Pohled do hlediště

I dokument TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI Ekonomická fakulta (sidor 73-101)

Zdroj: profil zámku Chyše na sociální síti Facebook

Výdaje návštěvníků, jsou podrobně rozepsány v podkapitole 5.1. Profil návštěvníka.

Výdaje organizace byly vynaloženy na propagaci, zajištění koncertu, honorář za koncert a také povinný poplatek Ochrannému svazu autorskému (OSA). Příjmy poté vycházely ze vstupného a od dotací partnerů. Díky dotacím byl koncert pro organizátory ziskovou akcí (Lažanský 2013).

Je nutné zařadit jednotlivé výdaje organizace a návštěvníků do skupin podle Klasifikace produkce (CZ-CPA), pro které je generována symetrická input-output tabulka ČSÚ.

76

Pro tento konkrétní případ bylo vybráno 17 komodit. Celá SIOT tabulka se nachází v příloze C. Pro názornost byly použity 2 odstíny šedi. Světle šedou barvou jsou označeny komodity, na které byly vydány náklady návštěvníků tmavě šedou výdaje pořádající organizace. I. a III. kvadrant byl znormalizován podle posledního řádku, zdroje celkem.

Vzniknou tak koeficienty přímé spotřeby, které říkají, kolik je spotřebováno jednotlivých meziproduktů na výrobu jedné jednotky výrobku. Vektory koeficientů náhrad zaměstnanců a hrubé přidané hodnoty se nachází na stejných řádcích znormalizovaného III. kvadrantu jako se nacházely v SIOT tabulce. Vypočítané koeficienty přímých ekonomických dopadů vybraných komodit jsou uvedeny v tabulce 8.

Tabulka 8: Koeficienty přímých ekonomických dopadů vybraných komodit

Komodity

Potravinářské výrobky 0,16645 0,082809

Nápoje 0,293886 0,07719

Ostatní dopravní prostředky a zařízení 0,220612 0,115961 Koks a rafinované ropné produkty 0,03621 0,011947

Ubytovací služby 0,235687 0,159892

Stravovací služby, podávání nápojů 0,342208 0,148282 Knihovny, archivy, muzea a jiná kult.

zařízení 0,550139 0,386069

Tvůrčí, umělecké a zábavné služby 0,523924 0,222348 Velkoobchod, kromě VO s mot.vozidly;

maloobchod, kromě MO s mot. vozidly 0,51581 0,263083

Elektřina, plyn, pára a klimatizovaný

vzduch 0,418617 0,038136

Opravy, údržba a instalace strojů a

zařízení 0,4011120 0,268322

Služby související s odpadními vodami;

sběr, příprava k likvidaci a likvidace odpadu; sanační a podobné služby

0,340498 0,154581

Vydavatelské služby 0,198269 0,129917

Reklamní služby a průzkum trhu 0,202466 0,11516

Tiskařské a nahrávací služby 0,343883 0,153437

Bezpečnostní a pátrací služby 0,644651 0,519926

Tvůrčí, umělecké a zábavní služby 0,523924 0,222348 Služby společenských organizací 0,421157189 0,39677179 Zdroj: vlastní výpočty

77

Výši výdajů návštěvníků na potraviny a nápoje nakoupené v obchodech by bylo velmi složité zjišťovat odděleně (zvlášť potraviny a zvlášť nápoje), z tohoto důvodu koeficienty přímého dopadu byly agregovány pomocí váženého průměru, kde vahami je celková produkce nápojů a potravin (Raabová 2006-2010). Pro tuto kulturní událost byly vypočítány agregované koeficienty uvedené v Tabulce 9: Agregované koeficienty přímého dopadu na HPH a náhrady zaměstnanců

Tabulka 9: agregované koeficienty přímého dopadu na HPH a náhrady zaměstnanců

vypočítány jen přímé dopady na ekonomiku. Nepřímé (multiplikační) efekty se doporučují počítat hlavně u velkých projektů lákajících i větší procento zahraničních návštěvníků.

Pokud by měly být vypočítávány nepřímé dopady, musela by být vytvořena Leontiefova inverzní matice ze znormovaného I. kvadrantu SIOT tabulky. Tedy znormovaný I. kvadrant odečíst od jednotkové matice a udělat matici inverzní. Po sečtení sloupců Leontiefovy inverzní matice vyjdou vektory multiplikátorů produkce, zahrnují prvotní zvýšení i multiplikační efekt, a proto je nutné hodnoty odečíst od jedné. Pro získání multiplikátorů se vynásobí příslušný vektor s Leontiefovou inverzní maticí (Raabová, 2013).

5.3.1 Přímé dopady na produkci

Údaje o výdajích organizátorů byly získány z interních zdrojů organizace, hodnoty byly již očištěny. Údaje o výdajích návštěvníků vychází z dotazníkového šetření a následně byly očištěny od DPH podle platného zákona (Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty). Pro rok 2012 byla základní sazba DPH 20%, snížená sazba 14%. Dále byly

78

výdaje očištěny od spotřební daně, případně obchodní marže a bylo zohledněno také, kolik bylo nakupováno zahraničních výrobků (zvláště ve skupině komodit maloobchodu).

Hodnoty průměrné obchodní marže a průměrný podíl tuzemské produkce na celkové domácí nabídce poskytuje Český statistický úřad. V této práci jsou využity hodnoty z roku 2007 a jsou převzaty z disertační práce MgA. Ing. Terezy Raabové Ph.D. Při výpočtu průměrné obchodní marže suvenýrů je markantní rozdíl mezi jednotlivými komoditami, a proto pro průměrnou hodnotu není použit aritmetický průměr, ale medián.

Tabulka 10: Výdaje návštěvníků

Komodity Výdaje celkem

očištěné výdaje Potravinářské výrobky jídlo a pití

nakoupené v

Koks a rafinované ropné produkty benzín 130 633,33 64 557,17

Ubytovací služby ubytování 104 250,00 114 875,70

Stravovací služby, podávání nápojů strava v restauracích 130 958,33 109 131,94 Knihovny, archivy, muzea a jiná

kult.zařízení vstup na zámek 15 500,00 13 596,50

Tvůrčí, umělecké a zábavní služby lístek na koncert 210 000,00 175 000,00 Velkoobchod, kromě VO s návštěvníků. Dílčí výsledky výpočtu, odpočty daní a následně i obchodní marže a podílu tuzemské výroby na celkové nabídce, jsou uvedeny v příloze F.

79

Organizátoři koncertu svým přímým dodavatelům a umělcům zaplatili 272 300 Kč. Přímí dodavatelé zvýšili svou produkci právě o tuto hodnotu, tím právě vzniká přímý dopad na českou ekonomiku. Struktura výdajů návštěvníků je uvedena výše v podkapitole 5. 1.

Profil návštěvníka koncertu, je zde patrné, že místní návštěvníci utráceli na koncertě o poznání méně, než návštěvníci z ostatních míst Karlovarského kraje nebo ostatních krajů, kteří z valné většiny byli do Chyší přilákáni konáním koncertu. Právě výdaje přijíždějících návštěvníků jsou největším přínosem pro ekonomiku regionu.

Tabulka 11: Přímé dopady na produkci

Zdroj: vlastní šetření a údaje dodané organizátory akce

Podle vzorce (6) byl vypočítán celkový přímý dopad na zvýšení produkce, pro přehlednost je výpočet uveden v Tabulce 11: Přímé dopady na produkci. Uvedené hodnoty vypovídají o faktu, že zvýšená poptávka návštěvníků o 588 761,59 Kč, zapříčiněná konáním koncertu v zámeckém areálu, si vyžádala zvýšení produkce české ekonomiky o 861 061,6 Kč.

5.3.2 Přímé dopady na hrubou přidanou hodnotu

Jak již bylo zmíněno, hrubá přidaná hodnota lépe vystihuje dopad na ekonomiku.

Při výpočtu je eliminováno několikanásobné započítávání mezispotřeby, tedy hodnoty statků a služeb, které jsou v průběhu výrobního procesu spotřebovávány.

Pro výpočet přímých dopadů na hrubou přidanou hodnotu je potřeba nejprve vypočítat míru ovlivnění ekonomiky zapříčiněnou výdaji organizace spojené s pořádáním koncertu.

Koeficienty přímého dopadu na HPH jsou vypočítány podle popsaného postupu ze symetrické input-output tabulky, vydávané ČSÚ, očištěné výdaje organizace pochází z interních zdrojů organizace. Následně byl aplikován matematický vztah (8). Hodnoty

80

přímých dopadů jsou vypočítány v Tabulce 12: Výpočet přímých ekonomických dopadů organizace na hrubou přidanou hodnotu.

Tabulka 12: Výpočet přímých ekonomických dopadů organizace na hrubou přidanou hodnotu

Komodity

Tiskařské a nahrávací služby 0,3438800 8 605 2 959,087 Opravy, údržba a instalace

strojů a zařízení 0,4011120 40 000 16 044,480

Elektřina, plyn, pára a

klimatizovaný vzduch 0,4186170 1 637 685,276

Služby související s odpadními vodami; sběr, příprava k likvidaci a likvidace odpadu;

sanační a podobné služby 0,3404980 6 000 2 042,988

Vydavatelské služby 0,1982690 2 280 452,053

Reklamní služby a průzkum

trhu 0,2024660 11 778 2 384,645

Bezpečnostní a pátrací služby 0,6446510 11 600 7 477,952 Tvůrčí, umělecké a zábavní

služby 0,5239240 180 000 94 306,320

Služby společenských

organizací 0,4211572 10 400 4 380,035

Celkem

130 732,836

Zdroj: vlastní výpočet na základě údajů od organizátorů akce

Dalším krokem je vypočítat druhou stranu pro výpočet celkového přímého dopadu na hrubou přidanou hodnotu, a sice ovlivnění ekonomiky výdaji návštěvníků. Koeficienty přímého dopadu na HPH pochází opět ze znormalizovaného III. kvadrantu SIOT tabulky, očištěné výdaje návštěvníků byly zjištěny dotazníkovým šetřením a následně vlastními výpočty byly očištěny (viz tabulka 10). Konečné výpočty přímých dopadů způsobených

81

výdaji návštěvníků, podle vzorce (8), jsou uvedeny v Tabulce 13: Výpočet přímých ekonomických dopadů výdajů návštěvníků na hrubou přidanou hodnotu.

Tabulka 13: Výpočet přímých ekonomických dopadů výdajů návštěvníků na hrubou přidanou

Ubytovací služby 0,235687 114 875,70 27 074,71

Stravovací služby, podávání

Výpočet přímých ekonomických dopadů na hrubou přidanou hodnotu

82

Tabulka 14: Výpočet přímých ekonomických dopadů na hrubou přidanou hodnotu

5.3.3 Přímé dopady na náhrady zaměstnanců

Výpočet přímých dopadů na náhrady zaměstnance se opět skládá z výdajů organizace a výdajů návštěvníků vynásobené koeficienty přímých dopadů. Hodnoty zvýšení náhrad zaměstnanců způsobené výdaji návštěvníků jsou vypočítány v Tabulce 15: Výpočet přímých ekonomických dopadů výdajů návštěvníků na náhrady zaměstnanců.

Tabulka 15: Výpočet přímých ekonomických dopadů výdajů návštěvníků na náhrady zaměstnanců

Komodity

Potravinářské výrobky a nápoje 0,081715508 28 135,41 2 299,10 Ostatní dopravní prostředky a

zařízení 0,115961 15 935,70 1 847,92

Koks a rafinované ropné produkty 0,011947 64 557,17 771,26

Ubytovací služby 0,159892 114 875,70 18 367,71

Stravovací služby, podávání nápojů 0,148282 109 131,94 16 182,30 Knihovny, archivy, muzea a jiná kult.

zařízení 0,386069 13 596,50 5 249,19

Tvůrčí, umělecké a zábavné služby 0,222348 175 000,00 38 910,90 Velkoobchod, kromě VO s

mot.vozidly; maloobchod, kromě MO

s mot. vozidly 0,263083 67 529,17 17 765,78

Celkem

101 394,16

Zdoj: vlastní výpočet

83

Princip výpočtu je analogický s výpočtem přímých dopadů na HPH. Koeficienty přímého dopadu na náhrady zaměstnanců v tabulkách 15 i 16 pochází ze znormalizovaného III. kvadrantu SIOT tabulky, očištěné výdaje návštěvníků pochází z dotazníkového šetření mezi návštěvníky koncertu a následných vlastních výpočtů, očištěné výdaje organizace vychází z interních zdrojů pořádající organizace. Následně byl použit matematický vztah (12).

Tabulka16:Výpočet přímých ekonomických dopadů organizace na náhrady zaměstnanců

Komodity

klimatizovaný vzduch 0,418617 1 637 685,276

Služby související s odpadními vodami; sběr, příprava k likvidaci a likvidace odpadu; sanační a

podobné služby 0,340498 6 000 2 042,988

Vydavatelské služby 0,129917 2 280 296,211

Reklamní služby a průzkum

trhu 0,202466 11 778 2 384,645

Bezpečnostní a pátrací služby 0,644651 11 600 7 477,952 Tvůrčí, umělecké a zábavní

84

Podle vzorce (12) byl vypočítán celkový přímý dopad na náhrady zaměstnanců, které se zvýšily v důsledku pořádání koncertu. Výsledky jsou uvedeny v Tabulce 15:

Výpočet přímých ekonomických dopadů na náhrady zaměstnanců. Tímto výpočtem bylo zjištěno, že 225 020,8 Kč bylo vynaloženo na mzdy zaměstnanců z celkové sumy peněz, kterou návštěvníci a organizátoři vydali v souvislosti s koncertem

Tabulka 15: Výpočet přímých ekonomických dopadů na náhrady zaměstnanců

Přímé dopady organizace na náhrady zaměstnanců v Kč

Přímé dopady návštěvníků na náhrady zaměstnanců v Kč

123 626,631 101 394,16

Celkem [v

Kč] 225 020,791

Zdroj: vlastní výpočet

85

6 Vyhodnocení ekonomických dopadů a návrh využití

Pořádáním koncertu v zámeckém areálu bylo přilákáno do této oblasti přibližně 720 osob.

Vyšší počet návštěvníků v obci měl i pozitivní sociokulturní dopad na místní obyvatele, u kterých byla podpořena jejich sounáležitost s obcí. Obec Chyše se dostala do širšího povědomí a více se zviditelnila širšímu okruhu návštěvníků. Představila svůj dobrý potenciál pro konání podobných akcí v budoucnu. Kulturní akce je zpravidla také příčinou vzniku poměrně velkého počtu pozitivních externalit, tedy zvýšení zisku v různých formách, i pro subjekty, které se nepodílejí na organizaci koncertu (např. čerpací stanice, restaurace, památkové objekty a další obchody či služby, které návštěvníci využili konání koncertu zvýšily o 225 020,8 Kč.

Tabulka 16: přímé dopady výdajů návštěvníků a organizace na ekonomiku České republiky

Dopad výdajů organizace v Kč 588 761,59 209 653,50 101 394,20

Celkem v Kč 861 061,59 340 386,40 225 020,80

Zdroj: vlastní výpočty

86

Analýza ekonomických dopadů odhalila poměrně značné ovlivnění ekonomiky způsobené

„jen“ jedním koncertem pořádaným v zámeckém areálu. V práci je uveden příklad využití metodiky v praxi, na který je vhodné v budoucnu navázat a získat tak výsledky dopadů, mající větší vypovídací hodnotu.

Vhodné by bylo pokračovat ve výzkumu v průběhu celé návštěvnické sezóny, vyznačení konkrétní referenční oblasti (například okruh 50km od zámku), sledovat původ návštěvníků a dodavatelů, v jaké míře pochází ze zmíněné referenční oblasti. Dále také sledovat procento zahraničních návštěvníků a z jakého důvodu na zámek zavítali. Jednalo by se totiž o čistý přínos do ekonomiky v referenční oblasti. Úniky z referenční oblasti znamenají jedno z největších rizik snižování ekonomických dopadů pro danou oblast. Je tedy vhodné přilákat návštěvníky z dané oblasti a obchodovat s místními dodavateli nebo ve velké míře využívat přijíždějících návštěvníků z jiných oblastí, které znamenají sice pro ostatní oblasti úniky, ale pro danou oblast přínos. V budoucnu by mohlo dojít i k dopočítání multiplikačních (nepřímých) efektů pomocí uvedené matice koeficientů A (v příloze D), kdyby zde byl pořádán festival, nebo kulturní akce celonárodního charakteru.

Poměrně velký potenciál je v organizačních schopnostech managementu a rostoucí oblibě návštěvníků, kteří se zúčastní akcí zde pořádaných. Tento fakt je založen na základě zkoumání spokojenosti návštěvníků s kulturní akcí, kterou navštívili. Jednou z nejkvalitnějších propagací jsou kladné ohlasy a následná doporučení návštěvníků svým známým a dalším rodinným příslušníkům.

V neposlední řadě je doporučováno sledovat webové stránky agentury Economic impacT, http://www.economicimpact.cz/, která má výhledový cíl zjednodušit a zvýšit využívání ekonomických dopadů i pro menší subjekty lokálního charakteru. Je připravována online aplikace, která výpočty značně zjednoduší a bude volně přístupná pro kulturní organizace.

Po zadání vstupních dat by běžní kulturní organizátoři mohli relativně snadno získat údaje o ovlivňování ekonomiky zvolené oblasti, pořádáním dané kulturní události. Tato informace pochází z „Úvodu k metodice pro výpočet ekonomických dopadů kulturních organizací“.

87

Závěr

Cílem diplomové práce bylo nalézt potenciál dané kulturní památky, kterého by bylo možné využít při dalším rozvoji v oblasti kulturního cestovního ruchu. Dílčím cílem poté představit, pochopit a aplikovat input-output analýzu na vybranou kulturní akci a vypočíst ekonomické dopady, které budou vzorem pro další využití.

Výpočty ekonomických dopadů, plynoucí z input-output analýzy, ukazují ovlivnění ekonomiky, které několikanásobně převyšuje zisk pořádající organizace z pořádané akce, který byl přibližně 46 500 Kč. Tento fakt nasvědčuje tomu, že pořádání společenských akcí v regionu není příliš výhodné pro pořádající, ale pro region samotný má velký význam.

Tyto výhody jsou z velké části způsobeny již zmíněnými pozitivními externalitami.

Zvýšení zisku organizace nebo snížení potřeby získání dotací by mohlo vzniknout zapojením dalších přidružených organizací, a tím diverzifikaci rizika na více subjektů.

Na danou akci byli přilákáni z velké části hlavně místní obyvatelé a lidé z blízkého okolí.

Úniky ze strany poptávky tedy nemají velký vliv. Do budoucna by bylo vhodné, aby také většina dodavatelů pocházela z blízkého okolí. Tím by bylo zabráněno únikům finančních prostředků z regionu. Tento požadavek však bude narážet na mnoho kriterií. Jedná se hlavně o cenu a nabízenou kvalitu služeb podniků z blízkého okolí, zda jsou schopny zdravě konkurovat dodavatelům ze vzdálenějších částí ČR.

Návštěvníci byli s akcí spokojeni, což vyplývá z dotazníkového šetření. Vzhledem k tomu, že se zúčastnili převážně obyvatelé blízkého okolí, znamená to, že nejsou ještě přesycení kulturními událostmi. V současné době je publikum poměrně náročné i na akcích v menších městech, ale zároveň vyžaduje co nejnižší cenu. Tím jsou kladeny i velké nároky na pořádající organizaci a jimi vybrané dodavatele.

Autorka věří, že předložila, vysvětlila a na příkladu použila analýzu, která pro svou náročnost není příliš kulturními organizacemi využívána. Autorka je přesvědčena, že výpočet ekonomických dopadů najde do budoucna využití.

88

Seznam literatury

Monografie

1. AUSTRALIAN GOVERNMENT. Multipliers for Culture-Related Industries.

Australian Government-Department of Communication, IT and the Arts, 2001.

2. BAKOS, T. Ekonomické dopady cestovního ruchu: multiplikační efekty a ekonomické úniky. Scientia et Societas. Praha:NC Publishing, a. s., 2009, roč. 5, č.

2, s. 155-167. ISSN 1801-7118.

3. HRONOVÁ S., J. FISHER, R. HINDLS, J. SIXTA. Národní účetnictví. Nástroj popisu globální ekonomiky. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2009. ISBN: 978-80-7400-153-6.

4. JAKUBÍKOVÁ, D. Marketing v cestovním ruchu. 2. vyd. Praha: Grada Publishing, a.s., 2012. ISBN: 8014742098.

5. JAROLÍMKOVÁ, L. a J. ŘEHOŘKOVÁ. Postavení České republiky ve světovém cestovním ruchu. 1. vyd. Praha: Oeconomica, 2008. ISBN 978-80-245-1472-7.

6. KESNER, L. Marketing a management muzeí a památek. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, a.s., 2005. ISBN: 80-247-1104-4.

7. MCKERCHER, B. and H. DU CROS. Cultural tourism : the partnership between tourism and cultural heritage management. 8th ed. New York : Haworth Hospitality Press, 2002. ISBN 0-7890-1106-9.

8. NEJDL, K. Management destinace cestovního ruchu. 1. vyd. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2011. ISBN 978-80-7357-673-8.

9. RAABOVÁ, T. Kulturo, multiplikuj! A2. Praha: Kulturní týdeník A2 s.r.o., 2007, roč. 3, č. 40, s. 21. ISSN 1803-6635.

89

10. RAABOVÁ, Tereza. Ekonomické a sociální dopady kulturního cestovního ruchu v ČR. Praha, 2006-2010. 132s., 26 s. příl. Disertační práce (Ph. D.). Vysoká škola ekonomická v Praze, Fakulta mezinárodních vztahů.

11. ROJÍČEK, M. Klíčová odvětví v české ekonomice z pohledu input-output analýzy.

Statistika. Praha: ČSÚ, 2007, č. 2, s. 133-145. ISSN 0322-788x.

12. RYGLOVÁ, K., M. BURIAN a I. VAJČNEROVÁ. Cestovní ruch-podnikatelské principy a příležitosti v praxi. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, a.s., 2011. ISBN:

978-80-247-4039-3.

Osobní konzultace

13. LAŽANSKÝ, V. Osobní konzultace s majitelem Zámku a pivovaru Chyše v dubnu 2013.

Internetové zdroje

14. BLANKE, J. and T. CHIESA. The Travel & Tourism Competitiveness Report 2009 [online]. Geneva: World Economic Forum, 2009 [vid. 2013-01-20].

ISBN-13:978-92-95044-18-0 Dostupné z:

http://www3.weforum.org/docs/WEF_GCR_TravelTourism_Report_2009.pdf.

15. CzechTourism. Výzkum zaměřený na domácí cestovní ruch- souhrnná etapová zpráva léto 2012 [online]. [vid. 2013-02-06]. Dostupné z:

http://www.czechtourism.cz/files/statistiky/sber_informaci_dcr_iop/24_01_13_etap ova_zprava_leto_2012.pdf.

16. ČSÚ, Počet hromadných ubytovacích zařízení podle kategorie ubytovacího zařízení v turistických regionech [online] Praha: Český statistický úřad, 2013-01-17 [vid.

2013-01-25]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/cru_cr.

90

17. ČSÚ, Symetrické Input-Output tabulky (SIOT), tabulky typu produkt x produkt [online] Praha: Český statistický úřad, 2013 [vid. 2013-03-20]. Dostupné z:

http://apl.czso.cz/pll/rocenka/rocenkaout.dod_uziti.

18. KESNER, L., I. MORAVEC, R. NOVOTNÝ a D. ŠKODOVÁ-PARMOVÁ.

Management kulturního cestovního ruchu [online]. Praha: Cultropa, 2008. [vid.

2013-01-22]. Dostupné z http://www.mmr.cz/getmedia/efcd9671-4737-427b-bab5-1b6be507e800/GetFile10_1.pdf.

19. RAABOVÁ, T. Cestovní ruch- Studie o sociálně ekonomickém potenciálu kulturních a kreativních průmyslů v České republice [online]. Praha: Institut umění-Divadelní ústav, 2010. [vid. 2013-02-05]. ISBN: 978-80-7008-009-2. Dostupné z:

http://new.institutumeni.cz/media/document/cestovni_ruch.pdf.

20. RAABOVÁ, T. Multiplikační efekty kulturních odvětví v české ekonomice [online].

Praha: Institut umění – Divadelní ústav, 2010, [vid. 2013-03-27]. Dostupné z:

http://www.idu.cz/media/document/multiplikacni-efekty-2010.pdf.

21. RAABOVÁ, T. Návrh certifikované metodiky pro výpočet ekonomických dopadů kulturní organizace [online]. Praha: Institut umění – Divadelní ústav [vid.

2013-03-27]. Dostupné z:

http://www.idu.cz/media/document/metodika_vypocet_ek_dopadu_df11p01ovv031 .pdf.

22. TOOMAN, L Alex. Multipliers and life cycles: A comparison o methods for evaluating tourism and its impacts. Journal of Wconomic Issue [online]. [vid. 2013-04-07]. USA: Association for Evolutionary Economics, 1997. Dostupné z: databáze ProQuest: http://search.proquest.com/docview/208858904?accountid=17116. ISSN 00213624.

23. Zámek a zámecký pivovar Chyše. [online]. [vid. 2013-02-13]. Dostupné z:

http://www.chyse.com/zamek-historie.aspx.

91

Bibliografie

24. JOHNOVÁ, R., J. ČERNÁ a kol. Arts marketing- Marketing umění a kulturního dědictví. 1. vyd. Praha: Oeconomica, 2007. ISBN: 978-80-245-1276-1.

25. KOZEL, R., L. MYNÁŘOVÁ, H. SVOBODOVÁ. Moderní metody a techniky marketingového výzkumu. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, a.s., 2011. ISBN: 978-80-247-3527-6.

92

Seznam příloh

Příloha A: Travel and Tourism Competitiveness Index………..2 strany Příloha B: Dotazník ... 5 stran Příloha C: Symetrická input-output tabulka ... 4 strany Příloha D: Matice koeficientů vstupů A ... 3 strany Příloha E: Koeficienty přímých dopadů-znormalizovaný III. kvadrant ... 3 strany Příloha F: Dílčí výsledky výpočtu očištěných výdajů návštěvníků ... 1 strana

93

Příloha A : Czech Republic

Key indicators

Population (millions), 2007...10.2 Surface area (1,000 square kilometers) ...78.9

Gross domestic product (US$ billions), 2007 ...175.0 Gross domestic product (PPP, US$) per capita, 2007 ...24,229.2 Real GDP growth (percent), 2007...6.6

Environmental Performance Index, 2008 (out of 149 countries)...68

Travel & Tourism indicators Source: World Travel & Tourism Council, TSA Research 2008 International tourist arrivals (thousands), 2007...6,680 International tourism receipts (US$ millions), 2007 ...6,618 8,000 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 Source: United Nations World Tourism Organization Travel & Tourism Competitiveness Index Rank (out of 133) T&T human, cultural, and natural resources ...24

Human resources ...28

Education and training ...28

Availability of qualified labor...39

Affinity for Travel & Tourism ...59

Note: For descriptions of variables and detailed sources, please refer to “How to the Read Country/Economy Profiles.”

The Travel & Tourism Competitiveness Report 2009 © 2009 World Economic Forum

94 The Travel & Tourism Competitiveness Index in detail

INDICATOR RANK/133

Prevalence of foreign ownership ...52 ...

Property rights...63 ...

Business impact of rules on FDI ...25 ...

Visa requirements* ...40 ...

Openness of bilateral Air Service Agreements* ...32 ...

Transparency of government policymaking...104 ...

Time required to start a business*...41 ...

Cost to start a business* ...63 ...

8th pillar: Tourism infrastructure 8.01 Hotel rooms*...24 ...

8.02 Presence of major car rental companies*...1 ...

8.03 ATMs accepting Visa cards* ...42 ...

9th pillar: ICT infrastructure Extent of business Internet use ...19 ...

Internet users* ...37 ... Stringency of environmental regulation ...15 ...

Enforcement of environmental regulation...28 ...

Sustainability of T&T industry development...81 ...

Carbon dioxide emissions* ...112 ...

Particulate matter concentration* ...31 ...

Threatened species* ...16 ...

Environmental treaty ratification*...34 ...

10th pillar: Price competitiveness in the T&T industry 10.01 10.02 10.03 10.04 10.05 Ticket taxes and airport charges*...80 ...

Purchasing power parity*...91 ...

Extent and effect of taxation...61 ...

Fuel price levels* ...111 ... Business costs of terrorism ...13 ...

Reliability of police services ...91 ...

Business costs of crime and violence...36 ...

Road traffic accidents*...54 ...

Quality of the educational system...26 ...

Local availability of research and training services...23 ...

Extent of staff training...28 ...

Hiring and firing practices...99 ...

Hiring and firing practices...99 ...

I dokument TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI Ekonomická fakulta (sidor 73-101)