Tryskové dopřádání

Mezi tryskové dopřádací systémy patří: Murata MJS, Murata MVS (Vortex), Rieter J10, Rieter J20.

První tryskový dopřádací stroj byl Murata MJS a byl představena v roce 1980. Tento stroj je kombinací vzduchového víru a rotačním mechanickým prvkem. V současné době byl nahrazen systém Vortex.

Murata MVS (Vortex) byl představen v roce 1997. Princip tvorby příze je následující:

Pramen vstupuje do průtahového ústrojí, kde je protažen na vlákennou stužku. Ta vstupuje do spřádací jednotky, která se skládá z: přiváděcího kanálku a dutého vřetene. Ve spřádací jednotce jsou vnější vlákna vržená na vnější povrch dutého vřetene a následně přikrucována trvalým zákrutem ze tří trysek vířivým proudem vzduchu a formována do obalové vrstvy. Vytváří svazkovou přízi, (obr. 3). Svazkovou přízi definujeme jako délkový útvar, který se skládá z jádra a obalové vrstvy. Jádro je ze staplového materiálu a bez zákrut. Obalovou vrstvu tvoří vlákna, která jsou zpevněná trvalým zákrutem. Tato vlákna mají tvar šroubovice na povrchu příze.

14 Obr. 3: Svazková příze

Dopřádací tryskový stroj Reiter J10 byl představen v roce 2008.Vzhledem k tomu, že tato práce se v experimentální části zabývá tryskovou přízí z Rietru J20, bude princip tryskového dopřádání popsán pro tento stroj. Princip zůstává podobný v porovnání se systémy tryskového dopřádání Vortex. Konstrukce stroje, tělesa trysek a vzhled finální příze se liší. Předlohou je pramen a výstupem je příze navinutá na cívkách s křížovým vinutím. Na tryskovém dopřádacím stroji se tvoří svazková příze, (obr. 3).

[1], [8],[10],[11],[28],[35]

Vzhledem k tomu, že tato práce se v experimentální části zabývá především tryskovými přízemi z tryskového dopřádacího stroje Reieter J20, bude tento stroj následně podrobně popsán níže. Schéma tryskového dopřádacího stroje Rieter J20 je znázorněno na obr. 4.

1. Průtahové ústrojí

2. Trysková spřádací jednotka 3. Vzdálenost mezi odváděcími válečky průtahového ústrojí a dutým vřetenem

4. Čidlo kvality 5. Odváděcí ústrojí s parafínovým válečkem 6. Cívka s křížovým vinutím a rozvaděčem nitě

Obr. 4: Schéma spřádací jednoty tryskového stroje Rieter J20 [1]

15 Princip tryskového dopřádání je následující. Pramen vstupující do dopřádacího stroje se nejdříve zjemňuje v průtahovém ústrojí s vysokým průtahem (P=50-250). Stužka postupně vstupuje do spřádací jednotky, která se skládá z tělesa trysek s přiváděcím kanálkem a spřádací hrot (duté vřeteno). Proud vzduchu proudí z trysek a vytváří vzduchový vír kolem stužky paralelních vláken.

Vlákenná stužka vstupuje do spřádací jednotky. Krátká vlákna menší než 12 mm jsou odstraněna proudem vzduchu.

Uvolněné přední konce vláken z povrchu vlákenné stužky jsou proudem vzduchu vrženy na vnější povrch dutého vřetene a následně jsou na povrchu příze vzduchovými proudy z trysek formovány do tvaru šroubovice na povrchu příze, (obr. 5).

1. Těleso trysky spřádací jednotky 2. Prvek zajišťující přivádění vlákenné

stužky

3. Spřádací hrot (duté vřeteno)

Obr. 5: Detail spřádací jednotky tryskového stroje Rieter J10 [1]

Dlouhá paralelní vlákna tvoří jádro příze, kolem něhož jsou krátká vlákna, jenž pomocí trvalého zákrutu vytváří obalovou vrstvu příze. Trysková příze je následně odtahována ze spřádací jednotky pomocí odtahových válců. Mezi spřádací jednotkou a navíjením příze prochází čidlem kontroly kvality a odstraňují se vady na přízi. Následně je povrstvená parafínem a navíjená na cívku s křížovým vinutím.

[7],[12],[13], [14], [16]

16 1. I. zóna – Předprůtah

2. II. zóna – Střední průtah 3. III. zóna – Hlavní průtah

4. Vzdálenost mezi odváděcími válečky průtahového ústrojí a spřádacím hrotem (důtým vřetenem)

Obr. 6: Průtahové ústrojí tryskového stroje [1]

Průtahové ústrojí se skládá ze čtyř a více párů válců a tvoří tedy minimálně tři zóny s rozdílnými průtahy, znázorněno na obr. 6. Tyto zóny průtahu se nazývají: předprůtah, střední průtah a hlavní průtah. Průtahové ustrojí se skládá z horních a spodních válečků, horní valečky jsou přítlačné s pryžovým povrchem a spodní válečky jsou ryhované – celokovové nebo keramické. Typ válečku v průtahovém ústrojí je dán zpracovávaným materiálem. V hlavní zóně průtahové ústrojí dochází k největšímu zjemnění mezi řemínky a odváděcími válečky vytahováním vláken z pramene. Před každým párem válců průtahového ústrojí je vložen zhušťovač. Důležité jsou vzdálenosti mezi dvěma páry válců, které se nastavují dle délky vlákna. Vzdálenost válců musí být větší než maximální délka vláken, kdyby byla menší, docházelo by k přetrhu vláken. V průtahovém poli se tvoří průtah rozdílnou rychlostí odváděcích a přiváděcích párů válců, a tím dochází ke ztenčení pramene. Průtah se s každou průtahovou zónou zvyšuje. Při nastavení průtahové ústrojí je snaha dosáhnout optimálního nastavení dle délky vláken, zpracovávaného materiálu, jemnosti vstupujícího pramene a dosažení požadované jemnosti. Průtahové ústrojí umožňuje průtah v rozsahu cca 180 až 220. Optimální průtah v hlavní zóně by neměl byt menší než 30 a vyšší než 60, jinak může dojít ke snížení kvality tryskové příze.

Trysková spřádací jednotka (obr. 5) se skládá z: tělesa tryskové spřádací jednotky, prvek zajišťující přivádění vlákenné stužky a spřádací hrot (duté vřeteno). Vzdálenost mezi odváděcími válečky průtahového ústrojí a spřádacím hrotem (dutým vřetenem), je velmi důležitá. Pomocí této vzdálenosti se částečně uvolňují povrchová vlákna z paralelní vlákenné stužky, která jsou následně

17 vržena na spřádací hrot (duté vřeteno) a vytváří obalovou vrstvu. Vzdálenost by měla být o něco menší než průměrná délka vlákna zpracovávaného materiálu. Čím je vzdálenost větší, tím delší je uvolněný konec povrchových vláken. Při špatně nastavené vzdálenosti dochází k většímu procentuálnímu podílu zbytečně odstraněných krátkých vláken. Na vnitřní straně tělesa trysky se nacházejí vzduchové trysky. Prvek zajišťující přivádění vlákenné stužky zamezuje tvorbě nepravého zákrutu.

Vady mohou mít mnoho příčin. Hlavní důvody špatné kvality tryskové příze jsou způsobeny: vlákenným materiálem, špatným nastavením stroje, nadměrnou nestejnoměrností pramene a nízkou paralelností vláken.

Následuje odváděcí ústrojí, které odvádí tryskovou přízi ze spřádací jednotky nastavenou odváděcí rychlostí. V této části je příze povrstvená parafínem, který zlepšuje zpracovatelské vlastnosti příze u následného pletení. Parafinovací kotouč/váleček není pevná část tryskového dopřádacího stoje. Operace povrstvování může být přidána dle požadavků odběratele.

Následující navíjení tryskové příze je realizováno rozvaděčem nitě na válcovou cívku.

Vytváří na cívce křížový návin. Válcová cívka je nasazená na navíjecím válci, který zajišťuje rovnoměrné otáčení válcové cívky.

[1], [5], [7], [8], [10], [28]