Archiv autorky
Ilustrace 18: Realizace úkolu inspirovaný dílem „Ploché sochy“
Archiv autorky
2.2.1.3 Inspirace dílem „Přátelství se stromem“
Tento úkol obsahuje část, ve které autor posílá dopis stromu. Chtěla jsem se této myšlenky držet a tak jsem i já zařadila tento dopis do úkolu. Uplatňuji zde metodu tvůrčího psaní a propojení výtvarné výchovy s českým jazykem, konkrétně se slohovou částí. Navedla jsem žáky, aby si představili, jak by napsali dopis svému kamarádovi. Například co dělá, jak se má,… . Poté jsem žáky uvedla do problému, jak by dopis mohl vypadat, kdyby byl adresovaný stromu. Jednomu konkrétnímu a to bříze, která stojí před vchodem do školy. Nejprve z toho byli udivení, že mohou napsat dopis někomu jinému, nežli živé osobě. Ještě více jsem je šokovala, když jsem jim sdělila, že se dopis opravdu pošle poštou. Musím uznat, že jsem byla sama nadšená z toho, jak byli nadšeni a udiveni žáci.
Rozdala jsem žákům linkovaný papír formátu A5 a poprosila jsem je, zda by mohli napsat dopis. Vyvstaly otázky, na co se takového stromu vlastně můžeme ptát. Navedla jsem žáky, že strom je vysoký, tudíž by mohl třeba něco vidět ve třídách či při tom, když žáci vchází a vychází do školy. Určitě je i starý, když má tak široký kmen. Z těchto návodných informací žáci vymysleli velmi pěkné otázky jako například „Kolik projde dětí ráno do školy?“, „Kolik je ti let?“. Také jsem navrhla, že by mohli stromu napsat něco o sobě a o svých plánech na sobotu a neděli. Dále zde byla otázka, jak mají strom oslovovat. Nabídla jsem možnosti, že ho můžeme například obecně nazývat stromem či břízou. Také jsem jim navrhla, že po dopsání dopisu by mohli na zadní stranu doplnit dopis o obrázek.
Po dopsání všech dopisů jsme společně vložili dopisy do velké obálky, kterou jsem opatřila pro jistotu 3 známkami, jelikož jsem nevěděla, jak bude dopis těžký.
Dále od žáků byla položena otázka, jaká bude adresa. Odpověděla jsem, že adresa bude stejná jako adresa školy, jen s jiným příjemcem. Samotné poslání dopisu a vymýšlení konkrétní adresy jsem odložila až po splnění dalšího úkolu, kde žáci se stromem dále pracovali.
Musím uznat, že žáci vymysleli spousty pěkných a nápaditých dopisů.
Uvedu jeden jako příklad, bez úpravy pravopisu, (fotografie dalších dopisů viz Ilustrace 20 Dopis stromu 1 a 21 Dopis stromu 2).
„Ahoj strome u školy. Už tě znám skoro čtyři a půl roku a ještě jsme si ani nepopovídali. Já jsem Albert z 5.B. Častokrát nás vidívaš jak se mlátíme na koberci nebo píšeme test. Mám na tebe pár otázek. Jaké to bylo když hořela škola? Jak se připravuješ na zimu? Kolik ti je let? Bolí to když ti padají listy a lístečky? Musí to být nuda se celý život nehnout z místa. Já jsem dostal nový snowboard a přeju si nový batůžek se snoopyho obrázkem. Albert XXX 5.B“.
Tento dopis byl doplněn o obrázek stavby školy.
Další část tohoto úkolu se konala jiný den částečně v prostorách školní chodby a částečně u stromu před vchodem do školy. Tímto úkolem jsem chtěla demonstrovat potřebu přírody, chránit ji, neznečišťovat, že je pro nás důležitá a potřebná. Zde jsem využila průřezového tématu Environmentální výchovy.
Chtěla jsem žákům přiblížit a umožnit zažít akční tvorbu. Celá akce byla mnou fotografována.
Dle Milana Knížáka se mělo stromu přinést něco darem, něco, do čeho se strom může obléknout, něco co ho bude zdobit. K tomuto účelu jsem přinesla starou košili, kravatu a dále i starou brašnu.
Žákům jsem představila dílo „Přátelství se stromem“ a ukázala fotografii (viz Ilustrace 3: Přátelství se stromem). Vysvětlila jsem, že se půjdeme všichni se stromem spřátelit, obléci ho do košile a kravaty, dát mu brašnu, kam mu může pošta doručit dopis a my do něj vložíme každý jeden malý vzkaz, proč si vážíme přírody a proč ji musíme chránit. Když jsme došli ke stromu, utvořili jsme okolo něho kruh. Vyzvala jsem děti, aby strom pozdravili a řekli mu pár hezkých slov.
Musím říci, že k tomuto se nikdo z dětí neodvážil, tak jsem vystoupila z kruhu, pohladila jsem strom a poděkovala jsem mu, že nám dává kyslík. Poté se pár dětí odhodlalo také strom pohladit, ale nikdo nevyjádřil své myšlenky na hlas.
Poprosila jsem žáky, aby oblékli strom. Pokusily se o to dvě dívky.
Bohužel kmen břízy byl velmi mohutný a tudíž byla košile malá, tak pouze symbolicky uvázali košili za rukávy. Zeptala jsem se žáků, zda umí někdo z nich uvázat kravatu. Přihlásil se mi hoch a uvázal kravatu přes uzel rukávů od košile.
Naposledy se darovala stromu brašna, kterou žákyně uvázaly ke košili. V této
části se zapojilo aktivně málo žáků, ostatní pouze přihlíželi. Zde jsem zpozorovala skupinu šesti chlapců, kteří nedávali pozor a bavili se mezi sebou.
Následovalo sepsání lístečků, kde měl každý vyjádřit svoji myšlenku proč musíme přírodu chránit a proč je pro nás důležitá. Aktivita byla anonymní, kdo nechtěl, nemusel se podepisovat. Vzhledem k tomu, že bylo nepříznivé počasí, tato aktivita probíhala v prostorách školní chodby. Kdyby bylo příznivé počasí, tak bych nechala žáky psát své myšlenky na trávě okolo stromu. Když všichni skončili se psaním, tak jsme se přemístili zpět ke stromu a každý vložil svůj lísteček do brašny, aby si ho strom mohl přečíst. Po ukončení celého úkolu jsme se se stromem rozloučili. Já jsem při odchodu nepozorovaně lístečky z brašny vyjmula, abych si mohla přečíst názory a myšlenky žáků a také z toho důvodu, že strom, se kterým jsme pracovali, stál u veřejného chodníku, tak aby nebyly ukradeny. Opět zde vznikly velmi pozitivní myšlenky vzhledem k ekologii jako například: „Neodhazujeme odpadky.“, „Příroda nám dává kyslík.“, „Bez přírody bychom neexistovali.“.
Dále jsme se přesunuli do zadních prostor školního pozemku, kde se nacházel altán. Zde se žáci pokusili vymyslet adresu pro strom. Jak jsem již navrhla žákům, při psaní dopisů, jak může vypadat adresa stromu. Došli jsme k závěru, že bude stejná jako adresa školy, pouze adresáta uvedeme strom a kde se nachází. pracovní dny opravdu přišel, bohužel nebyl dodán ke stromu, ze kterého mezitím zmizela jak brašna tak i kravata, ale dostal se do ředitelny školy, kde pan ředitel
dopis otevřel a přečetl si obsah. Jak jsem se doslechla od paní učitelky, tak se panu řediteli dopisy velmi líbily.
Reflexe proběhla společně po úkolu inspirovaným Guerilla Knittingem, jistou reflexí pro mě byly i dané lístečky, které žáci vhazovali do brašny a také pozorování, kde jsem zjistila, že chlapce tento úkol v průběhu oblékání stromu příliš nezaujal. Jinak jsem v tomto úkolu neshledala žádný problém, jediné co se nepovedlo bylo počasí. Z tohoto úkolu byly pořízeny fotografie (viz Ilustrace 22 Realizace úkolu inspirovaný dílem „Přátelství se stromem“ a 23 Výsledek úkolu inspirovaný dílem „Přátelství se stromem“)
Ilustrace 20: Dopis stromu 1