Podkladem pro zjištění deficitů v dílčích funkcích v předškolním věku mi byl soubor cvičení pro děti v předškolním roce a v první třídě Brigitte Sindelarové
„Předcházíme poruchám učení“. Anamnestický rozhovor s matkou dítěte jsem vedla podle předem připravených otázek, které jsem čerpala z textu Mgr. Václavy Tomické
„Speciálně pedagogické metody využitelné v logopedii i speciálně pedagogické praxi“
a z textu „Vybrané kapitoly z problematiky specifických poruch učení“ Phdr. Zdeňky Michalové. Rodiče dítěte souhlasí, abych průběh a výsledky diagnostického cvičení využila ve své bakalářské práci na dané téma. V práci nebudou uvedena „tvrdá data“, pouze věk a pohlaví dítěte a věk a vzdělání rodičů.
Anamnestický rozhovor
Rozhovor jsem vedla s matkou chlapce v mateřské škole, po odchodu ostatních dětí. Seznámila jsem matku se svým záměrem, jak naložím s poskytnutými údaji. Matka s rozhovorem i následnou diagnostikou dítěte souhlasila.
Rodinná anamnéza
65 Vzdělání: vyučení
Zdravotní stav: dobrý
Rodina: je úplná, chlapec má dva mladší bratry - dvojčata ve věku dvou let, bydlí společně s otcovou matkou v částečně dokončeném rodinném domě – bilingvní rodinné prostředí.
Průběh dne v rodině: oba rodiče jsou časově hodně zaměstnaní, přestože je matka ještě na MD. O děti se po většinu dne stará babička, která nezná dobře český jazyk. Právě ona čte chlapci pohádky, prohlíží si s ním knížky, povídá si s ním. Jako rodina společné rituály nemají, občas v neděli se sejdou ke společnému obědu. Televizi sledují asi 2 hodiny denně, PC nemají, před spaním si nečtou.
Na otázku, jaké zná dítě konkrétní pohádky či básničky, matka odpovídá, že neví, ona se s ním žádné neučí, jenom babička, ale ze školky nějaké básničky a písničky chlapec zná. Doma si chlapec nejraději prohlíží knihy s obrázky zvířat.
Zátěžové nemoci v rodině: nejsou žádné.
Logopedické problémy rodičů: bez problémů.
Těhotenství: bylo chtěné, plánované; rizikové.
Porod: císařským řezem – rizikové faktory v období porodu.
Váha: 3250g Míra: 50cm
Období těsně po porodu (v porodnici): novorozenecká žloutenka.
Délka kojení: asi 6 týdnů, jazyková uzdička v normě.
Další vývoj v kojeneckém období:
Dudlík: chlapec neměl.
Sed bez opory: 8-9. měsíc.
Lezení: asi na 6. měsíci lezl dozadu, dopředu nelezl vůbec.
První kroky: asi na roce.
Hygienické návyky: chlapec měl pleny téměř do 4 let věku, nikdo ho neučil do té doby základním návykům (na nočník, na záchod), až teprve babička, která v té době přijela z Ukrajiny.
66 Současný vývoj:
Spánek: spí klidně, nepřerušovaně, ústa pootevřená.
Hrubá motorika: samostatná chůze do a ze schodů, udrží rovnováhu na jedné noze.
Jemná motorika a grafomotorika: úchop tužky má správný, tužku drží v levé ruce, zájem o kreslení je sporadický, manipulace s předměty – staví z kostek, stavebnice.
Preferované a odmítané hry: v mateřské škole – s auty a se stavebnicemi, doma s auty.
Dentice: první.
Hlasové problémy: nemá.
Jídlo: jí zcela samostatně asi od čtyř let, do té doby ho matka krmila, aby se neumazal, nebo pil z láhve.
Od kdy navštěvuje MŠ: od 4 let.
Adaptace: proběhla bez problémů.
Nemoci a úrazy, operace, léky: žádné.
Stoj: je vzpřímený.
Sed na židli: je vzpřímený, klidný.
U kterých lékařů či jiných odborníků je dítě vedeno: pouze u pediatra.
Řečový vývoj:
- první křik – spontánní, - broukání – matka neví, - žvatlání – kolem 7. měsíce, - první slovo – asi v roce, - první věta – matka neví, - říkadlo – asi ve dvou letech,
- první otázky typu „Co je to?“ – asi ve dvou letech, - první otázky typu „Proč?“ – asi ve dvou letech,
- zájem o komunikaci – chlapec je komunikativní, nevyhýbá se komunikaci s dospělými, naopak ji vyhledává,
- zachovává dítě při opakování vět slovosled - nezachovává, - verbální projev – dyslalie (R, Ř), asimilace sykavek.
Bylo dítě někde logopedicky vyšetřeno a kde? - nebylo.
67 Průběh a výsledky diagnostického vyšetření
S chlapcem jsem pracovala v průběhu 3 týdnů v mateřské škole a to vždy zhruba 15 minut v době poledního klidu, kdy si před prací měl možnost odpočinout na lehátku.
Sezení proběhlo 5x, protože jeho docházka do MŠ v té době byla nepravidelná. Na práci měl dostatek času, každý úkol jsem mu řádně vysvětlila a některé jsem i několikrát zopakovala, dokud je nepochopil. Jeho pozornost při plnění byla kolísavá. Správnost provedení jsem před dítětem nekomentovala. Výsledek každého plněného úkolu jsem si zaznamenávala dle instrukcí uvedených v publikaci Sindelarové.
Výsledky plnění úkolů:
1. rozdíly v párových obrázcích – 5 chyb (u všech dvojic řekl, že nejsou stejné), 2. rozdíly v párových tvarech – 2 chyby,
3. skryté tvary – 10 chybných odpovědí (nedokázal přesně ukázat na výseč), 4. rozdíly mezi dvěma slovy – 4 chyby (2, 4, 6, 10),
5. rozdíly mezi dvěma slovy nemající smysl – 5 chyb (1, 2, 4, 5, 8), 6. ukrytá slova – 4 chyby (5, 7, 8, 10),
7. spojení mezi viděným a slyšeným vjemem – bez chyb, 8. spojení mezi viděným a slyšeným vjemem – bez chyb, 9. paměť na obrázky – 3 chyby,
10. paměť na tvary – 4 chyby,
11. paměť na řadu slov – a) nezapamatoval si 2 slova,
b) dvě zapamatovaná slova řekl v chybném pořadí, 12. paměť na řadu slabik – nezapamatoval si ani jednu slabiku,
13. zapamatovat si obrázky – vyjádřit je slovy – bez chyb, 14. zapamatovat si slova – vyhledat k nim obrázky – 2 chyby, 15. pohotovost mluvidel – 6 chyb,
16. koordinace ruky a oka při psaní – bez chyb, 17. vyhledávání obrázků – bez chyb,
18. vyhledávání slov – 6 chyb,
19. vnímání vlastního těla a prostoru – bez chyb.
Vyhodnocení cvičení:
Úkoly č. 7., 8., 13., 14., 16., 17., 19. splnil bezchybně.
Úkoly č. 2., 4., 6., 9. více než polovina dobře.
Úkoly č. 1., 5., 10., 11. splnil z poloviny dobře.
68 Úkoly č. 15., 18. méně než polovina dobře.
Úkoly č. 3. a 12. nesplnil.
Z výsledků vyplývá, že chlapec má největší nedostatky ve zrakovém a sluchovém vnímání, a v motorice řeči, větší nedostatky pak má ve schopnosti přesně slyšet a přesně vidět a přesně si zapamatovat slyšené a viděné vjemy.
Doporučená cvičení:
Cvičení č. 1 rozvíjející zrakové vnímání – optické vnímání: 2. a 3. stupně.
Cvičení č. 2 rozvíjející sluchové vnímání – akustické vnímání: 1., 2. a 3.
stupně.
Cvičení č. 3 rozvíjející přesné vidění – optické vnímání: 2. a 3. stupně.
Cvičení č. 4 rozvíjející přesné slyšení – verbálně akustické vnímání: 1., 2. a 3.
stupně.
Cvičení č. 5 rozvíjející zapamatování viděného – optická paměť: 2. a 3.
stupně.
Cvičení č. 6 rozvíjející zapamatování slyšeného – verbálně akustická paměť:
1., 2. a 3. stupně.
Cvičení č. 8 rozvíjející pochopení a osvojení principu posloupnosti – serialita: 1., 2. a 3. stupně.
Cvičení č. 9 rozvíjející koordinaci pohybů úst při mluvení – motorika řeči.
Všechna doporučená cvičení by se měla s dítětem provádět nenásilně, hravou formou, v mateřské škole je vhodné přizvat ke hře vrstevníky.
Vyšetření v PPP
V listopadu 2010 byl chlapec vyšetřen v PPP v Jablonci nad Nisou. Předkládám částečný opis vyšetření bez poskytnutí „tvrdých dat“.
Vyšetření na žádost: MŠ a se souhlasem rodičů.
Z důvodu: posouzení školní zralosti a laterality.
Zpráva zaslána: rodičům.
Vyšetření školní zralosti
Osobní anamnéza a zdravotní stav dítěte: rizikové faktory v období porodu, bilingvní rodinné prostředí, docházka do MŠ od 4 let, v 6 ti letech změna MŠ, kde na rozdíl od předešlé je spokojen.
69
Vyjádření MŠ: adaptace v MŠ bez problémů, hraje si rád s dětmi, špatná výslovnost komplikuje komunikaci, v sebeobsluze samostatný, úkolová práce s tužkou vázne v samostatnosti, soustředěnosti, slabý výtvarný projev.
Chování dítěte během vyšetření: klidný, přiměřeně komunikující, bez obav i v nepřítomnosti rodiče, ochotný ke spolupráci, málo samostatný a se zvýšenou potřebou ujišťující zpětné vazby při plnění úkolů vyžadujících koncentraci pozornosti, úsudek v práci se symboly, zrakovou a sluchovou percepci, vizuomotorickou koordinaci.
Verbální projev: zatížen vícečetnou dyslalií (k, r, ř), sykavkovými asimilacemi.
Grafomotorika: tužku drží v levé ruce, úchop správný. Linie nejistá, napodobení geometrických tvarů nedokonalé, trojúhelník, puntík nezvládl vůbec, stejně jako napodobení psacího písma. Kresba postavy na vývojově výrazně nižší úrovni.
Percepční znalosti: pravou a levou ruku rozlišuje, na ostatním tělesném schématu ani na ploše se stranově neorientuje. Prostorovou orientaci (před, za, pod, nad) chápe,
Lateralita: Neurčitá - nevyhraněná dominance ruky i oka.
Aktuální mentální úroveň: Ve slovně pojmovém myšlení byly výkony podprůměrné.
Závěr: Opožděný vývoj řeči, dyslalie, pomalejší rozvoj percepčních funkcí.
Doporučení pro MŠ:
Pokračování ve správně zvoleném individuálním přístupu ve všech oblastech.
Zadávat obsahem kratší a strukturou jednodušší úkoly, aby mohl chlapec zažít úspěch a tím se podpořila jeho motivace. Tím by se také měla zlepšit chlapcova schopnost samostatné práce.
Doporučení pro rodiče:
Neodkladně vyhledat odbornou logopedickou péči.
Pomáhat chlapci v předškolní přípravě – rozhovory nad obrázky, zakoupit publikace s tvořivými úkoly pro předškoláky a pomáhat synovi s jejich řešením.
Spolupracovat s paní učitelkou v MŠ.
Kontrola nebo konzultace v PPP kdykoli podle potřeby.
70 2.9 Vyhodnocení předpokladů
Předpoklady dotazníkového průzkumu se týkaly nejčastějších příčin odkladu školní docházky a vztahovaly se k otázce č. 13 v dotazníku určeném učitelkám mateřských škol a k otázce č. 11 uvedené v dotazníku pro rodiče. V obou otázkách měli respondenti možnost výběru ze 4 odpovědí:
a) vady řeči,
6. Předpokládáme, že nejčastějším důvodem odkladu školní docházky je opožděný vývoj dítěte.
2.9.2 Vyhodnocení průzkumu
Otázka č. 13 z dotazníku určeného učitelkám MŠ: Jaké jsou nejčastější příčiny odkladu povinné školní docházky ve vaší MŠ?
Tab. 13: Příčiny odkladu školní docházky
Odpověď Počet odpovědí Vyjádřeno v % nezralostí dítěte. Zdravotní oslabení dítěte nebývá důvodem k OŠD.
71
Otázka č. 11 z dotazníku určeného rodičům: Co je podle Vás vážnou příčinou pro odklad povinné školní docházky?
Tab. 27: Důvody k OŠD
v kombinaci s jinou příčinou. Samostatnou vadu řeči nepovažují za důvod k OŠD, avšak v kombinaci s dalšími příčinami ano, jak uvedlo 33,3% respondentů. Sociální nezralost jako důvod pro OŠD uvedlo 51,8% dotazovaných, z toho pouze 3,7% samostatně jako vážnou příčinu a 48,1% v kombinaci s ostatními příčinami. Nejmenší počet dotazovaných uvedlo jako příčinu OŠD zdravotní oslabení, celkem 14,8%, a to pouze v kombinaci s jinými příčinami.
Z výsledků šetření lze tedy usuzovat, že nejvíce důvodů pro OŠD vidí rodiče v celkové nezralosti dítěte (96,3%), dále pak v sociální nezralosti (51,8%), ve vadách řeči dítěte (33,3%), a nejméně (14,8%) rodičů ve zdravotním oslabení dítěte.
2.9.3 Shrnutí průzkumu
Z uvedených tabulek vyplývá, že narušené komunikační schopnosti, do kterých spadají rovněž vady řeči, jsou důvodem k OŠD především v kombinaci s dalšími příčinami. Předpoklad č. 1 byl potvrzen pouze částečně.
Sociální nezralost dítěte rovněž nebývá hlavním důvodem k OŠD, ale je jedním z důvodů v kombinaci s jinými příčinami. Z tohoto šetření vyplývá, že i předpoklad č. 2 byl potvrzen pouze částečně.
72
Jako hlavní příčinu OŠD lze z výsledků šetření označit celkovou nezralost dítěte.
Tímto zjištěním se potvrdil předpoklad č. 3, že nejčastějším důvodem odkladu školní docházky je opožděný vývoj dítěte.
Cílem praktické části bylo zjistit nejčastější příčiny odkladu povinné školní docházky. Z vyhodnocení výsledků dotazníkového šetření vyplývá závěr, že nejčastější příčinou OŠD je opožděný vývoj dítěte. Narušené komunikační schopnosti dítěte a sociální nezralost jsou důvodem k odkladu školní docházky především v kombinaci s dalšími příčinami. Předpoklady 1 a 2 byly potvrzeny pouze částečně, předpoklad č. 3 byl v rámci průzkumu potvrzen.
Z odpovědí na další otázky dotazníku vyplynulo, že rodiče z větší části přenechávají přípravu dítěte na vstup do první třídy ZŠ na mateřských školách a v některých případech se ani nezajímají, jak se jejich dítě ke vstupu připravuje.
Učitelky MŠ rodiče seznamují s požadavky, jaké jsou kladeny na děti při vstupu do školy. Důležitá je i příprava v domácím prostředí, spolupráce a jednotný postup s přípravou v MŠ. Učitelky dále provádějí pedagogickou diagnostiku školní zralosti budoucích prvňáčků a na základě výsledků volí individuální postupy při přípravě dětí.
Rodiče kladně hodnotí předškolní přípravu dětí v mateřských školách a rovněž zastávají názor, že je důležitá spolupráce mezi MŠ a rodinou. Avšak, jak již bylo uvedeno, z větší části přenechávají tuto přípravu na učitelkách mateřských škol.
73
Závěr
Pro společnost znamená vzdělání každého jedince především ekonomické hodnoty, pro rodinu jistou společenskou prestiž, pro dítě samotné předpoklad uspokojivého pracovního a společenského zařazení.
Zahájení povinné školní docházky je pro každé dítě důležitým mezníkem v jeho dosavadním životě. Ne každé dítě je však na tuto změnu dostatečně připravené a zralé.
V případě, že je nezralost potvrzena odborným poradenským pracovištěm, dětským lékařem, pedagogy ZŠ a v neposlední řadě učitelkami z MŠ, bývá jedním z nejlepších řešení odklad povinné školní docházky. Takto získaný rok je nutné využít k intenzivní přípravě dítěte na školu, k jeho stimulaci ve vývoji.
Pracuji jako učitelka mateřské školy a právě školní zralost se stala tématem mé bakalářské práce. Pod pojmem „školní zralost“ se neskrývá pouze fyzická, psychická a sociální způsobilost dítěte ke zvládnutí počátečních požadavků výuky v první třídě, ale i připravenost dítěte v jistých dovednostech a návycích, v praktických vědomostech a zkušenostech.
Cílem bakalářské práce bylo popsat a charakterizovat problematiku školní zralosti a zjistit nejčastější příčiny odkladu povinné školní docházky.
Problematika školní zralosti byla popsána a charakterizována v teoretické části práce, kdy bylo využito poznatků ze studia odborné literatury. V praktické části jsem se zaměřila na analýzu a vyhodnocení dotazníkového průzkumu. Úskalím dotazníkového šetření byla návratnost vyplněných dotazníků od respondentů, kdy jsem se do jednoho zařízení musela i několikrát vracet pro další, rodiči vyplněné dotazníky. Byla jsem překvapena, že někteří rodiče otevřeně přiznali, že se o problematiku přípravy jejich dítěte na školu příliš nezajímají.
K této části jsem dále připojila ukázku zpracování pedagogické diagnostiky, jak ji provádíme na našem pracovišti.
Domnívám se, že na základě výsledků výzkumného šetření lze konstatovat, že je na mateřských školách dostatečně zajištěna nejen diagnostická činnost, ale také individuální přístup k rizikovým dětem. Rovněž podávání informací rodičům je ze stran učitelek na dobré úrovni. Je však důležité, aby se právě rodiče více angažovali v přípravném procesu.
74
Návrh opatření
Doporučení učitelkám MŠ:
při diagnostice školní zralosti a připravenosti využívat standardizovaných testů určených předškolnímu věku,
podchytit rizikové dítě již na začátku posledního roku před nástupem do školy a individuálně s ním pracovat,
zlepšit spolupráci s rodiči při realizaci stimulačních programů na posílení školní připravenosti,
umožnit rodičům účast na stimulačních programech, pokud je jejich MŠ organizuje,
zvýšit informovanost rodičů o problematice školní zralosti a připravenosti pořádáním přednášek a besed s odborníky z poradenských zařízení.
Doporučení rodičům:
účastnit se přednášek a besed s odborníky,
využít možnost účastnit se stimulačních programů na posílení školní připravenosti,
cíleně se dětem doma věnovat, pravidelně dětem doma číst,
informovat se o požadavcích, jaké jsou na děti při vstupu do první třídy kladeny, poskytnout dětem různé dostupné pomůcky a publikace pro přípravu na školu, alespoň v posledním roce před nástupem do ZŠ umožnit dětem pravidelnou docházku do MŠ.
75
Seznam použité literatury
BARTOŇOVÁ, M., 2004. Kapitoly ze specifických poruch učení. 1. vyd. Brno:
Masarykova univerzita. ISBN 80-210-3613.
BEDNÁŘOVÁ, J., ŠMARDOVÁ, V., 2007. Diagnostika dítěte předškolního věku. 1.
vyd. Brno: Computer Press. ISBN 978-80-251-1829-0.
BUDÍKOVÁ, J., KRUŠINOVÁ, P., KUNCOVÁ, P., 2004. Je vaše dítě připraveno do první třídy? 1. vyd. Brono: Computer Press. ISBN 80-722-6637-3.
ČÁP, J., 1997. Psychologie výchovy a vyučování. Dotisk. Praha: Karolinum. ISBN 80-7066-534-3.
EBBER, B. 100 věcí, které by měl znát každý předškolák. 1. vyd. Brno: CPRESS, 2011.
ISBN 978-80-251-3545-7.
HOUSAROVÁ, B., MICHALOVÁ, Z. 2002a. Jak na specifické poruchy učení (1).
Informatorium, roč. IX, č. 7, s. 14, 15. ISSN 1210-7506.
HOUSAROVÁ, B., MICHALOVÁ, Z. 2002b. Jak na specifické poruchy učení (2).
Informatorium, roč. IX, č. 8, s. 12, 13. ISSN 1210-7506.
KOŤÁTKOVÁ, S., 2008. Dítě a mateřská škola. 1. vyd. Praha: Grada. ISBN 978-80-247-1568-1.
KROPÁČKOVÁ, J., 2008. Budeme mít prvňáčka. 1. vyd. Praha: Portál. ISBN 978-80-7367-359-8.
LANGMEIER, J., KREJČÍŘOVÁ, D., 1998. Vývojová psychologie. 3. přeprac. a dopl.
vyd. Praha: Grada. ISBN 80-7169-195-X.
MICHALOVÁ, Z., 2008. Vybrané kapitoly z problematiky specifických poruch učení.
1. vyd. Liberec: TUL. ISBN 978-80-7372-318-7.
76
OPRAVILOVÁ, E., 2004. Předškolní pedagogika II. Hra (cesta k poznání předškolního dítěte). 1. vyd. Liberec: TUL. ISBN 80-7083-876-1.
PEŠATOVÁ, Ilona, TOMICKÁ, Václava. Úvod do integrativní speciální pedagogiky.
1. vyd. Liberec: TUL, 2007. ISBN 978- 80-7372-268-5.
PEŠOVÁ, I., ŠAMALÍK, M., 2006. Poradenská Psychologie pro děti a mládež. 1. vyd.
Praha: Grada. ISBN 80-247-1216-4.
POKORNÁ, V. 2001. Teorie a náprava vývojových poruch učení a chování. 3. rozšíř.
a oprav. vyd. Praha: Portál. ISBN 80-7178-570-9.
SINDELAROVÁ, B., 1996. Předcházíme poruchám učení. 1. vyd. Praha: Portál. ISBN 80-85282-70-4.
ŠRÁMKOVÁ, M., 2005. Rukověť rodiče malého školáka. 1. vyd. Praha: Albatros.
ISBN 80-00-01491-2.
ŠVINGALOVÁ, D., 2003. Kapitoly z vývojové psychologie pro učitelství mateřských škol. 1. vyd. Liberec: TUL. ISBN 80-7083-697-0.
TOMICKÁ, V., 2006. Speciálně pedagogické metody využitelné v logopedické i speciálně pedagogické praxi. 1. vyd. Liberec: TUL. ISBN 80-7372-106-6.
VÁGNEROVÁ, M. 2007. Vývojová psychologie pro obor speciální pedagogika předškolního věku. 1. vyd. Liberec: TUL. ISBN 978-80-7372-213-5.
ZELINKOVÁ, O., 2001. Pedagogická diagnostika a individuální vzdělávací program.
1. vyd. Praha: Portál. ISBN 80-7178-544-X.
ZELINKOVÁ, O., 2003. Poruchy učení: specifické vývojové poruchy čtení, psaní a dalších školních dovedností. 10. zcela přeprac. a rozšiř. vyd. Praha: Portál. ISBN 80-7178-800-7.
77
ŽÁČKOVÁ, H., JUCOVIČOVÁ, D., 2000. Děti s odkladem školní docházky a jejich úspěšný start ve škole. 3. vyd. Praha: D & H. ISBN není
KUCHARSKÁ, A., 1999. Odklad školní docházky (Pedagogicko-psychologická diagnostika). In: Rodina [online]. 4. 6. 1999 [vid. 20. 4. 2012]. Dostupné z:
http://www.rodina.cz/clanek203.htm
SMOLÍKOVÁ, K., et al., 2006. Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání 2004. [online]. Praha: Výzkumný ústav pedagogický v Praze. [vid. 9. 3.
2012]. ISBN 80-87000-00-5. Dostupné z: http://www.vuppraha.cz/wp-content/uploads/2009/12/RVP_PV-2004.pdf
Vyhláška č. 116/2011 Sb., kterou se mění vyhláška č. 72/2005 Sb., o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních. In: Sbírka zákonů České republiky [online]. 2011, částka 43, s. 1107 [vid. 7. 3. 2012]. Dostupné z:
http://www.msmt.cz/file/16096
Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon). In: Sbírka zákonů České republiky [online]. 2008, částka 103, s. 4840–4868 [vid. 17. 11. 2011]. ISSN 1211-1244. Dostupné z:
http://www.msmt.cz/dokumenty/uplne-zneni-zakona-c-561-2004-sb
78
Seznam příloh
Příloha č. 1
Anonymní dotazník pro rodiče
Příloha č. 2
Dotazník pro učitelky mateřských škol
Příloha č. 3
Přílohy k vyšetření deficitů v dílčích funkcích v předškolním věku
Příloha č. 1
ANONYMNÍ DOTAZNÍK PRO RODIČE
Vážená maminko, vážený tatínku.
Jmenuji se Dana Musílková a jsem studentkou 3. ročníku bakalářského studijního oboru Speciální pedagogika předškolního věku. Obracím se na Vás s prosbou o vyplnění dotazníku, který se týká problematiky školní zralosti a připravenosti dětí na vstup do první třídy základní školy (ZŠ). Získané údaje dotazníku jsou zcela anonymní a budou sloužit jako podklad k vypracování praktické části mé bakalářské práce na téma „Školní zralost“. Jsem si plně vědoma Vaší zaneprázdněnosti a předem Vám děkuji za Váš čas a pomoc.
Dana Musílková učitelka MŠ (mateřská škola) Huntířov a současně studentka 3.
ročníku BS Speciální pedagogika předškolního věku na TU v Liberci.
17. Jak významnou roli má podle Vás MŠ v přípravě dítěte na školu?
(Ohodnoťte na stupnici od 1 do 5. 1 pro nejvýznamnější, 5 pro nejméně významnou).
O 1 O 2 O 3 O 4 O 5
18. Byli jste seznámeni s požadavky, které jsou od dětí očekávány při vstupu do ZŠ?
a) Ano - jak? ___________________________________________________
____________________________________________________________
b) Ne
3. Pro které dítě bude podle Vás vstup do ZŠ jednodušší?
a) pro dítě, které navštěvovalo MŠ b) pro dítě, které nenavštěvovalo MŠ
4. Myslíte si, že je vhodné, aby dítě navštěvovalo MŠ alespoň jeden rok před nástupem do ZŠ?
a) Rozhodně ano b) Spíše ano
c) Rozhodně ne d) Spíše ne
5. Myslíte si, že MŠ dokáže zajistit lepší připravenost dítěte na ZŠ, rodiče doma?
a) Rozhodně ano b) Spíše ano c) Rozhodně ne d) Spíše ne
6. Zastáváte též názor, že je třeba, aby se na cílené přípravě dítěte na vstup do školy podíleli také rodiče? Svůj názor odůvodněte:
a) Ano, protože __________________________________________________
_____________________________________________________________
b) Ne, protože ____________________________________________________
_____________________________________________________________
7. Věnujete se doma cíleně svým dětem (např. učíte je básničky, říkanky, písničky, vymýšlíte pro ně pestrý program)?
a) Rozhodně ano b) Spíše ano c) Rozhodně ne d) Spíše ne
8. Čtete doma svým dětem pravidelně?
a) Ano
b) Ne, proč______________________________________________________
_____________________________________________________________
9. Využíváte doma při hrách některé pomůcky, publikace (dětské časopisy, sešity, počítačové programy apod.) pro přípravu na školu?
a) Ano, jaké_____________________________________________________
_____________________________________________________________
b) Ne
10. Co Vás nejvíce zajímá ohledně cílené předškolní přípravy vašeho dítěte?
a)_______________________________________________________________
________________________________________________________________
b) Neinformujeme se
11. Co je podle Vás vážnou příčinou pro odklad povinné školní docházky?
a) Vady řeči
b) Celková nezralost dítěte c) Neschopnost udržet pozornost d) Zdravotní oslabení
12. Nabízí vaše MŠ dětem programy na posílení školní připravenosti a máte možnost se jich společně účastnit?
12. Nabízí vaše MŠ dětem programy na posílení školní připravenosti a máte možnost se jich společně účastnit?