Probační a mediační sluţba je v naší zemi součástí systému trestní justice a je podřízena Ministerstvu spravedlnosti ČR, kterému je ze své činnosti odpovědna. Probační pracovníci se při výkonu svého povolání drţí zákonných postupů, předpisů a norem, které jim striktně vymezují a určují postupy pro jejich praxi. Jedná se o instituci, která je spravována státem a je tedy závislá na státem vydaných zákonech, vyhláškách, nařízeních, aj.
Probační pracovníci kromě toho, ţe jsou v přímém kontaktu s jedinci, u kterých o tom soudce či státní zástupce rozhodl, je jejich funkce spojena s mnoha dalšími činnostmi a úkony, jeţ musí v rámci svého povolání naplňovat a splňovat. Pracovníci PMS musí svou pracovní dobu efektivně rozloţit. Musí ji jednak efektivně vyuţít ve prospěch svých klientů, se kterými navazují kontakt a následnou spolupráci a jednak také musí ve stanovené pracovní době stihnout realizovat administrativní úkony, na nichţ je jejich sluţba závislá. Mnohá střediska se potýkají s nedostatkem personálu. Znamená to, ţe na jednoho probačního úředníka připadá značný počet klientů, se kterými spolupracují a působí na ně a kterým vedou spisovou dokumentaci. Lze předpokládat, ţe pokud by na jednoho probačního pracovníka připadal niţší počet klientů, mohlo by to přispět k nárůstu úkonů realizovaných jedním pracovníkem ve prospěch jednotlivých klientů. Vhodné by bylo doplnit probační pracovníky (úředníky či asistenty) o personál, který by mohl zajišťovat administrativní chod daného střediska a probační úředníci či asistenti by tak mohli mít více času na aktivity, ve kterých jsou nyní omezeni z důvodu časové zaneprázdněnosti (např. návštěvy klientů mimo PMS, kontrola výkonu trestu OPP ve sjednané organizaci, aj.).
Ze studia spisové dokumentace je doloţeno, ţe vybraný vzorek je v obou skupinách sloţen z jedinců, z nichţ značná část se v minulosti jiţ dopustila protiprávního jednání.
K těmto jedincům se řadí i značná část klientů první skupiny, přičemţ mnozí jiţ opakovaně psané normy porušili a z toho část klientů nevykonává trest OPP poprvé. Můţeme se tedy pouze domnívat, zda v případě těchto klientů je uloţení trestu OPP vhodné, efektivní a zda budou klienti motivováni k osvojení ţádoucích projevů a ţádoucího chování. Jak je ukázáno na vybraném vzorku klientů první skupiny, mimo úvodní konzultaci nedochází k navázání pravidelného kontaktu a k průběţné spolupráci mezi klientem a probačním úředníkem. Probační úředník proto s těmito klienti nemůţe otevřeně komunikovat,
[- 94 -]
motivovat je k vedení řádného ţivota a nesleduje jejich ţivotní vývoj, popř. osobní růst.
Můţeme tedy přemýšlet o tom, zda státní subjekty (soudy) při ukládání trestu OPP zvaţují vhodnost tohoto trestu z hlediska osobnosti klienta, z hlediska jím spáchaného protiprávního jednání a z hlediska jeho předchozího jednání a chování. Je nutné uvaţovat o tom, zda by nebylo efektivnější, stanovit nad opakovaně souzenými dohled probačního úředníka za současného uloţení alternativního trestu OPP. Byla by tak klientovi stanovena povinnost navázat s probačním úředníkem pravidelný osobní kontakt a průběţnou spolupráci, při níţ by mohly být sledovány klientovy postoje, jeho vývoj a přístup ke spáchanému protiprávnímu jednání. Dle nového trestního zákoníku je moţné, pokud klient vykonávající trest OPP v jeho průběhu zavdal příčinu k přeměně trestu, aby soud ponechal trest v platnosti nebo můţe zkušební dobu výkonu trestu OPP prodlouţit aţ o šest měsíců za současného stanovení dohledu.
Vyšší efektivitě a úspěšné spolupráci s klienty PMS by mohlo pomoci, pokud by se zvedla součinnost soudů. Bylo by potřeba, aby se urychlila činnost soudů v tom smyslu, aby včas a adekvátně reagovaly na podněty, výtky, upozornění a zprávy zpracovávané pracovníky PMS. Dále by bylo třeba posílit význam PMS, která by do případů mohla vstupovat jiţ v přípravném řízení. To však souvisí s posilováním významu PMS ve vědomí orgánů činných v trestním řízení, které mohou zapojovat PMS do případů ještě před soudním projednáváním.
Bakalářská práce se v teoretické části zabývá stěţejními východisky sluţby, principy a formami práce pouţívaných zaměstnanci sluţby při práci s klienty. Praktická část rozpracovává teoretická východiska a ukazuje jejich praktický výkon v praxi probačních pracovníků. Poznání teoretických principů a praktických úkonů této sluţby přispělo k rozšíření poznatků, k vytvoření osobních postojů a názorů na PMS a mohla být zpracována opatření, která by mohla přispět k efektivnější činnosti probačních pracovníků.
K poznání těchto moţných opatření přispěly především metody realizované v praktické části bakalářské práce. Analýza spisové dokumentace přispěla k poznání dvou cílových skupin, na které se probační pracovníci zaměřují a poukázala na to, jak tito pracovníci s oběma skupinami klientů pracují. Metoda řízeného rozhovoru přinesla osobní názory, postoje a cenné návrhy probačních úředníků. Řízené rozhovory s pracovníky PMS přispěly k objasnění mnoha oblastí, protoţe se jedná o jedince, kteří jsou do celého chodu SPMS zainteresováni, potýkají se s administrativními úkony a řeší konkrétní případy konkrétních
[- 95 -]
klienty, tedy jsou v přímém kontaktu s klienty obou sledovaných skupin a mohou tak podat přesné, jasné a konkrétní informace.
[- 96 -]