6. Nadává ti velmi často někdo ze třídy?
5.1.2 Dotazník pro rodiče
S dotazníky pro rodiče jsem poprosila o pomoc žáky, kteří vyplňovali dotazník pro děti. Podle jejich slov si zahráli na „pošťáky“ a nesli rodičům „domácí úkol“. Protože se se všemi rodiči našich žáků neznám a neměla jsem možnost osobního setkání, zvolila jsem oslovení rodičů formou dopisu, který jsem připojila k dotazníku. V tomto dopise rodiče žádám o vyplnění dotazníku, informuji je za jakým účelem získaná data použiji, podrobně popisuji jak dotazník vyplnit.
Rozdala jsem 16 dotazníků rodičům žáků základní školy praktické. Učitelé mě informovali, že spolupráce s těmito rodiči je velmi obtížná a že nemám věřit ve velkou návratnost. Bylo velkým překvapením, že se vrátily všechny dotazníky.
Rodičům dětí ze základní školy jsem poslala 26 dotazníků, zpátky se mi vrátilo 22, 4 žáci mi dotazník zpět nepřinesli. I v tomto případě byla návratnost vysoká.
Přehled tvrzení v dotazníku pro rodiče:
1. Vaše dítě se těší do školy.
2. V této škole má Vaše dítě svoje kamarády.
3. Vaše dítě se setkává se spolužáky i mimo vyučování.
4. Spolužáci Vašemu dítěti neubližují.
5. Život ve třídě se řídí podle domluvených pravidel.
6. Hovoříme s dětmi o jejich prožitcích ve škole.
7. Když Vaše dítě přijde za učiteli s problémem, ti se o problém zajímají.
8. Učitelé nevylučují žádného žáka.
9. Usilujeme o kontakt s druhými rodiči, abychom mohli společně řešit školní problémy.
72
Tvrzení č. 1 Vaše dítě se těší do školy.
Tabulka č. 21
odpovědi základní škola základní škola praktická
1 10 10
Rodiče žáků základní školy volili pouze dvě možnosti, 45 % s trvzením souhlasí, 55 % s trvzením souhlasí až na malé vyjímky. Z těchto výsledků můžeme usoudit, že rodiče hodnotí toto tvrzení kladně. Rodiče žáků základní školy praktické volili možnosti tři, 62 % s tvrzením souhlasí, 25 % až na malé vyjímky souhlasí, 13 % s tvrzením až na malé vyjímky nesouhlasí. Z toho vyplývá, že se většina (87 %) má názor kladný a 13 % spíše záporný.
Tvrzení č. 2
V této škole má Vaše dítě svoje kamarády.
Tabulka č. 22
odpovědi základní škola základní škola praktická
1 20 14
Opět rodiče žáků základní školy volili jen dvě odpovědi. Výsledky potvrzují, že 91 % žáků má ve třídě kamarády, 9 % rodičů s tvrzením až na malé vyjímky souhlasí. Což znamená, že všichni dotazovaní rodiče uvádí, že jejich dítě má nebo až na malé vyjímky má ve třídě kamarády, výsledek je kladný. Z grafu č. 44 vyplývá, že 88 % žáků základní školy praktické má ve třídě kamarády, 6 % až na malé vyjímky také, pouze 6 % rodičů se nechtělo k tvrzení vyjádřit.
74
Tvrzení č. 3
Vaše dítě se setkává se spolužáky i mimo vyučování.
Tabulka č. 23
odpovědi základní škola základní škola praktická
1 16 11 vyučování spíše nestýká. Můžeme říci, že 96 % hodnotí tvrzení kladně. Výsledky pro základní školu praktickou jsou značně rozdílné. Se spolužáky se po vyučování setkává 69 % dětí, 6 % dětí se až na malé vyjímky také se spolužáky setkává, 19 % se se spolužáky nesetkává vůbec, 6 % se nechtělo vyjádřit k tomuto tvrzení.
75
Tvrzení č. 4
Spolužáci Vašemu dítěti neubližují.
Tabulka č. 24
odpovědi základní škola základní škola praktická
1 14 4
63 % rodičů žáků základní školy je přesvědčeno, že jejich dítěti žádný spolužák neubližuje, 18 % si myslí, že až na malé vyjímky jejich dítěti spolužák neubližuje, 14 % se domnívá, že občas některý splužák jejich dítěti ubližuje, 5% se nechtělo vyjádřit. V grafu č. 48 není situace tak kladná. Pouze 25 % rodičů si myslí, že jejich dítěti žádný spolužák neubližuje, 31 % s tvrzením až na malé vyjímky souhlasí, ale 6 % s tvrzením na malé vyjímky nesouhlasí a dokonce 25 % uvádí, že jejich dítěti nějaký spolužák ubližuje, 13 % dotazovaných nechtělo odpovědět.
76
Tvrzení č. 5
Život ve třídě se řídí podle domluvených pravidel.
Tabulka č. 25
odpovědi základní škola základní škola praktická
1 12 14
Přes polovinu dotazovaných rodičů žáků základní školy (55 %) uvedlo souhlas s tvrzením, 36 % spíše souhlasí, 9% se nechtělo vyjádřit. Většina rodičů žáků základní školy praktické (88 %) uvedla, že život ve třídě se řídí podle domluvených pravidel, pouze 6 % si myslí, že toto tvrzení až na malé vyjímky nesouhlasí a 6 % že
Tvrzení č. 6
Hovoříme s dětmi o jejich prožitcích ve škole.
Tabulka č. 26
odpovědi základní škola základní škola praktická
1 19 13 prožitcích ve škole nebo až na malé vyjímky (9 %) s nimi na toto téma hovoří. Pouze 5 % rodičů s děmi o prožitcích nehovoří. Z toho vyplývá, že 95 % rodičů se zajímá o to, co děti zažily ve škole. Výsledky pro základní školu praktickou jsou dosti podobné jako u rodičů dětí ze základní školy. Celých 82 % s dětmi hovoří a jejich prožitcích, 6 % spíše ano. 6 % až na malé vyjímky s nimi o tomto tématu nemluví a dokonce 6 % s nimi na toto téma nehovoří vůbec.
78
Tvrzení č. 7
Když Vaše dítě přijde za učiteli s problémem, ti se o problém zajímají.
Tabulka č. 27
odpovědi základní škola základní škola praktická
1 14 12
Podle grafu č. 53 95% rodičů hodnotí tvrzení kladně, tedy úplně souhlasí 63 %, spíše souhlasí 32 %. Vůbec nesouhlasí s tvrzením (5 %). Situace je podobná i na základní škole praktické. Celých 75 % rodičů s tvrzením souhlasí, naopak tvrzení hodnotí záporně 13 %, kteří spíše nesouhlasí a 6 %, kteří s s tvrzením nesouhlasí. 6 % se
Tvrzení č. 8
Učitelé nevylučují žádného žáka.
Tabulka č. 28
odpovědi základní škola základní škola praktická
1 14 8 malé vyjímky, 5 % na malé vyjímky nesouhlasí a 23 % se nechtělo nebo nemohlo vyjádřit. Na základní škole praktické je situace rozdílná. Jen polovina rodičů (50 %) s tvrzením souhlasí, 13 % spíše souhlasí, 6 % spíše nesouhlasí a 13 % nesouhlasí vůbec. 18 % se odmítlo vyjádřit.
80
Tvrzení č. 9
Usilujeme o kontakt s druhými rodiči, abychom mohli společně řešit školní problémy.
Tabulka č. 29
odpovědi základní škola základní škola praktická
1 11 14
Z grafu č. 57 můžeme vyčíst, že 50 % respondentů usiluje o kontakt s jinými rodiči, 14 % spíše snaží o to samé. Shodně 9 % odpovědělo, že o kontakt neusiluje vůbec nebo téměř vůbec. 18 % se k tvrzení nechtělo vyjádřit. Podle grafu č. 58 respondenti využili pouze tři možnosti odpovědí Celých 88 % usiluje o kontakt s jinými rodiči, 6 % spíše ano a 6 % se nechtělo nebo nemohlo vyjádřit.
5.2 Ověření hypotéz
H1: Výskyt šikany na základní škole praktické je větší než na základní škole.
Hypotézu č. 1 mohly potvrdit nebo vyvrátit z dětského dotazníku otázky č. 4, 5, 6, 7, 8, 9, 10, 11 12, 13, 14, 15 a tvrzení z rodičovského dotazníku č. 4.
Výsledky ukazují, že žáci obou typů škol zkušenosti se šikanou mají. Z grafů je prokazatelné, že u žáků základní školy praktické je toto procento vždy vyšší než u žáků základní školy. Hypotéza se potvrdila.
H2: Šikana na základní škole praktické je častější fyzického charakteru než na základní škole.
Z grafů dětského dotazníku otázek č. 5, 6, 7, 8, 9, 10 a 11 vyplývá, že na základní škole je šikana méně častější jak fyzického tak i psychického rázu než na základní škole praktické. Hypotéza se potvrdila.
H3: Většina žáků na základní škole se snaží útokům bránit.
Hypotézu potvrdily otázky č. 16, 17, 18 z dětského dotazníku. Z výsledků můžeme vyčíst, že opravdu většina žáků na základní škole se snaží útokům bránit. Jen 15 % žáků se nezkusilo bránit, 19 % žáků se s tímto trápením nikomu nesvěřilo a 23 % žáků bylo zklamáno reakcí člověka, který mu nepomohl problém šikany řešit. Hypotéza se potvrdila.
82
H4: Žáci praktické školy se brání méně často než žáci základní školy.
K ověření této hypotézy sloužily také otázky č. 16, 17 a 18. Z výsledků je patrné, že žáci praktické školy se brání přibližně stejně často jako žáci základní školy. Výsledky se liší pouze o 2 %. Dokonce graf ukazuje, že žáci základní školy praktické se brání častěji než žáci základní školy. Hypotéza se nepotvrdila.
H5: Učitelé se zajímají o vztahy ve třídě a řeší případné projevy šikany se žáky i rodiči bez ohledu jestli učí na základní škole praktické nebo základní škole.
Podle výsledků otázeky č. 19 dětského dotazníku a tvrzení č. 7 a 8 dotazníku pro rodiče se učitelé na základní škole velmi zajímají o vztahy ve třídě a řeší je. To si myslí většina respondentů. Podobný výsledek je uveden i pro základní školu praktickou, kladně hodnotí zájem učitelů menší procento respondentů než na základní škole. Rozdíl mezi základní školou a základní školou praktickou v procentuálním vyjádření není vysoký. Ale prokázalo se, že učitelé na základní škole se zajímají o dění ve třídě a problémy žáků řeší více než učitelé na základní škole praktické. Jako velmi kladné hodnotím, že většina žáků (92 % základní škola a 94 % základní škola praktická) považuje za dobrý nápad požádat o pomoc učitele. Hypotéza se nepotvrdila.
83
H6: Žáci jsou ve škole spokojení a mají ve třídě kamarády bez ohledu jestli navštěvují základní školu nebo základní školu praktickou.
Téměř všichni žáci obou typů škol jsou ve třídě rádi, mají tam kamarády se kterými se stýkají i po vyučování. Výsledky pro ověření hypotézy jsem použila z otázek č. 1, 2, 3 dětského dotazníku a tvrzení č. 1, 2, 3 z dotazníku pro rodiče. Z výzkumu vyplývá, že žáci základní školy jsou ve třídě o trošku spokojenější. Údaj v procentech se mírně liší, rozdíly jsou nepatrné. Hypotéza se potvrdila.
H7: Rodiče žáků základní školy se zajímají o dění ve třídě více než rodiče žáků základní školy praktické.
K hypotéze se vztahují tvrzení č. 5, 6, 9 z rodičovského dotazníku. Zájem o dění ve třídě je u obou skupin rodičů podobný. Otázka č. 20 z dětského dotazníku ukazuje, že děti se ve více než polovině případů doma rodičům svěří s problémem šikany. Hypotéza se nepotvrdila.
84
ZÁVĚR
6 Závěr
Tématika šikanování je velmi obsáhlá, je možno ji zkoumat z mnoha úhlů pohledu. Cílem této práce bylo zjistit výskyt a formy šikany u žáků dvou odlišných skupin z naprosto odlišného prostředí, zmapovat jejich zkušenosti a názory. Obecně se předpokládá, že výskyt šikany je vyšší na základní škole praktické než na základní škole. I já jsem se ve svých hypotézách domnívala, že to tak bude a hypotézy se potvrdí.
V teoretické části této práce jsem se snažila nastínit celkový pohled na šikanování, jeho aktéry, jejich charakteristiky, dále pak diagnostiku, prevenci šikany a důsledky šikany. Teoretická část odhaluje problematiku šikany a šikanování v dostupné odborné literatuře. Čerpá z odborných textů předních českých odborníků na šikanu (především jde o M. Koláře, P. Říčana a S. Bendla) stejně tak i z poznatků zahraničních autorů. Cílem teoretické části bylo provést analýzu současné problematiky šikanování mezi dětmi se zaměřením na rozdíly mezi oběťmi a agresory šikany. Velmi důležité je zamyšlení nad prevencí.
V praktické části jsem analyzovala získaná data z dotazníku, použila jsem kvantitativní metodologii sběru dat. Vlastní výzkumná činnost byla realizována v základní škole a základní škole praktické v Libereckém kraji. Na základě vyplněných dotazníků, jsem se snažila ověřit nebo vyvrátit předem stanovené hypotézy. Ze získaných dat jsem dospěla k závěru, že i na této škole se objevuje šikana. V každé skupině se objevili žáci, kteří jsou terčem posměšků, pomluv, nadávek, nebo násílí ze strany spolužáků. Tato situace je již počátečním stádiem vývoje šikany
„ostrakizmem“. Výsledky však nejsou alarmující. Učitelé se snaží problémy řešit a to jak se žáky, tak i s jejich rodiči. Žáci učitelům důvěřují a v případě potřeby by se na ně obrátili se žádostí o pomoc. Myslím si, že tento fakt je pro řešení šikany na škole zásadní. Z výsledků dotazníku pro rodiče vyplývá, že i rodiče se zajímají o dění ve škole, což podle mého názoru, může zastavit rozvíjející se šikanu již v počátcích.
85
Problém šikany se dotýká všech škol, ačkoliv ne každá škola si tuto skutečnost dokáže přiznat anebo na šikanu nahlíží jako na běžnou součást školního života. Pokud se ovšem nějaký jev považuje za běžný či normální, chybí zde snaha o jeho řešení. Proto základním předpokladem řešení šikany je změna pohledu na tento projev sociálně patologického chování a jeho závažnost. Řešení tohoto problému by mělo být především záležitostí pedagogického sboru a vedení školy. Kromě zvyšování odbornosti formou výcviku zaměřeného na řešení problému, aplikaci metod a postupů, je rovněž žádoucí uplatňovat systémový přístup, který bude jednak směřovat více pod povrch života třídy jako sociální skupiny a jednak do svého procesu působení zapojí rodiče a další zainteresované osoby a instituce.
Předpokladem dosažení úspěchu v boji se školní šikanou je důsledné uplatňování komplexního přístupu. Komplexní přístup školy ovlivňuje přístup žáka ke školní práci a jeho vztah ke vzdělání. Proto je velmi nutné, aby škola i pedagogové měli dobrý přehled o postojích žáků k problematice šikanování.
Důraz musí být zejména kladen na prevenci násilí mezi vrstevníky. Jde o vybudování ucelené ochrany dětí před týráním spolužáků. Prevence znamená nejen předcházení šikanování, ale i jeho řešení. Pomůžeme-li dítěti, aby se vyrovnalo samo se sebou, získá potřebný pocit jistoty a přestane zaujímat obranné postoje, to je únik nebo agrese. Dítě musíme nasměrovat k tomu, aby dokázalo vidět svůj život objektivně, umělo se vyrovnat s případnými rozporuplnými pocity a zažívalo úspěch i neúspěch v prostředí konkurence a vstoupilo do života s určitou sebedůvěrou.
Je nutné, aby rodina, učitelé, škola a poradenská centra v prevenci šikany a sociálně patologických jevů spolupracovali a dělali maximum pro to, aby se výskyt šikany minimalizoval na co nejmenší možnou míru.
86
7
Seznam pouzité literatury
Akademický slovník cizích slov, 1. vyd., Praha, Academia, 1995, ISBN 80-200-0524-2
BADEGRUBER B., PIRKL F. - Příběhy pomáhají s problémy: Metodika 60 příběhů pro mateřské školy, základní školy a rodiče, 1. vyd., Praha, Portál, 1994,
ISBN 80-85282-90-9
BENDL, S. - Neukázněný žák: Cesta k institucionální pomoci. 1. vyd., Praha, ISV nakladatelství, 2004, ISBN 80-86642-36-4
BENDL, S. - Prevence a řešení šikany ve škole, 1. vyd., Praha, nakladatelství ISV, 2003, ISBN 80-86642-08-9.
BOURCET, S., GRAVILLONOVÁ, I. - Šikana ve škole, na ulici, doma: Jak bránit své dítě... praktický průvodce pro rodiče, pedagogy a vychovatele, Praha, Albatros, 2006, ISBN 80-00-01552-8
ČERMÁK, I.- Lidská agrese a její souvislosti, Žďár nad Sázavou, Fakta, 1998, 1.
vyd., ISBN 80-902614-1-8
ČÍRTKOVÁ, L., VITOUŠIVÁ, P. - Pomoc obětem (a svědkům) trestných činů. 1.
vyd., Praha, Grada Publishing, 2007, ISBN 978-80-247-2014-2.
ELLIOTTOVÁ, M. - Jak ochránit své dítě, 1. vyd., Praha, Portál, 1995, ISBN 80-7178-034-0.
ERB,H.H.- Násilí ve škole a jak mu čelit, 1. vyd., Praha, Amulet, s.r.o., 2000, ISBN80-86299-22-8
GAJDOŠOVÁ, V., HERÉNYIOVÁ, G.: Rozvíjení emoční inteligence žáků, 1. vyd., Praha, Portál, 2006, ISBN 80-7367-115-8.
HAVLÍNOVÁ, M. - Program podpory zdraví ve škole: rukověť projektu, 2. vyd., Praha, Portál, 2006, ISBN 80-7367-059-3.
87
KLIMEŠ, L. - Slovník cizích slov, Praha, SPN, 1981
KOLÁŘ, M. - Bolest šikanování, 2. vyd., Praha, Portál, 2001, ISBN 80-7367-014-3.
KOLÁŘ, M. - Skrytý svět šikanování ve školách: Příčiny, diagnostika a praktická pomoc, 1. vyd., Praha, Portál, 1997, ISBN 80-7178-123-1
KYRIACOU, CH.- Řešení výchovných problémů ve škole, 1. vyd., Praha, Portal, 2005, ISBN 80-7178-945-3.
LOVASOVÁ, L.- Šikana. Vzdělávací institut ochrany dětí o.p.s., 2006, ISBN 80-86991-65-2.
MARTIN, M., WALMANOVÁ-GREENWOODOVÁ, C. - Jak řešit problémy dětí se školou, 1. vyd., Praha, Portál, 1997, ISBN 80-7178-125-8.
MATOUŠEK, O. - Slovník sociální práce, Portál, Praha 2003, 1. vyd., ISBN 80-7178-549
MATOUŠEK, O., KROFTOVÁ, A. - Mládež a delikvence, 2. aktualiz. vyd., Praha, Portál, 2003, ISBN 80-7178-882-x.
Metodický pokyn ministra školství, mládeže a tělovýchovy k prevenci a řešení šikanování mezi žáky škol a školských zařízení, Příklady přímých a nepřímých znaků šikanování [online], 2003, [cit. 2009-03-12], dostupný z:
<http://www.sikana.cz/msmt-pok2000-pril1.html>.
NADACE O2 – Minimalizace šikany: informační a propagační brožura, Praha, Aisis, 2008
PELIKÁN, J. – Základy empirického výzkumu pedagogických jevů, Praha, Karolinium, 1998, ISBN 80-7184-569-8
PÖTHE, P. - Dítě v ohrožení, 2. vyd., Praha, G plus G, 1999, ISBN 80-86103-21-8
Projekt minimalizace šikany, [online], [cit. 2008-06-12]. Dostupné z:
http://minimalizacesikany.cz/
88
PTÁČKOVÁ, L. - Dětská šikana a vše okolo ní a o dětech jen tak, [online], [cit.
2009-03-20] dostupný z http://brebarbora.sblog.cz/prevence/
ŘÍČAN, P. - Agresivita a šikana mezi dětmi. Jak dát dětem ve škole pocit bezpečí, 3.
vyd., Praha, Portál, 1995, ISBN 80-7178-249-9.
VÁGNEROVÁ, M. - Psychopatologie pro pomáhající profese, 3. rozšířené vyd.,Praha, Portál, 2004, ISBN 80-7178-802-3.
VALIŠOVÁ, A., KASÍKOVÁ, H. - Pedagogika pro učitele, 1. vyd., Praha, Grada Publishing, 2007, ISBN 978-80-347-1734-0.
Věstník MŠMT č. 1/2001. Metodický pokyn ministra školství, mládeže a tělovýchovy
VYHLÁŠKA č. 127/1997 Sb., o speciálních školách a speciálních mateřských školách, v platném znění
VYHLÁŠKA č. 262/2007 Sb. kterou se stanoví pracovní řád pro zaměstnance škol a školských zařízení, v platném znění
VYHLÁŠKA č. 130/1980 Sb., o výchovném poradenství, ve znění pozdějších předpisů, v platném znění
VYKOPALOVÁ, H.- Sociálně patologické jevy v současné společnosti, 1. vyd., Olomouc, 2001, ISBN 80-244-0337-4
ZÁKON č. 395/1991 Sb., České národní rady o školských zařízeních, v platném znění
ZÁKON č. 109/2002 Sb., o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních, v platném znění
89
8 Přílohy
Příloha č. 1 – Dotazník pro děti Příloha č. 2 – Dotazník pro rodiče Příloha č. 3 – Pohádkový příběh
90
Příloha č. 1 – Dotazník pro děti
Milé děti,
chtěla bych vás požádat o pomoc. Zakroužkujte prosím svou odpověď. Pokud zakroužkujete sluníčko, znamená to, že odpovídáte ANO, pokud zakroužkujete mráček, tak odpovídáte NE.
ANO NE
1. Jsi rád(a) ve třídě?
2. Máš ve třídě dobrého kamaráda?