Povrchová a hloubková filtrace

Při povrchové filtraci (obr. 2) se částice zachycují na povrchu filtru jako filtrační koláč.

Naopak při hloubkové filtraci (obr. 3) částice procházejí porézním prostředím filtru a zachycují se v něm. Jsou to tzv. náplňové a pískové filtry a tloušťka filtru je tady většinou mnohem větší než v povrchové filtraci. [5]

Obr. 2 Povrchová filtrace [5] Obr. 3 Hloubková filtrace [5]

13 2.3.2 Filtrační materiály

Před výběrem filtračního materiálu je nutné zohlednit, v jakém teplotním a chemickém prostředí se bude používat. V minulosti se používaly bavlněné i lněné materiály, které byly v současnosti nahrazeny syntetickými materiály. Běžnými syntetickými materiály, které se používají v kapalné filtraci, jsou polyestery, polyamidy a polypropyleny.

Konkrétní typy materiálů, využívaných v kapalné filtraci, jsou uvedeny v kapitole 9.

2.3.2.1 Tkaniny

Tkanina je plošná textilie vytvořená ze dvou vzájemně kolmých soustav nití (osnovy a útku) a které jsou provázány vazbou tkaniny.

Filtrační tkaniny z přírodních vláken

Dřív se v průmyslové filtraci používalo filtračních tkanin z přírodních vláken (bavlna, len, konopí). Kvůli jejich nevýhodám je postupně nahradila syntetická vlákna.

Filtrační tkaniny ze syntetických vláken

Syntetická vlákna se svými mechanickými, fyzikálními a chemickými vlastnostmi jsou při filtračním procesu mnohem užitečnější než přírodní vlákna.

Mezi hlavní výhody patří:

 vyšší pevnost vláken

 nižší navlhavost

 snadné oddělování koláče od tkaniny

 snazší promývání filtru a sušení

 vyšší čistota filtrátu s lepší hygienické podmínky filtrace

 větší rychlost filtrace

 odolnost v oděru a nižší možnost poškození

 možnost aplikace chemických látek při filtraci

 ekonomická stránka

14

 životnost [6]

Odběratelem filtračních tkanin ze syntetických vláken je hlavně potravinářský, vodohospodářský, chemický a keramický průmysl.

2.3.3.2 Netkané textilie

Netkaná textilie je vrstva vyrobená z jednosměrně nebo náhodně orientovaných vláken, spojených třením, kohezí nebo adhezí a lze ji kombinovat s plošnými textiliemi (tkaniny, pleteniny) nebo netextilními jednotkami (např. plastové folie).

Vpichované textilie

Jedná se o mechanicky zpevňovanou netkanou textilii. Je to technologie provázání vlákenné vrstvy vlákny nebo svazky vláken z vrstvy a to prostřednictvím speciálních vpichovacích jehel s ostny, rozmístěných v kmitající (jehelné) desce. Čím více vpichů je na plochu vrstvy, tím je textilie pevnější. Podstatná je i hloubka vpichu. Využívá se například ve stavebnictví.

Spun-bond

Je jedním ze způsobů přípravy vlákenné vrstvy z taveniny polymeru. Technologie spun-bond neboli zvlákňování a pojení, zahrnuje několik fází:

 roztavení granulátu (nejčastěji POP)

 zvlákňování přes zvlákňovací trysky

 odtažení vláken

 umístění vláken na sítový dopravník

 zpevnění vlákenné vrstvy

 ořezání okrajů a následné navíjení

Používá se ve zdravotnictví, obalovém průmyslu, na výrobu geotextilií a filtrů.

15 Melt-blown

Další možnost přípravy vlákenné vrstvy je melt-blown. Jedná se o textilie vyrobené rozfukováním taveniny. Běžně se při této technologii zpracovávají mikrovlákna.

Častými polymery jsou POP, PES, PE a PAD.

Výrobní proces zahrnuje následující fáze:

 roztavení polymeru a následná doprava taveniny k hubici

 formování vláken

 strhávání taveniny proudem vzduchu, formování vláken a jejich ochlazování

 formování vlákenné vrstvy na porézním sběrném bubnu (pásu)

 pojení

 navíjení

Výrobky z melt-blown textilie jsou například průmyslové sorbenty, filtrační plachetky pro plyny nebo kapaliny nebo ochranné oděvy.

Spunlace

Jedná se o technologii mechanického zpevňování rouna. Ke zpevnění se využívá jemných vysokotlakých pramínků vody, které proplétají vlákna.

Jednotlivé fáze:

 smočení vlákenné vrstvy

 procházení vodních paprsků skrz vlákennou vrstvu a podpůrné síto

 odsávání vody z prostoru pod nosným sítem

 odvodnění zpevněné textilie

 sušení

 navíjení

16

Využívá se v bytovém textilu (ubrusy), automobilovém průmyslu (opěrky hlavy), průmyslové textilie (filtry, ochranné materiály).[17]

Membrány

Filtrační membrány jsou velmi tenká filtrační média, která jsou tvořena různými polymery. Typickým materiálem jsou deriváty celulózy a polyamidy. Tyto membrány jsou hydrofilní. Podle charakteru polymeru a požadavků na výrobní proces lze dosáhnout membrán různých velikostí pórů. Výhodou membránových filtrů je hlavně rychlost filtrace.

Tab. 1 Vlastnosti filtračních materiálů Materiál

vláken

Odolnost proti Cena Podmínky bránící použití kyselinám zásadám abrazi

bavlna špatná dobrá dobrá nízká nízká odolnost

dobrá uspokojivá výborná střední zvolna rozpustný ve slabých zásadách polyamid

(Silon, Nylon)

uspokojivá dobrá výborná střední podléhá oxidaci

polypropylen výborná výborná dobrá střední při 90^oC měkne

17 2.3.3 Konstrukce filtrů

Plochý filtr

Plochý filtr (obr. 4) tvoří rovný povrch , na kterém se zachytávají částice a vzniká filtrační koláč. Používá se k filtraci vzduchu (např. vysavače) i kapalin (např.

cukrovarnictví).

Obr. 4 Schéma plochého filtru [5]

Skládané filtry

Skládaný filtr (obr. 5) se používá k efektivnějšímu zachycování částic v omezeném prostoru. Jednotlivé sklady umístěné za sebou zvyšují celkovou účinnost filtru. Využívá se ve vzduchové filtraci (např. vzduchotechnika).

Obr. 5 Schéma skládaného filtru [5]

Kapsový filtr

Kapsový filtr (obr. 6) je složen z několika kapes, jejichž hladký povrch umožňuje záchyt částic. Kapsy jsou zasazeny do tzv. rámečku. Výhodou je velká filtrační plocha, dlouhá životnost při optimálních tlakových ztrátách a nízké energetické náklady.

Používají se například zdravotnictví.

18

Obr. 6 Schéma kapsového filtru [5]

Svíčkový filtr

Nejčastěji jsou vyrobeny z netkané textilie. Svíčkový filtr (obr. 7) je z jedné strany uzavřena a částice se mohou zachytávat buď z vnitřní strany, nebo z vnější. Častěji se kapalina (filtrát) odebírá vnitřkem ven. Svíčkový filtr se využívá pro filtraci kapalin (např. výroba moštů).

Obr. 7 Schéma svíčkového filtru [5]

Hadicový filtr

Hadicový filtr (obr. 8) má většinou jednu stranu uzavřenou a druhou otevřenou. Jsou udržovány v napnutém stavu a to pomocí košů, které jsou vyrobeny z ocelových prutů.

Upotřebí se zejména ve vzduchové filtraci.

Obr. 8 Schéma hadicového filtru

19

3 Parametry filtrace

Filtrační vlastnosti jsou závislé na parametrech filtrace a během procesu filtrování se mění. Změna nastává kvůli zaplňování filtru, na kterém se zachycují částice různých velikostí.

3.1 Hlavní parametry filtrace

Existuje několik základních parametrů filtrace.

3.1.1 Parametry filtračního materiálu 3.1.1.1 Tloušťka filtrační textilie

Patří mezi nejvýznamnější parametry filtru a účinnost filtru s ní úzce souvisí.

S narůstající tloušťkou materiálu roste počet vláken v řezu. Díky tomu se zvyšuje pravděpodobnost zachycení filtrované částice, tedy zvyšuje se možnost střetu částice s vláknem filtru. Vzrůstající tloušťka filtru tak pozitivně působí na účinnost filtru.

To je znát právě u hloubkové filtrace, kde mezi vlákenné prostory uvnitř jsou dostatečně velké a částice mohou pronikat přes celou tloušťku filtru.

U povrchové filtrace hraje podstatnou roli pouze povrch filtru. Mezivlákenné prostory jsou totiž menší než částice, které se pak uchycují na povrchu filtru [19].

Dále se dá tloušťka tkaniny ttk [m] definovat jako kolmá vzdálenost mezi lícem a rubem textilie, měřená za předepsaného přítlaku [14].

3.1.1.2 Plošná hmotnost

Vyjadřuje se hmotností textilie na jednotku plochy a s tloušťkou textilie se nemění.

S rostoucí plošnou hmotností se zvyšuje účinnost filtru.

ρ_s=

20

m- hmotnost odstřihu [kg] plošné textilie o ploše S [m^-2]

S- plocha odstřihu plošné textilie [m^-2], l je délka vzorku, b je šířka vzorku [m^-2]

Objemová hmotnost

Objemová hmotnost je vyjádřena podílem plošné měrné hmotnosti a tloušťky textilie.

Čím vyšší je hodnota objemové hmotnosti (při zachování stejné jemnosti vláken), tím více je vláken ve vlákenné vrstvě a v materiálu filtru daného objemu a je vyšší pravděpodobnost zachycení částic na vláknech. Objemová hmotnost určuje, jakou má textilie hustotu a kolik vzduchu je mezi vlákny.[19]

ρv= V

m [kg.m^-3] (2)

m- hmotnost plošné textilie [kg]

V- objem plošné textilie [m³]

4 Parametry vláken

Parametry vláken podstatně ovlivňují efektivitu. Významný je průměr vláken dv, který je úzce spjat s jemností. Účinnost s rostoucím průměrem vláken klesá, čím jemnější jsou vlákna, tak tím vyšší je účinnost, ale také tlakový spád.

Jako další parametry se řadí tvar a měrný povrch vláken. Mezi pravděpodobností zachycení částice a měrným povrchem vlákna platí přímá úměrnost. Filtrační materiály vyrobené z vláken s velkým měrným povrchem mají podstatně vyšší efektivitu. [19]

4.1 Průměr

Pokud by vlákno mělo kruhový průřez s průměrem vlákna d:

s=π 4

21

4.2 Jemnost

Jemnost (délková hmotnost) je vztah mezi hmotností a délkou. Jednotkou je tex.

T= l

Zakrytí filtru určuje, kolik procent plochy filtru zabírají vlákna a kolik vzduch. Velké zakrytí ve filtračním materiálu vytváří vysoký tlakový spád, ale i zvyšuje efektivitu filtru. [19]

4.4 Prodyšnost

Prodyšnost vyjadřuje množství vzduchu, které projde danou plochou materiálu za stanovený čas při určitém tlakovém spádu.

A použitá vazba a druh konečné úpravy materiálu. Dále je prodyšnost textilií na vlhkosti a množství použitých vrstev. Při zvětšování tloušťky textilie (při zachování objemové hmotnosti), se snižuje množství průchozích pórů. Díky tomu klesá prodyšnost materiálu. Prodyšnost textilií klesá s růstem jejich vlhkosti, což způsobuje nabobtnání.[20]

K měření prodyšnosti se používá například přístroj METEFEM typ FF-12/A.

22 4.5 Porozita a průměr mezivlákenného póru 4.5.1 Porozita

Porozita je definována plošnou nebo objemovou hmotností. Pokud porozita klesá, zvyšuje se plošná hmotnost a zároveň efektivita filtru. Současně se zvyšuje i tlakový spád, a proto se při filtraci uplatňují vysokoporozní látky. [19]

Vyjadřuje podíl objemu vlákenného útvaru vyplněného vzduchem. Porozita je pak definována vztahem [21]:

Vc…celkový objem vlákenného útvaru [m³] V… objem vláken [m³]

kde μ je objemová definice zaplnění, která je dána vztahem:

V

c

 V

  _{ 0 , 1}

(7)

Stejný objem vzduchu může být v několika málo velkých pórech, nebo v množství malých pórů. Proto je nutné určit střední velikost mezivlákenných pórů. [21]

4.5.2 Objem pórů (tj. objem vzduchu)

Objem pórů ve vlákenném útvaru lze za užití (6) a (7) vypočítat takto:



Úhrnná délka všech vláken ve vlákenném útvaru je L. L se vypočítá z jemnosti vláken.

Pro objem vláken platí:

d L

V 4



2

 (9)

23 kde: d je ekvivalentní průměr vlákna, který je dán vztahem:



d  4 t

₍₁₂₎ ρ je měrná hmotnost vláken (hustota)

q je tvarový faktor, který je dán vztahem:

  1 d q p



⁽¹⁴⁾

p je obvod příčného řezu vlákna, který je dán vztahem:

p   d ( 1  q )

(15)

4.5.4 Povrch pórů

Dá se říci, že povrch pórů lze odvodit za předpokladu, že v místě, kde končí vlákno, začíná vzduch okolo něj. Povrch pórů je zároveň povrchem vláken. (Uvažujeme styk vláken v bodech či v křivkách. Pokud by byly v kontaktech mezi vlákny styčné plochy, nemohly by být do povrchu pórů zahrnovány).

Předpoklad lze s užitím (11) zapsat ve tvaru [21]:

24 4.5.5 Tvar mezivlákenných pórů:

Tvar mezivlákenných pórů je dost komplikovaný. Pro ulehčení řešení proto zavedeme podmínku, že mezivlákenné póry mají tvar kapilár.

(Kapiláry nemusí mít kruhový průřez, ale i tak je zavedená podmínka značným ulehčením skutečnosti).

Póry si nyní jde představit jako „vzduchová vlákna“, pro která jsou definované podobné veličiny jako u vláken. Bude značena následovně [21]:

L_p je délka pórových kapilár ve vlákenném útvaru (analogie úhrnné délky vláken)

dp je ekvivalentní průměr póru (analogie ekvivalentního průměru vláken) qp je tvarový faktor póru (analogie tvarového faktoru vláken)

4.5.6 Obvod příčného řezu pórem

Obvod příčného řezu pórem můžeme vyjádřit v obdobě k (15) rovnicí [21]:

)

Povrch pórů je v analogii k (11) vyjádřen vztahem [21]:

)

25

4.6 Odolnost vůči vnějším vlivům

Na filtr mohou působit následující vlivy:

 chemické

 mechanické

 teploty

 kombinace výše uvedených vlivů

5 Filtrační vlastnosti

Průběh filtrace popisují tyto základní filtrační vlastnosti: efektivnost, tlakový spád a průnik filtru.

5.1 Efektivnost (účinnost) filtru E

– je definována rovnicí [19]:

 

hmotnostní množství částic zachycených filtrem za určitý čas.

Ze zákona zachování hmoty vyplývá:

G

₁

 G

₂

 G

₃ (21)

5.2 Tlakový spád Δp [Pa]

– někdy označován jako tlaková ztráta je dalším důležitým parametrem popisující vlastnosti filtračního materiálu a je určený vztahem [19]:

26

kde p₁ a p₂ jsou tlaky před filtrem a za filtrem. Přičemž pro vrstvené filtry platí:

2

1

p

p p    



(23),

kde Δp₁ a Δp₂ jsou tlakové spády jednotlivých dvou filtrů a Δp je jejich celkový tlakový spád.

Při malých objemových rychlostech průtoku Q [m³.s^-1] je vztah mezi Δp a Q

lineární, takže:

 p  Q  R

(24),

kde R [Pa.s.m^-3] je odpor filtru. [19]

5.3 Průnik filtru P

– je množství částic, které pronikne filtrem a je dáno vztahem:

E

P 1 

(25)

Z definice (25) vyplývá:

E  P  1

(26)

Dalším filtrační vlastnosti jsou životnost filtru, odolnost vůči vnějším vlivům, prodyšnost a pórovitost.

5.4 Výtěžek filtrace

Výtěžek filtrace je definován jako poměr hmotnosti pevných částic zadržených filtrem mz k celkovému množství těchto částic ve filtrované suspenzi m:

Ƞ= m mz

(27)

27

5.5 Filtrační rychlost

Filtrační rychlost je popsána jako objem filtrátu, který protekl jednotkou plochy filtru za jednotku času, kde S je filtrační plocha a mimovrstvová rychlost filtrátu u0 je filtrační rychlost.

uo= S

l (28)

5.6 Faktory ovlivňující rychlost filtrace:

 znaky filtrátu (viskozita)

 vlastnosti suspendovaných částic (koagulace, srážení)

 tlakový spád (komprese koláče)

 fyzikálně chemické jevy [18]

6 Filtrační zařízení

Filtrační zařízení se dělí podle požadavků na oblast využití a druhu filtračního média.

Jejich zástupci jsou například kalolisy, odstředivky, vakuové přístroje, atd.

6.1 Kalolis

Velikost kalolisu (obr. 9) je charakterizována počtem filtračních desek a délkou jejich hrany, která udává formát lisu. Rám tvoří nosnou konstrukci celého zařízení. Jsou na něj zavěšeny filtrační desky a ztužuje kalolis při působení velkého silového zatížení během pracovního cyklu. Filtrační desky vytvářejí pracovní prostor kalolisu – soustavu uzavřených filtračních komor. Okraj desky je silnější než její prohloubená vnitřní část a tvoří tak styčnou plochu se sousední deskou.[7]

Filtrační komora je vytvořena vždy dvěma sousedními deskami, tloušťka komory je určena součtem jejich prohloubení. Filtrační desky jsou povlečeny filtračními plachetkami. Odvodňovaná suspenze je přiváděna nátokovým otvorem probíhajícím průběžně celým svazkem desek i plachetek. Kapalina je tlakem rovnoměrně plněna do všech komor, filtrát prochází skrz plachetky a je odváděn kanálky vrtanými v deskách.

28

Svazek desek je v průběhu celé filtrace pevně sevřen pomocí hydraulického agregátu.

Tím je zajištěno, že i při vysokém filtračním tlaku nedojde k úniku suspenze z filtračních komor.[7]

Pracovní cyklus lisu:



vlastní filtrace



promývání filtračního koláče



odvodňování filtračního koláče (prosoušení, lisování)



odstranění filtračního koláče



vyčištění a sestavení lisu

Schéma kalolisu

1. Rám kalolisu 2. Svorník rámu

3. Filtrační deska 4. Filtrační plachetka 5. Hydraulická pumpa 6. Hydraulický válec 7. Noha kalolisu

8. Přívod suspenze k odvodnění 9. Výstup filtrátu

10. Okapová plata 11. Žlab pro sběr filtrátu

12. Příruba pro odvod filtrátu 13. Úchyty pro manipulaci

Obr. 9 Schéma kalolisu[7]

29

6.2 Odstředivka

Jedná se o rotační zařízení, které využívá odstředivou sílu. Nejčastěji se používá k oddělení různě těžkých složek kapalin nebo plynů nebo separaci kapalin a plynů od pevných látek.

Odstředivky (obr. 10) se používají například:

 v chemickém průmyslu (laboratořích)

 pro čištění odpadních vod

 v jaderném průmyslu (separace uranu)

 v domácnostech (pračka, ždímačka)

Obr. 10 Schéma řezu odstředivky [22]

6.3 Vakuový filtr

Vakuový filtr (obr. 11)využívá k filtraci podtlak a to přes síťový stůl nebo buben. Dříve se využíval hlavně v potravinářském průmyslu.

Obr. 11 Schéma vakuového filtru [23]

30

7 Zpracovatelský průmysl a filtrace vody

Zpracovatelský průmysl má významný vliv na úroveň celého hospodářství, protože se podílí podstatnou mírou na výrobě kapitálových statků. Základním úkolem zpracovatelského průmyslu je zpracovávání surovin ze zemědělství a těžebního průmyslu. Do tohoto odvětví patří průmysl potravinářský, hutnický, chemický, dřevařský, textilní a další.

a) potravinářský průmysl

- pekárny (plachta do kynáren nebo na dopravníky, což jsou nekonečné prošívané pásy)

- sila na obilí (sítě, které provzdušňují obilí)

- cukrovarnictví (filtrační plachetky, kterými se filtruje saturovaná neboli hrubá šťáva)

- výroba olejů (filtrační plachetky) - výroba moštů (filtry)

b) chemický průmysl – neutralizační stanice (slouží k optimalizaci hodnot pH odpadních vod na základě přidávání určitých chemikálií a pro oddělení vzniklého kalu od vody jsou použity filtrační plachetky)

c) keramický průmysl – používají se filtrační plachty k výrobě kaolínu, který se dále zpracovává v celé řadě průmyslového odvětví (nátěrové hmoty, stavební průmysl, keramika)

d) rekultivace uranových dolů – pomocí neutralizačního procesu se čistí uranové naleziště od uranu

e) čističky odpadních vod

31

Filtrace vody

Filtrace vody se využívá pro domácí i průmyslovou oblast a má schopnost odstranit z vody nežádoucí substance. Pomocí vodních filtrů, které se liší podle užití, odstraní z vody například chlor, dusičnany, chemické látky, železo, dusičnany atd.

Filtr na vodu nechtěné látky zachytí na svém povrchu nebo uvnitř své struktury.

 vodárenství (filtrace surové vody, odstranění zápachu a zákalu, chemická dezinfekce)

 ropný průmysl (filtrace surové vody, kontrola pH)

 potravinářský průmysl (filtrace surové vody, membránová filtrace, systémy dezinfekce)

 chemický průmysl (předúprava surové vody, tlaková filtrace médii)

 chladící věže (čištění vody chladících věží, změkčení a demineralizace)

 recyklace vody (UV a chemická desinfekce)

8 Představení firem 8.1 Zitex s.r.o.

Zitex s.r.o. je soukromou českou společností zabývající se konfekční výrobou textilních technických výrobků. Logo firmy je uvedeno níže (obr. 12).

Obr. 12 – Logo firmy Zitex[8]

32 Historie

Společnost byla založena roku 1997 a navazuje na tradici textilní výroby konfekčního zpracování filtračních textilií v Lomnici nad Popelkou, kterou byla v minulém století firma Technolen.

Díky dlouholetým zkušenostem v oblasti textilního průmyslu společnost nabízí efektivní řešení požadavků zákazníků, poptávajících technické textilní výrobky, především pro průmyslovou filtraci kapalin a plynů a obalový sortiment.

Orientace firmy na trhu

Zitex s.r.o. je rodinná firma, která od svého vzniku sleduje aktivní linii přístupu k zákazníkovi se zaměřením na optimální řešení jeho technických, ekologických a ekonomických požadavků. Je výrobcem především konfekce textilních filtrů pro kapalnou filtraci, ale s rozvojem firmy a hlavně trhu se výroba rozšířila i do dalších odvětví našeho průmyslu.

Certifikát

Od roku 2006 je společnost držitelem mezinárodního certifikátu ČSN EN 9001:2001 v oboru, výroba technických textilních výrobků – filtrů“.

Clutex

Zitex je členem skupiny Clutex (klastr technických textilií) a sdružuje firmy specializující se na technický textil.

Nabídka firmy

Firma nabízí široký sortiment materiálů jak tuzemských, tak i zahraničních výrobců technických textilií a spolupracuje s výrobci filtračních zařízení. Specializací firmy je výroba filtračních plachetek do potravinářského průmyslu, konkrétně do cukrovarnictví a keramického průmyslu. Nabídka firmy není pevně stanovena, řídí se požadavky zákazníka na parametry a vlastnosti, který by měl výrobek splňovat pro jeho použití.

Výrobní program společnosti je velmi rozsáhlý po stránce použitelného materiálu, rozměrů, propustností, schopností regenerace a specifických přání zákazníka.

33

8. 2 LB Minerals

LB Minerals, s.r.o. je součástí koncernu LASSELSBERGER. Díky své rozsáhlé nabídce patří mezi největší dodavatele surovin ve střední Evropě. Ukázka loga firmy (obr. 13).

Obr. 13 Logo firmy LB Minerals[12]

Historie Horní Bříza

1877 Byla zahájena těžba a plavení kaolinu.

1882 Založena Továrna na výrobu hliněného, kaolinového a šamotového zboží.

1899 Vznik podniku Západočeské továrny kaolinové a šamotové, a.s.

1992 Po privatizaci vznikla akciová společnost Západočeské kaolinové a keramické závody

1997 Změna názvu podniku na Keramika Horní Bříza a.s.

1999 Kapitálový vstup společnosti Lasselsberger Holding International.

2007 Vznik akciové společnosti LB MINERALS.

2009 Transformace společnosti na LB MINERALS, s.r.o.

Orientace firmy

LB MINERALS, s.r.o. se zaměřuje hlavně na těžbu, úpravu a následné zpracování kaolinů, jílů, živců, kameniva a písků. Mezi její produkty patří filtrační křemelina, stelivo a štuková omítka.

34

K dnešnímu dni společnost LB Minerals, s.r.o. působí v rámci České republiky na 41 dobývacích místech. Díky široké působnosti může nabídnout svým zákazníkům rozsáhlý sortiment surovin, které se dají použít v mnoha průmyslových odvětví.

Nabídka firmy

Hlavními produkty LB Minerals jsou kaoliny, které se v keramickém průmyslu zpracovávají na výrobu obkladů, dlaždic a sanitární keramiku. Dále se kaolin využívá při výrobě papíru, laků, tmelů a plastů. Nedávno firma zaregistrovala nárůst zájmu o mleté kaoliny pro výrobu skleněných vláken, které se v posledních letech prosazují v různých průmyslových odvětví, například v automobilovém průmyslu.

Dalším výrobkem jsou jíly, které jsou používány na výrobu keramických obkladů a dlažeb, pálených střešních tašek, elektroporcelánu a užitkové keramiky.

Podstatnou část produkce zabírají živce. Živce jsou využívány při výrobě skla, sanitární

Podstatnou část produkce zabírají živce. Živce jsou využívány při výrobě skla, sanitární

In document Diplomová práce SPECIÁLNÍ VLÁKENNÉ STRUKTURY PRO FILTRACI KAPALIN l (Page 12-0)