Výstupní test a referáty

Žákům bylo přineseno přibližně 50 černobílých fotokopií výtvarných děl, které reprezentovaly dané období, ve kterém byly vytvořeny. Žáci byli seznámeni s několika výtvarnými styly. Každý žák si vybral jednu černobílou kopii, která mu byla blízká. Ve třídě se mezitím nainstalovalo několik plakátů, vysvětlujících zastoupené styly: secesi, futurismus, symbolismus, surrealismus, kubismus, expresionismus, impresionismus a abstrakci s akční malbou. U každého směru byly vybrány nejtypičtější barevné kopie obrazů (nenacházely se zde obrazy, se kterými měly děti pracovat) a vysvětlení daného stylu. Každý žák měl najít svůj styl podle vybraného černobílého obrázku a přečíst si o něm informace.

„eurofólie“ a každý svou černobílou kopii zasunul do ochranného obalu. Tak zabarvil jen obal a následující ročník, na který čekal stejný úkol, nebyl ovlivněn výběrem

Každý měl od této doby již zkušenost – i když značně zjednodušenou – s malbou na sklo. Žáci si také zapamatovali určitou charakteristiku alespoň svého stylu, se kterým pracovali.

Sklíčka byla umístěna do oken tříd a velice pěkně oživovala svou barevností prostor třídy, když skrz barvy procházelo světlo.

3.2.3.7 VÝSTUPNÍ TEST A REFERÁTY

Závěrečný den (před exkurzí vybraných žáků do SUPŠS Kamenický Šenov) projektu byl rozdělen na dvě vyučovací hodiny. První hodinu jsme se zabývali referáty a opakováním a druhou hodinu žáci psali výstupní testy.

PRVNÍ HODINA:

VÝCHOVNÝ A VZDĚLÁVACÍ ZÁMĚR: Opakování získaných informací, aktivita žáků formou přednesu referátů před třídou. Opakování základních informací získaných

ČASOVÉ ROZVRŽENÍ: 45 minut PRŮBĚH:

1) MOTIVACE: Motivací žáků bylo předvedení jejich třítýdenní práce formou přednesu referátů ostatním spolužákům.

2) ČINNOST ŽÁKŮ: Žáci přednášeli zadané referáty. Na zpracování a odevzdání byly určené dva týdny a byly předem zadané parametry, co má každý referát obsahovat:

• název referátu

• v úvodu nebo v závěru jména autorů referátu

• text referátu na 1-3 strany formátu A4

• vysvětlující obrázky

• seznam odkud byly čerpány informace (citace)

• odevzdat do 15. března

• jeden referát zpracuje jedna dvojice

• text může být psaný ručně, na počítači nebo na stroji Zadání referátů:

1 – Egermann (kdo to byl, co vymyslel, čím je významný)

2 – malba na sklo (druhy barev a ředidel, štětce, druhy malby = smalt, listr)

3 – rytí skla (dva druhy rytí = kamenokrytina a mědirytina, obrázek stroje, obrázek rytiny, popis techniky = způsobu rytí)

4 – broušení skla a leštění (druhy kotoučů brusných + leštících, popis techniky;

hladinářské broušení - popis techniky) + obrázek strojů a brusu = broušeného výrobku 5 – sklářští výtvarníci (Roubíček a Libeňský + Brychtová)

6 – sklářské pece (pánve a vany) (popis pecí, obrázek obou pecí, rozdíly) 7 – nářadí využívané na huti (výčet nářadí s popisem k čemu slouží)

8 – pravěké sklo (kdy, kde, jaké sklo bylo první a jaké bylo nejčastější, tavba a způsob výroby nádob v Egyptě)

9 – antické sklo (co znamená antika, oblasti (země), způsob života lidí a typy skla) 10 – gotické sklo (popis doby, kde a jak lidé žili, bydleli; lesní sklárny, vzhled skla, obrázek lesní sklárny i skla; vitráže)

11 – renesanční sklo (Benátky, ostrov Murano; tisícikvěté sklo, korálková velmoc;

14 – strojně vyráběné sklo (princip výroby; chladící pec; druhy strojů)

20 – okolní sklárny zaniklé (zaniklé v okolí = Polme v Kamenickém Šenově, zrcadlárny Kinských v Lindavě)

21 – SUPŠS Kamenický šenov x SPŠS Nový Bor x SUPŠS Železný Brod

22 – druhy skla (nápojové, hutní, chemické, varné sklo, ploché sklo, šperky, lustry, plastiky)

23 – sklářství mimo Novoborsko (Orlické hory, Krušné hory, Jizerské hory, Šumava) 24 – významné budovy Nového Boru a významné památky okolí Novoborska (výčet a popis památek)

25 – vitráže a mozaiky (co to je, od kdy a jak se vyrábějí, kde byly nejčastěji využívány)

Naší úlohou bylo, pečlivě sledovat, aby se žáci dozvěděli všechny základní informace a odpovědi na otázky, které se mohou vyskytnout v testu – opakování před testem formou referátů. Referáty jsme upřesňovali a doplňovali po každém výstupu.

Zopakovali jsme si i vývoj sklářství s obrázky po jednotlivých obdobích, ve kterých se je žáci učili.

3) ZHODNOCENÍ:

Některé referáty byly zpracovány s pečlivostí a byla z nich „cítit“ snaha o co nejlepší vypracování. Jiné byly jen vytištěné z internetu bez jakýchkoli úprav a neobsahovaly zadaná kritéria.

V jednotlivých třídách se úroveň zpracování referátů lišila. Jednotlivé referáty byly hodnoceny podle schopností odpovídajících věku žáků.

Jako velmi dobré referáty (splňovaly daná kritéria, byla znát samostatnost a schopnost nalezení informací a jejich utřídění, pečlivost) bylo ve čtvrtém ročníku ohodnoceno 45,45% ze všech odevzdaných referátů. Výborné referáty zpracoval i šestý ročník, kde jako velmi dobré bylo ohodnoceno 66,67% z odevzdaných referátů. Dle předpokladů nejhůře dopadl pátý ročník, kde velmi dobrých bylo 20% z odevzdaných referátů.

Jako nedostačující referáty (nesplnění zadaných kritérií, popřípadě byly pouze staženy z internetu beze změn) byly ohodnoceny ve čtvrtém ročníku 36,36%, v pátém ročníku 30% a v šestém ročníku 8,33% z odevzdaných referátů.

Někteří žáci obohatili svůj přednes přinesenými pomůckami. (sklářské nářadí, ryté a broušené sklo)

DRUHÁ HODINA:

VÝCHOVNÝ A VZDĚLÁVACÍ ZÁMĚR: Zjištění znalostí žáků, sebereflexe.

ČASOVÉ ROZVRŽENÍ: 45 minut MOTIVACE:

Žáci byli obeznámeni s tím, že toto je poslední šance, jak ovlivnit své dosavadní výsledky během hodin výuky. Věděli, že hodnocení testu bude jedním z hlavních

PRŮBĚH:

Žákům byly ihned po začátku hodiny, za naprostého klidu a tichosti, rozdány testy textem dolů. Ve stejnou dobu všichni žáci testy otočili a začali psát své odpovědi.

Důležité bylo upozornění, aby si nejdříve test přečetli a nezdrželi se případně na otázkách, na které neznají odpověď nebo jim odpověď činí potíže.

Žáci měli daný pouze limit nejdelší, tedy 45 minut. Mohli své práce odevzdat již před skončením časového limitu, ale nesměli svou přítomností rušit pracující žáky.

Pro žáky bylo psaní testu poměrně náročné, protože test obsahoval mnoho otázek a bylo nutné se dlouhou dobu koncentrovat na jedinou činnost.

ZHODNOCENÍ:

Cílem testu druhého, výstupního, bylo, rozlišit, kdo se o tématiku zajímal, kdo zná město, ve kterém žije a zda si základní informace o sklářství žáci zapamatovali.

Žáci věděli, že se výsledky počítají na body – tzn. mají psát vše, o čem si myslí, že by mohlo být odpovědí správnou. Několik otázek bylo stejných jako v prvním testu – zde byla odpověď správná již u naprosté většiny.

Test byl koncipován na 45 minut – tedy na jednu vyučovací hodinu. Byl podstatně náročnější, než test první. Úkolem prvního, vstupního testu bylo, abychom získali orientaci o tom, jak moc už žáci jsou se sklem seznámeni.

Výstupní test se skládal z několika částí – Historie Nového Boru, Sklářská technologie, Historie sklářství, „Bonusových“ otázek a Poznávání černobílých obrázků:

Nový Bor a okolí („Poznáš kdo nebo co je na obrázcích?“) a sklo („Poznáš, ze kterého období jsou?“).