Zásady pedagogického působení ve SVČ jsou odvozeny od obecných pedagogických zásad (přiměřenosti, názornosti a aktivity, cílevědomosti a plánovitosti, posloupnosti, kladné motivace, uspokojování maxima potřeb), mají však i některá další specifika. Z charakteru institucionálního ovlivňování volného času výchovy mimo vyučování vyplývají specifické požadavky, podle jejichž respektování lze posuzovat kvalitu výchovného působení – vedení zájmové činnosti.
Požadavek pedagogického ovlivňování volného času lze chápat jako nutnost citlivého pedagogického vedení dětí k účelnému využívání volného času. Každému dítěti má být dána příležitost k naplňování volného času. Toto právo je zakotveno v Úmluvě o právech dítěte. Kromě naplňování volného času, SVČ také k němu vychovávají. Seznamují děti s různorodou smysluplnou náplní volného času, která jim má přinášet uspokojení, seberealizaci a kompenzaci. Na základě poznání různých aktivit si pak děti vytvářejí základy pozdějších návyků na využívání volného času. Nabídka využívá i nové zájmové oblasti, neměla by se vyhnout ani módním trendům, avšak musí volit činnosti, které jsou pro rozvoj osobnosti přínosem.
Požadavek dobrovolnosti je pro práci s dětmi ve volném čase podstatný. Volný čas ve zjednodušené podobě můžeme chápat jako oblast svobodné volby jedince. Znamená to tedy, že dítě se činnosti účastní dobrovolně, zvláště u mladších věkových skupin je toto poněkud relativní. Pedagog vytváří podmínky a navozuje činnost tak, aby děti nabízený
program přijímaly dobrovolně. To předpokládá znalost a respektování potřeb a přání dětí a schopnost účinné motivace. Pedagogové sledují trendy v naplňování volného času u jednotlivých věkových kategorií a nabízejí své programy potencionálním zájemcům.
Požadavek aktivity předpokládá vedení dětí k aktivnímu podílu ve všech fázích činnosti, tedy na plánování, přípravě, realizaci i hodnocení. Podmínkou je podporování iniciativy, nápaditosti, kreativity a samostatnosti včetně uplatňování samosprávných prvků.
Požadavek seberealizace znamená takovou strukturu činnosti, aby každý jednotlivec mohl uplatnit své specifické vlohy a schopnosti a být tak v některé oblasti lidských činností úspěšný. V aktivitách volného času může najít uplatnění i dítě, které je méně úspěšné ve škole. U volnočasových aktivit je důležitější než výsledky samotný proces činnosti. Z toho vyplývá, že děti nemusíme srovnávat, ale můžeme oceňovat jejich snahu a výsledek s ohledem na možnosti a předpoklady daného dítěte. Prožitek úspěchu je významný pro zdravý duševní vývoj člověka.
Požadavek odpočinkového a rekreačního zaměření upřednostňuje zařazování takových činností, které přispívají k odstraňování únavy, regeneraci duševní a fyzické síly, vhodným způsobem kompenzují činnosti při vyučování.
Požadavek zajímavosti a zájmovosti zdůrazňuje význam zájmových činností, které tvoří nejdůležitější součást obsahu činností volného času a přispívají k rozvoji osobnosti dítěte.
Tento požadavek obsahuje také požadavek pestrosti a přitažlivosti, který se týká obsahu, metod i forem práce a jejich střídání. Uspokojování, podněcování, rozvoj a kultivace zájmů je jedním z podstatných úkolů činnosti zařízení. Předpokládá i vyváženost mezi organizovanými a spontánními činnostmi, respektování individuálních zájmů a potřeb dětí.
Požadavek jednoty a specifičnosti vyučování a výchovy mimo vyučování vymezuje společné plnění výchovného cíle, rozvoje osobnosti dítěte. V době mimo vyučování je tohoto cíle dosahováno specifickými prostředky. Princip obsahuje i požadavek spolupráce pedagogů a předpokládá možnost vzájemného doplňování těchto dvou oblastí výchovy.
(Macek, 2002)
Uvedené pedagogické zásady je třeba respektovat při vytváření ŠVP.
3 Školní vzdělávací program
Školní vzdělávací program je závazný pedagogický dokument, dle kterého se uskutečňuje vzdělávání v každé škole a školském zařízení. Tento povinný a závazný dokument je dán školským zákonem (č. 561/2004 Sb.) Pro každý obor vzdělání v základním a středním vzdělávání a pro předškolní, základní umělecké a jazykové vzdělávání vydává Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR rámcový vzdělávací program. Jednotlivé školy poté rozpracovávají program podle daných zásad do svých ŠVP. Pro školská zařízení, pro která není a nebude stanoven ministerstvem rámcový vzdělávací program (např. školní družina, školní klub, dům dětí a mládeže, domov mládeže), vydává jejich ředitel vlastní program a zveřejní jej na veřejně přístupném místě. (Hájek, 2008)
Jak uvádí Metodika pro podporu tvorby ŠVP ve školských zařízeních pro zájmové vzdělávání (Macek, 2007), žádný obecně platný předpis nestanoví ani závaznou strukturu, ani členění ani rozsah školního vzdělávacího programu školského zařízení. Vše je ponecháno pravomoci ředitele, který školní vzdělávací program vydává. Podmínkou je, aby ŠVP stanovil konkrétní cíle vzdělávání, délku, formy, obsah a časový plán vzdělávání, podmínky přijímání uchazečů, průběhu a ukončování vzdělávání, včetně podmínek pro vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami, označení dokladu o ukončeném vzdělání, pokud bude tento doklad vydáván. Dále aby stanovil popis materiálních, personálních a ekonomických podmínek a podmínek bezpečnosti práce a ochrany zdraví, za nichž se vzdělávání v konkrétním školském zařízení uskutečňuje. Řiditel školského zařízení je povinen ŠVP zveřejnit na veřejně přístupném místě ve školském zařízení tak, aby do něj každý mohl nahlížet a pořizovat si z něj opisy, výpisy nebo může obdržet kopii za cenu v místě obvyklou.
ŠVP umožňuje výrazně profilovat školské zařízení podle zájmů a potřeb a současně navazovat na vzdělávací program škol (ve školní družině či školním klubu) nebo na vzdělávací programy partnerských škol (ve středisku volného času), a tím dále rozvíjet vzdělávání dětí, žáků, studentů, pedagogických pracovníků a dalších účastníků v souladu se vzdělávací politikou obce, města, kraje a České republiky.