Díky naměřeným výsledkům se dá určit, ţe nejvhodnější aplikací u bezpečnostních prvků je oplétání optických vláken nebo jejich zatkávání do osnovy.
Tyto struktury by se daly v textilním průmyslu pouţít při výrobě osvětlovacích doplňků cyklistů, dětských kočárků, oblečení dětí a při výrobě psích obojků. Bylo by moţné je aplikovat do reflexních vest, kde by optická vlákna zintenzivnila viditelnost uţivatele.
Další moţností by bylo jejich zatkání do bund účastníků silničního provozu, jako motorkářů, dělníků na silnicích, atd.
V průmyslových aplikacích by se daly vyuţít jako bezpečnostní ukazatele nouzového východu. Označovat mohou zábradlí, schody nebo lem dveří. Pro bezpečnost silničního provozu je lze pouţívat jako podklad významného dopravního značení.
Za úvahu stojí pouţiti těchto struktur ve státních sloţkách jako je dopravní policie a hasiči. Tato moţnost by vyţadovala další zkoumání vláken, protoţe u hasičů dochází k vystavování vysokým teplotám a u policistů k velkému mechanickému namáhání.
64
ZÁVĚR
Hlavním úkolem byla výroba textilní struktury z optických vláken, návrh a konstrukce vhodného osvětlovacího zařízení a změření světelné intenzity jednotlivých vláken a vyrobených struktur.
Výroba textilních struktur byla provedena na šestnácti cívkovém oplétacím stroje a na jehlovém tkacím stroji CCI SL 7900 s podílem optických vláken od firmy Hypoff a Grace s průměry 0,2 mm 0,25 mm 0,3 mm 1 mm a 1,2 mm. Byly vytipovány tři textilní struktury: šňůry, oplety a tkaniny. Jako nejvhodnější způsob aplikace optického vlákna bylo zatkání do osnovy tkaniny a zanesení optického vlákna do jádra opletu. Při výrobě šňůr a zatkávání do útku tkaniny byl velký problém s lámavostí vláken. Lámavost způsobovaly velké rázy tkací jehly a ostré úhly při vedení vlákna jezdcem splétacího stroje. Nevhodnost těchto metod byla zřejmá uţ při výrobě těchto struktur. Tkaninu se zatkaným útkem se vyrobit nezdařilo vůbec. Při výrobě šňůr docházelo k častému praskání jednotlivých vláken, coţ mělo za následek, ţe šňůry nesvítily vůbec nebo jen minimálně. Zároveň se u optických vláken objevila degradace v čase. Struktury vyrobené před půl rokem z optických vláken 0,5 mm od firmy Grace zatkané do osnovy začaly praskat i při minimálním ohybu. V budoucnu by bylo dobré se zaměřit v dalším výzkumu na problém stárnutí optických vláken. Další výzkum věnovat i okolnosti, zda průchod světla negativně ovlivňuje funkčnost optických vláken.
Pro nasvícení jednotlivých vláken a vyrobených struktur bylo vytvořeno osvětlovací zařízení externí firmou. Toto zařízení, ale nebylo vhodné. Proto, ve spolupráci s laboratoří LOMM fakulty mechatroniky, informatiky a mezioborových studií byly navrţeny a provedeny úpravy tohoto zařízení, které odstranily nalezené vady, tak aby zdroj světla byl dostatečný pro naše účely měření. Před navedením vláken a jednotlivých struktur ke zdroji osvětlení bylo zapotřebí osvětlovací plochy nejprve upravit. Bylo vyzkoušeno několik metod, které jsou uvedeny v experimentální části. Pro připomenutí bylo zvoleno slepování vláken ve strukturách lepidlem Duvilax KA-11 a následné řezání a leštění. Jako vhodný způsob pro řezání osvětlovacích ploch byla zvolena metoda řezání horkým odporovým drátem, který byl zahříván na poţadovanou teplotu dle potřeb jednotlivých vláken a struktur. Leštění osvětlovacích ploch proběhlo za pomoci leštících papírků rozdílných jemností a následné doleštění diamantovým práškem. Bylo zapotřebí vymyslet vhodnou polohu vlákna při měření. Byl zvolen způsob poloţení vlákna na stolek s černou matnou deskou. Na konci bylo vlákno připevněno lepicí páskou, aby nedošlo ke stlačení nebo odření povrchu optických
65
vláken. K upnutí měřeného vzorku do osvětlovacího systému slouţí nástavec s různými průměry. Po upevnění nástavce bylo provedeno měření světelné intenzity do vzdálenosti 0,5 m od zdroje osvětlení. Měření bylo provedeno na povrchu měřených vzorků a v jednotlivých příčných řezech v úsecích po 5 nebo 10 cm, a to za pomoci fotodiodového senzoru a přístroje Lab Master Ultima na měření výkonu světelného svazku. Je nutné provádět měření v tmavém prostoru, aby nedocházelo k ovlivňování fotodiodického senzoru. Výstupem měření jsou grafy, znázorňující závislost světelné intenzity a světelný útlum na vzdálenosti od zdroje osvětlení.
Jako nejvhodnější aplikací v textilním průmyslu by bylo zatkávat optická vlákna do osnovy nebo je oplétat různými materiály a barvami. Aby bylo moţné tyto textilní struktury aplikovat, je zapotřebí vyvinout dostatečně malé osvětlovací zařízení, které by nijak uţivatele neomezovalo. Musí být snadno odnímatelné kvůli čištění textilní struktury.
66
Pouţitá literatura
[1] Mahlke/Gossing :Fiber Optic Cables, Siemens Aktiengesellschaft, Berlin and Munchen
1987 ISBN 3-8009-1463-8
[2]Prof. Dr. Fuka J.-Prof. Dr. Havelka B. Dr.Sc.:I. Optika fyzikální kompendium pro vysoké školy díl IV. Praha 1961
[3]Doleček J.-3. díl Optoelektronika optoelektronické prvky a optická vlákna Praha 2005, ISBN 80-7300-184-5
[4]Ing. Lédl V. Ph.D.,Ing. Václavík J.: Zpráva o řešení projektu z programu TIP v Gesci MPO Opticky aktivní bezpečnostní textilie
[5] Lenfeldová, I.:Speciální pletařské výroby, TU v Liberci, 2007
Pouţité www
[6] http://digitalne.stahuj.centrum.cz/vedeme-data-pomoci-svetla/tisk/ aktualizace dne 12.5 2010
[7] www.wikipedie.cz aktualizace dne 12.5 2010
[8]http://hps.mallat.cz/view.php?cisloclanku=2003090203 aktualizace dne 12.5 2010 [9] http://www.csgh.info/detail.php?stat=144 aktualizace dne 12.5 2010
[10] http://www.e-architekt.cz/index.php?KatId=122&PId=1690 aktualizace dne 12.5 2010
[11] http://www.theage.com.au/news/fashion/fashioning
technology/2007/12/06/1196812927346.html aktualizace dne 12.5.2010