Tato kapitola je věnovaná návrhu možností, jak pracovat s literárními texty ve vyučování. Navržené pracovní listy souvisí s literárním žánrem pověst, konkrétně pověsti Jizerských hor. Uvedené pracovní listy jsou pro učitele, kteří chtějí své žáky motivovat ke čtení, rozvíjet jejich čtenářské kompetence. Žáci mohou poznat příběh o známém místu, současně vedou i k mezipředmětovým vztahům. Zásady úpravy pověstí viz kapitola 5.3.
6.1 Popis aktivit v jednotlivých hodinách
Jak jsem již zmínila, tato práce navazovala na školu v přírodě žáků v Jizerských horách, kde se mohli seznámit s krajinou Jizerských hor a některými známými místy. Po návratu ze školy v přírodě jsem žáky seznámila s prací, která je čeká. Návaznost na školu v přírodě jsem použila jako motivaci. Původně jsem chtěla pověsti zařadit již na škole v přírodě. Důvodem bylo hlavně to, že celý čas jsme trávili v místech, kde se některé pověsti odehrávají. Ale na tuto práci nebyl čas, a tak jsme se s paní třídní učitelkou domluvily, že pracovní listy a plnění úkolů necháme až do školní výuky.
Práci s pověstmi jsem zařadila do hodin čtení, které žáci měli dvakrát týdně. Celá práce časově odpovídala sedmi vyučovacím hodinám.
Na začátku hodiny jsme si vždy rozdali pracovní list s danou pověstí. Vzhledem k tomu, že žáci v této třídě nebyli zvyklí na tento typ práce, bylo potřeba alespoň u prvních pověstí začít pracovat společně a vysvětlit, jakým způsobem by měli s pracovními listy dále pracovat. Zadání úkolů jsme si tedy pročetli společně. Správně by žáci měli zvládnout samostatně si přečíst zadání.
Zpracování první pověsti dětem vyplnilo celou vyučovací hodinu a někteří žáci nestihli všechny úkoly vypracovat. Čas vymezený na práci již při dalších pověst postačoval. Žáci si velmi rychle zvykli na jiný typ práce a našli si svůj způsob vypracování, který jim vyhovoval. Rychlejší žáci byli hotovi i za 30 minut. Pro tyto děti jsem měla připravený nějaký úkol navíc (např. krátké psaní na téma, tvorba jednoduché
d) reflexe na základě autoevaluace žáků.
38
Úkoly slouží zároveň i k rozvoji čtenářské gramotnosti. Některé úkoly jsou jednoduché a správné řešení najdou žáci v textu, tj. úkoly na doslovné porozumění, některé úkoly vyžadují tzv. „čtení mezi řádky,“ takže žáci musí déle přemýšlet o správné odpovědi a prokázat dovednost vysuzovat.
Snažila jsem se zařazovat podobné úkoly u více pověstí, aby si děti lépe zvykly na tento typ práce. Poslední úkol u každé pověsti je zaměřený na ilustraci. Žáci měli za úkol nakreslit nebo napsat, jaká ilustrace by se k pověsti hodila.
V následujících kapitolách (kap. 6.4–6.8) budou představeny jednotlivé pověsti po didaktické úpravě a následně vytvořený pracovní list. Originál pověsti nalezneme v přílohách.
39 6.3 Základní metodické údaje pracovních listů Cíl pracovních listů:
Společným cílem všech pracovních listů bylo upevnění a rozvoj slovní zásoby, rozvoj fantazie, rozvoj dovednosti vnímat časovou posloupnost.
Klíčové kompetence:
Kompetence k učení – žák se učí operovat s obecně užívanými termíny, znaky a symboly, vybírá a využívá pro efektivní učení vhodné způsoby, metody a strategie.
Kompetence pracovní – žák je podněcován využívat znalosti a zkušenosti získané v jednotlivých vzdělávacích oblastech v zájmu vlastního rozvoje.
Kompetence k řešení problémů – žák vyhledává informace vhodné k řešení problému, nachází jejich shodné, podobné a odlišné znaky, využívá získané vědomosti a dovednosti k nalezení dalších variant řešením a nenechá se odradit případným nezdarem.
Průřezová témata:
Osobnostní a sociální výchova – rozvoj schopností poznávání, rozvoj kreativity.
Mezipředmětové vztahy – výtvarná výchova, prvouka Pomůcky:
Pracovní list č. 1 Okopírované pracovní listy, pastelky, mapa České republiky (školní atlas, vyznačení povrch a pohoří)+ okopírovaný úkol pro rychlejší žáky
Pracovní list č. 2 Okopírované pracovní listy, pastelky + okopírovaný úkol pro rychlejší žáky Pracovní list č. 3 Okopírované pracovní listy + okopírovaný úkol pro rychlejší žáky
Pracovní list č. 4 Okopírované pracovní listy + okopírovaný úkol pro rychlejší žáky
Pracovní list č. 5 Okopírované pracovní listy, pastelky + okopírovaný úkol pro rychlejší žáky
Průběh vyučovací hodiny:
Žáci sedí v lavicích a pracují samostatně. Projedeme s žáky úkoly v pracovním listě, ale nemusíme se již tolik u úkolů zastavovat, protože žáci již pracovní list vypracovávali.
Žáci, kteří budou hotovi dříve, pracují na úkolu navíc.
Když práci mají hotovou všichni, můžeme si do konce hodiny povídat o pověsti – co se žákům líbilo, zda na místě byli apod. Úkol navíc můžeme dát všem žákům, pokud si ho chtějí vypracovat.
40
6.4 Pracovní list č. 1: Jak se duch Muhu ujal vlády nad Jizerskými horami
6.4.1 Upravená pověst4
Odjakživa mají Krkonoše svého Krakonoše a Orlické hory Rampušáka. Jen Jizerské hory dlouho neměly svého dobrého ducha, který by ochraňoval a bděl nad tím, aby tu lidé nedělali nějakou nekalotu, měli se rádi a pracovali, jak káže odvěký zákon věčné a moudré přírody. Sešli se jednou Krakonoš s Rampušákem a uvažovali, co udělat, aby i Jizerské hory měly svého ochránce. Prohlédli si krajinu od Smrku po Oldřichovské sedlo a přes Černou Studnici až dolů k Jizeře. Pak se zastavili na dnešním Muchově, tehdy ještě kopci beze jména a řekli si: „Tady je to pravé místo. Odtud se dá vládnout nejen nad všemi kopci, lesy i loukami, ale i nad proradným lidským plemenem.“ A tak začal Krakonoš čarovat.
Nejdříve se na okolní hory snesla mlha a pak vítr, který se změnil rázem ve vichřici.
Ta začala lomcovat skalami, země se chvěla, jako by uvnitř tisíce obrů přehrabovaly své poklady. Najednou se před Krakonošem otevřela skála a v ní stála postava. Měla namodralý plášť, jehož knoflíky byly z jizerského safíru a třpytily se jako hvězdy na obloze. A ve tváři měla vodové oči, podobné tůním na Čihadle nebo Knajpě. Voněla jehličím a měla dlouhé prsty, podobné kořenům buků. Když se jimi dotkl země, cítil její sebemenší záchvěv. Potom Krakonoš s Rampušákem promluvili k bytosti, aby ji poučili, co je jejím úkolem.
Už chtěl Krakonoš s Rampušákem odejít, když si vzpomněli, že nevědí, jak mu budou říkat. Najednou odkudsi z Černostudničního hřebene začala houkat sova své táhlé muhúúúúú. A tak Krakonoše napadlo, že mu budou říkat Muhu, a při tom už zůstalo.
4 Zásady úprav pověsti viz kapitola 5.3.
41 6.4.2 Pracovní list
Obrázek 3 - Pracovní list č. 1a
42
Obrázek 4 - Pracovní list č. 1b
43 6.4.3 Úkol pro rychlejší žáky k pracovnímu listu č. 1
Obrázek 5 - Úkol pro rychlejší žáky č. 1
44 6.5 Pracovní list č. 2: O Sklenaříčkovi
6.5.1 Upravená pověst5
Vysoko nad Smržovkou při pravém břehu Kamenice se tyčí skála, které říkají Vyhlídka. Tam žil kdysi v dávných dobách lesní mužík, který sem přišel odněkud zdaleka.
Nebyl to jen tak obyčejný lesní mužík, měl prý jakousi tajemnou moc a dovedl dělat věci, o nichž se lidem ani nezdálo. Byl ale velice smutný, protože neustále myslel na to, jak by vyrostl, aby mohl být člověkem.
Dlouhé dny vysedával na skále, ve které někdo vyhloubil veliké mísy, v nichž se lesní mužík mohl v létě i koupat. Tady seděl nejraději, protože odtud viděl až ke Kamenici. Tam byla u jednoho stavení hezká zahrádka, na níž občas pracovala dívka jménem Klárka.
Jednou si lesní mužík dodal odvahy a sestoupil dolů, aby požádal dívku o květinu.
Klárka se na něj pěkně usmála a dala mu hořec. Lesní mužík běžel zpět na skálu, aby mu hořec nezvadl a dal ho do vody. Za nějaký čas se opět vrátil ke Klárce a zeptal se jí, zda si ho nechce vzít za muže. Klárka mu řekla, že se bude příští týden vdávat. Lesní mužík se vrátil na skálu a rozplakal se. Neplakal obyčejné slzy, ale perly.
Jednou šla Klárka s mužem na jahody a na skále uviděla krásné třpytivé korálky.
Lesní mužík jí řekl, ať si je vezme. Lidem, kterým svůj poklad ukázala, se korálky velmi líbily a všichni se ptali, kde je získala. Lidé se rozběhli za lesním mužíkem a ten jim slíbil, že je korálky naučí dělat. Řekl jim, že si mají sehnat dřevo a křemen, postavit pec a zatopit, aby se křemen roztavil.
Lidé poslechli a od té doby začali v tomhle kraji vyrábět sklo. A aby z korálků měli radost i jinde, posílali je odtud daleko do světa.
Lesní mužík žil nad Smržovkou na skále ještě dlouho a lidé mu začali říkat Sklenaříček.
5 Zásady úprav pověsti viz kapitola 5.3.
45 6.5.2 Pracovní list
Obrázek 6 - Pracovní list č. 2a
46
Obrázek 7 - Pracovní list č. 2b
47 6.5.3 Úkol pro rychlejší žáky k pracovnímu listu č. 2
Obrázek 8 - Úkol pro rychlejší žáky č. 2
48 6.6 Pracovní list č. 3: Obr pod Špičákem
6.5.1 Upravená pověst6
Když byli kolem Albrechtic ještě jen lesy a lesy, žil tu nedaleko řeky Kamenice uhlíř Florián. Celé dny kácel stromy, dělal z nich milíře, které poházel hlínou a dřevo pak zapálil. Z milířů stoupal dnem i nocí dým, ale ať uhlíř pracoval sebevíc, zbohatnout nemohl.
Floriánova žena mu pořád nadávala, že nemají dost peněz. A řekla mu: „Slyšela jsem, že na Špičáku žije obr, který má spoustu pokladů a cenností. A při měsíčku to své bohatství vynáší před jeskyni. Třpytí se to tam všude zlatem a kamením. Kdyby ses k obrovi někdy vydal, možná by ti něco dal.“
Co měl Florián dělat? Moc se mu nechtělo, ale přece jen se jednou vypravil ke Špičáku.
Chvíli obra pozoroval, jak vynáší své truhlice plné drahých kamenů a perel ven.
Floriána ani nenapadlo chtít z těch pokladů něco pro sebe. Jen mu bylo divné, kde vzal obr takové bohatství. Když sluníčko začalo vycházet, uhlíř se vydal domů. Své ženě pak ihned vylíčil, co viděl a že si o nic neřekl. Žena mu začala nadávat: „Hňupe, hlupáku, budižkničemu, trdlo, hlavo dubová.“ Toto nadávání slyšel jejich soused. Uhlířova žena mu pak i vše řekla.
Další noci se soused vydal na Špičák a vzal si s sebou potah s koněm, aby mohl odvézt větší část obrova pokladu. Obr si ale souseda všiml, a jelikož věděl, že je chamtivý, hodil ho na potah a ten se kutálel dolů ze stráně. Domů se soused vrátil až k poledni celý potlučený. Rozhodl se, že za obrovým pokladem se už nikdy nevydá.
Uhlíř Florián dopadl lépe. Jednoho dne, když šel na dřevo do lesa, našel v lese zlatou sekyru, kterou tam položil obr. Prohlížel si ji, ale potom řekl, že taková sekyra se k ničemu nehodí. Obr vše slyšel a zjistil, že Florián není chamtivý. Vylezl z houští a Floriánovi dal novou sekyru. Zlatou sekyru mu nechal na památku na jejich setkání. Uhlíř poděkoval a zlatou sekyru hned v Jablonci prodal. Za peníze opravil chalupu a dceři postavil nový dům. A byl rád, že může dál pracovat jako uhlíř.
6 Zásady úprav pověsti viz kapitola 5.3.
49 6.6.2 Pracovní list
Obrázek 9 - Pracovní list č. 3a
50
Obrázek 10 - Pracovní list č. 3b
51 6.6.3 Úkol pro rychlejší žáky k pracovnímu listu č. 3
Obrázek 11 - Úkol pro rychlejší žáky č. 3
52 6.7 Pracovní list č. 4: Dračí sluj
6.7.1 Upravená pověst7
Před mnoha lety se ve sluji na Dračím vrchu u Kateřinek usadil drak, který se tu objevil z ničeho nic. Brzy se stal postrachem celého kraje. Dříve tudy po chráněné stezce putovaly kupecké karavany do Lužice. Když se však objevil drak, kupci začali volit jinou cestu.
V této době bydlel nedaleko dračí sluje lesník, který měl dceru krásnou jako obrázek.
Byla zasnoubená s mladým myslivcem z vedlejšího revíru a oba se těšili na svatbu.
Jednoho dne však drak znenadání začal řvát: „Mám chuť na lesníkovu dceru, když mi ji nedáte, zahubím celé město!“
Lesník zbledl jako stěna a zvolal: „Dám ti všecko, všecičko, jenom ušetři mou dceru.
Vezmi si moje pole, dům, peníze, vezmi si mě, svoje dítě ti ale nedám!“
Sobecký drak však na tuto úpěnlivou prosbu vůbec nereagoval. Svůj požadavek i svou výhružku opakoval den co den.
Když drak viděl, že řev nestačí, vylezl ze své sluje. Začal chrlit oblaka kouře, až se zatáhlo celé nebe. Zakryl tak slunce a celá liberecká kotlina se ocitla v neproniknutelné tmě. V té chvíli nezbývalo nic jiného, než k němu lesníkovu dceru přivést.
Už byla téměř u dračí sluje, když se objevil její milý, mladý myslivec. Jenom šťastnou náhodou se dozvěděl tu strašlivou zvěst o své nevěstě. Bez dlouhého rozmýšlení spěchal k dračí jeskyni. Na místě ihned strhl z ramene luk.
Byl dobrý střelec, zamířil, vystřelil a zasáhl draka šípem těsně vedle srdce. Ten chvíli tloukl křídly a mlátil ocasem do okolních skal, až kameny létaly široko daleko. Pak se náhle zklidnil a nápadně tiše zalezl do své sluje.
Od té doby si lidé myslí, že drak zahynul a že jedinou památkou na něj jsou kameny roztroušené po svazích Dračího vrchu.
On však není mrtvý, je jen raněný a v dračí sluji dál chrlí jedy a oheň. Proto bývá počasí na Liberecku tak nápadně odlišné od okolních míst.
7 Zásady úprav pověsti viz kapitola 5.3.
53 6.7.2 Pracovní list
Obrázek 12 - Pracovní list č. 4a
54
Obrázek 13 - Pracovní list č. 4b
55 6.7.3 Úkol pro rychlejší žáky k pracovnímu listu č. 4
Obrázek 14 - Úkol pro rychlejší žáky č. 4
56 6.8 Pracovní list č. 5: Kámen Jezdec
6.8.1 Upravená pověst8
V Kateřinkách v údolí Černé Nisy, stojí velká skála zvaná Jezdec, která je opředena mnoha pověstmi. Podle pověsti je ve skále ukryt poklad nesmírné ceny, který stále čeká na toho, kdo ho vyzvedne. K pokladu je možné se dostat jen jednou za rok, na Květnou neděli, kdy se v kostele čtou pašije. Otvírá se trhlina ve skále, jež odkrývá přístupovou cestu k pokladu.
Poklad ve skále prý ukryli loupežníci, kteří se v těchto místech kdysi dávno skrývali.
Jednou uspořádal pán na hradě Hamrštejně velký turnaj, na který pozval mnoho urozených rytířů. Večer před zahájením turnaje už byli všichni na místě, jen jeden z nejvzácnějších hostů, pan Hynek Berka z Dubé, chyběl.
Na Hamrštejně byla v plném proudu večerní zábava, zpěv a hudba se rozlévaly po okolní krajině, když se objevili dva muži z doprovodu pana Hynka. Sdělili všem, že je v údolí Černé Nisy přepadli loupežníci, kteří zajali jejich pána. Všichni přítomní se okamžitě rozhodli pána z Dubé vysvobodit.
Na loupežníky narazili u velké skály a zastihli je právě ve chvíli, kdy si rozdělovali lup. Opodál dva z nich hlídali spoutaného pána z Dubé. Rytíři hned zaútočili. Po chvíli se vítězství přiklánělo na stranu rytířů.
Nepříznivou situaci si nejdříve uvědomil loupežník Kurt von Landsberg. Skočil na svého koně a dlouhým skokem zmizel ve tmě lesa. Na místě, kde se jeho kůň odrazil, je dodnes vidět obtisk podkovy.
8 Zásady úprav pověsti viz kapitola 5.3.
57 6.8.2 Pracovní list
Obrázek 15 - Pracovní list č. 5a
58
Obrázek 16 - Pracovní list č. 5b
59 6.8.3 Úkol pro rychlejší žáky
Obrázek 17 - Úkol pro rychlejší žáky č. 5
60
6.9 Výstupní materiál – Průvodce Jizerských hor od 3. B
Závěrem celé práce byla tvorba knihy, při které žáci využili získané znalosti z metodických listů s pověstmi.
Žáci pracovali ve skupinách. Každá skupina si vylosovala jednu pověst, kterou měla za úkol zpracovat. Práci ve skupině si rozdělili, vzájemně spolupracovali a pomáhali si. Ke každé pověsti žáci nakreslili ilustraci, napsali stručný děj, vymysleli výlet k tomuto místu a doplnili o část turistické mapy s daným místem a trasou výletu. Žákům při tvorbě pomohl i pracovní list, do kterého doplňovali informace (viz příloha) a list pak následně nalepili do knížky.
Do každé skupiny žáci dostali čtvrtku velikosti A3, pracovní listy k vyplnění, turistickou mapu Jizerských hor, ofocenou část turistické mapy Jizerských hor s místem pověsti, pastelky a lepidlo.
Ve skupině si žáci rozdělili úkoly. Každý žák ve skupině pracoval na jiném úkolu, ale v případě potřeby si vzájemně pomáhali.
Při hodině českého jazyka jsme si společně vyhodnotili splněné úkoly. Žáci si prohlédli vytvořené části knihy, objevovali případné nedostatky, které jsme pak společně odstranili. Celou práci s pověstmi jsme zhodnotili a ukončili.
Pro názornost jsem zařadila ukázku jedné části Průvodce Jizerských hor. Celá kniha je součástí příloh.
61 6.9.1 Ukázka z Průvodce Jizerských hor
Obrázek 18 - Titulní strana pověsti
62
Obrázek 19 - Ilustrace k pověsti
63
Obrázek 20 - Stručný děj pověsti
64
Obrázek 21 - Trasa výletu k místu z pověsti
65