Pro výzkum a získávání dat bylo použito několika metod podle skupiny respondentů.
• Studium a analýza odborné literatury obecné a speciální pedagogiky, psychologie, andragogiky a legislativy, týkající se pracovního uplatnění osob s mentálním postižením. Dále studium dokumentů a ŠVP základních škol a odborných učilišť.
• Rozhovory s pracujícími lidmi s mentálním postižením.
• Rozhovor s pracovníkem neziskového sektoru z agentury pro podporované zaměstnávání a zástupcem státní sféry, vedoucí pražské pobočky úřadu práce.
Dotazníkové šetření v základních školách a odborných učilištích.
Již v počátku výzkumu bylo jasné, že je nutné oslovit přímo osoby s mentálním postižením, aby měly možnost mluvit o svém pracovním životě a svých zkušenostech. Ovšem otázkou byla kompetentnost člověka s mentálním postižením, proto byla zvolena kvalitativní metoda rozhovoru. Podle našeho názoru jde o jednu z mála metod, kdy lze zapojit osoby s mentálním postižením do výzkumu. V případě respondentů s těžším mentálním postižením nebo potížemi v komunikaci bychom mohli využít augmentativní a alternativní komunikaci, což v rámci našeho výzkumu nebylo třeba.
Rozhovor s osobami s mentálním postižením by měl být ovšem specifický oproti rozhovoru s osobami z intaktní společnosti. V první řadě bylo počítáno s vyšší časovou náročností na jeden rozhovor, aby respondent měl dostatek času si odpověď rozmyslet, nebyl v časové tísni a nebyly vytvářeny stresové situace.
Rozhovory byly vždy prováděny v prostředí, ve kterém byl člověk s postižením zvyklý a cítil se tam dobře. Rozhovory byly dobrovolné, každý respondent se mohl rozhodnout, zda ho chce poskytnout, či nikoliv. Jako první hovořil s respondenty o rozhovoru člověk, který je jim blízký, čímž se vytvořila alespoň částečná důvěra k dotazujícímu.
Byl brán ohled na to, že je rozhovor pro osoby s mentálním postižením o jejich zkušenostech a názorech nepříliš obvyklý, proto bylo počítáno s možností horší formulace a vyjadřování a zároveň i s horším pochopením kladených otázek.
I přestože měl výzkumník předem připravené otázky, dotazoval se flexibilně, upravoval otázky podle schopnosti porozumět člověku s postižením, přizpůsoboval jazyk a podrobněji vysvětloval otázku v případě, že nebyla pochopena. Dotazující se musel pravidelně ujišťovat, zda respondent dotazu rozuměl a zda odpověď dobře chápe.
Kvalitativní metoda rozhovoru byla zvolena i v případě vedoucí pracovnice Agentury pro podporované zaměstnávání Rytmus o. p. s., a to z důvodu potřeby získat co nejvíce podrobných informací ohledně situace na trhu práce a nutnosti rozvinout otázku v případě, pokud narazíme na informaci, která je důležitá pro náš výzkum a mohla by vnést nový pohled na dosud získané poznatky. Ze stejného důvodu byl zvolen rozhovor i v případě vedoucí pracovnice kontaktního pracoviště úřadu práce.
Ve všech případech byl jako metoda sběru dat zvolen polostrukturovaný rozhovor. Dopředu byly připraveny otázky, které bylo možné dále v průběhu rozhovoru rozvíjet a variovat. Všechny rozhovory byly vedeny individuálně v soukromí na pracovištích osob nebo v agentuře pro podporované zaměstnávání.
Rozhovor s vedoucí agentury PZ a vedoucí ÚP byl zaznamenán na záznamník, rozhovory s lidmi s mentálním postižením byly zapisovány.
Analýza rozhovorů probíhala podrobným pročítáním a hledáním témat a informací důležitých pro tuto diplomovou práci, jejich rozdělením k daným výzkumným otázkám následným porovnáním.
Další metodou použitou v našem výzkumu byla metoda kvantitativní, dotazník. Důvodem jeho použití bylo oslovení většího počtu respondentů a jejich neochota účastnit se výzkumu formou rozhovoru, který byl podle jejich názoru příliš časově náročný. Tomu odpovídá i tvrzení Gavory (2010, s. 122): „Dotazník je určený především na hromadné získávání údajů. Myslí se tím získávání údajů velkého počtu odpovídajících. Proto se dotazník považuje za ekonomický všechny střední školy, které nabízejí studijní obory typu E nebo typu J pro žáky se zdravotním postižením, jednoleté a dvouleté praktické školy pro žáky s mentálním postižením a základní školy, dříve praktické a speciální na území hlavního města Prahy. Dotazníkové šetření probíhalo v dubnu až květnu 2017.
Pro zvýšení úspěšnosti návratu zodpovězených dotazníků byly všechny výše uvedené školy kontaktovány telefonicky. Byl kontaktován pracovník, který má problematiku budoucího uplatnění žáků na starosti, a byl mu zaslán e-mailem online dotazník. E-mail opět obsahoval žádost, stručné představení autora diplomové práce a její téma. Dotazník byl stručný, obsahoval 11 otázek se zřetelem na vysoké časové vytížení pedagogických pracovníků. Za každou školu vyplňovala dotazník vždy jedna osoba.
Struktura dotazníku
Dotazník obsahoval 11 otázek otevřených, uzavřených i polouzavřených, kterými jsme zjišťovali, jakým způsobem škola zajišťuje profesní poradenství a návaznost na trh práce, zda jsou zaměstnavatelé ochotni přijímat absolventy škol do zaměstnání a jaké jsou silné a slabé stránky přípravy na pracovní uplatnění na jejich typu školy. Dotazník lze najít v příloze.
Tab. 1: Účastníci dotazníkového šetření – ukončené vzdělání
Typ školy Počet oslovených
Základní škola (dříve základní škola speciální) 2 Základní škola (dříve základní škola praktická) 4
Střední praktická škola jednoletá 0
Střední praktická škola dvouletá 6
Střední odborné učiliště 8
Celkem 20