Technick´a univerzita v Liberci

FAKULTA P ˇR´IRODOVˇEDNˇE-HUMANITN´I A PEDAGOGICK ´A

Katedra: Filozofie

Studijn´ı program: Filozofie

Studijn´ı obor: Filozofie humanitn´ıch vˇed

Pojet´ ı postmodern´ ıho feminismu

u G. Lipovetsk´ eho a jeho vliv na ˇ ceskou feministickou filosofii

Concept of Postmodern Feminism by G. Lipovetsky and Its Influence Upon

Czech Feminist Philosophy

Bakal´aˇrsk´a pr´ace: 12–FP–KFL–162

Autor Podpis

Petra ˇSILH ´ANOV ´A . . . .

Vedouc´ı pr´ace: MTh. V´aclav Umlauf, Ph.D.

Poˇcet

stran graf˚u obr´azk˚u tabulek pramen˚u pˇr´ıloh

67 0 0 0 36 1

V Liberci dne: 20.6.2012

N´azev pr´ace: Pojet´ı postmodern´ıho feminismu u G. Lipovetsk´eho a jeho vliv na ˇceskou feministickou filosofii

Jm´eno a pˇr´ıjmen´ı autora: Petra ˇSilh´anov´a

Osobn´ı ˇc´ıslo: P09000579

Byla jsem sezn´amena s t´ım, ˇze na mou bakal´aˇrskou pr´aci se plnˇe vztahuje z´akon ˇc. 121/2000 Sb. o pr´avu autorsk´em, zejm´ena § 60 – ˇskoln´ı d´ılo.

Prohlaˇsuji, ˇze m´a bakal´aˇrsk´a pr´ace je ve smyslu autorsk´eho z´akona v´yhradnˇe m´ym autorsk´ym d´ılem.

Beru na vˇedom´ı, ˇze Technick´a univerzita v Liberci (TUL) nezasahuje do m´ych au- torsk´ych pr´av uˇzit´ım m´e bakal´aˇrsk´e pr´ace pro vnitˇrn´ı potˇrebu TUL.

Uˇziji-li bakal´aˇrskou pr´aci nebo poskytnu-li licenci k jej´ımu vyuˇzit´ı, jsem si vˇedoma povinnosti informovat o t´eto skuteˇcnosti TUL; v tomto pˇr´ıpadˇe m´a TUL pr´avo ode mne poˇzadovat ´uhradu n´aklad˚u, kter´e vynaloˇzila na vytvoˇren´ı d´ıla, aˇz do jejich skuteˇcn´e v´yˇse.

Bakal´aˇrskou pr´aci jsem vypracovala samostatnˇe s pouˇzit´ım uveden´e literatury a na z´akladˇe konzultac´ı s vedouc´ım bakal´aˇrsk´e pr´ace.

Prohlaˇsuji, ˇze jsem do informaˇcn´ıho syst´emu STAG vloˇzila elektronickou verzi m´e bakal´aˇrsk´e pr´ace, kter´a je identick´a s tiˇstˇenou verz´ı pˇredkl´adanou k obhajobˇe a uvedla jsem vˇsechny syst´emem poˇzadovan´e informace pravdivˇe.

V Liberci: dne 20.6.2012

Petra ˇSilh´anov´a

Na tomto m´ıstˇe bych r´ada podˇekovala vˇsem, kteˇr´ı jakkoliv pˇrispˇeli ke vzniku t´eto pr´ace. Pˇredevˇs´ım m´emu vedouc´ımu pr´ace MTh.V´aclavu Umlaufovi Ph.D. za vstˇr´ıcn´y pˇr´ıstup a ˇcas, kter´y vˇenoval ˇcten´ı m´e pr´ace a tak´e za cenn´e rady a pˇripom´ınky. M´e podˇekov´an´ı patˇr´ı pan´ı Evˇe Hauserov´e za vstˇr´ıcnost a poskytnut´ı odpovˇed´ı na m´e ot´azky.

D´ale bych chtˇela podˇekovat sv´emu pˇr´ıteli za psychickou i technickou podporu a tak´e za nekoneˇcnou trpˇelivost. V neposledn´ı ˇradˇe bych r´ada podˇekovala sv´ym rodiˇc˚um a bl´ızk´ym za podporu a pomoc v pr˚ubˇehu cel´eho m´eho studia.

Pr´ace je zamˇeˇrena na anal´yzu koncept˚u feminismu v d´ıle G. Lipovetsk´eho Tˇret´ı ˇzena a vliv t´eto pr´ace na ˇcesk´e feministick´e autorky. Mezi vybran´e autory patˇr´ı: Eva Uhrov´a, Pavla Horsk´a, Iva Doleˇzalov´a, Eva Hauserov´a a Zuzana Uhde. V pr´aci je poloˇzena ot´azka, jestli se ˇcesk´y feminismus G. Lipovetsk´ym inspiroval. Prvn´ı kapitola uv´ad´ı do dan´e proble- matiky a popisuje struˇcnou historii feministick´eho hnut´ı. Druh´a se zab´yv´a anal´yzou d´ıla Tˇret´ı ˇzena od G. Lipovetsk´eho a t´ım, jak´e reakce vyvolalo toto d´ılo v ˇcesk´em prostˇred´ı.

Tˇret´ı kapitola obsahuje srovn´an´ı tvorby ˇcesk´ych autorek a d´ıla Tˇret´ı ˇzena francouzsk´eho autora G. Lipovetsk´eho. ˇCtvrt´a kapitola je vˇenov´ana rozhovoru s ˇceskou feministickou autorkou Evou Hauserovou. P´at´a kapitola obsahuje z´avˇer pr´ace a odpovˇed’ na poloˇzenou ot´azku.

Kl´ıˇcov´a slova: feminismus, ˇzena, muˇz, rovnopr´avnost, spoleˇcnost, soci´aln´ı role, patri- arch´aln´ı ˇr´ad, emancipace

This bachelor thesis focuses on the analysis of the concepts of feminism in the work of G. Lipovetsky The Third Woman and on the influence of this work on Czech feminist fe- male writers. The selected female authors are Eva Hauserov´a, Eva Uhrov´a, Pavla Horsk´a, Iva Doleˇzalov´a and Zuzana Uhde. The thesis deals with the question whether Czech fe- minism has or has not been inspired by G. Lipovetsky. The first chapter introduces the topic and describes briefly a history of the feminist movement. The second chapter analy- sis Lipovetsky’s The Third Woman and describes the reactions it has caused in the Czech environment. The third chapter is the comparison of works of Czech female authors and work of G. Lipovetsky. The fourth chapter is an interview with Czech feminist writer Eva Hauserov´a. The last chapter includes both the conclusion of the thesis and the answer to the question the thesis focuses on.

Key words: feminism, female, male, equality of rights, society, social role, patriarchal order, emancipation

1 Uvod´ 1

1.1 Historie feminismu . . . 3

1.1.1 Historick´e z´azem´ı pro vznik feminismu . . . 4

1.1.2 Feminismus ve svˇetˇe . . . 7

1.1.3 Feminismus v ˇcesk´ych zem´ıch . . . 15

2 Gilles Lipovetsky, Tˇret´ı ˇzena 25 2.1 Zivotopis G. Lipovetsk´eho . . . .ˇ 25 2.2 V´yznam n´azvu Tˇret´ı ˇzena . . . 26

2.3 Hlavn´ı koncepty d´ıla Tˇret´ı ˇzena . . . 27

2.3.1 Zena a l´aska . . . .ˇ 28 2.3.2 Zena a kr´asa . . . .ˇ 31 2.3.3 Zena a dom´acnost . . . .ˇ 32 2.3.4 Zena a moc . . . .ˇ 34 2.3.5 Z´avˇer d´ıla . . . 36

2.4 Recenze . . . 36

3 Vliv G. Lipovetsk´eho na ˇcesk´e autorky 39 3.1 Biografie,bibliografie a v´yznamn´a d´ıla ˇcesk´ych autorek . . . 39

3.1.1 Doleˇzalov´a Iva . . . 40

3.1.2 Hauserov´a Eva . . . 40

3.1.3 Horsk´a Pavla . . . 42

3.1.4 Uhde Zuzana . . . 42

3.1.5 Uhrov´a Eva . . . 43

3.2 T´emata ˇcesk´ych feministek . . . 44

3.2.1 Deformovan´a emancipace . . . 44

3.2.2 Historie feminismu . . . 45

3.3 Porovn´an´ı dˇel s Tˇret´ı ˇzenou . . . 50 3.3.1 Pohled na euroamerick´y feminismus . . . 50 3.3.2 Konzumnost spoleˇcnosti a m´ytus kr´asy . . . 52

4 Rozhovor s ˇceskou feministickou autorkou 55

5 Z´avˇer 59

Seznam pouˇzit´e literatury 61

Seznam pˇr´ıloh 67

Uvod ´

Pr´ace je zamˇeˇrena na anal´yzu filosofick´ych koncept˚u v d´ıle G. Lipovetsk´eho Tˇret´ı ˇzena:

nemˇennost a promˇeny ˇzenstv´ı a jeho vliv na tvorbu ˇcesk´ych autorek. Z francouzsk´eho origin´alu vydan´eho v roce 1997 byla Tˇret´ı ˇzena do ˇceˇstiny poprv´e pˇreloˇzena v roce 2000.

Uvod pr´ace obsahuje uveden´ı do problematiky feminismu. Zm´ın´ım se o historii femi-´ nismu ve svˇetˇe a ˇcesk´ych zem´ıch aˇz do souˇcasnosti a o hlavn´ıch myˇslenk´ach, kter´e vedly k jeho vzniku. Nebudu zab´ıhat do velk´ych historick´ych podrobnost´ı, jelikoˇz tato pr´ace nen´ı zamˇeˇrena na dˇejiny feminismu. Ale podle m´eho n´azoru je d˚uleˇzit´e uv´est z´akladn´ı historick´e souvislosti pro porozumˇen´ı d˚uvod˚um, kter´e k jeho vzniku vedly. Druh´a kapitola je vˇenov´ana anal´yze d´ıla Tˇret´ı ˇzena a tomu, jak´e reakce tato publikace vyvolala v ˇcesk´em prostˇred´ı. D´ale tato kapitola pojedn´av´a o tom, proˇc d´ılo nese tento n´azev, i o tom, jak vid´ı Lipovetsky souˇcasnou spoleˇcnost a jak´a bude podle jeho n´azoru jej´ı budoucnost.

N´asleduj´ıc´ı kapitola je vˇenov´ana tvorbˇe ˇcesk´ych feministick´ych autorek a srovn´an´ı jejich dˇel s Tˇret´ı ˇzenou. ˇCtvrt´a kapitola obsahuje rozhovor s ˇceskou feministickou autorkou Eva Hauserovou. Z´avˇer pr´ace je vˇenov´an ot´azce, zdali se ˇcesk´e autorky d´ılem Tˇret´ı ˇzena inspiruj´ı ˇci nikoliv.

Toto t´ema jsem si vybrala, protoˇze si mysl´ım, ˇze feminismus je st´ale aktu´aln´ı a velmi kontroverzn´ı t´ema, kter´e pˇrin´aˇs´ı mnoho negativn´ıch reakc´ı. Proto bych ve sv´e pr´aci r´ada uk´azala, ˇze feminismus nen´ı to, co n´am prezentuj´ı dneˇsn´ı m´edia,tedy to, kdy zvol´ı nejsmˇeˇsnˇejˇs´ı ˇci nejradik´alnˇejˇs´ı pˇr´ıklady, kter´e si lid´e zafixuj´ı jako feminismus obecnˇe.

Napˇr´ıklad pr´avˇe ˇcesk´y feminismus nikdy nebyl orientov´an proti muˇz˚um. Samozˇrejmˇe, ˇze v dneˇsn´ı dobˇe existuje mnoho r˚uzn´ych smˇer˚u a extr´emn´ıch n´azor˚u, ale nalezneme i velk´y poˇcet zaj´ımav´ych a pˇr´ınosn´ych myˇslenek. Zast´av´am n´azor, ˇze feminismus byl kl´ıˇcov´y pro v´yvoj spoleˇcnosti a bez nˇej by naˇse spoleˇcnost vypadala ´uplnˇe jinak. Feminismus je velmi d˚uleˇzit´y a nemˇelo by na nˇej b´yt pohl´ıˇzeno negativnˇe.

1

Definice pojmu feminismus. Slovn´ık ciz´ıch slov z roku 1994 definuje feminismus jako

”snaha po zrovnopr´avnˇen´ı ˇzen s muˇzi”.¹ Definice feminismu podle filosofick´eho slovn´ıku z roku 2009:

”ˇzensk´e hnut´ı, kter´e zaˇcalo vznikat na konci 18.stolet´ı a p˚usob´ı dodnes a jehoˇz c´ılem je odstranit spoleˇcenskou a pr´avn´ı nerovnopr´avnost mezi muˇzi a ˇzenami, doc´ılit emancipace ˇzen.”² Ve slovn´ıku ciz´ıch slov z roku 1971 nalezneme tuto definici:

”politick´e burˇzoazn´ı ´usil´ı o zrovnopr´avnˇen´ı ˇzen bez pˇrihl´ıˇzen´ı k tˇr´ıdn´ım koˇren˚um nerov- nopr´avnosti.“³ Akademick´y slovn´ık ciz´ıch slov z roku 2001 definuje feminizmus takto:

”v 2.polovinˇe 19. a na zaˇc´atku 20. stolet´ı; teorie politick´e, ekonomick´e a soci´aln´ı rovnosti ˇzen s muˇzi; boj za politick´a (zvl. volebn´ı) pr´ava ˇzen“.⁴

Podle m´eho n´azoru je prvn´ı uveden´a definice v porovn´an´ım s ostatn´ımi tˇremi velmi stroh´a, protoˇze neposkytuje bliˇzˇs´ı informace. Druhou, nejnovˇejˇs´ı definici pojmu feminis- mus podle filosofick´eho slovn´ıku povaˇzuji za nejlepˇs´ı. Nejl´epe formuluje zkouman´y pojem a spr´avnˇe uv´ad´ı poˇc´atky feministick´ych myˇslenek. Tˇret´ı formulace z roku 1971 ukazuje socialistickou ideologii tehdejˇs´ı doby, kdy byla emancipace ˇzeny ch´ap´ana jako ekonomick´e osvobozen´ı a ´upln´e emancipace by bylo dosaˇzeno v beztˇr´ıdn´ı spoleˇcnosti. Ve ˇctvrt´em vy- mezen´ı pojmu feminismus nesouhlas´ım s datov´ym urˇcen´ım. Feministick´e myˇslenky zaˇcaly vznikat jiˇz dˇr´ıve, uveden´e ˇcasov´e obdob´ı zmiˇnuje pouze prvn´ı a druhou vlnu.

Feminismus zkoum´a postaven´ı ˇzeny ve spoleˇcnosti, snaˇz´ı se zmˇenit star´e spoleˇcensk´e stereotypy o tom, ˇze ˇzena je slab´e, pasivn´ı, z´avisl´e a m´enˇe racion´aln´ı stvoˇren´ı neˇz muˇz.

Feminismus d´ale chce, aby ˇzena mohla z˚ustat nez´avisl´a na muˇzi pokud se tak rozhodne.

Feminismus

”m´a aspekty teoretick´e, vych´azej´ıc´ı z filosofie, sociologie, psychologie, an- tropologie, komunikace a od praktick´e roviny pˇrech´az´ı v abstraktn´ı”.⁵ Samotn´y pojem feminismus je velmi mlad´y, pouˇz´ıv´a se aˇz od druh´e poloviny 20. stolet´ı. Pˇredch´azelo mu oznaˇcen´ı ˇzensk´e hnut´ı, ˇzensk´a emancipace, ˇzensk´a ot´azka.

Pod pojmem feminismus si dneˇsn´ı ˇcesk´a spoleˇcnost pˇrestav´ı cosi negativn´ıho a oznaˇcen´ı ˇzeny jako feministky vyvol´a pˇredstavu zakomplexovan´e bytosti, kter´a nem´a r´ada muˇze, je jaksi neˇzensk´a, nem´a smysl pro humor a chce budovat kari´eru na ´ukor rodiny.⁶ Vˇetˇsina lid´ı

1KLIMEˇS, Lum´ır. Slovn´ık ciz´ıch slov. Praha: St´atn´ı pedagogick´e nakladatelstv´ı, 1994, s. 182. Odborn´e slovn´ıky. ISBN 80-04-26059-4.

2BAKEˇSOV ´A, Alena. Filosofick´y slovn´ık. prvn´ı vyd´an´ı. Praha: Euromedia Group, k.s., 2009, s. 97.

ISBN 978-80-242-2582-1.

3REJMAN, Ladislav. Slovn´ık ciz´ıch slov. Praha: St´atn´ı pedagogick´e nakladatelstv´ı, 1971, s. 102. ISBN 14-190-71.

4Akademick´y slovn´ık ciz´ıch slov: [A- ˇZ]. Vyd. 1. Praha: Academia, 2001, s. 224. ISBN 80-200-0982-5.

5OSVALDOV ´A, Barbora. ˇCesk´a m´edia a feminismus. prvn´ı vyd´an´ı. Praha : Libri, 2004. ´Uvod, s. 13.

ISBN 80-7277-263-5.

6K ´YROV ´A. Implicitn´ı teorie feminismu. Olomouc, 2008. Dostupn´e z: http://theses.cz/id/

si vybav´ı feminismus v jeho nejradik´alnˇejˇs´ı podobˇe a vid´ı za t´ım nen´avist k muˇz˚um. Tak tomu ve skuteˇcnosti nen´ı. V souˇcasn´e dobˇe existuje mnoho smˇer˚u feministick´eho hnut´ı od liber´aln´ıch aˇz po extr´emn´ı. Pokud si do internetov´eho vyhled´avaˇce zad´ame kl´ıˇcov´e slovo feminismus, nalezneme nˇekolik d˚uvˇeryhodn´ych zdroj˚u, ale i odkazy na antifeminis- tick´e ˇcl´anky a nebo naopak str´anky s opravdu radik´aln´ı formou feminismu, podle kter´e si lid´e vytvoˇr´ı zkreslen´y n´azor na tento myˇslenkov´y smˇer. Lid´e maj´ı tendence nˇeco velice rychle odsoudit, aniˇz by se o dan´e vˇeci informovali bl´ıˇze, nevˇed´ı o co se feminismus snaˇzil a snaˇz´ı. Napˇr´ıklad v jak´em spoleˇcensk´em postaven´ı se ˇzeny nach´azely, jak´e mˇely d˚uvody k nespokojenosti a proˇc vlastnˇe feminismus vznikl. I ˇzeny samotn´e se nechtˇej´ı identifiko- vat jako feministky, nˇekter´e je povaˇzuj´ı za ur´aˇzku a nˇekter´e, i pˇrestoˇze s feministick´ymi myˇslenkami souhlas´ı, veˇrejnˇe se k tomuto smˇeru nepˇrihl´as´ı z obav reakce spoleˇcnosti.

Jedn´ım z d˚uvod˚u, proˇc m´a veˇrejnost tak negativn´ı obraz o feminismu jsou m´edia.⁷ Pokud se o feminismu hovoˇr´ı v m´edi´ıch, b´yv´a ˇcasto zkreslov´an, zlehˇcov´an ˇci zesmˇeˇsˇnov´an.

ˇZeny z´ıskaly volebn´ı pr´avo teprve v minul´em stolet´ı, o kter´e musely velice usilovat, onu rovnost pˇred z´akonem. Snaˇzily se vydob´yt si sv´e rovnocenn´e m´ısto ve spoleˇcnosti.

Proto patˇrilo mezi hlavn´ı poˇzadavky emancipaˇcn´ıho hnut´ı pr´avo na rovnocenn´e vzdˇel´an´ı pro vˇsechny a to bez ohledu na pohlav´ı jedince. Feminismus nebyl zpoˇc´atku pˇrij´ım´an pozitivnˇe, protoˇze zaˇcal naruˇsovat dosavadn´ı spoleˇcensk´e a mocensk´e struktury a to jak ve veˇrejn´em, tak i v soukrom´em ˇzivotˇe. Jedn´a se o nejsilnˇejˇs´ı a nejpˇrevratnˇejˇs´ı spoleˇcensk´e hnut´ı v dˇejin´ach lidstva a proto je n´asleduj´ıc´ı ˇc´ast vˇenov´ana struˇcn´emu nast´ınˇen´ı dˇejin feminismu ve svˇetˇe a v ˇcesk´ych zem´ıch.

1.1 Historie feminismu

Tato pr´ace nen´ı prim´arnˇe zamˇeˇrena na historii feminismu. Avˇsak si mysl´ım, ˇze je potˇreba uv´est historick´e souvislosti vedouc´ı ke vzniku feministick´ych myˇslenek. V prvn´ı podka- pitole se zamˇeˇr´ım, sp´ıˇse neˇz na samotn´y faktick´y historick´y v´yvoj, na postaven´ı ˇzeny v tehdejˇs´ı spoleˇcnosti. Jak bylo na ˇzeny pohl´ıˇzeno a jak´e d˚uvody mˇely k nespokojenosti.

7ui49b/50361-669007877.pdf. Diplomov´a pr´ace. Univerzita Palack´eho v Olomouci. Vedouc´ı pr´ace doc.

Phdr. Alena Plh´akov´a, CSc.

7VALDROV ´A, Jana. Stereotypy a kliˇs´e v medi´aln´ı projekci genderu. So- ciologick´y ˇcasopis [online]. 2001, ˇc. 2, s. 201 [cit. 2012-05-26]. Dostupn´e z:

http://www.sreview.soc.cas.cz/uploads/a0f454f75498cc92c039c409e5787f65ecff6a6e 149 01- 2VALDR.pdf

Prvopoˇc´atkem a historick´ym v´yvojem feminismu ve svˇetˇe aˇz k jeho soudob´e podobˇe se zab´yv´a druh´a podkapitola. Zm´ınˇeny jsou nejd˚uleˇzitˇejˇs´ı okamˇziky a nejv´yznamnˇejˇs´ı osob- nosti minulosti tohoto myˇslenkov´eho smˇeru a diference dneˇsn´ıch feministick´ych teori´ı. Po- sledn´ı podkapitola je vˇenov´ana feministick´emu v´yvoji v ˇcesk´ych zem´ıch od jeho poˇc´atk˚u, pˇres nadvl´adu socialistick´eho reˇzimu a dobˇe kr´atce po jeho p´adu.

Pro pˇrehled historie a souˇcasn´e podoby feminismu jsem jako podklad zvolila tyto pu- blikace: Abc feminismu (Valdrov´a Jana, 2004), ˇCesk´a m´edia a feminismus (Osvaldov´a Barbora, 2004), Dˇejiny ˇzeny (Neumann Stanislav Kostka, 1999) obsahuj´ıc´ı dˇejiny femi- nismu a pro pˇribl´ıˇzen´ı postaven´ı ˇzeny v socialismu jsem zvolila d´ılo Na koˇstˇeti se d´a i l´ıtat (Hauserov´a Eva, 1995).

Uk´azky nejv´yznamnˇejˇs´ıch dˇel v historii feminismu nalezneme v publikaci D´ıvˇc´ı v´alka s ideologi´ı: klasick´e texty angloamerick´eho feministick´eho myˇslen´ı (1998).

Pro historii ˇcesk´eho feminismu jsem zvolila: ˇCesk´e ˇzeny zn´am´e a nezn´am´e (Uhrov´a Eva, 2008), Velk´e ˇzeny ˇcesk´e (Doudov´a Milena, 1997) a ˇZeny, kter´e umˇely myslet i bez manˇzela (Uhrov´a Eva, 2009).

Jako doplˇnuj´ıc´ı informace jsem pouˇzila publikace: Na koˇstˇeti se d´a i l´ıtat (Hauserov´a Eva, 1995), O ˇzen´ach (Schopenhauer, 1993), Postaven´ı ˇzeny v socialistick´e spoleˇcnosti (ˇSolcov´a, 1984) a ˇZeny muˇzi a spoleˇcnost (Renzetti Claire, 2003).

Historii feminismu m˚uˇzeme rozdˇelit do tˇrech vln. Prvn´ı vlna feminismu zas´ahla i naˇse

´

uzem´ı. Ale druh´a vlna n´as minula z d˚uvodu nejvˇetˇs´ıho rozmachu socialistick´eho reˇzimu.

Posledn´ı, tˇret´ı vlnu proˇz´ıv´ame v souˇcasn´e dobˇe. Pˇred samotn´ym historick´ym v´yvojem bych r´ada zm´ınila situaci kr´atce pˇred vznikem feminismu, kde nalezneme d˚uvody, kter´e k poˇc´atk˚um tohoto hnut´ı vedly.

1.1.1 Historick´ e z´ azem´ı pro vznik feminismu

Doba, kterou popisuji je obdob´ı po n´astupu industrializace. Je samozˇrejm´e, ˇze ˇzeny pracovali odjakˇziva, jejich hlavn´ı pracovn´ı n´apln´ı byla v´ychova dˇet´ı, p´eˇce o manˇzela a dom´acnost. Jejich prim´arn´ı funkc´ı bylo b´yt matkou, manˇzelkou a hospodyn´ı. Histo- rick´emu v´yvoji a tomuto t´ematu se podrobnˇeji vˇenuje kapitola Hlavn´ı koncepty d´ıla Tˇret´ı ˇzena, podkapitola ˇZena a dom´acnost. V t´eto kapitole popisuji model uzavˇren´e ˇzeny, kter´y vznikl v devaten´act´em stolet´ı, kdy pro ˇzenu m´a b´yt naplnˇen´ım jej´ıho ˇzivota p´eˇce o manˇzela a dˇeti.⁸

8V t´eto podkapitole zmiˇnuji obdob´ı pˇred rozmachem feminismu. V lidsk´e historii se vystˇr´ıdalo nˇekolik etap a v kaˇzd´e bylo na ˇzenu pohl´ıˇzeno trochu jinak.

Poˇc´atky a d˚uvody vzniku feminismu nalezneme v dobˇe, kdy feud´aln´ı spoleˇcnost pˇrech´a- zela do modern´ı. D´ıky tomuto pˇrechodu nastaly zmˇeny, kter´ymi byly ovlivnˇeny i ˇzeny. Ve feud´aln´ım spoleˇcenstv´ı byla pozice ˇclovˇeka d´ana jeho narozen´ım do pˇr´ısluˇsnˇe spoleˇcensk´e vrstvy. V nevolnick´e rodinˇe byla pr´ace ˇzeny i muˇze stejnˇe d˚uleˇzit´a, oba se museli pod´ılet na chodu dom´acnosti a v´ychovˇe dˇet´ı. Politicky na tom byli tak´e oba stejnˇe. Ve vyˇsˇs´ıch spoleˇcensk´ych kruz´ıch nebyly rozd´ıly mezi ˇzenou a muˇzem vˇetˇs´ı, neˇz rozd´ıly mezi jednot- liv´ymi spoleˇcensk´ymi vrstvami.

V 19. stolet´ı s poˇc´atkem modern´ı´ery vˇsak nastala zmˇena v uspoˇr´ad´an´ı spoleˇcnosti, kdy pomysln´a dˇel´ıc´ı ˇc´ara, kter´a p˚uvodnˇe dˇelila lidmi podle jejich pr´av, nyn´ı neproch´az´ı mezi jednotliv´ymi vrstvami spoleˇcnosti, ale proch´az´ı rodinou. Nez´aleˇz´ı tedy na pˇr´ısluˇsnosti do urˇcit´e spoleˇcensk´e vrstvy (pr´ava mezi jednotliv´ymi stavy se srovnala), ale z´aleˇz´ı na pohlav´ı jedince. Tedy opˇet je ˇclovˇeku jeho postaven´ı urˇceno podle toho, jak se narodil.

V t´eto dobˇe byl muˇz vn´ım´an jako svobodn´a, racion´aln´ı bytost s obˇcansk´ymi pr´avy, ˇzena byla jeho opakem. ˇZena byla povaˇzov´ana za intelektu´alnˇe i fyzicky m´enˇecennou.

”Jako racion´aln´ı je akceptov´ano myˇslen´ı, rozhodov´an´ı a jedn´an´ı vych´azej´ıc´ı z muˇzsk´e ˇzivotn´ı zkuˇsenosti.“⁹ Zena a muˇz jsou vn´ım´ani jako dvˇe odliˇsn´e osoby s jin´ym ˇzivotn´ımˇ

´

udˇelem. ˇZensk´e m´ısto bylo v dom´acnosti, ˇzena je podˇr´ızena muˇzi a je bez obˇcansk´ych pr´av. Muˇz vydˇel´aval pen´ıze a t´ım se na nˇem ˇzena stala ekonomicky z´avisl´a, protoˇze ona sama pen´ıze nevydˇel´avala, pouze je spravovala a pˇrerozdˇelovala. Za hodnotnou pr´aci byla povaˇzov´ana jen ta placen´a, nikoliv vˇsak ta v dom´acnosti, v´ychova dˇet´ı. Placen´a pr´ace byla ˇzen´am up´ır´ana.

D´ıky zamˇestn´an´ı z´ıskali muˇzi lepˇs´ı spoleˇcensk´e styky a vyˇzit´ı neˇz ˇzeny, kter´e byly izolov´any v dom´acnostech. ˇZenino spoleˇcensk´e postaven´ı bylo dan´e nikoliv jej´ımi schop- nosti a vlastn´ım pˇriˇcinˇen´ım o postup na spoleˇcensk´em ˇzebˇr´ıˇcku, ale postaven´ım jej´ıho manˇzela. Nez´aleˇzelo na jej´ıch kvalit´ach, ale na tom, jestli se um´ı ”dobˇre provdat”.

”Zenyˇ se st´avaj´ı souˇc´ast´ı image muˇze – vizitkou spoˇr´adan´e rodiny, muˇzovy autority, potvrzuj´ı jeho soci´aln´ı status. ”¹⁰ Zeny, kter´e usilovaly o kari´eru byly vn´ım´any jako ty neprovdan´eˇ a ztroskotan´e.

ˇZena byla tradiˇcnˇe v dom´acnosti a postupem ˇcasu se j´ı domov zaˇcal mˇenit ve ”vˇezen´ı”.

Krok za krokem se odcizovala spoleˇcensk´emu dˇen´ı, nemohla se setk´avat s nov´ymi tech- nologiemi, nemˇela takov´y pˇr´ıstup k nov´ym informac´ım. Byla z´avisl´a na sv´em manˇzelovi

9OSVALDOV ´A, Barbora. ˇCesk´a m´edia a feminismus: Feministick´e teorie. prvn´ı. Praha: Libri, 2004, s. 43. ISBN 80-7277-263-5.

10Historie a souˇcasnost feministick´eho hnut´ı: Prvn´ı a druh´a vlna feminismu: podobnosti a rozd´ıly.

HAVELKOV ´A, Hana. Abc feminismu. Brno: NESEHNUT´I, 2004, s. 172. ISBN 80-903228-3-2.

a pokud jej´ı manˇzel zemˇrel, rodina z˚ustala nezaopatˇren´a. ˇZena v t´eto situaci byla nucena pˇrevz´ıt roli muˇze a zaˇclenit se do svˇeta, do kter´eho nemˇela p˚uvodnˇe pˇr´ıstup. Musela naj´ıt sv´e uplatnˇen´ı mimo domov. Tedy zpoˇc´atku ˇzeny dˇelaly to co ve sv´ych dom´acnostech a proto se staly vychovatelkami, hospodynˇemi, oˇsetˇrovatelkami a uˇcitelkami. V pr˚ubˇehu ˇcasu se ˇzeny zaˇc´ınaj´ı objevovat i v dalˇs´ıch oborech lidsk´e ˇcinnosti jako obchod, adminis- trativa nebo ´uˇcetnictv´ı.

Ve v´aleˇcn´ych letech musela ˇzena sv´eho muˇze, kter´y byl na frontˇe, nahradit ve vˇsech ohledech. Proto nastala zmˇena v pˇr´ıstupu ˇzen k r˚uzn´ym zamˇestn´an´ım. ˇZeny byly okol- nostmi nuceny pˇrevz´ıt nˇekter´e muˇzsk´e role, a t´ım z´aroveˇn si uvˇedomily svoji schopnost tyto role pˇrevz´ıt a naplˇnovat je. ˇZeny se tak dostaly do povol´an´ı, kter´a aˇz do t´eto doby byla ˇcistˇe muˇzskou dom´enou, kde jako vrcholn´y pˇr´ıklad lze uv´est zbrojaˇrsk´y pr˚umysl.

Zena byla ˇcasto nucena uˇzivit celou rodinu, vˇcetnˇe prarodiˇc˚ˇ u.

K tomuto pojet´ı spoleˇcnosti pˇrispˇely i n´azory filosofa Jeana J. Rousseaua. Sv´e my- ˇslenky vyjadˇruje v d´ıle Emil neboli o v´ychovˇe, vydan´e roku 1762. U chlapc˚u poukazuje na rozvoj osobnosti a racionalitu. Naopak d´ıvky by se nemˇely pˇr´ıliˇs vˇenovat vzdˇel´an´ı, aby byly poddajn´e a posluˇsn´e. Pr´avˇe posluˇsnosti by se ˇzeny mˇely pˇredevˇs´ım nauˇcit. ˇZena by mˇela zasvˇetit sv˚uj ˇzivot muˇzovu ˇstˇest´ı. Tyto n´azory obhajuje pˇr´ırodn´ım z´akonem, je tomu tak od pˇr´ırody.

Podobn´e n´azory jako Rousseau zast´aval nˇemeck´y filosof 19. stolet´ı Arthur Schope- nhauer. Sv´e myˇslenky vyj´adˇril v d´ıle O ˇzen´ach, vyd´ano roku 1851. Podle jeho n´azoru nen´ı ˇzena urˇcena pro velkou duˇsevn´ı nebo fyzickou ˇcinnost. ˇZenu povaˇzuje za jak´ysi mezi- stupeˇn mezi d´ıtˇetem a muˇzem, takov´e velk´e d´ıtˇe. Maj´ı m´enˇe rozumu a rozvahy, ˇzij´ı pouze pˇr´ıtomnost´ı, za podstatu vˇeci povaˇzuj´ı to, jak se dan´a vˇec jev´ı navenek. ˇZeny se pˇretv´aˇr´ı, jsou nevdˇeˇcn´e, utr´acej´ı manˇzelovy tˇeˇzce vydˇelan´e pen´ıze a maj´ı vˇetˇs´ı sklon ke lhan´ı neˇz muˇzi. Pokud by ˇzeny mˇely m´ıt stejn´a pr´ava jako muˇzi, mˇely by m´ıt ˇzeny i muˇzsk´y mozek.

Zenskou podˇr´ızenost vid´ı jako naprosto pˇrirozenou vˇec.ˇ

V dobˇe, kterou popisuji si ˇzeny a muˇzi nebyli pˇred z´akonem rovni. ˇZeny nemohly roz- hodovat o sv´em majetku, mzdˇe, dˇetech, sepisovat z´avˇet’, ´uˇcastnit se politick´ych jedn´an´ı, po svatbˇe nesmˇely nakl´adat se sv´ym vˇenem. ˇZena tedy nemohla svobodnˇe rozhodovat v pr´avn´ıch ´ukonech, byla zastupov´ana manˇzelem. Za v´ychovu potomk˚u byla zodpovˇedn´a matka, ale musela tak ˇcinit podle pˇredstav sv´eho muˇze. Pokud manˇzel zemˇrel, ˇzena nesmˇela vychov´avat dˇeti sama, pouze s muˇzsk´ym spoluporuˇcn´ıkem.

Zena takto byla nesv´epr´avn´a. Jeˇstˇe v polovinˇe 19. stolet´ı bylo na ˇzeny pohl´ıˇzeno jakoˇ na pasivn´ı, podˇr´ızen´e, nesamostatn´e a m´enˇe inteligentn´ı bytosti. Proto se ˇzeny doˇzadovaly sv´e sv´epr´avnosti, volebn´ıho pr´ava, majetkov´ych pr´av a pr´av na vzdˇel´an´ı, protoˇze toto je

prostˇredek k tomu, aby mohl b´yt ˇclovˇek nez´avisl´y a dok´azal se postarat s´am o sebe.

Aby ˇzena jiˇz nebyla onou nesv´epr´avnou osobou, ale plnohodnotnou bytost´ı, potˇrebuje se oprostit od dom´acnosti a procitnout jako osobnost.Proto zaˇcaly ˇzeny bojovat za sv´a pr´ava a nejen za to volebn´ı. Feministick´e snahy spoˇc´ıvaly v tom, aby se ˇzena stala nez´avisl´a na muˇzi a tak´e aby tuto nabytou nez´avislost akceptovala a pˇrijala nov´e pojet´ı ˇzensk´e role ve spoleˇcnosti.

Nyn´ı po tomto kr´atk´em nast´ınˇen´ı obdob´ı pˇred vznikem feminismu bych se r´ada zamˇeˇrila na samotn´y v´yvoj. Jako prvn´ı uv´ad´ım feminismus ve svˇetˇe.

1.1.2 Feminismus ve svˇ etˇ e

Hlavn´ı myˇslenkou feminismu bylo osvobodit ˇzeny z tradiˇcn´ıho pojet´ı jejich rol´ı. C´ılem byla rovnopr´avnost, c´ılem byl stejn´y spoleˇcensk´y status jako m´a muˇz, kdy ˇzena m˚uˇze svobodnˇe rozhodovat o sv´em povol´an´ı a ˇzivotˇe. Tato kapitola je vˇenov´ana feministick´emu v´yvoji v angloamerick´em svˇetˇe, tento se v Americe a Evropˇe se liˇs´ı, avˇsak lze nal´ezt mnoho spoleˇcn´ych rys˚u.

Prvn´ı poˇc´atky m˚uˇzeme nal´ezt v osv´ıcenstv´ı, kde se objevuj´ı poˇzadavky na emanci- paci ˇzen, kdy v osv´ıcenstv´ı byl kladen d˚uraz na rozum, vzdˇel´an´ı, pokrok, seberealizaci a svobodu. D˚uleˇzit´ym mezn´ıkem v dˇejin´ach feminismu je Velk´e francouzsk´e revoluce, kdy ˇzeny poprv´e vystoupily se sv´ymi poˇzadavky. Vlivem filosofick´eho racionalismu, d˚urazem kladen´ym na rovnost v obˇcansk´ych pr´avech byla vyhl´aˇsena ve Francii Deklarace lidsk´ych pr´av. Inspirov´ana touto listinou napsala roku 1789 Olympe de Gouges trakt´at s n´azvem Deklarace ˇzensk´ych pr´av. V tomto d´ıle ˇz´adala absolutn´ı rovnost pro obˇe pohlav´ı, hlavnˇe rovnost politickou a ekonomickou. Tato listina byla pˇredloˇzena N´arodn´ımu shrom´aˇzdˇen´ı, byla ale odm´ıtnuta. Toto rozhodnut´ı bylo podpoˇreno Rousseaov´ym n´azorem, ˇze cel´a exis- tence ˇzeny m´a nˇejakou hodnotu jen do t´e m´ıry, pokud prosp´ıv´a muˇzi. Sama Olympe Gouges

”byla v roce 1793 popravena, protoˇze byla obvinˇena z touhy po st´atnick´e moci a z opomenut´ı ctnost´ı pˇrin´aleˇzej´ıc´ıch jej´ımu pohlav´ı.”¹¹Pˇrestoˇze ˇzeny se sv´ymi poˇzadavky nedos´ahly ´uspˇechu, jednalo se o prvn´ı pouk´az´an´ı na pr´ava ˇzen, kter´e se stalo inspirac´ı pro dalˇs´ı ˇzeny v boji za rovnopr´avnost.

11Struˇcn´a historie feminismu. Feminismus.cz [online]. [cit. 2012-02-25]. Dostupn´e z:

http://www.feminismus.cz/historie.shtml

Prvn´ı vlna feminismu

Prvn´ı vlnu m˚uˇzeme ˇcasovˇe zaˇradit do obdob´ı mezi roky 1830 aˇz 1920. Feministick´e hnut´ı se zformovalo poˇc´atkem devaten´act´eho stolet´ı. Avˇsak jiˇz na konci osmn´act´eho sto- let´ı pˇriˇsly ˇzeny s poˇzadavkem o rovnopr´avn´e postaven´ı s muˇzi a to pˇredevˇs´ım o rovn´y pˇr´ıstup ke vzdˇel´an´ı. ´Ustˇredn´ım t´ematem tohoto obdob´ı byla rovnopr´avnost mezi obˇema pohlav´ımi. Mezi z´akladn´ı obˇcansk´a a politick´a pr´ava patˇr´ı pr´avo na vzdˇel´an´ı, pr´avo volit a b´yt volena, pr´avo na majetek a zamˇestn´an´ı. Mezi nejd˚uleˇzitˇejˇs´ı poˇzadavky patˇr´ı pr´avo na svobodu, tedy moˇznost svobodnˇe rozhodovat o sv´e osobˇe, vlastnit s´am sebe, avˇsak tato byla ˇzen´am up´ır´ana.

Roku 1792 v Anglii napsala Mary Wollstonecraft d´ılo s n´azvem Obhajoba ˇzensk´ych pr´av, kde vyjadˇruje myˇslenku o umˇele vytvoˇren´em postaven´ı podˇr´ızen´e ˇzeny, do kter´eho byly ˇzeny natlaˇceny. Upozorˇnuje, ˇze ˇzen´am jsou pˇripisov´any vlastnosti a schopnosti opaˇcn´e neˇz maj´ı muˇzi, ˇzeny se snaˇz´ı tˇemto pˇredstav´am vyhovˇet, ale t´ım ˇskod´ı sv´e vlastn´ı osobnosti. Mezi hlavn´ı ctnosti ˇzenstv´ı je povaˇzov´ana poddajnost, jemnost, nˇeˇznost a ps´ı oddanost.

”Tak se napˇr´ıklad od ˇzen vyˇzadovala ctnost, ale jejich povaze je souˇcasnˇe up´ır´ana s´ıla charakteru, kter´a je k udrˇzen´ı ctnosti nutn´a.”¹² Zeny maj´ı m´ıt naprostoˇ stejn´e pˇr´ıleˇzitosti ve vzdˇel´an´ı, zamˇestn´an´ı a politice. Rovn´y pˇr´ıstup ke vzdˇel´an´ı je pro ˇzeny

”n´astroj jejich emancipace a pln´eho osobnostn´ıho rozvoje.”¹³

Vˇsechny tyto myˇslenky byly pˇrijaty negativnˇe. Pozdˇeji v 19. stolet´ı, byl do pro- gramu chartistick´eho hnut´ı zaˇrazen poˇzadavek hlasovac´ıho pr´ava pro ˇzeny. Emmeline Pankhurst a jej´ı dcera Christabel zaloˇzily spolek ˇZensk´eho soci´aln´ıho a politick´eho svazu.

Sv´e poˇzadavky po rovnocenn´em volebn´ım pr´avu, po pˇrehodnocen´ı ˇzensk´eho soci´aln´ıho statutu a m´ıstˇe v ekonomice, prosazuj´ı formou masov´ych demonstrac´ı a hladovkami.

Z t´eto doby poch´az´ı oznaˇcen´ı sufraˇzetky, ˇzeny, kter´e bojuj´ı za volebn´ı pr´avo. Toto oznaˇcen´ı je odvozeno od anglick´eho v´yrazu pro hlasovac´ı pr´avo suffrage.

V Americe byla emancipace ˇzen prosazena nejrychleji. V Bostonu roku 1826 byla otevˇrena stˇredn´ı ˇskola pro d´ıvky; vznikaj´ı semin´aˇre pro ˇzeny.

”Troy Female Seminary ve st´atˇe New York, kter´y zaloˇzila Emma Willard v roce 1824, nebo semin´aˇr na Munt Holyoke ve mˇestˇe South Hadley ve st´atˇe Massachusetts, zaloˇzen´y Mary Lyon roku 1836.

Tento tˇr´ılet´y studijn´ı program nab´ızel v´yuku gramatiky, starovˇek´e a modern´ı geogra- fie, algebry, fyziologie, botaniky, filosofie, estetiky, hudby a francouzˇstiny. Aby se sn´ıˇzily

12OATES-INDRUCHOV ´A, Libora. D´ıvˇc´ı v´alka s ideologi´ı: Klasick´e texty angloamerick´eho feminis- tick´eho myˇslen´ı. Praha: Sociologick´e nakladatelstv´ı, 1998, s. 21. ISBN 80-85850-62-7.

13RENZETTI, Claire M. ˇZeny, muˇzi a spoleˇcnost. prvn´ı vyd´an´ı. Praha: Nakladatelstv´ı Karolinum, 2005, s. 45. ISBN 80-246-0525-2.

n´aklady na provoz ˇskoly, studentky si samy vaˇrily a ukl´ızely.”¹⁴ Roku 1837 zaˇcaly b´yt pˇrij´ım´any vedle student˚u na Oberlinsk´e vysok´e ˇskole v Ohiu i studentky. Prvn´ı vysokou ˇskolou pro ˇzeny se roku 1865 stal Vassar ve st´atˇe New York. Ze Spojen´ych st´at˚u se vlna vzdˇel´an´ı pro ˇzeny rozˇs´ıˇrila do svˇeta. Pˇrestoˇze poˇcet vzdˇelanˇejˇs´ıch ˇzen vzr˚ustal, st´ale byly ˇzen´am nˇekter´e profese odepˇreny. Proto se ˇzeny, zvl´aˇstˇe severoamerick´e, zaˇcaly vˇenovat filantropick´e ˇcinnosti. Byla to jedin´a moˇznost, jak tr´avit ˇcas mimo dom´ac´ı prostˇred´ı.

Z poˇc´atku se americk´e ˇzeny vˇenovaly t´ematu abolicionismu, pr´avˇe ten napomohl sjed- notit ´uzemnˇe roztrouˇsen´e skupiny ˇzen, kdy pˇri ´uvah´ach o nerovn´em postaven´ı otrok˚u si zaˇcaly uvˇedomovat svoje vlastn´ı nerovn´e postaven´ı v˚uˇci muˇz˚um. Svol´avaly se r˚uzn´e konference jejichˇz t´ematy bylo zruˇsen´ı otroctv´ı a pr´ava ˇzen. L. C. Mott a E. C. Stanton svolaly ˇcervnu roku 1848 v New Yorku shrom´aˇzdˇen´ı na jehoˇz z´akladˇe vzniklo Prohl´aˇsen´ı pr´av a cit˚u. V tomto prohl´aˇsen´ı, poukazuj´ı na to, ˇze muˇzi i ˇzeny byli stvoˇreni Bohem jako sobˇe rovn´ı, kdy B˚uh je obdaˇril pr´avem na ˇzivot, svobodu a ˇstˇest´ı. Tato pr´ava by mˇela b´yt respektov´ana i v z´akonech. Proto by mˇely b´yt z´akony a zvyklosti, kter´e potlaˇcuj´ı tuto Bo- hem danou rovnost zruˇseny. Po tomto roce n´asledovaly petice, shromaˇzd’ov´an´ı, zakl´ad´an´ı organizac´ı jako napˇr´ıklad Americk´a n´arodn´ı spoleˇcnost pro volebn´ı pr´avo ˇzen roku 1890.

Poˇzadavek volebn´ıho pr´ava pro ˇzeny se stal prioritn´ım pr´avˇe aˇz po skonˇcen´ı americk´e obˇcansk´e v´alky roku 1865. Do t´eto doby byly ˇreˇseny jin´e ot´azky t´ykaj´ıc´ı se napˇr´ıklad pra- videl obl´ek´an´ı, z´akon˚u o svˇeˇrov´an´ı dˇet´ı do p´eˇce, ot´azky rozvod˚u, ale tak´e ot´azky pr´avn´ıch ustanoven´ı na svobodnou manipulaci ˇzen s vlastn´ımi finanˇcn´ımi prostˇredky. Mezi dalˇs´ı n´amˇety t´eto vlny patˇrila zdravotn´ı prevence, hygiena, antikoncepce, ochrana ˇzen a dˇet´ı pˇred n´asil´ım a zneuˇz´ıv´an´ım.

Evropsk´e a americk´e feministky si vymˇeˇnovaly myˇslenky a postoje na mezin´arodn´ıch feministick´ych organizac´ıch jako Mezin´arodn´ı rada ˇzen nebo Mezin´arodn´ı aliance pro vo- lebn´ı pr´avo ˇzen.

Do prvn´ı vlny m˚uˇzeme zaˇradit i hnut´ı, kter´e lze nazvat emancipaˇcn´ım hnut´ım pro- letari´atu. Myˇslenku o tom, ˇze soci´aln´ı pokrok m˚uˇze b´yt mˇeˇren zlepˇsen´ım soci´aln´ıho sta- tutu ˇzeny vyslovil Karel Marx v roce 1868. V Nˇemecku soci´alnˇe demokratick´a strana zahrnula do sv´eho programu poˇzadavek na zrovnopr´avnˇen´ı ˇzen. August Bebel ve sv´em d´ıle ˇZena a socialismus z roku 1883 kritizuje podˇr´ızen´e postaven´ı ˇzen v kapitalistick´em spoleˇcenstv´ı a vyslovuje podporu pro plnou emancipaci ˇzen, kter´a m˚uˇze b´yt nastolena pouze v socialistick´e spoleˇcnosti.

14OSVALDOV ´A, Barbora. ˇCesk´a m´edia a feminismus. prvn´ı vyd´an´ı. Praha : Libri, 2004. ´Uvod, s. 18.

ISBN 80-7277-263-5.

V seversk´ych zem´ıch jako je Finsko a Norsko byla spoleˇcnost pˇr´ıvˇetivˇejˇs´ı s m´enˇe pˇredsudky. V roce 1879 mˇelo Finsko svoji prvn´ı l´ekaˇrku. Volebn´ıho pr´ava dos´ahly ˇzeny roku 1906. Roku 1907 z´ıskaly zastoupen´ı i v parlamentu, kdy bylo zvoleno devaten´act ˇzen. V Norsku mˇely ˇzeny volebn´ı pr´avo o dva roky pozdˇeji neˇz ve Finsku, tedy 1907.

Pr´avˇe v Norsku, jako prvn´ım z Evropy, se ˇzeny staly advok´atkami.

V Rakousku-Uhersku vznikl Spolek pro vzdˇel´av´an´ı ˇzen aˇz roku 1888. Tento spolek zaloˇzil ve V´ıdni gymn´azium pro d´ıvky. Z´aroveˇn mezi poˇzadavky spolku patˇrilo pr´avo ˇzen studovat na stˇredn´ıch a vysok´ych ˇskol´ach, volebn´ı pr´avo a pr´avo na angaˇzovanost v po- litice. Tyto zmˇeny se uskuteˇcnily aˇz po prvn´ı svˇetov´e v´alce. V Nˇemecku se feministky soustˇredily hlavnˇe na vzdˇel´an´ı a politicky se zaˇcaly angaˇzovat aˇz v roce 1902, kdy vznikl Spolek pro volebn´ı pr´avo ˇzen. Nˇemeck´e feministky poch´azely z r˚uzn´ych spoleˇcensk´ych vrstev a n´aboˇzensk´ych skupin, proto bylo jejich hnut´ı velice nestabiln´ı. D´ıky vlivu naci- onalismu a Nietscheho filosofii se jejich n´azory nesetkaly s ´uspˇechem u muˇz˚u.

V Rusku nebyly vhodn´e politick´e podm´ınky pro vzdˇel´av´an´ı ˇzen, a proto odch´azely do liber´alnˇejˇs´ıch konˇcin jako Curych a Sorbonna. Od roku 1906 ˇzeny zaˇcaly, i pˇres ne- souhlas vl´ady, navˇstˇevovat kurzy poˇr´adan´e pˇri univerzit´ach. Nakonec byly tyto kurzy vl´adou zak´az´any. Ale to ˇzeny nezastavilo a po roce 1910 existovaly tˇri ˇzensk´e univerzity a d´ale vznik´a Rusk´a liga za volebn´ı pr´avo ˇzen.

V Anglii byly podm´ınky pˇr´ıznivˇejˇs´ı neˇz v Rusku. Od ˇctyˇric´at´ych let devaten´act´eho sto- let´ı vznikaj´ı soukrom´e d´ıvˇc´ı ˇskoly. Feministky z´ıskaly podporu liber´aln´ıho filosofa Johna Stuarta Milla, kter´y je autorem d´ıla Poddanstv´ı ˇzen z roku 1869.

”Jako poslanec h´ajil z´ajmy ˇzen v parlamentˇe a nˇekolik let pˇredsedal v´yboru pro volebn´ı pr´avo ˇzen.”¹⁵Ve sv´ych myˇslenk´ach vid´ı postaven´ı ˇzeny jako postaven´ı otroka nebo sluhy, kter´y nem˚uˇze pˇri sv´em podˇr´ızen´em postaven´ı rozvinout vˇsechny aspekty svoji osobnosti. ˇZensk´e nerovn´e posta- ven´ı v˚uˇci muˇzi vypl´yv´a ze zakoˇrenˇen´e tradice, t´ımto vysvˇetluje vznik pr´avn´ı podˇr´ızenosti ˇzeny. Mill uv´ad´ı, ˇze jiˇz v poˇc´atc´ıch lidsk´eho spoleˇcenstv´ı je cena ˇzeny stanovena nˇejak´ym muˇzem a t´ım se stane podˇr´ızenou vˇzdy nˇejak´emu muˇzi at’ uˇz partnerovi nebo otci. Pˇri tvorbˇe z´akon˚u se vych´az´ı z norem, kter´e jsou ve spoleˇcnosti zakoˇrenˇeny a t´ım se tato nerovnost dost´av´a do pr´avn´ıho syst´emu.

”Ti, kdo byli pˇrinuceni k posluˇsnosti, byli k n´ı t´ımto zp˚usobem zav´az´ani tak´e pr´avnˇe.”¹⁶ Zensk´e nerovn´e postaven´ı se tedy st´av´a veˇ spoleˇcnosti zvykem a jak´akoli odchylka od tohoto uspoˇr´ad´an´ı se jev´ı jako nepˇrirozen´a.

15OSVALDOV ´A, Barbora. ˇCesk´a m´edia a feminismus. prvn´ı vyd´an´ı. Praha : Libri, 2004. ´Uvod, s. 22.

ISBN 80-7277-263-5.

16OATES-INDRUCHOV ´A, Libora. D´ıvˇc´ı v´alka s ideologi´ı: Klasick´e texty angloamerick´eho feminis- tick´eho myˇslen´ı. Praha: Sociologick´e nakladatelstv´ı, 1998, s. 31. ISBN 80-85850-62-7.

Mill uv´ad´ı pˇr´ıklad toho, jak se lid´e podivuj´ı nad skuteˇcnost´ı, ˇze Anglii vl´adne kr´alovna, pˇripad´a jim to nepˇrirozen´e. Avˇsak angliˇcan´e jsou zvykl´ı a proto to povaˇzuj´ı za norm´aln´ı.

Zast´av´a n´azor, ˇze by toto nerovn´e postaven´ı mˇelo b´yt odstranˇeno a nahrazeno dokonalou rovnost´ı.

Snahy na z´ısk´an´ı volebn´ıho pr´ava v Anglii se setkaly s velik´ym odporem. Vˇse vyvr- cholilo roku 1902 masovou demonstrac´ı. Dokonce bylo naruˇseno jedn´an´ı parlamentu, kdy doˇslo k vytlouk´an´ı oken a napaden´ı ministra. Tyto radik´aln´ı aktivity nab´yvaly na s´ıle a s t´ım i persekuce. Roku 1913 bylo uvˇeznˇeno 200 ˇclenek Woman’s Social and Political Union spoleˇcnˇe s hlavn´ı pˇredstavitelkou Emmeline Pankhurst. Ke zrovnopr´avnˇen´ı ˇzen v Anglii nakonec doˇslo roku 1928.

V Americe dos´ahly ˇzeny volebn´ıho pr´ava jeˇstˇe pozdˇeji neˇz ˇcernoˇsˇst´ı muˇzi (1870), kteˇr´ı byli pˇredt´ım povaˇzov´ani za otroky, nejn´ıˇze na spoleˇcensk´em ˇzebˇr´ıˇcku. ˇCtvrt´eho ˇcervna roku 1919 byl pˇrijat Devaten´act´y dodatek k americk´e ´ustavˇe, kde bylo ˇreˇceno, ˇze Spojen´e st´aty ani jednotliv´y st´at nesm´ı obˇcan˚um upˇr´ıt nebo omezit volebn´ı pr´avo z d˚uvodu pohlav´ı. A po ˇctrn´acti mˇes´ıc´ıch byl tento dodatek ratifikov´an vˇsemi st´aty. Tedy 26. srpna roku 1920 z´ıskaly americk´e ˇzeny volebn´ı pr´avo. Ve Francii se sv´eho volebn´ıho pr´ava ˇzeny doˇckaly aˇz po druh´e svˇetov´e v´alce roku 1945. Jako prvn´ı zemˇe, kter´a pˇriznala volebn´ı pr´avo ˇzen´am byl Nov´y Z´eland v roce 1893. Naopak mezi posledn´ımi zemˇemi, kter´e umoˇznily ˇzen´am volit bylo ˇSv´ycarsko v roce 1971.

Po roce 1930 se hlavn´ı c´ıle v´ıce m´enˇe naplnily a pˇrich´az´ı ekonomick´a krize a n´astup faˇsismu. Meziv´aleˇcn´a doba pˇrineslo ˇzen´am hlasovac´ı pr´avo. Avˇsak v obdob´ı od tˇric´at´ych let do konce 2. svˇetov´e v´alky byl feminismus v pozad´ı. Nˇekter´e ˇzeny opustily feministick´e hnut´ı v dojmu, ˇze spoleˇcnˇe s volebn´ım pr´avem z´ıskaly rovn´e postaven´ı s muˇzi.

Druh´ a vlna feminismu

Poˇc´atek druh´e vlny se ˇrad´ı do ˇsedes´at´ych let dvac´at´eho stolet´ı a konˇc´ı v osmdes´at´ych le- tech t´ehoˇz stolet´ı. Nastalo obdob´ı po druh´e svˇetov´e v´alce, kdy se spoleˇcnost opˇet pˇriklonila ke konzervativn´ımu myˇslen´ı a m´ısto ˇzeny bylo znovu v dom´acnosti. St´ale pˇrevl´adala pˇredstava, ˇze hlavn´ım ´udˇelem ˇzeny je p´eˇce o manˇzela a dˇeti. P´eˇce o dom´acnost a dˇeti vˇsak nebyla uvaˇzov´ana na stejn´e ´urovni jako zamˇestn´an´ı manˇzela. Kdyˇz dˇeti dospˇely a odeˇsly z domova, ˇzena ztratila smysl sv´e kaˇzdodenn´ı existence. Z tˇechto d˚uvod˚u nastala jak´asi renesance feminismu. Uˇz v poˇc´ateˇcn´ı f´azi druh´e vlny z´ıskaly ˇzeny pr´avo na potrat a moˇznost se vˇenovat profesi podle jejich volby. Postupem ˇcasu se toto t´ema pˇreneslo na akademickou p˚udu, kde vzniklo jako vˇedn´ı obor – studium ˇzensk´eho probl´emu.

Hlavn´ı myˇslenkou t´eto f´aze je poˇzadavek na rovnost v rozd´ılnosti. Z

”mravn´ıho hle- diska jsou si vˇsichni lid´e rovni.”¹⁷ a lidskou bytost´ı je ˇzena i muˇz, proto by tato rov- nocennost mˇela b´yt uzn´av´ana i ve spoleˇcnosti. Je potˇreba kaˇzd´eho jedince vn´ımat jako samostatn´e individuum. Jak ˇzena tak muˇz by mˇeli m´ıt stejn´e podm´ınky pro svobodn´y rozvoj sv´e osobnosti. ˇZeny a muˇzi by nemˇeli b´yt rozdˇeleni do dvou skupin s rozd´ıln´ym pˇr´ıstupem k jednotliv´e skupinˇe.

Mezi v´yznamn´e osobnosti ˇrazen´e do t´eto f´aze patˇr´ı francouzsk´a spisovatelka Simone de Beauvoir se sv´ym d´ılem Druh´e pohlav´ı z roku 1949. Beauvoir kritizuje, ˇze na ˇzeny je pohl´ıˇzeno jako na ty druh´e, kdy se ˇzeny maj´ı chovat tak, jak od nich muˇzi oˇcek´avaj´ı. Po- znamen´av´a, ˇze ˇzena nen´ı od pˇr´ırody podˇr´ızena muˇzi, toto postaven´ı vytvoˇrila spoleˇcnost.

Toto d´ılo se stalo velice popul´arn´ım a povzbudilo sebevˇedom´ı ˇzen argumentac´ı, ˇze osvo- bozen´ı pro ˇzeny je i osvobozen´ım pro muˇze. Dodalo ˇzen´am odvahu a chut’ sv´e postaven´ı zmˇenit.

Obdob´ı ˇsedes´at´ych let ve Spojen´ych st´atech je dalˇs´ı etapou rozvoje feminismu. Hnut´ı obˇcansk´ych pr´av veden´e Martinem Lutherem Kingem inspirovalo ˇzeny, aby se znovu po- kusily z´ıskat lepˇs´ı soci´aln´ı postaven´ı pomoc´ı masov´ych agitac´ı a radik´aln´ımi soci´aln´ımi projevy. Ve stejn´e dobˇe, roku 1963, bylo vyd´ano d´ılo ˇZensk´a mystika, od Betty Friedan, kter´e po pravdˇe uk´azalo ˇzivot americk´ych ˇzen v dom´acnostech a uk´azalo jejich znudˇen´ı stereotypn´ım ˇzivotem. Jednalo se o

”probl´em beze jm´ena”¹⁸, kter´y ˇreˇs´ı vˇetˇsina americk´ych ˇzen, ale nikde o nˇem nen´ı diskutov´ano. Tyto ˇzeny byly izolovan´e ve sv´ych vlastn´ıch domo- vech, bez moˇznosti osobn´ıho r˚ustu a m´ısto pocitu naplnˇen´ı a ˇstˇest´ı z jejich pr´ace, pˇrich´azel pocit pr´azdnoty. Podle n´azoru veˇrejnosti mˇely vˇsechno materi´aln´ı aby byly ˇst’astn´e a po- kud se tak nec´ıtily, bylo to jejich vlastn´ım zavinˇen´ım. Z obav reakce okol´ı na jejich nespo- kojenost ˇzeny nehovoˇrily o tomto probl´emu ani mezi sebou a proto se nedozvˇedˇely, kolik z nich tento pocit tak´e sd´ıl´ı. Profesn´ı kari´eˇre se vˇetˇsina nevˇenovala, protoˇze spoleˇcnost tuto roli neakceptovala jako sluˇcitelnou s rol´ı matky a manˇzelky. ˇZeny, kter´e si pˇresto zvo- lily dr´ahu pracuj´ıc´ı ˇzeny byly povaˇzov´any za ty neˇst’astn´e, neprovdan´e a neˇzensk´e. M´edia je zahltila obr´azky ˇzen, jejichˇz ”spr´avn´ym” snem je b´yt matkou a manˇzelkou, netouˇz´ı po vyˇsˇs´ım vzdˇel´an´ı nebo pr´aci. Betty Friedan nab´adala ˇzeny, aby pasivnˇe nepˇrij´ımaly svoji roli. Poukazuje na to, ˇze tento probl´em nen´ı jen individu´aln´ı z´aleˇzitost jednotliv´e ˇzeny, ale ˇze jde o spoleˇcensk´y probl´em. Tato kniha se stala velice popul´arn´ı a ovliv-

17PET ´AKOV ´A, Zdeˇnka a Marie HAISOV ´A. ˇZensk´a emancipace v ˇCesku aneb Quo vadis, femina.

T´yden´ık Rozhlas. 2007, s. 2. Dostupn´e z: http://www.quovadisfemina.cz/dl/zenskaemancipacevcesku.pdf

18OATES-INDRUCHOV ´A, Libora. D´ıvˇc´ı v´alka s ideologi´ı: Klasick´e texty angloamerick´eho feminis- tick´eho myˇslen´ı. Praha: Sociologick´e nakladatelstv´ı, 1998, s. 58. ISBN 80-85850-62-7.

nila feministick´e myˇslen´ı druh´e vlny. V roce 1966 se Betty Friedan pod´ılela na vzniku N´arodn´ı organizace ˇzen, kter´a spoleˇcnˇe s dalˇs´ımi organizacemi v USA ale i v z´apadn´ı Evropˇe oslovila mnoho ˇzen. Tato instituce usilovala o zmˇenu v postaven´ı ˇzen k majet- kov´ym pr´av˚um, zamˇestnaneck´e a platov´e politice, rozhodov´an´ı o antikoncepci a legalizaci potrat˚u. Betty Friedan patˇr´ı mezi v´yznamn´e osobnosti druh´e vlny feminismu a za sv˚uj pˇr´ınos je oznaˇcov´ana za ”matku feminismu”.

Na konci druh´e vlny se feminismus zaˇc´ın´a ub´ırat v´ıce smˇery, od liber´aln´ıch sm´yˇslen´ı aˇz po radik´aln´ı, dost´av´ame se k souˇcasn´e podobˇe feminismu.

Tˇ ret´ı vlna feminismu

Dneˇsn´ı proudy feministick´eho myˇslen´ı volnˇe navazuj´ı na druhou vlnu feminismu, d´a se hovoˇrit o tˇret´ı vlnˇe. Poˇc´atek tˇret´ı vlny spad´a do devades´at´ych let 20.stolet´ı a pˇretrv´av´a do dneˇsn´ı doby. Ovˇsem toto oznaˇcen´ı je diskutabiln´ı, nˇekter´e feministky toto pojmenov´an´ı nepovaˇzuj´ı za adekv´atn´ı, jelikoˇz nebyly splnˇeny vˇsechny c´ıle druh´e vlny. Nˇekteˇr´ı naopak tvrd´ı, ˇze tˇret´ı vlna vznikla pr´avˇe proto, ˇze tyto z´amˇery naplnˇeny byly a naz´yvaj´ı ho postfeminismem. Feminismus se stal celosvˇetov´ym spoleˇcensk´ym hnut´ım.

Vˇsechny feministky se shoduj´ı v tom, ˇze existuje ´utisk ˇzen a ten by mˇel b´yt odstranˇen.

Avˇsak tyto feministky se mezi sebou se liˇs´ı v ch´ap´an´ı podstaty tohoto ´utisku a tedy i v n´azoru jak tento probl´em ˇreˇsit. R˚uznorodost feminismu tak´e pramen´ı z r˚uznorodosti probl´em˚u se kter´ymi se musej´ı ˇzeny pot´ykat. Odliˇsuj´ı se podle c´ıl˚u, kter´ych chtˇej´ı ˇzeny v r˚uzn´ych kultur´ach a regionech dos´ahnout. Napˇr´ıklad v africk´ych zem´ıch ˇzeny vystupuj´ı proti v´ykupn´emu za nevˇestu nebo obˇr´ızce ˇzen. V isl´amsk´em svˇetˇe jsou proti pˇr´ısn´ym norm´am v obl´ek´an´ı a oddˇelov´an´ı pohlav´ı. Obecnˇe ˇreˇceno c´ılem emancipaˇcn´ıho hnut´ı je docenˇen´ı ˇzensk´e ´ulohy ve spoleˇcnosti. ˇZeny chtˇej´ı stejn´a soci´aln´ı a politick´a pr´ava jako muˇzi. Nelze hovoˇrit o feminismu v jednotn´em ˇc´ısle.

Pro charakteristiku soudob´ych druh˚u feminismus pouˇziji kategorizaci socioloˇzky Ju- dith Lorber z roku 1998.

”Rozliˇsuje tˇri z´akladn´ı typy feministick´e teorie: teorie gen- derovˇe reformn´ı, teorie genderovˇe motivovan´eho odporu a teorie genderovˇe motivovan´e vzpoury.“¹⁹C´ılem reformn´ıch feminism˚u je, jak uˇz n´azev vypov´ıd´a, legislativn´ı reforma spoleˇcnosti. Tyto feminismy nehledaj´ı rozd´ıly, ale podobnosti mezi pohlav´ımi a zd˚urazˇnuj´ı svobodnou v˚uli jednotlivce. Do t´eto kategorie je zaˇrazen liber´aln´ı (hlavn´ı snahou je rov- nost pˇred z´akonem pro obˇe pohlav´ı), rozvojov´y (zamˇeˇren na rozvojov´e zemˇe tˇret´ıho svˇeta

19RENZETTI, Claire M. ˇZeny muˇzi a spoleˇcnost :. 1. vyd. Praha: Karolinum, 2003. ISBN 80-246- 0525-2.

Afriky, Asie a Latinsk´e Ameriky, snaha skloubit feministick´e myˇslenky s m´ıstn´ı kultu- rou), marxistick´y a socialistick´y feminismus (

”vych´az´ı z marxistick´e kritiky kapitalis- tick´eho ´utlaku“²⁰, p˚uvod znev´yhodnˇen´eho postaven´ı ˇzeny vid´ı v hierarchick´em rozdˇelen´ı spoleˇcnosti, existenci soci´aln´ıch tˇr´ıd a soukrom´eho vlastnictv´ı).

Feminismy odporu naopak nechtˇej´ı patriarch´aln´ı syst´em spoleˇcnosti mˇenit, ale vymanit se z tohoto ˇr´adu vytvoˇren´ım vlastn´ıho separ´atn´ıho svˇeta. Pod tuto kategorii patˇr´ı radik´aln´ı (prosazuje odstranˇen´ı muˇzsk´e kontroly nad ˇzensk´ym tˇelem), psychoanaly- tick´y (vych´az´ı z myˇslenek Sigmunda Freuda, nerovnost mezi pohlav´ımi vznik´a rozd´ıln´ym v´yvojem osobnosti ˇzeny a muˇze), lesbick´y (zab´yv´a se sexu´aln´ım vykoˇrist’ov´an´ım) a stan- dpoint feminismus (zkoum´a str´anky ˇzivota ˇzensk´ym pohledem). Teorie genderovˇe motivovan´e vzpoury pˇrin´aˇs´ı nov´y pohled na danou problematiku,

”vˇenuj´ı pozornost vz´ajemn´ym vztah˚um mezi nerovnostmi zaloˇzen´ymi na genderu, rase, etnick´e pˇr´ısluˇsnosti, spoleˇcensk´e tˇr´ıdˇe ˇci sexu´aln´ı orientaci a zkoumaj´ı genderovou nerovnost pouze jako jednu souˇc´ast komplexn´ıho syst´emu spoleˇcensk´e stratifikace.“²¹ Do t´eto kategorie lze zaˇradit multirasov´y feminismus (analyzuje postaven´ı ˇclovˇeka na soci´aln´ım ˇzebˇr´ıˇcku a jak spole- ˇcensk´y status zv´yhodˇnuje nebo naopak znev´yhodˇnuje ˇzeny a muˇze), muˇzsk´y feminis- mus (ukazuje, ˇze ne vˇsichni pˇr´ısluˇsn´ıci muˇzsk´eho pohlav´ı mohou ˇcerpat ”v´yhody“ patri- arch´aln´ıho ˇr´adu), feminismus soci´aln´ı konstrukce (zkoum´a jak lid´e ve vz´ajemn´e interakci vytv´aˇr´ı r˚uzn´e identity a stereotypy) a queer theory (zab´yv´a se pojmy gender a pohlav´ı).

Toto dˇelen´ı nen´ı striktn´ı, jde o nejˇcastˇejˇs´ı trendy, kter´e ve skuteˇcnosti neexistuj´ı v na- prosto stejn´e podobˇe jak´a je uvedena.

”Z uveden´eho pˇrehledu vypl´yv´a, ˇze nen´ı moˇzn´e mluvit o feminismu, ale je nutn´e mluvit o feminismech.“²² Souˇcasn´e feministick´e myˇslen´ı je diferencov´ano. Je to smˇer, kter´y se vyd´av´a r˚uzn´ymi cestami. Jednotliv´e smˇery mezi sebou dostateˇcnˇe ”nekomunikuj´ı”, jsou nesourod´e. Individu´aln´ı smˇery se mezi sebou m´ıs´ı, doplˇnuj´ı se nebo naopak se kritizuj´ı navz´ajem. Existuj´ı i jin´e smˇery, kter´e se do zm´ınˇen´ych tˇrech kategori´ı nedaj´ı zaˇradit. Mezi nezaˇrazen´e feminismy patˇr´ı napˇr´ıklad soci´aln´ı femi- nismus (vych´az´ı z pˇresvˇedˇcen´ı, ˇze rozd´ıly mezi muˇzem a ˇzenou jsou soci´aln´ım v´ytvorem), ekofeminismus (vid´ı spojitost mezi diskriminac´ı pˇr´ırody a diskriminac´ı ˇzeny), spiritu´aln´ı feminismus (jde o nˇekolik duchovn´ıch smˇer˚u, kter´e spojuje odm´ıt´an´ı patriarch´aln´ıho n´aboˇzenstv´ı, dualismu tˇela a duˇse, sakr´aln´ıho a prof´ann´ıho, za zdroj pozn´an´ı povaˇzuj´ı lidskou zkuˇsenost). Touto charakteristikou souˇcasn´ych diferenciovan´ych podob feminismu bych uzavˇrela historii tohoto hnut´ı ve svˇetˇe a pˇresunula bych pozornost do ˇcesk´ych zem´ı.

20VALDROV ´A, Jana. Abc feminismu. Brno: Nesehnut´ı, 2004. ISBN 80-903228-3-2.

21Tamt´eˇz, str. 49

22VALDROV ´A, Jana. Abc feminismu. Brno: Nesehnut´ı, 2004, s. 211. ISBN 8090322832.

1.1.3 Feminismus v ˇ cesk´ ych zem´ıch

Prvn´ı vlna feminismu v ˇcesk´ych zem´ıch zaˇcala koncem 19.stolet´ı a skonˇcila s n´astupem so- cialismu. Jak jiˇz bylo zm´ınˇeno druh´a vlna feminismu naˇse ´uzem´ı minula, coˇz n´as ovlivnilo do dneˇsn´ı doby. V obdob´ı druh´e vlny, tedy v dobˇe mezi ˇsedes´at´ymi aˇz osmdes´at´ymi l´ety dvac´at´eho stolet´ı, byla doba socialismu. Pokud si srovn´ame v´yvoj feminismu v ˇcesk´ych zem´ıch a ve svˇetˇe, dojdeme k zjiˇstˇen´ı, ˇze u n´as mˇel m´ırumilovnˇejˇs´ı podobu neˇz v ostatn´ıch zem´ıch. ˇZeny s muˇzi spolupracovaly na ˇreˇsen´ı probl´em˚u, nestavˇely se proti nim. C´ılem ˇzen bylo lepˇs´ı postaven´ı ve spoleˇcnosti. V porovn´an´ı se svˇetem je u n´as st´ale m´alo pub- likac´ı zamˇeˇren´ych na feministickou problematiku. Teprve v nˇekolika posledn´ıch letech se zaˇc´ınaj´ı objevovat pˇreklady kn´ıˇzek z druh´e vlny feminismu.

V ˇcesk´ych zem´ıch byl rozvoj feministick´eho hnut´ı spojen s koncem 19. stolet´ı s poˇzadav- ky na vyˇsˇs´ı vzdˇel´an´ı pro ˇzeny a d´ıvky. Vyˇsˇs´ı vzdˇel´an´ı znamen´a tak´e lepˇs´ı pracovn´ı kva- lifikaci. Mezi dalˇs´ı poˇzadavky patˇrilo samozˇrejmˇe volebn´ı pr´avo pro ˇzeny, stejn´e finanˇcn´ı ohodnocen´ı za stejnou pr´aci a vˇetˇs´ı uplatnˇen´ı ˇzen v obˇcansk´em ˇzivotˇe. Magdal´ena Dob- romila Rettigov´a zaˇcala ve dvac´at´ych letech 19. stolet´ı poˇr´adat vzdˇel´avac´ı krouˇzky pro mlad´e d´ıvky. Alois Jir´asek zmiˇnuje Rettigovou jako na prvn´ı n´arodn´ı buditelku a vyzdvi- huje jej´ı pozitivn´ı vliv na d´ıvky. Ve tˇric´at´ych a ˇctyˇric´at´ych letech vznikaj´ı prvn´ı d´ıvˇc´ı

´

ustavy, prvn´ı ˇcesk´e spisovatelky se zaˇc´ınaj´ı uplatˇnovat napˇr´ıklad Boˇzena Nˇemcov´a, Ka- rolina Svˇetl´a, Sofie Podlipsk´a, Eliˇska Kr´asnohorsk´a, kter´a se zaslouˇzila o vznik d´ıvˇc´ıho gymn´azia Minerva.

Boˇzena Nˇemcov´a (1820–1862)

Zn´am´a ˇcesk´a spisovatelka Boˇzena Nˇemcov´a byla pˇresvˇedˇcena o tom, ˇze by ˇzena mˇela b´yt rovnocenn´a muˇzi, mˇela by mu b´yt ekvivalentn´ı partnerkou. Avˇsak spoleˇcnost toto ne- umoˇzˇnovala, ˇzena nemohla vykon´avat povol´an´ı podle sv´e volby. Boˇzena Nˇemcov´a v ˇcesk´e historii byla prvn´ı ˇzenou, kter´a se rozhodla ˇzivit pouze spisovatelskou ˇcinnost´ı. Byla ˇclenkou ˇzensk´eho spolkov´eho hnut´ı, povaˇzovala vzdˇel´an´ı za velice d˚uleˇzit´e. Pod´ılela se na vzniku d´ıvˇc´ı ˇskoly, kde se mimo vzdˇel´an´ı ˇzeny pˇripravovaly na kari´eru ˇcesk´ych uˇcitelek, povol´an´ı kter´e do t´eto doby v ˇCech´ach nebylo.

Prvn´ı vlna feminismu v ˇCech´ach je etapou emancipace. Hlavn´ım t´ematem je rov- nost mezi pohlav´ımi, jak ve volebn´ım pr´avu, tak v pˇr´ıstupu ke vzdˇel´an´ı. Mezi v´yznamn´e osobnosti t´eto f´aze patˇr´ı M. D. Rettigov´a, Eliˇska Kr´asnohorsk´a, Frantiˇska Plam´ınkov´a, T. G. Masaryk, Vojtˇech N´aprstek a Karolina Svˇetl´a.

Mezi stoupence ˇzensk´e emancipace patˇr´ı Vojtˇech N´aprstek. Po sv´e emigraci do Spo- jen´ych st´at˚u se roku 1858 se vr´atil zp´atky do ˇCech a zaˇcal pˇredn´aˇset ˇzen´am. Nejdˇr´ıve

se t´emata pˇredn´aˇsek t´ykala nov´ych technick´ych vyn´alez˚u do dom´acnosti. Napˇr´ıklad kleˇstˇe na cukr, ˇsic´ı stroj, postel na koleˇck´ach a jin´ych. Pozdˇeji byly do t´emat zahrnuly jeho poznatky o ˇzensk´em hnut´ı v Americe a Anglii. Krouˇzek vytvoˇren´y kolem jeho osoby si zaˇcal ˇr´ıkat Americk´y klub dam. V domˇe jeho matky Anny se od roku 1865 sch´azely praˇzsk´e ˇzeny. Jejich poˇcet sahal k nˇekolika stovk´am. V domˇe se poˇr´adaly pˇredn´aˇsky, ˇzeny se vˇenovaly charitativn´ı ˇcinnosti, byla vybudov´ana knihovna a ˇc´ıt´arna. Za dvacet let ˇcinil poˇcet n´avˇstˇevnic 26 750. Pˇredsedkyn´ı klubu byla Karolina Svˇetl´a. Na pˇredn´aˇsky byly pozv´any zn´am´e osobnosti jako T. G. Masaryk, Miroslav Tyrˇs nebo J. E. Purkynˇe. V po- lovinˇe ˇsedes´at´ych let zaˇcaly pˇredn´aˇset i ˇzeny jako Karolina Svˇetl´a, Sofie Podlipsk´a a prvn´ı ˇcesk´e l´ekaˇrky Anna Bayerov´a a Anna Honz´akov´a. Pod n´atlakem byl klub nakonec roku 1870 zruˇsen. Pokraˇcovatelky toho klubu se nazvaly B´yval´y americk´y klub dam.

V ˇsedes´at´ych letech zaˇc´ınaj´ı vych´azet prvn´ı ˇzensk´e ˇcasopisy ˇZensk´e listy a Lada.

Tuto dobu m˚uˇzeme oznaˇcit za poˇc´atek organizovan´eho ˇzensk´eho hnut´ı. Hlavn´ım c´ılem byla emancipace ˇzen spojen´a se vzdˇel´an´ım. Centrem byl ˇCesk´y v´yrobn´ı spolek, zaloˇzen´y v roce 1863. Mezi zakl´adaj´ıc´ı ˇclenky patˇrily Marie Palack´a-Riegrov´a, Sofie Podlipsk´a, Karolina Svˇetl´a a Vˇenceslava Luˇzick´a. Stejn´eho roku vznikla Mˇestsk´a d´ıvˇc´ı ˇskola v Praze.

Pˇredmˇetem v´yuky bylo vˇseobecn´e vzdˇel´an´ı a ciz´ı jazyky. Z´ajem byl i pˇres vysok´e ˇskoln´e obrovsk´y. O dva roky pozdˇeji, tedy 1865, byla zaloˇzena prvn´ı d´ıvˇc´ı pr˚umyslov´a ˇskola, kter´a umoˇzˇnovala vzdˇel´an´ı i d´ıvk´am z niˇzˇs´ıch spoleˇcensk´ych vrstev. V sedmdes´at´ych letech byly otevˇreny vzdˇel´avac´ı instituce jako Vyˇsˇs´ı d´ıvˇc´ı ˇskola, St´atn´ı uˇcitelsk´y ´ustav pro d´ıvky a zmiˇnovan´e gymn´azium Minerva. Koncem devaten´act´eho stolet´ı m˚uˇzeme naj´ıt ˇzeny v povol´an´ıch, kter´e souvisej´ı s jejich ´ulohou v dom´acnostech. Uplatnˇen´ı nalezly v soci´aln´ıch a peˇcovatelsk´ych sluˇzb´ach, jako vychovatelky, uˇcitelky, niˇzˇs´ı zdravotnick´y person´al, hospodynˇe, ˇsvadleny. Avˇsak i v tˇechto povol´an´ıch byly ˇzeny omezov´any. Uˇcitelky se nesmˇely vd´at, aby je nic nerozptylovalo od jejich posl´an´ı.

Karolina Svˇetl´a (1830–1899)

Karolina Svˇetl´a zast´avala n´azor, ˇze ˇzensk´y duˇsevn´ı v´yvoj byl potlaˇcov´an nedostatkem vzdˇel´an´ı a

”poddanstv´ı ve spoleˇcnosti bylo ned˚ustojn´e jej´ı lidsk´e bytosti.”²³Prohlaˇsovala, ˇze ˇzensk´a emancipace prospˇeje i muˇz˚um. Koneˇcnˇe si muˇzi budou moci b´yt jisti, ˇze jsou skuteˇcnˇe milov´ani pro svoji vlastn´ı osobu a ne pro pen´ıze. A pokud by manˇzel zemˇrel, manˇzelka bude schopn´a se o potomstvo postarat. ˇZenu nestaˇcilo vzdˇel´avat pouze litera- turou, bylo nutn´e zav´est ˇzensk´e ˇskolstv´ı, kde by ˇzeny dos´ahly vyˇsˇs´ıho vzdˇel´an´ı a t´ım se mohly st´at finanˇcnˇe nez´avisl´e. Proto se roku 1870 rozhodla zaloˇzit ˇZensk´y v´yrobn´ı spolek.

Program byl zamˇeˇren na zakl´ad´an´ı d´ıvˇc´ıch pr˚umyslov´ych ˇskol, zakl´adaly v´yrobn´ı spolky, jeˇz zajiˇst’ovaly ˇzeny, kter´e se nevdaly nebo ovdovˇely.

V t´eto dobˇe se zaˇcaly projevovat d˚usledky Prusko-rakousk´e v´alky a s t´ım pˇrich´azely i demografick´e zmˇeny, kter´e napom´ahaly emancipaˇcn´ım snah´am ˇzen. Na rozvoji ˇzensk´ych spolk˚u mˇely pod´ıl noviny a ˇcasopisy jako N´arodn´ı listy, Svoboda, N´arodn´ı noviny, Posel z Prahy.

Eliˇska Kr´asnohorsk´a (1847–1926)

Eliˇska Kr´asnohorsk´a se pod´ılela na ˇZensk´em v´yrobn´ım spolku, byla redaktorkou ˇcasopisu Zensk´e listy, vˇenovala se i pˇrekladatelsk´e ˇcinnosti. Sd´ılela stejn´y n´azor s Karolinou Svˇetlouˇ o nutnosti vyˇsˇs´ıho vzdˇel´an´ı pro ˇzeny a jejich hmotn´e nez´avislosti. Jej´ım c´ılem bylo vy- tvoˇren´ı gymn´azia pro d´ıvky, kter´e by bylo pˇr´ıpravou pro budouc´ı studium na vysok´e ˇskole.

Tento sen se splnil roku 1890, kdy bylo zaloˇzeno gymn´azium Minerva. Neˇz gymn´azium dostalo povolen´ı o poˇr´ad´an´ı vlastn´ıch maturit musely d´ıvky skl´adat zkouˇsky na chla- peck´ych ˇskol´ach. Absolventky gymn´azia se zaˇcaly vˇenovat pedagogick´e ˇcinnosti na novˇe zaloˇzen´ych d´ıvˇc´ıch ˇskol´ach po vzoru Minervy. Jin´e absolventky zaˇcaly ofici´alnˇe studovat na Karlovˇe univerzitˇe po dvac´at´em tˇret´ım bˇreznu roku 1897, kdy bylo povoleno ˇzen´am studovat na rakousk´ych vysok´ych ˇskol´ach. Eliˇska Kr´asnohorsk´a se stala historicky prvn´ı ˇceskou ˇzenou, kter´a obdrˇzela titul doktora filosofie na Univerzitˇe Karlovˇe. Jej´ı z´asluhou z´ıskaly ˇzeny budouc´ıch generac´ı lepˇs´ı cestu ke vzdˇel´an´ı.

Tom´aˇs Garrigue Masaryk (1850–1937)

Ve sv´e disertaˇcn´ı pr´aci Sebevraˇzda z roku 1881 popisuje jako d˚uvody k ˇzensk´e sebevraˇzdˇe emocion´aln´ı, sexu´aln´ı a fyzick´e zneuˇz´ıv´an´ı ˇzen v manˇzelstv´ı. Za nemor´aln´ı povaˇzoval to, ˇze muˇzi vstupuj´ı do manˇzelstv´ı a z manˇzelky si udˇelaj´ı sluˇzku, oˇsetˇrovatelku, kuchaˇrku a milenku. Zaslouˇzil se o vznik paragrafu 106 ´ustavy ˇCesk´e republiky, kde bylo stano- veno, ˇze ˇzena je rovnopr´avn´a muˇzi. Kritizoval c´ırkevn´ı vn´ım´an´ı manˇzelstv´ı jako nˇeco

23DOUDOV ´A, Milena. Velk´e ˇzeny ˇcesk´e. Praha: X-Egem, Nova, 1997, s. 93. ISBN 80-7199-020-5

podˇradnˇejˇs´ıho neˇz svobodn´y stav, celib´at. ˇZena m´a m´ıt moˇznost svobodn´e volby, nem´a b´yt spoleˇcnost´ı nucena do rol´ı, kter´e nechce pˇrijmout. Jeho manˇzelka Charlotte se tak´e vˇenovala feministick´e ot´azce. Pˇreloˇzila Poddanstv´ı ˇzen od Stuarta Milla, kter´e Masaryka inspirovalo, byla ˇclenkou nˇekolika ˇzensk´ych spolk˚u, spolupracovala na ˇcasopisu ˇZensk´e listy. S´am Masaryk pˇrijal manˇzelˇcino pˇr´ıjmen´ı Garrigue. Podporoval svoje dcery pˇri stu- diu. V roce 1891 byl zvolen jako poslanec do ˇr´ıˇssk´eho smˇenu. Bojoval za pr´ava ˇzen – rovnopr´avnost ve vzdˇel´an´ı, politice a volebn´ım pr´avu, i za to aby ˇzeny mohly zakl´adat vlastn´ı politick´e organizace a st´at se ˇclenkami st´avaj´ıc´ıch.

Ter´eza Nov´akov´a (1853–1912)

Ter´eza Nov´akov´a nesouhlasila s t´ım, aby bylo ˇzenino m´ısto v´yhradnˇe v dom´acnosti. ˇZ´adala pro ˇzenu stejn´ych pr´av a spravedliv´eho zach´azen´ı jak´ych se dost´avalo muˇzsk´emu pohlav´ı – napˇr´ıklad volebn´ı pr´avo. V manˇzelsk´em svazku by oba partneˇri mˇeli m´ıt rovnocenn´e pr´avo rozhodovat o vˇsech vˇecech t´ykaj´ıc´ıch se rodiny.

”Zeny a muˇzi mˇeli by pracovat spo-ˇ jen´ymi silami bez rozd´ılu pohlav´ı, protoˇze tu vˇsude jde o jejich spoleˇcenskou budoucnost a o budoucnost n´aroda.”²⁴ Mezi z´asluhy T. Nov´akov´e patˇr´ı aktivita v ˇZensk´em klubu ˇcesk´em.

Roku 1903 v Praze byl Ter´ezou Nov´akovou, Frantiˇskou Plam´ınkovou a Mari´ı T˚umovou zaloˇzen ˇZensk´y klub ˇcesk´y. Jeho c´ılem bylo postavit ˇzenu na ´uroveˇn muˇze ve vzdˇel´avac´ı, pr´avn´ı, pracovn´ı, politick´e a volebn´ı sf´eˇre. Zˇr´ıdil i soci´aln´ı z´azem´ı pro ˇzeny, kter´e se vy- skytly v soci´aln´ı nouzi. Klub zˇr´ıdil ubytovnu, j´ıdelnu, knihovnu a poˇr´adal pˇredn´aˇsky. Mezi t´emata pˇredn´aˇsek patˇrily, v tehdejˇs´ı dobˇe, kontroverzn´ı t´emata jako sexu´aln´ı vztah mezi muˇzem a ˇzenou, prostituce a pohlavn´ı choroby. Zd˚urazˇnovali, aby si ˇzena byla vˇedoma sv´e ceny a jedineˇcnosti jako individua. Pˇredn´aˇsky se t´ykaly i novˇe pojat´e v´ychovy dˇet´ı.

T´ematem pˇredn´aˇsek bylo napˇr´ıklad to, ˇze d´ıtˇe by nemˇelo b´yt vychov´av´ano v rodinˇe, kde je ˇzena automaticky posluˇsn´a a kde je diskriminov´ana napˇr´ıklad v j´ıdle, kdy na lepˇs´ı ˇc´asti j´ıdla jako maso mˇel privilegovan´e pr´avo manˇzel. Klub si uvˇedomoval nutnost pˇr´ıtomnosti ˇzen v politice, kdy je jejich pˇr´ıtomnost v politice nutn´a, aby doˇslo k poˇzadovan´ym zmˇen´am. Prvn´ım krokem bylo tedy volebn´ı pr´avo. V t´eto ot´azce ˇcesk´e ˇzeny spolupraco- valy s Mezin´arodn´ı radou ˇzen, zaloˇzenou Ameriˇcankou Carrie Chapman Catt. Roku 1905 byly zasl´any dvˇe petice ˇr´ıˇssk´emu snˇemu. Prvn´ı petice poˇzadovala vˇseobecn´e, rovn´e, pˇr´ım´e a tajn´e hlasovac´ı pr´avo pro ˇzeny, druh´a pak ˇz´adala zmˇenu paragrafu 30 o spolˇcovac´ım z´akonˇe, aby bylo ˇzen´am umoˇznˇeno st´at se ˇclenkami politick´ych spolk˚u a zakl´adat je. Mezi zast´ance patˇril zm´ınˇen´y T. G. Masaryk, d´ale V´aclav Choc a V´aclav Klof´aˇc. Tito zm´ınˇen´ı

24DOUDOV ´A, Milena. Velk´e ˇzeny ˇcesk´e. Praha: X-Egem, Nova, 1997, s. 112. ISBN 80-7199-020-5.

zast´avaj´ı n´azor, ˇze politika by mˇela b´yt v˚ul´ı cel´eho n´aroda a nejenom jeho muˇzsk´e ˇc´asti.

V roce 1907 byl zaveden nov´y volebn´ı z´akon. Bohuˇzel byl velk´ym zklam´an´ım, ˇzeny vo- lebn´ı pr´avo opˇet nez´ıskaly. Asi nejv´ıce dotˇceny byly uˇcitelky. Nˇekter´e z nich pˇrevyˇsovaly vzdˇel´an´ım muˇze a byly ekonomicky nez´avisl´e, ale stejnˇe volit nemohly. V roce 1912 dos´ahl Zensk´y klub ˇcesk´y ´ˇ uspˇechu. ˇZeny se koneˇcnˇe mohly st´at ˇclenkami politick´ych spolk˚u a zˇrizovat je. Prvn´ı vlaˇstovkou ve volebn´ımi pr´avu ˇzen bylo pr´avo volit do obecn´ıch za- stupitelstev, ovˇsem za splnˇen´ı urˇcit´ych podm´ınek. ˇZena musela ˇr´adnˇe platit danˇe a jej´ı vˇek musel pˇresahovat 30 let. Frantiˇska Plam´ınkov´a objevila nesrovnalost v z´akonˇe. Jelikoˇz nebyl zruˇsen z´akon z roku 1861, podle kter´eho mohly ˇzeny plat´ıc´ı danˇe volit a b´yt voleny do zemsk´eho snˇemu, roku 1908 kandidovala publicistka a uˇcitelka Marie T˚umov´a. Nebyla zvolena i pˇres n´avrh nˇekter´ych muˇz˚u, ve kter´em navrhovali, ˇze se vzdaj´ı svoji kandidatury v jej´ı prospˇech. O ˇctyˇri roky pozdˇeji, tedy 1912, byla vybr´ana dalˇs´ı kandid´atka. A tou byla autorka rom´an˚u a divadeln´ıch her Boˇzena Vikov´a-Kunˇetick´a. Byla ´uspˇeˇsnˇe zvolena N´arodn´ı stranou svobodomyslnou, tud´ıˇz mladoˇcechy. Stala se prvn´ı poslankyn´ı ˇcesk´eho snˇemu a z´aroveˇn prvn´ı poslankyn´ı ve stˇredn´ı Evropˇe. Zased´an´ı se vˇsak nemohla ´uˇcastnit, protoˇze j´ı nebylo pˇridˇeleno povolen´ı ke vstupu do ˇcesk´eho snˇemu.

V ˇcervnu roku 1901 z´ıskala Marie Zdenka Baborov´a doktor´at z filosofie. Na pod- zim t´ehoˇz roku ji n´asledovala Marie Fabi´anov´a s doktor´atem z matematiky. Jako tˇret´ı v poˇrad´ı byla MUDr. Anna Honz´akov´a. ˇCtvrtou v poˇrad´ı se stala Alice Masarykov´a, dcera T. G. Masaryka, kter´a promovala v oboru anglick´ych dˇejin. Roku 1905 byl zaloˇzen V´ybor pro volebn´ı pr´avo ˇzen, roku 1912 byla do ˇcesk´eho snˇemu zvolena spisovatelka Boˇzena Vi- kov´a-Kunˇetick´a. O jeden´act let pozdˇeji, 1923, vznikla ˇZensk´a n´arodn´ı rada. Roku 1918, po vzniku ˇCeskoslovensk´e republiky, byly Eliˇska Kr´asnohorsk´a a Boˇzena Vikov´a-Kunˇetick´a jmenov´any prvn´ımi ˇclenkami ˇCeskoslovensk´e akademie vˇed, jako tˇret´ı se ˇclenkou stala Frantiˇskou Plam´ınkovou.

Frantiˇska Plam´ınkov´a (1875–1942)

Frantiˇska Plam´ınkov´a patˇr´ı mezi v´yznamn´e osobnosti ˇcesk´eho feminismu a proto j´ı vˇenuji kr´atkou zm´ınku. Byla uˇcitelkou, novin´aˇrkou, feministkou a sen´atorkou. Jej´ı n´azory byly ovlivnˇeny T.G.Masarykem a Eliˇskou Kr´asnohorskou. Sama ovlivnila Miladu Hor´akovou.

”Jej´ı politick´a aktivita zapoˇcala v roce 1896, kdy se postavila do ˇcela boje za zruˇsen´ı celib´atu uˇcitelek a za placenou mateˇrskou dovolenou.”²⁵ Poˇzadovala niˇc´ım neomezen´e vzdˇel´an´ı pro ˇzeny, voln´y pˇr´ıstup ke vˇsem povol´an´ım, d´ale reformu soci´aln´ı, ˇskolskou a zmˇenu ˇzensk´eho vˇezeˇnsk´eho syst´emu. ˇZena je pˇredevˇs´ım ˇclovˇek a spoleˇcnost by se

25V´yznamn´e ˇzeny a hnut´ı v historii feminismu: Frantiˇska Plam´ınkov´a. SOKA ˇCOV ´A , Linda. Abc feminismu. Brno: NESEHNUT´I, 2004, s. 189. ISBN 80-903228-3-2.