„Olympijské hnutí je mezinárodní společenské hnutí podporující rozvoj sportu a mezinárodní spolupráci. Sdružuje organizace, sportovce a další osoby, které souhlasí s Olympijskou chartou a řídí se jí. Kriteriem příslušnosti k olympijskému hnutí je uznání Mezinárodním olympijským výborem. Činnost vyvíjí olympijské hnutí samo nebo ve spolupráci s dalšími organizacemi. Cílem olympijského hnutí je přispívat k budování mírového a lepšího světa výchovou mládeže prostřednictvím sportu prováděným bez jakékoliv diskriminace a v olympijském duchu, to je spojením vzájemného porozumění, ducha přátelství, solidarity a fair play. Činnost olympijského hnutí, symbolizovaná pěti propojenými kruhy, je trvalá a celosvětová. Je rozšířena na pěti kontinentech. Jejím vyvrcholením je účast sportovců celého světa na velkém sportovním festivalu, na olympijských hrách“[1.].
Třemi hlavními složkami olympijského hnutí jsou Mezinárodní olympijský výbor (MOV), Mezinárodní sportovní federace (MSF) a Národní olympijské výbory (NOV) [8.][cit.2007-12-03].
3.1 Mezinárodní olympijský výbor
MOV byl jmenován 23. června 1894.
MOV je nezisková mezinárodní nevládní organizace s časově neomezenou působností ve formě sdružení, mající postavení právnické osoby. Jeho sídlo je v Lausanne ve Švýcarsku, olympijském hlavním městě.
Posláním MOV je podporovat olympismus po celém světě a řídit olympijské hnutí (sdružuje jednotlivé NOV, MSF, ANOC a další).
Členové MOV jsou fyzické osoby. MOV se skládá z členů, jejichž členství není vázáno ke konkrétní funkci nebo úřadu. Jejich celkový počet nesmí být větší než 70. Dále aktivních sportovců, jejichž celkový počet nesmí být větší než 15, předsedů nebo osob zastávajících výkonné či vedoucí funkce nejvyšší úrovně v MSF, asociacích MSF nebo jiných organizacích uznaných MOV, jejichž celkový počet nesmí být větší než 15 a předsedů nebo osob zastávajících výkonné či vedoucí funkce nejvyšší úrovně v NOV, popřípadě ve světových či kontinentálních asociacích NOV, jejichž celkový počet nesmí být větší než 15; v MOV smí být nejvýše jeden takový člen za každou danou zemi. Celkový počet členů MOV nesmí přesáhnout 115.
Vykonávajícími orgány MOV jsou výkonný výbor, předseda a zasedání [8.][cit.2007-12-03]
3.2 Mezinárodní sportovní federace
Jako MF může MOV uznat mezinárodní nevládní organizace, spravující jeden nebo více sportů v celosvětovém měřítku, jejichž členy jsou organizace, které řídí tento sport na národní úrovni. Stanovy, praxe a činnost MSF v olympijském hnutí musí být v souladu s Olympijskou chartou, zejména pokud jde o přijetí a plnění Světového antidopingového kodexu.
Posláním a úlohou MF v rámci olympijského hnutí je stanovit a uvést v platnost v duchu olympismu pravidla provozování příslušných sportů a dbát na jejich dodržování, zajišťovat rozvoj svého sportu po celém světě, přispívat k naplňování cílů stanovených Olympijskou chartou, především šířením olympismu a olympijské výchovy. Dále vydávat stanoviska ke kandidaturám na pořádání olympijských her, zejména pokud jde o technické prostředky kandidujících měst pro jejich sport, stanovit svá kvalifikační kritéria pro soutěže na olympijských hrách v souladu s Olympijskou chartou a předkládat je MOV ke schválení.
Přijímají odpovědnost za technickou kontrolu a řízení svého sportu na olympijských hrách a na hrách pod patronací MOV Mezinárodní federace také poskytují technickou pomoc při praktické realizaci programů Olympijské solidarity.
Kromě toho jsou MSF oprávněny předkládat MOV návrhy týkající se Olympijské charty a olympijského hnutí, spolupracovat při přípravě olympijských kongresů a podílet se na žádost MOV na činnosti komisí MOV [8.][cit.2007-12-03]
3.3 Národní olympijské výbory
Posláním NOV je rozvíjet, propagovat a chránit olympijské hnutí ve své zemi v souladu s Olympijskou chartou. NOV šíří základní principy a hodnoty olympismu ve své zemi, zejména v oblasti sportu a výchovy.
Národní olympijské výbory utvářejí, organizačně zabezpečují a vedou svou delegaci na olympijských hrách a na regionálních, kontinentálních a světových sportovních hrách organizovaných ve více sportovních odvětvích pod patronací MOV. Rozhodují o přihláškách sportovců navržených příslušnými národními federacemi. Tento výběr se musí provádět nejen na základě jejich sportovního výkonu, ale i schopností být příkladem sportovní mládeži své země. NOV musí zajistit, aby přihlášky navržené národními federacemi byly ve všech ohledech v souladu s ustanoveními Olympijské charty [8.][cit.2007-23-03]
3.4 Č eský olympijský výbor
Již od samého počátku novodobého olympismu se Češi aktivně podíleli na šíření a propagování olympijských myšlenek. Svědčí o tom mimo jiné spoluúčast při utváření M.O.V.
či pouhé troje OH bez českých (československých) sportovců.
Počátky ČOV jsou spojeny především s gymnaziálním profesorem Jiřím Guthem Jarkovským, který byl již roku 1894 jmenován jedním z prvních dvanácti členů M.O.V.
Především díky němu a na popud České amatérské atletické unie vznikl 18. 5. 1899 Český olympijský výbor (resp. „Český výbor pro hry olympické v Paříži 1900“), jehož hlavním úkolem bylo zajistit účast českých sportovců na hrách i jinak reprezentovat český sport. Toto poslání se po letech nemění a je stále platné.
V čele výboru stanuli už jmenovaný Jiří Guth, dále Václav Rudl a Josef Rössler. Rok po svém založení se ČOV jako vůbec první N.O.V na světě přetvořil z dočasného ve stálý orgán.
Velkým úspěchem ČOV bylo prosazení samostatné účasti českých sportovců na OH a ne pouze jako součást Rakousko-Uherské výpravy. Tato „výsada“ byla Čechům upřena až roku 1914, následně roku 1916 byla vlivem právě probíhající první světové války činnost ČOV poprvé zastavena. Výbor znovu zahájil činnost v roce 1918, již tři dny po vyhlášení samostatné Československé republiky. Oficiální datum obnovy je však až 13. 6. 1919 a výbor se změnil na Československý. Jeho význam tehdy dalece přesahoval hranice sportu. Další přerušení činnosti nastalo opět vlivem válečného konfliktu roku 1943 (již o čtyři roky dříve se z ČSOV oddělili Slováci). K obnovení a znovu sjednocení došlo opět za dva roky.
Od svého založení měl ČOV (ČSOV) úzké vazby na M.O.V. a byl samostatně řízenou organizací, nepodléhající „vnějším vlivům“. Změna nastala po roce 1948, kdy se dostal k moci komunistický režim a i sport (a s ním ČSOV) byl začleněn pod státní správu. Jeho funkce byla spíše jen reprezentativní, o účasti či neúčasti sportovců na OH a dalších záležitostech rozhodoval někdo jiný. K určitým změnám došlo až v 70. letech, kdy vznikl Klub československých olympioniků a do ČSOV byl zařazen Československý klub fair play.
V roce 1987 zahájila svoji činnost také Československá olympijská akademie.
Jistý průlom nastal o rok později, kdy se nově zvolený předseda ČSOV postavil proti používání dopingu (tehdy státem řízeného a běžně používaného) a podpořil osamostatnění ČSOV. K tomuto osamostatnění skutečně došlo 25. 4. 1990 a ČSOV tak navázal na své předválečné působení. Posledním rokem společné spolupráce českých a slovenských zástupců olympijského výboru byl rok 1992. Spolu s rozdělením republiky došlo i k rozdělení olympijského výboru na ČOV a SOV. Vznikla komise Žena a sport, pracovní skupina Sport a ekologie, Informační středisko ČOV sportu pro všechny, komise olympiády dětí a mládeže a Olympijské studijní centrum.
3.5 Č eská olympijská a.s.
Česká olympijská a.s. je od roku 1997 oficiální marketingovou agenturou Českého olympijského výboru. ČO a.s. je 100% vlastněna Českým olympijským výborem.
Předmětem její činnosti jsou obchodní, marketingové a reklamní aktivity, které jsou prováděny v souvislosti s propagací olympijských symbolů a olympijských myšlenek.
Podílí se na zajištění účasti českého olympijského týmu na olympijských hrách a materiálního zabezpečení jeho přípravy. Společnost plní tuto funkci na základě mandátní smlouvy, kterou jí ČOV převádí svá marketingová práva.
Nosným programem je projekt, ve kterém ČO a.s. vytváří v čtyřletých olympijských cyklech stabilní partnerství s finančně silnými společnostmi. V projektu je zaručena partnerům exkluzivita v oboru, ale předmět jejich činnosti nesmí kolidovat s obory partnerů Mezinárodního olympijského výboru. (viz www.olympic.org)
Česká olympijská, a.s. současně dbá na ochranu práv ČOV, navrhuje a realizuje komunikační a mediální plány pro prezentaci Českého olympijského týmu a jeho partnerů, organizačně zabezpečuje jednotlivé akce z těchto plánů a zpracovává nabídky partnerům. Vzhledem k OH plní další servisní funkce spojené s přípravou sportovců na olympijské hry, spolupodílí se na organizační práci směrem k olympijským hrám a realizuje činnost Českého olympijského domu v jejich samotném dějišti.
Česká olympijská a.s.
• vyhledává partnery pro Český olympijský tým
• sestavuje mediální a komunikační plán pro olympijské cykly
• sjednává smlouvy o využití olympijských symbolů
• plánuje a organizačně zajišťuje mediální, sportovní, společenské a propagační akce a tiskové konference
• zajišťuje chod Českého olympijského domu v dějišti letních i zimních olympijských her
• organizuje pobyt partnerů Českého olympijského týmu na olympijských hrách
• dbá na ochranu olympijské symboliky na území České republiky
• spolupořádá ples olympioniků
URL: < http://www.olympic.cz/index.php?page=163&jazyk=cz > [cit. 2007-03-15].
ČOV ve spolupráci s ČO a.s. zajišťují účast českých sportovců na OH. Aby se sportovec mohl her zúčastnit, musí nejdříve splnit zásady a kritéria nominace. O těchto zásadách pojednává následující kapitola.