Třída 8. B (EXP) Třída 8. A (KON) ostatní si vylosují lístečky s fiktivní osobou. Tito žáci popíší, kdo jsou, a zbytek třídy je rozřazuje do stavů.
Poté všech 6 vybraných sehraje scénku zasedání stavů a král i každý ze stavů obhajuje svůj postoj podle scénáře.
10' Zápis: Žáci si zapisují nejdůležitější informace z hodiny.
10' Zápis: Žáci si zapisují
nejdůležitější informace z hodiny.
60 Reflexe hodin:
Třída 8. B (EXP): V úvodu hodiny jsem žákům zadával test z tematického celku Válka za nezávislost a vznik USA. Organizačně jsem zadání i posléze sbírání zvládl bez potíží. Žáci při psaní neopisovali, test dokázali napsat rychleji, než jsem původně očekával. Po zbytek hodiny žáci dobře spolupracovali a nebylo potřeba řešit kázeňské prohřešky. Příště bych měl ale lépe strukturovat zápis, aby byl více přehledný. V hodině se mi také osvědčilo schéma znázornění stavů. Použil jsem ho v obou třídách.
Třída 8. A (KON): Zadání testu jsem zvládl výborně. Žáci se nepokoušeli opisovat a měli test hotový za kratší čas, než jsem jim při přípravě vymezil. Při probírání nového tématu, které jsem se snažil odvozovat od minulého učiva, byli žáci méně aktivní. Nebylo by špatné zvážit, aby si žáci načrtli do sešitu časovou přímku, na kterou by si mohli vyznačit důležité události tematického celku.
Hodnocení použitých metod v experimentální třídě:
1. Hra v roli (Charakterizace, Strukturovaná inscenace)
Do výuky jsem se snažil začlenit i inscenační metodu a shledal jsem toto téma hodiny k tomu za nanejvýš vhodné, protože zde figurovaly čtyři různé frakce pokaždé s jiným pohledem na problém. Na začátek jsem ze třídy vybral jednoho dobrovolníka, chlapce, a korunoval jsem ho na krále Ludvíka XVI., s nímž se měl ztotožnit. Ihned poté jsem vybral dalších 5 chlapců, ti si vylosovali kartičky, na nichž se vždy nacházela určitá osoba. Všichni zúčastnění na svých lístečcích také měli napsaný scénář, ale jen pro svou postavu, scénky, kterou nyní měli za úkol sehrát.
Scénář začínal tím, že Ludvík XVI. svolává stavy k jednání a oznámí jim, jaký má problém a jaké navrhuje řešení. Chlapci postupně odhalovali svou nově získanou identitu a zbytek třídy je měl roztřídit do jednotlivých stavů. Třída také musela určit, které osoby daně platí a které ne. Ludvík sdělil, co žádá. Stavy na to reagovaly podle scénáře, odhalily svá stanoviska a sdělily své vlastní cíle. Ludvík svou řečí uzavřel scénku, ke shodě nedošlo.
Byl jsem potěšen, že chlapci se úkolu zhostili zodpovědně a celou scénku sehráli důstojně bez excesů. Pro historickou přesnost jsem záměrně vybíral pouze chlapce, jelikož politika tehdejší doby byla výsadou mužů. Příště bych asi připravil delší scénář, možná by také neškodilo nechat žáky trochu improvizovat. Otázkou ale je, jak obstojně
61
by to žáci dokázali. Aktivně jsem zapojil i zbytek třídy, i když pouze doplňkově.
O přestávce jsem pak náhodou zaslechl, jak jeden žák z 8. B, přímý aktér scénky, se zápalem popisuje žákovi z 8. A, co o hodině dějepisu dělali, což mě velice potěšilo.
62 5. VH – Téma: Konec absolutismu
dějepis, 8. ročník ZŠ (2. hodina TC Velká francouzská revoluce)
Záměr: Po nastínění poměrů ve feudální Francii v minulé hodině jsem považoval za nutné žáky seznámit s postupným přerodem francouzského království zejména v rovině státoprávní a společenské. Předrevoluční a revoluční dobu jsem chtěl dávat vzájemně do kontrastu a zároveň odhalit způsob, jak vůbec ke změnám mohlo v tak krátké době dojít.
Očekávané výstupy:
RVP:
D-9-6-01 Žák vysvětlí podstatné ekonomické, sociální, politické a kulturní změny ve vybraných zemích a u nás, které charakterizují modernizaci společnosti.
D-9-6-02 Žák objasní souvislost mezi událostmi francouzské revoluce a napoleonských válek na jedné straně a rozbitím starých společenských struktur v Evropě na straně druhé.
ŠVP:
Žák vysvětlí příčiny a důsledky revoluce ve Francii.
Žák na základě porovnání obdobných či odlišných procesů a jevů v evropském a celosvětovém měřítku objasní význam svobody, občanských práv a práv člověka a národa.
Cíle výuky:
1. Žáci vysvětlí, kdo vyhlásil Národní shromáždění a co bylo jeho účelem.
2. Žáci jmenují, jaké změny, mající dopad na uspořádání společnosti a státu, provedlo Národní shromáždění.
3. Žáci provedou rozbor hesla revoluce „Svoboda, rovnost, bratrství“. Shrnou, proč ho tvoří právě tato slova.
4. Žáci porovnají a rozliší stav francouzského království před revolucí a během ní z hlediska státního zřízení, dělby moci, společenských poměrů.
5. Žáci určí událost považovanou za počátek Velké francouzské revoluce a objasní, kdy a proč k ní vůbec došlo.
63 Obsah:
pojmy: Národní shromáždění, Bastila, konstituční monarchie, občan, ústava, poddanství, privilegium, Deklarace práv člověka a občana, právo veta
fakta: Třetí stav zastupoval bezmála 97 % francouzského obyvatelstva a po neúspěšných jednáních ve Versailles se prohlásil za Národní shromáždění s cílem vytvořit ústavu. Dne 14. července 1789 pařížský lid dobyl Bastilu a touto událostí vypukla Velká francouzská revoluce. Ještě roku 1789 přijalo Národní shromáždění Deklaraci práv člověka a občana zajišťující svobodu a rovnost francouzského lidu, jemuž taktéž garantovala nezcizitelná a nezadatelná práva.
generalizace: Tím, že byla Národním shromážděním zrušena privilegia a poddanství, došlo k odstranění stavovské společnosti a byl položen základ společnosti občanské fungující na základě práv formulovaných Deklarací práv člověka a občana.
Metody:
1. Rozhodni se: Žáci jsou učitelem rozděleni do skupin a dostanou kartičky s určitým obsahem. Jejich úkolem je s nimi pracovat, např. přiřadit je k sobě nebo umístit je do schématu.158
2. Ano – Ne: „Původně jsem plánoval tuto metodu použít, pro nedostatek času jsem byl ale nucen přesunout ji na další hodinu.“
Pomůcky:
učebnice: Dějepis pro 8. ročník: novověk (Nová škola, 2016)159
video: Francouzská revoluce, 1. část, 1989, čas 22:22–31:11
text: Deklarace práv člověka a občana
158 SITNÁ, Dagmar. 2013. s. 122.
159 ČAPKA, František, VYKOUPIL, Libor. 2016. s. 34-35.
64