pojištění. Aţ v průběhu 20. století došlo ke změnám. Sociální pojištění se oddělilo od soukromého a v nynější době tvoří jiţ vcelku významnou část veřejných financí (Louţek, 2014).

Začátek roku 2013 přinesl veliké změny v podobě tří-pilířového důchodového systému, který zahrnuje důchodové pojištění, důchodové spoření a posledním pilířem je doplňkové penzijní spoření. Kromě II. pilíře, neboli důchodového spoření, který byl zrušen v lednu roku 2016, je tento systém stále aktuální, tudíţ lze říci, ţe se důchodový systém vrátil do původních kolejí, jak tomu bylo před rokem 2013 (Ministerstvo financí České republiky b, 2016).

3.1 Důvody změny důchodového systému

Většina evropských států mění svou důchodovou reformu na základě nepříznivého demografického vývoje, kvůli kterému nelze nadále udrţet financování penzijních systémů dle dnešních pravidel do budoucna. Tento problém byl příčinou změny důchodového systému také v České Republice. Dalším důvodem změny byl hluboký deficit důchodového účtu (Prachař, 2013).

Kvalitnější lékařská péče a zvyšování kvality ţivota prodluţuje střední délku ţivota, která negativně ovlivňuje, spolu s klesajícím počtem ekonomicky aktivních obyvatel v poměru ku celkové populaci, právě zmiňovaný demografický vývoj z pohledu důchodového systému. Narůstající počet důchodců a delší doba strávená v důchodu je také výrazným negativním vlivem. V počátcích vzniku důchodového systému se důchodu doţil pouze kaţdý druhý. V dnešní době se ho doţije jiţ většina. S tím je i spojeno zajištění úměrné úrovně příjmů ve stáří. Lidé většinou spoléhají na zajištění ve stáří právě od státu, coţ při

(24)

23

současném demografickém vývoji nelze udrţovat donekonečna (Informační centrum vlády, 2014).

Na obrázku 3 lze vidět průměrnou délku pobírání starobního důchodu, která se stále prodluţuje. V roce 2000 pobírali lidé starobní důchod v průměru 20 let, avšak tato doba se prodlouţila aţ na 24 let, coţ bylo zaznamenáno v roce 2015 (ČSSZ c, 2017).

Obrázek 3: Průměrná délka pobírání starobního důchodu Zdroj:Česká správa sociálního zabezpečení, 2017

Dalším klíčovým aspektem při rozhodování o novém důchodovém systému byl schodek důchodového účtu. Ten s kaţdým rokem stoupá. Dle prognóz by při udrţení zabezpečení na stáří pouze od státu bylo nutné vynaloţit přibliţně 150 miliard korun kolem roku 2050 (Informační centrum vlády, 2014).

3.2 I. pilíř důchodového systému – důchodové pojištění

Důchodové pojištění tvoří základní pilíř důchodového systému v České Republice a účast občanů v něm je zpravidla povinná. Je plně spravován i financován státem, přičemţ dávky jsou vypláceny z pojistného na důchodové pojištění. Jelikoţ je mnoho lidí v dnešní době

18 19 20 21 22 23 24 25

2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015

Pměrná délka

Rok

(25)

24

odkázáno pouze na tento zdroj příjmu ve stáří, tento aspekt přispěl k nutnosti změny důchodového systému na tři pilíře.

Výdaje ze státního rozpočtu jsou pro stát povinné, tudíţ tento způsob zabezpečení ve stáří nemůţe být nikdy zastaven, ale pouze upravován, aby byla zajištěna finanční udrţitelnost tohoto pilíře. Ta je v posledních letech narušována několika negativními vlivy, které jiţ byly zmíněny, jako je prodluţující průměrný věk doţití a současné sniţování porodnosti.

Tyto faktory by mohly do budoucna nepříznivě ovlivnit výši vyplácených částek z důchodového pojištění (Rytířová, 2013).

Důleţitými pojmy v této problematice jsou doba pojištění a náhradní doba pojištění. Doba pojištění je důleţitá kvůli přiznání starobního důchodu a prokazuje se evidenčním listem důchodového pojištění (ELDP). Při dosaţení důchodového věku, a také získání nezbytné doby pojištění, vzniká u pojištěného nárok na starobní důchod (ČSSZ e, 2016).

Tabulka 2: Potřebná doba pojištění pro nárok na starobní důchod Dosažení důchodového věku Potřebná doba pojištění

před rokem 2010 25 let

v roce 2010 26 let

v roce 2011 27 let

v roce 2012 28 let

v roce 2013 29 let

v roce 2014 30 let

v roce 2015 31 let

v roce 2016 32 let

v roce 2017 33 let

v roce 2018 34 let

po roce 2018 35 let

Zdroj: Česká správa sociálního zabezpečení, 2016

V tabulce 2 lze vidět potřebnou dobu pojištění pro nárok na starobní důchod. Ta je stanovena i dle roku, při kterém je dosaţen důchodový věk. V případě, ţe pojištěnec dosáhl důchodového věku, avšak nemá dostatečnou dobu pojištění, nelze mu ke dni dosaţení

(26)

25

důchodového věku starobní důchod přiznat. V tomto případě nabude nároku k přiznání na důchod aţ poté, kdy získá potřebnou dobu pojištění (ČSSZ e, 2016).

Náhradní dobou pojištění se rozumí časový úsek, po který se dané pojistné neodvádí. Za určitých podmínek se ale započítává do nutných let pojištění pro získání nároku na důchod.

To platí např. u osob soustavně se připravujících na své budoucí zaměstnání, dále pokud pobírají podporu v nezaměstnanosti a jsou vedeny na úřadu práce, invalidních důchodců, atd. (ČSSZ b, 2016).

3.2.1 Účast na důchodovém pojištění

Účast na důchodovém pojištění je zpravidla povinná pro všechny ekonomicky aktivní osoby při splnění stanovených podmínek určených státem. I v tomto případě jsou ale výjimky (Cipra, 2012).

Od 1. 1. 1996 je moţné se podílet na důchodovém pojištění dobrovolně, a to u osob starších 18 let, nestanoví-li zákon jinak. Tato moţnost je moţná v případech:

1) evidence na úřadu práce jako uchazeče o zaměstnání, pokud se v této době nepobírá podpora v nezaměstnanosti či na rekvalifikaci,

2) nepřetrţitá příprava na budoucí povolání, a to studiem na střední či vysoké škole, 3) výdělečná činnost v cizím státě,

4) dlouhodobá dobrovolnická sluţba,

5) činnosti ve prospěch zahraničního zaměstnavatele na území České republiky, 6) výkon funkce poslance v Evropském parlamentu,

7) pobyt v cizině kvůli následování svého manţela či registrovaného partnera kvůli výkonu zaměstnání, který je zaměstnancem organizační sloţky státu, se souhlasem dané sloţky státu a přičemţ nesmějí být osobami výdělečnými, v tomto případě můţe hradit pojistné zaměstnavatel partnera,

8) bez uvedení důvodu (ČSSZ a, 2016).

(27)

26

3.3 II. pilíř důchodového systému – důchodové spoření

Reforma důchodového systému s sebou přinesla i nový produkt pro zajištění na stáří v podobě důchodového spoření. Vstup do tohoto spoření byl dobrovolný, ale poté jiţ nebyla moţnost důchodové spoření zrušit. Jelikoţ byl o důchodové spoření malý zájem, jelikoţ vyuţilo této moţnosti pouze přibliţně 84 tisíc obyvatel ČR, došlo k zrušení tohoto produktu. V červenci roku 2015 byl zamezen vstup do II. pilíře důchodového systému a začátkem roku 2016 byly zrušeny i příspěvky do tohoto pilíře. Pro účastníky, zahrnuté v tomto pilíři, nastala moţnost buď vyplacení celé našetřené částky anebo převedení dané sumy na bankovní účet či doplňkové penzijní spoření.

Důchodové spoření se skládalo z důchodových fondů penzijních společností, u kterých byly nabízeny odlišné investiční strategie. Systém byl tedy podobný, jako je tomu u doplňkového penzijního spoření. Na rozdíl od doplňkového penzijního spoření, do těchto fondů lidé místo příspěvků odváděli určitá procenta ze svého výdělku, coţ se naopak podobalo prvnímu pilíři (Důchodová reforma, 2016).

Vklady do důchodového spoření byli ve výši 5 % z vyměřovacího základu. Tyto vklady zahrnovaly část odvodů, které měly směřovat do I. pilíře, spolu s vlastním příspěvkem, a to přesněji:

 3 % z vyměřovacího základu, tudíţ namísto 28 % částky z vyměřovacího základu bylo odváděno na důchodové pojištění pouze 25 % této částky,

 a navíc 2 % z vyměřovacího základu odváděl účastník sám (Rubeš, 2013).

Dále se dle vybrané investiční strategie přičítalo zhodnocení z těchto prostředků. Jelikoţ účastníci tohoto pilíře odváděli menší částku na sociální pojištění neţ ostatní, kteří se do II.

pilíře nepřihlásili, budou mít nárok na niţší důchod neţ ostatní. Stejně je to i s dobou pojištění, jelikoţ za rok pojištění získají procentní výměru s pouţitím koeficientu 1,2 % namísto 1,5 %. Jediným východiskem z této situace je doplacení zbývajícího sociální pojištění, čímţ lidem zúčastněným v tomto spoření vznikne nárok na důchod ve stejné výši, jako lidem, kteří se do tohoto spoření nepřihlásili (Důchodová reforma, 2016).

(28)

27

3.4 III. pilíř důchodového systému – doplňkové penzijní spoření

Třetím pilířem důchodového systému je doplňkové penzijní spoření, které jiţ existovalo na podobném principu dříve pod názvem penzijní připojištění se státním příspěvkem. Do toho se dalo přihlásit jen do konce listopadu roku 2012, a od roku 2013 ho nahradil právě třetí pilíř s doplňkovým penzijním spořením (Rytířová, 2013). Podrobněji se tímto tématem zabývá kapitola 4.1.

(29)

28

4 Charakteristika vybraných finančních služeb pro zajištění na stáří

K potřebě zajištění na stáří nám můţe poslouţit několik produktů nabízených finančními společnostmi. Mezi ně můţe patřit doplňkové penzijní spoření, které je k tomuto účelu nejčastěji voleno, a je součástí III. pilíře důchodového systému. Dalšími moţnostmi můţe být i ţivotní pojištění či kolektivní investování, přičemţ tyto produkty mohou slouţit i k jinému účelu.

4.1 Doplňkové penzijní spoření

Doplňkovým penzijním připojištěním, neboli III. pilířem důchodového systému, se dle zákona č. 427/2011 Sb. rozumí „shromažďování a umísťování příspěvků účastníka doplňkového penzijního spoření (dále jen „účastník“), příspěvků placených za účastníka jeho zaměstnavatelem a státních příspěvků do účastnických fondů obhospodařovaných penzijní společností a vyplácení dávek z doplňkového penzijního spoření, jehož účelem je zabezpečit doplňkový příjem účastníka ve stáří nebo invaliditě“ (Zákon č. 427/2011 Sb.).

Pravidelné spoření ze strany klienta je zvýhodněno státními příspěvky a také daňovými zvýhodněními. Na tomto spoření se můţe podílet i zaměstnavatel klienta, coţ můţe být pro zaměstnavatele výhodné, jelikoţ můţe uplatňovat na tyto vklady daňové zvýhodnění stejně jako účastník tohoto spoření. Penzijní společnosti hrají v tomto případě důleţitou roli, a to ve funkci spořící. Vklady účastníka jsou investovány do různých účastnických fondů, které si zvolí sám klient spolu s investiční strategií (Rubeš, 2013).

(30)

29

4.1.1 Státní příspěvky do doplňkového penzijního spoření

Na rozdíl od jiných produktů nabízených na finančním trhu, lze v případě doplňkového penzijního spoření vyuţít státních příspěvků. Ty se stanovují dle výše měsíčních příspěvků účastníka, přičemţ maximální výše státního příspěvku je stanovena na 230 Kč měsíčně při vkladu 1 000 Kč a více (Ministerstvo financí České republiky a, 2016). Podrobnější přehled znázorňuje tabulka 3.

Tabulka 3: Výše měsíčního státního příspěvku podle měsíční platby Měsíční platba na smlouvu Měsíční státní příspěvek

Do 300 Kč 0 Kč

300 Kč 90 Kč

400 Kč 110 Kč

500 Kč 130 Kč

600 Kč 150 Kč

700 Kč 170 Kč

800 Kč 190 Kč

900 Kč 210 Kč

1 000 Kč a více 230 Kč

Zdroj: Vlastní zpracování dle Ministerstva financí České republiky

4.1.2 Daňové zvýhodnění pro zúčastněné

Mimo státních příspěvků, můţe klient vyuţít také daňových odpočtů na produkty III.

důchodového pilíře, kterými jsou penzijní připojištění a doplňkové penzijní spoření.

Zatímco do roku 2016 byl strop daňového odpočtu na tyto produkty stanoven na 12 000 Kč, od roku 2017 je moţné vyuţít dvojnásobné daňové odpočty, tudíţ aţ do výše 24 000 Kč. Tento odpočet je pro tyto dva produkty společný (Gola, 2016).

(31)

30 Tabulka 4: Výše daňového odpočtu dle měsíčního vkladu

Měsíční vklad Daňový odpočet 2016 Daňový odpočet 2017 1 000 Kč a méně 0 Kč 0 Kč

1 200 Kč 2 400 Kč 2 400 Kč

1 500 Kč 6 000 Kč 6 000 Kč

1 800 Kč 9 600 Kč 9 600 Kč

2 000 Kč 12 000 Kč 12 000 Kč

2 500 Kč 12 000 Kč 18 000 Kč

3 000 Kč a více 12 000 Kč 24 000 Kč

Zdroj: Gola, 2016

Tabulka 4 znázorňuje výši daňových odpočtů v závislosti na měsíčním vkladu účastníka spolu s porovnáním daňových odpočtů moţných v roce 2016 s rokem 2017. Z tohoto porovnání je zřejmé, ţe při výši měsíčního příspěvku do 1 000 Kč nemá účastník nárok na ţádný daňový odpočet.

4.1.3 Zhodnocení prostředků účastníků v III. pilíři důchodového systému

Kaţdá penzijní společnost má odlišné zhodnocení investovaných finančních prostředků, na základě volby, do jakých fondů bude přesně investovat. Následující tabulka 5 nabízí náhled na zhodnocení jednotlivých penzijních společností od roku 2013 aţ do roku 2015.

Zhodnocení je zkoumáno u doplňkového penzijního spoření (účastnické fondy), nikoli penzijního připojištění se státním příspěvkem (transformované fondy).

(32)

31

Tabulka 5: Zhodnocení prostředků účastníků v konzervativních účastnických fondech

Název penzijní společnosti 2013 2014 2015

PS České pojišťovny, a.s. (vč. Generali PS) 2,5 % 0,9 % 1,0 % Allianz penzijní společnost, a.s. 1,44 % 1,31 % 1,22 %

ČSOB Penzijní společnost, a.s. 0,94 % 2,68 % 1,35 %

KB Penzijní společnost, a.s. 0,36 % 1,33 % 0,36 %

AXA penzijní společnost, a.s. 0,49 % 2,67 % 0,59 %

NN Penzijní společnost, a.s. 0,27 % 0,61 % 1,15 %

Česká spořitelna – penzijní společnost, a.s. 0,44 % 1,34 % 0,50 %

CONSEQ PS, a.s. 0,69 % 1,39 % 0,51 %

Zdroj: Vlastní zpracování dle Asociace penzijních společnosti ČR, 2016

Z tabulky 5 je zřejmé, ţe ve zkoumaném roce 2015 byla jako nejvýkonnější penzijní společnost, v případě konzervativní sloţky u doplňkového penzijního spoření, vyhodnocena ČSOB Penzijní společnost, a.s. Poslední pomyslnou příčku obsadila společnost KB Penzijní společnost, a.s. Je nutné podotknout, ţe uváděné zhodnocení je v případě pouze konzervativní investice, nikoli dynamické. Je to pouze orientační přehled (Asociace penzijních společností ČR, 2016).

4.2 Životní pojištění

Dalším instrumentem, díky kterému lze naspořit potřebné finanční prostředky pro zajištění na stáří je ţivotní pojištění. Je chápáno jako alternativní nástroj pro tuto potřebu, přičemţ přibývá na jeho významu, jakoţto spořícího nástroje (Ducháčková, 2009).

4.2.1 Charakteristika životního pojištění

Ţivotní pojištění slouţí k pojištění rizika doţití, ale i smrti. V jiném smyslu lze říci, ţe pojištění pro případ doţití kryje moţné riziko nedostatečných příjmů. Oproti tomu druhé pojištění, které je pro případ smrti, zajistí dostatečný příjem pro blízké lidi účastníka, přesněji pro ty, kteří byli na těchto finančních příjmech závislí. Trh nabízí buď pojištění

(33)

32

těchto obou rizik dohromady, a to nejčastěji, ale můţeme se i setkat s pojištěním těchto rizik zvlášť.

Ţivotní pojištění lze podle způsobu investice rozdělit na dva druhy, a to:

 kapitálové ţivotní pojištění,

 a investiční ţivotní pojištění (Syrový aj., 2014).

4.2.2 Kapitálové životní pojištění

Kapitálové ţivotní pojištění je pojišťovnou spravováno v tzv. rezervách, kde spravuje finanční prostředky účastníků. Tyto prostředky nemůţe investovat jen dle svého uváţení.

Musí dodrţovat určité povolené investiční limity stanovené vyhláškou, za účelem zachování určité výše garantovaného zhodnocení. Z toho důvodu tvoří investiční portfolio většinou dluhopisy a určité nástroje peněţního trhu, do akcií se investuje pouze omezeně.

Principiálně je toto pojištění zaloţeno na kombinaci dvou různých produktů, a to rizikového ţivotního pojištění, s klesající pojistnou částkou, a dluhopisové investice.

Hodnota investovaných finančních prostředků se postupně zvyšuje a úměrně k tomu se sniţuje pojistná částka určená na riziko (Syrový aj., 2014). Tento vztah lze vidět na obrázku 4.

(34)

33

Obrázek 4: Vývoj kapitálové hodnoty pojištění a pojistné částky Zdroj: Vlastní zpracování dle Syrový, aj., 2014

Pojišťovna je vůči svým klientům zavázána určitou výší garantovaného minimálního zhodnocení, tzv. technickou úrokovou mírou, kterou stanovuje Česká národní banka (Syrový aj., 2014).

Tabulka 6: Vývoj výše technické úrokové míry

Roky 2000-2003 2004-2009 2010-2012 2013-2014 2015- současnost

Výše TÚM 4,0 % 2,4 % 2,5 % 1,9 % 1,3 %

Zdroj: Vlastní zpracování dle ČNB

Jak je zřejmé z tabulky 6, technická úroková míra v čase téměř stále klesá, přičemţ jediným zvýšením prošla mezi lety 2010 aţ 2012, a to pouze o jednu desetinu procenta. Při porovnání současné situace s rokem 2000 poklesla TÚM o 3,7 %, coţ neblaze ovlivňuje účastníky v ţivotním pojištění.

Výdělek z ţivotního pojištění není určován pouze dle garantovaného výnosu. V případě, ţe pojišťovna investováním získá více finančních prostředků, neţ očekávala, odečte si z nich poplatky a zbytek můţe klientům připsat v podobě podílů na výnosech (Syrový aj., 2014)

0%

10%

20%

30%

40%

50%

60%

70%

80%

90%

100%

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10

Pojistná částka = 100%

Pojistná doba = počet let

Pojistná částka určená na riziko

Kapitálová složka

(35)

34

4.2.3 Investiční životní pojištění

Na rozdíl od kapitálového ţivotního pojištění, kde je předem sjednaná výplata pevné částky s tím, ţe pojistné plnění nesmí být niţší neţ tato částka, investiční ţivotní pojištění nemá tuto hranici pevně stanovenou. Výplata pojistného plnění závisí pouze na výnosech z investovaných finančních prostředků, přičemţ pojistník navíc nese investiční riziko ve svůj neprospěch.

Zjednodušeně se jedná o rizikové ţivotní pojištění, spolu s investováním do otevřených podílových fondů s tím, ţe předem neznáme výslednou naspořenou hodnotu. Nabízí moţnost vyššího zhodnocení rezerv, ale za větší míru rizika.

Pojišťovny nabízejí různé fondy, do kterých umoţňují svým klientům ukládat finanční prostředky, přičemţ mezi základní varianty patří:

 akciový fond,

 fond obligací,

 peněţní fond,

 fond státních cenných papírů,

 fond cizích měn,

 různé smíšené fondy – kombinace finančních instrumentů.

Pojistník má v pojišťovně vedeny dva účty. Korunový účet slouţí pro platbu pojistného a na případné rizikové pojistné či správní poplatky. Druhý je podílový účet, který zahrnuje finanční prostředky v podobě podílových jednotek, které se nakupují ve zvolených fondech. Rozdělení finančních prostředků do poţadovaných fondů je plně na klientovi, na základě alokačního poměru. Ten lze v průběhu pojištění měnit, a tím i ovlivňovat potencionální výnosy či naopak investiční rizika (Ducháčková, 2009).

(36)

35

4.2.4 Daňové zvýhodnění pro zúčastněné

Stejně jak je tomu u produktů III. důchodového pilíře, i u ţivotního pojištění lze uplatnit daňové výhody. Oproti roku 2016, kdy bylo moţné od základu daně odečíst aţ 12 000 Kč, od loňského roku lze uplatnit aţ dvojnásobnou částku, tudíţ do výše 24 000 Kč (Gola, 2016).

Pro uplatnění této daňové výhody je nutné dodrţení několika kritérií, kterými jsou:

 poplatník je zároveň i pojistník,

 smlouva musí být uzavřena alespoň na 5 let s tím, ţe musí končit při dovršení 60 let pojistníka,

 musí obsahovat pojištění rizika doţití či smrti,

 je nutné dodrţet limity minimální pojistné částky spolu s pojistnou dobou,

 pojistná smlouva nesmí umoţňovat výplatu jiného příjmu (Pojištění, 2016).

4.3 Kolektivní investování

Dalším moţným způsobem zabezpečení finančních prostředků na stáří jsou investice, které nemusí slouţit pouze k tomuto účelu. Hlavním důvodem začátku investování je u mnoha osob chtíč finanční soběstačnosti, bez nutnosti závislosti na dalších zdrojích. Jelikoţ hranice lidského uspokojení není vcelku dosaţitelná, je nutné si zajistit několik druhů financování (Havlíček aj., 2013).

Ten, kdo se zapojí do kolektivního investování, se nazývá investor. Většinou jsou to drobní investoři, coţ je zřejmé dle výše disponibilních financí a tím i hodnotou investic. Tímto se zároveň i podílí na ekonomice daného státu, jelikoţ se vloţené finanční prostředky vracejí zpátky do ekonomiky, neboli do akciových společností, které nabízejí akcie. Výhodou pro tyto společnosti je, ţe tímto obchodem získávají levné finanční prostředky bez předem známé výše úrokové míry (Janda, 2011).

(37)

36

4.3.1 Hodnocení investic

Mezi základní tři ukazatele, dle kterých lze vybrat vhodnou investici, patří výnos, riziko a likvidita. Nejvíce ţádoucí kombinací je vysoká míra budoucího výnosu, s co moţná nejniţším rizikem, spolu s nejvyšší likviditou (Havlíček aj., 2013). Tento vztah zobrazuje obrázek 5.

Obrázek 5: Magický trojúhelník

Zdroj: Vlastní zpracování dle Havlíček aj., 2013

Výnosem se rozumí zhodnocení původní investice, nejčastěji vyjádřené v procentech.

Riziko ukazuje míru pravděpodobnosti, s kterou lze výnosu dosáhnout či nelze. Likviditou se rozumí, jak rychle můţeme obrátit danou investici, tedy prodat. Snem kaţdého investora je dosaţení všech těchto vrcholů, avšak čím blíţe jsme jednomu vrcholu, tím dál jinému (Havlíček aj., 2013).

(38)

37

4.3.2 Právní vymezení fondů kolektivního investování

Fondy kolektivního investování jsou dle §93 zákona č. 240/2013 Sb. definovány jako:

a) právnická osoba se sídlem v České republice, která je oprávněna shromaţďovat peněţní prostředky od veřejnosti vydáváním akcií a provádět společné investování shromáţděných peněţních prostředků na základě určené investiční strategie na principu rozloţení rizika ve prospěch vlastníků těchto akcií, a dále spravovat tento majetek, a

b) podílový fond, jehoţ účelem je shromaţďování peněţních prostředků od veřejnosti vydáváním podílových listů a společné investování shromáţděných peněţních prostředků na základě určené investiční strategie na principu rozloţení rizika ve prospěch vlastníků těchto podílových listů a další správa tohoto majetku.

Za fond kolektivního investování se povaţuje téţ podílový fond nebo akciová společnost s proměnným základním kapitálem, jehoţ nebo jejímţ účelem je shromaţďovat peněţní prostředky alespoň od dvou fondů kolektivního investování nebo srovnatelných zahraničních investičních fondů anebo podfondů fondu kolektivního investování nebo srovnatelných zahraničních zařízení, investuje-li takový fond, podfond nebo zařízení do podílových listů nebo investičních akcií vydávaných tímto podílovým fondem anebo touto akciovou společností s proměnným základním kapitálem více neţ 85 % hodnoty svého majetku (Zákon č. 240/2013 Sb.).

(39)

38

4.3.3 Rozdělení fondů z hlediska investičního zaměření

Na trhu je nabízeno velké mnoţství fondů určených k investování, přičemţ se tyto fondy od sebe liší v několika aspektech. Mezi ně patří investiční zaměření, riziko spojené s určitým druhem investování a také doporučená délka investice. Fondy můţeme rozdělit do několika kategorií.

 Fondy peněţního trhu – investují většinu finančních prostředků do krátkodobých a vysoce bezpečných dluhopisů, při zachování průměrné doby splatnosti do jednoho roku. V tomto případě lze vyuţít i termínovaných vkladů u bank. Kolísání kurzu je nízké s vysokou mírou bezpečnosti. Zhodnocení tohoto fondu je nízké, přičemţ vhodnější jsou kratší doby investic.

 Dluhopisové fondy – se ve většině případů vyznačují investicemi do dluhopisů.

Jelikoţ jsou vhodné pro dlouhodobější investice, zhodnocení je vyšší neţ u fondů peněţního trhu, ale niţší oproti akciovým fondům. Tento druh investic je přizpůsobený pro střednědobý horizont.

 Akciové fondy – investují do akcií, které jsou sice kolísavé, avšak v delším časovém horizontu také výnosnější. Vyznačují se vysokou mírou rizika.

 Smíšené fondy – jsou fondy zařazené mezi fondy dluhopisovými a akciovými.

Investice tvoří akcie, dluhopisy, i fondy peněţního trhu, přičemţ toto rozloţení určuje portfoliomanaţer na základě aktuální situace trhu. Tyto fondy se vyznačují středním aţ vysokým rizikem, za cenu vyššího zhodnocení. Jsou vhodné pro delší uloţení finančních prostředků.

 Fondy fondů – neinvestují přímo do akcií či dluhopisů, nýbrţ vytvářejí své portfolio, které se skládá z jiných fondů kolektivního investování. Tyto investice do podílových fondů jiných fondů mají výhodu v lepším rozloţení rizika, které je s investováním spojené.

 Zajištěné fondy – garantují investorovi návratnost buď části anebo celé investice a v některých případech i minimální míru výnosu v přesně určeném investičním horizontu. Výhoda spočívá v omezení moţnosti ztráty, avšak nevýhodou můţe být střednědobé vázání investičních prostředků (ČNB pro všechny, 2017).

(40)

39

5 Komparativní studie

Nyní se práce zaměří přímo na kalkulaci vybraných produktů pro zajištění na stáří, a to konkrétně na doplňkové penzijní spoření, ţivotní pojištění a také kolektivní investování.

Pomocí těchto produktů bude aplikována modelace na dvě rozdílné kategorie osob, na člověka v mladém věku a středním věku. Tento proces zajistí lepší porovnání a zároveň ukáţe časový nesoulad v délce spoření, který je mezi těmito generacemi.

5.1 Zaměření komparativní studie

Komparativní studie je zaměřena na rozdílné příjmy v důchodovém věku při sjednání zvolených produktů pro zajištění na stáří, které jsou kalkulovány pro osoby v mladém a středním věku. Mladou generaci představuje 25letý člověk, narozený v roce 1992. Můţe se jednat o absolventa vysoké školy či stále studenta. Střední generaci znázorňuje 45letý člověk, narozený v roce 1972, který jiţ má za sebou řadu zkušeností a jeho kariéra je stabilizovaná či dosahuje vrcholu.

Odchod do důchodu je z důvodu lepší orientace v kalkulacích stanoven na 65 let pro obě kategorie. Dle platné legislativy by modelový věk odchodu do důchodu v případě zástupce mladší osoby byl stanoven na 69 let a 6 měsíců a v případě zástupce střední generace na 66 let a 2 měsíce. Jelikoţ věk odchodu do důchodu se neustále mění a nelze předpokládat, jaký bude budoucí vývoj, je stanoven jednotný věk pro obě osoby. Doba spoření u mladého jedince činí 40 let, u dospělého člověka je to pouze 20 let.

Po zjištění předpokládané hodnoty koncového účtu u zvolených produktů je vypočítána průměrná roční a měsíční renta. Ta je porovnána s ostatními produkty u obou modelovaných osob. Aby bylo moţné vypočítat měsíční přilepšení formou renty k starobnímu důchodu, je nutné stanovit dobu průměrně strávenou v důchodovém věku.

Jelikoţ nynější průměrná délka pobírání starobního důchodu je dle ČSSZ stanovena na 24 let (ČSSZ c, 2017), bude tato doba pouţita v provedených porovnáních.

(41)

40

Roční renta je vypočítána na základě vzorce (5.1) umořovatele. Proměnná D představuje naspořenou částku, i představuje úrokovou míru za období jednoho roku a n je počet období, neboli let (Business center, 2017). Poté je roční renta rozdělena na 12 měsíčních částek, které odpovídají měsíční rentě. Úroková míra pouţita při výpočtu renty bude ve výši 2 % ročně, coţ je přibliţné zhodnocení konzervativních sloţek. Tato úroková míra je například pouţita u modelace na kolektivní investování v případě konzervativní sloţky.

Jednotná úroková míra byla zvolena s ohledem na lepší vypovídací hodnotu a neovlivnění výsledku rozdílným zhodnocením.

1 ) 1 (

) 1 (

 

n n

i i D i

a

Modelace je zaměřena na pravidelné měsíční vklady ve výši 1 000 Kč u obou kategorií, přičemţ se porovnává výše koncové naspořené částky a měsíční renty. Předpokladem je, ţe tyto modelace znázorní výhody začátku spoření na stáří jiţ v mladém věku.

5.2 Kalkulace doplňkového penzijního spoření

První modelace se zaměří na klasický produkt pro zajištění na stáří, kterým je doplňkové penzijní spoření. Tento produkt patří do III. pilíře důchodového systému, který je v platnosti od roku 2013. Obdobným produktem je doplňkové penzijní připojištění, ale tento produkt jiţ nelze nově zaloţit od reformy důchodového systému.

Doplňkové penzijní spoření přináší účastníkovi výhodu v podobě státního příspěvku, jehoţ výše je určena dle měsíční úloţky. Dalším přínosem můţe být daňové zvýhodnění do výše 24 000 Kč. Naopak nevýhodou je nutnost danění výnosů, a to 15% sráţkovou daní.

Kalkulace pro obě kategorie byly provedeny u společnosti CONSEQ penzijní společnost, a.s. Byl zvolen produkt doplňkového penzijního spoření ZENIT, protoţe tato spořící strategie obdrţela v roce 2015 prestiţní ocenění Zlatá koruna za nejlepší produkt v kategorii „Penzijní spoření“ (CONSEQ b, 2017).

(5.1)

(42)

41

U obou kategorií klientů byla zvolena dynamická strategie, čímţ se rozumí investování většího obnosu finančních prostředků do akciových fondů a menší podíl tvoří dluhopisový fond. Tato strategie se doporučuje pro delší časové úseky. Kvůli investicím na akciovém trhu můţe hodnota portfolia více fluktuovat, avšak v delším časovém horizontu můţe zároveň přinést vyšší výnosy. Při době spoření 11 a více let jsou měsíční úloţky rozdělovány v poměru 90 % do akciového fondu a zbývajících 10 % se zhodnocuje v dluhopisovém fondu. Při postupném přibliţování ke konci spoření je dynamická sloţka investice sniţována a konzervativní sloţka je naopak zvyšována (CONSEQ b, 2017).

Podrobný přehled podílů jednotlivých sloţek před koncem spoření je v tabulce 7.

Tabulka 7: Procentuální rozložení měsíční úložky v průběhu spoření

Zbývající cílová doba 11 a více let 10 let 9 let 8 let 7 let 6 let

Akciový fond 90 % 85 % 70 % 60 % 50 % 40 %

Dluhopisový fond 10 % 15 % 30 % 40 % 50 % 60 %

Zbývající cílová doba 5 let 4 roky 3 roky 2 roky 1 rok 0 roků

Akciový fond 30 % 23 % 17 % 11 % 5 % 0 %

Dluhopisový fond 70 % 77 % 83 % 89 % 95 % 100 %

Zdroj: CONSEQ b, 2017

Kalkulace doplňkového penzijního spoření u dynamické strategie předpokládá s ročním zhodnocením 8,5 % v případě dynamické sloţky, a zhodnocení konzervativní sloţky je odhadováno na 3,5 %. Je nutné podotknout, ţe předpokládané či odhadované výnosy těchto fondů nejsou zaručeny a není ani zaručena návratnost vloţených finančních prostředků. Informace o odhadované výkonnosti fondů slouţí pouze pro informaci, nikoli pro záruku budoucího výnosu. V tabulce 8 jsou obsaţeny hodnoty reálného historického zhodnocení spolu s průměrným zhodnocením za uvedené období.

Tabulka 8: Reálné roční zhodnocení a průměrné zhodnocení ročně (2013-2016)

2013 2014 2015 2016 Průměrné zhodnocení Dynamická strategie spoření ZENIT 17,92 % 11,78 % 0,05 % 9,89 % 9,71 % Zdroj: Vlastní zpracování dle CONSEQ b, 2017

(43)

42

5.2.1 Modelace doplňkového penzijního spoření pro zástupce mladé generace

Produkt doplňkové penzijní spoření ZENIT byl namodelován pro zástupce mladé generace na dobu pravidelného spoření v délce 40 let. V případě určeného měsíčního vkladu 1 000 Kč se výše státního příspěvku rovná 230 Kč měsíčně. Měsíční příspěvky zaměstnavatele nejsou zahrnuty.

Tabulka 9: Výše vložené částky a předpokládané koncové hodnoty doplňkového penzijního spoření u zástupce mladé generace

Zástupce mladé generace

Celková vloţená částka účastníkem 480 000 Kč

Celková výše státních příspěvků 110 400 Kč

Celková vloţená částka 590 400 Kč

Předpokládaná hodnota na konci spoření 3 018 189 Kč

Koncová hodnota účtu po zdanění 2 654 021 Kč

Zdroj: Vlastní zpracování

V tabulce 9 je znázorněna výše koncové vloţené částky účastníkem i celková hodnota státních příspěvků, v případě zvolení měsíční platby ve výši 1 000 Kč, na konci spoření.

Z toho je zřejmé, ţe celková vloţená částka do doplňkového penzijního spoření účastníka, včetně státního příspěvku, činí ke konci smlouvy 590 400 Kč. Tato částka díky zhodnocení v dynamické strategii, které je penzijní společností odhadováno na 8,5 % u dynamické sloţky a 3,5 % u konzervativní sloţky, zvýší koncovou částku na předpokládané 3 018 189 Kč.

Předpokládanou hodnotu účtu na konci spoření tvoří z 80 % výnos a zbylých 20 % tvoří vloţené finanční prostředky. Ty tvoří vklady účastníka ve výši 16 % a 4 % se podílí státní příspěvky na konečné předpokládané výši účtu. Výnos ze spoření je nutné ještě zdanit sráţkovou daní ve výši 15 %. Zdanit v této modelaci se musí výnosy ze spoření v celkové

Figure

Updating...

References

Related subjects :