II. Empi ric ká část
5. Vlastní výzkum
5.3 Typ absolvovan é v ysoké š kol y
Téměř všichni učit elé jsou absolvent y pedagogi cké fakulty, učitelství pro 1. stupeň základních š kol. Dva učitelé ukončili pedagogickou fakultu, speciální pedagogi ku a jeden učitel vystudoval pouze střední pedagogickou školu.
Z výše zjištěného nelze v yvodit žádný vztah mezi t ypem absolvované š kol y a použitím slovního hodnocení.
5.4 Při průběžném hodnocení upřednostňujete?
Z grafu č. 3 v yplývá, že z cel kového počtu odpovídajících (n=67) preferuje při průběžném hodnocení 58% kl as ifikaci, zatímco 42% v yuží vá klasifi kaci rozší řenou o slovní hodnocení.
Neb yl zaznamenán případ, kd y b y učitel používal pouze slovní hodnocení.
Graf č. 3 Procentuální podíl jednotlivých forem průbežného hodnocení na 1. stupni ZŠ v České Lípě
58%
42%
klasifikace klasifikace doplněná slovním hodnocením
5.5 Jak dlouho používáte průběžné slovní hodnocení?
Z údajů zpracovaných v grafu č. 4 vyplývá, že nejv yšší procentuální podíl - 54% z počtu učitelů užívajících průběžné slovní hodnocení (n=28), tvoří učitelé zařazení v kategorii mezi 6–10 let y používání této form y hodnocení.
Graf č. 4 Délka praxe v používání slovního hodnocení
21%
54%
21%
4%
1 rok 2 - 5 let 6 - 10 let 11 a více let
5.6 Pokud nepoužíváte slovní hodnocení, je to hlavně z důvodu:
Z grafu č. 5 vyplývá, že z počtu 39 učitelů, kteří upřednostňují klasifikaci před slovním hodnocením v kombinaci s klasifi kací, 54% uvádí jako hlavní důvod pro nepoužívání slovního hodnocení časovou náročnos t. 5% uvádí jako hlavní důvod neznalost form y zápisu a pouze jeden respondent se obává negativního působení slovní formy hodnocení na žáka. Další skupin y se jeví poměrně v yrovnané – pro 15% je důvodem přání rodičů, 10% respondentů důvod blíže nespecifi kovalo.
Graf č. 5 Důvody pro nepoužívání slovního hodnocení
54%
5%
15%
3%
13% 10%
časová náročnost neznalost formy zápisu přání rodičů negativní působení na žáka
demotivace žáka jiný důvod
5.7 Jaký vidíte hlavní přínos slovního hodnocení?
Vzhledem k tomu, že řada z oslovených učitelů uvedla více než jednu odpověď bylo zpracováno v grafu č. 6 celkem 96 odpovědí. Jako hlavní přínos slovního hodnocení byl nejčastěji vyzdvi žen j ednak vliv na rozvoj a zlepšení vztahů učitel – žák, a jednak motivace samotného žáka, shodně po 30%.
Pouze 11% odpovědí „nevidím přínos “ naznačuje, že řada učitelů, kteří uvedli, že upřednostňují pouze kl asifikaci (viz kap.5.4), vidí v této formě hodnocení jistý pozitivní efekt.
Graf č. 6 Hlavní přínos slovního hodnocení
30%
11%
30% 8%
5%
11% 5%
motivace žáka motivace žáků ve skupině
vyšší zájem rodičů o výsledky žáků rozvoj vztahu učitel-žák zlepšení curicula ve třídě nevidím přínos
jiný
5.8 Jaké máte zkušenosti s přijetím slovního hodnocení rodiči?
Z výsledků v grafu č. 7 vyplývá, že z celkového počtu odpovídajících učitelů (n=67) nemá 43% učitelů žádné zkušenosti s reakcí rodičů na slovní hodnocení žáků, což odpovídá faktu, že 58% učitelů tento způsob hodnocení nev yužívá (kap. 5.4).
Většina respondent ů se setkává s kladným či převážně kladným přijetím (19 resp. 30%), zatí mco v ysl oveně negativní zkušenost má pouze 1% dotázaných.
Graf č. 7 Zkušenosti s přijetím slovního hodnocení rodiči 19%
30%
1% 7%
43%
kladné převážně kladné převážně negativní
negativní nemám zkušenosti
5.9 V čem vidíte hlavní překážku v použití slovního hodnocení?
Z cel kového počtu 67 respondentů vnímá 47% učitelů jako hlavní překážku v používání slovního hodnocení vel kou časovou náročnost. 15% dot ázaných vidí jako překážku neznalost správné form y zápisu. 12% se obává přílišné subjektivit y s lovního hodnocení. Zatí mco pro žáka nemotivující považuje tento způsob hodnocení 11% respondentů (graf č. 8).
Graf č. 8 Hlavní překážky použití slovního hodnocení
2%
4% 5%
15%
11%
12% 4%
47%
časová náročnost absence osobního vztahu učitel-žák negativní reakce rodičů negativní reakce žáků
neznalost správné formy zápisu nemotivující
příliš subjektivní jiné důvody
5.10 Jak podle Vás působí slovní hodnocení na žáky?
Z cel kového počtu respondentů (n=67), celkem 88% učitel ů vyzdvihuje kladné působení na žáka. Jednak na žákovo sebevědomí a osobnostní rozvoj - 60%, a jednak na posílení žákov y vnitřní mot ivace – 28% (graf č. 9). Neb yl zaznamenán případ, kd y b y s e učitel obával záporného působení na žákovo sebevědomí a osobnostní vývoj.
Graf č. 9 Odhad působení slovního hodnocení na žáky
28%
60%
3% 7% 2%
posílení vnitřní motivace
kladný vliv na žákovo sbevědomí a osobnostní vývoj nemotivuje
nemám názor jiné
5.11 Při tvorbě slovního hodnocení se inspirujete:
Z cel kového počtu učitelů užívajících průběžné slovní hodnocení čerpá 71% inspiraci v odborných pedagogických časopisech, 18% v odborné literatuře. 11% dotázaných zdroj blíže nespecifi kovalo.
6 Vyhodnocení hlavních otázek výzkumného
hodnocení používají , ale pouze j ako doplněk klasifi kace.2. Jsou učitelé na 1. stupni zá kladních š kol v Čes ké Lípě přesvědčeni o kladném působení slovního hodnocení na žáky?
Z dosažených výsledků uvedených v grafu č. 6 (kap. 5.7) pro učitele důvodem pro jeho nepoužívání?
Z grafu č. 5 (kap. 5.6) je patrné, že 54% učitelů upřednostňujících klasifi kaci (n=39) shledávají hlavní a nejzávažnější důvod pro nepoužití s lovního hodnocení právě v časové náročnosti.
Překážku v použití slovního hodnocení cel kového počtu učitelů znázorňuje graf č. 8 (kap. 5.9). I zde zastupuje největší procento (47%) časová náročnost.
7. Závěr
Školní hodnocení bude na žáky působi t příznivě v průběhu jejich učení i formování osobnosti, pokud bude humánní, respektující osobnost dítěte, povzbuzující jeho jistotu, radost z činnosti a z úspěchů, i kd yž malých. Proto j e mi mo jiné důležité, ab y to b ylo hodnocení konkrétní, vztahující se k jeho činnosti a výkonu, ne posuzující (popřípadě znehodnocující) dítě, jeho vlastnosti a osobnost. Slovní hodnocení poskytuje pro výše uvedené ideální prostor. Nelze ale jednoznačně říci, že slovní hodnocení je to j ediné správné a vhodné školní hodnocení. Snad ještě více zál eží na tom, jakou učitel používá vztahovou normu. Slovní hodnocení je výborné, pokud je správně používáno, formulováno. Je to cel kově jiná „filozofie“ učitele.
Na základě výsledků výzkumu lze konstatovat, že si učitelé uvědomují kladné působení slovního hodnocení na osobnost žáka, ale není všemi používané převážně z důvodu časové náročnosti.
Dalším nejčastěji zmiňovaným problémem b yla udávána neznalost form y zápisu.
Z výpovědí jsem cítila určitý rozpor v názorech a používanosti hodnocení.
8. Seznam použité literatury
• AMONAŠVILI,Š.,A., Výchovná a vzdělávací funkce hodnocení ve vyučování žáků. Praha: PF UK, 1987.
• ČÁP, J., Psychologie výchovy a vyučování. Praha: UK, 1993. ISBN 80-7066-534-3
• ČÍHALOVÁ, E.; MAYER, I., Klasifikace a slovní hodnocení, Zkušenosti z praxe na ZŠ. Praha: Agentura STROM, 1997. ISBN 80-901954-6-6
• HOLT, J.,Proč děti neprospívají. Praha: Agentura STROM, 1994. ISBN 80-901662-4-5
• HOUŠKA, T., Škola je hra! Praha: Tomáš Houška, 1993. ISBN 80-900704-9-3
• JAROŠOVÁ, Z, Známkování není totéž co hodnocení. Moderní vyučování 8/2004a. Dostupné na www:
http//www.modernivyucovani.cz/mv/clanek.aspx?a=1&Kod=MV_My08a08 A
• JAROŠOVÁ, Z, Známkování a slovní hodnocení. Moderní vyučování 9/2004b. Dostupné na www:
http//www.modernivyucovani.cz/mv/clanek.aspx?a=1&Kod=MV_My09a08 A
• JAROŠOVÁ, Z, Známka nebo slovní hodnocení? Učitelské noviny č.
26/2004c. Dostupné na www:
http://www.ucitelskenoviny.cz/obsah_clanku.php?vydani=26&rok=04&odk az=zmamka.htm
• KJAERGAARD, E.; MARTINENIENE, R., Pětkrát hurá demokracii, O demokracii v každodenní praxi školy. Praha: Agentura STROM, 1997. ISBN 80-901954-5-8
• KOLÁŘ,Z.; NAVRÁTIL,S.; ŠIKULOVÁ,R, Školní hodnocení a jeho
současné problémy. Ústí nad Labem: UJEP v Ústí nad Labem, 1998. ISBN 80-7044-202-6
• KOVALIKOVÁ, S., Integrovaná tematická výuka. Kroměříž:Spirála, 1995.
ISBN 80-9011873-0-7
• MATĚJČEK, Z, Co děti nejvíc potřebují. Praha: Portál, 1994. ISBN 80-7178-006-5
• MERTIN, V., Méně historických dat, více psychologie . Psychologie Dnes 9/2003. Dostupné na www: http://www.portal.cz/scripts/detail.asp?id=2673
• SLAVÍK, J, Hodnocení v současné škole. Praha: Portál, 1999. ISBN 80-7178-262-9
• STAUDKOVÁ, H., Metodický list. Dostupné na www:
<http://www.alter.cz/
Příloha č. 1
Vážená paní učitel ko, pane učiteli,
Obrací m se na Vás s prosbou o vyplnění dotazníku, kt erým bych chtěla zjistit přístup učitelů ke slovnímu hodnocení na 1.st.ZŠ. Fakt a zjištěná dotazní kem budou použita pouze v mé diplomové práci („Slovní hodnocení na 1.st.ZŠ. v České Lípě“).
Vámi zvolené odpovědi prosím zakroužkujte.
Děkuji za přesné v yplnění
Jana Svobodová
1. Délka Vaší praxe na 1.st.ZŠ?
2. Věk
3. Typ absolvované vysoké š kol y - pedagogické, obor 1.st.ZŠ:
- jiné škol y (jaké):
4. Při průběžném hodnocení žáků upřednostňujete?
- klasifi kaci
- klasifi kaci doplněnou slovním hodnocením - slovní hodnocení
5. Jak dlouho používáte průběžné slovní hodnocení?
- první rok - dva až pět let - šest až des et let - jedenáct a více
- slovní hodnocení nepoužívám
6. Pokud nepoužíváte slovní hodnocení, je to hlavně z důvodu:
- časové náročnosti
- neznalosti form y s lovního hodnocení - přání rodičů
- špatného působení na žáky - demotivace žáků
- jiného:
7. Jaký vidíte hlavní přínos slovního hodnocení?
- motivace žáka
8. Jaké máte zkuš enosti s přijetím slovního hodnocení rodiči?
- kladné
- převážně kladné - převážně negativní - negativní
- nemám zkušenosti
9. V čem vidíte hlavní překážku v použití slovního hodnocení?
- časově náročné
- absence osobního vztahu učitel-žák - negativní reakce rodičů
- negativní reakce žáků
- neznalost správné form y zápisu - nemotivující
- slovní hodnocení je příliš subjektivní - jiná:
10. Jak podl e Vás působí slovní hodnocení na žáky?
- posiluje vnitřní motivaci
- působí kladně na žákovo s ebevědomí a osobnostní vývoj - působí záporně na žákovo sebevědomí a osobnostní vývoj - demotivuje
- nemám názor - jiné
11. Při tvorbě slovního hodnocení se inspirujete:
- v literatuře
- pedagogickými čas opis y - jinde
Příloha č. 2
Sbír ka zá konů č. 561/2004 ze dne 24. září 2004
o předš kolním, zá kladním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání
(školský zákon)
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republi ky:
ČÁST TŘETÍ
Hodnocení výsledků vzdělávání žáků
§ 51
(1) Každé pololetí se vydává žákovi vys vědčení; za první pololetí lze místo v ysvědčení vydat žákovi výpis z vysvědčení.
(2) Hodnocení výsledků vzdělávání žáka na vysvědčení je vyjádřeno klasifi kačním stupněm (dále jen “klasifi kace”), slovně nebo kombinací obou způsobů. O způsobu hodnocení rozhoduje ředitel škol y se souhlasem š kols ké rad y.
(3) Škola převede slovní hodnocení do klasifikace nebo klasifi kaci do slovního hodnocení v případě přestupu žáka na školu, která hodnotí odlišným způsobem, a to na žádost této škol y nebo zákonného zástupce žáka. Škola, která hodnotí slovně,
převede pro účel y přijímacího řízení ke střední mu vzdělávání slovní hodnocení do klasifi kace.
(4) U žáka s vývojovou poruchou učení rozhodne ředitel škol y o použití slovního hodnocení na základě žádosti zákonného zástupce žáka. Výsledky vzdělávání žáka v základní škole speciální se hodnotí slovně.
(5) V posledním roce plnění povinné školní docházky v ydá škola žákovi výstupní hodnocení o tom, jak žák dos áhl cílů vzdělávání stanovených v § 44. V pátém a sedmém roční ku zákl adního vzdělávání v ydá š kola výstupní hodnocení žákovi, který se hlásí k přijetí ke vzdělávání ve střední š kole.
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2005, s výj imkou ustanovení § 20 odst. 3, 5 až 7, které nabývá účinnosti dnem vyhlášení, a s výjimkou ust anovení § 77 až 79, § 80 odst. 3 až 10,
§ 81 odst. 1 až 8 a § 82 odst. 3, která nabývají účinnosti dnem 1. září 2007.
Příloha č. 3 Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání
3 Pojetí a cíle základního vzdělávání
3.1 Pojetí základního vzdělávání
Zákl adní vzdělávání vyžaduje na 1. i na 2. stupni podnětné a tvůrčí š kolní prostředí, které stimuluje nejschopnější žáky, povzbuzuje méně nadané, chrání i podporuje žáky nejslabší a zajišťuj e, ab y se každé dítě prostředni ctvím výuky přizpůs obené individuálním potřebám optimálně vyví jelo v souladu s vlastními předpoklad y pro vzdělávání. K tomu s e vytvářejí i odpovídající podmínky pro vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami. Přátelská a vstřícná at mosféra v ybízí žáky ke studiu, práci i činnostem podle jejich zájmu a poskytuje ji m prost or a čas k aktivnímu učení a k plnému rozvinutí jejich osobnosti.
Hodnocení výkonů a pracovních výsledků žáků musí být postaveno na plnění konkrétních a splnitelných úkolů, na posuzování indi viduálních změn žáka a pozitivně laděných hodnotících soudech. Žákům musí být dána možnost zažívat úspěch, nebát s e ch yby a pracovat s ní.
10 Materiální, personální, h ygi enické, organi zační a jiné podmínky pro us kut ečňování RVP ZV.
P s y c h o s o c i á l n í p o d m í n k y :
vytváření pohody prostředí, zdravého učení a otevřeného partnerství jak mezi žáky a učitel i, tak mezi učiteli a vedení m š kol y
vzdělávání propojené se skutečným životem - osvojování si toho, co má pro žáky praktický s m ysl, co vede k praktické zkuš enosti
věková přiměřenos t a motivující hodnocení - respekt k individualitě žáků, hodnocení v souladu s individuálními možnost mi a pokrokem, dost atek zpět né vazb y, tolerantnost k ch ybám a om ylům
naplnění potřeb žáků - všestranný pros pěch žáka je hlavní m momentem v přípravě a realizaci vzdělávání
příznivé sociální klima - otevřenost a partners tví v komuni kaci, úcta, tolerance, uznání, empatie, spolupráce a pomoc druhému, s ounáležitost se třídou, školou
ochrana žáků před násilím, šikanou a dalšími patologickými jevy
spoluúčast žáků na vzdělávání a životě škol y, která přechází do modelu demokrat ického společenství - budování komunit y na principech svobody, odpovědnosti, stabilit y společných pravidel, spravedlnosti, spolupráce
včasná informovanost o věcech uvnitř š kol y i mi mo ni
respekt k potřebám j edince a j eho osobním problémům
Příloha č. 4
Příklad závěrečného vysvědčení v 1. třídě formou slovního hodnocení
(Číhalová; Ma yer, 1997)Karle, abychom ho mohli dát na výstavu?
Při prvouce jsi znal každý kout naší obce a o našem r ybní ku jsi nám řekl tolik zajímavých věcí j ako zkušený r ybář. Doma ale prý Tvé učebni ce a sešit y uklízí za Tebe maminka. Pokus s e v příštím roce udržovat si ve svých věcech pořádek už zcela sám!
Karle, b yl jsi opravdu dobrý žák, al e to ještě neznamená, že