Audio-vizuální prvky

Audio-vizuální prvky v chápání experimentu budou použity ve Skupině III. Jedná se o didaktickou pomůcku v kombinaci video technologického návodu s audio návodem a využívající prvky, dříve uvedené v předešlých kapitolách 6.9.3., 6.9.4..

47 6.9.6. Technologický montážní návod v papírové podobě

Pro Skupinu I bylo potřeba připravit technologický návod, pro montáž výrobku.

Nejprve bylo potřeba vyfotografovat jednotlivé typové díly, označit je vlastním ID a vytvořit vlastní technologický postup montáže těchto dílů a následně tento postup optimalizovat. Jednotlivé pod montážní sestavy bylo také potřeba vyfotografovat.

Návod v papírové podobě je uveden v příloze č. 1 této bakalářské práce a ukázky jsou uvedeny na obr. 6.6 a 6.7. V technologickém návodu montáže výrobku jsou uvedeny a zobrazeny všechny díly, vstupující do jednotlivých montážních operací s následným výstupem montážní operace, kdy jednotlivé sledy montážní operace logicky na sebe navazují (celkem 16 dílčích operací). Respondenti tak budou vedeni od prvního kroku montáže po poslední krok montáže. Návod byl vytištěn na papírovým nosiči v barevném podání. Technologický návod byl zpracován pomocí SW MS PowerPoint 2010 a pro fotografický záznam byl použit digitální fotoaparát značky CANON.

Obr. 6.6 Ukázka technologického montážního návodu vytištěného na papírový nosič určený pro Skupinu I – souhrn všech dílů vstupující do montáže

Obr. 6.7 Ukázka technologického montážního návodu vytištěného na papírový nosič určený pro Skupinu I

48 6.9.7. Video technologický návod montáže bez audio návodu

Pro Skupinu II bylo potřeba připravit před zahájením experimentování video postup technologické montáže výrobku – ukázka v podobě statického obrázku z video záznamu na obr. 6.8. Jednotlivé kroky v celém procesu jsou totožné s technologickým návodem, uvedeným v předchozí kapitole, kdy jednotlivé kroky byly natočeny a poskládány po jednotlivých video sekvencích. Důležitou skutečností pro tuto skupinu je, že k video záznamu nebyl zaznamenán audio záznam. Video ukázku v papírové podobě logicky v textu nelze uvést a tedy ukázka z video záznamu je uvedena na přiloženém CD, které je součástí této bakalářské práce – viz. příloha č.2. Pro záznam bylo použito digitálního fotoaparátu CANON, umožňující záznam videa v rozlišení 1200 x 1080, ve formátu .mov. Pro vyhodnocování bude video konvertováno do formátu .mkv či .avi, pro zjednodušení práce s video soubory. Video návod byl sestaven tak, aby byly vždy vidět vstupující díly a sestava s následnou ukázkou provedení montáže. Sekvence ve video návodu jsou využity záměrně, oproti jedné sekvenci celkové montáže, z důvodu možnosti tzv. poskládání, dle jednotlivých kroků logicky na sebe navazujících.

Výhody sekvenci jsou zřejmé:

 možnost rychlého zopakování

 možnost přeskočení sekvence

 možnost kombinací

Obr. 6.8 Ukázka z video návodu technologické montáže bez audio postupu – ukázka je uvedena v příloze č. 2 na přiloženém CD

49 6.9.8. Video technologický návod montáže s audio návodem

Pro Skupinu III bylo potřeba připravit před zahájením experimentování video postup technologické montáže výrobku s audio návodem – ukázka v podobě statického obrázku z video záznamu na obr. 6.9. Jednotlivé kroky v celém procesu jsou totožné s technologickým návodem použitým v předchozí kapitole. K postupu byl namluven audio návod, který je součástí video návodu.

Obr. 6.9 Ukázka z video návodu technologické montáže s audio návodem – ukázka je uvedena v příloze č. 3 na přiloženém CD

6.9.9. Prostředí a ergonomie

I. Mašín [16] definuje ergonomii jako – „multidisciplinární vědu o vztazích mezi člověkem, pracovním prostředím a pracovními prostředky. Cílem ergonomie je dosažení nevyšší efektivity práce nejvýhodnějším uspořádáním pracovního prostředí na základě ergonomických analýz a znalostí hranic pracovní výkonnosti lidí. Výrobní ergonomie je přizpůsobování práce a pracoviště potřebám a možnostem pracovníků“

(Mašín 2005, s. 23).

I. Mašín [16] definuje ergonomiku jako – „souhrn požadavků vycházející z ergonomie“ (Mašín 2005, s. 23).

V rámci přípravy experimentu byla zohledněna ergonomie a prostředí pracoviště, na kterém bude realizován experiment. Bylo nutné definovat základní požadavky ergonomiky.

50 Požadavky, s kterými je uvažováno:

 audio signál, který bude šířen směrem k respondentům o intenzitě zvuku v přibližném rozsahu 50 – 60 dB, při výkonu bude respondent s hodnotitelem v učebně sám a je uvažován pouze běžný hluk z okolního prostředí – zvonění, drobné pokřikování po chodbě, zvuk chůze a kroků

 návody montáže a vizualizace na pracovišti budou plnit základní podmínky vidění (dostatečná velikost podmětu, cca do dosahu 50 cm vzdálený objekt od oka, rozměr dílu o velikosti cca 1 cm lze rozeznat, v rámci kontrastu je uvažován běžný kontrast bez extrémů, nejsou použity kontrastní barvy, v rámci jasu je uvažováno běžné osvětlení místnosti v rámci učebny, které splňují požadavku pro běžnou montáž, doba expozice není omezena, video sekvence lze zopakovat, doba expozice v rámci návodu v papírové podobě není omezena

 teplo – mikroklima učebny cca v rozmezí 21 – 24 ºC s minimálním prouděním vzduchu do 0,5 m/s a relativní vlhkost cca 60%

 vliv nebezpečných, chemických látek není uvažován.

V rámci optimalizace technologického postupu a konceptu pracoviště budou využity principy:

 pohybové ekonomie

 vizuálního řízení.

6.9.10. Měřící a záznamová technika

Bude využito záznamové zařízení fotoaparát značky CANON, který je schopen zaznamenávat video záznam a audio záznam.

Audio záznam byl zaznamenán v parametrech:

 PCM_S16LE 48 KHz 1536 Kbps Stereo Video záznam byl zaznamenán v parametrech:

 rozlišení 1200 x 1080

51

 formátu .mov s následným převedením do .mkv a .avi

Zaměření video záznamu bude pouze na oblast rukou a to jen v době probíhající montáže výrobku. Nebude tedy snímána osoba jako taková. Záznamy budou sloužit pouze pro vyhodnocení daného experimentu, tedy pro sumarizaci hodnot, nikoliv pro sběr osobních dat. Do přiloženého CD, které je součástí této bakalářské práce jsou vloženy pouze typové vzorky video záznamu jako ukázky, vzhledem k rozsahu dat.

6.9.11. Stanovení normy času pro opakovanou montáž

I. Mašín [16] definuje metodu MOST – „metoda měření času pracovních činností, která využívá skutečnost, že lidskou práci je možno popsat univerzálními sekvenčními modely aktivit, místo popisu pomocí detailních a nezávislých základních pohybů.

Využitím tohoto principu bylo doceleno vyšší rychlosti rozboru“ (Mašín 2005, s. 50).

I. Mašín [16] definuje element jako – „určitý (malý) počet základních pohybů prováděných v přirozeném sledu jedním pracovníkem, který je zřetelný, popsatelný a měřitelný. Jde o jakousi, jednotku práce, která by mohla být, s ohledem na postup v daném procesu, klidně předána i dalšímu pracovníkovi“ (Mašín 2005, s. 22).

Pro technologickou montáž výrobku bylo zapotřebí vytvořit optimální technologický postup a stanovit normu spotřeby času. Vzhledem k předpokladu, že respondenti budou vždy výrobek sestavovat jen jednou, kdy během svého dosavadního života tento výrobek doposud nesestavovali a technologickou montáž výrobku již nebudou opakovat, je z tohoto pohledu norma pro opakovanou technologickou montáž zbytečná.

Zbytečná není ve smyslu optimalizace technologického postupu, neboť pro stanovení optimálního technologického montážního postupu je nutné optimalizovat postup po jednotlivých elementech. Ideálně v tomto směru je stanovit normu pro opakovanou montáž, neboť lze předpokládat, že technologický postup pro jednorázovou montáž či opakovanou bude identický či velice podobný. Pro stanovení normy spotřeby času pro montáž jsem použil metodu MOST a to konkrétně variantu BasicMOST. Vyplněný formulář je v příloze č. 4 a ukázka je vidět obr. 6.10. Proč vůbec stanovovat normu pro

52 opakovanou montáž? V ideálním případě, by jednorázová montáž výrobku trvala stejnou dobu jako montáž výrobku, který subjekt například již montoval 100x, to z logiky věci nemůže nastat a doba opakované montáže výrobku jedním subjektem tedy bude vždy menší než u jednorázové za normálních okolností. Je to dáno osvojením dovedností. Tedy cílem montážních tedy postupů v této práci je u jedinců snížit dobu osvojení dovedností a tím zkrátit dobu jednorázové montáže. Pro modelový příklad uvažujme, že norma vypočítaná pro pomocí metody BasicMOST pro opakovanou montáž je v ideálním případě cílová hodnota pro jednorázovou montáž.

Obr. 6.10 Ukázka vyplněného formuláře pro stanovení normy spotřebu času pro optimalizovanou montáž pomocí metody BasicMOST pro opakovanou montáž – z důvodu orientačního porovnání s následně naměřenými daty v rámci experimentu

Výsledná norma spotřeby času pro montáž je dle metody BasicMOST stanovena na 84,96s. Jednotlivé sekvence (kroky procesu) neodpovídají jednotlivým krokům v rámci technologického návodu na papírovém nosiči či video návodech. Je to dáno zejména chápáním metody a jejím zápisem. Daná norma je stanovena pro opakovanou montáž, což není případ výkonnostních testů a tedy je brána pouze jako orientační a spíše jakési vodítko, kterého by ideálně mělo být dosaženo, nikoliv pevný parametr pro porovnání se zjištěnými údaji při výkonnostních testech.

53

6.10. REALIZACE EXPERIMENTU

6.10.1. Výběr vzorku před zahájením výkonnostních testů

Před vlastní realizací experimentu bylo zapotřebí se domluvit s vedením Střední průmyslové školy v České Lípě ohledně realizace výkonnostních testů. Respondenti byli osloveni ředitelem školy ve třídě během výuky s tím, že výkonnostní testy jsou dobrovolné a pokud mají zájem, mohou se postupně po jednom střídat při výkonnostních testech.

Základní informace byly sděleny ohledně zaměření testů a to na předmět Strojírenské technologie v oblasti technologické montáže výrobku. Testování probíhalo ve vedlejší třídě – vždy pouze jen jeden respondent byl přítomen ve třídě.

Pro vzorek bylo potřeba provést nejdříve selekci a to v zásadě ve dvou základních bodech:

 odpověď respondentů na otázku – Zda někdy výrobek(viz. obr. 6.3), již viděli nebo ho montovali či sestavovali? – v případě, že by byla odpověď ano či její ekvivalent, nepostupoval by respondent dále v experimentu

 úspěšné zvládnutí rozřazovacího testu – viz. obr. 6.1 složení hlavolamu v časovém limitu do 12 minut – nesplnění podmínek nepostoupení dále

 v rámci sestavování hlavolamu dostal každý respondent stejné instrukce – posadit se na židli, která byla součástí pracoviště pro experiment, všechny díly hlavolamu byly pro respondenta dostupné před ním na lavici + vzorek, jak má vypadat hotové sestavení a následně respondentu byla řečena instruktáž, držet se striktně přiloženého návodu pro sestavení hlavolamu (kombinace – návod na papírovém nosiči cca 1/3, video záznam cca 1/3, video záznam + audio záznam cca 1/3), v případě chyby v sestavení bylo nutné vše opravit, dále byli respondenti požádáni, aby nehovořili s ostatními o úvodním testu s hlavolamem a následném výkonnostním testu

 smysl a cíl testování nebyl předem prezentován

 respondenti byli upozornění opakovaně, že účast v experimentu je dobrovolná.

54 6.10.2. Instruktáž a průběh výkonnostního testu

Následně po splnění požadavků pro účast na výkonnostních testech byli respondenti připuštěni k výkonnostnímu testu. Dále proběhla instruktáž, že technologická montáž bude natáčena a to v rozsahu záběru na oblast rukou provádějící montáže. Proti nahrávání rukou při montáži neměl žádný z respondentů připomínky. Dále proběhla instruktáž před zahájením výkonnostního testu spočívající v konkrétních bodech.

Rozdílná instruktáž pro jednotlivé skupiny byla jen v rozdílném použití didaktických pomůcek:

 seznámení s výrobkem, který byl vybrán pro jednorázovou montáž, včetně ukázky hotového výrobku

 seznámení s připraveným pracovištěm – logistické boxy, materiál, didaktické pomůcky

 pravidla – respondent může a nemusí používat didaktickou pomůcku, vždy sedět u montáže, v případě zjištěné chyby je nutné chybu opravit, v rámci montáže pokud se bude dotazovat, nebude nijak napovězeno či jinak komunikováno

 je nutné provést finální kontrolu zhotoveného výrobku a následně postavit hotový výrobek na lavici a ukončit tak montáž po sestavení všech dílů

 v oblasti video postupu a sekvencí ovládá respondent jednotlivé kroky pomocí povelu – (dále nebo zopakovat), kdy následně byl proveden přechod na danou sekvenci, tento postup byl zvolen na základě dostupného technického vybavení

 na konci každého testování byl proveden rozhovor s respondentem o experimentu.

55

6.11. DATA ZÍSKANÁ V RÁMCI REALIZACE EXPERIMENTU

6.11.1. Získaná data a hodnoty z experimentu

Data/hodnoty z výkonnostních testů pro Skupinu I byly zaznamenány do připraveného formuláře příloha č.5 odpovídající přehledové tabulce 6.2.

Tab. 6.2 Tabulka se zaznamenanými hodnotami z experimentu – Skupina I

Respondent

56 Data z výkonnostních testů pro Skupinu II byly zaznamenány do připraveného formuláře příloha č.5 odpovídající přehledové tabulce 6.3.

Tab. 6.3 Tabulka se zaznamenanými hodnotami z experimentu – Skupina II

Respondent

57 Data z výkonnostních testů pro Skupinu III byly zaznamenány do připraveného formuláře příloha č.5 odpovídající přehledové tabulce 6.4.

Tab. 6.4 Tabulka se zaznamenanými hodnotami z experimentu – Skupina III

Respondent

58 Ve formuláři příloha č.5 a přehledových tabulkách 6.2, 6.3 a 6.4 byly zaznamenány hodnoty – pořadové číslo respondentů, celková doba montáže výrobku, počet chyb v průběhu montáže výrobku (respondenti museli vždy provést opravu v případě zjištěné chyby při montáži výrobku), celková doba případné opravy (celková doba). Dále je pro porovnání v přehledových tabulkách 6.2, 6.3, 6.4 vyznačena norma pro opakovanou montáž stanovená pomocí metody BasicMOST pro potřeby porovnání.

6.11.2. Statistické vyhodnocení dat a porovnání mezi skupinami

Tato kapitola souvisí s předchozí kapitolou 6.11.1., kdy pro věrohodnost a vizualizaci naměřených dat bylo provedeny základní statistické výpočty v softwaru Statgraphics. V této kapitole jsou uvedeny základní statistické ukazatele tabulka 6.5, 6.6, 6.7, Krabicové diagramy na obr. 6.11, 6.12, 6.13, histogramy na obr. č. 6.14, 6.15, 6.16 a frekvenční tabulky 6.8, 6.9, 6.10, diagramy s aproximovanou funkcí z naměřených dat na obr. 6.17, 6.18, 6.19 a histogramy se vzorovými funkcemi rozložení na obr. 6.20, 6.21, 6.22.

Tab. 6.5 Tabulka se základními statickými hodnotami – Skupina I

Počet respondentů 32 Průměrná hodnota 387,875 Směrodatná odchylka 70,2446 Koeficient variace 18,1101 Minimální hodnota 277 Maximální hodnota 520

Tab. 6.6 Tabulka se základními statickými hodnotami – Skupina II

Počet respondentů 32 Průměrná hodnota 329,438 Směrodatná odchylka 27,6883 Koeficient variace 8,40472 Minimální hodnota 252 Maximální hodnota 380

59 Tab. 6.7 Tabulka se základními statickými hodnotami – Skupina III

Počet respondentů 32 Průměrná hodnota 294,156 Směrodatná odchylka 13,8473 Koeficient variace 4,70748 Minimální hodnota 255 Maximální hodnota 325

Pro přehlednost a vyjádření základních statistických dat z přehledových tabulek 6.5, 6.6, 6.7 byly zpracovány Krabicové diagramy na obr. 6.11, 6.12, 6.13, kde Krabicové diagramy slouží jako základní popisná statistika a diagramy jsou vytvořeny na základě 5 prvků a to – minima, prvního kvartilu, mediánu, třetího kvartilu a maxima.

Obr. 6.11 Krabicový diagram pro Skupinu I

Obr. 6.12 Krabicový diagram pro Skupinu II

60 Obr. 6.13 Krabicový diagram pro Skupinu III

Porovnáme-li Krabicové diagramy na obr. 6.11, 6.12, 6.13 je jednoznačně z diagramů zřejmé, že se v diagramech na obr. 6.11, 6.13 nevyskytují extrémní hodnoty. Naopak na obr. 6.12 je vidět extrémní hodnota v dolní hranici – označený bod. Při porovnání jedné proměnné nemá Krabicový diagram takovou vypovídací hodnotu jako histogram, proto byly dále vyhotoveny histogramy pro jednotlivé skupiny, kdy pro histogramy bylo nejprve nutné vyhotovit frekvenční tabulky. Rozdělení tříd ve frekvenčních tabulkách a histogramech se řídí Stugersovým pravidlem [13] (Lepšík 2010).

Diskuze:

Proč se vyskytl tak znatelný extrém u diagramu pro Skupinu II – viz. obr. 6.12 a ve Skupině I či III se nevyskytl? Vzhledem ke skutečnosti, že extrém je v dolní mezi, tedy čas montáže byl extrémně nízký oproti ostatním, tak daná skutečnost může napovídat, že v dané skupině se vyskytl jedinec se značně rozdílnými dovednostmi v dané oblasti v pozitivním směru. Případně mohl zalhat při třídícím testu a konkrétní výrobek mohl respondent už znát a sestavovat ho již v minulosti. Případně mohl mít vliv na danou skutečnost proměnné. Extrémní hodnoty nejsou naopak zaznamenány ve Skupině I a III, to může charakterizovat, že didaktické pomůcky (návody) mohly napomoci a což je i cílem (v horní hranici) eliminovat uvažované extrémy.

Z frekvenčních tabulek tabulka 6.8, 6.9, 6.10 bylo možné vytvořit histogramy pro danou skupinu na obr. 6.14, 6.15, 6.16.

61 Tab. 6.8 Frekvenční tabulka – Skupina I

Třída Dolní mez Horní mez Střed Frekvence Relativní

Tab. 6.9 Frekvenční tabulka – Skupina II

Třída Dolní mez Horní mez Střed Frekvence Relativní

Tab. 6.10 Frekvenční tabulka – Skupina III

Třída Dolní mez Horní mez Střed Frekvence Relativní

„vhodným grafickým znázorněním skupinového rozdělení četnosti je histogram četnosti“ (Cyhelský, Kahounová, Hindls 1996, s. 47).

62 Obr. 6.14 Histogram – Skupina I

Obr. 6.15 Histogram – Skupina II

Obr. 6.16 Histogram – Skupina III

Porovnáme-li histogram pro každou skupinu mezi sebou je rozložení tříd pro Skupinu I zcela odlišné než pro Skupinu II a III. Mezi Skupinami II a III je v rozložení tříd také znatelné, ale již drobnějšího charakteru. Pro přibližný odhad matematické funkce rozložení v rámci Skupin I, II a III bude vhodné aproximovat funkci z naměřených dat na obr. 6.17, 6.18, 6.19 pro jednotlivé skupiny a následně provést porovnání mezi

63 aproximovanou funkcí a vzorovými rozloženími, které již danou funkci mají předepsanou.

Obr. 6.17 Diagram s aproximovanou funkcí z naměřených dat – Skupina I

Obr. 6.18 Diagram s aproximovanou funkcí z naměřených dat – Skupina II

Obr. 6.19 Diagram s aproximovanou funkcí z naměřených dat – Skupina III

64 Díky diagramům z aproximovanou funkcí obr. 6.17, 6.18 a 6.19 je rozdíl v rozložení ještě zřetelnější než v histogramech na obr. 6.14, 6.15, 6.16 pro porovnání je nutné dále uvést histogram vždy pro Skupinu I, II a III s proloženými známi vzorovými funkcemi na obr. 6.20, 6.21, 6.22.

Obr. 6.20 Histogram se vzorovými funkcemi rozložení – Skupina I

Obr. 6.21 Histogram se vzorovými funkcemi rozložení – Skupina II

Obr. 6.22 Histogram se vzorovými funkcemi rozložení – Skupina III

V rámci statistických výsledků je nutné uvést zajímavé skutečnosti, které neodpovídají předpokládanému průběhu. Bylo předpokládáno, že všechny skupiny tedy Skupina I, II a III budou normálně rozděleny a budou odpovídat některému typovému rozdělení

65 ideálně všechny 3 skupiny a bude tím známa funkce a s tím i další souvislosti. Tento předpoklad nebyl potvrzen a to v případě Skupiny I, kdy se jedná o nenormální rozdělení a pro tuto skupinu je nejvýstižnější Uniformní rozdělení – viz. obr. 6.20.

Skupina II a III již jsou aproximovatelná i normálovým rozdělením. Pro Skupinu II platí pravděpodobně nejvíce Weibulovo rozdělení – viz. obr. 6.21 a pro Skupinu III platí pravděpodobně nejvíce Logistické rozdělení – viz. obr. 6.22.

Diskuze:

Vzhledem ke skutečnosti extrémního rozdílu skupin v rozložení mezi Skupinou I a dalšími dvěma skupinami je nutné si klást otázky, čím tento rozdíl může být způsobem – dáno proměnnými parametry experimentu nebo dáno didaktickou pomůckou (technologická montážní návodka na papírovém nosiči) a další…

6.12. VYHODNOCENÍ EXPERIMENTU S NÁVRHEM KONCEPTU

Po statistickém vyhodnocení dat naměřených z experimentu je nutné vyhodnotit experiment. Ověřit platnost hypotéz.

Výzkumný problém:

 P₁ – Existuje vztah mezi dobou jednorázové montáže výrobku a dobou opakované montáže totožného výrobku?

Hypotéza:

 H1 – Průměrná doba opakované montáže totožného výrobku je vždy nižší než průměrná doba jednorázové montáže.

Tab. 6.11 Přehledová tabulka s normou času pro opakovanou montáž a průměrná doba jednorázové montáže

Popis Čas [s]

Norma času – průměrná doba pro opakovanou

montáž 84,96

Průměrná doba pro jednorázovou montáž 337,156

Norma pro opakovanou montáž byla stanovena pomocí metody BasicMOST a dosáhla hodnoty času 84,96s oproti době pro jednorázovou montáž výrobku (průměr ze všech

66 časů respondentů ze všech skupin) 337,156s – viz. tabulka 6.11. Platnost hypotézy se potvrdila H1 při testování na hladině 5% významnosti tvrzení. Pro statistické vyhodnocení bylo využito SW Statgraphics.

Závěr

Platnost hypotézy H1 se pro vzorek respondentů potvrdila.

Diskuze

Výše uvedená fakta lze interpretovat následovně: Pokud by norma času pro opakovanou montáž výrobku byla vyšší než doba pro jednorázovou montáž, postrádalo by smysl řešit vliv audio-vizuálních prvků, kdy cílem je co nejvíce přiblížit dobu jednorázové montáže k normě času pro opakovanou montáž. Otázkou tedy zůstává, jaké metody, techniku použít? Porovnáme-li data viz. tabulka 6.11, nalezne zde značný potenciální prostor pro zlepšení. Lze předpokládat, že pokud by nebyly použity didaktické pomůcky v případě jednorázové montáže, byl by rozdíl mezi normou pro opakovanou montáž a jednorázovou montáž vyšší. Zajímavý psychologický pohled by mohlo nastat při zapojení vizuálního řízení v oblasti znázornění časomíry do experimentu – kdy respondentům na pracovišti by byl promítán v zorném úhlu norma spotřeby času pro opakovanou montáž a zároveň také čas reálné probíhající jednorázové montáže.

Urychlilo by to celkovou jednorázovou montáž? Projevil by se pak vliv na výskyt chyb?

Z dlouhodobého hlediska by bylo zajímavé také sledovat dosažení afektivních cílů viz.

Z dlouhodobého hlediska by bylo zajímavé také sledovat dosažení afektivních cílů viz.

In document 1 2 3 1 2 3 1 2 3 (Page 46-0)