V této podkapitole se pokusím nastínit počátek pojmenovávání ulic v Novém Boru a také okomentuji vznik nejstarších ulic, které patřily mezi nejdůležitější dopravní spojky a město propojovaly s dalšími obcemi. Dále objasním vliv historických událostí na přejmenovávání ulic a uvedu, jaké motivační okruhy názvů ulic jsou typické pro konkrétní městskou část Boru. Vycházela jsem pouze z informací, které mi při rozhovoru poskytl historik města pan PhDr. Vladislav Jindra.
První roubené domky a s nimi i první ulice byly stavěny především v části staré Haydy (kolem dnešní třídy Tomáše Garrigua Masaryka). Tyto řady domů tak daly v roce
60 Státní okresní archiv Česká Lípa. Inv. č. 471 – Pojmenování ulic a veřejných prostranství (1945–1990)
61 Viz DAVID, 2011, s. 168.
62 Viz DAVID, 2011, s. 167.
1751 základ pro budoucí státní silnici Praha–Rumburk. Jelikož se obec po svém povýšení na městečko rozrůstala i do dalších směrů (nejvíce domů v 18. století vznikalo podél Sloupské ulice, přes střed města až k Horovým sadům), začaly se tehdejší ulice po roce 1757 pro lepší orientaci ve městě pojmenovávat. Ve vůbec nejstarší, již zmiňované dnešní Masarykově, ulici se nacházela také první pošta, provozována podnikatelem V. H.
Grossmannem. Proto dostala ulice název Poštovní (Poststrasse, budova pošty se zde nachází dodnes). Z původní návsi, která byla centrem města, vzniklo hlavní náměstí, obyvateli označováno jako Staré náměstí (Alte Ring, dnes náměstí Míru). Jelikož se lidé scházeli na mnoha veřejných prostranstvích, vznikala na těchto místech až do roku 1820 další náměstí (např. náměstí Josefovo – Josefsplatz, přejmenováno roku 1952 na náměstí Zdeňka Nejedlého, v současné době již zaniklé náměstí). Významnou ulicí byla i ulice Antonínova (Antonigasse, dnes Sloupská), jež směřovala ke sloupskému panství. Název byl odvozen od druhých křestních jmen obchodníků, kteří v této ulici žili. Zajímavostí je, že lidové označení ulice znělo Županová. Tento název si vymysleli čeští obyvatelé z toho důvodu, že každý večer sedávali významní obchodníci v županech před svými domky a besedovali. Podstatnou roli hrála také tehdejší ulice Vodní (Wassergasse), jíž vedl první dřevěný vodovod z Arnultovic. V průběhu své existence vystřídala tato ulice mnoho jmen – Františka Josefa I. (za dob první republiky název musel být odstraněn), Egermannova, T. G. Masaryka, ČS lidové armády a současný název Bedřicha Egermanna. Dnešní Kalinova ulice, ve které se narodil básník Josef Jaroslav Kalina, nesla jméno Lesní (Forstgasse), dle budovy lesního úřadu a střediska správy lesů panství nacházející se v ulici. Důležitou ulicí byla také ulice Rumburská, která spojovala Bor s ještě samostatnou obcí Arnultovice. Jméno této ulice bylo vystřídáno v roce 1945 označením ulice 9. května.
Po roce 1989 se však název změnil na Liberecká. Místní zastupitelstvo se tak chtělo vyhnout dalšímu politickému pojmenování s nestálou platností, proto volilo název orientační, který by vydržel napořád. Výrazně menší počet jmen ulic byl zaznamenán v Arnultovicích. Původně se zde nacházely pouze dvě označené ulice – Hlavní (Hauptstrasse) a Dlouhá (Langestrasse). Na přelomu 19. a 20. století k nim přibyly další ulice (taktéž s německým jménem).
Jelikož místní obyvatelstvo bylo tvořeno až do roku 1945 převážně Němci, odrazila se tato skutečnost i v pojmenování ulic, jež nesly i před připojením k německé
říši název německý. Podle statistiky z roku 1921 v obci žilo 2 173 Němců, oproti 43563 Čechů tedy převážná většina. Ale právě Čechů, kteří si prosadili určitá privilegia a českou školu, zde také postupně přibývalo. V období první republiky byly zavedeny dvojjazyčné názvy, jelikož se čím dál více obyvatel hlásilo k češství. V roce 1930 německé obyvatelstvo stále převažovalo s počtem 3 179 obyvatel oproti 811 Čechů64. Situace se však opět obrátila za dob okupace. Hlavní třída i náměstí byly pojmenovány podle vůdce říše – na počest Adolfa Hitlerova, který těmito místy roku 1938 projížděl (Adolf-Hitler-Platz; Adolf-Hitler-Strasse). Změna názvu se promítla i do ostatních místních ulic (např.
Hřebenka – Horst-Wessel-Strasse, podle německého nacisty a příslušníka SA).
Největší vlna přejmenovávání proběhla po roce 1945, kdy byly po odsunu Němců veškeré německé místní názvy nahrazeny českými. Jak již bylo zmíněno v předchozí kapitole, po válce zde zůstalo už jen 932 Němců, proto se odstranění německých označení dožadovali i sami obyvatelé. Považovali za vhodnější ulice pojmenovat především podle českých osobností (ulice Schillerova – Dvořákova, Lutherova – Husova, Adolf-Hitler-Platz – náměstí Dr. Edvarda Beneše, Jahnstrasse – Havlíčkova), další jména ulic byla zase pouze doslovně přeložena z němčiny: Schwarzegasse – Černá, Hutní – Hüttenstrasse, Tkalcovská – Webergasse (při sklářské krizi vznikaly v této ulici tkalcovské dílny), Krátká – Kurzegasse, Lázeňská – Sonnenbadstrasse, Lesní čtvrť – Waldviertel. Luční – Wiesengasse, Na Výšině – Hohe Strasse aj.
V době komunismu byly názvy méně významných a vedlejších ulic ponechány, neboť jejich orientační jméno nebylo v rozporu s režimem (např. Dvorní, Nová, Nemocniční, Polní aj.). Přejmenování se dotklo spíš komunikací hlavních, např. Rudé armády (v této ulici se nacházela pobočka sovětského velitelství), Gottwaldova, Stalinova, Karla Marxe, Leninovo náměstí aj. Nutno dodat, že názvy ulic podle českých spisovatelů z roku 1945 z velké části zůstaly nedotčeny a komunisty změněny nebyly.
V 80. letech 20. století vznikaly nové ulice v souvislosti s výstavbou a růstem města.
Zastupitelstvo se opět vyhýbalo politickým názvům, aby nemuselo dojít k dalšímu případnému přejmenovávání. Proto v nové městské části Nová Skalice vznikly ulice s neutrálními názvy a dodnes zde převažuje právě jeden motivační okruh. Jména ulic jsou inspirovány názvy rostlin (např. ulice Meruňková, Jahodová, Jabloňová, Višňová apod.).
63 Viz Statistický lexikon obcí v zemi české: Úřední seznam míst podle zákona ze dne 14. dubna 1920, čís.
266 sb. zák. a nař. Vydán ministerstvem vnitra a státním úřadem statistickým na základě sčítání lidu z 1. prosince 1930. Praha: Orbis, 1934, s. 422.
64 Viz Statistický lexikon obcí v zemi české, 1934, s. 191.
Změna v rámci rozšiřování města postihla také Hřebenku, jihovýchodní část Nového Boru, která byla od 19. století téměř bez zástavby. Názvy nových ulic byly proto opět vybrány tak, aby nesouvisely s politikou (např. Na Vyhlídce, Na Svahu, Vilová apod.).
V části Arnultovice dnes najdeme také mnoho uličních názvů, které souvisí s přírodními objekty (např. U Studánky, Ke Klíči, Lužická, Podskalská apod.). V jiném případě ve středu města se vyskytují především názvy ulice podle českých osobností nebo spisovatelů (např. Dvořákova, Smetanova, Žižkova, Boženy Němcové, Bratří Čapků, Jiráskova, Hálkova apod.).
Výrazné přejmenování proběhlo také po roce 1989, kdy se město chtělo oprostit od názvů ulic, které by měly připomínat tehdejší komunistický režim. Jména zaniklá ve 40. letech se vracela zpět. Volila se tak nejčastěji honorifikační urbanonyma spojená s češstvím (např. Gottwaldova – Česká, Karla Marxe – Tylova, Leninovo náměstí – Palackého náměstí, Stalinova – 1. máje – třída T. G. Masaryka apod.). Některé názvy ulic z tehdejšího režimu ovšem lidem nevadily (např. náměstí Míru). Zůstávaly stejné i z toho důvodu, že by se změna dotkla mnoha lidí, ať už kvůli výměnám občanských průkazů nebo přepisování plánů města.
Změny názvů ulic proběhly v Novém Boru tedy převážně v letech 1938, 1945, dále po roce 1950 a 1980 (drobné úpravy) a poslední změny v roce 1990 se snahou názvy odpolitizovat. Názvy ulic byly od 40. let 20. století navrhovány radou, jejíž plán buď schválil, nebo neschválil Místní národní výbor (MNV), který se k záležitostem vyjadřoval např. takto: „K Vašemu podání ze dne 30. 10. 1945 čj. 672/9 schvaluje výbor usnesením rady ze dne 15. 5. 1946 navržené přejmenování nevhodných názvů ulic a veřejných míst v Boru u České Lípy s výjimkou Taislerovy třídy (něm. název Fachschulstrasse). Pro tuto ulici zvolte název jiný. K pojmenování třídy gen. Svobody a ulice Gottwaldovy jest si vyžádati výslovného svolení jmenovaných zasloužilých osob…“65 Revizi všech názvů pak prováděla místopisná komise podle přesně daných pravidel – přezkušovala názvy ulic po stránce jazykové čistoty a vhodnosti jmen, jimiž jsou ulice označeny, a řešila také pojmenování ulic podle osobností: „K pojmenování ulice gen. Svobody a Benešova náměstí, jest si vyžádati výslovného svolení jmenovaných osob, při čemž jest postupovati podle oběžníku ministerstva vnitra…“66 V dnešní době ovšem žádné další ulice nevznikají, ve městě probíhá pouze zástavba volných míst.
65 Státní okresní archiv Česká Lípa. Inv. č. 471 – Pojmenování ulic a veřejných prostranství (1945–1990)
66 Tamtéž
6 Přehled současného novoborského uličního názvosloví a jeho historických názvů
Tato práce pojednává o současném stavu novoborských urbanonym. Doklad současného pojmenování ulic a náměstí a jeho historických podob poskytuje abecedně seřazený heslář. Kvůli špatné přístupnosti zdrojů nepředstavují mnohé letopočty, které jsou u každé ulice uvedeny, rok pojmenování té ulice, nýbrž rok, kdy byl název oficiálně zaznamenán. I z toho důvodu jsou některá urbanonyma uvedena až od roku 1945. To samé se týká i dvojjazyčných názvů, jež jsou předloženy pouze u některých ulic.
V této kapitole jsem vycházela hlavně z pramenů, které mi byly poskytnuty ve Státním archivu v České Lípě. Jedná se o tyto prameny: přehled novoborských ulic a veřejných prostranství 19. století; jediný dochovaný historický plán města (1930), seznamy konkrétních ulic (s dosavadním a novým názvem) a schválené žádosti přejmenování ulic z období let 1934–1939, 1945–1949 a 1945–1990. Mnoho podrobností o ulicích mi také poskytl PhDr. Vladislav Jindra, dlouholetý kronikář našeho města.
Informace k jednotlivým osobnostem (ve jménech honorifikačních) jsem získala z publikace Osobnosti českých dějin67 a rozsáhlé monografie Lexikon české literatury68. Regionálním osobnostem jsou věnovány medailonky v příloze a údaje o nich jsem zjistila v třídílné publikaci V. Jindry Dějiny Nového Boru69.
V hesláři, jenž je řazen abecedně, lze nalézt tyto informace:
1) Současné jméno ulice nebo náměstí (u vybraných názvů doplněna i jejich lidová jména, jimž se podrobněji věnuji v sedmé kapitole).
2) Zdůvodnění honorifikačního názvu ulice.
3) Názvy ulice jsou vypsané chronologicky od konce 19. století (u některých ulic až od 20. století) po současnost.
1. Akátová
1945 – Akátová (v té době nová ulice)
67 RANDÁK, Jan. Osobnosti českých dějin. Praha: Knižní klub, 2013, 432 s.
68 Lexikon české literatury: osobnosti, díla, instituce. Editor Jiří OPELÍK, editor Vladimír FORST, editor Luboš MERHAUT. Praha: Academia, 2008, 7 sv.
69 JINDRA, V. Dějiny Nového Boru. Nový Bor: Městský úřad v Novém Boru, 2006.
2. Alšova
Ulice je pojmenována podle malíře, ilustrátora a významné osobnosti českého umění 19.
století, Mikoláše Alše. Nachází se zde památkově chráněný dřevěný dům, ve kterém v současné době zřídili majitelé sklářskou galerii.
1945 – Alšova
1893 – Lipová (Lindengasse – podle hostince U Lípy) 3. Arbesova
Ulice je pojmenována podle českého spisovatele a novináře, Jakuba Arbese.
1945 – Arbesova (dřívější názvy ulice nejsou známy) 4. Bedřicha Egermanna (Egermannka)
Ulice je pojmenována podle novoborského sklářského odborníka, obchodníka a vynálezce nových sklářských postupů, Bedřicha (Friedricha) Egermanna (viz přílohu).
1990 – Bedřicha Egermanna
1952 – Československé lidové armády
1945 – Tomáše Garrigua Masaryka – viz třídu Tomáše Garrigua Masaryka.
1919 – Egermannova (Egermannstrasse)
1900 – Františka Josefa I. – František Josef I., rakouský císař z habsbursko-lotrinské dynastie.
Ulice je pojmenována podle Boženy Němcové (roz. Novotné, později Barbara Pankel), české obrozenecké spisovatelky a novodobé prozaičky.
1945 – Boženy Němcové
1920 – Truhlářská (části propojeny)
1901 – I. část ulice Konsulátní (Konsulatgasse), II. část ulice Truhlářská (Tischlergasse)
7. Bratří Čapků
Tato ulice je pojmenována podle bratrské dvojice Karla a Josefa Čapkových.
1945 – Bratří Čapků
1907 – Straussova – Josef Strauss, borský lékař a první moderní purkmistr města Nový Bor prezident Československa. (Ulice tak byla pojmenována z toho důvodu, že v jednom domě v této ulici Klement Gottwald přenocoval).
1920 – Beethovenova (Beethovenstrasse) – Ludwig van Beethoven, světoznámý německý hudební skladatel.
11. Dělnická
1990 – Dělnická
1948 – Dělnická
1921 – Zinkova (Zinkgasse) – podle majitele domu v této ulici, Zinkeho.
12. Dobrovského
Tato ulice je pojmenována podle Josefa Dobrovského, českého filologa, slavisty a historika.
1945 – Dobrovského (dřívější názvy ulice nejsou známy) 13. Dvorní
1945 – Dvorní (dřívější názvy ulice nejsou známy)
14. Dvořákova
Ulice je pojmenována podle českého skladatele Antonína Dvořáka. Je zde postaven nejstarší městský hotel, Grandhotel Pražák.
1945 – Dvořákova
1920 – Schillerova (Schillerstrasse) – Johann Christoph Friedrich von Schiller, německý básník, dramatik a historik.
15. Erbenova
Ulice je pojmenována podle Karla Jaromíra Erbena, českého básníka a sběratele lidových pohádek a písní.
1945 – Erbenova (dřívější názvy nejsou známy) 16. Generála Svobody
Ulice je pojmenována podle generála, politika a sedmého prezidenta Československa, Ludvíka Svobody.
1990 – Generála Svobody
1952 – ulice 25. května
1945 – Generála Svobody
1930 – Bismarckgasse – Otto von Bismarck, německý kníže, zastánce sjednocení Německa a spolkový kancléř.
1908 – Hlavní (Hauptstrasse) 17. Hálkova
Ulice je pojmenována podle českého básníka, literárního publicisty a představitele skupiny Májovci, Vítězslava Hálka.
1945 – Hálkova (dřívější názvy nejsou známy) 18. Havlíčkova
Ulice je pojmenována podle Karla Havlíčka Borovského, českého novináře, básníka a kritika.
1945 – Havlíčkova
1900 – Jahnstrasse
19. Horovy sady (Horovky)
Ulice je pojmenována podle Josefa Hory, českého básníka, národního umělce, novináře a překladatele.
1990 – Horovy sady
1945 – Fučíkova/Fučíkovy sady – Julius Fučík, český novinář, literární kritik a politik.
1901 – Schlegelův kopec – podle majitele lékárny a pozemků na kopci, purkmistra Schlegela.
20. Hřebenka
1945 – Hřebenka (tradiční název, podle polohy pod hřebenem kopce)
1938 – Horst-Wessel-Strasse – Horst Wessel, německý nacista a příslušník SA
1880 – Kammgasse (Kamm = něm. hřeben, vrcholek kopce) 21. Husova (Husovka)
Ulice je pojmenována podle Jana Husa, významného českého kazatele, kněze a církevního středověkého reformátora.
1946 – Husova (obě části ulice propojeny v jednu)
1890 – I. část Lutherova (Lutherstrasse) – Martin Luther, německý teolog, kazatel a reformátor, II. část Horská (Berggasse)
22. Hutní
1945 – Hutní
1890 – Hüttenstrasse (tradiční německý název) 23. Jabloňová
1980 – Jabloňová (nová ulice v souvislosti s další výstavbou města) 24. Jahodová
1980 – Jahodová (nová ulice v souvislosti s další výstavbou města) 25. Jánská
Ulice je pojmenována podle jednoho z patronů české země a generálního vikáře, sv. Jana Nepomuckého.
1945 – Jánská
1895 – Johannesgasse (něm. Johannes Nepomuk)
26. Jiráskova
Ulice je pojmenována podle Aloise Jiráska, českého spisovatele historické realistické prózy a dramatika.
1945 – Jiráskova
1893 – Křížová (Kreuzgasse) 27. Jungmannova
Ulice je pojmenována podle Josefa Jungmanna, českého jazykovědce, překladatele, spisovatele a důležité osobnosti národního obrození v 19. století.
1945 – Jungmannova
1902 – Mittelstrasse (něm. Mittel = prostředek) 28. Kalinova (Kalinovka)
Ulice je pojmenována podle novoborského rodáka, obrozeneckého básníka, přírodního vědce a sběratele lidové slovesnosti, Josefa Jaroslava Kaliny (viz přílohu). Stojí zde jeho rodný dům. Tato ulice vznikala na místě nejstarší cesty do Sloupu v Čechách.
1946 – Kalinova
1912 – Lesní (Forstgasse) 29. Ke Klíči
1948 – Ke Klíči – Klíč, čtvrtá nejvyšší hora Lužických hor (759, 4 m n. m.), nacházející se na severu od města
1900 – Kleisgasse (Kleis = něm. označení pro vrch Klíč) 30. Ke Koupališti
1948 – Ke Koupališti 31. Kollárova
Ulice je pojmenována podle básníka, historika a jazykovědce slovenského původu, Jána Kollára.
1945 – Kollárova
1890 – Roseggerstrasse – Peter Rosegger, rakouský básník.
32. Komenského
Ulice je pojmenována podle Jana Amose Komenského, významného myslitele našich dějin, pedagoga, filozofa a biskupa Jednoty bratrské.
1945 – Komenského
1890 – Lüderigstrasse 33. Kapitána Jaroše
Tato ulice je pojmenována podle Otakara Jaroše, československého důstojníka a válečného hrdiny. Posmrtně povýšen na kapitána.
1946 – Kapitána Jaroše
Ulice je pojmenována podle českého elektrotechnika a vynálezce, Františka Křižíka.
V dřívější době zde stála střelnice borských ostrostřelců.
1945 – Křižíkova
Tato ulice je pojmenována podle trasy, která vede na Liberec. V domě č. 68 se nacházela budova původně nejstarší městské školy, naproti které stojí patricijský dům70.
1990 – Liberecká
1945 – ulice 9. května
1893 – Rumburská (Rumburger Strasse)
70 JINDRA, V. a L. KOMŮRKA. Nový Bor na starých pohlednicích a fotografiích. 2. opr. vyd. Česká Lípa:
Magdalena Sobotová, 2007, s. 32.
40. Lidická
1950 – Lidická
1903 – Georg-Schönerer-Strasse – Georg von Schönerer, rakouský politik, propagátor sjednocení německých zemí a zastánce antisemitismu.
41. Lipová
1990 – Lipová
1948 – Koněvova – Ivan Stěpanovič Koněv, sovětský maršál a významný ruský vojevůdce.
1880 – Schaibaer Strasse – Schaiba (něm.) – ves Okrouhlá, nacházející se zhruba 3 km od Nového Boru
Ulice je pojmenována podle českého malíře, ilustrátora a reprezentanta romantismu, Josefa Mánesa.
1949 – Mánesova
1910 – Malířská (Malerstrasse) 46. Mařákova
Ulice je pojmenována podle českého malíře, grafika a krajináře, Julia Mařáka.
1945 – Mařákova
1921 – Příčná (Quergasse) 47. Meruňková
1980 – Meruňková (nová ulice v souvislosti s další výstavbou města) 48. Myslbekova
Ulice je pojmenována podle českého moderního sochaře, Josefa Václava Myslbeka.
1945 – Myslbekova
1929 – Pruská (Preussenstrasse) 51. Na Svahu
Náměstí je považováno za střed města. Jeho dominantou je kostel Nanebevzetí Panny Marie, budova Základní školy náměstí Míru vybudována v roce 1761 (dříve patristický klášter) a Sklářské muzeum se stálou výstavou o vývoji sklářství na severu Čech, založené
v roce 1893 z podnětu sklářských dělníků. Stojí zde i Egermannovy památkově chráněné domy č. 100 a 101, ve kterých Egermann zřídil svoji dílnu se vzorkovnou.
1948 – náměstí Míru
1930 – Krankenhaus Strasse 59. Nerudova
Ulice je pojmenována podle Jana Nerudy, českého básníka, prozaika a novináře.
1945 – Nerudova
1910 – Goethestrasse – Johann W. von Goethe, významný německý básník a spisovatel.
Ulice je pojmenována podle Františka Palackého, českého politika a historika.
1950 – Palackého
1945 – Frankfurtská (Frankfurtergasse)
1909 – Široká (Breitegasse) 63. Palackého náměstí
Náměstí je pojmenováno podle Františka Palackého, českého politika a historika.
1990 – Palackého náměstí
1945 – Leninovo náměstí – Vladimir Iljič Lenin, komunistický politik a
1905 – Haselsteingasse – podle něm. slov Hasel (líska) a Stein (kámen) 65. Polní
1946 – Polní
1905 – Feldgasse 66. Prokopa Velikého
Ulice je pojmenována podle husitského kněze, vojevůdce a politika, Prokopa Velikého (též jako Prokop Holý).
Tato ulice je pojmenována podle Jana Evangelisty Purkyně, českého biologa a filozofa.
Ulice, kterou protéká řeka Sporka, tvořila hranici katastrů mezi Novým Borem a Arnultovicemi.
1945 – Purkyňova
1893 – Zahradní (Gartengasse) 69. Revoluční
V této ulici se nachází městské divadlo.
1950 – Revoluční
1910 – Hans Kesselstrasse – podle německého generála (za 1. i 2. světové války)71
71 Viz People: Kessel, Hans. WW2 Gravestone [online]. [cit. 2017-04-23]. Dostupné z:
https://ww2gravestone.com/people/kessel-hans/
70. Riegrova
1930 – Langenauer Strasse 75. Sklářská
1990 – Sklářská
1966 – Petra Vávry
1945 – Šámalova – Přemysl Šámal, kancléř prezidenta Masaryka a účastník odboje proti nacistům.
1930 – Körnerova (Körnerstrasse) – Theodor Körner, německý romantický básník.
1920 – Tovární (Fabrikstrasse) 76. Sloupská
V jednom z domů této ulice sídlilo roku 1945 městské velitelství Rudé armády72.
1990 – Sloupská
1945 – Rudé armády
72 Viz JINDRA, V. a L. KOMŮRKA, 2007, s. 37.
1920 – Maxmiliána Kinského (MaxmilianKinskystrasse) – Josef Jan Maxmilián Kinský, borská vrchnost a hrabě.
1896 – Antonínova (Antonigasse) – podle druhých křestních jmen obchodníků, kteří v této ulici žili.
77. Sluneční
1945 – Sluneční
1930 – Sonnengasse 78. Smetanova
Ulice je pojmenována podle českého skladatele Bedřicha Smetany, známého symfonickým cyklem Má vlast. Vedle ulice se rozprostírá Smetanův park se stoletou zelení.
1945 – Smetanova
1930 – Parková (Parkstrasse) 79. Svatopluka Čecha
Ulice je pojmenována podle Svatopluka Čecha, českého básníka, novináře a prozaika.
1945 – Svatopluka Čecha
1921 – Horská (Berggasse) 80. Svojsíkova
Ulice je pojmenována podle zakladatele českého skautingu a pedagoga, Antonína Benjamina Svojsíka.
1989 – Svojsíkova
1977 – Budovatelů
1930 – Palmova (Palmstrasse) – podle bratrů Palmových (ve městě vlastnili významnou lustrárnu).
81. Široká
1945 – Široká
1930 – Breitegasse 82. Špálova
Ulice je pojmenována podle českého akademického malíře a ilustrátora, Václava Špály.
Ulice vede ke kostelu Nanebevzetí Panny Marie.
1945 – Špálova
1930 – Školní (Schulgasse) a Růžová (Rosengasse)
1910 – Kostelní (Kirchstrasse) 83. Štursova
86. Třída Tomáše Garrigua Masaryka (TGM)
Ulice je pojmenována podle prvního československého prezidenta, filozofa a politika, Tomáše Garrigua Masaryka. Až do dnešní doby tady stojí dům pošty a restaurace Pošta, nejstarší hostinec ve městě. Můžeme zde nalézt i restaurovaný dům s Navrátilovým sálem, jehož výzdoba pochází z let 1853-1856.
1990 – T. G. Masaryka
1954 – 1. máje
1945 – Stalinova – Josif Vissarionovič Stalin, sovětský politik a diktátor.
1938 – Adolf-Hitler-Strasse
1757 – Poštovní (Poststrasse) 87. Třebízského
Ulice je pojmenována podle Václava Beneše Třebízského, českého katolického kněze a spisovatele.
1945 – Třebízského
1921 – Písková (Sandgasse) 88. Tylova
Ulice je pojmenována podle Josefa Kajetána Tyla, českého dramatika, prozaika a autora textu české hymny.
1990 – Tylova
1945 – Karla Marxe (Karl Marx-Strasse) – Karl Marx, německý filozof a teoretik komunismu a socialismu.
89. Tyršovo náměstí
Náměstí je pojmenováno podle Miroslava Tyrše, českého kritika, profesora, historika a estetika.
1960 – Tyršovo náměstí (původně nebylo náměstím) 90. U Hřiště
1893 – Tiergarten Strasse (podle dřívější obory pro divokou zvěř) 93. U Rybníčku
1930 – Theaterplatz Strasse
96. U Starého hřbitova
Název ulice dnes připomíná původní městský hřbitov, který sloužil od roku 1786 pro Haidu a Arnultovice. V 60. letech byl však zrušen a na jeho místě byly postaveny rodinné domy.
1945 – U Starého divadla
1893 – Friedhof Gasse 97. U Studánky
1950 – U Studánky
1930 – Brunnengasse 98. U Trati
1980 – U Trati 99. U Vodárny
1946 – U Vodárny
1915 – Wasserwerk Strasse 100. Úvoz
1930 – Steinbruchgasse (Lomová, poblíž pískovcové bloky k lámání) 103. V Parku
1950 – V Parku 104. Vančurova
Ulice je pojmenována podle českého spisovatele a dramatika, Vladislava Vančury.
1945 – Vančurova
Ulice je pojmenována podle Zikmunda Wintera, českého historika a prozaika.
1945 – Wintrova
1892 – Luční (Wiesengasse) 109. Wolkerova
Ulice je pojmenována podle Jiřího Wolkera, českého básníka a představitele proletářské poezie.
1946 – Wolkerova
1900 – Odborné školy (Fachschulstrasse, hovor. „U Fachšulky“)
1865 – Nádražní (Bahnhofstrasse) 110. Zahradní
1980 – Zahradní 111. Zátiší
1945 – Zátiší
1930 – Waldgasse (něm. Wald = les) 112. Železná
1946 – Železná
1930 – Hiekegasse 113. Žižkova
Ulice je pojmenována podle Jana Žižky (z Trocnova a Kalicha), českého husitského vojevůdce.
1945 – Žižkova
1910 – Dlouhá (Langestrasse)
7 Lidová urbanonymie
Tato kapitola pojednává o lidové urbanonymii Nového Boru. Za pomoci mé rodiny jsem se pokusila vytvořit žebříček nejznámějších lidových názvů, které fungují mimo oficiální urbanonymii a u nichž jsem se domnívala, že by mohly být nejčastěji používány i dalšími obyvateli našeho města. Dotazníku se zúčastnilo 61 respondentů ve věku 16 až 74 let z mého blízkého i širokého okolí. Vyplňování dotazníků proběhlo elektronicky, s některými respondenty jsem hovořila i osobně. I díky tomu jsem se mohla dozvědět další zajímavosti a pohled dané osoby na toto téma. Zabývala jsem se nejen
Tato kapitola pojednává o lidové urbanonymii Nového Boru. Za pomoci mé rodiny jsem se pokusila vytvořit žebříček nejznámějších lidových názvů, které fungují mimo oficiální urbanonymii a u nichž jsem se domnívala, že by mohly být nejčastěji používány i dalšími obyvateli našeho města. Dotazníku se zúčastnilo 61 respondentů ve věku 16 až 74 let z mého blízkého i širokého okolí. Vyplňování dotazníků proběhlo elektronicky, s některými respondenty jsem hovořila i osobně. I díky tomu jsem se mohla dozvědět další zajímavosti a pohled dané osoby na toto téma. Zabývala jsem se nejen