Stavební trh

Pod pojmem stavební trh si lze představit ucelený ohraničený prostor, kde se uskutečňuje celá řada nejrůznějších aktivit. Stavební trh je specificky vnitřně strukturován a má poměrně složitou a komplikovanou strukturu. Stavební trh se z marketingového hlediska skládá z několika subtrhů, tj.:

z trhu realizace stavebních děl,

z trhu stavebního servisu,

z trhu stavebních hmot a technologických celků,

z trhu nemovitostí.²

2PLESKAČ, J., SOUKUP, P. Marketing ve stavebnictví , 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2001. ISBN 80-247-0052-2 . s. 56.

Hlavním subtrhem je trh realizace stavebních děl, kde vznikají vlastní stavební díla a kde dochází ke střetu poptávky investora s nabídkou stavební firmy. Výsledkem jejich

působení je stavební dílo. Trh realizace stavebních děl je trhem primárním, který je podporován sekundárními trhy – trhy stavebních hmot a technologických celků a trhem stavebního servisu, do kterého řadíme trh projekčních a poradenských kanceláří. Na trhu stavebních hmot nabízejí výrobci své výrobky, přičemž se snaží zapůsobit na všechny subjekty trhu a na trhu technologických celků se vyrábějí a prodávají určité technologie, které jsou součástí stavebních děl. Na trhu stavebních strojů a zařízení výrobci a prodejci stavebních strojů a zařízení nabízejí své výrobky a střetávají se zde se stavebními firmami, které představují poptávající těchto strojů a zařízení. Po zhotovení stavby a po stanovení podmínek jejího užívání v rámci kolaudačního řízení, se stává stavba součástí trhu nemovitostí.

Výše zmiňované subtrhy jsou vzájemně společně propojeny. Každý z těchto subtrhů má na stavebním trhu svojí jedinečnou roli, která je nenahraditelná. Nad počínáním všech subjektů stavebního trhu dohlížejí orgány státní správy a to především stavební úřady.

Obr. 1 Struktura stavebního trhu

Zdroj: PLESKAČ, J., SOUKUP, P. Marketing ve stavebnictví, 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2001. ISBN 80-247-0052-2. s. 57.

Trh stavebních hmot

Trh realizace stavebních děl

Trh nemovitostí

Trh stavebního servisu

Kromě sil, které působí uvnitř stavebního trhu, je stavební trh formován i vzájemnou oboustrannou vazbou se svým makroprostředím. Dlouhodobý vývoj a stav stavebního trhu ovlivňuje především:

ekonomika - stav hospodářství

- má velký vliv na investiční aktivitu na stavebním trhu;

- investiční aktivita určuje, zda budou mít subjekty stavebního trhu příležitosti k rozvoji své podnikatelské činnosti;

- každý subjekt stavebního trhu by měl provést důkladnou analýzu vývoje národního hospodářství;

demografická situace

- má nepostradatelný význam při odhadu vývoje velikosti potenciální poptávky po stavebních pracích v některých segmentech stavebního trhu, např: celkový počet obyvatelstva a jeho regionální rozložení, migrační trendy, věková a vzdělanostní struktura obyvatelstva atd.;

ekologie

- soustřeďuje se jak na legislativní podmínky, tak i na stavební aktivity ekologického významu;

- stavební podniky musí oblast životního prostředí dobře sledovat a respektovat také požadavky na ochranu ŽP při výstavbě stavebního

díla;

stav techniky a technologie

- podniky působící na stavebním trhu musí neustále reagovat na technologické změny a inovace, jinak by v delším časovém horizontu

nemohly držet stejný krok s jejich konkurencí a nesplnily by náročnější požadavky zadavatelů zakázek;

prvek legislativy a politiky ve státě

- prostřednictvím legislativních norem upravující obecné podmínky

podnikatelské činnosti – obchodní a živnostenské právo atd.

a prostřednictvím legislativy, která určuje možnosti účasti v soutěžích na dodavatele stavebních děl, které jsou zakotveny především v zákoně o zadávání veřejných zakázek;

- podmínky stavební činnosti nalezneme v zákoně o územním plánování a stavebních řádů;

- stále větší význam mají na stavebnictví zákony týkající se životního prostředí.

Obr. 2 Vzájemná vazba stavebního trhu a vnějšího okolí

Zdroj: PLESKAČ, J., SOUKUP, P. Marketing ve stavebnictví , 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2001. ISBN 80-247-0052-2. s. 59.

Na stavebním trhu působí také řada subjektů.

Investor – právnická osoba, fyzická osoba nebo domácnost, která vynakládá finanční prostředky na stavbu a po jejím zhotovení ji i většinou využívá.

STAVEBNÍ TRH ekologie

právo a legislativa technika a technologie

demografický vývoj hospodářství

Soukromý investor – do stavby vkládá pouze soukromé finanční prostředky a lze rozlišovat investora individuálního (domácnosti a podnikatelské subjekty) a institucionálního (banky, pojišťovny).

Veřejný investor – do stavby vkládá veřejné finanční prostředky (státní orgány, města, obce, příspěvkové organizace).

Kupující – osoba, která nakupuje stavbu či pozemek.

Uživatel - osoba, která bude stavební dílo v budoucnu využívat.

Zhotovitel (dodavatel) – f. o. nebo p. o., která provádí stavební a montážní práce (může mít několik dalších subdodavatelů, kteří se vymezeným způsobem angažují na dodávce stavby, stavebních materiálu atd.).

Výrobce a prodejce stavebních strojů a zařízení - f. o. či p. o., která vyrábí a prodává stavební stroje a další zařízení.

Výrobce a prodejce technologických celků – f. o. či p. o., která vyrábí a následně poté prodává technologické celky, které jsou součástí všech stavebních děl.

Výrobce a prodejce stavebních hmot – f. o. či p. o., která vyrábí a prodává stavební hmoty.

Inženýrská kancelář – f. o. či p. o., která vykonává služby pro jednotlivé subjekty stavebního trhu, např: organizování a řízení stavby, zajištění projektové dokumentace stavby apod.

Projekční a poradenská kancelář – dodavatel projektu stavby, provádí projekční práce nebo jiné činnosti jako je např. inženýrská a průzkumná činnost.

Orgány státní správy – patří sem především stavební úřad, který se zabývá územním, stavebním a kolaudačním řízení a dále např. hygienici, hasiči, energetická inspekce atd.

Prodejce nemovitostí – f. o. či p. o. nebo nepodnikatelský subjekt, který nabízí či prodává na trhu s nemovitostmi stavby nebo pozemky (realitní kanceláře, developeři a domácnosti).