Vývoj míry inflace v inflace v % je vyobrazen na výše uvedeném obrázku 2, který poskytuje stručný přehled. Bližší popis k jednotlivým letům dává následující komentář.
Časová řada pro popsání inflace v této bakalářské práci začíná rokem 2000, kdy inflace narůstala. Další nárůst zaznamenala v roce 2001 a to ve výši 4,7 %. Vzestup inflace způsobil především nárůst vyplývající z deregulace cen nájemného, elektřiny a plynu, dopravy, pošt a telekomunikací, výrazně se zvýšily i ceny potravin. V roce 2002 se inflace dostala na výši 1,8 %. Důležitou událostí, která ovlivnila ekonomický vývoj, byly srpnové povodně. Rok 2003 byl ve znamení růstu ekonomiky, a to především díky rychlému růstu domácí poptávky. Míra inflace dosáhla ale pouze 0,1 %. Rok 2004 byl především ve znamení vstupu České republiky do Evropské unie. Průměrná meziroční míra inflace se v tomto roce zvýšila oproti předchozímu roku o celých 2,7procentního bodu a dosáhla tak úrovně pouze 2,8 %. Tato změna byla zapříčiněna především zvýšením DPH a růstem
2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 Míra inflace v % 3.9 4.7 1.8 0.1 2.8 1.9 2.5 2.8 6.3 1 1.5 1.9 3.3 1.4 0.4 0.3
36
regulovaných cen. V roce 2005 dosáhla míra inflace hodnoty 1,9 %. Tato skutečnost byla ovlivněna především zvýšením cen pohonných hmot. V dalším roce dosáhla inflace hodnoty 2,5 %, což bylo způsobeno především vlivem regulovaných cen a jejich postupným uvolňováním. Za rok 2007 bylo dosaženo míry inflace ve výši 2,8 %. Po celý rok se míra inflace udržovala kolem 2 %, ale ve čtvrtém čtvrtletí se prudce zvýšila díky nárůstu cen potravin a tabákových výrobků. V stejném roce byly dále zavedeny ekologické daně a poplatky ve zdravotnictví a vzrostla cena ropy. V roce 2008 dosáhla inflace nejvyšší míry inflace za celé sledované období a to 6,3 %. Toto výrazné zvýšení bylo způsobeno především událostmi, které nastaly v předchozím roce jako zavedení již zmiňovaných poplatků do zdravotnictví, uvolňování regulovaných cen energií a nájemného a další zvyšování nepřímých daní. V roce 2009 dosáhla míra inflace pouze 1 %. Tento vývoj byl pravděpodobně způsoben poklesem poptávky a celosvětovou finanční krizí.
V roce 2010 se inflace mírně zvýšila na úroveň 1,5 %, což bylo způsobeno zvýšením sazeb DPH a růstem cen ropy a potravin. Od tohoto roku začala ČNB také tzv. cílovat inflaci na úroveň 2 %. Míra inflace ve výši 1,9 % byla vyhodnocena v roce 2011. Důsledkem takové míry inflace byly změny v nepřímých daních v předešlém roce a růst cen pohonných hmot a potravin. Nepřímé daně se opět zvyšovaly v roce 2012 a měly za následek zvýšení míry inflace na úroveň ve výši 3,3 %. Jako v předchozím roce, tak i v roce 2013 se nepřímé daně zvýšily, ale i přesto byla míra inflace pouze na úrovni 1,4 %. V listopadu roku 2013 se ČNB rozhodla intervenovat devize, aby se udržela cenová stabilita. Tato skutečnost ještě neměla vliv na inflaci v roce 2013 a v roce 2014 dosáhla stále pouze 0,4 %. Dalším důvodem takto nízké inflace byl pokles cen ropy. Za rok 2015 dosáhla míra inflace 0,3 %.
Vliv měla nízká cena ropy, pokles cenové hladiny a také zrušení některých regulačních poplatků ve zdravotnictví. Samozřejmostí je pak vliv devizových intervencí (ČNB, 2017).
Vývojem cen v zahraničním obchodu, cenami výrobců a cenami nemovitostí se tato bakalářská práce nebude zabývat.
37
5.5 Export a import zboží a služeb
V této podkapitole bude rozebrán vývoj vývozu a dovozu zboží a služeb společně se saldem vývozu a dovozu výdajovou metodou ve stálých cenách k roku 2010 v milionech českých korun.
Tabulka 4: Vývoz a dovoz zboží a služeb výdaj. metodou ve stál. cenách k roku 2010 v mil. Kč
Rok Export zboží a
Zdroj: vlastní zpracování dle (ČSÚ, 2017)
Jak lze vidět z tabulky 4, v roce 2000 se pozitivně vyvíjel vývoz z ČR, což mělo za investic a budování nových výrobních kapacit v ČR pak zajistily vyšší export v roce 2005, kdy se saldo vývozu a dovozu zboží a služeb dostalo poprvé do kladných hodnot.
38
Následující rok znamenal významný hospodářský růst zemí Evropské unie a zvýšení tempa růstu světové ekonomiky, což mělo pozitivní vliv na český export. Rok 2007 byl podobný předchozím létům a znamenal stále pozitivní saldo vývozu a dovozu zboží a služeb. V roce 2008 se snížil přebytek salda o téměř 7 miliard, a to především díky začínající celosvětové krizi. V následujícím roce se sice saldo opět zvyšovalo, ovšem vývoz i dovoz se celkově snížil, a to především kvůli trvající finanční krizi. V roce 2010 rostla zahraniční poptávka a hlavní skupinou exportovaných výrobků se pak staly stroje a dopravní prostředky. Dalším faktorem bylo pak celosvětové oživení ekonomiky. Zaměření českého zahraničního obchodu v roce 2011 bylo především na evropské země a konkrétně pak na státy sousedící s ČR. Rok 2012 se vyvíjel navzdory okolnostem po finanční krizi vcelku přívětivě. Stejně jako v roce 2010 to bylo především díky vývozu strojů a dopravních prostředků. Lepšící se situace na trhu automobilů související s oživením průmyslu v Německu znamenala pro český zahraniční obchod v roce 2013 dobré výsledky. Se stále se zvětšujícím exportem průmyslu byl spojován rok 2014. Dále byla obnovena zahraniční poptávka a efekt slabší koruny díky devizovým intervencím také napomohl. V roce 2015 meziročně vzrostl obchod s rozvojovými zeměmi, Čínou a Severní Amerikou (Czechtrade, 2017).
39
6 Regresní analýza
Regresní analýza je jedna z nepoužívanějších statistických technik, při které se zjišťuje závislost kvantitativní (spojité) proměnné na jedné nebo více kvalitativních proměnných.
Takové údaje se označují jako výběrová data. Regresní analýza je dělena dle počtu vysvětlujících proměnných na jednoduchou regresi zkoumající závislost určité proměnné na druhé vysvětlující proměnné, a na vícenásobnou regresi, zkoumající závislost jedné proměnné na více vysvětlujících proměnných (Hindls, 2000).
Podle Chrásky (2007, s. 113) „úkolem regresní analýzy je nalézt regresní funkci, pomocí níž lze ze známých hodnot nezávisle proměnné určit příslušné hodnoty závisle proměnné“.
Pro zjišťování platí, že:
. (4)
Výrazy a, b jsou konstanty, u kterých není známa skutečná velikost, ale může být odhadnuta. Konstanta b je nazývána koeficientem regrese, která udává, o kolik se změní hodnota závislé proměnné y, pokud se hodnota nezávisle proměnné x zvětší o jednotku.
Pokud jsou známy konstanty a i b, pak může být pro jakoukoli hodnotu nezávisle proměnné x vypočítána hodnota závislé proměnné. Pokud je využívána pouze jedna z vysvětlujících proměnných, jedná se o jednoduchou regresi. Pokud se ale využívá více vysvětlujících proměnných, označuje se pak jako regrese vícenásobná. Tento druh regrese se využívá proto, aby se zlepšily odhady hodnot či středních hodnot vysvětlované proměnné. Nejjednodušší situace nastává v takovém případě, kdy je mezi proměnnými lineární statistická závislost. (Chráska, 2007).
Následující data pro regresní analýzu byla zpracována v MS Excel a statistickém programu SPSS. Regresní analýza byla vypracována s pomocí konzultantky, která statistiku studuje, a tudíž má program k dispozici.
40
6.1 Řady vstupující do analýzy
Do analýzy vstupuje pět řad:
Míra nezaměstnanosti v %
HDP v milionech Kč
Export zboží a služeb
Import zboží a služeb
Saldo vývozu a dovozu Tabulka 5: Charakteristiky řad
Ukazatel N Minimum Maximum Průměr Směrodatná
odchylka Míra nezaměstnanosti
(v %) 16 4 9 6,88 1,310
HDP mil. Kč 16 2 761 055 4 274 880 3 666 910,25 476 153,468 Export zboží a služeb 16 1 042 747 3 532 104 2 250 820,38 813 848,264 Import zboží a služeb 16 1 049 629 3 295 996 2 161 463,63 704 837,290 Saldo vývozu a dovozu 16 -75 139 250 419 89 356,75 116 834,051
Zdroj: vlastní zpracování
Ve výše uvedené tabulce 5 jsou charakteristiky řad. N je počet pozorování, tedy od roku 2000 do roku 2015. Minimum a maximum jsou minimální a maximální hodnota v řadě.
Následují sloupce průměr a směrodatná odchylka.
Cílem této bakalářské práce je prokázat závislost bilance zahraničního obchodu na vybraných makroekonomických údajích, který bude dokazován v následujících kapitolách. Mezi tyto údaje je zařazena nezaměstnanost a HDP. Tyto ukazatele společně s vývojem dovozu a vývozu zboží a služeb jsou součástí hypotéz. Data k hypotézám budou vyobrazena prostřednictvím grafu a následně prostřednictvím tabulky.
41
6.2 Hypotéza č. 1
První hypotéza se zaměřuje na to, zda růst HDP je závislý na růstu vývozu.