Výchova demokratického občana

Ve své diplomové práci se zaměřuji na zařazení Výchovy demokratického občana (dále jen VDO) do vyučování na 1. stupni ZŠ. Na základě výsledků výzkumu poté vytvořím projekt, který povede naplnění VDO.

VDO je jedním ze šesti průřezových témat, který má mezioborový a multikulturní charakter. V rovině obecné se zaměřuje na hodnoty spravedlnosti, odpovědnosti a tolernace.

V konkrétní rovině se zabývá rozvojem kritického myšlení, uvědomění si svých práv a povinností v roli občana. Rozvíjí porozumění demokratickému uspořádání společnosti a způsobům řešení konfliktů v ní.

Toto téma by mělo rozvíjet žáka v občanské odpovědnosti a gramotnosti. Naučit ho, jak jednat ve společnosti, chovat se slušně k ostatním lidem, ale i s vědomím svých práv a povinností. Umět konstruktivně řešit problémy v jakékoliv situaci.

Ve třídě můžeme toto téma realizovat například společným stanovením pravidel chování a jejich dodržování. Důležitá je také spolupráce a kooperace dětí ve vyučování. Rozvoj demokratického jednání v kolektivu, diskuze a otevřená komunikace mezi žáky i učitelem.

Toto průřezové téma se na 1. stupni ZŠ nejvíce váže na vzdělávací oblast Člověk a jeho svět.

1.5.1 Přínos průřezového tématu k rozvoji osobnosti žáka V RVP jsou přínosy průřezového tématu VDO definovány takto:

� vede k aktivnímu postoji v obhajování a dodržování lidských práv a svobod

�

vede k pochopení významu řádu, pravidel a zákonů pro fungování společnosti

�

umožňuje participovat na rozhodnutích celku s vědomím vlastní odpovědnosti za tato rozhodnutí a s vědomím jejich důsledků

� rozvíjí a podporuje komunikativní, formulační, argumentační, dialogické a prezentační

schopnosti a dovednosti

� prohlubuje empatii, schopnost aktivního naslouchání a spravedlivého posuzování

� vede k uvažování o problémech v širších souvislostech a ke kritickému myšlení

V oblasti postojů a hodnot průřezové téma:

� vede k otevřenému, aktivnímu, zainteresovanému postoji v životě

� vychovává k úctě k zákonu

� rozvíjí disciplinovanost a sebekritiku

� učí sebeúctě a sebedůvěře, samostatnosti a angažovanosti

�

přispívá k utváření hodnot jako je spravedlnost, svoboda, solidarita, tolerance a odpovědnost

� rozvíjí a podporuje schopnost zaujetí vlastního stanoviska v pluralitě názorů

� motivuje k ohleduplnosti a ochotě pomáhat zejména slabším

�

umožňuje posuzovat a hodnotit společenské jevy, procesy, události a problémy z různých úhlů pohledu (lokální, národní, evropská, globální dimenze)

� vede k respektování kulturních, etnických a jiných odlišností

� vede k asertivnímu jednání a ke schopnosti kompromisu (RVP ZV, 2007, s.93-94)

1.5.2 Tématické okruhy průřezového tématu VDO

Průřezové téma VDO se člení do čtyř tématických okruhů, které jsou zaměřeny na utváření a rozvíjení demokratických vědomostí, dovedností a postojů potřebných pro aktivní účast žáků – budoucích dospělých občanů – v životě demokratické společnosti. Při jejich realizaci je užitečné vycházet z reálných životních situací a doporučené obsahy tematických okruhů co nejvíce vztahovat k životní zkušenosti žáků.

�Občanská společnost a škola – Tento tématický okruh se zaměřuje na školu jako na model otevřeného partnerství. Důležité je demokratického společenství, demokratická atmosféra a demokratické vztahy ve škole. Demokratické principy můžeme rozvíjet například ve školním parlamentu, třídním hlasováním o důležitých událostech a především vzájemnou komunikací.

�Občan, občanská společnost a stát – Druhý tématický okruh se zabývá občanem jako odpovědným členem společnosti. Poukazuje se na jeho práva a povinnosti v demokratické společnosti. Vysvětlují se základní principy a hodnoty demokracie. Důležité je taky soužití s minoritními skupinami, vzájemná tolerance, spravedlnost a spolupráce.

� Formy participace občanů v politickém životě – V tomto okruhu se žáci seznámí s

volebními systémy a politikou. Dozví se, že základní jednotkou samosprávy státu je obec a že existují různé společenské organizace a hnutí.

�Principy demokracie jako formy vlády a způsobu rozhodování – Poslední tématický okruh vysvětluje různé principy moci. Od demokratické vlády až po diktaturu a anarchii. U demokratické vlády se zaměří na principy demokracie a základních kategorií fungování ( právo, řád, morálka či spravedlnost). Zmíní se o významu Ústavy jako základního zákona země.

(RVP ZV, 2007, s.94)

1.4.3 Demokracie

Slovo demokracie, řecky δημοκρατíα, vláda lidu, původně z řeckého δημος (demos), lid a κρατειν (kratein), vládnout. To znamená, že veškerý zdroj státní moci je lid. Demokracie jako základ stavby státu, demokracie jakož to zásady fungování stavby státu a demokracie jako uspořádání společnosti v duchu svobody, spravedlnosti a prosperity.

Hlavní principy:

1) Držiteli moci jsou dohodnutým způsobem určení zástupci většiny.

2) Periodické volby.

3) Povinnost odevzdat moc nejpozději po uplynutí volebního období.

4) Nezměnitelnost maximální délky období.

5) Ochrana politických menšin i jednotlivců.

(www.wikipedie.cz, Demokracie).

Formy demokracie:

1) Přímá demokracie – lidé vykonávají státní moc přímým rozhodováním (referendem).

Každý občan může zasahovat do rozhodování o svém státě. Takto to funguje například ve Švýcarsku.

2) Zastupitelská demokracie (reprezentativní, nepřímá) – lidé volí ve volbách své zástupce, kteří propagují určité myšleny a názory v otázkách řízení státu.Volí se parlament,

prezident.Tento systém funguje v převážné většině demokratických států. Nejvyšším zastupitelským orgánem je parlament.

(Válková,J., 2002)

1.5.3 Demokracie a stát

Rozpracování demokratických zásad je uvedeno v Ústavě ČR. Mezi obecné zásady patří především:

• Zachovávání občanských práv jedince

• Zachovávání národní svébytnosti

• Uskutečňování vůle lidu volbami do zastupitelských orgánů

• Zabezpečování ochrany menšin

• Zajištění právní ochrany občanů

Základ myšlenky o demokracii je soustředěna do tzv. tří fází:

• Zabezpečení svobody (Základem zabezpečení svobody je Deklarace práv člověka a občana, která jsou vyjádřena v Listině základních práv a svobod a je součástí Ústavy ČR.)

• Zabezpečení spravedlnosti

• Zajištění prosperity pro všechny (Hrachovcová, 2000, s. 51)

1.5.4 Občan, občanství

Občan je každý člověk v demokratickém státě. Každý občan má své povinnosti a práva. Od osmnácti let má každý občan právo volební. Může volit i být volen. Občanství je uvedeno v občanském průkaze. Občan může mít i více občanství. Pokud nemám občanství dané země, musím zažádat u některých států o vízum v případě cestování. Nemůže být zbavena svého občanství proti své vůli. Občanství znamená příslušnost k politické skupině (původně to byla příslušnost k městu, dnes se jedná obvykle o příslušnost ke státu). Tato příslušnost je spojena s nějakými právy. Ten, kdo je držitelem těchto práv, je občan.

(www.wikipedie.cz, Občan)

Stručný výčet charakteristik dobrého občana:

 Pracovitost

 Pozitivní vztah k sobě samému a k ostatním lidem (láska)

 Pozitivní vztah ke svému domovu (láska)