Klíčové kompetence rozvíjené prostřednictvím situačně orientovaných slovních úloh 36

Klíčové kompetence představují souhrn vědomostí, dovedností, schopností, postojů a hodnot důležitých pro osobní rozvoj a uplatnění každého jedince. Jejich výběr a pojetí vychází z hodnot, které jsou obecně přijímané ve společnosti a z obecně sdílených představ o tom, které kompetence jedince přispívají k jeho vzdělávání, spokojenému a úspěšnému životu a k posilování funkcí občanské společnosti.

Smyslem a cílem vzdělávání je vybavit všechny žáky souborem klíčových kompetencí na úrovni, která je pro ně dosažitelná, a připravit je tak na další vzdělávání a uplatnění ve

37

společnosti. Osvojování klíčových kompetencí je dlouhodobý a složitý proces, který má svůj počátek v předškolním vzdělávání, pokračuje v základním a středním vzdělávání a postupně se dotváří v dalším průběhu dalšího života. Úroveň klíčových kompetencí, kterých žáci dosáhnou na konci základního vzdělávání, nelze ještě považovat za ukončenou, ale získané klíčové kompetence tvoří neopomenutelný základ žáka pro celoživotní učení, vstup do života a do pracovního procesu (01, Belz 2001).

Prostřednictvím situačně orientovaných úloh jsou u žáků rozvíjeny následující kompetence:

 Kompetence komunikativní

Ve slovní úloze žák vyjadřuje své myšlenky v logickém sledu. Slovní úloha obsahuje výstižné formulace tak, aby mohl spolužák úlohu vyřešit. K řešení slovní úlohy je potřeba porozumění textu a záznamu údajů.

 Kompetence občanská

Svým situačním zaměřením slovní úlohy vedou u žáka k porozumění principům, na nichž spočívají zákony a společenské normy, uvědomění si práv a povinností jak ve škole, tak i mimo ni. Svým situačním zaměřením slovní úlohy vedou k pochopení základních ekologických souvislostí a k požadavku na kvalitní životní prostředí.

 Kompetence k řešení problémů

Slovní úloha předpokládá vnímavost žáka k problémovým situacím ve škole i mimo školu, rozpoznání a pochopení problémů. Nutí žáka přemýšlet o nesrovnalostech a jejich příčinách.

Stejně tak musí promýšlet a plánovat způsob řešení úlohy, přičemž využívá vlastního úsudku a zkušeností jak při tvoření, tak při řešení úlohy. Při řešení situačně orientovaných úloh využívá získané vědomosti a dovednosti k objevování různých variant řešení a nenechá se odradit počátečním nezdarem. Nad odpovědí slovní úlohy se žáci zamýšlejí a ověřují správnost řešení problémů konfrontací s reálným životem a nad výsledkem odpovědi svých řešení a řešení spolužáků se kriticky zamýšlí, přičemž si zároveň uvědomují zodpovědnost za svá rozhodnutí a výsledky.

38

 Kompetence sociální a personální

Na řešení slovních úloh spolupracují žáci s ostatními spolužáky, čímž získávají zpětnou vazbu o sdělení ve slovní úloze. V případě potřeby poskytne žák pomoc s řešením slovní úlohy nebo může o pomoc požádat staršího nebo v procesu řešení zkušenějšího spolužáka. Navíc při řešení slovních úloh žáci čerpají z toho, co si ostatní spolužáci myslí a říkají.

 Kompetence k učení

Žák při řešení slovní úlohy třídí informace získané z jejího obsahu a na základě jejich pochopení, propojení a utřídění je efektivně využívá při dalším učení, tvořivých činnostech ve škole a v praktickém životě.

Při tvorbě a řešení slovní úlohy žák operuje s termíny, znaky a symboly, uvádí věci do souvislostí, propojuje do širších celků poznatky z různých vzdělávacích oblastí a na základě toho si vytváří komplexní pohled na matematické, přírodní, společenské a kulturní jevy.

Získané výsledky žák kriticky porovnává, kriticky hodnotí a vyvozuje z nich závěry pro použití v budoucnosti.

Žák poznává smysl a cíl školních slovních úloh, eliminuje strach ze slovních úloh a postupně získává pozitivní vztah ke slovním úlohám, k matematice jako školnímu předmětu i k učení a vzdělávání samotnému. Matematika už není nudná teorie, kde by žáci nechápali, k čemu jim může v reálném životě posloužit. Žáci posuzují vlastní pokrok ve tvoření a řešení slovních úloh, určují překážky, které brání správnému řešení úloh a plánují vlastní zdokonalování v učení.

 Kompetence pracovní

Žák využívá znalosti a zkušenosti získané ve vícero vzdělávacích oblastí a pracuje podle zadání (18, Rakoušová 2002).

2.5 Výhody a nevýhody situačně orientovaných úloh

39

Mezi pozitivní stránky situačně orientovaných úloh lze zařadit zejména aktivní sociální učení, aplikace teoretických poznatků, emocionální působení, simulace praxe, resp. její žádoucí demonstrace aj. (09, Lokšová 2002)

Výhody úloh spočívají v jejich účinnosti, v tom, že úlohy vedou žáka k:

 utváření a rozvíjení všech klíčových kompetencí,

 návyku sebekontroly,

 funkčnímu psaní, k uvědomění si významu čitelného písma jako základu pro čtení vlastního textu,

 rozvíjení funkční matematické a čtenářské gramotnosti,

 stimulaci kognitivních dimenzí myšlení díky operačnímu parametru,

 k intenzivní práci s textem,

 zefektivnění nácviku učebních strategií.

Další pozitiva jsou viděna v tom, že:

 umožňují učiteli horizontální integraci díky operačnímu parametru se všemi pozitivními důsledky,

 poskytují vysokou motivační hodnotu vyučování díky stimulačnímu parametru;

 podporují vertikální integraci se všemi pozitivními důsledky (grafické vyjadřování, slohovou tvořivost…),

 podporují spolupráci mezi žáky v heterogenní skupině.

Naopak úskalí a rizika situačně orientovaných slovních úloh spočívají v tom, že díky orientovanosti na situaci kladou vysoké nároky na pedagogickou erudici učitele, především na jeho schopnost improvizace a dovednosti pedagogicky diagnostikovat žáky.

Jako další nedostatky tohoto typu úloh bývá zmiňována časová a materiálová náročnost, statický popis ve skutečnosti dynamických dějů, určité zjednodušení a zkreslení řešeného problému, přílišný důraz na analýzu situace na úkor hledání variantních řešení aj. (11, Novotná 2000).

40

PRAKTICKÁ ČÁST

3 SLOVNÍ ÚLOHY ORIENTOVANÉ NA SITUACE A