Zdroj: SIXTA, Josef a Václav MAČÁT, Logistika: teorie a praxe, str. 149
1.3.6 Organizace skladů a skladován
S problematikou organizace skladových prostor a volbou typu skladování se v dnešní době potýká každý podnik. Snaha o zajištění takové prostorové organizace, jež by vyhovovala představám managementu i zaměstnanců samotných, je stěžejní k zajištění vysoké produktivity výrobního procesu i logistického řetězce.
Proces optimalizace uspořádání skladových prostor zpravidla přinese efektivnější materiálovou manipulaci a zlepšení pracovních podmínek, což následně vyústí ve zvýšenou spokojenost zaměstnanců a snížení nákladů. (Lambert, Stock a Ellram, 2005)
45 Způsob organizace skladování se odvíjí od druhu skladu a materiálu, který je potřeba uskladnit, viz kapitola 1.3.2. Podle způsobu skladování rozlišujeme následující typy uskladnění:
volné uskladnění;
řízené uskladnění.
Při volném uskladnění dochází k uložení materiálu na nejbližším možném vhodném místě tak, aby nedocházelo ke znehodnocování materiálu. Tento typ uskladnění se používá především u bezobalového sypkého materiálu, jako je např.: písek, uhlí, různé druhy štěrků apod. Následná distribuce takového materiálu probíhá na základě principu FIFO. FIFO (z angl. first in first out) představuje univerzální způsob expedice materiálu, při kterém se vychystává ten materiál, který byl uskladněn jako první a je tedy na skladě nejdelší dobu.
Tento systém řízení toku materiálu umožňuje oběh materiálu v podniku tak, aby nedocházelo k případným ztrátám ze zastarávání zásob.
Předností volného skladování je zejména možnost využít veškeré skladové prostory.
Nevýhodou jsou na druhou stranu vysoké nároky na manipulaci s materiálem při distribuci a s tím související i vyšší časové nároky. (Vaněček, 2008)
Druhým zmíněným typem uskladnění je řízené skladování, v jehož rámci má každá skladová položka přiřazené specifické místo. K manipulaci s materiálem dochází zejména ručně, regálovými zakladači či vysokozdvižnými vozíky. Výhodou tohoto způsobu skladování je časová úspora při manipulaci s materiálem plynoucí ze znalosti pracovníků o zažitých pozicích uskladněného materiálu. (Pernica, 2005)
1.4 Skladovací systém
Pojem skladovací systém představuje souhrn veškeré logistické skladovací technologie včetně logistických informačních systémů a pracovníků. Všechny tyto zmíněné články tvoří vzájemně provázaný podnikový systém umožňující efektivní řízení skladovacích procesů s cílem zajištění kompletního logistického řetězce.
46
1.4.1 Skladovací technologie
Jedním ze zmíněných článků k zajištění efektivity v rámci logistického řetězce, respektive v rámci skladování, jsou skladovací technologie. Tento pojem představuje veškeré skladovací jednotky a manipulační prostředky používané v rámci kompletního skladovacího procesu podniku. Technologii v rámci skladování lze dělit na dynamickou a statickou.
Manipulace s veškerými zásobami je zajištěna pomocí dynamické skladovací technologie. Do tohoto technologického odvětví spadají zejména manipulační prostředky typu nemotorové a paletové vozíky, vysokozdvižné vozíky, zdvihací plošiny, rudly, skluzy, dopravníky či jeřáby apod. V závislosti na úrovni automatizace skladovacího systému daného podniku se odvíjí, v jakém rozsahu jsou tyto manipulační procesy vykonávány zaměstnanci či specifickými automatizovanými systémy. Přestože trendem dnešní doby je vysoká úroveň automatizace veškeré technologie, neztrácí manuální prostředky pro manipulaci se zásobami na důležitosti. Vzhledem k jejich možnostem a ve spojení se zkušenými zaměstnanci umožňují i nadále vysoce efektivní materiálovou manipulaci. Stinnou stránkou této manipulace jsou rizika ohrožující zdraví zaměstnanců či poškození materiálu. Příležitostně tak v praxi dochází k pracovním úrazům a velmi výjimečně i k úmrtí zaměstnanců. Je tak na rozhodnutí vrcholového managementu jaké množství manuálních manipulačních prostředků v rámci podniku zvolit, aby bylo dosaženo potřebné nákladové hospodárnosti a celkové efektivity zainteresovaných vnitropodnikových procesů současně s dodržováním bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. (Gros, 2016)
V rámci statické skladovací technologie se můžeme nejčastěji setkat s regálovými systémy, jež jsou v dnešní době elementárním vybavením většiny běžných skladů. Jedná se o vysokokapacitní vícepodlažní zařízení, jež lze stohovat podle potřeby a podmínek skladových prostor. S ohledem na vlastnosti skladovaného materiálu, zejména na hmotnost, rozměry, trvanlivost a obrátkovost je volen nejvhodnější typ regálových systémů ze široké škály provedení. Regálové systémy vyžadují specifické podmínky a způsob manipulace. Zejména podlahu odolnou vůči deformacím, bytelné zakotvení základových sloupů a řízené ukládání materiálu do regálů, které zajistí rovnoměrné rozložení váhy.
47 Výhodami tohoto typu statického skladování je zejména vysoká kapacita, přehlednost a relativně snadná přístupnost ke všem skladovaným položkám. (Gros, 2016)
Mezi širokou škálu regálových systémů lze zařadit:
příhradové regály;
paletové regály (Jungheinrich AG, 2019).
Regály příhradové patří v dnešní době k nejčastěji používané skladovací technologii.
Využívají se zejména při potřebě uskladnění většího množství paletových položek.
Nicméně velikou výhodou je jejich všestrannost. Umožňují skladování položek s velkou variabilitou rozměrů i hmotností. Lze se setkat se dvěma základními provedeními v závislosti na skladových potřebách: s úzkou uličkou a širokou uličkou. V závislosti na stupni automatizace lze zvyšovat kapacitu, respektive výšku regálů podle podmínek na více než 20 metrů. K zakládání a vychystávání materiálu dochází pomocí regálových zakladačů, či vysokozdvižných vozíků.
Válečkové Push-back regály se používají zejména při skladování velkého počtu palet se stejnými skladovými položkami umístěnými v jedné řadě. Regály jsou situovány těsně vedle sebe s přístupem pouze z jedné strany, zpravidla zepředu. Konstrukce válečkových regálů je tvořena válečkovými drahami s nosnými a brzdovými válečky. V případě odebrání palety zajistí systém válečků automatické posunutí další palety v řadě k místu odběru.
Spádové regály jsou svým vzhledem velmi podobné válečkovým regálům. Na rozdíl od nich však disponují dvěma samostatnými obslužnými rovinami. Jedna z nich je určena k zakládání zboží a druhá k odebírání zboží z regálu. Spádové regály poskytují podmínky ideální pro realizaci principu FIFO, viz kapitola 1.3.6.
48
Konzolové stromečkové regály jsou typem regálových systémů používaných výhradně k uskladnění rozměrného materiálu, zejména co se délky týče. V řadě uspořádané regály disponují nosnými sloupy s konzolami umožňující uskladnění dlouhých tyčí, kabelů, plechů apod.
Karuselové zakladače jsou plně automatizovaným regálovým systémem operujícím na principu páternosteru (plynulý oběžný pohyb dvou výtahových šachet kolem své osy, jedna pohybující se dolů a druhá ve stejný moment nahoru). Zaměstnanec si podle potřeby na konzoli navolí patro s požadovaným materiálem, které mu za několik vteřin sjede k obslužnému otvoru, ze kterého si následně materiál odebere. Karuselové zakladače umožňují vysokou hustotu uskladnění a rychlý a snadný přístup k jednotlivým položkám.
Používají se k uskladnění spíše menších položek.
Policové regály jsou implementovány zejména v případě skladování drobného materiálu s relativně nízkou hmotností. Police umožňují přímý přístup k veškerému uskladněnému příhradovým regálům je, že mají konstrukci bez podlah a navzájem na sebe navazují bez uliček. (Jungheinrich AG, 2019)
1.4.2 Automatizace skladovacích systémů
Zvyšující se nároky na kvalitu a rychlost se nevyhnuly ani oblasti skladování. Aktuálním trendem je zejména proces automatizace, ve kterém firmy spatřují prostředek ke zvýšení efektivity veškerých skladovacích procesů. Automatizace v současné době zasahuje do většiny známých oblastí a procesů a lze se s ní setkat téměř všude. (Gros, 2016)
Zautomatizování skladových procesů přináší řadu výhod, zejména pak zvýšení efektivity v rámci manipulace s materiálem. Automatizace umožňuje eliminaci lidského faktoru a s tím související benefity. V závislosti na stupni automatizace dochází k úplné či částečné
49 eliminaci chybně provedených úkonů, nehod a rizik poškození materiálu. Dále také dochází ke zrychlení transferu zásob, a díky faktu, že ve skladových prostorách není potřeba udržovat jinak nezbytné pracovní podmínky pro pracovníky, i k úspoře nákladů.
Proces automatizace však neskýtá pouze benefity. Spolu se skutečností, že přechod na automatické skladovací systémy s sebou přináší úsporu nákladů, je potřeba také zmínit opačnou stranu mince. Zavedení takových systémů vyžaduje velký počáteční kapitál vzhledem k vysoké pořizovací ceně automatických systémů a potřebě specifických úprav skladových prostor spolu s vysokými náklady na údržbu. (Nenadál, 2018)
1.5 Informační systémy v logistice
V současnosti je na informační tok kladen velký důraz. Díky efektivnímu informačnímu toku je podnik schopný pružně reagovat na požadavky zákazníků a odběratelů. Poskytuje také informace o současné situaci na trhu, či předzvěst případných tržních změn, jež by podniku mohli přinést získání konkurenčních výhod a zajištění vyššího tržního podílu.
Vykonávání veškerých procesů související s činností podniku je závislé především na správnosti, rychlosti a způsobu poskytnutých informací. Takové informace jsou zprostředkovány příslušnými manažerskými informačními systémy v požadované kvalitě a podobě. Součástí rozsáhlého vnitropodnikového balíčku těchto systémů je i logistický informační systém.
Logistický informační systém umožňuje koncentraci velkého množství dat a jejich následnou transformaci do požadované podoby. Prostřednictvím zprostředkovaných informací je umožněno efektivní řízení potřebných podnikových procesů. Logistický informační systém se skládá z několika subsystémů, mezi které patří: řídicí systém, systém řízení materiálového toku, informační systém a komunikační systém. Tento komplexní systém zahrnuje následující problematiku:
veškeré úrovně plánování: operativní (méně než 1 rok), taktické (1-5 let), strategické (více než 5 let);
informace o kompletním logistickém řetězci;
náklady vznikající v rámci logistického řetězce;
přehled využívané logistické technologie (Čemerková, 2013).
50
Jedním z prvních méně komplexních podnikových systémů je MRP systém (z angl.
Materials Requirements Planning). Jedná se o systém plánující materiálové potřeby v podniku, aby se eliminovalo či alespoň minimalizovalo riziko zastavení výrobního procesu. K plánování výroby pomocí tohoto systému docházelo zejména v 60. a 70. letech 20. století. V rámci MRP systému se nekalkulovalo s problematikou výrobních zdrojů a omezení, zejména s kapacitou pracovní síly a strojů. Postupem času byl tento způsob řízení výroby nahrazen komplexnější verzí MRP II.
MRP II (z angl. Manufacturing Resource Planning) je koncept plánování podnikových zdrojů, jež na rozdíl od svého předchůdce MRP zahrnuje například oblast personalistiky, financí, nákupu či marketingu. (Drexl a Kimms, 2014)
Dalším z řady podnikových informačních systémů je systém plánování podnikových zdrojů ERP (z angl. Enterprise Resources Planning). Jedná se komplexní systém řízení veškerých podnikových činností, zahrnující oblasti výroby, distribuce, personalistiky, marketingu, podnikových financí, nákupu, prodeje, řízení zásob, atd. V rámci ERP má každá z těchto oblastí svůj vlastní subsystém. Mezi těmito subsystémy dochází k vzájemné komunikaci a přenosu informací, aby byla zajištěna celistvost celého systému.
S rostoucími požadavky na podnikové informační systémy došlo k evoluci i v rámci tohoto systému a na řadu přišel ERP II. Systém ERP II se mimo automatizace vnitropodnikových procesů snaží řídit i procesy vně podniku. Rozšiřuje své pole působnosti směrem k obchodním partnerům, dodavatelům a zákazníkům. (Mulačová a Mulač, 2013)
51
52
2 ZF Passive Safety Czech s.r.o.
Společnost ZF Passive Safety Czech s.r.o. (aktuální obchodní název platný od 15. 10.
2019), dříve také známá pod obchodním názvem TRW-Carr s.r.o., je česká firma, která se od roku 1996 zabývá produkcí pasivně bezpečnostních prvků, především pak bezpečnostních pásů. Sídlo společnosti se nachází ve Staré Boleslavi v okrese Praha-východ ve Středočeském kraji.
ZF Passive Safety Czech je od roku 2016 dceřinnou společností divize Passive Safety Systems (PSS) německé holdingové společnosti ZF Friedrichshafen AG (dále ZF Group).
PSS zahrnuje mimo subdivizi SBS – Seat Belt Systems zaměřující se na výrobu bezpečnostních pásů i subdivize SWS – Steering Wheel Systems; Inflators a IRS – Inflatable Restraint Systems, viz obrázek č. 9. Divize PSS se řadí mezi světové dodavatele bezpečnostních automobilových komponent předním automobilovým společnostem.