3 PROBLEMATIKA STŘEVNÍ RESEKCE
3.5 DISKUZE
V této části své práce budu vycházet především ze stanovených teoretických východisek, z výzkumných otázek a ze souboru dat, které jsem získala vyhodnocením dotazníků, vyplněných respondenty. Zjištěné poznatky budu konfrontovat především se závěry teoretické části mé práce a s některými poznatky z publikovaných bakalářských prací respondenti určit, který z běžných přípravků parenterální výživy je nejrizikovější z hlediska vzniku nozokomiálních infekcí. Vysoké procento úspěšnosti, kdy správně určilo multi-bottle-systém téměř 75% dotazovaných, jsem předpokládala. Skutečnost, že většina nesprávných odpovědí jako nejrizikovější uvádí individuálně připravené roztoky all-in-one je zřejmě způsobeno neznalostí a pouze logickou úvahou, související s rizikem individuální přípravy.
Překvapující je však skutečnost, že více než 5% sester vůbec neví, jaké přípravy parenterální výživy jsou na jejich pracovišti používány.
V další otázce, která byla zaměřena na znalost základních složek parenterální výživy, respondenti odpovídali téměř v 77 % správně. Svědčí to o dobrých teoretických vědomostech většiny sester a současně i o tom, že nevnímají parenterální výživu jako mechanickou aplikaci komerčních přípravků ale znají i podrobnosti o jejím složení a tedy i o vhodnosti aplikace v jednotlivých případech.
Téměř 92 % všech dotazovaných správně označili ze tří nabízených možností neonutrin 15% jako netukovou emulzi. Zde se neobjevily žádné komplikace a podíl nesprávných odpovědí je v podstatě zanedbatelný.
Poněkud problematičtější byla otázka č. 13, ve které měli respondenti volnou formou uvést základní stopové prvky. Kohout uvádí: „Stopové prvky jsou fosfor, železo, měď, zinek, selen, mangan, chrom, síra, kobalt, molybden, jod, fluor“. Domnívala jsem se, že vzhledem k teoretickému obsahu a volně psané odpovědi budou problémy s vyhodnocováním.
Výsledek, kdy zcela správně odpovědělo 68 % dotázaných však předčil mé očekávání. Pokud jsem za částečně správnou odpověď zvolila znalost více než 6 prvků z celkového počtu 12 základních, úspěšnost dosáhla 93 %.
Na základě analýzy výsledků, dosažených v jednotlivých dotazníkových položkách, mohu konstatovat, že respondenti mají velmi dobré znalosti o základních přípravcích parenterální výživy, o jejich aplikaci a složení. Na jednotlivé otázky odpověděli dotazovaní správně v průměru v 78%.
Hypotéza č. 1 je v souladu s výsledky, prokázanými výzkumem.
Hypotéza č. 2: Předpokládám, že více než 40% všeobecných sester zná komplikace při podávání parenterální výživy
Na ověření této hypotézy byly zaměřeny otázky č. 14 až 17. První z nich vymezovala základní komplikace totální parenterální výživy. K této problematice Zadák uvádí: „Mezi komplikace parenterální výživy patří komplikace mechanické, spojené se zaváděním a udržováním přístupu do žilního systému, metabolické komplikace včetně vodní a iontové rovnováhy, infekční komplikace spojené s katétrem nebo zhoršením imunity, popřípadě poruchou střevní bariéry.“
Respondenti vybírali ze sedmi nabízených komplikací, mezi nimiž byly dvě nesprávné.
Výsledek byl překvapivý. Nesprávné odpovědi označilo nejvíce dotazovaných a správné pouze necelých 57%. Zcela bezchybná odpověď byla zaznamenána jen u 7 respondentů, tedy asi u 10% vzorku. V důsledku tohoto výsledku jsem byla postavena před problém, jak hodnotit danou položku. Při podrobnější analýze jsem zjistila, že nejvíce chybných odpovědí tvoří bolest hlavy, kterou respondenti zřejmě označovali jako obecný projev většiny zdravotních problémů. Zřejmě tato nabídka nebyla nejvhodněji formulována a sváděla k chybných odpovědím. Dalším poznatkem je, že většina sester nedokáže vidět pacienta jako celek. Jsou-li tázané na komplikace totální parenterální výživy nedokáží si současně vybavit, že je nutný centrální žilní katétr a že tedy i z něho plynou některé komplikace.
V dalším bylo úkolem respondentů definovat katétrovou sepsi. Zde nebylo problémů a přes 93 % dotázaných označilo tuto definici správně. Celkový počet chybných odpovědí se vyskytl pouze u 5 dotázaných, což představuje asi 7% vzorku.
Po definici katétrové sepse bylo úkolem respondentů správně určit její známky. Přestože formulace odpovědí, ze kterých dotazovaní vybírali, byla velmi podobná a vyžadovala skutečně pozorné posouzení jednotlivých variant, 93 % všech odpovědí bylo správných.
Svědčí to o dobré znalosti projevů katétrové sepse a v praxi pak o schopnost tuto infekci správně rozpoznat.
Poslední otázka měla ryze praktický charakter a respondenti měli rozhodnout, zda pacient c centrálním žilním katétrem může při provádění osobní hygieny použít sprchu. Odpovědi
téměř 100% respondentů byly správné, pouze jeden z celého vzorku označil chybnou odpověď.
Vyhodnocením odpovědí mohu konstatovat, že respondenti prokázali velmi dobré znalosti a dosáhli úspěšnost vyšší než 90 % u většiny otázek. Výjimku tvoří nepřesnosti ve vyjmenování komplikací totální parenterální výživy, kde bylo dosaženo pouze 57 % úspěšnosti. Celkově však byla úspěšnost odpovědí vyšší než 40 % , což je dostačující pro potvrzení hypotézy.
Hypotéza č. 2 je v souladu s výsledky, prokázanými výzkumem.
Hypotéza č. 3: Předpokládám, že méně než 50% všeobecných sester má základní vědomosti související se stavem po resekci střeva
Tato problematika je náplní otázky č. 18 až 22 dotazníku. První z nich se zabývá kritickým rozsahem resekce tenkého střeva, v jehož důsledku se musí nahradit běžná výživa za výživu parenterální. Podle předpokladu se zde projevila zásadní neznalost problematiky. Většina dotazovaných, zřejmě bez znalosti věci a spíše instinktivně, označovala za mezní míru resekce 50 nebo 70%. Správně zodpovědělo pouze necelých 20 % dotazovaných.
Souvislost mezi příčnami syndromu krátkého střeva a úrazy břicha, což bylo náplní následující otázky, správně vyhodnotilo pouze 40% respondentů. Je to dosti překvapivé, protože tato souvislost se zcela logicky nabízí. Lukáš uvádí: „Mezi indikace, vedoucí k resekci střeva patří záněty (Crohnova nemoc, Meckelův divertikl), stenózy, adheze, ischémie, úrazy, malignity (primární nebo sekundární metastázy).“
Definici syndromu krátkého střeva, kterou bylo nutno vybrat ze tří nabízených možností, správně určilo téměř 95 % respondentů. Překvapující je, že mezi nimi byla i řada těch, kteří na předcházející otázku odpověď neznali. Vysvětlení lze hledat v povrchní znalosti problematiky, která nevytváří podmínky pro aplikaci a hledání vzájemných vztahů.
O neucelených znalostech o stavu po resekci tenkého střeva svědčí i další dvě otázky. Zda se může jejunostomie proplachovat fyziologickým roztokem vědělo jen 48 % dotázaných.
O nedostatku zkušeností svědčí i nesprávné určení nejčastější indikace k resekci tenkého střeva. Správně otázku zodpovědělo pouze 46% ze všech účastníků výzkumu.
Z výše uvedených výsledků je zřejmé, že všeobecné sestry nemají dostatečné znalosti ani praktické zkušenosti s resekcí tenkého střeva a stavy po této resekci. Z celkem pěti otázek, týkajících se této problematiky, byla ve čtyřech případech úspěšnost odpovědí menší než 50%.
Hypotéza č. 3 je v souladu s výsledky, prokázanými výzkumem.
4 PRAKTICKÝ VÝSTUP
Závěry z teoretické části mé práce a konkrétní výsledky výzkumu realizovaného formou dotazníkového šetření předpokládám využít v praxi následujícím způsobem:
1. Seznámit s výsledky dotazníkového šetření vedoucí pracovníky těch oddělení, kde výzkum probíhal. Seznámení provést především s údají, týkajícími se demografického složení vzorku, vybavení pracovišť a zjištěnými metodami a organizací práce.
Při poskytování informací neuvádět konkrétní údaje o jiných pracovištích.
2. Zpracovat formou přednášky pro všeobecné sestry z JIP hlavní zásady péče o pacienty po resekci tenkého střeva a aplikace parenterální výživy. Přednášku doplnit zpracovanou prezentací v programu PowerPoint, kterou přednést při obhajobě bakalářské práce.
3. Doporučit zpracování a zavedení jednotného standardu pro podávání parenterální výživy po resekci tenkého střeva pro pracoviště JIP chirurgických oddělení.
4. Ujednotit nutriční screening při příjmu pacienta k hospitalizaci při plánované resekci tenkého střeva.
5. Do vzdělávacích akcí všeobecných sester zařadit samostatnou přednášku na téma parenterální výživy a resekce tenkého střeva.
5 ZÁVĚR
Ve své bakalářské práci jsem se zabývala znalostmi všeobecných sester s parenterální výživou u pacientů po resekci tenkého střeva. Zaměřila jsem se na chirurgická oddělení intenzívní péče v nemocnici IKEM Praha, Krajská nemocnice Liberec, nemocnice s poliklinikou Semily.
Bakalářská práce se skládá z teoretické praktické části. V teoretické části jsem se po prostudování odborné literatury věnovala parenterální výživě. Popsala jsem indikace k parenterální výživě, komplikace, přístupové cesty pro zavedení a důležitý přehled přípravků. Dále byla popsána obecná anatomie a fyziologie tenkého střeva, indikace k resekci její důsledky a nakonec syndrom krátkého střeva.
V praktické části jsem pomocí dotazníkového šetření ověřovala očekávané výsledky k jednotlivým cílům a hypotézám. Otázky byly rozděleny na části směrované tématicky ke stanoveným cílům a hypotézám. Všechny cíle byly zaměřeny na znalosti všeobecných sester v přípravcích parenterální výživy, komplikacích parenterální výživy a že mají vědomosti související se stavem po resekci tenkého střeva. Vyhodnocením výsledků výzkumné části bylo dosaženo souladu u všech třech hypotéz.
Výzkum potvrdil, že všeobecné sestry mají celkem dobré znalosti v přípravcích a komplikacích parenterální výživy. Ovšem znalosti o problematice resekce tenkého střeva jsou na velmi nízké úrovni. Proto je třeba zvážit, zda by neměl být na toto téma seminář, aby se znalosti prohloubily.
SEZNAM BIBLIOGRAFICKÝCH CITACÍ
1.BLATNÁ, Jarmila, et al. Výživa na začátku 21. stol.: anebo o výživě aktuálně a se zárukou.
Praha: Výživaservis, 2005. ISBN 80-2396-202-7
2.DÍTĚ, Petr, et al. Akutní stavy v gastroenterologii. Vyd. 1. Praha: Galén, 2005. ISBN 80-7262-305-2.
3.DYLEVSKÝ, Ivan. Funkční anatomie. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, a.s.2009. ISBN 978-80-247-3240-4
4.CHARVÁT, Jiří, et al. Praktikum umělé výživy. Praha:Karolinum,2006. ISBN 80-246-1303-4
5.JANÍKOVÁ, Eva, ZELENÍKOVÁ, Renáta. Ošetřovatelská péče v chirurgii pro bakalářské a magisterské studium. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, a.s. 2013. ISBN 978-80-247-4412-4
6.KAPOUNOVÁ, Gabriela. Ošetřovatelství v intenzivní péči. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, a.s. 2007. ISBN 978-80-247-1830-9
7.KITTNAR, Otmar a kol. Lékařská fyziologie. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, a.s. 2011.
ISBN 978-80-247-3068-4
8.KLEINWÄCHTEROVÁ, Hana, BRÁZDOVÁ, Zuzana. Výživový stav člověka a způsoby jeho zjišťování. 2. přepracované vydání. Brno: Národní centrum ošetřovatelství a
nelékařských zdravotnických oborů v Brně, 2005. ISBN 80-7013-336-8
9.KOHOUT, P. , KOTRLÍKOVÁ, E. Základy klinické výživy. 1. vyd. Praha: FOR SAPI, 2009. ISBN 978-80-87250-05-1
10.KŘEMEN, Jaromír a kolektiv. Enterální a parenterální výživa. 1. vyd. Praha: Mladá fronta, 2009. ISBN 978-80-204-2070-1
11.LUKÁŠ, Karel a kol. Gastroenterologie a hematologie pro zdravotní sestry. 1. vyd. Praha:
Grada Publishing a.s. 2005. ISBN 80-247-1283-0
12.MOUREK, Jindřich. Fyziologie. 1.vyd. Praha: Grada Publishing, a.s. 2005. ISBN 80-247-1190-7
13.NAŇKA, Ondřej, ELIŠKOVÁ, Miloslava. Přehled anatomie. 2. doplněné a přepracované vydání. Praha: Galén, 2009. ISBN 978-80-7262-612-0
14.VOKURKA, Martin, HUGO, Jan a kol. Velký lékařský slovník. 5. vyd. Praha: Maxdorf 2005. ISBN 80-7345-058-5
15.ZADÁK, Zdeněk. Výživa v intenzivní péči. Vyd. 2. rozšířené a aktualizované vydání.
Praha: Grada, 2008. ISBN 978-80-247-2844-5
16. OLIVERIUS, M., DASTYCH, M. Selhání tenkého střeva-od parenterální výživy
k transplantaci střeva. Gastroenterologie a hematologie. Brno: Ambient Media, a.s. 2009. roč.
63, č. 3, ISSN 1804-7874.
17.OLIVERIUS, Martin. Transplantace tenkého střeva. Medical Tribune. 2008 č. 9. ISSN 1214- 8911
18.ŽŮČKOVÁ, K. Péče o permanentní katétry, periferní kanyly a porty. Diagnóza v ošetřovatelství. Praha: Promediamation, 2009. roč. 5, č. 9 ISSN 1801-1349
19.VANDERHOOF, Jon, A., YOUNG, Rosemary J. Best Praktice et al. Research Clinical Gastroenterology. 2003. roč. 17, č. 6 ISSN 997-1015
20. Konstrukce anastomóz tenkého střeva, protekce anastomózy s využitím nových materiálů.
Lektoři: MVDr. J. Lorenzová, MUDr. B. Hemmelová, MUDr. T. Grolich, CSc., MVDr. M.
Crha. Dostupné z: www.projekt-endoskopie.cz/index.php?action=chir
21.BP, Váňová, Výživa pacientů na ARO/JIP. Dostupné z:
http://dspace.k.utb.cz/bitstream/handle/10563/20206/v%c3%a1%c5%88ov%c3%a1_2012_bp.
pdf?sequence=1
22. BP, Kiššová. Parenterální výživa v ošetřovatelství. Dostupné na:
http://theses.cz/id/5uik2u/downloadPraceContent_adipIdno_13236
23.Spokojenost sester se zdravotnictvím. Dostupné na: http://www.vyplnto.cz/databaze-dotazniku/spokojenost-sester-se-zdravo/
SEZNAM PŘÍLOH
Příloha č. 1: Denní potřeba jednotlivých minerálů
Příloha č. 2: Doporučené denní dávky vitamínů a stopových prvků Příloha č. 3: Standardní roztoky AK
Příloha č. 4: Speciální roztoky AK vhodné u selhání jater Příloha č. 5: Speciální roztoky AK vhodné u selhání ledvin Příloha č. 6: Speciální AK roztoky
Příloha č. 7: Roztoky glukózy Příloha č. 8: Tukové emulze s LCT Příloha č. 9: Tukové emulze s MCT/LCT Příloha č. 10: Tukové emulze s olivovým olejem Příloha č. 11: Tukové emulze
Příloha č. 12: Vitamíny rozpustné v tucích Příloha č. 13: Vitamíny rozpustné ve vodě
Příloha č. 14: Rozhodovací algoritmus při podezření na katétrovou sepsi Příloha č. 15: Anatomicky vhodná místa k přístupu do žilního systému Příloha č. 16: Uspořádání pomůcek pro kanylaci
Příloha č. 17: Dotazník pro sběr dat Příloha č. 18: Výstup pro praxi
Příloha č. 19, 20 a 21: Protokoly k provádění výzkumu
Příloha č.1 Denní potřeba jednotlivých minerálů
Elektrolyt Denní potřeba (mmol/kg)
Na 1 -1,5
K 0,5 – 1
Cl 1 – 2
Ca 0,1 – 0,3
P 0,15 – 0,3
Mg 0,05 – 0,2
Příloha č.2 Doporučené denní dávky vitamínů a stopových prvků
Vitamín DDD (mg) DDD pro TPV (mg)
Stopový prvek
DDD (mg) DDD pro TPV (mg)
Vit. A 0,9 1 Železo 8 1,2
Vit. D 0,005 – 0,01 0,005 Zinek 11 3,2 – 6,5
Vit. E 15 10 Měď 0,9 0,3 – 1,3
Vit. K 0,075 0,15 Selen 0,055 0,03 – 0,06
Vit. B1 1,2 3 Mangan 0,0023 0,2 – 0,3
Vit. B2 1,3 4 Chróm 0,035 0,01 – 0,02
Vit. B6 4 Molybden 0,045 0,02
Niacin 16 40 Jód 0,15 0,1
Vit. B12 0,0024 0,006
Folát 0,4 0,4
Biotin 0,03 0,06
Vit. C 90 125
Fluor 4 0,5 – 0,9
Příloha č.3 Standardní roztoky AK
Příloha č.4 Speciální roztoky AK vhodné u selhání jater
Název
Příloha č.5 Speciální roztoky AK vhodné u selhání ledvin
Název přípravku Obsah glukózy na 1000 ml
Příloha č.8 Tukové emulze s LCT
Název přípravku Obsah glukózy na 1000ml
Příloha č.9 Tukové emulze s MCT/LCT
Název přípravku Obsah glukózy na 1000 ml
Příloha č.10 Tukové emulze s olivovým olejem
Název přípravku Obsah glukózy na 1000 ml
Název přípravku Obsah glukózy na 1000 ml
Příloha č. 12 Vitamíny rozpustné v tucích
Příloha č. 13 Vitamíny rozpustné ve vodě
Název Zdroje Význam Projevy
pantotenová ryby, vejce,
Celková energie (kcal) 1000 680
Nebílk. energie (kcal) 800 480
Osmolalita (mOsm/l) 1769 1316
Elektrolyty ano ano
Objem cca 1500 ml
Složení Animomix 1 Aminomix 2 Nutriflex speciál
Celkový N (g) 12,3 12,3 15
Objem cca 1000 ml
Složení Oliclinomel N7 Nutriflex Lipid
special
Kabiven
Celkový N (g) 6,6 10 5,4
Aminokyseliny (g) 40 72 34
Sacharidy (g) 160 180 100
Lipidy (g) 40 50 40
Celková energie (kcal) 1200 1475 900
Nebílk. energie (kcal) 1040 1195 800
Osmolalita (mOsm/l) 1450 2090 1060
Elektrolyty ano ano ano
Objem cca 1500 ml
Složení Kabiven peripheral Kabiven
Celkový N (g) 5,4 8,1
Aminokyseliny (g) 34 51
Sacharidy (g) 97 150
Lipidy (g) 51 60
Celková energie (kcal) 1020 1400
Nebílk. en. (kcal) 900 1200
Osmolalita (mOsm/l) 750 1060
Elektrolyty ano ano
Objem cca 2000 ml
Příloha č. 14: Rozhodovací algoritmus při podezření na katétrovou sepsi
Příloha č. 15: Anatomicky vhodná místa k přístupu do žilního systému
Příloha č. 16: Uspořádání pomůcek pro kanylaci
Příloha č. 17: Dotazník pro sběr dat
Vážené kolegyně a kolegové,
jsem studentkou 3. ročníku bakalářského studia Obor všeobecná sestra na Technické univerzitě v Liberci. Obracím se na Vás s prosbou o vyplnění anonymního dotazníku, který je součástí výzkumné části mé bakalářské práce na téma „Znalosti všeobecných sester s parenterální výživou u pacientů po resekci tenkého střeva“. Dotazník je určen všeobecným sestrám které pracují na jednotkách intenzivní péče. Pokud není uvedeno jinak, označte křížkem pouze jednu odpověď.
Předem děkuji za Váš čas a Vaše odpovědi Kateřina Vaitová, DiS.
1. Jste:
□ muž
□ žena
2. V jakém městě pracujete:
□ Semily
□ Liberec
□ Praha
3. Vaše pracovní zařazení je:
□ všeobecná sestra
□ sestra specialistka
4. Vaše nejvyšší dosažené vzdělání:
□ středoškolské s maturitou
□ středoškolské se specializací ARIP
□ vyšší odborné (VOŠ)
□ vysokoškolské I. stupně (Bc.)
□ vysokoškolské II. stupně (Mgr.)
5. Celková doba Vaší zdravotnické praxe je:
□ do 1 roku
□ 1 – 5 let
□ 6 – 10 let
□ 11 – 20 let
□ více jak 20 let
6. Hodnotíte nutriční stav pacienta pomocí nutričního screeningu?
□ ano
□ ne
7. Jak často provádíte nutriční screening? (odpovídejte pouze, pokud jste odpověděli ano, na otázku číslo 6)
□ při příjmu pacienta
□ u pacienta, se zjištěným rizikem malnutrice v pravidelných intervalech
8. Máte na Vašem pracovišti možnost spolupracovat s nutričním terapeutem?
□ ano
□ ne
□ nevím
9. Které přípravky pro parenterální výživu používáte? (i více možností)
□ multi-bottle systém (více lahví)
□ all-in-one (vše v jednom), firemně vyráběné
□ all-in-one (vše v jednom), individuálně připravené
□ pouze izotonické infuzní roztoky
□ nevím, co používáme
10. Které přípravky si myslíte, že jsou horší pro riziko nosokomiálních infekcí?
□ multi-bottle systém (více lahví)
□ all-in-one (vše v jednom), firemně vyráběné
□ all-in-one (vše v jednom), individuálně připravené
□ pouze izotonické infuzní roztoky
□ nevím
11. Jaké jsou základní složky parenterální výživy?
□ sacharidy, tuky, aminokyseliny, voda, stopové prvky, vitamíny, minerály
□ voda, vitamíny, tuky, minerální látky
□ voda, cukry, bílkoviny, tuky
12. Co není tukovou emulzí?
□ neonutrin 15%
□ vitalipid
□ nutralipid
13. Vyjmenujte základní stopové prvky
□ ……….
□ ……….
□ ……….
14. Co patří mezi komplikace totální parenterální výživy? (zaškrtněte správné odpovědi)
□ vzduchová embolie
□ chybné zavedení katétru
□ punkce veny jugularis
□ pneumothorax
□ septické komplikace
□ bolest hlavy
□ zvýšené jaterní testy
15. Katétrová sepse je podle Vás?
□ infekce, při které je nutné zavést katetr
□ infekce, která se přenáší z katétru na jiný katétr
□ infekce, která vzniká v souvislosti se zavedeným katétrem
16. Známky katétrové sepse jsou:
□ pacient je neklidný a má erytém v místě vpichu
□ intermitentní tělesná teplota, bolest, erytém, zvýšené laboratorní hodnoty
□ intermitentní tělesná teplota, neklid, bolest, průjem, zvýšené laboratorní hodnoty
17. Může pacient s centrálním žilním katétrem do sprchy?
□ ano
□ ne
18. Kdy se musí plně nahradit výživa za totální parenterální výživu:
□ když je resekce tenkého střeva větší než 50%
□ když je resekce tenkého střeva větší než 70%
□ když je resekce tenkého střeva větší než 80%
19. Patří mezi příčiny syndromu krátkého střeva úrazy břicha?
□ ano
□ ne
20. Jaká je správná definice syndromu krátkého střeva:
□ stav, při němž je z různých příčin podstatně zmenšena plocha tenkého střeva
□ stav, kdy dojde k odstranění celého tenkého střeva
□ stav, kdy tenké střevo zůstává v celé délce, ale neplní svoji funkci
21. Smí se jejunostomie proplachovat fyziologickým roztokem?
□ ano
□ ne
22. Jaká je nejčastější indikace k resekci tenkého střeva?
□ nádor
□ zánět
□ stenóza
23. Máte na Vašem pracovišti vypracovaný standard pro parenterální výživu?
□ ano
□ ne
□ nevím
24. Chtěli byste mít na pracovišti takový standard? (odpovídejte, pokud jste na předchozí otázku odpověděli ne)
□ ano
□ ne
SEZNAM TABULEK
Tab. 1 Vyhodnocení pohlaví respondentů
Tab. 2 Absolutní a relativní četnost respondentů podle místa umístění pracoviště Tab. 3 Absolutní a relativní četnost podle pracovního zařazení respondentů Tab. 4 Absolutní a relativní četnost dosaženého vzdělání respondentů Tab. 5 Rozdělení respondentů do kategorií podle délky odborné praxe Tab. 6 Absolutní a relativní výsledky používání nutričního screeningu Tab. 7 Četnost provádění nutričního screeningu
Tab. 8 Absolutní a relativní četnost hodnocení možnosti spolupráce s nutričním terapeutem na pracovišti
Tab. 9 Četnost využívání jednotlivých přípravků parenterální výživy
Tab. 10 Výběr přípravků parenterální výživy, které jsou rizikovější z hlediska nozokomiální infekce
Tab. 11 Znalost základních složek parenterální výživy Tab. 12 Vyloučení tukové emulze z nabízených možností Tab. 13 Znalost základních stopových prvků
Tab. 14 Znalost komplikací totální parenterální výživy Tab. 15 Výběr správné definice katétrové sepse
Tab. 16 Určení známek katétrové sepse
Tab 17 Použití sprchy u pacientů s centrálním žilním katétrem
Tab. 18 Rozsah resekce tenkého střeva, při které je nutno přejít na totální parenterální výživu pacienta
Tab. 19 Výsledek zařazení úrazů břicha mezi příčiny syndromu krátkého střeva Tab. 20 Určení správné definice syndromu krátkého střeva
Tab. 21 Stanovisko respondentů na problematiku proplachu jejunostomie fyziologickým roztokem
Tab. 22 Výběr nejčastější indikace k resekci tenkého střeva Tab. 23 Vybavení pracoviště standardem pro parenterální výživu
Tab. 24 Reakce respondentů na dotaz, zda by chtěli mít na pracovišti vypracovaný standard pro parenterální výživu
SEZNAM GRAFŮ
Graf 1 Vyjádření absolutní četnosti pohlaví respondentů
Graf 2 Grafické vyjádření absolutní četnosti respondentů podle místa jejich pracoviště Graf 3 Absolutní četnost zastoupení jednotlivých odborností sester ve vzorku
Graf 4 Absolutní četnost zastoupení jednotlivých druhů vzdělání ve vzorku
Graf 5 Grafické vyjádření absolutní četnosti zastoupení jednotlivých délek praxe ve vzorku respondentů
Graf 6 Absolutní četnost využívání nutričního screeningu všeobecnými sestrami
Graf 7 Absolutní četnost provádění nutričního screeningu při příjmu pacienta a při zjištění rizika
Graf 8 Vyjádření absolutní četnosti možnost spolupráce s nutričním terapeutem na jednotlivých pracovištích
Graf 9 Absolutní četnost používání přípravků parenterální výživy
Graf 10 Absolutní četnost odpovědí, určujících rizikovost přípravků parenterální výživy pro vznik nozokomiálních infekcí pacientů
Graf 11 Vyhodnocení znalosti základních složek parenterální výživy
Graf 11 Vyhodnocení znalosti základních složek parenterální výživy