SWOT ANALÝZA ČLR A JEJÍHO AUTOMOBILOVÉHO PRŮMYSLU

Při formulaci strategie přístupu k čínskému trhu a pro predikci dalšího vývoje země je zapotřebí zvážit příležitosti i hrozby, silné a slabé stránky Čínské lidové republiky, které jsou součástí SWOT analýzy, jež je zobrazena v tabulce 23. Tato analýza vychází z výše uvedených informací, popř. je doplněna dalším zdroji.

Tab. 23: SWOT analýza

Silné stránky Slabé stránky

• vysoký ekonomický růst i v období • přetrvávající silná ochrana vnitřního trhu globální finanční krize • omezené formy vstupu pro zahraniční investory

• politická stabilita • komplikované zakládání obchodních společností

• určitá transformace plánované ekonomiky • neuznávání zahraničních certifikací

k prvkům tržního systému • znatelně vyšší úročení půjček na nákup vozu než

• zapojení do světových organizací, např. na nákup nemovitosti

zejména WTO • vysoký stupeň korupce

• dostatek relativně levné pracovní síly • porušování autorských práv

• vysoké vládní výdaje do infrastruktury • nedodržování lidských práv

Příležitosti Hrozby

• rostoucí ekonomická a životní úroveň • vytvoření velmi náročného konkurenčního prostředí

• zvyšující se příjmy obyvatelstva • dynamický nárůst konkurenceschopnosti domácích

• vysoký příliv zahraničních investic výrobců

• transformace státních podniků a jejich • bankroty neefektivních státních podniků

modernizace • rostoucí nezaměstnanost

• rekonstrukce zaostalé infrastruktury • prohlubující se rozdíly mezi tempy rozvoje měst

• silný rozvoj automobilového průmyslu a venkova

• organizování mezinárodních akcí • demografické problémy

• nebezpečí eskalace napětí v oblasti

Zdroj: vlastní zpracování

6.2.1 Silné stránky

K silným stránkám jedné z největších ekonomik světa patří především její nebývalý ekonomický růst a pokrok, kterého v posledních několika desetiletí dosáhla a který se jí daří udržet i v období celosvětové finanční krize. Po prvním čtvrtletí roku 2009, kdy se Spojené státy americké propadly do recese a členské státy Evropské unie zaznamenávají

123

maximálně minimální přírůstky, hlásí vláda Čínské lidové republiky růst nad 6 % a do konce roku počítá dokonce s 8 % přírůstkem.

Dnes třetí největší ekonomika světa za druhým Japonskem a prvními Spojenými státy čelí globální finanční krizi především díky domácí spotřebě, která se ve srovnání s ostatními světovými velmocemi drží na solidní úrovni.

Čínská lidová republika po svém otevření se světu vydala spoustu reforem, které podporují jak zahraniční investice, tak i domácí podniky. Především budováním zvláštních ekonomických zón na konci 90. let minulého století, které poskytují firmám různé podnikatelské úlevy, stoupla prestiž Číny jako země s možností vysokého zhodnocení investovaného kapitálu.

Dalším lákadlem pro zahraniční firmy je dostatek levné pracovní síly, která jednak přináší podnikům nižší mzdové náklady a jednak také velké množství potenciálních zákazníků.

Především automobilový průmysl, který v zemích jako jsou Spojené státy americké, Japonsko či státy západní Evropy prožíval stagnaci v růstu i před propuknutím celosvětové krize, nalézá na území Čínské lidové republiky nepřeberné množství zákazníků, kteří se chtějí vyrovnat západnímu světu. Jedním ze způsobů, jak si zvednout sebevědomí a posunout se mezi vyšší třídu, je právě vlastnictví automobilu. Čína je dnes jednou z mála zemí, kde rostou prodeje vozů, a předpokládá se, že bude vyrobeno více automobilů než loni.

I vláda podporuje automobilový průmysl, ať už přímo např. v podobě státních zakázek či nepřímo investicemi do budování infrastruktury. Jako jedno z protikrizových opatření byla od ledna tohoto roku v Číně snížena daň z 10 na 5 % u osobních automobilů do 1,6 l objemu motoru. Vozy spadající do této motorizace představují více než 50 % podíl všech nových prodaných osobních automobilů.

124 6.2.2 Slabé stránky

Slabých stránek v sobě čínský trh skýtá celou řadu. Z hlediska zahraničních investic je velkým problémem přetrvávající silná ochrana domácího trhu a omezení v zakládání podniků zahraničními firmami. Po vstupu země do Světové obchodní organizace v roce 2001 sice došlo k postupnému k odbourávání dovozních kvót, snižování cel a zpřístupňování dalších hospodářských sektorů zahraničním společnostem, ale na druhou stranu čínská vláda zavedla řadu netarifních překážek, které omezují import. Na příklad v oblasti automobilového průmyslu se jedná o proces udělování certifikací, který vyžadují pro všechny vozy, neboť neuznávají certifikační listy vydané autorizovanými evropskými zkušebnami.

Po vstupu do WTO bylo sice povoleno financování nákupu vozů zahraničními nebankovními institucemi, ale i přesto jsou úroky z úvěru na auto mnohem vyšší než třeba na nákup nemovitosti.

Z pohledu zakládání podniků na území Čínské lidové republiky existují dodnes značná omezení. Jednak se jedná o značně komplikovaný a zdlouhavý proces schvalování veškerých žádostí týkajících se založení podniku a také s tím úzce související vysoký stupeň korupce.

Agentura Transparency International každé dva roky sestavuje žebříček států s nejvyšší úrovní korupce. Čína obsadila jak loni, tak i před třemi lety druhé místo. V roce 2006 ji předstihla Indie, loni se na první pozici dostalo Rusko. Shodou okolností patří všechny tři jmenované země k preferovaným státům z hlediska zahraničních investic do automobilového průmyslu. [111]

Dalším problémem, kterému čelí nejen renomované zahraniční automobilky, ale i řada jiných firem, vyrábějící různé výrobky, je porušování autorský práv. Značná část čínských automobilů jako by z oka vypadla některému ze západních vozů. Problémem případných soudních sporů, které některé renomované zahraniční OEM s čínskými výrobci vedly, je mizivá úspěšnost žalující firmy. V případě výhry přiřknuté odškodnění často dosahuje zlomku výdajů vynaložených na právníky a soudní řízení. Příkladem automobilek, které vedly soudní spory kvůli plagiátorství designu, jsou např. General Motors a Chery Automobile, Honda a Shuanghuan Automobilce či Nissan versus Wall Automobile. [136]

125

Čína je ve světě také kritizována za nedodržování lidských práv. Řada světových organizací jako je např. Amnesty International apelují na politické představitele, aby čínské vládě připomínali její vlastní závazky ke zlepšení stavu lidských práv v zemi. Organizace se zaměřuje především na problematiku, trestu smrti, vězení bez soudu, pronásledování obránců lidských práv, potlačování svobody slova a obsazení Tibetu. [1]

6.2.3 Příležitosti

K příležitostem úzce souvisejícím s rozvojem automobilového průmyslu, které nabízí rostoucí čínská ekonomika, patří zvyšující se příjmy obyvatelstva, transformace státních podniků a jejich modernizace, vysoký příliv zahraničních investic a rekonstrukce zaostalé infrastruktury. Nemalý význam má i pořádání mezinárodních akcí jakými jsou např.

Olympijské hry konané v srpnu 2008 v Pekingu či plánovaná Světová výstava EXPO 2010.

Rostoucí příjmy obyvatelstva úměrně zvyšují počet osob, které si mohou dovolit nákup vozu.

V této oblasti má čínský trh ve srovnání s evropským či americkým dostatečné rezervy.

S rostoucím počtem vozů úzce souvisí potřeba rekonstrukce zaostalé infrastruktury, která patří k protikrizovým opatřením, která čínská vláda v tomto roce zavedla.

Dlouhodobě vysoký příliv zahraničních investic, transformace státních podniků a jejich modernizace pozitivně působí na zvyšování kvality výroby i produktivity práce. Čínské firmy se rychle učí od svých zahraničních partnerů a stávají se tak rovnocennými konkurenty.

V oblasti automobilového průmyslu dochází k takovému rozmachu, který nemá nikde ve světě obdoby. I v tomto období, kdy ve většině zemí dochází k omezování výroby, Čína rozšiřuje kapacity. Čínský trh je z pohledu vlastnictví osobních vozů značně nenasycený, a tak se očekává jeho další růst. Představuje tak obrovské lákadlo pro všechny výrobce automobilů, kteří sem nyní směřují své aktivity.

126 6.2.4 Hrozby

Zintenzivnění konkurenčního prostředí působí nejen jako stimul pro zdokonalení nabízených výrobků a služeb, ale může být pro firmy působící na trhu také hrozbou, pokud by se nedokázaly přizpůsobit náročnějším podmínkám. Zahraniční investoři spatřují hrozící nebezpečí především v nárůstu konkurenceschopnosti domácích výrobců. Zvlášť velké obavy panují v oblasti automobilového průmyslu. Původním čínským automobilkám se jednak díky účasti na společných podnicích se zahraničními výrobci a také díky laxnímu přístupu čínských úřadů k dodržování autorských práv úspěšně daří napodobovat vozy renomovaných zahraničních značek. Doposud se jim sice nedaří dosahovat srovnatelné kvality, ale to je jen otázka času. A poté jim nebude nic stát v cestě v dobývání evropských a amerických trhů, o což se již několik let snaží.

Další hrozbou pro rozvíjející se čínský průmysl obzvláště v období probíhající celosvětové ekonomické krize by mohlo být zbankrotování neefektivních státních podniků, které by mělo za následek zvýšení již tak dost vysokého počtu nezaměstnaných. S problematikou nezaměstnanosti úzce souvisí také prohlubující se rozdíly mezi tempem rozvoje měst a venkova, kde žije převážná část obyvatelstva. Nespočítatelné množství osob, které před několika lety přišlo do měst s vidinou vyšších výdělků, se dnes ocitá bez peněžních příjmů a jsou nuceni se vrátit na venkov, kde se budou živit převážně pouze zemědělstvím, které není příliš rentabilní.

Demografické problémy plynoucí z dlouhodobého praktikování politiky jednoho dítěte, která měla za následek nepoměr v počtu narozených chlapců a dívek, se jeví jako další hrozba pro budoucnost čínského národa.

S problematikou nedodržování lidských práv je spojena hrozba eskalace napětí v oblasti nejen v souvislosti s letošním 20. výročím od krvavého potlačení studentských protestů proti vládě Komunistické strany Číny na náměstí Nebeského klidu v Pekingu, ale především v souvislosti s 50. výročím potlačeného povstání Tibeťanů proti čínskému útlaku, kde došlo loni k velké vlně protestů, které skončily násilím a zatýkáním účastníků.

127