- Výsledné hodnoty tahové zkoušky - Využití technologie 3D tisku k výrob metalurgického ná adí

Smluvní mez kluzu vyšla u všech vzork p ibližn stejn . Mez kluzu charakterizuje nejmenší nap tí, p i kterém dochází k p echodu z elastických deformací na plastické. Smluvní mez kluzu charakterizuje nap tí, p i kterém se zkušební vzorek trvale prodlouží o 0,2 %.

Tišt ný vzorek bez tepelného zpracování dosahoval nejvyšší meze pevnosti v tahu. Ta odpovídá maximálnímu zatížení, které m že vzorek v pr b hu zkoušky p enášet. Zárove se tento vzorek b hem zkoušky nejmén prodloužil. V p ípad , že se aditivn vyrobený vzorek tepeln zpracoval stejným zp sobem jako konvenční, hodnoty meze kluzu a meze pevnosti se snížily. Dokonce byly nižší než u konvenčn vyrobeného vzorku.

Zkušební

3.2 Zkouška rázem v ohybu (metoda Charpy)

Podstatou této zkoušky je p eražení zkušebního t lesa umíst ného na dvou podp rách pomocí b itu kyvadlového kladiva [4]. Zkouška probíhá za podmínek stanovených v norm ČSN ISO 148-1:2010 a EN ISO 14556:2000. Jejím cílem je zjistit závislost nárazové síly a pr hybu zkušebního t lesa b hem rázu [3]. Zkouška byla provedena v laborato i Technické univerzity v Liberci na za ízení Lab Test CHK 450 J-I.

3.2.1 Zkušební t leso

Zkušební t leso daných rozm r je opat eno vrubem, v tomto p ípad V-vrubem, tak aby došlo k lomu a ne pouze k plastické deformaci t lesa.

Pro tuto zkoušku bylo zhotoveno celkem 17 zkušebních t les:

KONVENČNÍ T LESA

Nejprve bylo vyrobeno 5 zkušebních t les ze základové desky vložky chlazení stejn jako u zkoušky tahem. Tato t lesa p edstavovala skupinu konvenčn vyrobených vzork .

3D TIŠT NÁ ZKUŠEBNÍ T LESA

Aditivní technologií SLM bylo následn vyrobeno 12 vzork . Z toho byly 3 vzorky vytišt ny s orientací 0° v či základové desce Ěobrázek 31b), tyto vzorky byly následn vyžíhány ke snížení pnutí. Poté se vytisklo 9 vzork s orientací 90° v či základové desce Ěobrázek 31b).

Z toho 5 vzork bylo op t vyžíháno ke snížení pnutí a 4 byly tepeln zpracovány jako konvenční t lesa. Pro tisk byly použity stejné procesní parametry jako p i výrob I. a II. verze tišt né vložky.

Obrázek 31 - Zkušební t leso pro rázovou zkoušku:

aě výkres zkušebního t lesa [4], bě orientace tišt ného t lesa: vertikální 90°, horizontální 0°

b) a)

44 32a,b. Na snímcích nejsou viditelné vrstvy prášku tavené laserem ani p ípadná porezita materiálu.

Zkušební vzorky nevykazují žádné mechanické vady.

3.2.2 Nam ené hodnoty a vyhodnocení

Rázová zkouška byla vyhodnocena dle vzhledu lomové plochy a velikosti nárazové práce.

V p íloze jsou uvedeny pr b hy zkoušek zobrazující závislost mezi sílou a pr hybem vzorku.

VZHLED LOMOVÉ PLOCHY

Vzhled lomové plochy p eražených zkušebních t les vypovídá o tom, že se jedná o k ehký nikoli houževnatý lom. K ehký lom se vyznačuje tím, že nedochází k deformaci pr ezu vzorku a na lomové ploše jsou viditeln v tší krystalky [4].

Na lomové ploše tepeln zpracovaných vzork lze vid t, že je materiál více houževnatý než u vzork , které byly pouze žíhány. Dvojnásobným popoušt ním p i tepelném zpracování se totiž snížila tvrdost a tedy i k ehkost vzork . To že je materiál více houževnatý ukazuje to, že se krom št pné plochy objevují na okrajích pr ezu i smykové plochy, viz obrázek 33c,d.

U konvenčního vzorku je sice podíl smykové plochy menší než u tišt ného, na druhou stranu u n j došlo k nepatrnému p íčnému rozší ení. Proto nelze jednoznačn určit, který z tepeln zpracovaných vzork bude mít vyšší hodnoty vrubové houževnatosti.

a) b) Obrázek 32 - RTG

snímky zkušebního t lesa:

a) vertikální t leso (90°ě, bě horizontální (0°)

Obrázek 33 - Vzhled lomové plochy u jednotlivých vzork :

a) 3D tisk - orientace 0° - žíháno, bě 3D tisk – orientace 90° - žíháno, c) 3D tisk – 90° - tepeln zpracováno, dě konvenční – tepeln zpracováno

a) b) c) d)

45 Tišt né vzorky, které nebyly tepeln zpracovány a liší se pouze v orientaci p i tisku, nevykazují žádné p íčné rozší ení ani podíl smykové plochy. Lze tedy konstatovat, že jsou oproti zbylým vzork m mnohem k ehčí.

VZHLED LOMOVÉ PLOCHY – vyhodnocení pomocí mikroskopu

K p esn jšímu vyhodnocení lomové plochy bylo použito za ízení SEM ĚSkenovací elektro-nová mikroskopieě Carl Zeiss ULTRA plus. Skenovací elektronový mikroskop využívá namísto sv tla proud elektron , které dopadají na povrch zkoumaného vzorku. Výsledný obraz se získá detektoru nep ímou metodou – z elektron odražených od povrchu nebo sekundárních elektron . Na obrázku 34 jsou uvedeny snímky po ízené na SEM. Lze vid t, že krystalky u tišt ného vzorku jsou výrazn jší než u konvenčního vzorku. Což op t potvrzuje to, že je tišt ný materiál výrazn k ehčí.

Vyhodnocení rázové zkoušky dle lomové plochy je pouze orientační. Pro určení houževnatosti se tedy bude vycházet z nárazové práce.

NÁRAZOVÁ PRÁCE, VRUBOVÁ HOUŽEVNATOST

Pro vyhodnocení zkoušky byla použita hodnota práce W^iu, která odpovídá okamžiku iniciace trhliny [3]. V následující tabulce 4 jsou uvedeny pr m rné hodnoty této práce pro jednotlivé typy vzork a hodnoty vrubové houževnatosti. V p íloze jsou také uvedeny grafy závislostí síly na dráze, které byly nam eny v pr b hu vrubové zkoušky.

Obrázek 34 - Snímky lomové plochy zkušebního t lesa pro vrubovou zkoušku:

aě 3D tisk, bě konvenční výroba

46 Tabulka 4 - Výsledky rázové zkoušky

Typ vzorku Tepelné zpracování Práce Wiu [J]

Vrubová houževnatost

KV [J/cm²]

3D tisk – orientace 0° žíháno ke snížení pnutí 2,556 6,937 3D tisk – orientace 90° žíháno ke snížení pnutí 5,364 10,188 3D tisk – orientace 90° žíháno, kaleno a 2x

popoušt no 10,760 20,163

Konvenční výroba žíháno, kaleno a 2x

popoušt no 18,530 28,783

Z hodnot nam ených b hem rázové zkoušky a z pr b hu vrubové zkoušky vyplývá, že k p eražení zkušebního t lesa vyrobeného pomocí 3D tisku stačí výrazn menší práce. U vytišt ného vzorku, orientovaného 0° v či základové desce, stačí k iniciaci trhliny v míst vrubu pouze 2,6 J. U vzork orientovaných o 90° v či základové desce už bylo pot eba dvojnásobn vyšší práce. Pro lom klasicky vyrobeného zkušebního vzorku už bylo nutné použít práci o velikosti 18,5 J.

V p ípad , že bylo vytišt né zkušební t leso s orientací 90° tepeln zpracováno stejným zp sobem jako konvenční t leso, jeho hodnota práce se zdvojnásobila. Tepelným zpracováním se totiž snížila tvrdost a t leso nebylo tak k ehké. P esto se nevyrovnalo hodnotám práce konvenčního zkušebního t lesa.

Z vypočtené vrubové houževnatosti plyne, že jsou vytišt né vzorky oproti konvenčním mnohem k ehčí a h e odolávají náraz m. I v p ípad že jsou vzorky z 3D tiskárny tepeln zpracovány, k jejich p eražení je pot eba pouze poloviční práce v porovnání s konvenčními vzorky.

3.3 Chemická analýza

Vzhledem k výsledk m rázové zkoušky byla provedena chemická analýza zkušebních t les.

Tak aby se ov ilo, že je chemické složení konvenčních i tišt ných vzork stejné a nemá tedy vliv na jednotlivé mechanické zkoušky.

V následující tabulce 5 je uvedeno chemické složení vzork vytišt ných Technickou univerzitou v Liberci a vzork vyrobených konvenční metodou ve ŠKODA AUTO a.s. Jedná se pouze o katalogové hodnoty výrobce.

Tabulka 5 - Chemické složení vzork pro rázovou zkoušku - katalogové hodnoty [1]

Zp sob výroby vzorku

Procentuální zastoupení jednotlivých prvk [%]

Fe C Si Cr Mo V

3D tisk 90,95 0,39 0,9 5,05 1,61 1,1

Konvenční 90,9 0,4 1,0 5,3 1,4 1

3.3.1 Nam ené hodnoty a vyhodnocení

P esné chemické složení vzork bylo ješt ov eno v laborato i Technické univerzity v Liberci pomocí za ízení SEM ĚSkenovací elektronová mikroskopieě s mikroanalýzou EDS ĚEnergiov disperzní spektrumě. Jako v kapitole 3.2.2 byl použit skenovací elektronový mikroskop Carl Zeiss ULTRA plus.

EDS funguje na principu rentgenového zá ení. Umož uje detekovat četnost rentgenového zá ení vzniklého p sobením primárních elektron dopadajících na povrch vzorku.

Rentgenové zá ení má pro každý chemický prvek jinou hodnotu energie. Ze získaného rentgenového spektra je tedy možné zjistí výskyt jednotlivých chemických prvk a dle výšky píku se určí jejich procentuální zastoupení, viz p íloha.

Tabulka 6 - Chemické složení vzork pro rázovou zkoušku - nam ené hodnoty Typ vzorku

Procentuální zastoupení jednotlivých prvk [%]

Fe C Si Cr Mo V

48 Pro chemickou analýzu byl použit vytišt ný vzorek s orientací 90° v či základové desce a konvenčn vyrobený vzorek. Oba vzorky byly také p ebroušeny, tak aby chemická analýza nebyla ovlivn na p ípadnou oxidací povrchu. V následující tabulce 6 je uvedeno chemické složení jednotlivých vzork .

Chemické složení jednotlivých vzork p ibližn odpovídá katalogovým hodnotám. Jen u konvenčn vyrobených vzork bylo množství nalezeného molybdenu menší, než se p edpokládalo. Rozdíl se však pohybuje pouze v desetinách procenta. Vyšší obsah molybdenu by p esto mohl mít částečný vliv na vysokou tvrdost tišt ných vzork .

Na rozdíl od katalogových hodnot byly p i chemické analýze navíc nalezeny prvky manganu a wolframu, které se obvykle vyskytují u všech ocelí. Jejich množství bylo jen stopové, takže v tabulce nejsou uvedeny. Ani se nep edpokládá, že by m ly jakýkoliv vliv na mechanické zkoušky tohoto materiálu. Pomocí mikroanalýzy navíc nebylo možné ov it množství p ítomného uhlíku. Ten totiž pat í mezi tzv. lehké prvky. Využitím EDS bylo možné určit jen to, zda se ve vzorku nachází, nikoli jeho p esné množství.

3.4 M ení tvrdosti materiálu H13

Krom mechanických zkoušek a chemické analýzy byla provedena i zkouška tvrdosti materiálu. M ení bylo provedeno ve ŠKODA AUTO a.s. pomocí tvrdom ru HPO 250 – 303/86 pro m ení tvrdosti podle Vickerse. Princip m ení spočívá ve vtlačování diamantového indentoru ve tvaru pravidelného čty bokého jehlanu do zkušebního vzorku.

P ed m ením byly vzorky kalibrovány tak, aby byly nastaveny kolmo k indentoru. Síla indentoru byla nastavena na 60 kP, což odpovídá 588 N. Podle celikosti úhlop íček vtisku po indentoru byla zjišt na tvrdost materiálu.

3.4.1 Nam ené hodnoty a vyhodnocení

V následující tabulce 7 jsou uvedeny st ední hodnoty nam ené tvrdosti dle Vickerse, a p ibližné hodnoty v MPa a v jednotkách Rockwella.

Tabulka 7 - Nam ené hodnoty tvrdostí oceli H13 Ě1.2344ě

Zkušební vzorky ihned po vytišt ní vykazují dle nam ených hodnot nejv tší tvrdost. Takové tvrdosti konvenčn vyrobený materiál H13 b žn nem že dosáhnout. Pokud jsou následn aditivn vyrobené vzorky vyžíhány ke snížení pnutí, tvrdost se nepatrn snižuje a tím se zvyšuje jejich houževnatost. V p ípad , že jsou tepeln zpracovány stejným zp sobem jako konvenční vzorky, popoušt ním je dosaženo p ibližn stejné tvrdosti. Z p edchozích

4 Záv r

Cílem této bakalá ské práce bylo zhodnotit p ínos aditivní výrob p i výrob metalurgického ná adí, konkrétn p i výrob tlakových licích forem pro odlévání hliníkových slitin ve ŠKODA AUTO a.s. Využitím aditivní technologie mohlo být dosaženo optimalizace chladícího účinku n kterých díl tlakových licích forem. Zárove bylo možné porovnat 3D tisk s konvenčními technologiemi p ímo v technické praxi.

Hlavní výhodou 3D tisku je možnost zhotovit tvarov komplikované díly, které žádným konvenčním zp sobem vyrobit nelze. Toho se využilo p edevším p i výrob složitých chladících kanál uvnit jader a tvarových vložek slévárenské formy. Účinn jší chlazení pak umožnilo optimalizovat kvalitu odlitku. N které tišt né díly však nem ly takový p ínos, jak se p vodn očekávalo. Velkou nevýhodou 3D tisku je jeho cena, náklady na zhotovení díl byly n kolikanásobn vyšší než u klasicky vyráb ných díl . Navíc 3D tisk neumož uje zhotovení díl na čisto, pro získání požadované p esnosti je nutné je následn ješt obráb t.

Aditivní výroba se tak ani z časového hlediska nevyrovnala konvenčním technologiím. Zdá se, že v současné dob tak jediná výhoda 3D tisku p i výrob metalurgického ná adí ve ŠKODA AUTO a.s. spočívá v možnosti vytisknout komplikované tvary, vnit ní otvory či odlehčené konstrukce.

Krom vyhodnocení p ínosu konkrétních tišt ných díl se tato práce v novala i zkoumání mechanických a dalších materiálových vlastností nástrojové oceli 1.2344, která se použila p i výrob jednoho ze sledovaných díl . V rámci testování se porovnávaly vlastnosti tohoto materiálu dle zp sobu použité technologie výroby. Byla tedy provedena tahová a rázová zkouška, chemická analýza a m ení tvrdosti, jak pro aditivn , tak konvenčn vyrobené zkušební vzorky. Z nam ených hodnot se zjistilo, že po samotném tisku dosahují t lesa velké tvrdosti, což je nejspíš dáno zakalením materiálu již b hem samotného tisku. Jsou tedy velmi k ehké a mají vysokou mez pevnosti v tahu. Po tepelném zpracování se jejich vlastnosti výrazn m ní. V rámci tahových zkoušek se blíží konvenčn vyrobeným t les m, ale z hlediska houževnatosti z stávají stále velmi k ehké. K jejich porušení tedy stačí velmi malá síla. P i výrob metalurgického ná adí je pot eba, aby díly m ly určitou pevnost a houževnatost. Tišt ná t lesa však po samotném tisku t chto hodnot nedosahují. Je tedy pot eba díly po 3D tisku tepeln zpracovat a to takovým zp sobem, aby se dosáhlo kompromisu mezi pevností a houževnatostí.

Ze sledování tišt ných díl v praxi tak plyne, že sice aditivní výroba p ináší nové možnosti v oblasti výroby slévárenských forem, ale má i mnoho nevýhod. Chování tišt ného materiálu

51 není zatím zcela p edvídatelné a je nutné počítat s mnoha faktory ovliv ující tisk. Již samotná orientace dílu b hem tisku, jeho tepelné zpracování, použitý materiálu nebo nastavení procesních parametr zcela m ní pr b h tisku, výslednou kvalitu dílu a jeho užitné vlastnosti.

52 Fabricating and Metalworking. Home - Fabricating and Metalworking [online]. Copyright

©2017 Alliance Communications, Inc. All Rights Reserved. [cit. 2017-02-23]. Dostupné z: http://www.fabricatingandmetalworking.com/2016/07/additive-manufacturing-making-sense-laser-metal-deposition-3d-printing/

[3] ČSN EN ISO 14556. Ocel - Zkouška rázem v ohybu na kyvadlovém kladivu tyčí Charpy s V-vrubem - Instrumentovaná zkušební metoda. ČESKÝ NORMALIZAČNÍ INSTITUT, 2001.

[4] ČSN ISO 148-1:2010. Kovové materiály - Zkouška rázem v ohybu - metodou charpy: Část 1: Zkušební metoda. 2009-11-15. Praha: Ú ad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví, 2010.

[5] DAS, S. Physical Aspects of Process Control in Selective Laser Sintering of Metals.

Advanced Engineering Materials [online]. 2003, 5(10), 701-711 [cit. 2017-01-10]. DOI:

10.1002/adem.200310099. ISSN 1438-1656. Dostupné z:

http://doi.wiley.com/10.1002/adem.200310099

[6] DONGDONG, Gu. Laser Additive Manufacturing of High-Performance Materials.

Berlin: Springer-Verlag Berlin Heidelberg, 2015. ISBN 978-3-662-46088-7.

[7] EBM Hardware - Arcam AB. Arcam AB - Additive Manufacturing for Implants and Aerospace, EBM [online]. Dostupné z: http://www.arcam.com/technology/electron-beam-melting/hardware/

[8] FISCHER, P., V. ROMANO, H.P. WEBER, N.P. KARAPATIS, E. BOILLAT a R.

GLARDON. Sintering of commercially pure titanium powder with a Nd: YAG laser source.

Acta Materialia [online]. 2003, 51(6), 1651-1662 [cit. 2016-11-20]. DOI:

10.1016/S1359-6454(02)00567-0. ISSN 13596454. Dostupné z:

http://linkinghub.elsevier.com/retrieve/pii/S1359645402005670

53 [9] FRÖMEL, Ji í. Optimalizace parametr výrobního procesu pro 3D tisk z kovového prášku. Liberec, 2015. Diplomová práce. Technická univerzita v Liberci. Vedoucí práce Ing.

Ji í Šafka, Ph.D.

[10] HERZOG, Dirk, Vanessa SEYDA, Eric WYCISK a Claus EMMELMANN. Additive manufacturing of metals. Acta Materialia [online]. 2016, 117, 371-392 [cit. 2017-01-05].

DOI: 10.1016/j.actamat.2016.07.019. ISSN 13596454. Dostupné z:

http://linkinghub.elsevier.com/retrieve/pii/S1359645416305158

[11] CHUA, Chee Kai., Kah Fai. LEONG a Chu Sing. LIM. Rapid prototyping: principles and applications. 3rd ed. New Jersey: World Scientific, c2010. ISBN 98-127-7897-7.

[12] Jet Cooling. Lethiguel Jet Cooling [online]. Dostupné z:

[13] KRAKHMALEV, P. a I. YADROITSEV. Microstructure and properties of intermetallic composite coatings fabricated by selective laser melting of Ti–SiC powder mixtures.

Intermetallics [online]. 2014, 46, 147-155 [cit. 2017-02-13]. DOI:

10.1016/j.intermet.2013.11.012. ISSN 09669795. Dostupné z:

http://linkinghub.elsevier.com/retrieve/pii/S0966979513003117

[14] Metal Additive Manufacturing processes. Metal Additive Manufacturing Homepage [online]. Copyright © Inovar Communications Ltd, 2 The Rural Enterprise Centre, Battlefield Enterprise Park, Shrewsbury SY1 3FE, UK [cit. 2017-02-23]. Dostupné z:

http://www.metal-am.com/introduction-to-metal-additive-manufacturing-and-3d-printing/metal-additive-manufacturing-processes/

[15] Polyjet technologie | Profesionální 3D tisk a pr myslové 3D tiskárny Stratasys - 3D tisk kovu. Profesionální 3D tisk a pr myslové 3D tiskárny Stratasys - 3D tisk kovu [online].

Taylor [cit. 2017-02-03]. Dostupné

z: http://www.insidemetaladditivemanufacturing.com/blog/-scanning-patterns-in-slm

[19] ŠKODA AUTO a.s., Mladá Boleslav, Výroba ná adí, Odd lení: PSW-P Výroba lisovacího ná adí

[20] THIJS, Lore, Frederik VERHAEGHE, Tom CRAEGHS, Jan Van HUMBEECK a Jean-Pierre KRUTH. A study of the microstructural evolution during selective laser melting of Ti–

6Al–4V. Acta Materialia [online]. 2010, 58(9), 3303-3312 [cit. 2017-04-15]. DOI:

10.1016/j.actamat.2010.02.004. ISSN 13596454. Dostupné z:

http://linkinghub.elsevier.com/retrieve/pii/S135964541000090X

[21] Unikátní technologie 3D tisku písku. Nejčten jší strojírenský časopis - MM spektrum [online]. Copyright © 2017 www.mmspektrum.com [cit. 2017-03-13]. Dostupné z: http://www.mmspektrum.com/clanek/unikatni-technologie-3d-tisku-pisku.html

[22] UMI FS ČVUT | Ústav materiálového inženýrství [online]. Copyright ©w [cit. 2016-12-21]. Dostupné z: http://umi.fs.cvut.cz/wp-content/uploads/2014/08/3_2__struktura-a-vlastnostni-materialu-a-jejich-zkouseni.pdf

[23] YAP, C. Y., C. K. CHUA, Z. L. DONG, Z. H. LIU, D. Q. ZHANG, L. E. LOH a S. L.

SING. Review of selective laser melting: Materials and applications. Applied Physics Reviews [online]. 2015, 2(4), 041101- [cit. 2016-12-13]. DOI: 10.1063/1.4935926. ISSN 1931-9401. Dostupné z: http://aip.scitation.org/doi/10.1063/1.4935926

[24] Žíhání ke snížení pnutí – Bodycote plc. P ední sv tový poskytovatel služeb tepelného zpracování – Bodycote plc [online]. Dostupné z: http://www.bodycote.cz/cs-CZ/services/heat-treatment/stress-relieving.aspx

P ílohy

A Barevná mapa odchylek

A.1 ROZM ROVÁ P ESNOST

I. verze vložky chlazení - p ed tepelnou úpravou

56 I. verze vložky chlazení – po tepelné úprav

57 II. verze vložky chlazení - p ed tepelnou úpravou

58 II. verze vložky chlazení - po tepelné úprav

59 Konvenčn vyrobená vložka chlazení - po tepelné úprav

62 A.2 Rovinnost základové desky

I. verze vložky chlazení - p ed a po tepelné úprav

63 II. verze vložky chlazení - p ed a po tepelné úprav

B Chemická analýza

B.1 Rentgenové spektrum

C Statická zkouška tahem - pr b h

Graf závislosti mezi nap tím a pom rným prodloužením zkušebního t lesa

0,00

Pr b h tahové zkoušky - konvenční výroba

vzorek1

0 200 400 600 800 1000 1200 1400 1600 1800 2000

-2 0 2 4 6 8 10 12 14

Naptí [MPa]

Pom rné prodloužení [%]

Pr b h tahové zkoušky - 3D tisk - tepeln zpracováno

vzorek 1 vzorek 2 vzorek 3 Rm– mez pevnosti v tahu

Rp0,2 – smluvní mez kluzu

D Vrubová zkouška

D.1 Charakteristickék ivky Graf závislosti mezi sílou a pr hybem

Wiu; 3,47E-308; 0,6201

Wm– práce odpovídající maximální síle

Wiu– práce odpovídající okamžiku iniciace trhliny Wa– práce odpovídající okamžiku zastavení trhliny

Wm– práce odpovídající maximální síle

Wiu– práce odpovídající okamžiku iniciace trhliny Wa– práce odpovídající okamžiku zastavení trhliny

Pr b h rázové zkoušky - konvenční výroba

Wm– práce odpovídající maximální síle

Wiu– práce odpovídající okamžiku iniciace trhliny Wa– práce odpovídající okamžiku zastavení trhliny

Wm– práce odpovídající maximální síle

Wiu– práce odpovídající okamžiku iniciace trhliny Wa– práce odpovídající okamžiku zastavení trhliny

In document Využití technologie 3D tisku k výrob metalurgického ná adí (Page 43-0)