Synonymum pro pojem osvojení je adopce. Po právní stránce je tato forma náhradní rodinné péče upravena zákonem č. 94/1963 Sb., o rodině, ve znění pozdějších předpisů. Způsob podávání žádostí, podmínky prověřování vhodných žadatelů, systém zprostředkování a kompetence orgánů sociálně právní ochrany při zprostředkování jsou vymezeny zákonem č. 359/1999 Sb., o sociálně právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů.21
Při osvojení náhradní rodiče nabývají stejná práva a plní totožné povinnosti jakoby byli rodiče biologičtí, stávají se zákonnými zástupci dítěte. Vztah mezi dítětem a rodiči je tedy totožný jako mezi biologickými rodiči a vlastními dětmi, tedy příbuzenský, a to i s ostatními příbuznými osvojitelů. Naopak vzájemná práva a povinnosti mezi původní rodinou dítěte a dítětem zanikají.22
Dle §§ 64 a 65 odst. 1 a 2 zákona č. 94/1963 Sb., o rodině, lze platně osvojit pouze dítě nezletilé, jestliže je to v jeho prospěch i v prospěch společnosti. Zákon dále stanoví podmínku, aby mezi osvojitelem a osvojencem byl přiměřený věkový rozdíl.
20 MATĚJČEK, Z. a kol. Osvojení a pěstounská péče. 1. vyd. Praha: Portál, 2002, s. 13.
21 Rozum a cit. Pěstouni mají právo na služby [online]. [2007] [cit. 2008-08-20]. Dostupný z WWW: <http://www.pestounskapece.cz/legislativa.php>.
22 BUBLEOVÁ, a kol. Průvodce náhradní rodinnou péčí. Praha: Středisko náhradní rodinné péče, 2007, s. 10.
zrušitelné, tj. osvojení 1. stupně nezrušitelné, tj. osvojení 2. stupně mezinárodní osvojení
Zákon o rodině uvádí dvě základní formy osvojení:
- Osvojení I. stupně (prosté, zrušitelné) – zrušitelné se nazývá proto, že ho soud může z důležitých důvodů zrušit, a to na návrh osvojence nebo osvojitele.
- Osvojení II. stupně (nezrušitelné) – jestliže nabude rozhodnutí soudu právní moci, nelze osvojení jako akt zrušit. Znamená to, že rodičovská zodpovědnost osvojitelů k dítěti se stala trvalou a rovněž práva a povinnosti dítěte vůči osvojitelům jsou trvalá. Tento typ osvojení se chápe jako závažné a nezměnitelné rozhodnutí, které znamená zásadní důsledky v životě osvojitelů i osvojence a z tohoto důvodu lze tímto způsobem osvojit pouze dítě starší jednoho roku.23
Osvojit dítě mohou manželé, jeden z manželů za předpokladu, že k tomu druhý manžel dá souhlas a nebo manžel (manželka) rodiče dítěte. Je však možné také osvojení dítěte osobou, která žije dlouhodobě bez partnera (jedná se o samožadatele (-ku)). Po osvojení zrušitelném i nezrušitelném získává dítě příjmení svých osvojitelů. Osvojit lze také dítě, které je osiřelé.
Aby bylo osvojení možné, platí důležitá podmínka – dítě musí být tzv. právně volné. To znamená, že lze osvojit pouze dítě, u kterého jeho rodiče (zákonní zástupci) písemně osvojení odsouhlasili. Tento souhlas je však možné udělit nejdříve po uplynutí 6 týdnů od narození dítěte. Rodiče mohou učinit tento akt buď před soudem a nebo před orgánem sociálně právní ochrany dětí na úřadech obcí s rozšířenou působností (městských úřadech, magistrátech).
Rodiče dávají souhlas k osvojení k „neurčitým žadatelům“ (ti ještě nebyli vybráni) nebo mohou odsouhlasit osvojení i vzhledem ke konkrétním osobám, popř. tyto osoby mohou sami navrhnout. Jestliže nebyl dán souhlas s osvojením k určitým žadatelům, je na příslušném orgánu sociálně právní ochrany dětí, aby zajistil výběr žadatelů o osvojení. Tímto orgánem je spádový krajský úřad, Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR či Úřad pro mezinárodně-právní ochranu dětí. Je-li vedeno soudní řízení o osvojení, nemohou se biologičtí rodiče tohoto řízení zúčastnit.
23 GABRIEL, Z., NOVÁK, T. Psychologické poradenství v náhradní rodinné péči. 1. vyd. Praha:
Grada Publishing, 2008, s. 42.
Kromě toho, že zákonní zástupci udělí souhlas k osvojení, je dále možné, aby se stalo dítě právně volným z důvodu dlouhodobého nezájmu o jeho osobu.
Znamená to, že rodiče se o dítě, které nemají v péči dlouhodobě nezajímají (nenavštěvují ho, nezajímají se o informace o jeho zdravotním stavu, psychickém vývoji, o celkovém prospívání dítěte). Avšak je-li podán návrh na vyslovení nezájmu, mohou se rodiče jednání soudu zúčastnit a k tomuto návrhu se mohou vyjádřit.24
Nastane-li situace nezájmu rodičů o dítě, rozlišují se následující typy:
- Žádný zájem (nezájem od narození dítěte) – tento typ nezájmu soud potvrdí za podmínky, jestliže se rodiče o dítě nezajímali okamžitě po narození (např. pokud matka opustila porodnici bez dítěte). Tento typ nezájmu musí trvat dva měsíce.
- Kvalifikovaný nezájem – aby soud mohl kvalifikovaný nezájem vyslovit, je nezbytné, aby se zákonní zástupci podstatně nezajímali o dítě a jeho vývoj po dobu nejméně šesti měsíců od jeho předání (odebrání) do péče jiné osoby nebo do zařízení, jež má k tomu pověření.25
Existuje také osvojení mezinárodní, využívá se v případě, že se nedaří najít náhradní rodinu v zemi původu dítěte. Osvojení dětí je možné z ciziny i do ciziny.
Zde hraje důležitou roli Úřad pro mezinárodně-právní ochranu dětí v Brně.26 Institut mezinárodní osvojení je upraven Úmluvou o ochraně dětí a spolupráci při mezinárodním osvojení (vypracováno a přijato Haagskou konferencí mezinárodního práva soukromého). Tato úmluva je platná i v České republice a společně se zákonem č. 359/1995 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů, je tak umožněn tento způsob osvojení.27
24 GABRIEL, Z., NOVÁK, T. Psychologické poradenství v náhradní rodinné péči. 1. vyd. Praha:
Grada Publishing, 2008, s. 43 - 44.
25 GABRIEL, Z., NOVÁK, T. Psychologické poradenství v náhradní rodinné péči. 1. vyd. Praha:
Grada Publishing, 2008, s. 44.
26 BUBLEOVÁ, a kol. Průvodce náhradní rodinnou péčí. Praha: Středisko náhradní rodinné péče, 2007, s. 11.
27 BUBLEOVÁ, V. a kol. Pěstouni mají právo na služby. Praha: Občanské sdružení Rozum a Cit, 2007, s. 68.