3.3 P epravní jednotky
3.3.1 Kontejnerový p epravní systém
Kontejnerem se rozumí p epravní jednotka tvo ící zcela nebo z ásti uzav ený prostor k p eprav zboží nebo materiálu. Kontejnery jsou nejrozší en jší p epravní jednotkou používanou v kombinované p eprav .
Jako lánek p epravního vybavení musejí spl ovat ur ité podmínky:
mít trvalé technické charakteristiky a pevnost pro opakované použití,
být takové konstrukce, která umož uje p epravu nákladu jedním nebo více druhy dopravy bez p ekládky jeho obsahu,
být upraveny pro okamžitou manipulaci, zejména p i p emíst ní z jednoho druhu dopravy na další.
Z hlediska uplatn ní v jednotlivých dopravních odv tvích existují kontejnery:
pozemní – které odpovídají normám ISO pro dopravu železni ní a silni ní, námo ní – které odpovídají normám ISO a které je možno vertikáln ukládat
v šachtových komorách p epravních lodí,
letecké – které jsou zvláštn konstruovány (odlišný materiál a rozm ry) tak, aby vyhovovaly tvaru leteckého nákladního prostoru.
V rámci kontejnerové p epravy se používají v tšinou kontejnery v tších rozm odpovídající normám ISO
33 Zdroj: Materiál spole nosti MAERSK LINE
Obr. 18 Nejpoužívan jší typy kontejner k p eprav materiálu
Mezinárodní normy ISO závazn stanovují konstruk ní vlastnosti a rozm ry kontejner , alfanumerická ozna ení a osazení p edepsanými tabulkami.
V závislosti na délce rozlišujeme kontejnery 20, 40 a 45-stopé. Nej ast ji jsou používané 20-stopé (m í se jimi úložný prostor na lodi v tzv. TEU, twenty equal unit) a 40-stopé, které dohromady p edstavují 95 % kontejnerového parku. Dalším parametrem je objem kontejneru, který je významný obecn u 40-stopých kontejner . Využívají se dva typy t chto kontejner tzv. LOW CUBE (nízký) a HIGH CUBE (vysoký), kdy vysoký kontejner má úložný prostor o objemu 76 m³ a nízký kontejner má úložný prostor o objemu 67 m³.
K hlavním výhodám kontejnerizace platí:
i zm dopravy oboru se zboží nep ekládá, kontejner není vázán na ur itý dopravní prost edek,
ekládá se pomocí p ekládacích prost edk (typu: KALMAR, HAMMAR aj.), pln ní a vyprázdn ní kontejneru je snadné a s maximální možností mechanizace, mnohonásobná možnost použití na velmi velké vzdálenosti,
možnost stohování do více vrstev.
ŠKODA AUTO v odd lení rozložených voz využívá kontejnery jako expedi ní jednotky pro p epravu motor a p evodovek do Brazílie, Jižní Afriky, Mexika, rozložených voz do Kazachstánu, Indie, Ruska a do íny.
34
-3.3.2 Vagónový p epravní systém
V zemích EU p ipadalo na konec 90. let následující p epravní výkony m eny v tunových kilometrech:
na silni ní dopravu 43 %, na železni ní dopravu 9 %, na vodní p epravu 45 %.
Ve zúženém pohledu R m la následující podíly:
silni ní doprava 63 %, železni ní 33 % a vodní 1 %,.
ili železnice je druhou nejvíce využitou p epravou svého druhu v R.
U rozložených voz je systém závislý hlavn na železni ní p eprav . Ryze železni ní p epravu útvar rozložených voz využívá pro expedici do Ukrajiny a do Bosny. Transport do Indie, Brazílie, Kazachstánu a Brazílie je zajišt n kombinovanou
epravou silnice – železnice – mo e.
Novela úmluvy o vzájemném používání nákladních voz mezi železni ními podniky, umož uje v sou asné dob využívání železni ních nákladních voz cizích železni ních podnik na síti D v daleko v tší mí e, než tomu bylo d íve.
Aby hospoda ení s takovými vozy bylo co nejú eln jší, a nejekonomi jší je d ležité znát jejich základní p epravn -technické vlastnosti, a to jak na úrovni obchodních útvar D nebo na úrovni dispe erského ízení, tak i p ímo v jednotlivých výkonných jednotkách (železni ních stanicích a pod) pop . i u zákazník .
Existuje celá ada vagón , které využívají D pro p epravu materiálu, zboží od dodavatele k p íjemci:
vozy s otevíratelnou st echou (dvou nápravové, ty nápravové), kryté vozy (dvounápravové, ty nápravové),
plošinové vozy (dvounápravové, ty nápravové, šestinápravové), otev ené vozy,
speciální vozy.
Dle charakteru materiálu se používají r zné typy železni ních voz . Mohou to být materiály sypaného charakteru (obilí, uhlí, písek, št rk, atd.), pak se použijí kryté vozy bu dvounápravové i ty nápravové, záleží na užitné hmotnosti. Dále to
35
-mohou být velkoobjemné materiály, potraviny i rozm rné zboží, kontejnery, d evo, zné tekutiny a automobily. Speciální vozy se pak používají k p eprav nebezpe ného materiálu i nadrozm rných zásilek.
ŠKODA AUTO využívá pro p epravu rozložených voz kryté vagóny, otevíratelné z bo ní strany. Operátor p epravy nabídl n kolik typ železni ních vagón pro p epravu, ale v závislosti na prostorové využitelnosti a typu p epravních palet, plánovací útvar vyhotovil detailní analýzu tzn. ložního faktoru, který stanovil efektivnost využitelnosti vagónu. Zárove tento útvar zapracoval do logistických projekt (jak pro výrobní závod Sarajevo, tak i Salomonovo) n kolik typ železni ních voz , které se použijí p i transportu rozložené sady do EMZ.
Typy vagon využívaných ve ŠKODA AUTO: Habbis 6, Habis 4, Habis 3 a Hirrs.
Zdroj: Materiál spole nosti INVESTEX GROUP s. r. o.
Obr. 19 Železni ní v z Hirrs
36
-Zdroj: Materiál spole nosti INVESTEX GROUP Obr. 20 Železni ní v z Habbis 6
Využití vagón Habbis, Habis, díky svým parametr , je vhodný pro p evoz karosérií. Dosahují délky až 24 metr a výšky p es 4 metry. Celková kapacita zmín ného typu železni ního vozu je až 192 m³, tyto vagóny pojmou až 10 karosérií voz ŠKODA. Využití vagón typu Hirrs je pouze pro díly pat ící spole k expedovaným karosériím. Tyto vagóny jsou výškov nižší, ili není možné skládat karosérie ve dvou vrstvách jako tomu je u typu Habbis, Habis, ale jsou o tém 6 m delší, což podn cuje vlastní nákladku díl . V závislosti na typu dodavatelských palet a trochu fantazie p i vývoji p epravního balení, které navrhl plánovací útvar logistických koncept ŠKODA AUTO, tyto vagóny se staly ideálním p epravním prost edkem díl .
Posledním kritériem, který zcela logicky omezuje výkon vlastní expedice je délka uceleného vlaku, který se poskládá práv z naložených vagon typu Habbis, Habis, Hirrs. I když se jedná o vagóny vlastn né D, vlastní expedice se provádí mimo státy R a EU. Legislativa železni ních drah je pro každý stát jiná a v rámci unie i mimo ní existují platné úmluvy RIV, kterými se evropské státy ídí a musí je dodržovat.
Ucelený vlak do Bosny:
Celková délka 500 m, váha 1000 tun a po et brzd ných vagón 12 %.
Ucelený vlak do Ukrajiny:
Celková délka 650 m, váha 1200 tun a po et brzd ných vagón 12 %.
RIV – mezinárodn platné p edpisy,
kterými se ídí každá železnice v rámci EU i mimo ní
37
-3.4 Expedi ní dokumenty
Jako každá obchodní transakce, která má své podstatné písemné náležitosti, tak i expedice ze ŠKODY AUTO je doprovázena ú etními doklady. Specifikum u rozložených voz je práv zákazník, který není na území eské republiky a navíc transport zásilek je provád n prost ednictvím r zných operátor p epravy. Nutností tedy je, krom vlastní faktury za zboží, vystavovat i JSD dokument, CMR list v p ípad silni ního transportu, CIM dokument v p ípad transportu po železnici, zné certifikáty o p vodu palet i zboží, náložní list, proforma faktury k originálním paletám pro vývoz a dovoz zp t k odesílateli.
Faktura
Tento ú etní doklad, jak ho stanovuje zákon o ú etnictví, má své zákonitosti, které nelze obejít. Pravidelnost, úplnost, v asnost, p ehlednost, nep episování a pr kaznost, kdy tato pr kaznost musí být dána následujícími údaji:
1) Ozna ení a adresnost (odesílatel – p íjemce).
2) Popis obsahu (název a íslo auto sou ástky).
3) Údaje o množství, váze a cen (v etn m ny).
4) Datum vyhotovení ú etního dokladu.
5) Datum a doba splatnosti faktury.
6) Dodací podmínka.
V p ípad rozložených voz se tisknou tyto faktury ke každé expedi ní jednotce v n kolika vyhotoveních (pro dopravce, pro p íjemce, pro odesílatele k archivaci).
Faktury jsou tvo eny systémov vždy ve dvou smluvených ú edních jazycích.
JSD
JSD dokument neboli jednotná správní deklarace, od 1. 5. 2004 nahrazuje dokument JCD (jednotnou celní deklaraci). Toto bylo zm no na ízením komise (EHS) . 2286/2003. Zmín né na ízení je v R aplikováno od 1. 7. 2005 s tím, že po echodnou dobu, a to do 31. 12. 2005, bylo možné používat i tiskopisy Jednotné celní deklarace a Jednotné celní deklarace dopl kové po pat né úprav . Od 1. 1. 2006 p ijímají celní ú ady pouze tiskopisy JSD. Dokument JSD je celní prohlášení používající se pro celní ú ady p i dovozu a vývozu obchodního zboží.
38
-Prost ednictvím JSD se plní celní formality spojené s p epravou zboží mezi smluvními stranami. Dokument JSD je nedílnou sou ástí faktury v p ípad vývozu zboží mimo EU. Obsahuje d ležité údaje, nap . íslo faktury a hodnotu fakturované
ástky, kv li vrácení DPH (dan z p idané hodnoty).
VDD
VDD – je vývozní doprovodný doklad, který je vydáván dopravci p i zahájení celního režimu vývoz. P i celním odbavení vývozu je na n j vytišt no íslo MRN (mezinárodní íslo tranzitního dokladu), které je i ve form árového kódu. Pomocí tohoto ísla je možné zásilku po celou dobu p epravy identifikovat a sledovat pohyb vyvezeného zboží až do okamžiku opušt ní Evropské unie, resp. ukon ení vývozu.
Náložní list ŠKODA
ležitost tohoto dokumentu spo ívá v detailní p esnosti definování typu epravních palet sloužících k transportu materiálu do EMZ, jejich rozm rech a BRUTTO/NETTO hmotnostech. Náložný list ŠKODA je vztažen ke každé faktu e a její udávané hmotnosti musí souhlasit s hmotnostmi udávané na dokumentu CIM.
Pro-forma faktura na p epravní palety
Veškeré p epravní palety, které nejsou jednocestné, ili mají více než jedno použití a jsou expedovány s materiálem, mimo hranice EU, musí mít standardn vystavenou pro-forma fakturu, kde je zachycena jednotková cena za paletu, celkový po et palet a její celková cena. Je to zjednodušený princip dvojí fakturace, která eší expedici palet a zárove jejich návrat zp t z EMZ do MB, jelikož dochází pouze z jedné strany k vystavení faktury na p íjemce. Palety jsou vratné, z konstruk ního kovového materiálu, tak aby sloužily k pravidelnému transportu.
Jednocestné palety jsou stanoveným koeficientem navýšeny v prodeji materiálu jako balné, což je doloženo na faktu e. Tato faktura je dostate ný doklad k transportu jednocestných palet do EMZ.
39
-Nákladní list CIM
Mezinárodní nákladní železni ní list CIM odpovídá mezinárodním p edpis m COTIF. K uzav ení p epravní smlouvy zpravidla dochází p evzetím zásilky a nákladního listu od dopravce. Spolu s p evzetím zásilky železnice potvrdí originál nákladního listu a i jeho druhopis. Nákladní list je tímto potvrzení o p evzetí zboží dopravcem a zárove potvrzení o uzav ení p epravní smlouvy. Originál železni ního nákladního listu provází zásilku až na místo ur ení. Druhopis obdrží odesílatel jako potvrzení o p edání zboží k p eprav . Obsahuje d ležité údaje pro dopravce, zdali je železni ní v z prázdný i ložený, co je jeho obsahem, íslo faktury, obsahující ložený materiál a hmotnost kv li p epravn -dopravním omezením.
Nákladní list CMR
Stanoveno vyhláškou o úmluv o p epravní smlouv mezinárodní silni ní nákladní dopravy. Nákladní list CMR je v mezinárodní kamionové doprav základním epravním dokumentem potvrzující akceptaci p epravních podmínek CMR. Úmluva vstoupila v platnost pro SSR dne 3. 12. 1974 a byla zakomponována do vyhlášky ministerstva zahrani ních v cí 11/1975 Sb.
CMR je zárove dokladem o uzav ení p epravní smlouvy ve smyslu ustanovení dohody CMR, ale i v rohodným dokladem o p evzetí zásilky dopravcem. Nákladní list se vystavuje ve t ech p vodních vyhotoveních podepsaných odesílatelem a dopravcem. První vyhotovení nákladního listu obdrží odesílatel, druhé doprovází zásilku a t etí si ponechává dopravce, pop . další vyhotovení jsou ur ena pro celní orgány, p íjemce atd.
Packing List (balící list)
Balící list je p esný popis fakturovaného materiálu, který se spolu s ostatními expedi ními dokumenty odesílá do externího montážního závodu (je pravidlem pouze u Indie). Obsahuje konkrétní ísla díl , jejich název, po et a druh balícího materiálu, ve kterém jsou díly expedovány. Každý balící list musí obsahovat íslo epravní jednotky (pouze u kontejner ) a datum nakládky. Packing list jsou edlohou pro celní orgány, který dostávají ucelený obraz o naloženém zboží v transportní jednotce. Tento doklad je dán vyhláškou tamních zákonodárc .
COTIF – úmluva o mezinárodní železni ní p eprav
40
-4 DEFINOVÁNÍ MATERIÁLOVÝCH ZÁSOB
4.1 Materiálové zásoby
Termín zásoby je p enesen z ú etní osnovy (ú etní osnovu vydává Ministerstvo financí), kde se nachází seznam všech syntetických ú finan ního etnictví s íselným a slovním ozna ením, které mohou podnikatelské a ostatní etní jednotky používat. Ú tové osnovy jsou nástrojem ú etní standardizace (jednotnosti). Jejich prost ednictvím se zajiš uje spln ní hlavního cíle ú etnictví tj.
zobrazit v rn a pravdiv p edm t ú etnictví.
tová t ída 1 (zásoby) zachycuje stav a pohyb zásob všeho druhu, a to jak zásob nakoupených, tak i zásob vytvo ených vlastní inností. I v této ú tové t íd jsou uvedeny ú ty sloužící k zaznamenání náklad spojených s po ízením materiál a zboží, a ú ty pro vyjád ení opravných položek k zásobám.
Druhy zásoby:
materiál,
nedokon ená výroba a polotovary, výrobky,
zví ata, zboží,
hmotný majetek s po izovací cenou do 40 tisíc K .
Termín materiálové zásoby ve ŠKODA AUTO popisuje zásoby jako ob žný majetek, které jsou v ú etní jednotce jednorázov spot ebovávány v procesu výroby (materiál), nebo jsou ve výrob vázány (nedokon ená výroba, polotovary vlastní výroby) i jsou výsledkem výrobního procesu (výrobky).
Skupiny zásob:
nakupované od dodavatel (materiál a zboží),
vyrobené vlastní hospodá skou inností (hotové výrobky, nedokon ená výroba, polotovary).
41
-4.2 ízení materiálových zásob
ízení zásob je soubor inností, které ídí tok výrobk v celém dodavatelském et zci a dosáhuje požadované úrovn služeb za p ijatelnou cenu. V podstat je to princip nalezení rovnováhy mezi náklady na skladování a cenou za poskytování požadované služby, kterou si p eje odb ratel, i zákazník (spot ebitel). Je-li objem zásob vysoký, pak je vysoká i cena služby.
Zásoby p edstavují z finan ního hlediska aktivy. ili vše, co ú etní jednotka vlastní a co by jí m lo v budoucnu p inést ekonomický prosp ch. Nicmén skladování s sebou nese rovn ž náklady, což se projevuje nejen v pen žním zisku, ale i ve výkazu ztrát podniku.
Obrátku zásob lze definovat jako po et obrat zásob za stanovené období, nebo i ím rychlejší je obrátka zásob, tím v tší je ziskovost podniku.
Problematiku ízení materiálových zásob ve spole nosti ŠKODA AUTO lze pro za átek rozlišit do dvou základních skupin:
interní, externí.
Interní problematika ízení materiálových zásob:
Ta se soust uje na ízení zásob pouze ve skladovacích a ve výrobních prostorech uvnit firmy. Taktéž i na materiál, který je na cest od dodavatele a je již zaú tován a systémov evidován jako materiál na cest do ŠKODA AUTO.
Velikost zásob je ovlivn na t mito primárními faktory:
výrobním objemem produkce, jednotkovou cenou materiálu.
Oba faktory mají zna ný vliv na hodnotu zásob, pop . vázaný kapitál spole nosti, ovšem existují tzv. sekundární faktory, které hodnotu zásob relativn precizují, tj.:
paletové (obalové) jednotky, p epravní (vozové) jednotky, kapacita skladu,
pojistné, havarijní a podobné zásoby, výkyvy (odchylky) od výrobního plánu.
42
-ízení a hodnocení zásob v automobilové spole nosti je na denním po ádku.
Jsou stanoveny ekonomické cíle pro jednotlivé závody ŠKODA, které jsou striktn sledované. Jedná se o matematickou závislost mezi pr rným stavem zásob a hodnotou odvedeného materiálu ze skladu za 24 hodin. Výsledkem je hodnota, vyjad ující po et, za kolik dní se zásoby spot ebují.
Zdroj: Firemní materiál kontrolingu logistiky
Obr. 21 Denní sledování zásob v zahrani ních projektech
Jedním z prvk , které snižují hodnotu zásob a zárove zvyšují její obrátku, jsou dopravy výrobního materiálu. ŠKODA AUTO využívá n kolik dopravn -logistických technologií, které korigují zmín nou obrátku zásob:
systém KANBAN, JIS (Just-in-Sequence), sb rná zásilková služba, systém MILK RUN.
KANBAN
Tento bez-zásobný systém je nejvhodn jší implementovat pro opakovanou výrobu stejných sou ástek s velkou setrva ností odbytu.
Jsou p esn definovány dodavatelsko-odb ratelské vztahy, tj. okruhy pracoviš , která si navzájem dodávají a odebírají materiál a rozpracované výrobky.
Odb ratel pošle dodavateli objednávku (KANBAN karta). Dodavatel, který je zárove výrobcem komponent , díly v požadovaném termínu a množství dodá s dodacím listem (karta = dodací list). Ani dodavatel ani odb ratel nemají dovoleno d lat si zásoby (nemají proto ani podmínky). Musí si dodávat p esné množství p esn na
as, zárove musí produkovat beze zmetk a navzájem se kontrolují.
43
-JIS
„Just in Sequence“, Systém pro ízení sekven ních dodávek. Dodavatelé výrobc automobil , kte í expedují složit jší komponenty nebo moduly p ímo na montážní linky automobilek, musejí být schopni pracovat v režimu tzv. sekven ních dodávek (Just-In-Sequence nebo též ILVS - In Line Vehicle Sequence). as, esnost a schopnost okamžité reakce jsou nezbytnými p edpoklady pro zvládnutí tohoto náro ného zp sobu expedice, který na jedné stran eliminuje množství prost edk vázaných v zásobách, ale na druhé stran klade vysoké nároky na organizaci a kvalitu výstupní logistiky. Úsp šnost fungování v sekven ním režimu dodávek nev zí ani tak ve zvládnutí standardního b hu dodávek, ale zejména ve schopnosti p edvídat neo ekávané situace a tyto situace um t ešit aniž by byla ohrožena správnost a v asnost sekven ních dodávek.
Sb rná služba
Zajiš uje p epravu malých zásilek zpravidla o hmotnosti od 1 kg do 3000 kg (hmotnost zásilky ovšem není limitována) s dodací lh tou od dvou do šesti pracovních dní (v závislosti na cílové destinaci) od jejich vyzvednutí.
Zboží je vyzvednuto u dodavatele a dopraveno na r zné dodavatelské terminály, kde je dále t íd no podle cílových destinací. Z t chto terminál odjížd jí pravideln velkoobjemové kamiony, které zabezpe ují dopravu zásilek do sklad cílových partner tedy i do spole nosti ŠKODA. S touto technologií p epravy je spojena skladovací technologie, tzv. „Cross-Docking“, která nabízí a podporuje stávající a dále generuje nové výhody:
vyvarovat se zbyte ných náklad na skladování, zvýšit dostupnost výrobku,
mixovat a konsolidovat dodávky, zvýšit spokojenost zákazník .
Tok zboží je možné využít pro rozd lení p íjm na základ alokací do r zných závod ŠKODA nebo je konsolidovat s d íve odebraným produktem, takže každý závod dostane takové zásoby a množství, které pot ebuje, a to v rámci jedné zásilky.
Funkcionalita p ekládek umož uje spole nostem s p edem zabalenými a p edem ipravenými paletami vykládat palety a balení, a p emis ovat je na expedi ní rampy.
Další funkce umož ují spole nostem hodnotit výstupní objednávky, zjiš ovat kde se
JIT – Just in Time – dodávky ízené asem byly v roce 2008 zm ny do terminologie JIS
– Just in Sequence – ili dodávky ízené po adím sekvence.
44
-nacházejí dosud nevy ízené objednávky a p esouvat výrobky p ímo na výstupní trasy pro jejich vy ešení. Díky tomu je možné náklad mixovat a konsolidovat rychle, což zaru uje, že každá odchozí dodávka splní požadavky zákazníka na úrove obsluhy.
MILK RUN
Systém MILK RUN není žádnou novinkou. Pochází z Anglie, kde jeho podstata spo ívala v pravidelných svozech erstvého mléka od jednotlivých sedlák do mlékárny. Zde se využívá oboustranných transport pro dopravu díl nebo dodávky obal k výrobním linkám. Manipulanti mají stanoven nejen p esný jízdní ád se zastávkami, ale také co nejefektivn jší trasu.
edpokladem pro tento systém byla maximální integrace pracoviš do výrobních linek se zohledn ním dopravních cest a tok materiálu.
ŠKODA AUTO uplat uje celou škálu logistických technologií, které mají souvislost mezi uplatn ním štíhlé logistiky a mezi požadavkem cílového zákazníka.
V podstat jde o to, aby zákazníky požadovaná úrove logistických služeb byla zajišt na s co nejmenšími náklady jak pro zákazníka, tak po samotnou spole nost.
Prvky štíhlé logistiky:
management toku hodnot,
KAIZEN – systém neustálého zlepšování,
TPM v logistice (prosazování, využívání a údržba logistických stroj / technologií),
kvalita a standardizace logistických proces , management dodavatelských et zc – SCM, spolupráce s dodavateli a odb rateli,
optimalizace logistické sít ,
informa ní a komunika ní systém.
Interní problematika ízení materiálových zásob je systémov snadno sledovatelná. Logistické systémy ŠKODA obsahují komplexitu ísel díl a zárove hodnotu vlastního materiálu, ili vyhodnocení si d lá ve stejný moment každý sklad samostatn . Agregátním souhrnem dostaneme výslednou hodnotu zásob pro každý závod separátn (Mladá Boleslav, Vrchlabí a Kvasiny).
45
-Externí problematika ízení materiálových zásob:
U externích montážních závod monitoring a vyhodnocení zásob je pon kud složit jší proces. Jedná se o propojení dvou závod , kdy jeden závod je v roli zákazníka a druhý je v roli dodavatele. Oba závody spojuje „nekone ný“ et zec
epravních jednotek naložených materiálem nutného k výrob voz .
epravních jednotek naložených materiálem nutného k výrob voz .