Autoři knih, které přibližují dětem vážná témata, musí zvolit vhodné hrdiny, které osloví většinu čtenářů, proto se musí orientovat v dětském vývoji a především ve vývoji dětské psychiky. Jak už bylo dříve napsáno, správně zvolená literatura je velmi přínos-ným pomocníkem ve vzdělávací oblasti. Pomocí literatury probíhá totiž u čtenářů
soci-56
ální učení. Na základě přečteného konfrontují literární zkušenost se svým životem.
Rozhodla jsem se tedy zjistit, jak se dětští čtenáři staví k literatuře s vážnou tématikou, která se stále častěji objevuje v současné knižní produkci. Dále mě zajímalo, jak děti vnímají jedince s postižením a jaké by byly jejich postoje vůči spolužákovi s handicapem. Děti velmi často přebírají názory dospělých, proto se jejich postoje po-dobají postojům nejbližších dospělých, kteří mají na dítě největší vliv. Může se stát, že v teoretické rovině bude mít dítě osvojené správné postoje k handicapovaným jedincům, ale v rámci praktického života bude jejich postoj nejednoznačný.
U žáků mladšího školního věku má důležitou roli učitel, který se stává pro své žá-ky vzorem a může vhodně zvolenou literaturou, citlivým přístupem a především také přiměřenou motivací vzbudit u žáků zájem o tuto problematiku a položit základy, které umožní navázat zdravé vztahy s handicapovanými jedinci, což je z hlediska integrace velmi důležité.
Cílem výzkumu je zjištění vztahu žáků 5. tříd k literatuře s tématikou handicapu a znalosti dané literatury. Prozkoumat, jestli mají děti vůbec zájem o tuto literaturu a zdali ji považují za přínosnou. U žáků z vybraného vzorku základních škol zjistit po-stoje a názory o lidech se zdravotním a sociálním handicapem, a zda jsou velké rozdíly v postojích dívek a chlapců.
Výzkumný problém
Znalost literatury pro děti a mládež s tématikou handicapu.
Vedlejší problém
Vztah žáků k handicapovaným osobám.
Před samotnou realizací výzkumu byly stanoveny dílčí problémy a s nimi související hypotézy, jejichž platnost se na základě výzkumu a následného vyhodnocení za pomoci vhodně zvolené statistické metody potvrdí nebo vyvrátí.
Hypotézy Problém č. 1:
Rozumějí žáci 5. tříd slovu handicap?
1. H0 Četnost znalosti slova handicap u dívek a chlapců je stejná.
HA Četnost znalosti slova handicap u dívek a chlapců je rozdílná.
57 Problém č. 2:
Je mentální postižení považováno žáky 5. tříd za nejzávažnější?
2. H0 Četnosti žáků, kteří vybírají jednotlivé handicapy, jsou stejné.
HA Četnosti žáků, kteří vybírají jednotlivé handicapy, jsou rozdílné.
Problém č. 3:
Získávají žáci dostatek informací o handicapu?
3. H0 Četnost získaných informací z jednotlivých zdrojů je rovnoměrná.
HA Četnost získaných informací z jednotlivých zdrojů je nerovnoměrná.
Problém č. 4:
Čtou žáci knihy s tématikou handicapu?
4. H0 Četnost přečtených knih je u dívek a chlapců stejná.
HA Četnost přečtených knih je u dívek a chlapců různá.
Problém č. 5:
Je téma handicapu v literatuře pro děti a mládež považováno respondenty za pozitivní?
5. H0 Názory chlapců a dívek na literaturu pro děti a mládež s tématikou handi-capu jsou stejné.
HA Názory chlapců a dívek na literaturu pro děti a mládež s tématikou handi-capu jsou rozdílné.
Problém č. 6:
Domnívají se žáci, že by spisovatelé měli psát více knih o handicapu?
6. H0 Názor na četnost literatury pro děti a mládež s tématikou handicapu je stej-ný u chlapců a dívek.
HA Názor na četnost literatury pro děti a mládež s tématikou handicapu je růz-ný u chlapců a dívek.
8.2 Výzkumný soubor a výzkumná metoda
Dotazníkové šetření bylo zvoleno za nejvhodnější výzkumnou metodu v rámci kvantitativního výzkumu. Chráska (2007, s. 163) charakterizuje dotazník jako „soustavu předem připravených a pečlivě formulovaných otázek, které jsou promyšleně seřazeny a na které dotazovaná osoba (respondent) odpovídá písemně“. Samotný dotazník
obsa-58
huje deset otázek, které jsou tvořeny třemi druhy uzavřených položek předkládajících respondentům připravené odpovědi. Jedná se o čtyři položky dichotomické, kde si re-spondent zvolí mezi dvěma navzájem vylučujícími odpověďmi, tři položky polytomic-ké, které nabízejí více odpovědí, ze kterých si respondent může tu nejvhodnější vy-brat. Posledním typem jsou výčtové položky, kde je možno zvolit více odpovědí.
V dotazníku se nachází pouze jedna výčtová položka. Tato výčtová položka je tvořena polouzavřenou položkou, kde si respondent může zvolit možnost „jiná odpověď“ a do-plnit tak svoji odpověď. U jedné dichotomické položky je poskytnut respondentovi prostor na objasnění vlastního názoru. Zbývající dvě položky, které byly zařazeny na úvod, jsou kontaktní a zjišťují věk a pohlaví respondentů. Samotný úvod dotazníku je tvořen krátkým oslovením žáků a slouží k navázání bližšího kontaktu s respondenty.
Na základě předvýzkumu, který byl proveden před samotným šetřením, byly otázky upraveny, aby se staly pro respondenty srozumitelnější a pochopitelnější. Před-výzkumu se účastnili žáci 5. tříd Základní školy a Mateřské školy Mladá Boleslav, Ji-lemnického 1152. Předvýzkumu se celkem zúčastnilo 50 žáků.
Vzhledem k zaměření výzkumného projektu je výzkumný soubor složen z žáků 5. tříd základních škol. Knihy, které jsou zmíněny a podrobněji analyzovány v teoretické části, jsou určeny především čtenářům v rozsahu od 6 do 11 let, proto byla předpokládaná znalost všech zvolených knih až u žáků 5. tříd. Vzhledem k jejich věku jsou sice ještě ovlivnitelní názory dospělých vzorů, ale už by se u nich měl vytvářet ur-čitý vlastní názor a postoj vůči handicapovaným jedincům. Celkem se šetření zúčastnilo 200 respondentů, z čehož 50 se účastnilo pouze předvýzkumu. Interpretace výsledků výzkumného šetření se tedy bude týkat 150 respondentů (75 chlapců a 75 dívek).