Násilná trestná činnost 70 63,8 63,2 Mravnostní trestná činnost 2,8 0,2 1,4

I dokument Počet zjištěných trestných činů v roce 2004 v procentech (sidor 43-52)

Majetková trestná činnost 27,2 36 35,5

Z výsledků provedeného průzkumu vidíme, že nejvyšší podíl na objasněné trestné činnosti spáchané pod vlivem alkoholu má trestná činnost násilná, která se pohybuje v procentuálním vyjádření v rozmezí šedesáti tří až sedmdesáti procent.

Za touto trestnou činností následuje trestná činnost majetková, která se podílí na celkově objasněné spáchané trestné činnosti pod vlivem alkoholu v procentuálním vyjádření v rozmezí od dvaceti sedmi do třiceti šesti procent. Zde je však nutné počítat s větší statistickou chybou, neboť počet objasněných majetkových trestných činů dosahuje pouze okolo třiceti procent z počtu celkově spáchaných majetkových trestných činů.

Nejméně jsou na celkovém počtu objasněných trestných činů spáchaných pod vlivem alkoholu zastoupení pachatelé mravnostní trestné činnosti, kde procentuální vyjádření dosahuje maximálně tří procent z celkově objasněných trestných činů spáchaných pod vlivem alkoholu.

Rovněž srovnání mezi jednotlivými sledovanými roky nám ukazuje, že uvedená trestná činnost se kvantitativně nemění a počet trestných činů celkem i v jednotlivých kategoriích se nijak významně nemění, jak rovněž ukazuje výše uvedený graf.

3.6 Studium spisové dokumentace

Při studiu spisové dokumentace vycházel autor z archivovaných policejních spisů pachatelů trestné činnosti spáchané pod vlivem alkoholu. Celkem bylo prostudováno padesát trestních spisů v souvislosti s uvedenou problematikou, ve kterých bylo zjišťováno, jaký měl pachatel motiv ke spáchání trestného činu, zda trestný čin předem plánoval, či zda se jednalo o momentální impulzivní projev.

Cílem této části průzkumu bylo pokusit se zjistit, zda pachatelé trestných činů spáchaných pod vlivem alkoholu svoji trestnou činnost plánují a zda motivace trestného činu závisí na požívání alkoholu či osobnostních vlastnostech pachatele.

Ze studia těchto skutků konkrétních pachatelů trestných činů spáchaných pod vlivem alkoholu bylo zjištěno, že tyto skutky pachatelé předem neplánují. Jak již bylo zjištěno v předešlém výzkumu, převážná většina trestných činů spáchaných pod vlivem alkoholu je násilné povahy. Nejčastěji se tedy jedná o nejrůznější fyzická napadení a ublížení na zdraví. Jsou to známé hospodské rvačky, domácí násilí, útoky na veřejné činitele, ale i na revizory v dopravních prostředcích, osádky záchranných vozidle hasičů a vozů rychlé zdravotnické pomoci.

Z uvedených prostudovaných padesáti spisů bylo 35 případů násilné trestné činnosti spáchané pod vlivem alkoholu, což je 70 % z uvedených prostudovaných trestních spisů. V žádném z uvedených případů se pachatel na svůj čin předem nepřipravoval a trestný čin úmyslně neplánoval. Jednalo se vždy o impulsivní jednání pod vlivem alkoholu, který připravil pachatele o morální zábrany. Při studiu trestní minulosti uvedených osob bylo zjištěno, že se často uvedené trestné činnosti dopouštějí opakovaně.

Rovněž bylo při studiu spisové dokumentace zjištěno, že převážná část pachatelů trestné činnosti se opakovaně dopouští pouze určitých trestných činů. Jedná se například o pachatele, kteří se dopouštějí téměř výhradně trestných činů násilné povahy a to ublížení na zdraví, rvaček, výtržnictví apod. Další část pachatelů se dopouští například pouze podvodů, zpronevěr a podobných majetkových trestných činů. Jiní pachatelé mají v evidencích například pouze záznamy o krádežích. I zde lze ještě diferencovat trestné činnosti jako jsou nájemné vraždy, únosy apod.

Při uvedeném studiu spisové dokumentace bylo dále zjištěno čtrnáct případů majetkové trestné činnosti spáchané pod vlivem alkoholu, což je 28 % z celkových padesáti prostudovaných trestních spisů. Jedná se zejména o krádež motorových vozidel pod vlive alkoholu. Krádeže v prodejnách, ale i krádeže vloupáním.

V uvedených materiálech byl zjištěn pouze jediný případ mravnostního trestného činu spáchaného pod vlivem alkoholu, kdy se pachatel obnažoval a onanoval na veřejnosti.

Tento případ byl však odložen vzhledem k psychickému stavu pachatele, kdy se jednalo o nesvéprávnou osobu, které bylo nařízeno ústavní léčení v psychiatrické léčebně.

Jak již bylo uvedeno, ani v jednom z prostudovaných případů trestných činů spáchaných pod vlivem alkoholu nebyla zjištěna příprava na spáchání trestného činu a žádný z případů nebyl předem plánovaný.

3.7 Vyhodnocení předpokladů

1. Předpoklad:

Osoby závislé na alkoholu páchají pod vlivem alkoholu převážně násilnou trestnou činnost a to nejméně v 50 % případů trestné činnosti spáchané těmito osobami.

Dalo by se a nadsázkou říci, že tento předpoklad byl naplněn více, než bylo očekáváno ale tato situace souvisí s celkovou problematikou alkoholismu a pácháním trestné činnosti pod jeho vlivem. Každý člověk není pouze špatný a nebo pouze dobrý. Lidé bojují s tím špatným v sobě a ti rozumnější se snaží to špatné v sobě potlačit a žít podle svého mravního zákona. Tento mravní kodex člověka může být samozřejmě u každého odlišný. Záleží to na morálce společnosti i vyspělosti jedince. Ani v různých zemích nejsou trestné činy stejně hodnoceny a to co je v naší zemi považováno za trestný čin může být v jiné zemi zcela legální. Například mnohoženství, různé rituální obřady apod.

Je zcela zřejmé, že alkohol velmi silně narušuje tuto snahu o život podle mravních zásad. Ve většině případů, kdy si vytváříme názor na určitou věc, zcela bezpečně dle svého vnitřního cítění víme, co je správné a co ne. Víme, co bychom měli udělat a čeho bychom se měli naopak vyvarovat. U závislých alkoholiků je tato vůle silně narušena. I když vědí, že mají problém s alkoholem, namlouvají si, že ho nemají, že mají vše pod kontrolou. Ze dvou piv, na které původně šli je najednou piv dvanáct. Často pak slýcháme od pachatelů trestné činnosti pod vlivem alkoholu: „ Kdybych nepil, nikdy bych to neudělal!“

Alkohol tedy snižuje schopnost ovládat nižší pudy člověka a dodržovat mravní zásady, které si člověk, ovšem jako střízlivý, ve svém životě stanovil. Lze vypozorovat, že pokud alkoholik tyto zásady porušuje, dopouští se ve většině případů stále stejné trestné činnosti. Často se jedná o trestnou činnost, kterou pachatel páchal dříve i ve střízlivém stavu. Později se snažil od této kriminální kariéry odklonit a trestnou činnost nepáchat.

A potom byl alkohol jedním ze startérů, který tuto osobu vrátil na kriminální dráhu a opět ke stejnému druhu trestné činnosti. Zde je rovněž nezanedbatelný negativní vliv tzv. pijáckých part.

Pokud se tedy jedná o násilnou trestnou činnost páchanou pod vlivem alkoholu, bylo průzkumem zjištěno, že tato se pohybuje ve zkoumaných letech 2004 až 2006 v uvedené oblasti v rozmezí 63 až 70 procent z celkového počtu trestných činů spáchaných pachateli pod vlivem alkoholu. První předpoklad, že tedy nejvíce trestných činů spáchaných pod vlivem alkoholu je násilné povahy a činí více než padesát procent z celkově spáchané trestné činnosti pod vlivem alkoholu byl tedy naplněn.

2. Předpoklad:

Primární vzhledem k trestné činnosti není alkohol, ale osobnost pachatele. K požívání alkoholu a drog tíhnou psychopatičtí a kriminálně narušení jedinci, u nichž není návyk a závislost na těchto látkách jevem prvotním, ale odvozeným, vyplývajícím z jejich asociálnosti a nezdrženlivosti a to minimálně v 50 %.

Tento předpoklad byl ověřován při studiu spisové dokumentace a to zejména zjišťováním kriminální minulosti jednotlivých pachatelů trestné činnosti páchané pod vlivem alkoholu. Při studiu padesáti trestních spisů těchto pachatelů bylo zjištěno, že v 72 procentech, to je u třiceti šesti osob, se jedná o osoby s kriminální minulostí a tedy záznamem v rejstříku trestů. Z této skutečnosti lze usoudit, že alkohol a jeho požívání není primárním důvodem páchání trestné činnosti, ale potvrzuje se předpoklad, že u jedinců se sklonem ke kriminálnímu chování působí jako podnět k páchání trestné činnosti. Při studiu dokumentů je nejčastějším případem z praxe ta skutečnost, že pachatel trestného činu jde původně pouze za svou zábavou, jde tedy konzumovat alkohol. Vzhledem k nestřídmosti při konzumaci se se zvyšující se opilostí začnou

projevovat jeho asociální sklony a agresivita. Vzhledem k typu a temperamentu pachatele pak dochází ke rvačkám, výtržnostem, poškozování majetku. Po příchodu pachatele domů jde nejčastěji o týrání osob žijících ve společné domácnosti, ať se již jedná o partnerku, děti, rodiče či další osoby žijící ve společné domácnosti s pachatelem.

4

ZÁVĚR

Cílem této práce bylo zjistit a analyzovat příčiny páchání trestné činnosti v souvislosti se závislostí pachatelů na alkoholu. Zejména v rámci provedeného průzkumu zjistit, jakého druhu trestné činnosti se tyto soby dopouštějí, jaká je motivace těchto osob k páchání trestné činnosti a zda je alkohol a závislost na něm primární příčinou páchání trestné činnosti, či zda by tito pachatelé páchali trestnou činnosti i bez konzumace alkoholu a závislosti na něm.

V teoretické části práce bylo zjišťováno, co je to vlastně alkohol, historie alkoholu, působení alkoholu na člověka, příčiny vzniku závislosti na alkoholu a také trestná činnost páchaná v souvislosti s požíváním alkoholu.

V praktické části práce byly stanoveny dva předpoklady. Prvním předpokladem je tvrzení, že osoby závislé na alkoholu páchají pod vlivem alkoholu převážně násilnou trestnou činnost a to nejméně v padesáti procentech případů trestné činnosti spáchané pod vlivem alkoholu. Tento předpoklad vychází z teorie, že alkohol u většiny osob, které jej nadužívají a páchají pod jeho vlivem trestnou činnost stupňuje agresivitu těchto osob a proto dochází převážně k páchání násilné trestné činnosti pod jeho vlivem.

K ověření tohoto předpokladu byla provedena analýza údajů z policejních statistik Ministerstva vnitra České republiky v Libereckém a Ústeckém kraji v letech 2004 až 2006. Provedenou analýzou byl potvrzen předpoklad, že pachatelé trestných činů spáchaných pod vlivem alkoholu páchají převážně násilnou trestnou činnost a to až v sedmdesáti procentech případů celkové trestné činnosti spáchané pod vlivem alkoholu.

Druhý předpoklad vychází z teorie, že primární vzhledem k trestné činnosti páchané pod vlivem alkoholu není alkohol ale osobnost pachatele. K požívání alkoholu a drog tíhnou psychopatičtí a kriminálně narušení jedinci, u nichž není návyk a závislost na těchto látkách jevem prvotním ale odvozeným, vyplývajícím z jejich asociálnosti a nezdrženlivosti a to minimálně v padesáti procentech trestných činů spáchaných pod vlivem alkoholu.

K ověření tohoto předpokladu bylo provedeno studium spisové dokumentace. Celkem bylo prostudováno padesát trestních spisů pachatelů trestné činnosti spáchané pod vlivem alkoholu, kde byla zjišťována motivace pachatelů, jejich kriminální minulost a také, zda trestnou činnosti plánovali či jednali impulsivně pod vlivem alkoholu.

Tímto studiem spisové dokumentace bylo zjištěno, že třicet šest pachatelů ze zkoumaného vzorku padesáti pachatelů trestné činnosti páchané pod vlivem alkoholu jsou osoby s kriminální minulostí, které se opakovaně dopouštějí páchání trestné činnosti a byly za ni odsouzeni. Jedná se tedy o sedmdesát dvě procenta ze zkoumaného vzorku. U těchto osob lze předpokládat, že prvotní tedy primární příčinou páchání jejich trestné činnosti není alkohol, ale jedná se o asociální osobnosti, které by trestnou činnost páchaly i bez konzumace alkoholu případně závislosti na něm.

Oba předpoklady byly naplněny a cíle práce bylo dosaženo. Přínos práce lze spatřovat zejména při vyšetřování násilné trestné činnosti, při tipování psychologického profilu pachatele a jeho motivace. Velmi často může být motiv i závažného násilného trestného činu velice malicherný, neboť pachatel pod vlivem alkoholu nejedná racionálně a často používá nepřiměřené násilí.

5 NÁVRH OPATŘENÍ

Návrh opatření ke zlepšení situace na úseku trestné činnosti páchané pod vlivem alkoholu můžeme rozdělit na dvě části. Jedná se o preventivní opatření a represivní opatření.

Na úseku prevence je nutné se zaměřit především na mládež. Ať se již jedná o přednášky ve školách o škodlivosti alkoholu a negativních následcích jeho užívání ale hlavně nabídnout dětem a mladým lidem jinou alternativu, například na úseku sportovního vyžití, různých zájmových kroužků, umělecké činnosti apod. Je téměř jisté, že zodpovědní rodiče povedou děti k těmto aktivitám a vysvětlí jim škodlivost alkoholu a závislosti. Jsou však rodiče, kteří nejsou schopni a nebo nechtějí děti a mladistvé takto usměrnit a vychovávat. Zde je pak místo pro učitele a výchovné pracovníky ale i dobrovolníky a organizace. Ve vážných případech je nutné včas věc oznámit sociálním pracovníkům k provedení opatření v problémových rodinách. Rovněž by bylo vhodné aby mladí lidé byli v rámci výuky lépe seznamováni s trestními zákony. Ne snad z pohledu zastrašování, ale v rámci obeznámení s touto problematikou. Je nutné aby si uvědomili závažnost protiprávního jednání a svou odpovědnost k sobě i ke společnosti.

V případech, kdy se mladiství ale i dospělé osoby dostaly již do střetu se zákonem by bylo vhodnější při prvních prohřešcích spíše než trestat najít vhodnou terapii. Může se jednat o návštěvy psychologa, pracovní terapii apod., aby osoba dostala správný náhled na své protiprávní chování a cítila, že se jí společnost snaží pomoci a ne ji pouze odsuzuje.

Na úseku represe je rovněž mnoho možností, které se dají využít v boji proti alkoholismu a trestné činnosti páchané pod jeho vlivem. Především to jsou častější kontroly restaurací a míst, kde dochází k požívání alkoholických nápojů a zvýšení počtu policejních hlídek v těchto oblastech. Dále je to možnost instalování bezpečnostních kamer do míst, kde dochází často k výtržnostem pod vlivem alkoholu a porušování veřejného pořádku. K tomuto opatření je však potřeba přistupovat citlivě, neboť se množí i hlasy občanů, kteří nesou nelibě množství bezpečnostních kamer na veřejně přístupných místech a cítí v tom ohrožení svého soukromí.

6 SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ

http://cs.wikipedia.org/wiki/Ethanol

http://www.alkoholik.cz/stadia_opilosti.htm

KVAPILÍK, J., SVOBODOVÁ, A. A KOLEKTIV.          1. vydání. Praha:

Avicenum, 1985. 240 s.

MARHOUNOVÁ, J., NEŠPOR, K.               1. vydání. Praha:

Empatie, 1995. 110 s. ISBN 80-901618-9-8.

MATOUŠEK, O.                1. vydání. Praha: Portál, 2003.

287 s. ISBN 80-7178-549-0.

MATOUŠEK, O.                   1. vydání. Praha: Portál, 2003.

380 s. ISBN 80-7178-548-2.

MATOUŠEK, O.               1. vydání. Praha: Portál, 2005.

350 s. ISBN 80-7367-002-X.

NETÍK, K., BUDKA, I., NEUMANN, J., VÁLKOVÁ, H.                

       

Psychiatrické centrum, Zprávy č. 108, Praha: 1991.

NĚMEC, J.               Praha: Vydavatelství a nakladatelství MV ČR Centurion, 1993. 71 s. ISBN 80-901121-7- X.

VÁGNEROVÁ, M.                          1. vydání. Praha: Portál, 2004. 870 s. ISBN 80-7178-802-3.

SKÁLA, J         4. vydání. Praha: Avicenum, 1988. 144 s.

ŠEDIVÝ, V., VÁLKOVÁ H. 1. vydání. Praha: Naše vojsko, 1988. 160 s.

I dokument Počet zjištěných trestných činů v roce 2004 v procentech (sidor 43-52)