Praktická část A je pojatá jako zásobník her pro jednotlivá témata OSV. Každá hra je doplněna o otázky k reflexi, která je důležitou součástí interakčních metod.
Témata OSV jsou oblastmi lidských dovedností, vlastností, rysů, schopností, postojů, modelů lidského chování atd. Témata v sobě obsahují praktické jevy, které všichni známe, jsou součástí nás samých a našich životů.132 Témata se týkají osobnostního, sociálního a morálního rozvoje.
Osobnostní rozvoj
• Rozvoj schopností poznávání - cvičení smyslového vnímání, pozornosti a soustředění; cvičení dovedností zapamatování, řešení problémů; dovednosti pro učení a studium.
Interakční hry:
Co se změnilo?
Zdroj: Josef Valenta Věk: neomezen Doba: 10 min Materiál: žádný
Skupina vytvoří dvě stejně početné řady, které stojí proti sobě. Po dobu dvou minut pozoruje každý toho člena skupiny, který stojí přímo proti němu. Pak se obě řady otočí zády k sobě a každý musí na sobě změnit tři věci. Potom se hráči opět otočí k sobě a snaží se tyto změny odhalit.
Otázky k reflexi: „Volí hráči změny, které se dají identifikovat snadno nebo obtížně?
Proč je pro někoho obtížné změny rozpoznat?“
Ptáčku pípni!
Zdroj: Soňa Hermochová Věk: neomezen
Doba: 15 min Materiál: šátek
Hráči sedí v kruhu. Jeden z nich má zavázané oči. Posadí se někomu na klín a vyzve ho „Ptáčku pípni“! Vyzvaný musí změněným hlasem třikrát pípnout. Pokud hádající nepozná o koho se jedná, musí si přesednout a hádat znovu. Když správně „ptáčka“
pojmenuje, předá mu šátek.
Otázky k reflexi: „Co vás na této aktivitě zaujalo? Kterého spolužáka bylo nejtěžší odhalit? Jak jste se cílili se zavázanýma očima?“
• Sebepoznání a sebepojetí - já jako zdroj informací o sobě; druzí jako zdroj informací o mně; moje tělo, moje psychika (temperament, postoje, hodnoty); co o sobě vím a co ne; jak se promítá mé já v mém chování; můj vztah ke mně samé/mu; moje učení; moje vztahy k druhým lidem; zdravé a vyrovnané sebepojetí.
Interakční hry:
Já – pantomima Zdroj: Soňa Hermochová Věk: od 8 let
Doba: 20 min
Materiál: Tabule, na které budou napsaná témata scének
Každý účastník si připraví krátkou scénku na jedno z témat a předvede ji:
- kdo (jaký člověk) jsem
- kdo (jaký člověk) rozhodně nejsem - jedna typická minuta mého dne - co nerad dělám
- moje koníčky
- moje typická vlastnost atd.
otázky k reflexi:
„Jak se vám hledalo téma vaší scénky? Jakou taktiku jste zvolili při hledání tématu a hledání způsobu jeho zobrazení? Jak se vám hrálo? Jak rozumíte hře ostatních?“
• Seberegulace a sebeorganizace - cvičení sebekontroly, sebeovládání - regulace vlastního jednání i prožívání, vůle; organizace vlastního času, plánování učení a studia; stanovování osobních cílů a kroků k jejich dosažení.
Interakční hry: jak si čas plánujeme – nejen po technické stránce, ale v souladu se svými cíli a přáními.
Cvičení začneme nejprve rozhovorem na téma čas: „Kdo z vás chodí často pozdě?
Kdo musí často spěchat? Kdo zná nějaké přísloví, kde jde o čas?“ Poté každý žák samostatně vyplní dotazník, doba vyplňování by měla být přibližně 20 min.
Při rozhovoru o tématu žáci postupně čtou odpovědi na jednotlivé otázky a společně
Když myslím na svou minulost, tak samému; sociální dovednosti pro předcházení stresům v mezilidských vztazích;
dobrá organizace času; dovednosti zvládání stresových situací (rozumové zpracování problému, uvolnění-relaxace, efektivní komunikace atd.); hledání pomoci při potížích. projevuje? Mohou být ve stresu i děti? Kdo má z vás pocit, že už byl někdy ve stresu? Kdy stres prožíváte?“ V této debatě připusťme všechny odpovědi, i když se jedná o běžnou námahu, zátěž či jednorázové potíže.
Žákům vysvětlíme, že je dobře, když se naučíme rozpoznávat, kdy se dostáváme do stresu. Jejich úkolem je si představit, že je ve stresu malá myška. Stále ji něco trápí, naráží na obtíže a neví, jak je má vyřešit. Žáci napíší její příběh, samy se rozhodnou co myšku trápí a co by mohla udělat, aby se ze svízelné situace dostala. Žákům poskytneme návodné otázky. Například: „Trápí myšku to, že je sama se sebou nespokojena? Zlobí se
na své rodiče? Cítí se opuštěná? Chtěla by se bránit, ale neví jak? Může myšce někdo pomoci nebo žije se svými problémy sama? Jak se její situace vyřeší?“
Svou povídku mohou doplnit obrázky. Po zhruba 20 minutové práci následuje předčítání textů a ukazování obrázků.
Otázky k reflexi: „Jak vás úloha zaujala? Co vás nejvíce zajímalo? Jste na tom někdy jako vaše myš? Existuje nějaký problém, který vás stále zaměstnává? S kým o tom můžete hovořit?“
• Kreativita - cvičení pro rozvoj základních rysů kreativity (pružnosti nápadů, originality, schopnosti vidět věci jinak, citlivosti, schopnosti „dotahovat“ nápady do reality), tvořivost v mezilidských vztazích.
Interakční hry:
Nedokončené příběhy
Aktivita je zaměřena na tvorbu „osudů“, příběhovou a estetickou kreativitu.
Zdroj: Josef Valenta Věk: od 9 let
Doba: 45 min
Materiál: nakopírovaný příběh bez závěru, papír, tužka
Učitel rozdá dětem jakýkoliv příběh, ale bez závěru. Hráči v čtyřčlenných skupinách příběh dokončují buď:
o zcela volně;
o se všemi možnými způsoby řešení problému v příběhu;
o podle instrukcí typu: 1. skupina – jako bajku, 2. skupina - humoristicky, 3. skupina – jako tragédii apod.
Hráči mohou své zakončení zahrát jako scénku.
Otázky k reflexi:
„Jak probíhal proces vymýšlení ve skupině? Kdo míval „první“ nápady? Kdo dopracovával do detailů cizí nápady? Kolik nápadů v každé skupině vzniklo? Kolik
Sociálnírozvoj
• Poznávání lidí - vzájemné poznávání se ve skupině/třídě; rozvoj pozornosti vůči odlišnostem a hledání výhod v odlišnostech; chyby při poznávání lidí.
Interakční hry:
Lovci lidí
Hra je zaměřena na poznávání členů skupiny.
Zdroj: Valenta Věk: od 7 let Doba: cca 20 min
Materiál: lístečky s otázkami, tužka
Učitel připraví a rozdá účastníkům lístky, na kterých bude napsáno:
NAJDI NĚKOHO, KDO…
O MÁ RÁD/BAVÍ HO………JMÉNO:
O VÍ, CO ZNAMENÁ SLOVO……… JMÉNO:
O ZAŽIL……… JMÉNO:
O VĚŘÍ, ŽE………JMÉNO:
O MÁ DOMA………JMÉNO:
O CHCE………..JMÉNO:
O BYL………JMÉNO:
Otázky si každý žák doplní. Pak se všichni rozejdou do prostoru a snaží se najít někoho, kdo jim může dát odpověď na jejich otázku. Jeden hráč však může jednomu hráči odpovědět jen na jednu otázku. Akce končí, když většina lovců má dostatek úlovků.
Otázky k reflexi: Reflexe je spojena se vzájemným informováním o „úlovcích“, které může být doplněno vzájemným dotazováním a zpřesňováním informací. Poté je vhodné, aby následovaly otázky učitele: „Co bylo na hře nejtěžší? Na kterou otázku bylo nejtěžší najít odpověď? Dozvěděli jste se o někom něco překvapivého?“
• Mezilidské vztahy - péče o dobré vztahy; chování podporující dobré vztahy, empatie a pohled na svět očima druhého, respektování, podpora, pomoc; lidská práva jako regulativ vztahů; vztahy a naše skupina/třída (práce s přirozenou dynamikou dané třídy jako sociální skupiny).
Interakční hry:
Místo po mé pravici je volné Zdroj: Soňa Hermochová
Věk: neomezeno Doba: 20 min
Materiál: židle sestavené do kroužku
Tato hra spočívá v tom že žáci sedí v kruhu, ve kterém je o jednu židli více. Hráč, na nějž vyšla volná židle po jeho pravé ruce řekne: „Místo po mé pravici je volné a zvu na něj Martinu, protože mi pomáhá s matikou.“ Pozitivní zpětná vazba by měla být zaměřena na vlastnosti a skutky než na vnější charakteristiku (např. „Protože se mi líbí její černý svetr“). Pokud hrozí, že skupina některého žáky vynechá, je vhodné instruovat vystřídání všech hráčů.
Otázky k reflexi: Mohou směřovat k pocitům, k uvědomování si snadnosti či nesnadnosti takových pozitivních výroků, k tomu, jaké to je tyto výroky poslouchat a přijímat atd.
• Komunikace - řeč těla, řeč zvuků a slov, řeč předmětů a prostředí vytvářeného člověkem, řeč lidských skutků; cvičení pozorování a empatického a aktivního naslouchání; dovednosti pro sdělování verbální i neverbální (technika řeči, výraz řeči, cvičení v neverbálním sdělování); specifické komunikační dovednosti (monologické formy - vstup do tématu „rétorika“); dialog (vedení dialogu, jeho pravidla a řízení, typy dialogů); komunikace v různých situacích (informování, odmítání, omluva, pozdrav, prosba, přesvědčování, řešení konfliktů, vyjednávání, vysvětlování, žádost apod.); efektivní strategie: asertivní komunikace, dovednosti komunikační obrany proti agresi a manipulaci, otevřená a pozitivní komunikace;
pravda, lež a předstírání v komunikaci.
Interakční hry:
Pantomima se zvuky Zdroj: Valenta
Věk:neomezen Doba: 20 min Materiál: žádný
Hráč si připraví pohybovou etudu na jakékoliv téma (např. postava jde lesem, cesta začíná být bahnitá a kluzká, postava si ulomí větev jako hůl, opracuje ji nožem, opře se o ni, ale hůl se zlomí. Hráč svou pantomimu doprovází různými zvuky, které odpovídají popisované situaci. Všechny zvuky však může vyjadřovat pouze svými ústy. Ostatní hráči hádají co postava dělá.
Otázky k reflexi: „Jak se vám scénka hrála? Bylo snadné uhádnout, co postava dělá?
Jak jinak by se dala situace předvést? Co vám připadalo těžké a co snadné?“
Non verbum
Zdroj: Prázdninová škola Lipnice Věk: od 11 let
Doba: 30 min
Materiál: plakát s napsanými emocemi
Hráči se rozdělí do skupin po 3-4 členech. Učitel vyvěsí plakát s napsanými emocemi, které budou podle rozdílnosti rozděleny do dvou sloupců:
Sloupec A – strach, vztek, smutek, radost, nadšení štítivost, nervozita, vzdor, zamilovanost, zoufalství.
Sloupec B – něha, osamělost, naděje, podlézavost, nedočkavost, ukřivděnost, nadřazenost, apatie, pohrdání, nejistota, odmítavost, touha.
Hráči se domluví, kterou emoci a jakým způsobem bude kdo ze skupiny předvádět.
Způsob ztvárnění emoce je možný buď: pomocí gestiky (pohyby rukou), mimiky (výraz obličeje), pozicí těla, chůzí nebo jiném pohybu celého těla.
Pak začne předvádění tak, že každý zástupce skupiny, na kterého přišla řada předstoupí a řekne sloupec zařazení emoce a jak bude hrát. Pak předvádí.
Ostatní skupiny hádají, o jakou emoci jde a za uhádnutou emoci si skupina může připsat bod. Ovšem i hráč může pro svou skupinu získat body, a to v případě, že alespoň polovina skupin hádala přesně jeho emoci.
Za předvedení lehčí emoce (A) lze získat 1 bod, za těžší (B) 2 body.
Otázky k reflexi
„Co vše mluví na našem těle? Jaké jsou výrazy emocí, stavů, postojů? Kdo z hráčů byl originální? Kdo předváděl věrnou skutečnost? Jak se vám úkol plnil?“
• Kooperace a kompetice - rozvoj individuálních dovedností pro kooperaci (seberegulace v situaci nesouhlasu, odporu apod., dovednost odstoupit od vlastního nápadu, dovednost navazovat na druhé a rozvíjet vlastní linku jejich myšlenky, pozitivní myšlení apod.); rozvoj sociálních dovedností pro kooperaci (jasná a respektující komunikace, řešení konfliktů, podřízení se, vedení a organizování práce skupiny); rozvoj individuálních a sociálních dovedností pro etické zvládání situací soutěže, konkurence.
Interakční hry:
Kolébka
Zdroj: Soňa Hermochová Věk: neomezeno
Doba: 5 – 10 min
Materiál: deky z pevného materiálu
Tato hra je zaměřena na pocit vzájemnosti a partnerskou citlivost. Na zem se rozprostře deka, pak se dobrovolník položí na záda na pokrývku a zbývající účastníci uchopí deku za okraje, zvednou spolužáka mírně nad zem a začnou jím mírně pohybovat dopředu a dozadu. Za okamžik ho opatrně položí na zem a na deku může jít další žák.
Doporučujeme třídu rozdělit do několika skupin přibližně po 8 žácích. Každá skupina
Otázky k reflexi:
„Jaké měl kdo pocity? Jak se dařilo plynule houpat spolužáka? V čem bylo třeba spolupracovat? Jak by se houpání dalo dělat jinak?“
Morální rozvoj
• Řešení problémů a rozhodovací dovednosti - dovednosti pro řešení problémů a rozhodování z hlediska různých typů problémů a sociálních rolí – problémy v mezilidských vztazích, zvládání učebních problémů vázaných na látku předmětů, problémy v seberegulaci.
Interakční hry:
Nový svět I.
Hra je zaměřena na teoretické řešení problémů v rovině obecných vztahů.
Zdroj: Josef Valenta Věk: od 12 let Doba: 30 min
Materiál: papír, tužky, barevné popisovače
Žáky rozdělíme do čtyřčlenných skupin. Jejich úkol je představit si, že je na nich, aby formulovali pravidla existence ve zcela novém světě (při kolonizaci jiné planety;
po válce; po živelné katastrofě).
Úkol lze formulovat v této šíři nebo ho můžeme omezit například na oblast toho, co bude rozhodně zakázáno.
Žáci si připraví plakát pro následnou prezentaci svých závěrů.
Otázky k reflexi:
„Jak probíhala debata? V jakých bodech jsme se rozhodovali těžko? Jak probíhalo rozhodování? Co vaše rozhodování ovlivňovalo?“
• Hodnoty, postoje, praktická etika - analýzy vlastních i cizích postojů a hodnot a jejich projevů v chování lidí; vytváření povědomí o kvalitách typu odpovědnost, spolehlivost, spravedlivost, respektování atd.; pomáhající a prosociální chování (člověk neočekává protislužbu); dovednosti rozhodování v eticky problematických situacích všedního dne.
Interakční hry:
Co beru vážně
Cvičení dává možnost žákům hovořit o tom, co oni sami považují za důležité – bez ohledu na společensky uznávané normy a hodnoty. Děti zjišťují, v čem jsi si podobné a naopak v čem se liší. Učí se tyto okolnosti akceptovat.
Zdroj: Soňa Hermochová Věk: od 10 let
Doba: 45 min
Materiál: tabule (balicí papír) s tabulkou, ve které bude okénko pro každé dítě.
Žákům vysvětlíme smysl aktivity. Každý účastník si rozmyslí, co on považuje za významné. Může jít o věci, které považujeme za důležité již dlouho, anebo se pro nás staly významnými teprve nedávno. Upozorníme na fakt, že to že něco považujeme za důležité, nemusí znamenat, že to máme rádi. Můžeme brát něco vážně, i když to odmítáme.
Poté žáci chodí k tabuli a do jednoho okénka nakreslí symbol toho, co považují za důležité ať už v kladném slova smyslu, či naopak v záporném směru. Kreslit může i více dětí naráz. Po nakreslení žáci vysvětlí svůj symbol. Žáky nepřerušujeme, na rozhovor bude čas při reflexi.
Otázky k reflexi:
„Jak se vám aktivita líbila? Co nového vás napadlo? Čí kresba vás překvapila? Co vás potěšilo?“
Praktická část B
6. Výzkum
V praktické části B se věnujeme zjištění, zda učitelé zařazují do své výuky interakční hry a jaké s nimi mají případně zkušenosti. Výstupem z výzkumu je zmapování současného stavu využívání interakčních her na vybraných základních školách a jejich vlivu na žáky.
Pro zkoumané školy bude jistě užitečné zjištění, z jakého důvodu někteří učitelé využívají či nevyužívají interakční hry. Odmítající učitele může motivovat zjištěný případný pozitivní vliv těchto her na žáky. Dále učitelé budou varování před možnými konkrétními problémy a riziky, které s sebou jejich užití nese. Pro ředitele škol bude zajímavé a důležité zjištění postojů učitelů týkající se osobnostní a sociální výchovy.
Výzkum je podkladem pro následná doporučení týkající se problémů, se kterými se učitelé při interakčních hrách nejčastěji setkávají.
Je nutné upozornit, že uvedené závěry se týkají pouze zkoumaných škol. Dále je možné, že učitelé do svých odpovědí promítali spíše svá přání než skutečnou realitu.
6.1. Cíle výzkumu
• Zjištění postojů učitelů vybraných základních škol k využívání interakčních her při výuce k osobnostnímu a sociálnímu rozvoji žáků.
• Zjištění, jaké mají učitelé zkušenosti s vlivem interakčních her na své žáky, zda zpozorovali pozitivní změny v osobnostním a sociálním rozvoji žáků.
• Zjištění názorů učitelů na osobnostní a sociální výchovu.
• Zjištění, zda má počet let praxe učitele vliv na využívání interakčních her.
• Zjištění, zda interakční hry více používají učitelé 1. či 2. stupně základní školy.
• Zjištění, s jakými problémy interakčních her se učitelé nejčastěji setkávají.
• Zjištění, ve kterých předmětech se interakční hry využívají.
• Zjištění, jaké publikace her jsou mezi učiteli nejvíce rozšířené a užívané.
6.2. Výzkumné problémy
• Jaký je postoj učitelů k využití interakčních her při výuce k osobnostnímu a sociálnímu rozvoji žáků?
• Způsobují interakční hry pozitivní změny v osobnostním a sociálním rozvoji žáků?
• Jaký je názor učitelů na osobnostní a sociální výchovu?
• Souvisí počet let praxe učitele s využíváním interakčních her?
• Používají interakční hry více učitelé 1. nebo 2. stupně základní školy?
• S jakými problémy při užívání interakčních her se učitelé nejčastěji setkávají?
• Ve kterých předmětech se interakční hry využívají?
• S jakými publikacemi her učitelé nejčastěji pracují?
6.3. Předpoklady výzkumu
• Většina (tj. 75 a více %) učitelů má pozitivní postoj k využívání interakčních her k osobnostnímu a sociálnímu rozvoji žáků.
• Většina (tj. 75 a více %) učitelů, kteří interakční hry využívají, pozoruje pozitivní změny v osobnostním a sociálním rozvoji žáků
• Většina (tj. 75 a více %) učitelů, i těch kteří interakční hry nevyužívají, považují osobnostní a sociální výchovu za důležitou.
• Učitelé s delší pedagogickou praxí využívají interakční hry méně.
• Interakční hry jsou využívané především na 1. stupni základní školy.
• Při využívání interakčních her jsou problémy s kázní žáků, s jejich ochotou k aktivní spolupráci a s nedostatkem času v hodinách.
• Interakční hry se využívají ve většině (tj. 75 a více %) vyučovaných předmětů.
6.4. Použité výzkumné metody
Pro splnění výzkumných cílů byly zvoleny tyto metody:
• dotazník vlastní konstrukce určený učitelům,
• dotazník vlastní konstrukce určený žákům ,
• zúčastněné pozorování.
V dotaznících, které byly určeny učitelům, jsme se zaměřili na zkoumání jejich postojů k interakčním hrám a k osobnostní a sociální výchově. Dotazník byl složen ze 17 otázek. Zařadili jsme otázky uzavřené, polootevřené i otevřené (přesné znění dotazníku je přílohou č. 1 této práce). Distribuování dotazníků mezi učitele bylo svěřeno do rukou ředitelů škol. Návratnost dotazníků byla 54%. Dotazníkové šetření proběhlo během měsíce května a června roku 2009.
Dotazníkové šetření postojů žáků k využívání interakčních her při výuce bylo realizováno během měsíce října roku 2009. Dotazník se skládal z 9 otázek, opět byly kombinovány otázky otevřené, polootevřené a uzavřené (přesné znění dotazníku je přílohou č. 2 této práce). Žáci dotazník vyplňovali během hodiny občanské výchovy, tudíž jejich návratnost byla 100%.
Poslední použitou metodou bylo zúčastněné pozorování, které bylo uskutečněno v rámci náslechů při své souvislé pedagogické praxe na jedné ze zkoumaných škol.
Pozorování proběhlo v hodinách českého jazyka a literatury a občanské výchovy
6.5. Popis zkoumaného souboru
Výzkum byl realizován celkem na 4 základních školách v Nové Pace, Staré Pace a Jičíně. Jedna zkoumaná základní škola v Nové Pace má 520 žáků a 27 pedagogů, do druhé chodí 306 žáků a vyučuje zde 21 učitelů. Ve Staré Pace se jedná o malou školu s 185 žáky a 15 pedagogy. A naopak zkoumaná škola v Jičíně má kapacitu 700 žáků, které vyučuje 40 učitelů. Přibližně polovina žáků z každé školy pochází z uvedeného města, druhou polovinu tvoří žáci z okolních vesnic. Pouze jedna škola v Nové Pace má rozšířenou výuku informatiky, jinak se jedná o školy bez specifického zaměření.
Osloveni byli všichni učitele zkoumaných škol. Vyplněný dotazník však byl získán
Dotazník určený žákům byl rozdán ve 2 třídách 9. ročníku základní školy s rozšířenou výukou informatiky v Nové Pace. Celkem dotazník vyplnilo 38 žáků.
Zúčastněné pozorování bylo realizováno při souvislé pedagogické praxi na základní škole v Nové Pace. Během 5 hodin českého jazyka a literatury (v 6., 7. a 8. ročníku) a stejného počtu hodin občanské výchovy (v 6., 7. a 8 ročníku). Předměty vyučovali dva učitelé, kteří se dotazníkového šetření později také zúčastnili.
6.6. Prezentace výsledků výzkumu
6.6.1. Vyhodnocení dotazníků učitelů
Výzkumný problém č. 1 - Jaký je postoj učitelů k využívání interakčních her při výuce k osobnostnímu a sociálnímu rozvoji žáků?
Z výzkumu vyplynulo, že interakční hry k osobnostnímu a sociálním rozvoji žáků využívá 63 % dotázaných učitelů. Tzn. 37 % dotázaných učitelů interakční hry do výuky nezařazuje.
v % počet využívají interakční hry 63 35 nevyužívají interakční hry 37 21
Učitelé uvedli jako důvod, proč interakční hry používají, tuto odpověď:133 v % počet zlepšení vztahů v kolektivu 38 13 rozvoj kooperace a empatie 35 12 možnost žáků poznat sebe i druhé 26 9
odlehčení výuky 18 6
Dle očekávání nejvíce učitelů (38 %) interakční hry zařazuje do výuky z důvodu jejich vlivu na zlepšení vztahů v kolektivu. 35 % učitelů je využívá, protože slouží k rozvoji kooperace a empatie žáků. 26 % učitelů považuje za důležité, že interakční hry dávají možnost žákům poznat sebe i druhé. 18 % učitelů hry využívá z důvodu odlehčení výuky.