Zdroj: Vlastní zpracování
2.5.11 Snaha zalíbit se okolí
Tato škála obsahuje otázky směřující k zjištění, jak moc se žáci snaží zalíbit okolí, a to tedy svému učiteli a svým spolužákům, zdali se svými odpověďmi vyčkávají na názory ostatních a pak podle nich reagují, či jednají podle svého uvážení.
1. Říkám spíš to, co chce učitel/učitelka slyšet, než to, co si doopravdy myslím 2. Než na nějakou složitější otázku začnu odpovídat, nejdřív poslouchám, co říkají
ostatní spolužáci.
3. Říkám spíš to, co si myslí moji spolužáci, než to, co si myslím já sám.
4. To, co si doopravdy myslím, si nechávám raději pro sebe.
54 Tabulka 26: Výsledky třídního mediánu 11. škály
Třída Třídní medián
Tabulka 27: Normy pro třídní medián 11. škály klimatu třídy na SŠ a SOU Perc.
Skóre
5 10 20 30 40 50 60 70 80 90 95
11. 1,90 2,06 2,29 2,44 2,55 2,64 2,75 2,88 2,98 3,13 3,22 Zdroj: Vlastní zpracování podle MAREŠ, Jiří a Stanislav JEŽEK. Klima školní třídy: dotazník pro žáky
Vysoké hodnoty reprezentují vysokou míru zalíbit se a nízké naopak. Neobvyklými hodnotami jsou pak hodnoty nižší než 1,9 a vyšší než 3,2. Ve standardizačním vzorku dosáhla střední polovina tříd hodnot v rozmezí 2,4 a 3,1. (Mareš a Ježek, 2012, s. 23) Výsledné hodnoty tříd nejsou špatné, ve třídě A3T je výsledná hodnota 2,25, která je sice nižší, ale nepřekračuje stanovenou hranici neobvyklých hodnot, nicméně střední polovina tříd ve standardizačním vzorku dosáhla hodnot vyšších. Lze tedy konstatovat, že v této třídě není vysoká snaha zalíbit se okolí a žáci jednají podle svých vlastních názorů. Ve třídě N3T je výsledná hodnota 2,75, a tedy ve třídě se může v malé míře vyskytovat snaha zalíbení se učiteli i svému okolí.
Graf č. 11. zobrazuje variabilitu názorů žáků. V tomto případě třída N3T dosahuje extrémních hodnot a to minima 1 a maxima 4,5. Hodnota 1. kvartilu činí 2,25, hodnota 3. kvartilu 3 a výsledný rozdíl představuje hodnota 0,75, což značí podobnost individuálních názorů žáků. Naopak ve třídě A3T dosahuje maximum 3,25 a minimum 1, výsledný rozdíl kvartilů je 1,1, který značí názorovou odlišnost žáků. S mediánem 2,25, kterému odpovídá 20. percentil je jisté, že celkově žáci mají nízkou snahu zalíbit se svému okolí, avšak individuálně se může vyšší snaha objevovat.
55 Graf 11: Výsledky 11. škály klimatu tříd
Zdroj: Vlastní zpracování
56
Shrnutí výsledků výzkumu a diskuze
Souhrnné grafické výsledky klimatu třídy všech 7 povinných škál a 4 dobrovolných škál, a také souhrnné statistiky obou tříd jsou k nahlédnutí v příloze B. Percentilové skóre všech 11 dimenzí je uvedeno v grafu č. 12.
Graf 12: Percentilové skóre tříd A3T a N3T
Zdroj: Vlastní zpracování
Shrneme si nyní výsledky výzkumu pro každou třídu zvlášť, začneme třídou A3T a jejím klimatem, v této třídě vyučuje ekonomiku pan učitel Mgr. Karel Novák, který disponuje možností ovlivnit klima této třídy.
Žáci pana učitele jako oporu nevnímají a zároveň ani nemají pocit jeho rovného přístupu ke všem, na druhou stranu pan učitel umožňuje v malé míře žákům vstupovat se svými názory během výuky. Nicméně bych panu učiteli určitě doporučila snažit se žákům učivo podat způsobem, aby mu lépe porozuměli a být jim více nápomocný, aby žáci získali větší pocit podpory a zároveň by také měl učitel ke všem žákům přistupovat stejně a nedělat mezi nimi žádné rozdíly.
Výsledky dimenzí, týkajících se kolektivu třídy vycházejí příznivěji. V této třídě se najisto mezi spolužáky vyskytují velmi pozitivní vztahy, kterému odpovídá výsledná hodnota mediánu, který je vyšší než hodnoty střední poloviny tříd testovaných ve standardizačním vzorku, nicméně spolupráce mezi spolužáky je horší. Určitě by bylo
57
vhodné, zařadit více skupinové práce ve výuce a skupiny cíleně pozměňovat, aby žáci pokaždé spolupracovali s někým jiným a snažili se tak být si více nápomocni. Velmi kritických hodnot dosahuje dimenze snahy žáků učit se, v této třídě nejsou žáci cílevědomí a bezpochyby rezignují k samotnému učení se, čemuž také odpovídá nízká míra soutěžení mezi žáky i samotná iniciativa žáků k učivu. Žáci také nemají pocit, že co se ve škole naučí, je pro ně užitečné i mimo ni. Možné vysvětlení příčin by mohlo být, že žáci studují obor, který ve skutečnosti ani nechtěli a studium pro ně tedy není prioritou. Panu učiteli bych však doporučila snažit se výuku obměnit, aby žáky více zaujala a oni se tak snažili sami si vyhledávat informace a nové poznatky a sami chtěli být více ctižádostiví vůči jejich výsledkům. Mohl by učivo propojit s praktickými příklady, které si pak žáci dokáží představit, že jim budou prospěšné i mimo školu.
Celkově bych tedy konstatovala, že změny by měl provést pan učitel ve své výuce, aby došlo k zlepšení klimatu v této třídě.
Ve třídě N3T vyučuje ekonomiku paní učitelka Iva Novotná. Výsledky výzkumného šetření, týkající se paní učitelky vychází příznivěji, než výsledky pana učitele ve třídě A3T. V této třídě žáci bezesporu v paní učitelce vidí určitou oporu a zároveň mají větší pocit rovného přístupu paní učitelky ke všem žákům. Paní učitelka s žáky ve velké míře diskutuje během výuky a nechává tak žákům značný prostor pro vznesení jejich dotazů a návrhů.
V této třídě je tedy možné vidět kvalitní práci paní učitelky. Vztahy mezi spolužáky v této třídě však nejsou až tak pozitivní, čemuž odpovídá i hodnocení samotných přestávek, které přibližuje, že v kolektivu se nenachází kvalitní vztahy a výsledky spolupráce mezi spolužáky také vychází nepříznivě. Ve třídě se s největší pravděpodobností objevují skupinky, které mohou stát i proti sobě a kolektiv nefunguje jako celek a tedy určitě je potřeba, aby paní učitelka měla snahu s těmito výsledky pracovat. Paní učitelce bych doporučila zařadit do výuky úlohy či úkoly, ve kterých je zapotřebí spolupráce žáků a zároveň skupiny vybírat cíleně takové, aby pokaždé došlo k jejich obměně a žáci tak museli spolupracovat s jinými spolužáky, než jsou zvyklí.
Velmi rizikovými dimenzemi jsou snaha žáků učit se a absence soutěžení ze strany žáků, kdy hodnoty jsou velmi nízké, opět to svědčí o skutečnosti, že ani v této třídě nejsou žáci cílevědomí a ctižádostiví a zároveň také mají pocit, že co se ve škole naučí, je jim mimo školu nepotřebné. Možnými příčinami by mohlo být, že žáci studují obor,
58
o který ve skutečnosti ani nemají zájem, či na základní škole neměli ambice k učení a do dalšího studia se pustili jen proto, aby si prodloužili studentský život. Další možností by také mohlo být, že tento obor studovat ani nechtěli, ale na jiný se nedostali, nebo naopak, že se dostali na více oborů a vybrali si tento, avšak po čase zjistili, že to byla chybná volba. Nebo mají opravdu pocit, že ekonomiku v běžném životě prakticky nevyužijí. Skutečné příčiny, by však bylo potřeba ověřit dalším výzkumem. Paní učitelka by se tedy měla zaměřit ve výuce na propojení učiva s běžným životem a ukázat tak žákům, že co se ve škole naučí, jim je užitečné i v běžném životě a zároveň žáky motivovat a vzbudit v nich zájem k učení. Také při skupinových pracích by bylo dobré zařadit v malé míře prvky soutěžení, aby tak žáci měli větší snahu být cílevědomější. Paní učitelce bych závěrem tedy doporučila výše zmíněné zásahy do kolektivu třídy, aby došlo k napravení vztahů a celkovému zlepšení klimatu ve třídě.
59 zaměnitelné, a to konkrétně atmosféra a prostředí. Následně je část věnována faktorům, které klima třídy utvářejí a samotným tvůrcům klimatu, mezi které beze sporu patří nejen žáci, ale i učitelé a nakonec i rodiče. Poslední podkapitoly teoretické části jsou pak věnovány zkoumání klimatu a to přístupům, kterými lze klima zkoumat a také způsobům, jakými lze klima měřit.
Praktická část je věnována výzkumnému šetření. Před samotným výzkumem je popsána charakteristika vybrané střední odborné školy, kterou je Integrovaná střední škola Vysoké nad Jizerou. Stručně je pak vybráno pár zajímavostí o škole, služby, které škola poskytuje studentům, ale i okolí a na závěr jsou vylíčeny jednotlivé studijní i učební obory, které tato škola poskytuje. Následuje podkapitola věnovaná charakteristice respondentů a vyučujících předmětů ekonomiky, kteří se výzkumu účastnili, konkrétně se jedná o dvě třídy A3T s vyučujícím panem učitelem Mgr. Karlem Novákem a třídou N3T s vyučující paní učitelkou Mgr. Ivou Novotnou.
Další podkapitola praktické části obsahuje informace, týkající se použitého dotazníku, kdy standardizovaný dotazník Klima školní třídy, dotazník pro žáky, Jiří Mareš, Stanislav Ježek je účinným nástrojem, kterým lze stanovit, jaké klima se ve třídě nachází. Dotazník je koncipován na 7 povinných položek a 4 položky dobrovolné a je jen na samotné škole, zdali chce využít všechny dostupné položky. Mezi povinné položky patří škály – dobré vztahy se spolužáky, spolupráce se spolužáky, vnímaná opora od učitele, rovný přístup učitele k žákům, přenos naučeného mezi školou a rodinou, preference soutěžení ze strany žáků a dění o přestávkách. Do položek volitelných pak spadají následující škály – možnost diskutovat během výuky, iniciativa žáků, snaha žáků učit se, snaha zalíbit se okolí.
Výsledky výzkumu nemohou být zevšeobecněny z důvodu malého výzkumného vzorku a výsledky byly interpretovány zejména na základě mých subjektivních názorů.
60
Z hlediska vyučujících je potřeba vyzdvihnout práci paní učitelky Novotné ve třídě N3T, která je kvalitní. Vztahy mezi spolužáky však nejsou až tak pozitivní, a je určitě potřeba určitých zásahů pro zlepšení celkového klimatu třídy. Naopak ve třídě A3T je potřeba, aby na sobě zapracoval i pan učitel a přispěl tak k pozitivnějšímu klimatu třídy.
Vztahy v této třídě jsou bezesporu kvalitnější než ve třídě N3T, nicméně dalo by se zapracovat na příznivější spolupráci mezi spolužáky, a také na větší motivaci žáků k učení.
Na základě výsledků výzkumu bych určitě učitelům doporučila výzkum po čase zopakovat a porovnat výsledky se stávajícími. Také by bylo vhodné, kdyby si učitelé ve třídách s vybranými žáky individuálně promluvili a získali tak na jednotlivé situace svůj subjektivní pohled a ne jen ten můj, už i vzhledem k okolnostem, že své žáky delší čas vyučují a znají. Závěrem je také potřeba poukázat na skutečnost, že každá třída je jiná, a tedy co může jednomu učiteli fungovat v jedné třídě, nemusí jinému nebo i stejnému učiteli fungovat ve třídě jiné.
61
Seznam použité literatury
ČÁP, Jan a Jiří MAREŠ. Psychologie pro učitele. Praha: Portál, 2001, 655 s. ISBN 80-7178-463-X.
ČAPEK, Robert. Třídní klima a školní klima. Praha: Grada, 2010, 325 s. Pedagogika.
ISBN 978-80-247-2742-4.
ČAPEK, Robert. Učitel a rodič: spolupráce, třídní schůzka, komunikace. Praha: Grada, 2013, 184 s., Pedagogika. ISBN 978-80-247-4640-1.
FONTANA, David. Psychologie ve školní praxi: příručka učitele. Vyd. 4. Přeložil Karel BALCAR. Praha: Portál, 2014, 383 s. ISBN 978-80-262-0741-2.
GILLERNOVÁ, Ilona a Lenka KREJČOVÁ. Sociální dovednosti ve škole. Praha:
Grada, 2012, 247 s. Pedagogika. ISBN 978-80-247-3472-9.
GRECMANOVÁ, Helena. Klima školy. Olomouc: Hanex, 2008, 209 s. Edukace. ISBN 978-80-7409-010-3.
GRECMANOVÁ, Helena, Drahomíra HOLOUŠOVÁ, Eva URBANOVSKÁ a Antonín BŮŽEK. Obecná pedagogika II. ISBN 80-85783-24-X.
CHRÁSKA, Miroslav a Dana TOMANOVÁ. Klima současné české školy. Brno:
Konvoj, spol. s r. o., 2003. ISBN 80-7203-064-5.
JANÍK, Tomáš a Milada RABUŠICOVÁ. Pedagogická encyklopedie. Editor Jan PRŮCHA. Praha: Portál, 2009, 935 s. ISBN 978-80-7367-546-2.
JEŽEK, Stanislav. Sociální klima školy I. Brno. MSD s.r.o., 2003. ISBN 80-86633-13-6.
JEŽEK, Stanislav. Sociální klima školy II. Brno. MSD s.r.o., 2004. ISBN 80-86633-29-2.
62
JEŽEK, Stanislav. Sociální klima školy III. Brno. MSD s.r.o., 2003. ISBN 80-86633-45-4.
KREJČOVÁ, Lenka. Psychologické aspekty vzdělávání dospívajících. Praha: Grada, 2011, 226 s. Pedagogika. ISBN 978-80-247-3474-3.
LAŠEK, Jan. Sociálně psychologické klima školních tříd a školy. 2. vyd. Hradec Králové: Gaudeamus, 2001, 161 s. ISBN 978-80-7041-699-2.
MAREŠ, Jiří a Stanislav JEŽEK. Klima školní třídy: dotazník pro žáky. Praha: Národní ústav pro vzdělávání, 2012, 39 s. Evaluační nástroje, 15. ISBN 978-80-87063-79-8.
Dostupné z: http://www.nuov.cz/ae/klima-skolni-tridy-1
PRŮCHA, Jan, Eliška WALTEROVÁ a Jiří MAREŠ. Pedagogický slovník. 3., rozš. a aktualiz. vyd. Praha: Portál, 2001, 322 s. ISBN 80-7178-579-2.
PRŮCHA, Jan. Učitel: současné poznatky o profesi. Praha: Portál, 2002, 154 s.
Pedagogická praxe. ISBN 80-7178-621-7.
SKALKOVÁ, Jarmila. Úvod do metodologie a metod pedagogického výzkumu. 2. dopl.
vyd. Praha: SPN, 1985, 209 s.
63
Elektronické zdroje
Integrovaná střední škola Vysoké nad Jizerou: Historie [online]. [cit. 2019-05-22].
Dostupné z: https://www.iss-vysokenj.cz/o-skole/historie
Integrovaná střední škola Vysoké nad Jizerou: studijní obory [online]. [cit. 2019-05-22]. Dostupné z: https://www.iss-vysokenj.cz/pro-uchazece/studijni-obory
Integrovaná střední škola Vysoké nad Jizerou: učební obory [online]. [cit. 2019-05-22].
Dostupné z: https://www.iss-vysokenj.cz/pro-uchazece/ucebni-obory
Integrovaná střední škola Vysoké nad Jizerou: pro veřejnost [online]. [cit. 2019-05-22].
Dostupné z: https://www.iss-vysokenj.cz/pro-verejnost
64
Seznam příloh
Příloha A – dotazník Klima školní třídy ... 65 Příloha B – souhrnné statistiky klimatu jednotlivých tříd ... 70
65 Příloha A – dotazník Klima školní třídy
Klima školní třídy
Moje odpovědi se týkají (jméno učitele nebo učitelky, vybrané v předchozí volbě), který/která v naší třídě vyučuje (jméno předmětu, vybraného v předchozí volbě).
U všech následujících faktorů je používaná škála:
1 3. Když dostaneme nějaký společný úkol, spolupracuje se
mi se spolužáky dobře. 1 2 3 4 5
4. Mám pocit, že většina spolužáků mě má docela ráda. 1 2 3 4 5 5. Když potřebuji, spolužáci mi pomohou. 1 2 3 4 5
Spolupráce se spolužáky
1. Svoje myšlenky nebo názory vysvětluji spolužákům. 1 2 3 4 5 2. Diskutujeme se spolužáky, jak by se daly vyřešit úkoly
či problémy, které nám učitel/učitelka předložil/ předložila. 1 2 3 4 5 3. Ostatní spolužáci se mě ptají, jak jsem postupoval/a při
řešení určitého úkolu či problému. 1 2 3 4 5
66
4. V tomto předmětu se učím i od svých spolužáků. 1 2 3 4 5 5. Spolužáci se mnou chtějí spolupracovat na různých
úkolech. 1 2 3 4 5
Rovný přístup učitele k žákům
1. Tento učitel/Tato učitelka věnuje stejnou pozornost mým otázkám jako otázkám ostatních; nedělá rozdíly.
1 2 3 4 5
5. Když se mi něco podaří, tento učitel mě pochválí stejně,
jako spolužáky 1 2 3 4 5
Přenos naučeného mezi školou a rodinou
1. To, co se dozvím nebo naučím od rodičů a sourozenců,
mi pomáhá při učení ve škole. 1 2 3 4 5 2. Co jsem se naučil/a ve škole v mnoha různých
předmětech, se mi hodí doma. 1 2 3 4 5 3. Co jsem se naučil/a v tomto předmětu ve škole, se mi
hodí doma. 1 2 3 4 5
4. Postupy, kterým jsem se naučil/a ve škole, se mi hodí,
když na něčem pracuji doma. 1 2 3 4 5 5. Rodiče nebo sourozenci mi pomáhají, když se doma
připravuji do školy, když se učím, dělám úkoly. 1 2 3 4 5
67 Preference soutěžení ze strany žáků
1. Vadí mi, když nedokážu pracovat tak dobře, jako
někteří moji spolužáci. 1 2 3 4 5 2. Rád soutěžím se svými spolužáky. 1 2 3 4 5 3. Cítím se špatně, když se mi práce nezdaří tak dobře,
jako ostatním spolužákům. 1 2 3 4 5 4. Jsem rád, když se dozvím, jestli mi práce daří lépe než
většině mých spolužáků. 1 2 3 4 5 5. Raději se spolužáky soutěžím, než spolupracuji. 1 2 3 4 5
Dění o přestávkách
1. Na přestávky se moc netěším. (Když se netěšíš, označ:
souhlasím)
1 2 3 4 5
2. O přestávkách si často přeji, aby už začala hodina.
1 2 3 4 5 3. O přestávkách se u nás často dějí věci, které mi vadí.
1 2 3 4 5 4. O přestávkách si často přeji víc klidu. 1 2 3 4 5
Vnímaná opora od učitele
1. Tomuto učiteli/Této učitelce na mně velmi záleží. 1 2 3 4 5 2. Tento učitel/Tato učitelka se mi snaží pomáhat. 1 2 3 4 5 3. Tento učitel/Tato učitelka bere v úvahu to, co prožívám,
jak se cítím. 1 2 3 4 5
4. Tento učitel/Tato učitelka mi pomůže, když budu mít
problémy s učením. 1 2 3 4 5
68
5. Tento učitel/Tato učitelka se mnou baví, nepřehlíží mě. 1 2 3 4 5
Dále pokračují volitelné faktory – budou závislé na tom, zdali je bude chtít škola prověřit (dozvědět se postoje žáků k otázkám obsaženým ve faktorech). Informace, které faktory škola využije, se budou získávat v „Prostředí pro uzpůsobení si dotazníku klima školní třídy podmínkám školy“.
Možnost diskutovat během výuky
1. Během hodiny můžu ostatním nahlas říkat svoje
nápady a myšlenky k probíranému tématu. 1 2 3 4 5 2. U tohoto učitele/učitelky můžu říct svoje názory
k probíraným tématům, diskutovat s ní/m během hodiny. 1 2 3 4 5 3. Tento učitel/učitelka se mě ptá, co si myslím. 1 2 3 4 5 4. Tohoto učitele/Této učitelky se mohu během hodiny na
cokoliv zeptat. 1 2 3 4 5
Iniciativa žáků
1. Svoje nápady si ověřuji hledáním v knížkách, na
internetu nebo nějakými pokusy. 1 2 3 4 5 2. Snažím se najít odpovědi na otázky, které mi vrtají
hlavou. 1 2 3 4 5
3. Když nám dá učitel/učitelka složitější problém, snažím
se zjistit si sám odpověď. 1 2 3 4 5 4. Když mi něco vrtá hlavou, snažím se vyhledat někoho,
kdo je na to odborník. 1 2 3 4 5
69 Snaha žáků učit se
1. Snažím se, aby za mnou bylo vidět kus práce. 1 2 3 4 5 2. Snažím se udělat vše, co jsem si naplánoval. 1 2 3 4 5 3. Obvykle dávám pozor hned od začátku hodiny. 1 2 3 4 5 4. Vím, co si chci v tomto předmětu naučit. 1 2 3 4 5 5. Při vyučování v tomto předmětu dávám pozor. 1 2 3 4 5 6. V tomto předmětu se snažím opravdu porozumět tomu,
co se učíme.
1 2 3 4 5
7. Vím, jak moc musím pracovat, abych předmět úspěšně zvládl/a.
1 2 3 4 5
Snaha zalíbit se okolí
1. Říkám spíš to, co chce učitel/učitelka slyšet, než to, co si doopravdy myslím
1 2 3 4 5
2. Než na nějakou složitější otázku začnu odpovídat, nejdřív poslouchám, co říkají ostatní spolužáci.
1 2 3 4 5
3. Říkám spíš to, co si myslí moji spolužáci, než to, co si myslím já sám.
1 2 3 4 5
4. To, co si doopravdy myslím, si nechávám raději pro sebe.
1 2 3 4 5
70
Příloha B – souhrnné statistiky klimatu jednotlivých tříd
Graf 13: Výsledky klimatu třídy A3T povinných aspektů
Zdroj: Vlastní zpracování
Graf 14: Výsledky klimatu třídy N3T povinných aspektů
Zdroj: Vlastní zpracování
71
Graf 15: Výsledky klimatu třídy A3T dobrovolných aspektů
Zdroj: Vlastní zpracování
Graf 16: Výsledky klimatu třídy N3T dobrovolných aspektů
Zdroj: Vlastní zpracování
72
Souhrnné statistiky všech 11 škál tříd A3T a N3T jsou zobrazeny v tabulce č. 28, kde výsledky pro třídu A3T jsou představeny pod písmenem A, výsledky třídy N3T pak pod písmenem N.
Tabulka 28: Souhrnné statistiky tříd A3T a N3T Škála
1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11.
A Q1 4 3 2,9 3,5 2,5 2,4 1 3,25 2,62 2,56 1,75 Med. 4,4 3,2 3,4 4,2 3,2 3,2 1,5 3,75 3,25 3 2,25 Q3 4,8 3,75 3,6 4,7 3,6 3,4 2 4,37 3,75 3,49 2,87
Per. 90 20 30 40 30 40 50 60 20 5 20
Q3-Q1 0,8 0,75 0,7 1,2 1,1 1 1 1,12 1,13 0,93 1,12 N Q1 3,4 2,75 3,6 3,8 3 2,2 1,25 3,75 3,25 3,28 2,25 Med. 4 3,3 3,8 4,4 3,4 2,8 1,5 4 3,5 3,71 2,75
Q3 4,6 3,85 4,6 5 3,8 3,4 2,75 4,5 4 4 3
Per. 50 20 60 50 60 5 50 80 50 10 60
Q3-Q1 1,2 1,1 1 1,2 0,8 1,2 1,5 0,75 0,75 0,72 0,75 Zdroj: Vlastní zpracování