METODICKÝ LIST PRO UČITELE č. 9

Metodický list je určen k procvičování a upevňování učiva o slovních druzích.

Slovní druhy

Učivo: Podstatná jména, přídavná jména, zájmena (tvarosloví) Ročník: 5.

Pomůcky: Říkadla napsaná na větším formátu (A1 popř. balicí papír), věty (v závěrečné části metodického listu)

Časová dotace: 38 minut

Říkadla

„Podstatná jména“

Podstatná jména označují přeci osoby, zvířata, věci.

Důležité také je,

vlastnosti vztahy a děje.

„Přídavná jména“

Přídavná jména vypovídají, co za vlastnosti podstatná jména mají.

Poznat nám je ulehčí, jaký, který, čí.

„Zájmena“

Zájmena, zájmena, co to vlastně znamená?

Přece jména zastupují nebo na ně ukazují.

68

1) Úvodní část metodického listu (časová dotace: 8 minut)

Učitel/(dále jen U): Čeká nás nová kapitola nazvaná tvarosloví, ale učivo pro Vás nové nebude. Věnovat se budeme spíše procvičování toho, co jste se už naučili v předchozích ročnících. Nejdříve si společně vyjmenujeme slovní druhy. A abychom se trochu rozcvičili, tak se všichni postavíme a společně si slovní druhy řekneme nahlas.

Na každou slabiku dupneme jinou nohou. Střídáme tedy pravou a levou nohu.

Pozn. Žáci se postaví, vyjmenují slovní druhy a zároveň vydupávají dle pokynu vyučujícího po slabikách.

U: Slovní druhy dělíme na ohebné a neohebné. Které jsou ohebné a proč se tak nazývají?

Pozn. Vyučující si dle vlastního zvážení vyvolá žáky k odpovědi, může i odpovědět sám.

Ohebné slovní druhy jsou: podstatná jména, přídavná jména, zájmena, číslovky, slovesa. Nazývají se tak proto, že se skloňují nebo časují (pouze slovesa). Ostatní slovní druhy jsou neohebné, svůj tvar nemění.

U: Naším dnešním úkolem je zopakovat si určování ohebných slovních druhů. Napovím Vám opět říkadly.

2) Hlavní část metodického listu (časová dotace: 15 minut)

Pozn. Říkadlo s vyznačenou rytmickou pulzací a grafickým zápisem rytmu. Vyučující připevní říkadlo na tabuli (má ho již připravené napsané). Nejdříve předříká a vytleská rytmus sám a poté společně se žáky. U: Nyní si společně předříkáme první tři verše.

Pozn. Vyučující společně se žáky předříká a vytleská první tři verše.

U: Podstatná jména jsou tedy názvy osob, zvířat a věcí. Osoba je například dívka, zvíře může být například pes a věc je například květina. Dokončíme říkadlo a společně stejným způsobem předříkáme poslední dva verše.

Pozn. Vyučující společně se žáky předříká a vytleská poslední dva verše.

U: Podstatná jména jsou také názvy vlastností, vztahů a dějů. Vlastností může být starostlivost, vztah je například láska a děj je například psaní.

69

U: Další slovní druh, který Vám představím říkadlem, vyjadřuje vlastnosti podstatných jmen a také nám ho pomáhají určit otázky.

Pozn. Říkadlo s vyznačeným grafickým zápisem rytmu a rytmickou pulzací. Vyučující opět připevní říkadlo na tabuli, nejlépe vedle říkadla „Podstatná jména“. Nejdříve předříká říkadlo s vytleskáváním rytmu sám, poté společně se žáky.

/ Pří / dav-ná / jmé / na I II I I / vy / po-ví / da / jí I II I I / co / za / vlast-nos / ti I I II I / pod-stat-ná / jmé-na / ma / jí III II I I / Po-znat / nám-je / u-leh / čí II II II I / ja / ký / kte-rý / čí I I II I

U: Druhým ohebným slovním druhem jsou tedy přídavná jména. Nejlépe je lze poznat otázkami jaký, který, čí. Například hezký chlapec. Zeptáme se otázkou Jaký chlapec?

Odpověď bude znít hezký. Přídavné jméno je slovo hezký a také víme, že vyjadřuje vlastnost podstatného jména chlapec.

U: Třetí z ohebných slovních druhů jsou zájmena. Jak bychom mohli vyjádřit, podle čeho zájmena poznáme? Odpověď nám dá opět říkadlo.

Pozn. Říkadlo s vyznačenou rytmickou pulzací a grafickým zápisem rytmu. Vyučující umístí napsané říkadlo vedle říkadla „Přídavná jména“. Nejdříve říkadlo předříká s vytleskáváním rytmu sám a poté opět společně se žáky.

/ Zá / jme-na / zá / jme-na I II I II / co-to / vlast-ně / zna / me-ná II II I II / Pře-ce / jmé-na / za-stu / pu-jí II II II II / ne-bo / na-ně / u-ka / zu-jí II II II II

U: Zájmena sama neoznačují název osoby, věci nebo vlastnosti. Jen zastupují přídavná a podstatná jména nebo na ně ukazují. Druhy zájmen si zopakujeme později. Nyní je důležité umět zájmena určit. Například ve větě Petr je doma lze podstatné jméno Petr nahradit zájmenem on. Věta tak bude znít On je doma. Slovní spojení Petrův sešit lze také říci pomocí zájmena jeho sešit.

U: Všechno, co jsme si dnes připomněli říkadly, si nyní procvičíme ve větách.

70

3) Závěrečná část metodického listu (časová dotace: 15 minut)

Pozn. Vyučující má připravené věty napsané na tabuli. Žáci mají za úkol určit slovní druhy ve větách. Žáci již vědí z výuky v předchozích ročnících, že slovní druhy se zapisují číslicí nad dané slovo. Podstatná jména (1), přídavná jména (2) a zájmena (3).

Vyučující vždy daným říkadlem zadá žákům, které ze slovních druhů mají určit.

U: Zde na tabuli mám napsané věty. Budeme pracovat podle říkadel. Předříkám například říkadlo Zájmena a to bude pro vás znamení, že máte ve větě vyhledat zájmena. Nejdříve říkadlo předříkám já, potom ho ihned předříkáme společně a já si někoho z vás vyvolám k tabuli, aby daný slovní druh označil číslicí.

Pozn. V následující nabídce jsou vypsané věty. Záleží na vyučujícím, v jakém pořadí bude předříkávat říkadla.

Věty:

Na dvorku se v ranním vánku sušilo prádlo.

Nikdo nevěděl, který chlapec rozbil okno.

Dej mi kousek jahodového koláče.

Jeho sestra si koupila novou knihu o zvířátkách.

Tato dívka získala první místo v literární soutěži, které se zúčastnili žáci našeho kraje.

Někdo vyzradil naše tajemství.

Psaní a počítání zvládá Tomáš velmi dobře.

Sestřiny kamarádky dnes přišly na její narozeninovou oslavu.

Nikdo neviděl přicházet tohoto muže.

Kdo jinému jámu kopá, sám do ní padá.

Další možné činnosti

 Skupinová činnost: Žáci se rozdělí do skupin. Každá skupina obdrží kartičky s napsanými větami. Věty mohou mít všechny skupiny stejné a očíslované.

Vyučující určí pořadí věty a zadá pokyn k vyhledávání slovních druhů pomocí říkadel.

 Obdobným způsobem je také možné vyvolávat jednotlivě žáky k tabuli.

71 Evaluace

Učivo o slovních druzích jsme opakovali ve druhém pololetí školního roku. Žáci již byli zvyklí pracovat se říkadly a užívat jich jako pomůcek nebo pokynů k zadávání úkolů. Velmi dobře reprodukovali rytmus a také dokázali rytmus vytleskat podle grafického zápisu. Ve druhém pololetí jsem již pozorovala, že pro žáky se zrytmizovaná říkadla stávají samozřejmou pomůckou.

72