Zdroj: PÁSKOVÁ, M. (2003)
V Českém ráji jsou dopady způsobené vlivem CR sledovány na základě několika ukazatelů, které správa CHKO vybrala z možností indikátorů stanovených UNWTO v roce 1992. Sledování míry dosažení stanovených hodnot únosné kapacity je důležitým prvkem pro rozhodovací procesy destinačního managementu a správu jednotlivých objektů či prostranství skalních měst, jelikož sledování dosažení jednotlivých složek únosné kapacity území umožňuje identifikovat potencionální ohrožení a posuzování příčinných vtahů mezi rozvojem CR a přírodním a společenským prostředím.
(SCHKO, 2003)
Monitorování indikátorů únosné kapacity území a udržitelnosti rozvoje CR umožňuje optimalizaci dopadů CR a preventivní podchycení jeho negativních vlivů, což je důležité pro udržení zdravého vývoje destinace. Bez sledování těchto indikátorů by mohlo dojít k situaci, kdy se negativní dopady projeví až úpadkem destinace , kdy je možné tyto dopady jen tlumit, ne systematicky odstraňovat. (Pásková, 2003)
60
Základním ukazatelem fyzického zatížení nejcitlivějších lokalit v Českém ráji, tedy skalních měst, je počet návštěvníků za určité časové období. Tento ukazatel sleduje zatížení hrdlových bodů, což jsou v rámci nejcitlivějších lokalit místa, která mají nejnižší zátěžovou toleranci. Další ukazatel výraznou pomocnou funkci při plánování ubytovacích kapacit a infrastruktury. Navíc odráží celkové fyzické i socio-kulturní zatížení řešeného území. Jeho nevýhodou je, že nepostihuje neregistrované ubytovací kapacity a jednodenní návštěvníky. (Pásková, 2003)
Udržitelnost rozvoje CR je také ovlivněna územním rozvojem oblasti, zejména novou výstavbou, nastavováním a dodržováním určitých regulačních limitů v územních plánech, a proto je nutné sledovat a kontrolovat kvalitu územně plánovací dokumentace a změny využívání území. V rámci udržitelnosti CR je také třeba sledovat proces plánování v oblasti rozvoje CR, jeho kvalitu a míru naplnění, a průběžně ho hodnotit a aktualizovat. (Pásková, 2003)
Ukazatel hodnotící dopady na ekosystémy je důležitý z pohledu určení hranice únosné kapacity území a sledování změn vyvolaných zatížením CR. Tyto indikátory jsou sledovány také v souvislosti s modelem LAC, tedy konceptem akceptovatelných změn. Zavedení tohoto modelu umožňuje kombinaci „tvrdšího“ s „měkčím“ přístupem společensky i odborně přijatelných změn. Na rozdíl od tvrdého přístupu, který zastává regulační a restriktivní metody v podobě nastavení limitů rozvoje CR, měkký přístup se snaží najít a popsat přijatelné změny parametrů biosféry a následně je sleduje a monitoruje. Podstatou metody LAC je tedy sledování symptomů nežádoucího vývoje území v podobě projevů nežádoucích změn vyvolaných aktivitami CR, namísto pevné limitace návštěvnosti území nebo regulace objemu rozvoje CR. (Pásková, 2003)
Kvalitativní ukazatel únosné kapacity území je kvalita návštěvnického zážitku, která je zjišťována na základě šetření spokojenosti návštěvníků území. Další ukazatel, který sleduje kvalitativní dopady rozvoje CR zejména změny v socio-kulturním prostředí je tzv. irrindex (Doxeyho iritační index), který je založený na monitoringu spokojenost místních obyvatel. Tento ukazatel by měl částečně postihnout socio-kulturní dopady v podobě procesu dualizace společnosti (rozdělování, marginalizace obyvatel), turismifikace (poturištění sídel), inscenizace a folklorizace (předvádění kultury pro účely CR) a stereotypizace kultury způsobené přítomností CR v území. (Pásková, 2003)
61
7.2 Dopady rozvoje CR v Českém ráji
Z obsahu předchozích kapitoly je zřejmé, že v Českém ráji jsou sledovány dopady CR na životní i socio-kulturní prostředí. Podle výsledků monitoringu ukazatelů změn vyvolaných rozvojem CR v Českém ráji projevují negativní dopady zejména na životní prostředí. Socio-kulturní dopady se prozatím projevují spíše v pozitivním smyslu, v podobě oživení tradic, řemesel, pořádání kulturních a společenských akcí a ekonomických přínosů pro místní ekonomiku a komunity v podobě zvýšené zaměstnanosti v CR a počtu podnikatelů v oblasti CR. Za negativní socio-kulturní dopad se dá považovat snížení návštěvnického zážitku související s vysokou koncentrací návštěvníků v některých lokalitách, avšak hodnocení spokojenosti návštěvníků zatím dosahuje poměrně vysokých hodnot a proto není tento negativní vliv tak zásadní jako negativní vlivy na životní prostředí. Následuje tedy analýza zjištěných negativních dopadů v rámci poškozování ekosystémů a životního prostředí způsobené vysokou intenzitou turistického zatížení.
7.2.1 Dopady CR na životní prostředí v Českém ráji
Negativní vlivy na životní prostředí a ekosystémy se v Českém ráji projevují v nejvíce citlivých a turismem zatížených lokalitách. Škody jsou tedy zjištěny v intenzivně turisticky využívaných oblastech zejména ve skalních městech, v přístupových a hrdlových místech atraktivních lokalit, v oblastech intenzivní rekreace a poškozeny jsou i cestní sítě a jejich okolí. Škody způsobené zatížením CR v životním prostředí se dají rozdělit do několika skupin dle typu poškození.
Prvním typem je poškozování terénů s nivními, sprašovými, písčitými a nepískovcovými podklady. V oblasti s nivními půdami se přírodní prostředí vyrovnává se škodami následkem zátěže poměrně snadno, jelikož jsou tyto půdy často zamokřovány a rychle zarůstají a stopy po lidské činnosti mizí po několika letech. Problém v těchto oblastech je ale šíření nepůvodních invazních druhů podél cest. Sprašové půdy představují ochranný kryt snadno erodovatelných půd skalních měst, zde je příčinou hrozby zejména lesní hospodářství, díky kterému v minulosti docházelo ke splavení sprašových půd ve velkém rozsahu. Zatížením CR však tyto půdy výrazně netrpí, protože mají celkem solidní schopnost regenerace vegetačního krytu. Mnohem horší je situace vyvolaná zatížením v oblastech s písčitými půdami, kde škody na těchto terénech představují většinou inverzibilní změny a nepatrný nárůst zátěže nad hranici únosnosti zapříčiňuje nastartování intenzivní lokální až plošné eroze, která v případě neodstranění příčiny probíhá velmi rychle a přirozené erozní procesy jsou tak urychleny o několik řádů. Tyto erozní poškození jsou nevratná a vzniká tak nová kvalita reliéfu lokality. Následky turistického zatížení na těchto terénech se již na některých místech v Českém ráji objevily, například na Hrubé Skále, kde došlo k odnosu několika výškových metrů písčité cesty, ale i na mnoha dalších místech. Závažné poškození je zaznamenáváno i na v Českém ráji méně rozšířených půdách s nepískovcovými podklady tedy na čedičových pokladech. Škody jsou způsobené především
62
sešlapem měkké půdy až na skalní podloží a následně dochází k jejímu odnosu. Problémem je, že se na tyto půdy váží zejména reliktní druhy vegetace a tím se tyto poškození stávají nevratnými. Tyto škody jsou pozorované v lokalitách Mužský a Kozákov. Všechny poškození na terénech způsobené člověkem pak umocňuje faktor eroze vodou, kdy je z narušených ploch velmi rychle splavován půdní a humózní horizont a přírodní stanoviště pak ztrácí biologickou hodnotu. (SČR, 2013)
Za poškození je považováno rušení živé přírody, zejména v kritickém předjarním a jarním období, kdy hnízdí ptactvo. Pokud není do lokalit, kde hnízdí ptáci, optimalizován přístup, dochází k opouštění hnízd nebo i hnízdišť. V Českém ráji jsou významná hnízdiště výra velkého na Hruboskalsku, čápa černého a orla mořského v Žehrovských lesích a mnoho dalších. Od rušení živé přírody CR a rekreací se také odvíjí škody způsobené zvěří, jelikož ta je vytlačena z ploch původního výskytu do oblastí kde působí škody zejména na lesních porostech a přirozeném zmlazení, což má dlouhodobý vliv z hlediska života lesa. V minulost zde byli tyto problémy s mufloní zvěří, které byla vytlačena z oblasti Hruboskalska. Následná redukce mufloní zvěře v roce 2000 situaci zmírnila, ale do určité míry se přenesla na srnčí zvěř. (SČR, 2013)
Poměrně častou škodou je pak ničení atraktivních, chráněných či ohrožených druhů rostlin.
Ohrožení těchto populací roste úměrně s koncentrací návštěvníků dané lokalitě. Příkladem jsou ustupující bledulové lokality v Podtroseckých údolí nebo téměř úplné vymizení střevíčníku pantoflíčku v blízkosti Jizery na slínovcových skalách. (SČR, 2013)
Pro Český ráj je typické poškození pískovcových skal vlivem horolezecké činnosti. Přestože tyto škody nejsou tak patrné, jsou trvalé. Jedná se zejména o zářezy lan, zavádění skob do skalních stěn a sešlapávání pat skalních věží, což vede poškození estetického vzhledu skalních útvarů a k nastartování a urychlení erozních procesů. (SČR, 2013)
Velmi vážný problém způsobený CR a rekreací v Českém ráji je znečištění prostředí odhazováním odpadků a exkrementy v místech kde není doprovodná infrastruktura v podobě odpadkových košů a WC. V okolí oblastí s vysokým rekreačním využitím často dochází ke vzniku černých skládek. Významné je znečištění hlukem a zplodinami, což je zapříčiněno výrazným podílem individuální automobilové dopravy návštěvníků přímo do blízkosti atraktivních lokalit. (SČR, 2013)
Za škody je považováno také narušení faktorů pohody návštěvníků, jelikož nadměrná koncentrace turistů, návštěvníků a automobilů v nich může vzbudit negativní pocity a území pak mohou i opustit. Tento faktor velmi negativně působí i na místní obyvatele, kteří tak přicházejí o pocit soukromí, volnosti a svéprávnosti. (SČR, 2013)
63
Velmi problematický je také výskyt nedovolených kempů a tábořišť, které poškozují terén, skalní povrchy (oheň) a hrozí i požár. V tomto případě nejsou zanedbatelné ani škody kulturní způsobené překryvem archeologicky cenných sedimentů. (SČR,2013)
7.2.2 Optimalizace dopadů CR v Českém ráji
Negativní dopady CR v prostředí Českého ráje jsou způsobeny zejména nevhodnou časo-prostorovou koncentrací intenzity CR v citlivých lokalitách, neohleduplnými formami CR a nedostatečnou turistickou infrastrukturou v podobě cestní sítě a dalšího zázemí (WC, odpadkové koše, záchytná parkoviště, alternativní tábořiště apod.) Sezónnost CR a charakter prostorové koncentrace aktivity CR v regionu, zapříčiňuje nárazové překračování turisticky únosné kapacity v místech s nejnižší tolerancí zatížení a dochází tak k určitým poškozením. Avšak tyto vlivy je možné pomocí strategického plánování a činností OCR v regionu neboli destinačního managementu optimalizovat.
Například únosná kapacita území není fixní hodnotou, ale je velmi proměnná v závislosti na vnitřních i vnějších faktorech, zejména pak závisí na kvalitě destinačního managementu, jehož hlavním úkolem v případě území Českého ráje by mělo být systematické zvyšování této kapacity, pomocí časo-prostorové kombinatoriky návštěvnických toků. Tedy pokud management CR v regionu dokáže v maximální možné míře ovlivňovat pohyb návštěvníků v rámci celé destinace a směrovat je do méně preferovaných časových období a částí dne a méně navštěvovaných částí regionu, je možné zvyšovat únosnou kapacitu celého území Českého ráje.
Další možnosti optimalizace dopadů CR spočívají v budování kvalitní turistické a doprovodné infrastruktury. Jedná se zejména o zvyšování kvality a optimalizaci vedení cestní sítě, budování centrálních a záchytných parkovišť, doprovodné a doplňkové infrastruktury jako jsou WC, odpadkové koše, alternativní zabezpečená tábořiště apod.
Funkce destinačního managementu, která umožňuje zvýšení únosné kapacity celého území je vytváření alternativních produktů CR, které umožňují rozptyl turistů a návštěvníků do širšího území nebo do odlehlejších, méně navštěvovaných částí regionu.
Možný způsob snížení negativních dopadů, zejména na životní prostředí, může být přístupový management v podobě zonace území dle stupně ochrany a následné zpoplatnění, různé omezení, regulace aktivit nebo optimalizace přístupu do nejcitlivějších a nezranitelnějších území. V případě závažných negativních dopadů CR, je někdy jediné řešení dočasně, po dobu regenerace, revitalizace a asanace škod, zakázat přístup úplně, avšak je třeba hledat hledat jiné způsoby a škodám spíše předcházet, aby nemuselo dojít k omezení volného pohybu návštěvníků.
64
Negativní dopady na přírodní i socio-kulturní prostředí je také možné optimalizovat podporou tzv. „měkkých“ forem CR, které jsou v souladu s udržitelným CR a jsou daleko ohleduplnější k životnímu prostředí i místním komunitám než tzv. tvrdé formy CR (masový CR). Mezi tyto šetrné formy patří zejména venkovský CR a jeho formy, ekoturistika a geoturistika. Venkovský CR přispívá k udržitelnému rozvoji zejména decentralizací ubytovacích zařízení a tak částečně eliminuje negativní dopady, které s sebou přináší masový CR.
Všechny výše zmíněné způsoby optimalizace dopadů CR jsou přímo závislé na kvalitě OCR v regionu, potažmo destinačního managementu. Kvalita a efektivita destinačního managementu spočívá v kvalitě strategie rozvoje CR, úrovni spolupráce destinačního managementu a kooperace se všemi subjekty CR v regionu a v činnostech, které provádí za účelem dosáhnout udržitelnosti CR.
Následují kapitoly tedy analyzující hlavní strategické cíle OCR v Českém ráji a efektivitu fungování destinačního managementu s ohledem na zmíněnou spolupráci a kooperaci a činnosti, které v rámci destinace vykonává.
65
8 Strategie rozvoje regionu Český ráj
8.1 Strategické a rámcové dokumenty
V letech 2001-2002 byl v rámci regionu Český ráj zpracován Program trvale udržitelného rozvoje CR. Jeho vypracování souviselo s potřebou vymezit hlavní dlouhodobé strategické cíle založeného Sdružení Český ráj a také s kandidaturou skalních měst Českého ráje na zápis do Seznamu světového dědictví UNESCO, což do budoucna může velmi výrazně zvýšit návštěvnost a vést k dalšímu rozvoji CR v regionu. CR by tak mohl hrát daleko významnější roli v ekonomice regionu, než je tomu dnes, ale na druhou stranu by mohlo dojít k určitému přetížení a poškození přírodního a kulturního dědictví. Proto je žádoucí optimalizovat pozitivní i negativní vlivy na životní i socio-kulturní prostředí doprovázené rozvojem CR a dosáhnout jeho udržitelnosti pomocí strategického plánování rozvoje CR v regionu. (SČR, 2013)
Impulzem k vytvoření strategie udržitelného rozvoje CR v regionu Český ráj byli také mezinárodní smlouvy a dohody, které se Česká republika zavázala dodržovat, například Úmluva OSN o biologické rozmanitosti (Rio de Janeiro, 1992). Základní myšlenka tohoto programu je aplikování principů udržitelného rozvoje v problémových oblastech, a to v globálním, regionálním i lokálním měřítku. Ve strategických dokumentech rozvoje obcí, měst a regionů je tento program nazýván
„místní agenda 21“, a ten se snaží zavést principy udržitelného rozvoje v lokálním měřítku, s přihlédnutím místních problémů, do praxe. Ale existují i další mezinárodní dokumenty a programy, které usilují o ochranu životního prostředí, ekosystémů, biotopů, přírodních stanovišť, živočichů, rostlinných společenstev ale i ochrany světového kulturního a přírodního dědictví. Významné jsou i programy ochrany přírody a krajiny, například ÚSES, EECONET, NATURA 2000, které patří v dnešní době k prioritním a jsou velkým přínosem pro krajinu a její stabilizaci, včetně území Českého ráje, což v důsledku zvyšuje jeho turistický a rekreační potenciál a tím úzce souvisí s rozvojem CR.
(Pásková, 2009)
V roce 2001 v Göteborgu byla přijata první strategie udržitelného rozvoje pro EU. Hlavní zásady a cíle definované strategií EU pro udržitelný rozvoj jsou ochrana životního prostředí, soudržnost a sociální spravedlnost, hospodářská prosperita a dodržování mezinárodních povinností.
Důležitým dokumentem, který se týká rozvoje CR v Českém ráji je Evropská charta udržitelného cestovního ruchu v chráněných oblastech, která má za základní cíl zlepšit udržitelný rozvoj a řízení cestovního ruchu v chráněných oblastech, a bere v úvahu potřeby životního prostředí, místních obyvatel, místních podniků a návštěvníků. (MMR, 2013)
66
Strategie rozvoje CR v Českém ráji podléhá i národním strategickým a rámcovým dokumentům. V České republice byla strategie udržitelného rozvoje schválena až v roce 2004. Věnuje se především potenciálním problémům, které by mohli vzniknout přechodem České republiky k udržitelnému rozvoji a vytvoření opatření, které by potencionální hrozbám předcházely nebo zmírnily jejich dopad. Rada vlády pro udržitelný rozvoj spolu ministerstvem pro životní prostředí v roce 2010 vytvořili strategický rámec udržitelného rozvoje České republiky, který je jedním ze základních dokumentů věnující se problematice udržitelnosti. K dalším strategiím patří Strategie hospodářského růstu a také Strategie regionálního rozvoje. (MŽP, 2013)
Na národní úrovni je velmi důležitým dokumentem, který se věnuje ochraně přírody a krajiny, Státní politika životního prostředí České republiky. Tento dokument prosazuje zejména principy udržitelnosti a další například princip předběžné opatrnosti nebo princip finanční odpovědnosti znečišťovatelů. Českého ráje se týkají zejména části se sektorovým zaměření na regionální rozvoj, obnovu venkova a rozvoj CR. Tento dokument vyžaduje použití konceptu únosné kapacity území, dále rozvoj šetrných a ekologicky únosných forem CR a zvýšení jejich podílu na celém CR. Co se týče chráněných území, SPŽP prosazuje implementaci již zmíněné Evropské charty pro udržitelný rozvoj v chráněných oblastech, včetně soustavy NATURA 2000. Dále podporuje rozvoj venkovské turistiky a její udržitelné formy, které pečují o krajinu a environmentálně vychovávají návštěvníky i místní obyvatelstvo. Dalším cílem dokumentu je podpora rozvoje environmentálně ohleduplného dopravního systému v rámci CR, jako jsou podpora veřejné hromadné dopravy a následné omezení individuální dopravy v národních parcích a chráněných územích. Místní agenda 21 je pak důležitým nástrojem realizace cílů SPŽP. CR a jeho problematice se věnuje také Koncepce státní politiky cestovního ruchu, která je vypracována ministerstvem pro místní rozvoj. Tato koncepce přímo navazuje na Strategii regionálního rozvoje a Národní rozvojový plán. Dokument analyzuje současný stav CR na území České republiky, stanovuje rozvojové cíle a věnuje se také vztahu mezi CR a ochranou přírody a krajiny. Mezi hlavní priority koncepce patří zvýšení konkurenceschopnosti regionálních i národních produktů CR, budování a zkvalitňování infrastruktury pro CR, efektivní marketing CR, rozvoj lidských zdrojů pro CR a také vytváření organizačních struktur CR. (MŽP, 2013, MMR, 2013;
Klapka, 2006)
Dále jsou zde další koncepční dokumenty na krajské či regionální úrovni, které se mimo jiné věnují životnímu prostředí a CR, například Strategie regionálního rozvoje, Koncepce ochrany přírody, Programy rozvoje krajů, Strategie a programy udržitelného rozvoje krajů atd. Co se týče regionu Český ráj lze zmínit Programy rozvoje cestovního Libereckého, Královehradeckého a Středočeského kraje vypracované společností GaREP, které podrobně analyzují situaci CR a navrhují konkrétní strategie, priority a opatření. (MMR, 2013, Klapka, 2006)
67
V souladu s dokumenty na vyšších úrovních byly pro region Český ráj ve třech etapách vypracovány rámcové a strategické dokumenty, konkrétně Analýza potenciálu turistického regionu Český ráj, Rámcová strategie rozvoje cestovního ruchu v turistickém regionu Český ráj, Střednědobé a akční plány, Marketingové studie propagace a prezentace regionu, Návrh modelu řízení cestovního ruchu a Koncept limitů únosnosti území. Zpracování těchto koncepčních dokumentů je součástí projektu "Marketingové a koordinační aktivity v Českém ráji". Tento projekt je spolufinancován Evropskou unií z Evropského fondu pro regionální rozvoj.Tyto dokumenty vesměs analyzují místní situaci, specifika, problémové oblasti a příležitosti a následně implementují základní koncepce, teze, zásady, principy, priority a cíle udržitelného CR, vycházející z mezinárodních, národních a regionálních dokumentů, na území Českého ráje. (SČR, 2013)
Závěrem lze říci, že všechny strategické dokumenty od nadnárodní po lokální dimenzi mimo jiné zmiňují nutnost, ochrany přírodního i kulturního dědictví, optimalizaci dopadů CR v přetížených a environmentálně cenných územích, zvýšení podílu šetrných a ekologicky únosných forem CR na celkovém CR a vytváření organizačních struktur CR v turistických regionech.
8.2 SWOT analýza
Silné stránky
Geografická poloha regionu v rámci České republiky a dobrá dostupnost území Tradiční turistický region s poměrně vysokou návštěvností
Unikátní kulturní a krajinný reliéf
Mimořádný přírodní i kulturně-historický potenciál pro CR
Tradiční turistická oblast s hustou sítí značených turistických i cykloturistických tras Zápis skalních měst na Seznam UNESCO, vzrůst atraktivity regionu na zahraničních trzích Poměrně vysoký počet stravovacích a ubytovacích zařízení
Zachovalá lidová architektura v četných památkových rezervacích a zónách a četné sakrální památky
Vhodné podmínky pro rozvoj šetrných forem CR, zejména venkovského CR a geoturismu
Vhodné podmínky pro rozvoj šetrných forem CR, zejména venkovského CR a geoturismu