Dolní Polubný se závody 1.Dolní Polubný S—19 Skleněná bižuterie Jablonec nad Nisou
S—20 Preciosa Jablonec nad Nisou S—21 Krystalerie Jablonec nad Nisou S—23 Kovová bižuterie Jablonec nad Nisou
Pro zabezpečení majetku desítek a stovek menších rafinačních provozů, které nemohly být začleněny do národních podniků, přestože zůstávaly v provozu, vznikly společné národní správy.
Pro jablonecký průmysl se jednalo o69:
Společná národní správa pro výrobu kovové bižuterie v Jablonci n. N.
Společná národní správa pro výrobu drobného skleněného zboží v Jablonci n. N.
3.6 Sklářský průmysl, výroba jabloneckého zboží a bezpečnostní složky státu v období 1945-1948
Sklářský průmysl a výroba jabloneckého zboží, přinášely v období
1919—1938 každoročně nezanedbatelné devizové prostředky. I z těchto důvodů byla tato oblast hospodářství kryta protišpionážními opatřeními.
68 KIRSCH, Ronald et al., pozn. 29, s. 71
69KIRSCH, Ronald et al., pozn. 29, s. 71
45
Ve druhé polovině roku 1945 s ohledem na poválečnou hospodářskou situaci a uvedený potenciál bylo rozhodnuto z úrovně Úřadu předsednictva vlády o zřízení „Zpravodajské ústředny pro průmysl sklářský a výrobu jabloneckého zboží“. Realizací byly vedle Ministerstva vnitra pověřeny Ministerstvo průmyslu, Ministerstvo vnitřního a zahraničního obchodu.
Rozhodnutí vycházelo z návrhu p. Josefa Gotwalda, který byl následně Úřadem předsednictva vlády jmenován hospodářským konsultantem pro danou problematiku s účinností od 21.července 194570.Ve svém funkci setrval do 31.12.1945, kdy byl pověřen novými úkoly.
Předmětem činnosti mělo být zejména71:
potírání průmyslové špionáže chráněním hospodářských tajemství, ochrana vzorků, kontrola cizinců, kontrola vývozu strojů, forem, kontrola vysídlování a rozsídlování,
zjišťování stavu trhu a výroby sklářské v cizině a kontrola obchodu v cizině se zbožím dováženým z ČSR
spolupráce se všemi zájmovými orgány a skupinami a podávání zpráv výrobcům a obchodu
Zpravodajská ústředna byla zřízena v Jablonci nad Nisou v rámci Ministerstva vnitra, odboru pro politické zpravodajství s označením:
„Zemský odbor bezpečnosti, oddělení II. v Jablonci nad Nisou.“72
70 Národní archiv, číslo fondu 972, název fondu Československé závody sklářské, n.p.1945-1951, Úřad předsednictva vlády-Jmenování hospodářským konsultentem -J. Gotwald
71 Národní archiv, číslo fondu 972, název fondu Československé závody sklářské, n.p.1945-1951, J. Gotwald Námět na vytvoření průmyslové a zpravodajské služby pro průmysl sklářský a výroby průmyslového zboží (adresováno Úřadu předsednictva vlády dne 2. 10.1945, viz příloha č.
72 Národní archiv, číslo fondu 972, název fondu Československé závody sklářské, n.p.1945-1951, sdělení čj.ZIII-1972-13/4-46-2 ze dne 23.4.1946
46
3.7 Činnost Zemského odboru bezpečnosti, oddělení II. v Jablonci nad Nisou
Pravidelnou činností Jabloneckého oddělení Zemského odboru bezpečnosti bylo zpracování situačních zpráv pro Generální sekretariát hospodářské rady v Praze, Ministerstvo vnitra a další ústřední orgány O situaci v Jabloneckém průmyslu. Zpráva z 8.2.1946 hovoří o hmotné situaci a zhoršujících se životních podmínkách českých Němců v období odsunu. O ztrátě odborníků, ale i kritice nadměrného vydávání tzv. průkazů nepostradatelnosti a požadavku jejich přezkoumání73.
Dalším pravidelným výstupem byly Zprávy o stavu sklářského a jabloneckého průmyslu v cizině jehož adresáty byly kromě Ministerstva vnitra Ministerstvo zahraničního obchodu a generální sekretariát Hospodářské rady74
Zvláštní pozornost byla věnována procesu znárodnění a jeho průběhu v jednotlivých podnicích a zejména otázce znárodnění jabloneckých exportních domů. Z jednotlivých hlášení a úkolů pro jablonecké oddělení Zemského odboru bezpečnosti je zřejmý politický podtext a zájmy KSČ. Dokladem toho je např. úkol ze strany Ministerstva vnitra zadaný pod čj. Z/A-6316-173-18-46/2 ze dne 22.října 1946. Vedoucímu pobočky aktuárovi Herčíkovi75 týkající se informace o schůzi Přípravného výboru národních správců jabloneckého průmyslu konané následně 26.10.1946. Úkol navazuje na spis č.j.11245 S-4 ze dne 21.října 1946 informující o schůzi přípravného výboru národních správců konané dne 19.10.1946, kde podíl na organizaci přičítá mj. straně národně socialistické a lidové a zejména se konstatuje odpor národních správců vůči znárodňovacímu procesu76.
73 Národní archiv, číslo fondu 972, název fondu Československé závody sklářské, n.p.1945-1951, sdělení ZI-61316-18/1-46 ze dne 8.2.1946 „Zpráva o situaci v Jabloneckém průmyslu“,
74 Národní archiv, číslo fondu 972, název fondu Československé závody sklářské, n.p.1945-1951, sdělení ZIII-6316-11/3-46-2 ze dne 20.3.1946 „Zpráva o stavu sklářského a jabloneckého
průmyslu v cizině a jeho novém budování“,
75Archiv bezpečnostních složek, oddělení interních fondů MV ČSR, StB a vojsk MV, složka Zemský odbor bezpečnosti Jablonec nad Nisou 1946-1947, č.i.j.1, počet listů 760, viz příloha č. 2 Manifestační projev národních správců jabloneckého průmyslu
76 Archiv bezpečnostních složek, oddělení interních fondů MV ČSR, StB a vojsk MV, složka Zemský odbor bezpečnosti Jablonec nad Nisou 1946-1947, č.i.j.1, počet listů 760,
47
Dokladem skrytého politického boje ze strany KSČ a využívání složek Ministerstva vnitra je hlášení č.j. lotaj-47-1 ze dne 7.února 1947 ve věci návštěvy ministra zahraničního obchodu Dr. Huberta Ripky (národně socialistická strana) v Jablonci nad Nisou a jeho účasti na pracovní poradě Hospodářské skupiny zahraničního obchodu, které se účastnili rovněž její členové – národní správci jabloneckých exportních domů. Předmětem porady byla otázka způsobu znárodnění exportních domů a mj. i návrh národních správců, aby exportní domy, které nebudou znárodněny byly tyto správcům, kteří se osvědčili pronajaty. V materiálu zmiňovaný „hlas veřejnosti“ toto kritizuje a považuje za pokus skrytého návratu k soukromokapitalistického podnikání. Dále konstatuje, že je třeba zabránit tomu, aby takovéto řešení ministr Dr. Hubert Ripka na vládě prosazoval77.
Vedle výše uvedených otázek byla pronášena k ministru memoranda týkající se odsunu německých odborníků, jejich vynětí z odsunu, k problematikám cenovým v zahraničním obchodě především nutnosti nezvyšování cenové hladiny apod.
Dále bylo prováděno sledování osob, dřívějších vlastníků v odvětví jabloneckého průmyslu a oblast, kterou bychom dnes zařadili do tzv. hospodářské kriminality.
V této oblasti byla pro jablonecký průmysl příznačná tzv. „Chatonová aféra“
v roce 1947, která byla předmětem pozornosti i regionálního tisku78.Jablonecká zpravodajská pobočka se touto problematikou zabývala například v hlášení č.j.13 taj-47-1 ze dne 8.února 1947. V zásadě se jednalo výnosy z prodeje nepřiznaných zásob, resp. nezdaněný zisk umožněné vedením dvojího účetnictví v nezkonsolidovaném poválečném období79.
I z další dokumentace je zřejmé že Zpravodajská ústředna dislokovaná v Jablonci nad Nisou vedle činností, které byly deklarovány při jejím vzniku majících racionální charakter v každém netotalitním státním uspořádání (tj.
zejména ochrana know-how, obchodního tajemství apod.) vykonávala činnosti,
77 Archiv bezpečnostních složek, oddělení interních fondů MV ČSR, StB a vojsk MV, složka Zemský odbor bezpečnosti Jablonec nad Nisou 1946-1947, č.i.j.1, počet listů 760,
78 STRÁŽ SEVERU, ročník 1947, čísla 40, 55, viz příloha č.4
79 Archiv bezpečnostních složek, oddělení interních fondů MV ČSR, StB a vojsk MV, složka Zemský odbor bezpečnosti Jablonec nad Nisou 1946-1947, č.i.j.1, počet listů 760,
48
které předznamenávaly vývoj po únoru roku 1949. Vedle postupně stupňujícího tlaku KSČ, která ovládala ministerstvo vnitra určitý vliv na tom pravděpodobně mělo i personální obsazení pobočky.
Zpravodajská ústředna ukončila svoji činnost rozhodnutím Ministerstva vnitra k 1.4.1947 a její činnost přešla do referátu národní bezpečnosti v Jablonci nad Nisou.
3.8 Znárodnění jabloneckých vývozních domů
Problematika jabloneckých vývozních domů byla nastolena současně s problematikou koncentrace jabloneckého průmyslu při vytváření národních správ zprvu z konfiskovaných podniků. v rámci porady na Ministerstvu průmyslu dne 19.7.1946 za účasti mj. i zástupců Ministerstva zahraničního a vnitřního průmyslu. Ze strany Ministerstva zahraničního obchodu bylo konstatováno, že specifika vývozních domů a individuální jablonecké výroby nepřipouští znárodnění této oblasti vůbec s tím, že se příslušná ministerstva k dané problematice individuálně vrátí80.
V důsledku stupňujícího se tlaku81 na znárodňování byla na počátku roku 1947 ustavena Společná národní správa jabloneckých vývozních domů, která zahrnula rozhodující vývozce. Přehled82 , zahrnuje vývozní domy s podstatným obratem.
80 Národní archiv, číslo fondu 972, název fondu Československé závody sklářské, n.p.1945-1951, Konfiskáty na Jablonecku, O poradě na ministerstvu průmyslu, věc: 210/01, zn. Dr. JG/Ho ze dne 19.7.1946, viz příloha č.6
81 Národní archiv, číslo fondu 972, název fondu Československé závody sklářské, n.p.1945-1951, Sklářská sekce Národohospodářské komise při ÚV KSČ—Jablonecké exportní domy,
viz příloha č.23
82 Národní archiv, číslo fondu 972, název fondu Československé závody sklářské, n.p.1945-1951, Přehled údajů o závodech SNS jabloneckých vývozních domů k prosinci 1947, viz příloha č.5
49 Tabulka83