6.4.1 Geomorfologické a geologické poměry
Ţelezný Brod se rozprostírá na Bozkovské vrchovině, která je nejmenší geomorfologickou jednotkou podle členění České republiky. Nadřazenou jednotkou je Ţeleznobrodská vrchovina v celku Krkonošské podhůří. Celé geomorfologické členění území vidíme na schématu 2 (určení podle: http://geoportal.gov.cz/web/guest/map).
Zdroj: Demek, 1987
Obr. 3. Geomorfologické začlenění Ţelezného Brodu
Demek (1987, s. 120) charakterizuje Bozkovskou vrchovinu následovně: Je to členitá vrchovina kerného typu. Najdeme zde například fylity, zelené břidlice, metadiabasy nebo vloţky krystalického vápence. Význam mají zbytkové sníţeniny třetihorních zarovnaných
49
povrchů, místy s mocnými kaolinickými zvětralinami, široké rozvodní hřbety s odlehlíky a plochými suky a hluboká údolí (s erozními tvary) v povodí Jizery a Kamenice. Na jihozápadním okraji vrchoviny se nachází plochý povrch na čedičových příkrovech.
Vznikly zde kryogenní tvary a vzácné podzemní krasové útvary (Bozkovské dolomitové jeskyně). Vrchovina je středně zalesněná smrkovými porosty, s příměsí listnáčů. Na Ţeleznobrodsku jsou výrazné antropogenní tvary vzniklé těţbou pokrývačské břidlice, měně pak ţelezných rud, vápenců a čedičů – lomy, haldy.
Vedle Krkonošského podhůří je nejbliţším významným celkem Ještědsko-kozákovský hřbet, který se táhne jihozápadně, nedaleko od zkoumaného území. Významnými lokalitami jsou zde zejména vrch Kozákov (744 m n. m.) a Suché Skály. Obě jsou součástí okrsku Komárovský hřbet. Naopak v severní části s Krkonošským podhůřím sousedí celek Jizerské hory. Konkrétně jde o okrsek Černostudnická hornatina (http://geoportal.gov.cz/web/guest/map).
Území blízkého okolí školy i vzdálenějšího území je tak z pohledu geomorfologických poměrů pestré. Vrchovinný ráz reliéfu oblasti vybízí k tématům týkajícím se např. orientace svahů, či interakce člověk (město) – krajina.
Z geologického hlediska jsou dále obě vrchoviny součástí Ţeleznobrodské části tzv.
Krkonošsko-jizerského krystalinika. Ta je budována převáţně fylity, kvarcity, zelenými břidlicemi a metadiabasy, které jsou ordovického aţ silurského stáří (http://www.geology.cz/aplikace/encyklopedie/term.pl).
6.4.2 Klimatogeografické poměry
Ţelezný Brod je obec leţící v podhůří Jizerských hor, coţ se projevuje na zdejším klimatu. Samotné město sice leţí v údolí a jeho nadmořská výška začíná jiţ kolem 300 m n. m., nicméně do okolí se rozbíhá o stovky metrů výše, takţe se naplno projevuje vrchovinný charakter. Právě změny v teplotách či sráţkách v závislosti na nadmořské výšce by mohly být vhodným tématem k terénním projektům. Město a jeho blízké okolí je celkově moţné začlenit mezi chladnější oblasti v rámci České republiky.
50
Tab. 7. Vymezení klimatických oblastí Ţeleznobrodska – vybrané charakteristiky
Klimatické charakteristiky MT2 MT4 MT7
Počet letních dnů 20 – 30 20 – 30 30 – 40 zkoumaném území dají určit přibliţně tři klimatické oblasti – všechny mírně teplé (MT2, MT4, MT7). Samotné město je blízko rozhraní těchto oblastí, přičemţ oblast MT4 zjevně zaujímá nejvýznamnější část regionu (zejména údolí Jizery). Severním směrem – do oblasti vyšších nadmořských výšek – klima přechází ve chladnější MT2, naopak směrem k Malé Skále – na západ a pak také na jih – v teplejší oblast MT7.
6.4.3 Hydrogeografické poměry
Ţelezný Brod je z hlediska hydrologie významným bodem, protoţe leţí na řece Jizeře a slouţí jako jedna z hlavních vodoměrných stanic této řeky (hlásný profil kategorie A, dle:
http://hydro.chmi.cz/). Kromě Jizery jsou pro území významné především její dva pravé přítoky – potok Ţernovník, ústící přímo ve městě Ţelezný Brod, a Kamenice, ústící ve Spálově (přibliţně 3 km od centra města proti toku). Hustota říční sítě je vzhledem k podhorské poloze vysoká, coţ potvrzuje například analýza DIgitální BÁze VOdohospodářských Dat (DIBAVOD) v charakteristice povodí Jizery (http://www.dibavod.cz/).
Jizera, pramenící v Jizerských horách, má plochu povodí celkem 2145,24 km² a délku toku 167,04 km. Tok Jizery je většinou přirozený a bez rozsáhlejších regulací; níţeji od hor aţ k Turnovu se střídají úseky s výrazným spádem a kamenitým řečištěm s úseky klidnějšími, místy umělého charakteru v podobě jezů. Břehy jsou obvykle srázné aţ skalnaté (http://maps.kraj-lbc.cz/mapserv/dpp/).
51
Výrazným geomorfologickým útvarem na toku Jizery je původně velmi úzká soutěska pod Bítouchovem u Semil, ve 2. polovině 19. století odstřelem rozšířená do současné podoby (http://maps.kraj-lbc.cz/mapserv/dpp/). Soutěska je bodem na naučné Riegrově stezce, která vede mezi Ţelezným Brodem a Semilami. Tento úsek se pro výuku v terénu nabízí jako příhodný, je však potřeba vyhodnotit moţná rizika související s místy náročným terénem. Z hlediska ochrany přírody jde o přírodní rezervaci (Údolí Jizery u Semil a Bítouchova).
V rámci přírodních a umělých vodních ploch se jedná spíše o chudou oblast, jelikoţ se v blízkosti města ţádná významnější vodní nádrţ nevyskytuje. Za zmínku stojí pouze malá vodní elektrárna na Jizeře přímo v Ţelezném Brodě (znovuobnovená v roce 2010), jejíţ náhon se táhne zhruba 1 km. Další vodní plochy zahrnují malé rybníky nebo zatopené lomy lokálního významu. Nejbliţší významné nádrţe jsou v Jizerských horách – Josefův Důl a Souš.
Vyuţitelných moţností pro terénní výuku zaloţenou na hydrologii existuje velké mnoţství. Za témata dobře aplikovatelná na zájmovou oblast povaţujeme např.:
pozorování a zkoumání faktorů, které ovlivňují rychlost toku řeky (potoka); měření rychlosti toku; způsob, jakým funguje interakce člověk – vodní tok ve městě a mimo město.
6.4.4 Pedogeografické poměry
Půdní poměry oblasti jsou závislé nejen na geomorfologických, klimatických, hydrologických a biotických faktorech, ale také stáří území/krajiny nebo antropogenních faktorech. Vzájemné vztahy mezi různými geosférami jsou pro vznik a vývoj půd rozhodující (Horník, 1982, s. 233–234). Atlas ţivotního prostředí Libereckého kraje (Košková, Modrý, Šmída, 2008, s. 18–19) vyzdvihuje zejména zdejší reliéf, přičemţ půdy území vlastního města řadí mezi půdy výrazně sklonitých poloh (sklon 12 stupňů a více).
Převládajícím půdním typem jsou v zájmové oblasti kambizemě (hnědé půdy), které na severu s vyšší nadmořskou výškou postupně přecházejí v půdy podzolové. Pás kolem řeky Jizery je tvořen zejména fluvizemí (nivní půda), typickou pro nivy vodních toků.
Menší význam mají v oblasti glejové půdy a také luvizemě (viz mapa 2).
52
Obr. 4. Půdní poměry v zájmové oblasti s vyznačením hranic ORP a obce
6.4.5 Biogeografické poměry
Ţeleznobrodský bioregion se rozkládá na hercynské subprovincii (nejrozsáhlejší subprovincie v rámci České republiky). Vegetace je zde ovlivněna starým Českým masívem s převaţujícími kyselými krystalickými břidlicemi nebo hlubinnými vulkanity.
Nejrozsáhlejší zastoupení má bukový (4.) vegetační stupeň, flóra je zde celkově středně bohatá, s převahou středoevropských a evropských druhů. Ţivočišstvo subprovincie je tvořeno ochuzenou západopalearktickou lesní faunou (Culek, 2005).
Podle fytogeografického členění České republiky (geoportál INSPIRE;
http://geoportal.gov.cz/web/guest/home) odpovídá okrsek Ţeleznobrodské podkrkonoší oblasti Českomoravské mezofytikum. Mezofytikum, které je nejrozsáhlejší oblastí u nás, tvoří přechod mezi teplomilnou a chladnomilnou květenou (Skalický, s. 103–121).
53