Směnečný proces

Jako ve všech právních vztazích dochází i ve vztazích vyplývajících ze směnečného práva ke sporům. Směnečný proces je v některých svých specificích upraven odlišně od běžného soukromoprávního procesu, ve kterém se vedou např. spory z kupních a jiných smluv. Tato odlišnost koresponduje s přísností směnečného práva, jelikož zákonodárce předpokládá, že se směnečných vztahů účastní osoby, které o nich mají patřičné znalosti, a nikoliv právní laici.

Zvýšená přísnost směnečného procesu byla patrná hlavně v minulosti, kdy byla např.

k obraně proti směnečnému platebnímu rozkazu určena lhůta 3 dny. Tato lhůta byla prodloužena nejprve na 8 dní a posléze na nynějších 15. (§ 175 OSŘ ve znění jednotlivých novel) Tato přísnost vedla k tomu, že byla drtivá většina směnečných sporů rozhodnuta ve zkráceném řízení, a to vydáním směnečného platebního rozkazu proti kterému nebyl podán odpor. Dnes kvůli relativně dlouhé lhůtě k obraně proti vydanému směnečnému platebnímu rozkazu a kvůli nemožnosti doručení směnečného platebního rozkazu fikcí (§ 175 OSŘ) stále více směnečných sporů končí ve standardním nezkráceném řízení.

I přes to, že je tato práce spíše práci hmotněprávní, považuje autor za nutné rozebrat v této práci alespoň základní body směnečného procesu.

2.7.1 Výzva k zaplacení

Vymáhání směnečné pohledávky je nejvhodnější zahájit výzvou k zaplacení. Výzvu je pro pozdější unesení důkazního břemena vhodné formulovat písemně a odeslat ji ideálně doporučeným dopisem s dodejkou směnečnému dlužníkovi.

Přestože pro uplatnění směnečného nároku u soudu není nutné doložit, že byl směnečný dlužník vyzván k zaplacení i mimosoudně, je to vhodné, jelikož bez toho, aniž by žalobce

46

doložil, že žalovaného vyzval k zaplacení nejpozději 7 dnů před podáním žaloby u soudu, nebude mu v případě výhry přiznána náhrada nákladů soudního řízení. (§ 142a OSŘ)

2.7.2 Směnečný platební rozkaz

Pokud dlužník nereaguje na výzvu nebo není ochoten projevit dobrou vůli a např. dlužnou částku splácet, dalším krokem je žaloba standardně obsahující návrh na vydání směnečného platebního rozkazu, který je „samostatný, hospodárnější a rychlejší způsob… věcného rozhodnutí o soudně uplatněném nároku ze směnky nebo šeku ve zkráceném řízení.“

(Trebatický, 2016)

Pokud žalobce předloží originál směnky, předžalobní výzvu, příp. další listiny, soud vydá směnečný platební rozkaz. Jeho obsahem je nařízení žalovanému, aby do 15 dnů uhradil sjednanou sumu vč. nákladů řízení, nebo aby podal námitky proti vydání směnečného platebního rozkazu i s jejich odůvodněním. Pokud žalovaný nesouhlasí s náhradou nákladů řízení musí podat v téže lhůtě odvolání.

Směnečný platební rozkaz je nutné doručit do vlastních rukou žalovanému a nelze uplatnit ani fikci doručení (viz kap. 2.7) a ani jiný alternativní způsob. Pokud si tedy žalovaný směnečný platební rozkaz nepřevezme nebo proti němu podá námitky, soud bude muset nařídit jednání a spor bude řešen v nezkráceném řízení. Toto řízení však bude nadále atypické tím, že již v něm nebude moci žalovaný uplatnit jiné námitky než ty, které odeslal soudu jako obranu proti vydanému směnečnému platebnímu rozkazu. (§ 175 OSŘ)

Koncentrace řízení (v tomto případě tedy nemožnost tvrdit další námitky po začátku nezkráceného řízení) v kombinaci s relativně krátkou patnáctidenní lhůtou na zformulování námitek bývá často kritizována jako nepřiměřeně tvrdá a znevýhodňující žalovaného.

Chalupa (2015, s. 24) dokonce uvádí, že „Jediným důsledkem koncentrace směnečného rozkazního řízení je zásadní vychýlení rovnováhy procesních práv a povinností ve prospěch žalobce, potlačení principu rovnosti zbraní a vydávání věcně neuspokojivých rozhodnutí, která žalovaným ukládají povinnost zaplatit směnečný dluh … a to i v situacích, v nichž žalovaný k řízení nepřistupuje zjevně nedbale a není tudíž dán důvod pro navození sankčního procesního následku v podobě kontumace řízení.“

47 Pokud žalovaný směnečný platební rozkaz převezme a zároveň proti němu nepodá ve stanovené lhůtě námitky, je sporné řízení ukončeno a vydaný směnečný platební rozkaz má účinky pravomocného rozsudku a může pak sloužit i k případnému vymáhání dlužné částky jako exekuční titul. (§ 175 OSŘ)

2.7.3 Námitky proti směnečnému platebnímu rozkazu

Námitky představují řádný opravný prostředek žalovaného proti vydanému směnečnému platebnímu rozkazu. Na podaní námitek má žalovaný 15 dnů ode dne doručení směnečného platebního rozkazu, přičemž „musí být vždy odůvodněny a jejich samotné podání nevede ke zrušení směnečného platebního rozkazu, nýbrž jen k nutnosti jejich projednání v řízení o námitkách.“ (Chalupa a spol., 2014, s. 173)

Pokud budou tedy námitky podány řádně a včas, nařídí soud k jejich projednání jednání.

V rámci tohoto jednání již nelze přicházet s novými tvrzeními a námitkami, resp. soud na ně nebude brát zřetel (viz před. kap.). Výsledkem jednání o námitkách bude rozsudek, kterým soud směnečný platební rozkaz ponechá v platnosti, nebo jej zruší, příp. určí rozsah případného zrušení. (§175 OSŘ)

Žalovaný může jednak uplatnit absolutní námitky, které se týkají formální podoby směnky a mohou být uplatněny proti kterémukoliv potenciálnímu dlužníkovi, ale také relativní námitky, které může uplatnit pouze konkrétní dlužník vůči konkrétnímu věřiteli. (Kovařík, 2011)

Absolutní námitky směřují buď na neplatnost směnky nebo na to, že již bylo za směnku plněno. Relativní námitky se pak týkají neoprávněného zasahování do textu směnky, nesprávně vyplněné blankosměnky nebo vad podpisů na směnce. Pod relativní námitky spadají i námitky kauzální, které vyplývají z mimosměnečného vztahu žalobce a žalovaného, např. ze smlouvy, ve které je směnka označena jako platidlo. Mezi takové námitky pak patří námitka neexistující kauzy (důvodu), zaniklé kauzy nebo omylu v kauze. (Kovařík, 2011)

48